Náš pól chladu

Náš „pól“ chladu

Ne, tentokrát nejde o Horní Kvildu na Šumavě, ze které naše „rosničky“ již tradičně uvádějí nejnižší zimní teploty. I my máme rekordmana na nízké teploty, alespoň zde na jihovýchodě Moravy. Je jím meteorologická stanice ve Štítné - Popově , jen kousek od Bylnice. Pozoruhodná je u ní skutečnost, že tato stanice se nachází v nevelké nadmořské výšce, která činí jen něco málo přes 300 metrů.

Příčinou občasných, neobvykle nízkých zimních teplot je utváření zdejší krajiny. Štítná –Popov totiž leží v jakési kotlině, do které za projasněných zimních nocí z okolních kopců stéká prochlazená vzduchová hmota. Ta se v ní pak dlouhodobě udržuje. Meteorologickou stanici hostí zahrada jedné z nenápadných řadových vilek. Dovolil jsem si ji nedávno navštívit.

Sympatického provozovatele stanice, pana Stanislava Hnáníčka, jsem ihned po svém představení podrobil otázkám. „Kdy jste, pane Hnáníčku, začal s meteorologickými měřeními?“ „Stanici jsem uvedl do chodu k 1. září v roce 1994,“zazněla blesková odpověď. „Můžete mně prozradit, jaké meteorologické přístroje máte na své zahradě?“ pokračoval jsem dalším dotazem. „No, je jich celá řada, začnu třeba teploměry! Na stanici mám k dispozici maximo-minimální teploměry a to klasického typu.

Teplota vzduchu je jimi měřena podle předpisu ve dvou metrech nad zemí. Zjišťuji však i teplotu půdy, speciální teploměry pro tento účel jsou odstupňovaně usazovány až do hloubky jednoho metru.“ „A jakou nejnižší teplotu jste na své stanici zaznamenal?“ nepřemohl jsem svoji snad největší zvědavost. „Dvacet devět stupňů pod nulou a osm desetinek k tomu.

Chybělo málo, a byla by to rekordní mínusová třicítka.“ „Tak to už u vás musela být pěkná „kosa“. „To víte, že ano,“ usmál se. „A jaké další údaje zjišťujete?“ „Je toho poměrně dost. Zaznamenávám dobu a množství srážek, výšku sněhové pokrývky a oblačnost, ale i vlhkost vzduchu, sluneční svit, mlhu, ledovku i náledí.

Všechny uvedené hodnoty registruje automatika, já je pak každé ráno v sedm hodin zasílám centrále v Brně. „Zapomněli jsme ale na vítr,“ dodal jsem. „Ten měříme rovněž, ale míváme ho ve Štítné poměrně slabý. Jak jste sám uvedl, jsme v kotlině chráněné okolními horami, vítr zde nemá moc šancí se rozdovádět.

Ale aby se „neurazil“, na stožáru je anemometr na měření jeho směru a síly.“ „A je u vás vůbec něco, co neměříte?“ „Ano je! Brněnská centrála po nás nevyžaduje měření hodnot atmosférického tlaku a to je možná docela škoda.“ „Všiml jsem si, pane Hnáníčku, na Internetu, že máte na stanici nainstalovanou i webkameru.

Přiznám se, že se rád na její záběry dívám, konkrétně na panorama Bílých Karpat s bělokarpatským Javorníkem a Čerešienkami.“ „Ano, máte pravdu, Bílé Karpaty jsou krásné v každé roční době. A víte co? Pojďme se konečně na tu moji stanici podívat!“

Stalo se tak a opravdu bylo co obdivovat!

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105744
Týden: 397
Dnes: 34
  přihlásit poslední změna: 29.02. 2016 07:39:52