Geologické zajímavosti Uherskobrodska
Ne každý občan našeho kraje ví, že se i v naší oblasti nacházejí pozoruhodné geologické zajímavosti. Všeobecně se soudí, že Vnější západní Karpaty, do kterých naše Bílé Karpaty patří, jsou na rozdíl od květeny celku jednotvárnou oblastí, tvořenou souvrstvími pískovců a jílovců, tedy tzv. flyšem.
Z větší části tomu tak sice opravdu je, ale na několika lokalitách v okolí Uherského Brodu se nacházejí horniny, které v jiných místech na území republiky k nalezení nejsou.
Jde o trachyandesity, čili sopečné výlevné horniny, které pronikly v těchto místech až téměř k zemskému povrchu podél tektonických poruch, zejména pak nezdenického zlomu. Souvisejí s horotvornými pohyby koncem třetihor, tedy dobou před několika desítkami milionů let.
Tato hornina m nejčastěji šedé nebo šedohnědé zabarvení, v základní hmotě s vyrostlicemi /velkými krystaly/ světlých i tmavých minerálů – živců, amfibolu, augitu atd.
Pojedeme-li známou E 50 směrem na Slovensko, tak těsně před motorestem Rasová je krátká lesní odbočka k lomu Bučník, který je nejmarkantnější ukázkou výskytu těchto vulkanických hornin. Na ploše několika hektarů se nachází vlastní lomová jáma se stěnami několik desítek metrů vysokými.
Oko odborníka rozezná ve stěnách lomu andesitové průniky ložních žil, které se zde stýkají s usazenými horninami typů jílovců a pískovců. Při trošce štěstí jsou zde k nalezení i porcelanity, což jsou přeměněné horniny, někdy laicky zvané podle způsobu vzniku „zmučeným" kamením. Některé nich mají na svém povrchu keříčkovité manganové výkvěty.
Mineralog může v prostoru lomu najít i nerosty, jako pyrit, galenit, sfalerit, kalcit, křemen a mnoho desítek dalších. Raritou je i zdejší naleziště cinabaritu /rumělky/ – sirníku rtuti s největším výskytem na Moravě, který má, stejně jako ostatní zde nerosty, ovšem jen sběratelský význam. V lomu se dosud andesit těží a používá jako kvalitní štěrkový materiál, takže k návštěvě místa je třeba souhlasu majitele.
Obdobné nálezy, i když daleko v menším rozsahu, jsou k vidění nad Starým Hrozenkovem, kde se nad ovocnými sady nachází opět vulkanická hornina- dolerit / alkalický čedič/ s charakteristickým sloupcovým uspořádáním, které připomíná známé čedičové „varhany" Pánské skály v severníchČechách.
Další drobné nálezy andezitu, dnes již netěžené, jsou v lokalitě Skalky nad Bánovem i v samotném Bánově , v místě sucholožské vodní nádrže Ordějov, v již rovněž dnes nefunkčním nezdenickém lomu a mnoha dalších menších drobných lokalitách, často v současnosti již zarostlých vegetací.
Pro úplnost je třeba dodat, že i obrazem jednotvárnější pískovcové lomy v jiných místech Bílých Karpat nepostrádají zajímavosti nejen svým celkovým rázem, ale i vzácnější, zde přítomnou florou a faunou. Jde např. o lom za Rasovou, několik desítek metrů od hlavní silnice, kde jsou již pohledem patrny mohutné vrstvy pískovců, tzv. „lavice" s proloženými jílovci.
V jezírcích na dně tohoto mělkého lomu jsou k zastižení i vzácnější formy obojživelníků a plazů. Takže při pochůzkách si zejména přírodovědci, ale i turisté přijdou v našem kraji na své...
Jaromír Slavíček