Dožínky

Dožínky ve Starém Hrozenkově

V sobotu se v Uherském Hradišti konaly Slavnosti vína. Tisíce návštěvníků tam navštívily překrásnou ukázku tvorby lidu Moravského Slovácka. Kdo však chtěl hlouběji proniknout do lůna přírody, do míst působení tajemných bohyní, ten následující den neváhal a vydal se do Starého Hrozenkova. Stal se tam svědkem kopanických dožínek v té nejoriginálnější podobě.

Jmenovitě průvodu, na kterém v jeho průběhu mohly stovky diváků oči nechat. A to vše v místech bezprostředně spjatých s okolní nádhernou přírodou. Ta o sobě dávala vědět z jedné strany hlubokými lesy a stráněmi, z druhé, tedy od Žítkové, zase loukami, na kterých kdys bohyně sbíraly svá kouzelná býlí. A právě v takovém prostředí a atmosféře se odehrávaly letošní hrozenkovské dožínky a hody, plné krás, barev, a především úsměvů.

A to zcela po zásluze, vždyť úroda je z polí z valné části již sklizena, sýpky plody země naplněny, ovoce uskladněno pro současnou či budoucí potřebu. Perlami na náhrdelníku Kopanic jsou však především kroje, které se tuto neděli v průběhu slavnosti staly ozdobou prosluněného dne. Už jenom pohled na všechny ty nádherné výšivky na krojích, díky nimž je kopaničářský kroj nezaměnitelný s kroji jiných oblastí, musel každého návštěvníka chytit za srdce!

Zasvěcení vědí, že každá z nich něco symbolizuje, má tedy svůj skrytý význam. A co teprve škála barev na krojích, která oslňovala naše zraky. Nositeli všech těchto krás však byli, jsou a budou lidé. Oko nejednoho z nás tak zálibně spočinulo na ženách oděných do krojů s nádhernými rukávci s výšivkami kolem zápěstí. Neskrývaný obdiv sklízela i zdobení na leknicích, tedy sukních, s vyšívanými pásky v nejrozmanitějších kombinacích a barvách. Totéž platilo pro překrásné čelenky a šátky.

Pozadu svým vzhledem nezůstali ani muži se zdobenými nohavicemi, opásanými chlapským „remeněm“. Ozdobou pak u nich byly „košule“ s překrývajícími je lajblíky, vestami, s neobyčejně barvitými vyšívanými vzory. Pokrývku hlavy muže tvořily tmavé nízké širáky se střapečky z barevné vlny. To vše bylo možné spatřit v průvodu, ve kterém přirozeně nemohly chybět dobové povozy tažené koňmi, ale také ukázky dříve používaných hospodářských strojů, tak nezbytných pro práci na polích a v lesích.

A co by byl průvod bez pestře krojovaných dětí, jejich živelné hravosti. Vše viděné bylo symbolem starých časů, dřiny našich předků, těžkých dob, smutku, ale také radosti a hlavně lásky ke kraji a rodné zemi. Na všech účastnících dožínkového průvodu bylo zřejmé, s jakou radostí a hrdostí kráčí svou domovskou obcí. Z tváří procházejících vyzařovaly úsměvy, ale v jejich nitru jistě i poděkování políčkům, zahradám a sadům za letošní úrodu. Všechna tato sláva byla pro ně i diváky převelikým požitkem, poctou kraji a přirozeně tradicím našich předků.

Průvod posléze dospěl na náměstíčko, kde došlo k obřadnému předání dožínkového věnce gazdovi, tedy panu starostovi, a gazdině. No a pak po krátkých zdravicích se už rozezněly písně, své umění představily tanečnice z řady souborů a začala všestranná zábava. Součástí programu byl i křest mimořádně zdařilé knihy Hrozenské šaty o lidových oděvech a výšivkách.

A na tu všelikou krásu se z oblohy dívalo pozdně letní sluníčko, snad trochu se omlouvající za přemíru letošního svitu, a přesto všem lidem na Zemi přející.

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105561
Týden: 522
Dnes: 35
  přihlásit poslední změna: 11.09. 2018 16:56:57