Divizní soupeření

Zápas rivalů

Jak jinak nazvat divizní tenisové utkání, které se uplynulou sobotu odehrávalo na uherskobrodských tenisových dvorcích. Soupeření Uherského Brodu a Uherského Hradiště mívají svou tradiční atmosféru a to nejenom v bílém sportu. Vzpomínám si, jak jsme již před desítkami let vyhlíželi z městského parku od vlaku blížící se kolektiv „Hradišťáků“.

Byli jsme totiž zvědavi, v jaké sestavě se dostavují, abychom podle tváří přicházejících mohli usuzovat na naše výsledkové vyhlídky. Tentokrát tenisoví rivalové od řeky Moravy přijeli autem. Po krátkém seznamovacím rituálu se dvorce zaplnily hráči a hráčkami, aby záhy poté nad tenisovými sítěmi „zasvištěly“ míče a tím započaly líté boje.

Byla radost shlížet na um tenisových nadějí i zkušených matadorů, pestrost jejich hry a místy až „buldočí“ sportovní zaujetí. Hlavy diváků se sledováním hry střídavě pootáčely z jedné na druhou stranu. Pochopitelně jsem držel palce Broďanům, ale po vydařeném úderu některého z Hradišťáků bylo třeba uznale zatleskat i jim.

Tak tomu bylo například při utkání mladé uherskohradišťské naděje, Josefa Zapletala – „Pepina“ s našim Rosťou Hasoněm. Bylo až neuvěřitelné, jaké „smrtící“ údery hradišťský hráč, jinak subtilní fyzické konstituce, dokázal vysílat na stranu soupeře. A to pod dohledem nehrajícího kapitána družstva, no koho jiného, jak státního zástupce, pana Mgr. Tomáše Pindura, dříve i v současnosti excelentního tenisty.

Ten toho příliš za plotem nenamluvil, ono vlastně stačilo, když taktiku svěřence usměrňoval mimikou svých obličejových svalů. Ale už jenom jeho přítomnost u dvorce musela být pro teenagera inspirující. Postupně však musel poodcházet i k jiným svým „bojovníkům“, neboť i na ostatních courtech probíhala větší či menší tenisová dramata.

Oči diváků se tak stávaly svědky přehlídky celé škály tenisových úderů, od topspinových k řezaným, až po razantní voleje, servisy či smeče. K vidění byly i ukázkové stopbaly, ty patrně odkoukané od naší rodící se tenisové hvězdy – Markéty Vondroušové. Člověk si v jednu chvíli říkal, je vůbec možné zahrát ten či onen úder lépe? Existuje vůbec rozdíl mezi divizí a ligovými soutěžemi?

Nejspíše ano, a to v taktice, případně vyhraností na turnajích. A jak dopadl celkový výsledek? Divizními boji „otrkaní“ Hradišťáci měli přece jenom většinou herně navrch, neboť zvítězili 6:3, ale Broďané pro ně rozhodně nebyli snadným soupeřem.

Bojovali odhodlaně, se ctí! Poprvé hrají divizní soutěž. Získávají tím nezbytné zkušenosti, které jistě zúročí při dalších sportovních kláních. Rivalita mezi soupeřícími kolektivy zřejmá byla, taková ale ke sportu patří.

Tenis, jak výše uvádím, se děl na úrovni. My, coby diváci, zase byli obdařeni hezkým zážitkem.

A ten opravdu stál za to!

31.10. 2024 07:54:12
24.10. 2024 13:07:38
Návštěvy
Celkem: 196191
Týden: 568
Dnes: 81
  přihlásit poslední změna: 10.06. 2019 14:32:49