Lomy v našem kraji

Lomy v našem kraji

Dost pochybuji, že by tato místa někoho, snad s výjimkou amatérských badatelů a osob tam pracujících, zajímala.

Obrovské jámy v zemi, hromady kamení, a k tomu někdy navíc i nepříjemný hluk sbíječek a nakladačů..

No a pokud má občas dojít i k lomovým odstřelům, tak utíkejme, co nám jenom nohy budou stačit!

A přece i tyto lokality mnohou být pro leckoho z nás docela zajímavé.

Více ale upoutají ty, co mají alespoň minimum znalostí z geologie a krajinného vývoje.

Kdo totiž přichází na návštěvu do prostoru lomů, tak by měl časově uvažovat ne v relaci stovek či tisíců, ale raději desítek milionů let....

Ano, tak přibližně staré jsou horniny a nerosty zde se nacházející, takže si můžeme tyto kamenné „miliony" eventuálně vzít i do svých rukou.

K zajímavostem těchto míst však nepatří jenom výskyt známých hornin, jako jsou například pískovce nebo jílovce, ale i takových, které jsou na východní Moravě svou přítomností ojedinělé, například vulkanického pórovitého trachyandesitu.

Asi nejzajímavějším lomovým místem pro těžbu takového kameniva v našem kraji je lom Bučník.

Při vstupu do něho se našemu zraku předestře rozlehlá jáma, která je jinak skryta lidským očím v lesích nedaleko silnice do Starého Hrozenkova.

V několik desítek metrů vysokých jejich stěnách uvidíme tmavší trachyandesit., který je v podstatě utuhlou lávou.

K jejímu průniku k zemskému povrchu došlo relativně „nedávno", tedy před několika málo desítkami milionů let.

Tento andesit je pak obklopen světlejšími vrstvami usazenin, okrově zbarvenými jílovci a pískovci.

Na styku těchto hornin s vyvřelinou kdysi vznikla tlakem a teplotou přeměněná hornina porcelanit, zvaná též lidově „zmučeným" kamením, která se dá příležitostně využít jako ozdobný obkladový materiál.

Jen pár set metrů dál za známým motorestem Rasová je další, tentokráte mělký, léta již nevyužívaný lom s nepřehlédnutelnými vrstvami různě mocných a zvrásněných pískovců.

V mokřinách tohoto lomu jsou k vidění i vzácnější druhy obojživelníků.

Aktivně v současnosti vytěžované obdobné pískovcové lomy jsou pak u několik málo kilometrů vzdálené Bzové.

V tam těžených uvedených usazeninách, mimochodem výborné kvality, jsou při trošce štěstí k nalezení i otisky mořských organismů, žijících na dně moře, zde se tehdy rozkládajícím.

Řada dalších lomů byla ale v našem kraji pro svou nerentabilnost již těžaři opuštěna. V terénu jsou někdy obtížně k nalezení, neboť jsou zarostlé divokou vegetací, a navíc zub času postupně zanesl tato lomová místa sesouvající se hlínou a kamením.

Platí to jednak pro nezdenický lom u kyselky, založený opět v andesitu, s romanticky vyhlížejícím jezírkem na jeho úpatí, tak i třeba i pro nevelké, těžbou již nefunkční „lůmky" Skalky nad Bánovem a vulkanické zvětraliny u Ordějova.

V těchto místech si spíše přijdou na své petrografové s identifikací hornin a mineralogové, tedy ti, kteří se zase vyznají v rozpoznávání nerostů.

Podobný ráz má i známá Modrá voda  v lesích nad Novým Světlovem, nebo opuštěné lomy nad Starým Hrozenkovem se  sloupcovitě se odlučujícím, tmavým doleritem, který je obdobou známějšího čediče, rovněž sopečného původu.

Je docela zajímavé objevit v těchto vyvřelinách zarostlé, několikacentimetrové protáhlé krystaly tmavých amfibolitů, bělavého kalcitu, našedlého křemene a mnoha dalších, výskytem poměrně vzácných nerostů.

A konec konců, i kdybychom zde nic nenašli, tak už jenom i zamyšlení nad prací našich kameníků v těchto místech stojí za úvahu.

Mnohé chodníky po kterých chodíme, ale i šotolinové silničky a stezky jsou kryty právě takovým odolným andesitovým materiálem, který se v těchto místech kdysi jist mimořádně namáhavým způsobem těžil.

No a nažloutlé pískovce vidíme kolem sebe snad všude, tvoří podezdívky starších domů, ale i chrámů, kašen, soch a sousoší.

Takže snažme se pochopit i  i krásu zdánlivě obyčejného kamene, i když nám připadá naprosto svým vzhledem poněkud všední!

I kámen totiž patří do naší krajiny, a někdy mnohem více, než si to v našem běžném životě připouštíme!