Kukuřičné šustí

Kukuřičné šustí

V současném podzimním čase, někdy přívětivějším, někdy spíše naopak, můžeme na různých jarmarcích a vůbec výstavách vidět z rukodílné činnosti našich spoluobčanů opravdu hodně.

Nabídka výrobků těchto řemeslníků, ba řekl bych spíše umělců, je často velkolepá, a jak jistě mně dáte za pravdu, nejenom pro oči lákavá.

Člověk pomalu neví, co by si do svého domku nebo bytu z nabízených předmětů pořídil nejraději.

V řadě případů se však to, co se našemu zraku na těchto akcích nabízí, rok od roku opakuje, vystavuje se poměrně běžná keramika, textilie a bižuterie.

Nejvíce oceňované by měly být přece jenom asi výrobky originálnějšího rázu, hlavně pak ty, které mají blízko k přírodě anebo k dějům našeho každodenního života.

A mezi ně nesporně patří kouzelné figurky či postavičky tvořené z toho, co jinak na našich polích zůstává po podzimní sklizni téměř nepovšimnuto. Mám na mysli předměty z kukuřičného šustí, tedy listenů obalujících samičí květenství, palice této známé plodiny.

Měl jsem nedávno možnost hovořit s tvůrkyní těchto přenádherných, srdci tak blízkých výrobků, s paní Mgr. Alenou Podlouckou, která ještě nedávno pedagogicky působila na uherskobrodském gymnáziu.

Když jsem u ní viděl celou tu nádhernou paletu jejích uměleckých výtvorů, tak jsem neodolal dotaz, jakým způsobem se tyto věci tvoří?

„No", pravila paní Alena po krátkém zamyšlení, ,, chce to především invenci, nápaditost a pak samozřejmě dostatek kukuřičného šustí, všelijakých drátků, různých oříšků, ale i stébel slámy," já jí však v tu chvíli skočil do řeči , nesporně asi také šikovné ruce?

Pousmála se a dodala, to taky, prstům dá ta moje mnohahodinová práce opravdu hodně zabrat!  Ale dělám tuto činnost ráda, naplňuje mě uspokojením z toho, co vytvořím. Mám radost, že se moje výtvory lidem líbí a často je mnohým z nich, a nejenom přátelům, věřte mně, prostě daruji."

„Kukuřici si na políčku pěstuji sama, na podzim za sucha nasbírám šustí, doma ho v teplé vodě umyji a současně navlhčím., aby bylo použitelné, tvárlivé. Zastřihnu jeho širší konce, a pak ho již různě tvaruji a obtáčím kolem drátků. Ty musí být hodně ohebné, nejčastěji proto užívám drátky z mědi. Tam kde je třeba, upotřebím pochopitelně nitě, nejčastěji režné.

„U figurek jejich hlavičku dělám z polystyrénové kuličky, jindy zase, i když je to pracnější, ji formuji z vaty."

„Na vlásky poslouží „třásně," které jsou vlastně usušenými čnělkami kukuřičných palic. Případnou kapuci na hlavičkách dělám buď opět ze šustí anebo z kousku jemné „pytlovinky," oči přimaluji.

Na těle figurky musí být i několik vrstev z pečlivě vytvarovaného šustí, kombinovaného s vatou.

„Připomínám, že šustí až na výjimku nebarvím, i když časem jeho původní vzhled nepatrně vybledne. Pokud přece jenom je obarvení třeba, použiji běžné hnědé barvy na textilie. U sukének si pomohu modrotiskem.Pokud má figurka košík, vytvořím ho z ořechové skořápky a vložím do něho menší lískové oříšky.

„A všechno co vytvořím, umístím na podklad z březového dřeva do skutečného mechu, anebo lišejníků, u kterých se mně osvědčila trubičkovitá dutohlávka, případně větvičník."

„Za důležité považuji rovněž i to, aby na první pohled postavičky dělaly dojem, že jsou „v pohybu," a tím působily jako skutečné."

„Taková práce musí i uklidňovat mysl," naznačil jsem trochu provokativně. „Ano, odpověděla, člověk při ní opravdu ideálním a konec konců přirozeným způsobem relaxuje."

To, co jsem u ní viděl na skříních a policích, mně opravdu vyrazilo dech. Ta věrná podoba, ta pestrost postaviček, kdy není jedna z nich podobná druhé, neboť se liší nejenom tvary, ale i jejich zachycením v různých pracovních pozicích.

Jako by byly živé ty figurky, tak mně připadal Mikuláš s andělem a čertem, stejně tak na mě zapůsobily betlémy, symbolicky navozující blížící se Vánoce.

Jsou tradičně utvářeny ze dřeva a mnohé z nich jsou doslova skvosty, obdivovanými domácími, ale i zahraničními návštěvníky.

Vánoční betlém může mít tisíce podob, vždy mu však bude jedno společné – postavičky představující konkrétní osoby vystupující v biblickém příběhu. Hlavním tvůrcem vánočního příběhu je narozený Ježíšek uložený v jesličkách a Marie s Josefem. Tyto tři postavy dále doplňuje celá řada dalších osob, jako jsou pastýři, andělé či třeba domácí zvířata.

A právě betlémy z kukuřičného šustí jsou snad našemu pohledu či přírodě nejblíže. Svým materiálem „dýchají" naším venkovem, udivují svou mnohotvárností, lehkostí a vůbec jsou pohlazením pro naše oči.

A tak vidět v nastávajících svátečních dnech betlém s Jezulátkem, kolébkou a poutníky přinášející dary narozenému dítku, je zážitkem neobyčejně krásným, který je názorným dokladem  lidové tvořivosti, tedy především uměním talentovaných, šikovných lidských rukou.

Jaromír Slavíček


25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105744
Týden: 397
Dnes: 34
  přihlásit poslední změna: 14.12. 2011 15:32:50