A začíná škola...

Tak jim to začalo

Komu?

No přece dětem nový školní rok.

Když jsem procházel v pondělí kolem desáté hodiny kolem Domu kultury, už tam bylo jak ve včelím úlu.

Postávali tam ti naši nejmenší, tedy žáci prvního stupně základní školy, doprovázeni svými rodiči.

Nejenom postávali, shlukovali se do hloučků. No bodejť, přece si bylo o čem povídat.

Především pak o prázdninách, kde kdo byl a co zajímavého tam prožil.

Těch novinek, co si měli navzájem říct, těch asi bylo nespočítaně.

Chlapci svým chováním nezapírali svůj temperament,  o nějaké to vzájemné požďuchování
a kočkování nebyla nouze.

Jinak děvčátka, ta si spíše zvědavě prohlížela šaty kamarádek se zjevným zájmem, co mají na sobě hezkého.

Kolem mě v jednu chvíli procházel pan ředitel školy na Mariánském náměstí, pan Mgr, Bohuslav Jandásek. Prohodili jsme spolu několik vět.

Konstatoval jsem, že kantoři mají dostat v novém školním roce několik set korun navíc,
a přidal další novinky.

Odpověděl stroze:

„Dokud ty peníze nebudu mít na stole, mohu jenom doufat."

Ale to už následoval pokyn organizátorů vejít do kulturního domu, kde se měl uskutečnit slavnostní ceremoniál.

Stovky žáků z prvního stupně Základní školy na Mariánském náměstí zaplnily jednotlivé řady velkého sálu Domu kultury do posledního místečka.

Ještě že zbyla ta nejposlednější pro jejich rodiče, mezi kterými jsem tak trochu překvapivě shledal stejný počet maminek a tatínků.

V sálu nemohla chybět svou přítomností ani regionální televize, už se po víkendu těším na její záznam.

Ceremoniál byl započat krátkým pěveckým vystoupením žákyň z druhého stupně školy. Následně přistoupila k mikrofonu paní zástupkyně ředitele školy, pan magistra Jitka Hudečková, aby všechny shromážděné srdečně přivítala a naznačila další program.

Pozvala k mikrofonu starostu města a zároveň senátora, pana Patrika Kunčara.

Ten se svými promyšlenými slovy obrátil k mladému obecenstvu, popřál mu hodně školních úspěchů, spravedlivé a hodné učitele.

Následně dětem položil choulostivou otázku.

„A těšíte se, děti, do školy?"

Hlasová odezva nebyla až tak bouřlivá, ale to se dalo konec konců očekávat.
Pan starosta chtěl mít jistotu a tak pokračoval dalším dotazem.

„ Kdo se těší, ať zvedne ruku!"

Zprvu bylo vidět jen několik zvednutých paží, ale posléze, po otáčení hlav dětí po kamarádech, jejich množství evidentně přibylo.

Asi jako v parlamentě...

Po skončeném potlesku přišel k mikrofonu pan ředitel školy.

Jeho projev byl věcný, věnoval se změnám v nastávajícím školním roce. Hovořil o  stavebních úpravách ve škole, současně nám představil i  jednotlivé třídní učitele. Zaregistroval jsem mezi nimi i muže!

Paní zástupkyně nás pak seznámila s projektem, který každému prvňáčkovi přiděluje jakéhosi patrona, deváťáka, ten jej má mít na starosti ,

Asi ho má v příštích dnech provádět  po škole a ukazovat mu, kde se co nachází, a vůbec jak to ve škole chodí.

A abychom věděli, že to škola myslí s tímto projektem vážně, na podium vyšli prvňáčci a seřadili se do řady,
Za každého z nich se vyvoláním ze zákulisí postavil předem určený deváťák.

Zatímco očka maličkých pohledy zvědavě bloudila po sále, deváťáci za nimi stojící se tvářili už vyloženě mazácky.

Oni přece vědí za ta léta prožitá na škole své...

Ti nejmenší pak dostali do svých rukou pěkné slabikáře, nebo co to bylo, rukou jim potřásl i pan ředitel.

Výborná myšlenka projektu, jen aby ti déle sloužící předávali těm malým jen pozitivní vlastnosti.

Slavnost se pomalu chýlila ke konci.

Mladí byli vyzváni, aby se shromáždili ve foyer kulturáku, odkud se posléze odebrali se svými rodiči na prohlídku školy.

Přirozeně, je třeba si přece prohlédnout pracoviště!

No a zítra se už škola opět zaplní životem, tak jak to vždy bylo a má být!

09.10. 2021 18:38:36
14.08. 2021 15:39:45
Návštěvy
Celkem: 109486
Týden: 363
Dnes: 6
  přihlásit poslední změna: 01.09. 2014 19:55:10