Nezvyklé spojení dvou slov, velmi nezvyklé.
Ale oprávněné, copak je normální, aby koncem března byly teploty v poledne kolem dvaceti stupňů nad nulou. Jistěže ne. Příroda zase o sobě dává vědět, ale tentokrát v neblahé podobě. A nejenom u nás, klimatologové kroutí hlavami, neboť v obou polárních oblastech se teploty zcela vymykají průměru. Jsou o dvacet, třicet stupňů vyšší, než je v tomto přechodném ročním období běžné.
Teploty v Arktidě kolem nuly, no prosím, ale v březnu? Hladinového ledu v Arktidě rovněž ubývá nezvykle rychlým tempem., Lední medvědi přicházejí o zdroj potravy v podobě možného lovu tuleňů. Na druhé straně je možnost usnadnění lodní dopravy kolem Sibiře a Kanady. Ale nezaplatíme za tuto pozitivitu příliš? Taje i permafrost na Sibiři a Aljašce.
Jeho rozmrzáním se kroutí cesty, kolejnice, ba i domy ztrácejí svou stabilitu. Je to tedy již prokazatelný důsledek globálního oteplování? Nejsme si jisti, asi bude třeba počkat na teplotní trendy v delším časovém období. Ale vraťme se k nám! Kromě teplot sužuje krajinu i sucho.
Ozimy se nemají moc k růstu, jařiny vysévat je samozřejmě vhodné, rozrušením povrchu půdy však bude docházet k další ztrátě vody. Hydrologové konstatují, že do hloubky 40 cm voda prakticky vymizela. S obavami hledí na další klimatický vývoj taktéž zahrádkáři.
Jsou totiž velké rozdíly mezi nočními a denními teplotami, a to ovocným stromům rozhodně nesvědčí. Pokud tyto také předčasně rozkvetou, což se už u meruněk téměř děje, předpokládané ranní mrazíky by potenciální úrodu ohrozily. Vždyť ledoví muži mají být až za 6 týdnů…
Co tedy zbývá? No asi naděje, že se počasí umoudří a teploty se navrátí alespoň trochu k normálu.
A nadějná je i pranostika: „V březnu prach, v dubnu bláto je rolníkům nad zlato“. Snad tedy alespoň v aprílovém měsíci pořádně zaprší.