Babička Lucie Šafářové

Paní Šafářová

Když už jsem měl možnost ve své tenisové kariéře hovořit s příbuznými našich nejlepších tenistů, napadlo mě, že bych mohl kontaktovat i paní Šafářovou, babičku Lucky, která je momentálně naší trojkou. Paní Šafářovou jsem znal už z dob minulých. Před mnoha lety chodívala hrát se svým manželem deblíky na luhačovické dvorce, a jak jsem se na oba manžele díval, vedla si ve svém věku velmi dobře.

A tak jsem počátkem léta sjel do Luhačovic, jednak si zavzpomínat na dlouhá soutěžní léta na dvorcích tam strávená, jednak vyhledat již uvedenou paní Šafářovou. Tenisové dvorce před polednem zely s přibývající teplotou prázdnotou, pouze na dvojce se snažil jeden trenér naučit jakousi sličnou dámu servis. Ale moc se mu to nedařilo, jak jsem si všiml.

No, a pak jsem se vydal přes kolonádu kolem cukráren a obrazové galerie k bydlišti babičky slavné vnučky. Nehledal jsem dlouho. Náhle jsem před jednou bytovkou uviděl starší ženu s kbelíčkem v ruce, vzhledem mně paní Šafářovou nápadně připomínající. Byla to ona! Znovu seznámení proběhlo rychle. Obešli jsme bytovku, ve které paní bydlela, a usedli na lavičku na zahradní parcele.

Pak už se paní o sobě a vnučce rozhovořila. Zprvu o sobě prozradila, že v mládí se také intenzivně věnovala sportu, konkrétně běžeckému lyžování a přirozeně i tenisu, klasickému, ale hlavně stolnímu. Hlesl jsem: “Tak to máte, paní Šafářová, sportovní geny v rodině“. Přikývla. „Ale přejděme k Lucce, paní Šafářová,“ naléhal jsem. „Tak jo,“ odpověděla. „ Lucinka už od dětských let tíhla ke sportu. Ráda běhala, stejně jako její otec. Můj syn Milan, otec Lucky, byl totiž excelentním brněnským lyžařským běžcem“.

Přerušil jsem ji. „Tak proto mně to dalo tolik úsilí ho v tenisovém „maratonu“ při přeboru luhačovické Jednoty v osmdesátých letech udolat“. Usmála se a pokračovala. „Lucka též vyhrávala běžecké mládežnické závody, ale hrávala i volejbal. K tenisu ji však otec nutil víc a víc. Vlastně ona sama se tomuto sportu začala věnovat v nejvyšší možné míře.

Brzy jí Brno nestačilo a tak začala s otcem vyjíždět trénovat do Rakouska. A představte si, tam si jí věnovala i tehdejší tenisová hvězda Steffi Grafová, která už tehdy v mé vnučce rozpoznala velký talent“. Otec Lucky v Rakousku pracovně trénoval, mezi jinými i jednu hraběcí rodinu. Pak se ale Lucka vrátila do republiky a přes Přerov zakotvila v Prostějově. Tam nedávno hrála exhibici smíšených párů s Pálou a zlínským Novákem. Viděl jste je v televizi ne? Přikývl jsem. „Co se týká trenérů, o jejím otci už jsem hovořila.

Do práce ji pak převzali profesionální trenéři, ale abych pravdu řekla, ne vždy byla s nimi Lucka spokojena. Často hleděli jenom na byznys“. Pak jsme ještě s paní Šafářovou hodnotili obecné vlastnosti domácích i zahraničních trenérů a jejich zaujetí pro klienty. Probrali jsme také i současné tenisové špičky včetně Berdycha a Štěpánka.

Člověk se tak hodně dozvěděl ze zákulisí tenisu. Paní Šafářová mě překvapila svou výtečnou pamětí a skromností, ale i docela běžnými starostmi. Postěžovala si mně, že jí už několik dnů nejde televize, vadily jí i přemnožené kočky na zahradě u souseda. V uvedeném rozhovoru jsem obdivoval její vitalitu, výřečnost a schopnost posuzovat veškeré společenské i sportovní dění.

Rozloučili jsme se slibem, že při příští návštěvě mně toho řekne o Lucce mnohem víc a ukáže mně i její fotky z mládí.

16.03. 2024 09:13:07
24.10. 2022 09:28:28
Návštěvy
Celkem: 173120
Týden: 433
Dnes: 55
  přihlásit poslední změna: 13.08. 2016 21:12:53