Brodský blizard

Brodský blizard

Lednový den vcelku jako jiné.

Sníh z předcházejících dnů postupně mizel, některá místa už byla bez něj. Ten zbytkový, nejednou v podobě zmrazků, už zdaleka nevypadal jak čerstvě napadaný.

Špinavý, rozbředlý po předcházející mírné oblevě.

Počasí také nic moc.

Ani slunko, ani souvislá šeď na obloze.

Něco mezi tím. Lidé na chodnících si dávali při chůzi pozor, více zaměřovali své pohledy k zemí, tedy kudy kráčeli než okolo chodícím.

Z chodníků byl sice většinou sníh uklizen, ale když v minulých dnech projížděl okolo nich pluh, tak nejednou sníh nahrnul zpět na chodník. To by člověka naštvalo.

Na horách se ovšem pilně lyžovalo, sněhu tam bylo a je více jak dost.

Zejména v Krkonoších a Krušných horách.

Suma sumarum, ladovská zima to není, ale sněhu je rozhodně více než v minulých letech. Na radaru v podvečer nebylo nic neobvyklého, akorát jakási zelená šmouha blížící se od severu.

Asi jde nějaká přeháňka, pomyslel jsem si.

Ach ouvej!

Z ničeho nic, už ale za tmy, zalomcovala okna, šel jsem se proto přes ně podívat ven. A spatřil „boží dopuštění“, to nebyla přeháňka, to byla sněhová vichřice.

Stromy se ohýbaly do „půl pasu“, vítr skučel víc a víc. Miriády sněhových vloček se řítily mezi stromy, kolem parkových světel. Vidět nebylo skoro nic, odhadoval jsem viditelnost tak na 30 metrů.

Auta jezdila krokem, divím se, že vůbec jezdila, vždyť jejich stěrače nemohly přívalu sněhových mas stačit.

Tedy bílá tma, jak uvedenému jevu říkají meteorologové.

Odskočil jsem si pro foťák, ale u otevřeného okna se stát nedalo, takové to bylo běsněné živlů.

Celá ta sněhová bouře trvala jen asi dvacet minut.

Ale stála za to.

Krajina se oděla do bílé, výškou několika centimetrové peřiny. Ale současně názorně ukázala, co dovedou přírodní živly.

Viz obrázek!