Anglický park

Anglický park

Představovat Nový Světlov návštěvníkům našeho kraje je, myslím, zbytečné. Tento šlechtický skvost se vypíná na říčním ostrohu nad Bojkovicemi řadu staletí.

Byl vystaven koncem 15. století v pozdně gotickém pojetí a později přestavěn ve stylu anglické tudorské gotiky do dnešní neskutečné krásy. Je právem přirovnáván svým zajímavým architektonickým pojetím ke středomořskému Miramare.

Září do okolní krajiny bělostí svých historických stěn a nabízí přicházejícím návštěvníkům nevšední zážitek v podobě shlédnutí svých historických interiérů. V poslední době prošel rozsáhlou rekonstrukcí se snahou přiblížit jeho vzhled již dříve prováděné renesanční přestavbě.

V současné době se realizuje jeho využití v rámci společensko-kulturního centra.

Ne všichni, kteří navštíví tento zámek, si všímají před zámkem krásného anglického parku s řadou vzácných dřevin, které upoutají nejenom svým stářím, ale i originálním vzhledem.

Park byl vytvořen z původní obory začátkem 19. století a tvoří přirozený rámec vlastního zámeckého komplexu.

Již při vstupu do areálu parku utkví na pravé straně náš zrak na mohutné borovici vejmutovce s dlouhými, jemnými jehlicemi. Dalšími rostlinnými druhy vhodnými ke zhlédnutí je nedaleko stojící letitý buk s mohutnou korunou, respekt budící košatá lípa, nádherná jedle bělokorá a málo známý jeřáb břek, na podzim postřehnutelnými hnědými malvičkami.

Nelze pohledem rovněž opominout řadu dalších exponátů, vznešeností oplývající javory, duby a především solitéru liliovníku tulipánokvětého s jeho charakteristickými listy, připomínajícími hudební nástroj liru. Zajímavé jsou i jeho žluté květy s oranžovými pruhy v jejich nitru a nyní v podzimním období i svérázně vypadající souplodí, které jsou ne nepodobné šiškám jehličnanů.

Tento strom kvete pouze v květnu a červnu, a to nepříliš dlouhou dobu.

Parkovým areálem dále prostupují četné tisy, stříbrné smrky a cypřišky, z nich namodralou barvou upoutá cypřišek Lawsonův.

Před zámkem spatříme i řadu jalovců- chvojek klášterských a tisů červených.

Po levé straně přístupové cesty k zámku  jsou opět k zazření impozantní načervenalé  kultivary buku lesního s kmeny o průměru téměř dvou metrů.. I když někteří z těchto velikánů již podlehly zubu času, je výsledný dojem z tohoto místa velmi působivý..

Jen několik metrů dál uvidíme exotickou katalpu s hrozny dlouhých luskovitých plodů.

Na nevysokém pahorku po levé straně cesty s živým plotem, tvořenému formovanými habry, trůní socha  římské bohyně lovu a lesů Diany, obdoby  řecké bohyně Artemis, poblíž které nemůže uniknout pozornosti jinan dvoulaločný /Ginko biloba/ se svérázně utvářenými listy, který prokazatelně svými léčivými výtažky příznivě ovlivňuje činnost mozku a prokrvení končetin.

Za zmínku stojí i výskyt jedlí bělokorých, douglasek a lísky turecké s tvrdými oříšky, které ve svém komplexu pak připomínajícími ježka.

Těsně před zámkem si jistě všimneme barokního trojsoší Panny Marie, svatého Dominika a svatého Vincence z roku 1745 na památku 400 osob popravených vzpurnými Bočkajovci v roce 1705, které hejtman odmítl na útěku před nimi vpustit do zámku

Lze se tedy oprávněně domnívat, že i tento zámecký park v blízké budoucnosti bude patřičným způsobem upraven a rozvine se do původní krásy, bude hojně navštěvován, a to nejenom milovníky přírody!

Mgr. Jaromír Slavíček