Jara probouzení

Poslíčci jara

Kdo by se na ně netěšil. Na proteplené sluneční paprsky, na trylky ptáků u nás přezimujících, anebo těch z teplých krajin, přistávajících v těchto dnech s „vysunutými podvozky" na našich zahradách, v parcích a lesích.

Kdo by se s úsměvem nesklonil nad prvními sněženkami, které tak trochu cudně vystavují na odiv své bělostné sukénky stále více a více smělejšímu slunci.

Jim konkurují žlutí svých květů méně známé talovíny zimní s podpůrnými listeny, které, kde jsem to jenom četl, připomínají svým vzezřením krejzl na krku urozené dámy.

To šafrán žlutý je už procitnutý kabrňák, který takřka prosebně otevírá svou náruč okvětních lístků  ke slunci s toužebným přáním:

„Sluníčko, sluníčko, nechť paprsky tvé jsou nám všem života darem!"

„No vy kytky se tady chlubíte vším možným, zatím co já, čemeřice, jsem už v době  sněhové pokrývky dala svými bělostnými květy s narůžovělým nádechem na vědomí svoji otužilost.

Ale lidé na mě nesmí sahat, jsem prudce jedovatá, a to ve všech svých částech!"

„No ty zrovna mluv o jedovatosti!", ozývá se opodál vzrostlý lýkovec s jasně růžovými květy.

„Mě by ochutnal neznalý člověk jenom jednou, ani přičichnout k mé kráse není radno. Zprvu se nyní na jaře oději svými poutavými kvítky, a pak teprve dovolím vyrašit zeleným lístkům."

„Klid kolegové, nehádejte se  navzájem, nebo vás co nevidět zasypu pylem svých roztoužených prašníkových jehněd!" lakonicky pronesla opodál se větvemi protahující líska.

Ale to tak trochu s oživením přírody předbíhám. Máme přece teprve předjaří.

Pořád se to na krmítcích hemží nám známým ptactvem, sýkorkami, dlasky, pěnkavami, zvonky, nebo čížky.

Brzy jim však přiletí konkurence. Jako první se zpěvem už ohlásili skřivani, aby nad poli v třepotavém letu pěli svoji píseň lásky.

V parku lze již nyní zastihnout pobíhajícího drozda zpěvného, který byl vyslán svými druhy na průzkum středoevropského klimatu.

Člověk už brzy bude stáčet hlavu na tu, či onu stranu, aby nabídl svému zraku záplavu modrých květů ladoněk, jaterníků podléšek a barevné škály tulipánů.

I na rybnících se pozvolna začíná probouzet život. Není to ještě tak dávno, co byly  pokryty ledovým příkrovem a hleďme!

„Respektive poslouchejme!"

Nedaleko od nás se ozývají první, tak  příznačné hlasy skokanů hnědých:"Vrůů,vrů," přičemž si jistě pozorné lidské oko nemůže nevšimnout i trhavého pohybu těchto známých studenokožců, čeřícího hladinu stojatých vod.

No a když člověk spatří při procházce v lese odpočívajícího srnečka, nemůže se ubránit pocitu nevratně blížících se změn v přírodě.

Ale exploze probouzejícího se života nás teprve čeká, takže se prozatím musíme spokojit pouze s těmito prvními, ale nesporně krásnými poslíčky toužebně očekávaného jara.

A ono přijde, určitě přijde. Alespoň v tomto ohledu máme naprostou jistotu.

Jaromír Slavíček

talovín

šafrán

 

 

 

 

 

 

 

 

 

lýkovec

srneček

01.12. 2021 19:00:35
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 111836
Týden: 337
Dnes: 35
  přihlásit poslední změna: 12.03. 2013 06:42:13