Lázně zdraví nabízely

Že jsou v našem kraji světoznámé lázně, to ví každý.

K lázním Luhačovice není přece co dodávat. Méně známá je Ostrožská Nová Ves, ale i ta získává na proslulosti minerálním prameny specifického složení, určen k léčbě revmatických a kožních onemocnění.

Na Uherskobrodsku jsou i místa, která malými lázněmi byla, ale z nejrůznějších příčin postupem doby zanikla. Třeba takové Nezdenice. Chloubou této obce v minulosti byly jejich lázně, známé v celém kraji. Tomáš Jordán z Klausenburku, moravský fyzik a spisovatel, již roku 1585 zjistil, že nezdenská kyselka, pramenící na úpatí pahorku u lesa, je výbornou léčivou vodou s řadou cenných minerálů. Nemocní se koupali v pramenu ještě koncem předminulého století, následně však byly lázničky pro sešlost zbořeny.

Prý ale v zemi by ještě bylo možné nalézt měděná potrubí z doby jejich provozu. Pramen byl v polovině minulého století sveden na jiné místo, a tím údajně hodně znehodnocen.

Druhý zdroj jodové kyselky je ve smrkovém lesíku na poloviční cestě k Bánovu a je rovněž bohatý na celý komplex minerálních solí. Rovněž u nedaleko ležících Záhorovic mají kyselku, známou z 16. století. V 18. století zde byly rovněž provozovány lázně. V této obci byly dva léčivé prameny.

Při kopání na poli v Lánech byl objeven silný pramen zvláštní příchuti a síly. Je pozoruhodné, že byl zprvu používán k pití, ke kynutí těsta a k přípravě jídel vůbec, aby se ušetřilo soli a kvasnic, teprve později k léčivým účelům. Lidé si vodu nabírali pomocí džbánku spouštěného do dutého kmene stromu, v němž byl pramen zachycen.

Svou kvalitou vody plně vyrovnal proslulé vodě selterské. Odtud její název „Moravská selterská voda“. Světlovská paní Jindřiška Larisch-Mönnichová dala studnu vyzdít kameny a pořídit chemický rozbor vody. Pro tyto její zásluhy byl pramen nazván Jindřiščiným.

Teplota vody v zimě klesla na 6°C a v létě dosahovala 8°C. Do světa byla odesílána pod etiketou „Záhorovská žaludeční a krční voda“. Voda pomáhala především při trávicích a dýchacích problémech, rovněž pak v těhotenství.

U jiného silně jódového pramene v dolní části vesnice u Olšavy byl roku 1767 zbudován a roku 1847 péčí světlovského hospodářského správce opraven lázeňský dům s pěti plně zařízenými kabinkami. Lázeňská sezona začínala každoročně začátkem května.

Lázně ale začaly trpět konkurenci nedalekých Luhačovic, takže koncem předminulého století byly tyto Jindřiščiny lázně zrušeny. Horní pramen byl okolním obyvatelstvem i nadále používán. Postupně byla studánka zvětšena, vyzděna a nadkryta střechou V této podobě zůstala kyselka až do první světové války.

Poslední stavební úprava byla provedena roku 1972 a od té doby už kyselka nezměnila svou podobu. V lesích Bílých Karpat, daleko od civilizace, je u obce Korytná ukrytý pramen sirné vody, jejíž název Smraďačka se uvádí již v 16. století.

Kromě sirovodíku obsahuje i oxid uhličitý a jiné rozpuštěné látky, díky čemuž se dostala již roku 1580 do „Knihy o vodách hojitelných neb teplicech moravských“ od Tomáše Jordána z Klausenburka.

Dle informací zde uvedených je údajně nápomocná také „při léčbě žaludku a střev a při vysušování lidí tlustých...“ V dalších staletích se písemné zmínky o tomto prameni vytrácejí, známý zůstal pouze v nejbližší obci Korytná. V současné době je Smraďačka uváděna jako turistická kuriozita a zároveň přírodní zajímavost na informační tabuli při vjezdu do obce.

Na podzim roku 2005 došlo za podpory obce k zajištění minerálního zdroje a vybudování přístřešku a odpočinkového místa, zároveň k němu byla vyznačena místní žluto-modrá značka. Korytenská Smraďačka vyvěrá v kamenem vyzděné jímce válcového tvaru pod dřevěným přístřeškem a svatým obrázkem. Pod hladinou je patrné fialové zbarvení bakterií.

K nabírání slouží hrníčky zavěšené na hřebíku. Součástí upravené lokality jsou dřevěné lavičky a stůl a informační tabule s velmi obsáhlým textem. Vzhledem k značné odlehlosti od civilizace bývá u pramene korytenské Smraďačky po většinu času pusto a klid.

Toto dřívější lázeńské místo ukryté v hlubokých lesích uprostřed hor má své osobité kouzlo.

Neméně zajímavé, jako ty předcházející...

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109488
Týden: 365
Dnes: 8
  přihlásit poslední změna: 03.08. 2015 12:02:45