Mystické plameny

Mystické plameny

A co tak si udělat oheň venku, napadlo mě jedno odpoledne. Od úmyslu nebylo k jeho realizaci daleko. Odhrabal jsem z jednoho místa sníh, vytvořil z něho namísto okružních kamenů jakousi ochrannou bariéru. Pak si přinesl z chatky papír, několik málo třísek, zažehl je a urychleně na vzniklý ohýnek přikládal proschlá polínka.

Záhy se oheň rozhořel. Naštěstí nekouřil, toho jsem se obával, nerad bych někoho na oheň sloupem dýmu upozornil, i když nebezpečí požáru pro nedaleký les bylo nulové. Pak jsem si odněkud přinesl špalek a deku, usedl, kolena dekou přikryl a zahleděl se do mystických plamenů. A s upřeným pohledem do nich začal přemítat.

Ano, oheň a světlo s ním spojené jsou prvotním základem pro vše existující, pro vše, co je viditelné i temné. Planety, hvězdy, tam všude ve vesmíru je oheň. Plameny v mém ohništi se v neklidu komíhaly ze strany na stranu, byly nespoutané, divoké. Kdysi dávno byly považovány za dar bohů a podle toho náležitě uctívány. Oheň i dnes symbolizuje Slunce, ale i jiné hvězdy. Naši předkové tvrdili, že v principu ohně stejně jako ve všem ostatním jsou dvě polarity: tvořivá a ničivá.

Zajímavá to úvaha, připomínající mně princip jingu a jangu. Ale v ohni má být i, obrazně řečeno, život, pravda a svoboda, žár i teplo, mysl a vůle. Někdy může být oheň těžko zvladatelný, někdy je dokonce agresivní a bez zábran. Jako kdybych to nevěděl, kolikrát jsem se jím popálil. Spočívá v něm také prý princip síly a moci. Známe přece přísloví: „Nezahrávej si s ohněm!“

Snad nejvíc mysticky se oheň projevuje v zimním období. V tu dobu údajně dodává energii smělým plánům, odvážným akcím a vůli. Odstraňuje zlozvyky, nechtěné vzpomínky, negativní myšlenky. Kéž by, blesklo mně hlavou a o to upřeněji jsem se zadíval do plamenů. Napomáhá prý úspěchům v pracovní či společenské aktivitě, zlepšení komunikace, tvořivosti v umění, podporuje snění. I to bych bral. Nepodaří-li se nám ho zkrotit, může nás ovládnout, naši netrpělivost, bezohlednost, výbušnost i nezvladatelnou pudovost. „Jenom to zkus, ohni! Vyzvu tě na souboj."

Na základě těchto pověr jsem se pokoušel vžít do role šamanů. Vzal do ruky kousek nažhaveného dřívka, vymyslil si zaklínací formuli a na dřívko v pravidelných intervalech opatrně foukal. Soustředil jsem se na svůj záměr, prosbu a cíl. Bohužel bez sebemenšího úspěchu. Asi jsem nepostupoval podle předpisů, nebo nejsem tím pravým, zauvažoval jsem.

Šamani, profesionálové, to určitě umí lépe. Živel ohně se vždy vzýval při jejich rituálech, týkajících se jasnovidectví a zdolávání negativních energií. Ale i v současné společnosti dochází k podobným rituálům, neboť lidé se snaží reinkarnovat zvyky našich předků. Ku pomoci jim slouží pálivé čili papričky, polodrahokamy, červené a rudé květy nebo i fotografie ohnivého západu Slunce.

Podmanivá síla ohně je prý s nimi uklidňuje. Mně stačilo chvilkové posezení u ohýnku, podmanivý pohled na praskající plameny a meditativní myšlenky. Duchovní sílu získávám jinak, prostým setkáním s přírodou bez okultistických záměrů. Přesto fandím lidem, kteří se snaží třeba i prostřednictvím ohně zbavovat svých zlozvyků nebo pracovat na vylepšení vlastního charakteru.

Pokud jim v tom úmyslu oheň pomůže, budiž jim přáno!

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109506
Týden: 383
Dnes: 26
  přihlásit poslední změna: 24.01. 2018 06:44:13