Brodská schodiště

Brodská schodiště

Uherský Brod je městem učitele národů, J.A. Komenského, je městem historických ulic, krásných chrámů i škol, je ale i městem schodišť.

Sídlo je téměř celé rozložené ve svažitém terénu, a tak právě uvedené stavební prvky jsou nezbytně nutné k usnadnění našeho pohybu.

Některá schodiště jsou dlouhá desítky metrů, jiná podstatně kratší, některá snad i zbytečně široká, jiná zase uzoučká.

Pro mladé jedince jsou místy ověření si své fyzické výkonnosti, u starších osob zase naopak důvodem k zastavení se, ustálení dechu, zkrocení zrychleného tepu a snad i spílání těm, kteří schodiště budovali.

Jako u všech objektů, tak i mezi schodišti jsou rozdíly v jejich kvalitě, použitém materiálu a pochopitelně i celkovém vzhledu..

Nezanedbatelné je i umístění schodišť v prostoru našeho města, některá jsou lokalizována v bytové zástavbě, jiná zase obklopená vegetací. Pojmenování nemají, některá snad jen výjimečně – Velké schody, Malé schody.

Možná je jim to i líto. Pojmenovává se dnes kde co, kde čím...

A nyní tedy k jednotlivým schodištím. Pochopitelně je nemožné nezačít „Velkými schody" nad nádražím. Vždy udivovaly svou mohutností, masivním zábradlím i počtem schodů.

Kdosi v minulosti je spočítal, prý je jich 84. Ale kdo ví, kolik z nich po rekonstrukci schodiště zůstalo.

Kolik jen tisíců lidí po nich stoupalo za svými cíly, kolik střídavě zvedalo své, možná i bolavé nohy, stupínek po stupínku? Mnozí zase naopak sestupovali nebo dokonce sbíhali k vlakovým či autobusovým spojům a často brali, zejména ti mladí, i několik schodů najednou.

Kolik jen tříd z blízkého gymnázia se na nich dalo v závěru roku fotit, kdož ví? Bylo jich ale určitě hodně, dobové fotografie existují. Čísla dnes už nikdo nespočítá.

I  tyto schody, jako všechno v tomto světě, stárly a postupně se svahovými pohyby i provozem měnily k horšímu. Nakláněly se a musely být čas od času opravovány a nejinak je tomu i dnes.

Kdo je ale vystoupal, nelitoval.Otevřel se mu pohled do ulice Komenského s nádhernou budovou gymnázia po pravé straně. I pohled zpět seshora na nádražní budovu, utvářenou v Jurkovičově slohu, byl a je hezký.

Jen kousek dál od těchto schodů jsou „Malé schody,"úzké a ne tak svými stupínky početné, ale zase mají k historii velice blízko. Končí, respektive začínají, architektonicky zdařile renovovaným vchodem v městském opevnění.

Mnohem mladší  a poměrně málo využívané je schodiště od Zbrojovky do ulice Přemysla Otakara II, byť je z něho krásný výhled na Černou horu.

Celá kaskáda schodišť je pak v oblasti sídliště. Prostupují zatravněnými plochami, často se svým průběhem lomí a mají taktéž nesporně svůj půvab, daný kolem se vyskytující vegetací.

Schodiště nad Domovinkou je dlouhé, předlouhé, s poněkud chmurným výhledem na starý hřbitov.

Drobných schodišť je ve městě bezpočet a popisovat je by bylo již ztrátou času. Ale vynechat to nejpůsobivější, tedy schodiště před museem, by bylo neodpustitelnou chybou. Je široké, nevysoké, je schodištěm k pomníku J. A. Komenského.

Nemá příliš schodů, ale člověk po něm vystupuje  s úctou a pokorou k pomníku toho, kdo proslavil naše město a současně položil základy vzdělanosti.

Takže vzdychejme při chůzi po schodištích, ale buďme si vědomi toho, že výstupy nás vedou k výšinám nových dojmů a sestupy se skloněnou hlavou zase k pokoře!

Jaromír Slavíček

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109489
Týden: 366
Dnes: 9
  přihlásit poslední změna: 17.01. 2012 16:51:01