Historické centrum

Přednáška – prezentace studií historického centra města

Nabídka kulturně vzdělávacích pořadů je v Uherském Brodu poměrně veliká. Člověk má tedy možnost si mezi nimi případnými svými návštěvami vybírat. A tak mnozí z našich občanů tuto odpolední středu dali přednost přednášce mladých brněnských architektů, která se měla týkat inovací historického centra našeho města.

Malý sál Domu kultury byl tak téměř zaplněn chtivými informací, mezi kterými bylo možné zahlédnout i kompletní grémium Brodských patriotů. Úvodní slovo přednášky obstarali vedoucí pracovníci města a pak už se dostalo ke slovu technicky založené mládí, mezi ním i mladé a hezké ženy. Jako první se dočkaly návrhů na své zkrášlení a funkční zdokonalení všem Broďanům známé „toskánské“ uličky – tedy Příčná a Úzká. Dvojice mladých architektek v poněkud ostýchavém slovním projevu byla toho názoru, že by se tyto uličky mohly a měly stát místy většího zespolečenštění, tedy kumulace lidí.

Uvedly v tomto duchu řadu podnětných návrhů včetně umístění tam 2-3 zídek s popisem historických událostí města. Sympatickým ženám jsme v jejich výkladu jistě fandili, ale s realizací jejich návrhů to až tak jednoduché zřejmě nebude. Je evidentní, že největším problémem uvažovaných stísněných míst byl a je nedostatek slunečního svitu. S uvedenou skutečností se asi už moc dělat nedá. Z promítaných skic bylo možné vypozorovat podél stěn budov vertikálně umístěnou vegetaci, neboť v těch, i za plného dne, tmavých uličkách při zemi něco pěstovat by nebylo příliš rozumné. Netrvalo dlouho a po uličkách přišlo na „přetřes“ Hradní náměstí.

I to by podle představ jiné mladé architektky mělo poměrně rázně pozměnit svůj dosavadní ráz. S mnohým vyřčeným se dalo souhlasit, ale prezentované myšlenky na přesun či zanoření nevzhledné vodárny připadaly nejednomu z nás dost nereálné. V uvedeném prostoru je navíc dosud skryto tajemno v podobě brodského podzemí, asi by se tedy z těchto důvodů do popisovaných míst moc vrtat nemělo. A přednesený návrh na vytvoření dětského hřiště? Též by asi nebyl v plné míře akceptován, neboť v blízkosti poměrně rušné komunikace Přemysla Otakara II. by děti mohly být vystaveny poměrně velkým rizikům.

Naproti tomu by to snad bylo vhodné místo pro zájmovou činnost seniorů, hřiště na petang by možná mnohé dříve narozené přitahovalo. A zase o něco později nás, pozorné posluchače, smíšený pár mladých slovenských architektů měkkou mateřštinou svými představami navedl do prostor svažující se Naardenské ulice. Má svoje kouzlo, mimo jiné také proto, že je z ní nádherný výhled k Bílým Karpatům s Velkou Javořinou na obzoru. Tato ulice by však měla u Broďanů především vzbuzovat hlavně asociace se vzdělávacím procesem, gymnázium v její dolní částí jest toho jednoznačným dokladem.

Jeho kotelna v těch místech však vizuálně působí rušivě, její renovace se ale prý už připravuje, takže držme palce! Stromové vegetaci lze jenom fandit, ale je diskutabilní, jestli by se architekty navrhované chodníčky s liniově řazenými stromy, případně předzahrádkami, do uvedeného prostoru vměstnaly. Přes uvedenou výhradu nás návrhy obou slovenských architektů svou propracovaností a nápaditostí docela zaujaly. Nu a pak došlo i na náměstí. Konkrétně Mariánské. V koncepci na něj se názorově střetly dvě skupinky mladých odborníků. Společná jim byla vize daleko větší diverzity objektů a ozelenění daného prostoru, než je tomu dosud.

Nebyl důvod být zásadně proti jejich představám, ale čeho je moc, toho bývá příliš. Množstvím plánovaně vysazovaných stromů by mezi sebou, obrazně řečeno, v této lokalitě „soupeřily“ parky anglického, respektive francouzského střihu. Při výsadbě stromů by navíc musela nekrytá plocha kolem nich zaujímat podle zákonné normy nejméně šest metrů čtverečních. Náměstí by tak vším výše navrhovaným dostávalo zcela jiný ráz jak doposavad. A vytvářet něco zcela odlišného v místech, která jsou „průsečíkem“ existence vzdělávací instituce, Domu kultury a Dominikánského kláštera by nebylo vůbec jednoduché.

Autoři se ve své studii navíc ještě zmiňovali o možnosti zde vytvoření mini amfiteátru, fontánky, dokonce i brouzdaliště. Mnozí z nás v tu chvíli asi nabývali dojmu jisté „přeplácanosti“ náměstí strukturálními prvky, byť zajímavého rázu. Naopak terasování s pestrou flórou ve svažitém terénu nad nynější autobusovou zastávkou by bylo přijatelnou, ba dokonce vítanou terénní úpravou. Co říct na závěr? Mladá generace bývá většinou radikální v návrzích na změny. Starší generace je jak známo spíše konzervativněji laděná.

Jedno je nám všem ale společné. Všichni máme eminentní zájem na vylepšení vzhledu našeho města. Ale v těchto případech, tedy možných změn ve vzhledu výše uvedených lokalit, by asi bylo vhodné názorové zapojení co největšího počtu brodských občanů formou hlasování.

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105744
Týden: 397
Dnes: 34
  přihlásit poslední změna: 02.03. 2018 17:53:08