Naše zahrady

Neřekl bych, že brodské zahrady jsou něčím až tak odlišné od zahrad v jiných městech. Ve velké většině mají svůj půvab, je tedy na ně pěkný pohled ,ale u některých se člověk přece jenom musí pozastavit a popřemýšlet, proč jejich majitelé se k nim chovají tak macešsky.

Ale začnu přece jenom raději těmi hezkými, pro oko přitažlivějšími. Problém je  tom, co se líbí jednomu z nás, to se nemusí líbit jinému člověku.

Obecně je možné konstatovat, že ve vilových čtvrtích jsou zahrady upravenější, a tam kde je fasáda domu na úrovni, tam i zahrada září úhledností a čistotou. Ale i v těchto místech jsou četné výjimky.

Spíše se chci zamyslet nad záměrem majitelů zahrad co se týče skladby příslušné vegetace na jejich zahradách.

Mnohé zahrádky, případně zahrady, totiž doslova překypují kultivary jehličnanů, tedy jalovců, cypřišků a mnohých dalších. Mezi nimi se ve vegetačním období skví početné druhy okrasných rostlin, ať už v podobě keřových nebo bylinných forem. Pestrými barvami taková zahrada přímo hýří. Když se k tomu připočteme zelené koberce pečlivě střižených anglických trávníků, tak dojem se zdá být téměř dokonalý.

U starších zahrad člověk svým zrakem objeví i nějaký ten ovocný strom, jabloň, meruňku, slivoň, případně i další. Čistě „ovocné“ zahrady jsou k „mání“ spíše na periferií města.

Upraveným zahradám vcelku nelze nic až tak podstatného vytknout, každý z nás má ale asi trochu jinou představu o vzhledu zeleně před nebo za našim domem.

Takže můj osobní názor je například ten, že příliš početné zastoupení rostlinných druhů na poměrně malém prostoru zahrady je spíše na škodu věci.

U ovocných zahrad by zase člověk asi více uvítal pravidelnou péči o často stromy, odstranění těch, které mají již nejlepší léta za sebou a pravidelnou ořezávku ponechaných, jejich přihnojování a sklizeň ovoce, aby nezůstávalo znehodnocené k zimě na stromech.

Je třeba ovšem vzít v úvahu i fakt, že mnozí z majitelů zahrad nemají patřičné odborné znalosti na jejich udržování, jindy je zase limituje vysoký věk a ano, i finanční záležitosti nemusí být okrajové.

Nejenom zahrady však člověk pozoruje na procházkách. Do očí se mu vzhledově vkládají i fasády domů a ploty a plůtky kolem zahrad.

Platí sice , že pěkná zahrada má většinou kolem i hezký plot, ale ani to není vždy pravidlem.

Plůtky jsou kovové, dřevěné, snad i z umělých hmot. Na mě dělají nejlepší dojem právě ty dřevěné, mají přírodní ráz, zejména pokud jsou nízké a pěkně tvarované. Působivé jsou i živé ploty z ptačího zobu nebo třeba thují.

Dost dobře nechápu na druhé straně takové ploty, které brání pohledu nitra zahrady. Majitel si tak zřejmě chrání své soukromí, ale takové ploty s příslušnými nemovitostmi v pozadí spíše připomínají pevnosti, no a jestliže za takovým plotem štěká statný vlčák, tak výsledný dojem bývá hodně rozpačitý.

Domy i zahrady movitějších vlastníků jsou navíc chráněny bytelnými ploty ze žuly a jiných, v této krajině cizorodých materiálů, takže nevím, nevím, co si o takové architektuře myslet.

Je třeba udržovat i podezdívky plotů, některé jsou už časem ta narušené, že hrozí zřícením.

V našem městě prostě svahové procesy jsou realitou a s náklony zídek se musí v řadě míst prostě počítat!

Je tedy pěkné, že města se mohou chlubit mimo jiné i svými zahradami, leč není jednoduché je přizpůsobit  obecným představám.

Snad tedy si jen přát, aby jejich různorodost byla co největší, aby se respektovala jejich přirozenost, zasazení do kontextu jednotlivých ulic a trpělivost při jejich budování a udržování.

Je třeba mít rovněž na paměti, že zahrady jsou umělými ekosystémy, které při nedobré péči se dříve nebo později přemění na divočinu.

Ta sice působí v krajině přirozeně, ale my přece žijeme v sídlech…

 

Jaromír Slavíček

01.12. 2021 19:00:35
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 111837
Týden: 338
Dnes: 36
  přihlásit poslední změna: 08.08. 2011 11:30:45