Minerálky na Brodsku

Dopřej hltu hrdlu svému, poutníče!

Je všeobecně známo, že jihovýchodní Morava příliš neoplývá velkými zásobami povrchových vod. Snad jenom řeka Morava snese přísnější kriteria pro vodní stavy a průtoky.

O mnoho lepší to není ani se  stojatými vodami, vodní nádrže jsou poměrně malé a slouží většinou k rekreačním účelům.

Daleko lepší je situace ve vodách minerálních. Vnější západní Karpaty jsou prostoupeny soustavou zlomů, podél kterých dochází z hlubin k výstupu chladných mineralizovaných vod.

Jmenovat Luhačovice jejich výskytem je snad celkem zbytečné, avšak ne všichni vědí, že konkrétně na Uherskobrodsku je rovněž řada vývěrů, které zaslouží pozornosti.

Asi nejznámější a též nejvyužívanější jsou kyselky v Nezdenicích a Záhorovicích.

Za nezdenickou se můžeme vypravit Vlárskou dráhou, od nádraží v Nezdenicích je to necelý kilometr pěší chůze a pak už uvidíme drobnou rotundovitou stavbu.

Nedaleko ní se nachází opuštěny andezitový lom romantického vzhledu, kde se každoročně v letním období pořádají tradiční setkání mladých básníků.

Pokud vejdeme dovnitř rotundy a sestoupíme v ní po točitém schodišti dolů, nemůže čichovému ústrojí žádného z nás uniknout charakteristický zápach sirovodíku.

Ano, tato minerální voda je nasycena tímto plynem, a i když je v podstatě jedovatý, v malé koncentraci, rozpuštěný ve vodě, dokáže mnohým lidem s kožními, trávícími a revmatickými onemocněními vylepšit jejich zdravotní stav.

Ostatně voda téhož chemického složení se léčebně velmi osvědčuje v nedaleké Ostrožské Nové Vsi se známými a hojně navštěvovanými lázněmi.

Možná je pro někoho překvapením, že i zde, tedy v Nezdenicích, byly menší lázně, které provozovaly svoji činnost až do konce 19. století.

Méně známo je rovněž, že katastru obce je další minerální pramen, zvaný Kořenkova voda, s vodou sycenou oxidem uhličitým.

Jen dva tři kilometry odtud, směrem k zámku Nový Světlov, narazíme na kyselku záhorovickou, rovněž v minulosti lázeňsky využívanou.

Ani k ní to není od železniční stanice, tentokrát v Záhorovicích, příliš daleko. Pěknou asfaltovou cestou půjdeme několik set metrů jihovýchodním směrem a jsme u ní.

Ve stylovém zděném altánku je nám k dispozici skryté elektrické čerpadlo, které, uvedeno do provozu stisknutím knoflíku, nám během několik sekund dodá říznou minerální vodu s mimořádným obsahem kysličníku uhličitého.

Minerálka je s nadměrným množství oxidu uhličitého chuťově velmi ostrá a zejména v letním období osvěžující.

Veřejnosti známá je i minerálka v Suché Lozi, zvaná Lozanka, nebo také Slatina.

Ta má kromě běžných minerálů má navíc i zvýšený jodu, bromu a lithia. I ona má za sebou docela bohatou historickou minulost.

Za ostatními minerálními zdroji, už ne tak známými, musíme do méně přístupných míst, často skrytých v hlubokých lesích a stržích.

Korytňanská „Smraďavka" je zraku v obtížně proniknutelném lesním porostu  téměř utajena a často jen nahodile očima objevená. Člověk často bloudí ve složitém, erozí rozbrázděném terénu, než tuto minerální vodu spatří

Je kryta jednoduchým, ale vkusným přístřeškem, a opět zavání „pekelnou" vůní, připomínající zkažená vejce, tedy sirovodíkem. Na hladině toho vývěru plavou specifické, fialově zbarvené sirné bakterie, tak typické pro tento druh vod

Několik hltů této minerální vody nebude každému poutníkovi po chuti., ale její léčební vlastnosti jsou opět nesporné!

I ona byla kdysi vodou velmi vyhledávanou.

Obdobně „chutnající" sirný pramen je poblíž Strání.

Při cestě z Nezdenic do Bánova je zase po její levé straně k nalezení Bánovský pramen.

Poblíž Květné se nachází Janáčkův, nebo také Březovský pramen s vodou sycenou oxidem uhličitým, ale rovněž s odérem sirovodíku. údajně k tomuto pramenu chodil i známý hudební skladatel Leoš Janáček, který v okolní přírodě hledal inspiraci pro svoje znamenitá hudební díla.

Malý vývěr vody obdobného složení je i na Vyškovci, poblíž státní hranice. Má však pouze vzhled neudržovaného vývěru.

Kyselky mají i v Rudicích, jeden pramen ve strži na konci této obce je dokonce cítit po petroleji a zřejmě proto dostal název Petrolejka.

Pro mnohé je asi je překvapením, že hluboko pod námi jsou naftonosné vrstvy, které právě ten pach vodě dodávají.

Ale nedělejme si naději, Kuvajt ze Slovácka nebude, zdroje ropy v našem regionu jsou docela zanedbatelné.

Takže je patrno, že o minerální vody v našem regionu není nouze, i když mají zpravidla jen regionální význam.

I tak jsou jejich místa vývěru důvodem k zastavení a našeho hrdla osvěžení, zejména pak v horkých letních měsících.

Jaromír Slavíček

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105745
Týden: 398
Dnes: 35
  přihlásit poslední změna: 16.01. 2013 07:12:45