Důchod

Důchod – toť času dítě...

tu zrodilo se dítě dlouho čekané, sladkými sny mnohými hýčkané, nad ním se tři sudičky sklonily, a vizi soužití s ním jemu svěřily

první pravila hlubším svým hlasem,
Ich liebe dich, jak tebe čekala jsem,
s mým já- prospěch vždy budeš mít,
budeme spolu štastně- a dlouho žít

tělu i duši bude třeba stálé kázně,
ne-li, pak pomohou nám jen lázně,
udělám pro tebe co vpravdě mohu,
budeme na kole jezdit-do Ostrohu

druhá pravila svým ústrojím hlasovým,
je t´aime- s přízvukem takřka nosovým,
a pak řekla se srdce něžným tlukotem,
budu tě kolébat- pod Novým Světl

pojedeme i k Loiře opět zazřít zámky,
necháme tvář ovívat Atlantiku vánky,
ale říkám ti, dítko, v pocitu duše hnutí,
nezapomenu brodské Sorbonny- pnutí

třetí pak k dítku hlesla-I love you,
dnes oběma nám do srdce popřejů,
zbavím se konečně té učitelů chásky,
budeme spolu chodit na procházky

struny své kytary teskně rozvlním,
školu pohledem naposled pohladím,
tóny melodií se v širý kraj rozvinou,
snad v očích kolegů se slzy zalesknou

všechny tři k dítku znovu sklonily hlavy,
vědouc, pryč již doby jich bývalé slávy,
ač něco končí, začíná jiných časů rej,
rozvine se života bytí - nová orchidej!

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109507
Týden: 384
Dnes: 27
  přihlásit poslední změna: 15.02. 2013 07:06:41