Městský rozhlas

Městský rozhlas

Není možné ho přeslechnout. Mnou už vůbec ne, protože jeho reproduktor je cca 20 m od mého okna.

Hlášení rozhlasu se rozbíhá kolem desáté hodiny dopolední hudební předložkou, a pak už se ujímá slova příjemný ženský hlas, který oznamuje občanům města závažné i méně závažné informace z naší domoviny.

A tak se postupně dozvíme provozní dobu Delfína, uzavírky vozovek kvůli nezbytným stavebním opravám, názvy ulic, ve kterých nepůjde v tu kterou dobu elektrický proud apod.

Ženy nastraží uši, když uslyší, jak je za velmi výhodné ceny koupě dámské konfekce ve jmenovaném obchodě, které jsou něco nižší jak předcházející, pokud je světa znalí ovšem předtím neznali.

Byl jsem nedávno dojat k slzám informací v městském rozhlase, která slibovala, těm co nakoupí u firmy Makovec – masně zboží nad 150 Kč, možnost výhry půlky prasete a dalších drobností!

Možná by nákup za korun 300 vynesl v loterii i prase celé, napadlo mě v tu chvíli..

Nepopiratelně cenné jsou informace o pracovní době toho kterého úřadu anebo výluce na železniční trati do Luhačovic, případně směrem na Uherské Hradiště.

Podle informací, linoucích se z rozhlasu, je třeba si všímat i vhodných termínů pro vystavení nových občanských průkazu či cestovních dokladů.

Přemístění prodejen nemohou nechat bez povšimnutí opět zejména ženy. Při ignoraci  slyšeného by zbytečně tratily kroky za vyhlédnutou halenkou či oblíbenými kozačkami.

Jelikož jsem již pamětník, tak si vzpomínám, že se dříve v rozhlase oznamovalo, kdy pojede příslušnými ulicemi sběrna peří anebo kožek. Kolik půdních prostorů bylo tímto způsobem zbaveno roztočů a kožojedů, to už se zpětně asi nezjistí.!

Nu, ale máme moderní dobu, s tlampači Brodem čas od času projíždějí už jen cirkusoví umělci s nabídkou svých poutavých vystoupení, pořádaných na travnatých pozemcích za hradbami.

V hlášení občas nesmějí chybět informace o čtvrtečním prodeji ryb na městském rynku, vystoupení oblíbených hudebních skupin anebo známých a proslavených hudebních těles Olšava a Dvořák, případně mnoha jiných.

Nabídka sportovních událostí ve zvukosledu je pak nepřeberná. Od školních soutěží na Lapači nebo za Sokolovnou, až po fotbalová utkání brodských „kopálistů“ třeba s Valašskými Klobouky.

Musím ale ocenit seriózitu brodských hlášení.

Nedávno jsem vyslechl obdobnou relaci obecního rozhlasu v jedné obci na Vlárské dráze, kterou se občanům vnucovala  koupě 20 kg  pracího prášku za pouhých 500 korun českých, přičemž prodej měl probíhat před obecním úřadem pouze půl hodiny, respektive až do výprodeje.

V nabídce prodejce se to hemžilo slovy super, nejvýhodnější, už jindy nebude, a „Neváhejte!“

Do těchto dimensí Broďané jistě nespadnou.

Kdo nestačil zavčas otevřít okno při hlášení městského rozhlasu, případně nasadit si sluchadla, nemusí zoufat.

Celé hlášení se ještě jednou komplexně opakuje.

Jakmile je hlášení ukončeno, opět se ozve v tlampačích příjemná melodie, člověk může zavřít okno a v duši analyzovat vyslechnuté informace.

Jak příjemná jsou taková hlášení ve srovnání se zkouškami sirén. U nich se konec zkoušky oznamuje pro jistotu dokonce třikrát!

Hluk sirény počátkem každého měsíce jistě „ocení“ kojenci v kočárcích a následně jadrnými slovy jejich maminky.

Napadá mě, proč by se s předstihem nemohla tato zkouška občanům avizovat!

Ale říká se mezi lidmi, na co nepřijdou radní sami, to nemá naději na úspěch.

Jde o nepodložené tvrzení, viďte?

Jaromír Slavíček