Městská zeleň

Městská zeleň

Chloubou každého sídla by měly být nejenom výstavné domy, kulturní zařízení, církevní stavby a bohatá historie, ale také oázy klidu a možného odpočinku, tedy parky a parčíky. Definovat park není až tak obtížné, u parčíků se předpokládají menší rozměry rozprostřené zeleně.

V Uherském Brodě jsou dvě velké parkové plochy v podobě Komenského sadů a sadů Tyršových. Jsou patrovitě umístěny a navzájem souvisejí.

Parčíků je pochopitelně ve městě početně více. Je možno jmenovat parčík na náměstí Svobody, parčík podél ulice Osvoboditelů, parčíky před základními i středními školami, parčík v Újezdci u Luhačovic, ostrůvky zeleně v prostoru židovského hřbitova, poblíž Janáčkova pivovaru a tak podobně.

Jsou pozoruhodné nejenom výčtem přítomných tam stromů a keřů, ale především zajímavostmi těchto rostlin, vlastnostmi, které by měly návštěvníka přinutit se zamyslet nad případným významem té které dřeviny.

Začněme třeba lípou, stromem dožívajícím se značného stáří. Nejenom srdčité listy, vonná květenství, ale rovněž její nažky by měly upoutat náš zájem. V dobách válek se údajně mlely na mouku. Dřevo lip je měkké, vhodné na řezbářské práce.

Statný jasan má rovněž vynikající dřevo, využitelné na dřívější výrobu hudebního a sportovního nářadí. A co říci o buku kromě skutečnosti, že má velmi tvrdé dřevo?

Třeba to, že jeho plody, zvané bukvice, i když jsou mírně jedovaté, dají se po tepelné úpravě konsumovat, takže mnoho jedinců je pozřelo bez větších trávících problémů.

A tak bychom mohli pokračovat u celé řady následujících dřevin.

Kromě početných běžných, jako jsou lípy, habry, duby, rozmanité druhy javorů atd, nalezneme v brodských parcích i exempláře, které jsou pozoruhodné nejenom svým zjevem, ale i významem.

V Tyršových sadech roste například tsuga kanadská, která má jedny z nejmenších jehlic a šišek mezi jehličnatými stromy ve světě, v jiných místech je zase k vidění líska turecká a invazivně se šířící pajasan žlaznatý. Velmi zajímavý je i jeřáb břek, jehož dřevo se používalo třeba na výrobu fléten. V sousedících Komenského sadech před museem nalezneme dřezovec trojtrnný s neobyčejně velkými a ostrými trny na větvích a masivními lusky v závěru léta.

Pozornost v těchto místech zaslouží i tvarově výrazné cesmíny ostrolisté, jírovec pavie a na jaře nádherně kvetoucí slivoně sakury, které jsou předmětem úcty u budhistických mnichů.

V přilehlém parčíku na náměstí Svobody je zase pozoruhodná svým zjevem škumpa orobincová,která má na podzim pěkně červenavě zbarvené listy. Na stejném náměstí rostou poblíž křižovatky jerlíny japonské s významným obsahem pro pružnost cév důležitého rutinu, ale i jedovatým citisinem v jeho pletivech.

V nedaleké ulici „Na Dlouhých" jsou pěstovány exotické dřeviny cedr atlaský a blahočet čilský, u koupelek pak roste majestátný platan javorolistý s typicky se odloupávající kůrou...

Ale i ostatní parčíky nezůstávají raritami stranou. Před základní školou „Pod Vinohrady" najdeme kromě méně známých topolů lind i tamaryšek drobnokvětý, produkující z listů slaný roztok, který později v podobě slaných spadnuvších slaných krystalků brání konkurenčním rostlinám v růstu v jeho okolí. V parčíku pod Střední odbornou školou zase spatříme katalpu trubačovitou s velkými a uvnitř pestře zbarvenými květy.

Kolem vinohradského rybníka je rozprostřena typická vláhomilná vegetace, tvořená vrbami a olšemi a  bylinným rostlinným patrem v podrostu s kostivaly, kakosty, blatouchy apod.

Ve městě je celá řada dalších větších zelených ploch, namátkou je možno uvést parčík před „Maršnerkou", parčík stávajícího židovského hřbitova se statnými jírovci, parčík v zahradě pivovaru „Janáček"  s dominantními břízami, jasany, zeravy, stříbrnými i ztepilými smrky, červeným kultivarem buku lesního apod.

Uherský Brod se může pyšnit i výskytem, byť ojediněle, metasekvoje tisovcovité, pěknými douglaskami, v centrálních parcích příležitostně rostou i orchideje okrotice bílá, respektive vstavač nachový, takže je opravdu na co se dívat.

Dá se tedy říct, že Uherský Brod má poměrně bohaté ozelenění a bude záležet na samotných Broďanech, jak budou s touto cennou devizou i v budoucnu nakládat!

Mgr. Jaromír Slavíček

01.12. 2021 19:00:35
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 111834
Týden: 335
Dnes: 33
  přihlásit poslední změna: 16.07. 2011 21:48:36