Excelentní výhledy

Excelentní výhledy

Zůstat v těchto prvních červencových dnech doma není rozumné. Vždyť venku je úplná idylka. Myslím tím počasí. Chladivá rána, i teploty přes den jsou únosné. Ale to nejlepší, co může člověk udělat, je vydat se do hor. Ani ne tak za houbami, ty kvůli suchu moc nerostou, ale za parádními výhledy. Zajel jsem si pro ně na „Valachy“.

Vlakem z Uherského Brodu do Bylnice, z ní pak autobusem do známé Sidonie. Pak mě čekal pralesním porostem výstup k Vršateckému bradlu. U něho nebylo při mém pobytu ani živáčka. Nezvyklá atmosféra. Zprvu jsem si vyfotil samotné bradlo s torsem hradu. Musel jsem ale chvilku počkat na jeho osvit sluncem. Pak se vydal před skály, aby se mým očím nabídl nádherný obraz Pováží. Strážov, Klak, Martinské hole, za nimi Vtáčník, Tríbeč a desítky dalších hor.

Podél Váhu se dala rozpoznat Ilava, Ladce, Nová Dubnica a řada vesnic mezi nimi. Měl jsem co dělat, abych je zhruba identifikoval. Všechno bylo pohledem jak na dlani. Fotil jsem a fotil. A pak se vydal zpátky směrem do Bylnice, což mělo být dobrých 10 kilometrů. Chtěl jsem si u vršateckého pramene nabrat vody, ale ta jenom ze žlábku ukapávala. Takže nic, sucho i nadále v ústech. Měl jsem ale ještě v úmyslu vystoupat na blízký Biely vrch. Stalo se!

A z něho mě čekal opět skvostný výhled na již uvedené kopce, a samozřejmě i na samotný skalnatý Vršatec. Jen nerad jsem opouštěl toto výhledové místo. Pak jsem scházel opět po červené ke kaplnce Brezová, u které byl naštěstí pramen při síle. Od ní směřovaly mé kroky ke Kosáku, překročil hranici na Moravu a pokračoval přes lesnaté Průklesy na Holý vrch. A na něm opět pohled pro Bohy. Na Nedašov pode mnou, kopce kolem Valašských Klobouk, Hostýnské vrchy.

V dáli pak byly vidět Beskydy s Lysou horou, Smrkem a Kněhyní. Ale co je to tam našedlé v dáli na horizontu, zamyslel jsem se v jednu chvíli? Vytáhl jsem dalekohled, podíval uvedeným směrem a nevěřil svým očím. Ano, byl to Hrubý Jeseník s věží na Pradědu. Vzdušnou čarou 120 km vzdálený! Neuvěřitelné.

Cesta dolů k Brumovu už byla celkem fádní. Při výchozu z lesa se mně naskytl pěkný pohled na brumovský hrad. Pod ním jsem si dal v hostinci malé pivečko a kráčel městem k bylnickému nádraží. Cesta domů posledním toho dne vlakem byla již jen příjemnou tečkou za vydařeným výletem.

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105563
Týden: 524
Dnes: 37
  přihlásit poslední změna: 05.07. 2018 16:03:33