Konfliktní situace

 

Konflikt (z lat. confligó, conflictum)

je srážka či střet dvou nebo vícerých, do určité míry se vylučujících nebo protichůdných snah, sil, potřeb, zájmů, citů, hodnot nebo tendencí, případně aktérů (jednotlivci, zájmové skupiny, instituce apod.).

Toliko citace z Wikipedie.

Ty bývají různé.

Nevidím v nich nic až tak hrozivého, pokud nevedou přímo k násilí či dokonce válkám. Někdy dochází ke konfliktům kvůli malichernostem, jindy je jejich podstata vážnější. Výjimkou nejsou ani rozepře mezi pacienty a lékaři. Nezastírám, že si lidí působících v medicíně vážím. Drtivá většina z nich je odborníky na svém místě.

Musí být i dobrými psychology, neboť každý z pacientů je jiný. Někdo přichází k lékaři s prosíkem, jiný vyžaduje zákrok bez větších skrupulí. Mnozí pacienti mohou být navíc svými slovními projevy až nepříjemní, není tedy jednoduché s nimi vycházet.

Ale pozor, totéž platí pro lékaře. Jsou jenom lidmi, byť vysokého vzdělanostního formátu. Ne všichni, byť se jistě jedná o výjimky, dokáží být pacientovi oporou.

Vzpomínám si, že kdysi jsem si na seniorském tenisovém turnaji v sobotu přetrhl achilovku. Měla být operována do několika hodin. U mě se chirurgové dali do práce až v úterý…Ten den jsem byl opakovaně posílán na rtg se zdůvodněním, že se přístroj pokazil a snímky nebyly patřičné úrovně.

Uvedená okolnost jistě nepotěšila můj organismus. Když jsem si tehdy ošetřujícímu lékaři stěžoval, byl jsem jím ostře pokárán.Ale narazila kosa na kámen. I on uslyšel nelibá slova na svoji adresu. Takové případy se mně stávaly i později. Mou silnou nebo stinnou stránkou, jak se to vezme, je snaha bleskově popsat takové události do detailů, často s humorným nádechem.

Ne vždy je mně ale porozuměno.

Co pro někoho může být při čtení příležitostí k zasmání, to u jiného vede ke skřípání zubů. Ale zpět k lékařům, většina lékařů zasluhuje vysokého ocenění, myslím to upřímně.

Kdysi jsem napsal publikaci Pocity pacienta, ve které jsem lékařům nejednou složil poklonu. Je čtenáři přijímána více jak pozitivně.Dokonce mně guru chirurgie Prof. Pavel Pavko po jejím přečtení odepsal, že bych mohl učit etiku na lékařské fakultě.

Samozřejmě přeháněl, o tom není pochyb. Etický tedy musí být přístup jak pacienta k lékaři, tak i přístup lékaře k pacientovi.Ti i ti by se měli podílet na zkrocení emocí. Pokud se tyto mezi lékařem a pacientem vymknou kontrole, může dojít k situaci, kdy se vzájemně obě strany svými hlasitými výroky pošlou „někam“…

Nakonec proč ne!

Řešení je to chlapské.

Není totiž nic horšího než skloněná hlava, pokud si člověk stojí za svou pravdou.

 

 

16.03. 2024 09:13:07
24.10. 2022 09:28:28
Návštěvy
Celkem: 173141
Týden: 454
Dnes: 76
  přihlásit poslední změna: 13.03. 2019 13:46:39