Klouže to až běda!

Větrná neděle

V minulých dnech jsme nevěřili svému barometru, respektive jeho údaji. No, tak nízký tlak jsem už dlouho neviděl.

Měl jsem obavu o tlakoměr, aby se snad propadem tlaku nějak nezasekl.

Lékaři v tisku varovali, že mimořádně nízká hodnota atmosférického tlaku může mít negativní vliv na naše zdraví.

Zajímavé bylo, že o pár dnů později toto varování někteří jiní felčaři zase popírali.

V současné době se barometr dostává znovu do své kondice.

Přichází k nám na návštěvu tlak vysoký, myslím tím přirozeně tlak atmosférický, který by měl přinést více sluníčka na oblohu.

Ještě před jeho příchodem nás ale tuto neděli oblažila svým průběhem studená fronta.

Byla svými projevy netradiční, možná už tak trochu škádlivě předjarní.

Dala o sobě vědět mohutnými větrnými poryvy. Koruny stromů se při ní, podobně jako při loňském letním orkánu, ohýbaly jen co mohly.

Šlo o takzvanou húlavu.

Tímto termínem označujeme meteorologické situace, při kterých se náhle setmí a zvedne bouřlivý vítr v doprovodu dešťového nebo sněhového přívalu.

V tu chvíli často nebývá vidět ani na pár kroků.

Lidé halí své hlavy do kapucí, někdy se dokonce na chvilku zastavují, obracejí zády  k větrným poryvům a čekají až tyto skončí.

Všechno popisované trvá zpravidla jen několik minut, záhy po přechodu húlavy se v mžiku obloha projasňuje.

Trochu nám uvedené připomíná aprílové počasí, i když do dubna máme notně daleko.

Noční teploty bývají v tuto dobu přirozeně pod nulou, ale denní už občas vykouknou nad ni.

Těmito tepelnými změnami se vytváří na silnicích a chodnících ze sněhu ledová krusta.

Silnice se jí zbavují solením, s chodníky je to problematičtější. Mělo by je čistit město, ale  při jejich množství a nedostatku pracovníků je to obtížné, uznejme!

Člověku je někdy až úzko, když vidi, jak zejména starší lidé při chůzi na takovém kluzišti ztrácejí rovnováhu s nebezpečím pádu.

Přitom zlomeniny stehenního krčku mohou být přímo osudové!

Pak už  jenom zůstává na našem svědomí, jak se my, řadoví občané, k tomuto problému postavíme.

Jistě, můžeme počkat na dlouhodobější oblevu, ta ovšem v únoru nebývá až tak výrazná.

Momentálně v těchto dnech podle pranostik doznívá takzvaná Valentinská zima.

Možná, že známe následující pranostiku.

„Na Valentina přituhne kolo mlýna“.

Lidských srdcí by se ovšem chlad neměl týkat, to snad nemusím zdůrazňovat.

Juliánské oteplení uprostřed měsíce je sice už v dohledu, ale ptám se, bude svými teplotami stačit na odstranění ledu?

A tak raději mnozí z nás uchopí do rukou lopaty a vyjdou před svůj dům se snahou zařídit potřebné.

Nebo alespoň vezmou kyblík s popelem nebo pískem, aby lidem chůzí po zledovatělém terénu aspoň trochu ulehčili.

Nařizovat se to nikomu nedá, já vím.

Zbývá jenom to svědomí…

Jaromír Slavíček