Lucké pole

Bitva na Luckém poli

Nedaleko Uherského Brodu, mezi obcemi Dolní Němčí a Slavkovem se nachází polní trať, nazývaná Luckým polem. Ne všichni z nás vědí, že v této lokalitě se odehrála v roce 1116 významná bitva mezi uherském králem Štěpánem II. a našim knížetem Vladislavem I., kterou barvitě popisuje tehdejší historik Kosmas.

Dnešní historikové se v současnosti přou ohledně přesné lokalizace tehdejší bojové vřavy, pojmy Lucké pole, Lucko, Lucká provincie se v různých literárních pramenech vykládají porůznu.

Je však pravdou, že území mezí řekami Olšavou, Moravou a Bílými Karpaty bylo počátkem minulého tisíciletí prostorem „nikoho", o který však svým vlivem usilovali jak uherští králové, tak i česká knížata.

Bylo jakýmsi předpolím uherských panovníků, ale i tito nedoporučovali v těchto místech výstavbu osad, ale spíše usilovali jen o udržení tohoto nárazníkového pásma.

Celá tato oblast byla tehdy hustě zalesněná a střežená bojovnými, ve službách uherského krále, Sikuly a Pečeněhy.

Roku 1109 zde mělo dojít ke sjednání míru mezi uherským králem Kolomanem a českým panovníkem Břetislavem II., a tento mír měl být následně právě v roce 1116 stvrzen setkáním krále Štěpána II. a Vladislava I. na těchto místech.

Ale jak už to tak bývá, pokud panovníky doprovázejí šiky ozbrojenců, snadno se stane, že si jedna strana vyloží jednání druhé jako nepřátelské, a pak už je  k válečnímu střetnutí blízko.

Stejně tomu tak asi bylo v uvedeném roce 13. května, kdy útok uherského tábora vedl k téměř úplnému zničení českomoravských vojů, kdyby v kritickou chvíli na bitevní scénu nevstoupily síly moravských knížat, a sice olomouckého knížete Oty a knížete Soběslava, které obchvatem nepřátelských zástupů zvrátily výsledek boje ve prospěch českých knížat. Uherští bojovníci, kterých bylo podle Kosmase množstvím jako kobylek, byli následně poraženi a zahnáni až k Váhu, kde se údajně hodně jejich z nich utopilo.

Ale i česká strana utrpěla nemalé ztráty, takže se jednalo z její strany o jakési Pyrrhovo vítězství.

O smíru tedy nemohlo být tedy řeči, přesto však uherský vliv v těchto místech přetrvával až do počátku 13. století, kdy zde pozvolna docházelo k moravské kolonizaci a hranice mezi mocenskými centry byla posunuta do hřebenové části Bílých Karpat.

Pokud tedy pojedeme  po silnici z Dolního Němčí na Slavkov, je  pravděpodobné, že v místě dnešních úrodných polí se udála bitva, která jistě na dlouho dobu narušila vztahy mezi oběma říšemi. Uvedené místo po přesnější lokalizaci by mohlo být                         i v dnešní době pro archeology hodně zajímavé..

Jaromír Slavíček

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105744
Týden: 397
Dnes: 34
  přihlásit poslední změna: 16.07. 2011 18:39:04