Chemie byla pohodová

Dalším bodem programu dne byla chemie.

Oproti fyzice u tohoto předmětu nebyly výkony maturantů už tak jednoznačné, sem tam se nějaká chybička do jejich výkladu vloudila, ale i tak bylo čemu naslouchat. Občas jsem chtěl i já v tomto oboru prokázat své širší vědomosti, zejména z potravinářské chemie, která má nejblíže k biologii.

Kupodivu hned první tažená otázka mému přání vyšla vstříc. František si totiž vytahuje „Vitaminy“. Zbystřuji pozornost, téma je blízké mé aprobaci, vždyť toto učivo poměrně podrobně probíráme v biologii.

Vitamíny, hormony, alkaloidy, tak zní celá Františkova otázka. Netrvá dlouho a už jsou jím vitamíny rozdělovány na jednotlivé skupiny. Jsou jím zmíněny a rozvedeny pojmy jako hypovitaminoza a hypervitaminóza. „Dobře se nám to rozjíždí, jen tak dál,“ libuji si v duchu.

František nás seznamuje se zdroji, ve kterých se ten který vitamin vyskytuje. Přirozeně začíná u „áčka“.

Úvodem správně připomíná, že provitaminem vitaminu A je beta karoten V tu chvíli se chci učinit zajímavým a zeptat se ho na možnost předávkování tímto provitaminem.

„Františku, nemohu se předávkovat mrkví, která tento provitamin obsahuje?“ „U provitaminu A takové nebezpečí nehrozí, jenom by vám při jeho nadbytečném příjmu zoranžověla kůže,“ k mému uspokojení mně sděluje. „A u vitaminu A?“touto otázkou téměř supluji zkoušejícího, který se na mě v tu chvíli dost nevlídně dívá. Jestlipak František ví v tomto ohledu o medvědích játrech, krátce přemýšlím.

Neví. „No přece v medvědích játrech,“ triumfuji. A určitě by to nevěděl ani předseda, možná ani oba chemici… U „béček“ vitaminů nemají zkoušející ani já s výkladem Františka výhrady. Říkám si ale v duchu: „mnozí studenti by si komplexem vitaminů B vylepšili stav kůže a nervové soustavy“. Já vlastně taky. A už jsme byli u dalšího vitaminu.

Mému sluchu se donáší Romanova otázka. „Kde se nachází C vitamin a na jaké vlivy je citlivý?“ Trochu váhavě, ale pak přece jenom zazní Františkova odpověď. „Na teplo“. Má recht. „A co tak míchat čaj se šípky kovovou lžičkou?“ zazněl další dotaz. „Asi je citlivý i na kov,“ dovtípí se Franta. „A v kterém ovoci je ho nejvíc?“ dorážejí zkoušející „V citronech, šípcích,“ po odmlce přidá Franta i papriku.

Co já se jim navykládal o rakytníku, oni spíše znají ty obligátní citrusy jako zdroj vitaminu C. „Tak pojďme k dalšímu zástupci vitaminů, ať to téma probereme celé,“ posunuje dialog přísedící. „Dalším vitaminem je vitamin D.

Je důležitý pro hospodaření s vápníkem. Jeho zdroji jsou mléčné produkty, ale i ryby,“uvádí František „Jde o klasický vitamin?“ ptá se ho zkoušející Roman „No, spíše je to hormon,“ odpovídá tentokrát již znatelně jistěji František

Znovu se jemně rukou dotýkám ramene předsedy a šeptem se ho ptám: „Jestlipak víte, pane předsedo, že my všichni máme ve svém organismu málo tolik a tolik potřebného déčka?

Pořád se varuje před nadměrným opalováním, ale právě jím se naše kůže sytí tímto vitaminem.“ „Tak to se týká i mě, já se moc neopaluji,“ odpovídá. Ale jestli se opravdu s mým názorem o nedostatku tohoto vitaminu ztotožňuje, to nevím.

Františkovi ještě zbývalo pohovořit o hypo a hypervitaminozách, tedy o stavech nedostatku či naopak přebytků vitaminů. O „áčku“ už vlastně mluvil, takže zbývaly ostatní vitaminy.

Tím přišly na řadu kurděje, infekce i měknutí kostí. I tady bych měl nějakou tu otázku, ale nechci už zdržovat, moje želízko v ohni si vede docela dobře.

Naproti tomu u dalších zkoušených z chemie si připadám, jako kdyby na mě někdo hovořil v malajštině. Pořád se u stolu více nebo méně hovoří o reaktantech, rychlostní konstantě, aktivovaném komplexu.

K tomu všelijaké rovnice, grafy. Jó, tak to není jak chemie za mých mladých let. Tehdy stačilo znát nějaké ty kyseliny, případně alkany, alkeny a alkiny a byl pokoj. Samozřejmě zjednodušuji.

Ale i tak docházím k názoru, že u nyní probíhající, oproti minulosti mnohem složitější, školní discipliny bude lepší mlčet. Ostatně, kdo je v předmětu zkoušející, já anebo k tomu předurčení kolegové?

A taky jde teprve o první den maturit, tak co. A tak raději předstírám, že jsem zaneprázdněn vyplňováním protokolu, uši mám ale i nadále nastražené. Všímám si však, že i pan předseda svou poněkud pozorností rezignoval a raději se probírá papíry před sebou.

Holt, jak nejde u otázek a jejich odpovědí o život, jako třeba u problematiky alkaloidů, tak je zájem přihlížejících prokazatelně menší.

Jinak proti chemii nic nemám, snad s výjimkou éček u potravin, ale osobně vystačím v tomto oboru se znalostí o čisticích prostředcích, i když vím, že v domácnosti stejnou roli v mnoha případech zastane i ocet, kuchyňská sůl, nebo prášek do pečiva. Ale to jsou vlastně také chemikálie. Do zkoušení tedy nezasahuji, ale svými názory „chemiky“ v občerstvovací místnosti asi „vytočím“.

Anebo raději ne, možná by se následně chtěli mstít na studentech… Na pořadu je opět svolávání porady. Hodnotíme výkony Alžběty, Květy, Ivana, Františka. Odsouhlasené známky jsou přijatelné pro všechny.

Zejména přírodovědné předměty, fyzika a chemie, byly lahůdkové, poděkování patří kromě maturantů samozřejmě i vyučujícím těchto předmětů.

Jsem o tom hluboce přesvědčen. Následuje vyhlášení výsledků a blahopřání. „Ivane, tebe čeká kariéra. Titul doktora věd tě jednou nemine,“ s nadsázkou ho hodnotím Vyprskuje smíchy, ale hned zase nasazuje vážnou tvář. Nezastírám, že se těším na oběd. „Co to dnes budeme mít na talíři?“

No, pokud paní vedoucí dodrží psané na jídelním lístku, a není důvod tomu nevěřit, tak kuřecí řízek s bramborovým salátem.

A to bude pochutnáníčko!

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109509
Týden: 386
Dnes: 29
  přihlásit poslední změna: 18.05. 2015 10:53:52