Kariérismus

Kariérismus

člověk se téměř otřese, když uslyší toto slovo. Nemá totiž ve společnosti dobrou pověst. O co ale vlastně kráčí?

Jde o společensky nežádoucí formu jednání, kterou se člověk snaží dosáhnout patřiční prestiže, peněz a samozřejmě moci.

Není těžké a možná ani zajímavé definovat kariéristu.

Jde zpravidla a jedince ambiciózního, někdy i bezohledného, který jde občas „přes mrtvoly" jenom proto, aby dosáhl toho, co si předsevzal.

Pokud se ale na tento pojem a jeho nositele podíváme objektivně, musíme uznat, že kariérismu někteří lidé predisponováni, mají na to, jsou to nesporně vzdělaní a průbojní lidé, kteří se nebojí sebevětších překážek k dosažení jimi vytčeného cíle.

Jsou nabiti energií, „mají lokty," pomocí kterých stoupají v žebříčku postavení stále výše a výše.

Že přitom příliš nehledí  na to, co jejich postupu říká okolí, to už je jiná věc.

Kariérismem pochopitelně nemyslím běžnou snahu dosahovat lepšího postavení v zaměstnání nebo na politické scéně vzdělanostním tarifem a požadovanými schopnostmi.

Hovořím o bezohledné snaze dostat se nahoru stůj co stůj, ať stojí co to stojí.

Pokud se ale podíváme do přírody, tam přece usilovná snaha dostat se ke korýtku je naprosto běžná, a taktéž  tam nikdo nejedná v rukavičkách, ba dokonce mnohdy v cestě nahoru jde o život

Takže celkově řečeno, neměl by být brán kariérismus jako něco zcela zavrženíhodného, ale  musí se respektovat určité meze tohoto jevu.

Kariérismus je vlastně určitý životní postoj, pokud ovšem přesáhne určitou hranici společenské přijatelnosti, může se stát určitou nemocí, na kterou doplácí kromě spolupracovníků kariéristy i jeho rodina.

Pokud kariérista zcela ztratí zábrany svého konání a ničí životy jiných, pak je třeba vhodnou formou kariéristovi ukázat meze, kam až může jít.

Někdy ale kariérista, alespoň vizuálně, paradoxně působí až komicky.

Jeho „leštění" klik, snaha zalíbit se těm nahoře, která ovšem hodlá pozičně vystřídat, je občas i zábavná.

Taktéž jeho snaha prosadit své názory na úkor jiných se zpěněnými rty, hřímavým hlasem a nejednou i vypoulenýma očima může být pojímána i s úsměvem, kdyby jeho konání nemělo pro jiné neblahé důsledky.

Kariérista se může cítit tak nějak prozřetelností nebo osudem povolán k zisku vedoucího místa, a proto nelituje manipulací s lidmi, vytvářením různých rošád, jenom aby se dostal do výšin. Cítí své vedoucí postavení jako poslání.

Pokud ho dosáhne, je zpravidla opojen svým rozhledem z vrcholu pyramidy, cítí se předurčen k rozdávání rad jiným, vnímá respekt ke své osobě jako něco zcela přirozeného ba dokonce  povinného

Při své cestě k vrcholu využívá známostí, kterým zprvu poklonkuje, aby je po předstižení odložil jako věc nepotřebnou.

Nelibě nese ve svém okolí podobně se chovající, konkurenci řeší opět nemilosrdným způsobem. Stojí ho veliké úsilí udržet se na místě kterého dosáhl. Bedlivě sleduje své okolí a včas zasahuje při ohrožení svého postavení. Skutečnými přáteli neoplývá, falešných je v jeho okolí dostatek. Jako člověk vzdělaný však tuší, že všeho do času...

.Jaromír Slavíček

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109486
Týden: 363
Dnes: 6
  přihlásit poslední změna: 24.05. 2012 08:03:40