Bojkovické čarodějnice

Dostaveníčko s čarodějnicemi

Pálení čarodějnic patřívalo a do dnešních dnů patří k velmi populárním lidovým zvykům. Magická filipojakubská noc patřívala mezi noci, kdy prý zlé a nečisté síly vládly větší mocí než kdy jindy. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly moc škodit lidem, se daly nalézt různě poschovávané a před lidmi ukryté poklady.

Aby se hledač pokladu dokázal před těmito silami úspěšně bránit, musel prý mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu a řadu dalších předmětů. Nic z těchto předpokladů jsem po ruce neměl, přesto jsem zariskoval a dostavil se na sabat, tedy slet čarodějnic do Bojkovic. Na krásném Tillichově náměstí však nic zatím nenasvědčovalo jejich přítomnosti.

Popocházelo na něm v tu dobu jen několik desítek osob. V centru se tyčilo čtvero sloupů, značící podle mě jednotlivá roční období. Jeden z nich, patrně představující jaro, evidentně nebyl v předcházejících dnech „ve své kůži“, zdál se totiž více nakloněn jak ostatní. Že by čarodějnice měly až takový vliv na chod počasí, blesklo mně hlavou.

Ale to už houstly davy lidí a začaly se srocovat před velkým stanem s podiem. Netrvalo dlouho a na jeho podlahu vkráčely malé mažoretky, vkusně oblečené do červeno bílých šatiček. Zazněla hudba a dívenky začaly svými tanečky vytvářet rozmanité a působivé figury. Následovaly je o něco starší dívky s obdobnými tanečními kreacemi. No co mám povídat.

Byla to krása. Ale to už se schylovalo k vlastnímu sabatu. Z ničeho nic se ozval obrovský hřmot. Já, stejně jako ostatní přítomní jsme se ustrašeně podívali k obloze v domnění, že nad městem prolétávají Gripeny. Nebylo tomu tak, to jen hlavní bojkovickou třídou s řevem projížděly motorky vezoucí čarodějnice. Jak výstižné! Trvalo pak už jen okamžik a černokněžnice se objevily na podiu.

Mladé i nepatrně dříve narozené, vedené svou výřečnou vůdkyní. Udivovaly vytříbeností svých tmavých, dobře padnoucích šatů, jejich špidlaté klobouky pak mohly být brány jako jejich průkazy totožnosti. Někdo je však početnému obecenstvu musel oficiálně představit. No, přece kdo jiný, jak pan starosta Petr Viceník. Učinil tak a předal jim klíče k blížící se Filipojakubské noci se slovy: „ Nechť vláda věcí vašich do ranních hodin působí, leč s kuropěním skončit musí!“

Copak pak následovalo, jen stěží mohu do podrobností popsat. Podium v následujících minutách ožilo nevídaným způsobem. Nastaly čarodějnic divé reje, přičemž pružnost jejich těl byla obdivuhodná. Záhy jsem nabyl přesvědčení, že se vlastně jedná o čarodějnickou diskotéku. A bát se jich? No, to ani náhodou! Mnohé z nich by svým vzhledem uspěly i v soutěži o Miss a to nejenom ve své profesi. Nezůstaly však dlouho osamoceny, neboť se mezi nimi za chvíli objevily ve velkém počtu malé čarodějničky.

Ty byly svým vzezřením i energickým pohybem neobyčejně milé. Neustále koukaly na své starší vzory s obrovskou snahou je napodobovat. Dařilo se jim to s velkým úspěchem, o čemž svědčil uznalý potlesk početných přihlížejících. Bylo zřejmé už na první pohled, že školství u čarodějnic rozhodně netrpí nedostatkem talentů, což bylo záhy doloženo ukázkami čarodějnické školy. Ministryně školství, Kateřina Valachová, by se měla přijet podívat, jak se malé čarodějky učí svému budoucímu povolání.

To prolínání čarů chtivého mládí se zkušeností čarodějnic, profesionálek, bylo více jak příkladné. No povězte, kde jinde se děti hrnou, často i po čtyřech, na podium, tedy do učebny ke svým „učitelkám“ s takovým nadšením! Škola nemohla končit jinak, než výukou létání na košťatech. Desítky dětí složily tuto pohybově náročnou zkoušku na výbornou.

A vidět cupitající dvouleté batole s koštětem mezi nožkami bylo kouzelné samo o sobě. Na konci svého přestavení vytvořily všechny černokněžnice a děti kruh kolem sloupů v centru náměstí, aby tancem oslavily tento magický den a symbolicky, vzdor pověstem, uchránily město před možnými pohromami. Co říct závěrem? Na základě toho, co jsem tuto neděli viděl, jsem hluboce přesvědčen, že i mezi čarodějnicemi jsou krásné a dobré duše. A není jich vůbec málo.

Bude-li jednou tomuto národu zle, nemusí se otevírat hora BLANÍK s rytíři. Postačí se poptat v Bojkovicích.

25.07. 2021 12:38:16
20.02. 2020 17:11:14
Návštěvy
Celkem: 105745
Týden: 398
Dnes: 35
  přihlásit poslední změna: 02.05. 2017 07:58:28