Brodský den

Takový obyčejný brodský den,

člověk ráno vychází do města pravděpodobně s cíleným programem, nejspíše s plánem něco koupit, něco zařídit. Málokdy je důvodem jeho vycházky jen procházení se, i když i tento účel, zejména u starších osob nelze vyloučit.

Již při průchod  parkem je možno spatřit mnoho zajímavých tváří, od hrajících se dětí místních školek, starších žen, obtížených nákupy, nudících se teenagerů s často nezbytnou cigaretou sedící na horní hraně laviček anebo důchodců, kteří odpočívají v řádném sedu a kochají se okolní přírodou.

V centru města je to ale o něčem jiném. Všude se hemžící lidé před obchody, kličkující mezi auty, spěchající do práce anebo jen tak lelkující. Živěji je především na tržišti s pestrou nabídkou okrasných rostlin a zeleninových produktů. Zde početně převládají především ženy, jejich záliba v pěstování kytiček je všeobecně známa. Nekupují, stejně jako v jiných nabídkových místech ihned, pečlivě porovnávají nabídku, přičemž jistě mají na zřeteli i stav svých peněženek.

U zeleninových stánků je to sice obdobné, ale zde kupující zvažuje nejenom uvedenou cenu, ale i svěžest nabízených produktů, přičemž si namlouvá, že se snad jedná o ekologicky pěstovanou zeleninu.

Co se týče jednotlivých obchodů, je pozoruhodný rozdíl nejen v jejich odlišném sortimentu, ale i celkové „prodejní" atmosféře. V samoobsluhách není nouze o zákazníky nebo spíše zákaznice. Ženy zde tráví drahnou dobu, postávajíce před jednotlivými regály, pečlivě rozmístěnými tak, aby člověk musel projít celou prodejnou až k tomu nezbytnému, a sice pečivu. Postupně plní nákupní košíky vším možným a to téměř až po okraj, aby posléze u pokladen zaplatily nemalou částku na rozdíl od mužů, jejichž útrata v těchto obchodech je většinou zanedbatelná. Abychom byli spravedliví, v obchodech s průmyslovým zboží, kde naopak muži tvoří většinu zákazníků, je to s placením zpravidla naopak...

V obchodech s obuví a textilem je zpravidla prázdněji. Návštěvník je zde často ihned po vstupu kontaktován obligátním dotazem prodávajícího, jakéže to má přání. Pokud odvětí, že se jen tak přišel podívat, je ve tvářích prodejců znát zjevné zklamání. Mnohé zboží je označeno jako sleva, ale ví kupující, jaká byla jeho skutečná cena před slevou?

Pokud si přeje laciněji nakoupit, navštíví zájemce prodejny s „exotickým" nádechem, kde vůně naftalínu mu dává jasně na srozuměnou, že je na správné adrese.

V lékárnách je rušněji, ale spíše v místech, kde se vydávají léky na předpis. Nejklidnější atmosféra, plná očekávání, je ve zdravotnických zařízeních, kde v čekárnách je někdy až pochmurné ticho, což je pochopitelné, neboť přítomnost nemoci zpravidla nikdy nevede k projevům bujarého veselí. Kolorit městského centra doplňují finanční instituce, tradiční je například pohled na schodiště České spořitelny, kde lidé u bankomatu trpělivě čekají až na ně přijde řada.

Ať  už člověk navštíví to či ono, musí absolvovat po městě hezký kus cesty, a to není vždy jednoduché. Jednak potkává známé, míjí hloučky korzopenzistů, kteří vyrážejí do města cíleně za rozmluvou, další zdržení ho čeká na silničních přechodech, kde se odehrávají rituály ve smyslu, dá mně řidič přednost nebo ne, no a v neposlední řadě ho čeká i jednání na úřadech                       s někdy více, někdy méně ochotnými úředníky. Ale to všechno k ruchu města tak nějak patří, takže proč se vlastně čílit?

Obecně vzato, je docela milé procházet tím lidským mraveništěm, početnými obchody a obchůdky, které nabízejí oku nespočet vábniček, bez mnohých z nich by byl náš život asi poněkud fádní.

Jaromír Slavíček

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105563
Týden: 524
Dnes: 37
  přihlásit poslední změna: 09.07. 2011 17:02:32