Medarde, nezlob!

„Nespletl jsi si, Medarde, kalendář?"

Asi ano, vždyť kam se člověk koncem května podívá, tam je mokro. Deštníky nestačí ani oschnout a už zase na ně seshora cáká...

Do polí a zahrad se pomalu nedá vyjít. Cesty jsou plné kaluží, dětská hřiště zmáčená a osiřelá. A obloha je pořád nesmlouvavě zatažená šedivými mračny...

Za těchto podmínek se těžko, přetěžko budou sušit sena, navíc se říká „jaké počasí na Medarda, takové bude léto".

A pokud by bylo počasí v tvůj oficiální kalendářní svátek i nadále deštivé, tak se máme, ironicky řečeno, na co těšit.

Sem tam sice v těchto dnech vysvitne sluníčko, ale snad jenom proto, aby nám připomnělo, že vůbec existuje..

„Ještě jsem tady, ještě jsem tady," mává svými paprsky, ale vzápětí se zase schovává za dešťové mraky, a už zase leje a leje.

Tráva roste jako divá, sekačky se neodpočinou, pokud jim půda vůbec dovolí vyjet do terénu.

A k tomu ta vlezlá zima. Copak toto má být pozdní jaro?

Ani náhodou, spíše připomíná svým povětrnostním rázem začátek dubna.

Topná sezona na mnohých místech pokračuje. To přece není normální, aby se člověk na přelomu května a června krčil u kamen...

Rybníky a koupaliště ke koupání rovněž příliš k osvěžení těla nezvou, snad jenom otužilci dávají na odiv svoji schopnost snášet chlad.

„Takže, Medarde, neuspěchal jsi letos náhodou svůj příchod?"

Říká se: „Medardova kápě, 40 dní kape".

„No, nedej Bože, aby ti to letos vyšlo!

Už „počuraná" Žofka v polovině května cosi kapkami deště naznačila, a nyní i ty vyhrožuješ?"

Pokud by 8.6. zapršelo a mělo by krápat celých 40 dnů, no to bychom už svou náladou patrně neunesli".

Naštěstí historické prameny uvádějí, že nikdy v minulosti nepršelo souvislých 40 dnů, rekordem je dnů pouze 22. Toliko snad na uklidnění.

„Stačilo by, kdybys, Medarde, jeden nebo dva dny pokropil naše pole a zahrady, a vrátil se zpátky ke svému Atlantiku".

Prý jsi totiž, Medarde, podle klimatologů jakýmsi evropským monsunem, který do střední Evropy ve zvýšené míře vnáší vlhký oceánický vzduch.

No prosím, můžeš dostát své pověsti, to ti nebereme, ale letos, buď tak hodný, s vláhou šetři!"

Naši předkové říkali, že pokud jsou Medard a následující dny deštivé, pohanka hartuje.

To dnes už nikdo neví, že hartování znamená zpomalení růstu, a to by u pohanky, i když ta už se pěstuje poměrně málo, vadilo.

„No, aby jsi neřekl, na kus řeči, Medarde, v příštích dnech přijít můžeš, ale pak raději přenechej vládu nad krajinou sluníčku, aby vnášelo své hřejivé paprsky do našich srdcí!

Nedovol, aby tě lidé proklínali, ono nosit každou chvíli v tomto jinak krásném jarním období deštník nade hlavou, a při vcházení do obchodů setřásat z něho vodu, to by asi nikoho z nás dlouho netěšilo".

Budiž nám útěchou, že po sv. Medardu už žádný mrazík neohrozí úrodu. Má tedy i dobré vlastnosti.

Evropský monzun nyní dodává s předstihem vláhu našim lesům, údajně už začaly růst i houby, a kdo by se na jejich sběr netěšil.

Ale i když už máme košíky s nožíky na ně připraveny, houbařskou sezonu přece jenom odložme na tradiční letní měsíce!

„Takže, Medarde, nezlob, dříve jsi přišel, dříve bys letos mohl odejít!

V suchých letech jsi jistě vítán, tentokrát ale na tvůj předčasný příchod nahlížíme rozpačitě....

Nezvaná návštěva by se měla zavčas zvednout!...

Všeho moc, Medarde, škodí, to ví přece každý...

Jaromír Slavíček

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105744
Týden: 397
Dnes: 34
  přihlásit poslední změna: 02.06. 2013 07:39:26