Ach, ti Vietnamci

No jo, Vietnamci...

Kdo by je neznal...

Je jich všude až až. v kamenných obchodech, ale i v provizorních přístřešcích, vždy s charakteristikou atmosférou.

Když člověk do nich vejde, hned ho do očí praští nepřeberné množství zboží, hlavně pak textilu a obuvi.

Vše je doprovázeno charakteristickým pachem konzervačních látek, hlavně pak naftalínu.

Kolem procházejícího zájemce o koupi se vrší celé lupy kalhot, kabátů, halenek, spodního prádla, a já nevím čeho ještě.

Ale to už k vám zamíří subtilní postava vietnamského prodavače nebo prodavačky  se zkomoleným dotazem:

„Co pan si preje?"

Člověk se nějak na první pokus vymluví třeba tím, že jsem se přišel jenom podívat, ale stejně je už  bedlivě sledován a jakmile se u něčeho znovu pozastaví, už se u něho ozve znovu nějaký dotaz nebo informace.

Pokud se prodávajících Vietnamců zeptám, jestli mně vybraný předmět padne, dozvím se u všeho zkoušeného, že samozřejmě.

Pokud znovu dám vietnamskému prodavači na vědomí, že si zatím nic nechci koupit, tak dotyčný nebo dotyčná odchází do svého koutku a zachumlán se věnuje nějaké své činnosti, třeba pletení.

V řadě takových obchodů ale působí i našinci, se kterými je domluva daleko snazší.

Na druhé straně jsou, jak se mně alespoň zdá, méně ochotní, zejména pokud cítí, že je zákazník moc vybíravý.

Nejednou mu to dají pak jistou popudlivostí zřetelně  najevo.

Výhodou vietnamských obchodů je ale možnost si zakoupit téměř všechno, a to za nevelkou cenu.

Kdybych jenom netušil, za jakých často otřesných podmínek byly třeba textilie v exotických zemích vyráběny, často se značným podílem dětské práce.

A pak to kupujte...

Při rychlém jednání s vietnamskými obchodníky však dostanete nejednou i slevu.

Co se týče kvality prodávaného, tak to už je věc jiná.

Koupený textil nemusí vydržet první praní, rozestupují se na něm švy, brzy se mohou rozpadnout boty.

Ale připouštím, že někdo má štěstí a  podaří se mu koupit něco kvalitou i srovnatelného z běžných, našincových obchodů.

Ale jak říkám, musí mít štěstí. Nedávno jsem koupil ve vietnamské tržnici dalekohled. Za pakatel.

Zdálo se mně, že přibližuje.

Teprve doma jsem zjistil, že se zaostřováním tohoto přístroje jsou problémy.

Postupně se navršovaly, takže mně nezbylo než si za několik tisíc pořídit kvalitní přístroj.

Ale stejně příště neodolám a znovu a znovu ty vietnamské obchody či tržnice navštěvuji, když

už pro nic jiného, tak pro tu typickou atmosféru i možnost tam najít to, co v jiných obchodech k sehnání není.

Je ale stejně pozoruhodné, že právě vietnamská komunita zakotvila v zemi, tak vzdálené jejich vlasti.

Nepochybně příslušníci vietnamského národa mají velký obchodní talent a zejména schopnost se přizpůsobit zcela jiným životním podmínkám, než které mají ve své zemi.

A to není zanedbatelná vlastnost v dnešním rozbouřeném světě.

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109510
Týden: 387
Dnes: 30
  přihlásit poslední změna: 11.05. 2014 13:12:53