V [vyslov: vo] V-denta rado XXX ozubené kolo s úhlovými zuby; V-fero železo V-profilu; V-forma rimeno řemen klínového profilu (= kojnoforma rimeno); V-forma planeo let. křídlo tvaru V; ĝermana vo dvojité w

v. 1 = vejno

v. 2 = vidu

vab/o plást(ev)

vaĉ/o (= garda deĵoro) lodní hlídka (činnost); ordinara ~o daŭras 4 horojn běžná hlídka trvá 4 hodiny; ~ano lodní strážný; ~anaro lodní hlídka (část posádky); ~i t mít (konat) službu na lodi; ~-oficiro, ~anta oficiro důstojník velící lodní hlídce

vad/i n (en, tra) brodit se, brouzdat se (vodou, sněhem, blátem, pískem, trávou); malfacile ~i eniĝante ĝis la maleoloj en la sablo; la tero ne povis enpreni en sin la tutan akvon, oni devis ~i aŭ eĉ veturi per boato; la homo naskiĝas en koto, ~as kelkan tempon en koto; ~i tra la sango brodit se krví; > barakti, plaŭdi; ~ado brodění se; ~ejo, tra~ejo brod; li transpasis la ~ejon de Jabok; ~baseno dětské brouzdaliště, mělký bazén; ~birdoj zool. ptáci brodiví; tra~i t přebrodit (projít vodou); tra~ebla přebroditelný; tiu rivero ne estas tra~ebla tuto řeku nelze přebrodit; trans~i t přebrodit (dostat se z břehu na břeh)

vad/o zeměp. mělčina; ~omaro mořská mělčina

vademekum/o vademekum, příručka, rukověť, průvodce (vědním oborem)

vadi/o = uedo zeměp. vádí (vyschlé řečiště, naplňující se vodou v době dešťů)

Vaduc/o zeměp. Vaduz (hl. město Lichtenštejnska)

vafl/o kuch. oplatka; farĉitaj ~oj plněné oplatky; ~eto tenká oplatka (např. oplatkový kornout na zmrzlinu); ~ofero, ~bakilo opékač oplatek

vag/i n 1 kočovat > nomadi, migri; 2 toulat se, bloudit > vagabondi, trampi; vi tro multe ~as příliš se touláš, už to s tím touláním přeháníš; dum li dormis, mi forŝteliĝis de li, por iri ~i zatímco spal, odkradl jsem se, abych se šel projít; ili ~is en la dezerto laŭ vojo senviva bloudili pouští, cestou pustin; liaj okuloj ~is jen tien, jen tien jeho oči těkaly sem a tam; kelkaj nuboj ~is sur la ĉielo po obloze plulo několik mráčků; ĉirkaŭ sanktuloj diabloj ~as okolo svatých se čerti rojí; lia terurita rigardo ~is sur la muro jeho zděšený pohled bloudil po zdi; ŝia tuta animo ~is en tiuj lazuroj, en kiuj kvazaŭ dronis ŝiaj okuloj celá její duše se toulala modravými dálkami, v nichž téměř utonuly její oči; nur ĉe la buŝo ~is ia malĝojo jen kolem úst přecházel sotva patrný smutek; ~a toulavý; ~a gasto /vizitanto orn. toulavý pták; ~a vivo tulácký; ~a reno bludná ledvina; ~ado toulání; la homoj de l' sudo, kiuj amas la liberan ~adon lidé z jihu, kteří milují svobodné kočování; penu elpensi ian rimedon, por prezenti en bela lumo vian ~adon! rychle přemýšlej, jak tu svou potulku pěkně vysvětlit!; tiu ~ado baldaŭ lacigas kaj enuigas to toulání brzy unaví a otráví; ~adi n toulávat se, putovat; být psancem; popocházet; kiam la antikvaj dioj ankoraŭ ~adis sur la tero en eterna juneco když ještě starověcí bohové se toulávali po zemi u věčného mládí; Dio ilin forpuŝos kaj ili ~ados inter la nacioj Bůh je zavrhne a stanou se psanci mezi pronárody; ~adi dum la kursotempo chodit za školu; malbonega vetero - kaj ŝi vagadas ekstere apud la gimnazio kaj atendas! takové hrozné počasí a ona přešlapuje venku vedle gymnázia a čeká!; ~anto kočovník, potulný student; loĝos apud vi la terkultivistoj kaj la ~antoj kun paŝtataro budou na ní bydlet oráči i ti, kteří táhnou se stádem; ~ema toulavý; ~emo toulavost; ~isto, ~ulo tulák; tiu ĉi senloka ~isto! tehleten bezdomovec!; ili bedaŭrinde akceptis en sian familion kompletan ~iston bohužel přijali do rodiny úplného tuláka; ~albatroso orn. albatros stěhovavý (Diomedea exulans); ~lumo bludička, Eliášovo světlo; ~omanio lék., psych. poriománie, chorobná toulavost; ek~i n vyrazit na toulky; ŝia rigardo ek~is malproksime její pohled se zatoulal do dálky; ŝi forlasis la palacon kaj ek~is malĝoje laŭlonge de la landvojo opustila palác a smutně se vydala podél silnice; el~i n (el z) vyjít odněkud na toulky; en la mondon nun ambaŭ el~is nyní se oba vydali do světa; Mi ne plu el~igos la piedon de Izrael el la tero, kiun Mi donis al iliaj patroj už nikdy nedopustím, aby noha Izraele byla vyhnána z půdy, kterou jsem dal jejich otcům; for~i n odejít na toulky; ĉiu for~is siaflanken každý odešel svou cestou; kial Vi permesis al ni for~i de Viaj vojoj? proč jsi nás nechal zbloudit ze svých cest?; for~as ĉiam liaj pensoj al la gepatra domo jeho myšlenky se stále vracejí do rodného domu; tra~i t protoulat, procestovat; li tra~is Germanujon kun nekovrita kapo provandroval Německo s hlavou nepokrytou; erar~i n zabloudit, ztratit se; mi erar~is, kiel perdita ŝafo zbloudil jsem jako ztracená ovce; li erar~igas ilin den dezerto senvoja zavádí je do bezcestných pustot; gap~i n bloumat; la knabo gap~is tra la interesplenaj stratoj chlapec bloumal ulicemi plnými zajímavých dojmů

vag/o anat. (= vaga nervo) vagus, nerv bloudivý (N. vagus); la ~o estas la esenca parto de la parasimpato; ~a anat. týkající se bloudivého nervu

vagabond/o vandrák, tulák, pobuda > vagulo, vagisto, trampo, huligano, senhejmulo, ĉifonulo; ~eco tuláctví; la ~eco estas delitko en pluraj landoj tuláctví je v mnoha zemích protizákonné; ~i n potulovat se, žít vandráckým životem; ~ado potulka, vandráctví

Vagadug(u)/o zeměp. Ouagadougou (hl. město Horní Volty)

vagin/o anat. pochva; ~a 1 vaginální, poševní; 2 poševního tvaru (= vaginoforma); ~a duŝo propláchnutí pochvy, ~a injekto vstříknutí injekce do pochvy, ~a mukozo vaginální maz, ~a prolapso výhřez pochvy, ~a supozitoro vaginální čípek, kulička; ~oforma poševního tvaru

vaginal/o anat. obal (blána tvaru pochvy nebo kapsy); testika ~o obal semeníku (Tunica vaginalis testis); okulbulba ~o obal oční bulvy

vaginalgi/o = vaginismo

vaginalit/o lék. zánět obalu; testika ~o periorchitida, zánět obalu semeníku

vaginism/o lék. vaginizmus, ženská pohlavní porucha, křeč poševních svalů

vaginit/o zánět poševní sliznice

vaginoskopi/o lék. vaginoskopie, vyšetřování pochvy zrcátkem

Vagner/o Wagner (Richard) (německý hudební skladatel a spisovatel; 1813-1883); ~a wagnerovský

vagon/o vagon, vůz (kolejový); ~o por balasto, ŝotro štěrkový vůz; ~o por bestoj vůz pro převoz zvířat; basplanka ~o hlubinový vůz; duaklasa ~o vůz druhé třídy; fri ~o XXX; fir~o chladicí vůz; koridora ~o XXX; malkupli ~on odpojit vagon; (rak)palisa ~o XXX; reltransporta ~o XXX; tegmentita ~o zastřešený vůz; ~a vagonový, vozový; ~aro 1 vlaková souprava (část za lokomotivou); 2 nepřesně vlak (= trajno); ~eto kolejový vozík (např. v dolech); ~cirkulado XXX; ~fabriko vagonka; ~kargo náklad vagonu; ~klaso třída vozu; ~ŝtupo XXX; el~igi vyložit z vozu (vlaku); el~iĝi vystoupit z vlaku (vozu); en~igi naložit do vozu; en~iĝi nastoupit do vlaku; trans~iĝi přesednout do jiného vlaku; kuŝ~o lehátkový vůz; lit~o lůžkový vůz; manĝo~o, restoraci~o jídelní vůz; salon~o salonový vůz; motor~o motorový vůz; aerglisa motor~o XXX; pakaĵ~o zavazadlový vůz; plat~o plošinový vůz; poŝt~o poštovní vůz; ŝnur~o vůz lanovky > nacelo; var~o nákladní vůz

vagotomi/o lék. vagotomie, operativní protětí bloudivého nervu

vagotoni/o lék. vagotonie, zvýšená dráždivost bloudivého nervu

vaĝrajan/o budh. XXX

vahabism/o islam. XXX

vaiŝj/o ind. XXX

vajc/o tech. svěrák (= ŝraŭbtenilo)

Vajmar/o zeměp. Výmar (Weimar); ~a výmarský; ~a Respubliko Výmarský republika (1913-1933)

Vajoming/o zeměp. Wyoming (stát v USA)

vajr/o heraldická kožešina

Vajt-insul/o = Ŭajt-Isulo

vak/i n být prázdný, uvolněný (místo, úřad); neniu seĝo ~as žádná židle není volná; de post lia demisio la prezidanteco ~as po jeho demisi je předsednictví neobsazeno; dum du monatoj en somero la tribunaloj ~as během dvou letních měsíců mají soudy volno; li kondukis ŝin al la ~anta spaco antaŭ la statuo vedl ji na prázdné místo před sochou; ~a prázdný, neobsazený (= neokupita); tiu ĉi kupeo estas ankoraŭ ~a toto kupé ještě není obsazeno; ~a telefona cirkvito, stacio neobsazená telefonní linka; ~ado uzavírací doba, volné dny neúřední; tio okupos viajn ~ajn horojn to vyplní vaše volno; ŝia spirito ŝajnis tute ~a zdálo se, že je duchem nepřítomna; akcepti la novaĵon kun ~a rigardo přimout zprávu s prázdným pohledem; ~aĵo volné místo; ~(ant)eco, ~a posteno volné / uprázdněné místo / funkce / postavení; avizi pri ~anteco de domo (de posteno) upozornit, že dům (úřad) je uvolněný; plenigi la ~antecojn vyplnit uprázdněné funkce; ~igi vyprázdnit, uprázdnit; averto ~igi apartamenton výzva vyprázdnit byt > evakui

vakari/o bot. kravinec (Vaccaria); hispana ~o kravinec polní (Vaccaria hispanica); piramida ~o XXX (Vaccaria pyramidata)

vakcin/o vakcína, očkovací látka > serumo; bovina / Ĝennera ~o vakcína proti neštovicím; ~o esence prezentas aŭ mortigitajn mikrobojn aŭ senfortigitan mikroban toksinon; ~a vakcínový, očkovací; ~a kampanjo očkovací kampaň; ~ado očkování; deviga ~ado povinné očkování; imuniga ~ado preventivní očkování k získání imunity proti nemoci; kontraŭvariola ~ado očkování proti neštovicím; Paŭstera ~ado Pasteurovské očkování (oslabenými kulturami); profilaktika ~ado preventivní očkování; ~i t očkovat (kontraŭ proti) > inokuli; ~ilo očkovací jehla; ~atesto očkovací průkaz; ~erupcio vyrážky po očkování; ~oterapio očkovací terapie; post~ada poočkovací; post~ada imuneco imunita po očkování; re~i t přeočkovat; re~ado přeočkování

vakcini/o bot. brusinka, borůvka (Vaccinium); ~o mirtelo borůvka černá (Vaccinium myrtillus); ~o nigra vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum); ~o vito ida brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea); ~bero brusinka (plod)

vaker/o zeměd. kovboj, honák, pasák > gaŭĉo

vaks/o vosk; abela ~o včelí vosk; mirika ~o XXX; mola kiel ~o měkký jako vosk; fandiĝi de fajro kiel ~o roztát od ohně jako vosk; cignoj el ~o voskové labutě; minerala ~o XXX (= ozokerito); parafina ~o parafínový vosk; pargeta ~o vosk na parkety; ~a voskový; ~a vizaĝo vosková tvář (nemocná); ~i t voskovat; ~i plankon voskovat podlahu; zorge ~itaj mebloj pečlivě navoskovaný nábytek; ~ado voskování; ~eca voskovitý; ~alumeto vosková zápalka; ~arbo bot. XXX; ~bildo, ~figuro vosková figurína; ~ĉelo plástev vosku; ~haŭto orn. XXX; ~imaŝino elektr. strojek na voskování podlahy; ~kandelo vosková svíce; ~kolora voskově bílý; ~modelo voskový model; ~papero voskový papír; ~pupo vosková loutka; ~ŝnuro povoskovaný motouz; ~(o)simila vyhlížející voskově; ~tapiŝo =linoleumo linoleum; ~tolo voskované plátno; modlo~o modelářský vosk; orel~o ušní maz > cerumeno; sen~igi odvoskovat; sigel~o početní vosk

vaku/o fyz. vakuum, vzduchoprázdno; Toriĉela ~o Torricelliho vakuum; fari ~on en vazo vytvořit v nádobě vakuum; ~a vakuový, vzduchoprázdný; ~a tubo vakuová trubice; ~a purigado vakuové čištění; ~(o)bremso vakuová brzda; ~pumpilo vývěva; ~otekniko vakuová technika; alt~o vysoké vakuum

vakumetr/o tech. vakuometr

vakuol/o biol., geol. vakuola (dutina vyplněná tekutinou)

val/o údolí, dolina > kanjono, interkrutejo, intermondo, baseno, ravino; la ~o de (la) Rejno údolí Rýnu; altmontara ~o vysokohorské údolí; epigeneza ~o epigenetické údolí; glaĉera ~o ledovcové údolí; kruta ~o de torento příkré koryto bystřiny; laŭlonga ~o podélné údolí; transversa ~o příčné údolí; ~ de la ploroj, larmo~o slzavé údolí (pozemský život); la ~o de densa mallumo rokle šeré smrti (pozemský život); se neĝas sur la monto, estas malvarme en la ~o když sněží na horách, mrzne v údolí; morta ~o mrtvé údolí (bez vody); ronda ~o kruhové údolí (obklopené horami); migri el la profundaj ~oj en la lumantan montolandon putovat z hlubokých údolí do ozářené vrchoviny; ~a údolní; ~en po svahu dolů, s kopce; ~eto údolíčko, dolinka; la ~eto de la Muzoj XXX; ~baraĵo, ~barilo přehradní hráz; ~(o)fundo dno údolí > talvego; ~glaĉero ledovec v údolí; ~ponto viadukt, most nad údolím > viadukto; ~rando okraj údolí (nahoře nad údolím); ~voje, al~e po svahu dolů, s kopce; Turo estas al~e de Orleano Tours leží pod Orléansem

valabi/o zool. wallaby (druh malého klokana) (Wallabia)

Valadolid/o zeměp. Valladolid (španělské město)

valaĥ/o etn. Valach; ~a valašský; V~io, V~ujo Valašsko (hist. území v již. Rumunsku, odkud přišli i naši severomoravští Valaši)

Vald/o hist. Valdo, Valdès, Waldus (Petrus), Pierre de Vaux (1140-1217), náboženský reformátor; ~ano valdénský (člen puritánské sekty pronásledované ve Francii v 17. stol.)

Valdemar/o Waldemar, Valdemar (mužské jméno, časté u dánských králů)

valenbergi/o bot. wahlenbergia; ~o hederica wahlenbergia břečťanolistá (Wahlenbergia hederacea)

Valenc/o zeměp. Valence (francouzské město)

valenc/o mat. valence

Valenci/o zeměp. Valencie (španělské město)

Valencien/o zeměp. Valenciennes (severofrancouzské město); v~aj puntoj text. krajky z Valenciennes

valent/o chem. valence, mocenství, vazba mat. mocenství

Valenten/o Valentýn; v~a tago den sv. Valentýna, svátek zamilovaných (14. února)

Valentinian/o hist. Valentinianus (Flavius), římský císař (321-375)

valerat/o chem. valeran (= sůl nebo ester kyseliny valerové)

Valeri/o Valerius (mužské jméno)

valerian/o bot. kozlík (Valeriana) > katherbo; korfolia ~o kozlík trojený (Valeriana tripteris); monta ~o, malgranda ~o kozlík horský (Valeriana dioica); oficina ~o, kuraca ~o kozlík lékařský (Valeriana oficinalis); ~a radiko kořen kozlíku; ~acoj XXX (Valerianaceae)

Valerian/o Valerián, Valerianus (mužské jméno)

valerianel/o bot. kozlíček (Valerianella); ~o grandkalika kozlíček korunkatý (Valerianella coronata); ~o manĝebla kozlíček polní (Valerianella locusta)

valet/o komorník

Valet/o zeměp. La Valletta (hl. město Malty)

Valez/o zeměp. Valais, Wallis (kanton ve Švýcarsku); v~ano Valaisan

valg/a anat. vbočený; ~aj genuoj nohy do X; ~a piedo noha (plocho)vbočená (Pes valgus)

Valhal/o mytol. Valhala (místo odpočinku germánských bohatýrů padlých v boji a obsluhovaných valkýrami)

valid/a platný > laŭleĝa, legitima, ĝusta; ~a bileto platný lístek; ~eco platnost; perdi sian ~econ ztratit platnost; ~i n platit, mít platnost; via pasporto ne plu ~as váš pas již neplatí; ~igi uplatnit, prosadit; práv. učinit (právo)platným; ~igi la elekton de deputito potvrdit platnost volby poslance; ~iĝi nabýt platnosti; ĝis la ~iĝo de la kontrakto až smlouva nabyde platnosti; eks~iĝi ztratit platnost; eks~a propadlý, už neplatný; mal~a neplatný; mal~iĝi ztratit platnost; mal~iĝinta propadlý

valin/o chem. valin (aminokyselina)

Valisa-Futun/a Insularoj zeměp. ostrovy Wallisovy a Futuna

valiz/o kufřík, zavazadlo ruční > kofro; aviadila ~o kufřík do letadla (lehký); militista ~o vojenský kufr (těžký, kovaný); leda, plasta, tolkovrita ~o kožený, koženkový, plátnem potažený kufřík; ♦ pli valoras propra ĉemizo, ol fremda ~o bližší košile než kabát; ~eto kufřík, aktovka

Valkiri/o mytol. valkýra

valkman/o walkman, kapesní kazetový magnetofon (= poŝkasedilo)

Valmiki/o hist. lit. Válmíki (autor Rámájany, 3. stol. př. n.l.)

valon/o etn. Valon; V~io zeměp. Valonsko

valor/i t platit, mít hodnotu, stát za to; ~as, ke... cené je, že ...; tio ne ~as penon nesto jí to za námahu; ne ~as paroli pri tio to nestojí za řeč; tio ~as du dolarojn má to hodnotu dvou dolarů; ne plu multe ~i nemít už velkou cenu; ~aĵo cennost; ~igi zhodnotit, zkvalitnit; ~o hodnota; liaj promesoj havas nenian ~on jeho sliby nemají žádnou cenu; altiĝo de ~o zvýšení hodnoty; asekurita ~o pojištěná hodnota; deklaro de ~o prohlášení o hodnotě; deklarita ~o prohlášená hodnota; invertaria ~o invertární hodnota; kresta / pinta ~o špičková hodnota; maksimuma ~o maximální, nejvyšší hodnota; merkata ~o tržní hodnota; minimuma ~o minimální hodnota; nominala ~o nominální hodnota; super la nominala ~o nad nominální hodnotou; reala ~o reálná hodnota; specimeno sen ~o neprodejný vzorek; surpreso de ~o vytištění hodnoty; taksita ~o XXX; vendi ion sub ĝia ~o prodat něco pod hodnotou; ~aĵo hodnotná věc, vzácnost; ~ega převzácný; ~igi zhodnotit; ~okresko růst hodnoty; ~letero, ~papero, ~bileto cenný papír; ~(o)perdo ztráta hodnoty; ~sendaĵo cenná zásilka; ~stabila mající pevnou hodnotu; alt~a, grand~a vysoce hodnotný; egal~a rovnocenný; laŭ~a XXX; laŭ~aj importdoganoj XXX; malpli~eco méněcennost; sentoj de malpli~eco pocit méněcennosti; malpli~iĝo snížení hodnoty; mult~a mnohostranně cenný; plej~aĵo nevětší vzácnost; pli~iĝo zvýšení hodnoty; plus~o nadhodnota; re~igi přehodnotit; sam~a rovnocenný; sam~i n mít stejnou hodnotu; sam~o stejná hodnota; sen~a nehodnotný, bezcenný; sen~aĵo bezcenná věc, bezcennost; sen~eco bezcennost; sen~igi znehodnotit; sen~ulo budižkničemu, pobuda; interŝanĝ~o směna zboží; kresto~o vrcholná hodnota; lim~o mezní hodnota; merkat~o tržní hodnota; mez~o střední hodnota; ekspektata mez~o očekávaná střední statistická hodnota; pen~i n stát za námahu; uz~o užitná hodnota

Valparais/o zeměp. Valparaiso (chilské město)

Valpurg/a Valpurga (ženské jméno, mimo jiné anglické světice); la veturado de la sorĉistinoj sur balaila bastono okazas en la ~a nokto čarodějnice se slétávají na koštěti o Vapluržině noci (30.4.-1.5.)

vals/o valčík, vals; la ~oj de Strauss Straussovy valčíky; la vienaj ~oj vídeňské valčíky; ~i n tančit valčík

Valter/o Walter, Valtr (mužské jméno)

valut/o měna, deviza, směnná hodnota > devizoj; dura ~o tvrdá měna; mola ~o měkká měna; la ~oj ampleksas la devizojn, la bankbiletojn, la metalajn monerojn kaj la akciajn kuponojn valuty zahrnují devizy, bankovky, mince a akcie; ~a valutový, měnový, devizový; ~a delikto devizový přestupek; ~a klaŭzo doložka o hodnotě, o valutě; ~a kurzo měnový kurz; ~odumpingo valutový dumping; ~omerkato trh s devizami

valv/o tech. záklopka; lék. chlopeň; zool. chlopeň lastury; bot., chlopeň lusku; eltech. elektronka; mitrala ~o anat. dvojcípá chlopeň; ~odifekto lék. poškození srdeční chlopně; disko~o, klap~o, fungo~o, foldo~o, nadlo~o, ensorba ~o, redukta ~o, sekuriga ~o, sen~a motoro, difekto de kora ~o, la guŝo malfermiĝas kun du ~oj, jona ~o, elektrona ~o, ~a insuficiento, stretiĝo, klako; ~aj sonoj; ~eto (valvula); la semilunaj valvetoj ĉe la aperturoj de la aorto kaj pulma arterio en la koncernaj ventrikloj

vamp/o = vampirino

vampir/o mytol., zool. vampýr, úpír > desmodo; ~ino filmová svůdnice; ~ismo vampyrismus, pití krve

van/a marný > vanta; nia peno ne restos ~a; viaj klopodoj kaj suferoj estas ~aj; ♦ kontraŭ forta mano la leĝo estas vana; ~a espero, ~aj profetaĵoj, ~a ombro, fantomo, sonĝo; nia timo montriĝis ~a; ~aĵo marnost, marná snaha, zbytečnost; ĉio, kion li diris, estis nur ~aĵoj; ~e marně, zbytečně; ĉu ĉiuj niaj laboroj pereos ~e?; ~e averti; ~e tenti; ♦ el malplena telero ~e ĉerpas kulero; ĉe la bazo de l' trunko oni ~e serĉus junajn kreskaĵojn; ~eco marnost, zbytečnost; konfesi la ~econ de siaj penoj; la ~eco de diskutoj; ~igi (z)mařit; ~igi ies projektojn, esperojn; eĉ per unu haro ne ~igi ies laborojn; ~igo zmaření

vanad/o = vanadio

vanadat/o chem. vanadičnan

vanadi/o chem. vanadium (V, atom. číslo 23, atom. váha 50,95)

vand/o stěna, přepážka, rub > muro, septo; apartiga ~o oddělovací stěna, příčka; vitra ~o skleněná stěna

vandal/o hist. Vandal (starověký národ, který vyplenil Řím); přen. vandal, ničitel; ~a vandalský; ~aĵo vandalský čin; ~eco, ~ismo vandalismus

Van-Dajk (Antoin) van Dyck (vlámský portrétista, 1599-1641); ~a stylový podle van Dycka; ~a manteleto, barbo, kolumo

vanel/o zool. pták čejka chocholatá (Vanellus vanellus); marĉ~o keptuška běloocasá (Chettusia leucura); spron~o čejka trnitá (Hoplopterus spinosus); step~o keptuška stepní (Chettusia gregaria)

vanes/o zool. motýl babočka (Vanessa)

vang/o 1 tvář, líce; ronda, sukoplenaj ~oj; ~o ĉe ~o; ♦ ne kaŝiĝas lia lango malantaŭ la ~o; propran ~on neniu batas; fari aplaŭdon sur ies ~on; al tiu, kiu frapas vin sur la ~o, prezentu ankaŭ la alian; > makzelo, vizaĝo, buŝo, lipo; 2 vše podobné tváři; pomo kun ruĝa ~o; 3 tech. boční část nástroje; ~o de hakilklingo, de labrokuseno, de benko, de pulio, de afuso > flanĝo; ~a lícní; la ~a pometo; ~ego lícní laloky; ~egoj de porko, bovo > muzelo, rostro; ~obati t políčkovat, pohlavkovat; ~frapo pohlavek; ~odentoj zuby třenové a stoličky; ~oharoj licousy; ~ofrapi t políčkovat, pohlavkovat; ~frapo pohlavek; ~(o)osto lícní kost; ~ruĝa červenolící; ruĝ~a abrikoto; ~ruĝo ruměnec; sur~o facka; puf~a baculatý; dekduo da puf~aj infanaĉoj; sid~o hýždě > gluteo, pugo

vangueri/o bot. vangueria (Vangueria)

vanil/o bot. vanilovník (Vanilla), kuch. vanilka; ~o platfolia vanilovník plocholistý (Vanilla planifolia); ~a vanilkový; ~a glaciaĵo vanilková zmrzlina; ~a gusto vanilková chuť; ~aj guŝoj vanilkové lusky; ~a kremaĵo kuch. vanilkový krém; ~a saŭco vanilková omáčka; ~i t okořenit vanilkou; ~ita sukero vanilkový cukr

vanilin/o chem. vanilin

Vankuver/o, Vankuver-Insulo zeměp. Vancouver (kanadský stát a ostrov)

vant/a 1 marnivý; 2 nicotný, marný > malmodesta; malgrava; ~a babilado plané povídání, žvanění; ~aj plezuroj de la mondo marnivá potěšení světa; ĉio estas ~a kompare kun la eterneco vše je nicotné proti věčnosti; ~aj zorgoj nicotné starosti; ŝi estas ~a persono je to marnivá osoba; de ~aj elspezoj malgrandiĝas riĉeco marnivými výdaji se zmenšuje bohatství; ~aĵo marnost, marnivost; ~aĵo de ~aĵo, ĉio estas ~aĵo marnost nad marnost, vše je marnost; konsoli per ~aĵo utěšovat marnivostmi; ~eco marnivost; nicotnost; konscii la ~econ de ĉiuj homaj fieroj uvědomovat si marnivost veškeré lidské pýchy; ~igi (z)mařit, promarnit; por ne ~igi la disputon abychom nezmařili diskusi; ~iĝi zmarnivět; viaj patroj sekvis ~aĵon kaj mem ~iĝis vaši otcové šli za marnostmi a sami zmarnivěli; ~ulo marnivec > dando

vant/oj nám. drátěné lanoví zajišťující stabilitu stožáru

Vanuat/o zeměp. Vanuatu (ostrovní stát v Tichém oceánu)

Vanuatu/o = Vanuato

vapor/o pára; ~o de akvo vodní pára; kun plena ~o plnou parou; meti la tutan ~on nám. dát plnou páru; manometro por ~o měřič tlaku páry (= ~metro); saturita ~o nasycená pára; supervarmigita ~o přehřátá pára; subfridigita ~o podmrazená pára; inhali jadajn ~ojn lék. inhalovat jódové páry; ♦ havi iom da ~o en la kapo být mírně pod parou, být v náladě (opilý); kuiriston ~o satigas kuchaře živí pára; malaperi kiel ~o ztratit se jako pára nad hrncem; ~oj lék. XXX; ~a parní; ~a nebulo mlha z páry; ~a tulo text. tyl lehoučký jako pára;~aĵo oblak páry; densa nebulo lacigis la rigardon per siaj molaj ~aĵoj hustá mlha znavila pohled svými měkkými opary; ~ado vypařování; ~eto zamlžení, opar; ~i n odpařovat se, pařit (se); sur la tablo plej bonguste ~is rostita ansero na stole se nejlákavěji kouřilo z pečené husy; kiam en somero la herbejoj ~as když se v létě z luk zvedá pára; ~igi odpařovat, měnit v páru; ~igi akvon en kaldrono přivést vodu v kotli do varu; ~igilo rozprašovač; ~iĝi odpařovat se; akvo ~iĝas je la ordinara temperaturo voda se vypařuje při normální teplotě; la ~iĝa varmo fyz. teplo potřebné k přeměně tekutiny v páru; ~iĝema těkavý; ~iĝema etero těkavý éter; ~izi t tech. napařovat, zpracovat párou; ~izi drapon napařovat sukno; ~izado napařování; ~umi t kuch. dusit, napařovat; ~bano parní lázeň > saŭno, ŝvitbano; ~banejo parní lázně (budova); ~dukto tech. parovod, parní potrubí; ~fajfilo parní píšťala; ~forto síla vodní páry, parní pohon; ~forta veturado jízda na parní pohon; ~generatoro tech. parní generátor; ~hejtado parní ústřední topení; ~hejtilo radiátor parního ústředního topení; ~kaldrono parní kotel; ~lokomotivo parní lokomotiva; ~maŝino parní stroj; ~muelejo parní mlýn; ~premo tlak páry; ~rulilo stav. parní válec; ~saturita párou nasycený; ~ŝipo nám. parník; ~turbino parní turbina; el~igi, for~igi (dát) odpařit; el~iĝi, for~iĝi odpařit se; la akvo en la telero el~iĝis voda se z talíře vypařila; ♦ ĉu via kuraĝo for~iĝis? cožpak se tvá odvaha vypařila? > foriĝi, estingiĝi, elĉerpiĝi, sveni, kolapsi; el~ilo nám. vypouštěč páry; sen~igi odstranit páru, vyvětrat páru

vapormetr/o tech. vaporimetr, měřič tlaku páry

var. = vario, variaĵo, varietato

var/o 1 zboží (1 kus); > komercaĵo, artiklo; ~oj zboží > sortimento; bonkvalita ~o kvalitní zboží; duonpreta ~o polotovar; ekflamiĝema ~o hořlavé (vznětlivé) zboží; ekspedo de ~oj expedice zboží; gamo de ~oj sortiment > sortimento; produktado de ~oj výroba zboží; sendaĵo de ~(j) rozesílání zboží; putriĝema ~o zboží náchylné ke hnití; rompiĝema / fragila ~o křehké zboží; eksporti, importi doganpagaj ~oj vyvážet, dovážet zboží podléhající clu; ~aĉo brak; ~ejo sklad zboží; ~(o)borso burza; ~interŝanĝo směna zboží; ~(o)kredito kredit na zboží; ~(o)merkato trh se zbožím; ~oprezo cena zboží; ~oproduktado výroba zboží; ~stacio nákladní nádraží; ~tenejo skladiště zboží; ~trafiko přeprava zboží; ~trajno nákladní vlak; ~vagono nákladní vůz; hard~o el. hardware (konstrukce počítače); nutro~oj potraviny; soft~o el. software (programové vybavení počítače); ŝut~oj sypké zboží

var/o 2 el. var (jednotka jalového výkonu)

Var/o zeměp. Var (departement a řeka v jihovýchodní Francii)

var/a anat. křivý, vybočený; ~aj genuoj varózní, vybočená kolena, nohy do O; ~a kokso XXX (Coxa vara); ~a piedo XXX (Pes varus)

varan/o zool. varan (Varanus) > monitoro; ~edoj XXX (Varanidae)

varang/o nám. XXX (výztuha mezi pláštěm lodi a podlahou podpalubí)

varap/o sport. horolezectví (= rokgrimpado); slézání skalní stěny

varb/i t provádět nábor, získávat > reklami, agiti, propagandi, gajni; voj. verbovat > rekruti; ~i iun al ies afero získat někoho pro něčí věc; ~ado nábor > reklamo, propagando, kampanjo, agitado; ~ado de novaj abonantoj nábor nových předplatitelů; ~iĝi přihlásit se, naverbovat se; ~ilo propagační materiál > flugfolio, reklamilo, propagandilo; ~isto verbíř; ~ito zverbovanec, rekrut > rekruto; ~fakulo náborový odborník; ~okampanjo náborová kampaň; ~oficejo náborová kancelář; ~oslogano reklamní slogan; ~ostampo reklamní razítko; ~otoj osoby, na které je nábor zaměřen

vareng/oj XXX (skandinávský národ, který v 9. stol. loupil na baltském pobřeží a poskytl gardu byzantským císařům)

varf/o nám. přístavní můstek, přístaviště > ĝeto, moleo

vari/i n měnit se; la opinioj ~as mínění se rozcházejí; la salajroj ~as inter 50 kaj 100 kronoj en horo mzdy se pohybují mezi 50 a 100 korunami za hodinu; aprile la vetero senĉese ~as v dubnu se počasí neustále mění; la moroj ~as laŭ tempoj kaj landoj v každé zemi a v každé době vládnou jiné mravy; dum horoj kaj horoj la pejzaĝo ne ~as po celé hodiny se krajina nemění; ~a rozmanitý, proměnlivý; ~aj programoj rozmanité programy; ~a stelo hvězd. proměnlivá hvězda; ~a vetero proměnlivé počasí; ~ado proměňování se, střídání; ~aĵo varianta; ~eco proměnlivost; ~ema proměnlivý, nestálý, labilný; ~ero fyz. přírůstek změny; ~igi (z)měnit; ~igebla měnitelný; ~igo pozměnění; ~o změna, proměna, tech. odchylka, biol. odrůda, mat. variační rozsah, jaz. fonetická varianta; ~kolora barevně proměnlivý, hrající barvami, pestrý > iriza, bunta; ~kolora kolibro pestrobarevný kolibřík; ~oplena proměnlivý, plný proměn; ne~a neměnný, stálý > konstanta; ~ometro tech. variometr; kultur~o bot. odrůda > kultivaro

variabl/o mat. proměnná

variaci/o hud. variace

varianc/o mat. disperze, rozptyl, střední kvadratická odchylka

variant/o varianta, obměna, biol. odchylka, mat., nevh. proměnná > variablo; du~a mající dvě varianty; nul~a nepřipouštějící žádnou variantu

varicel/o lék. plané neštovice

varietat/o odrůda, odchylka

variete/o varieté; ~a varietní; ~a prezentado varietní představení; ~a teatro varietní divadlo

varik/o lék. městka, křečová žíla; ~a XXX; ~a ulcero XXX; ~etoj XXX; skroto~o XXX

variol/o lék. neštovice > varicelo, pokso; birda ~o XXX; bova ~o XXX; ĉevala ~o XXX; porka ~o XXX; ŝafa ~o XXX; ~a XXX; ~a pustulo XXX; ~eca XXX; ~ulo nemocný neštovicemi; ~marko XXX; ~markita XXX; kontraŭ~a XXX; kontraŭ~a vakcinado očkování proti neštovicím; kontraŭ~a vakciniĝo

varioloid/o lék. XXX (Variola mitigata)

varlet/o 1 hist. panoš > paĝio

varlet/o 2 tech. pachole upínadlo > tenpeco

varm/a teplý; přen. nadšený, plný energie; ~a amo vroucí láska; ~a amikeco horoucí přátelství; ~a biero teplé pivo; ~a danko vřelý dík; ~a disputo vzrušená hádka; ~a fonto teplý pramen; ~a forno teplá pec; ~a fronto meteor. teplá fronta; ~a plado kuch. teplá mísa (jídlo); ~a pregado tech. lisování za tepla; ~a saluto vřelý pozdrav; ~a vetero teplé počasí; ♦ esti ~a pro trejniĝo být uhřátý sportem; vi estas ~a přihořívá, už jsi skoro u cíle (ve hře na hledání); teni al si la piedojn ~aj držet si nohy v teple; ~e teple, za tepla; přen. vřele, horoucně; ~e saluti vřele pozdravovat; ~o teplo; ekvivalento de ~o fyz. XXX tepelný ekvivalent; latenta ~o latentní teplo; perdo de ~o ztráta tepla; produktado de ~o výroba tepla; radiado de ~o vyzařování tepla; scienco pri la ~o nauka o teple; specifa ~o specifické teplo; ~i n hřát, být teplý; la ŝtono ~as ten kámen hřeje, je teplý; ~eco teplo, hřejivost, horoucnost, vřelost; la ~eco kaj beleco de ĉi tiu nekonata paradizo teplo a krása tohoto neznámého ráje; ~eco de sentoj horoucnost citů; meti en la diskuton multe da ~eco vložit do diskuse hodně vřelosti; ~ega horký, vřelý; ~egaj kisoj vřelé polibky; ♦ forĝi feron dum ĝi estas ~ega kout železo, dokud je žhavé; ~ego vedro, horko; bruliga ~ego zápalné teplo; grado de ~ego stupeň horka; ne povi elteni pro ~ego nemoci vydržet horkem; rezista al ~ego horkovzdroný; suferi pro ~ego trpět vedrem; ~ejo skleník > varmodomo, forcejo; ~eta vlažný > duonvarma; ~iga ohřívací, zahřívací; ~igi ohřát; ~igi al si la manojn zahřát si ruce; ~igo ohřátí; ~igilo ohřívadlo; fluakva ~igilo průtokové ohřívadlo; ~iĝi ohřát se, zahřát se; ~umi n lék. dostat horečku; ~aera teplovzdušný; ~akva teplovodní; ~~akva hejtado teplovodní topení; ~akva krano kohoutek od teplé vody; ~akvo teplá voda; provizado per ~akvo zásobování teplou vodou; ~oakvujo bojler; ~banejo tepelné lázně; ~obedo zahr. pařeniště; ~botelo 1 termoska > termoso, varmokruĉo; 2 ohřívací láhev (do postele); kaŭĉuka ~botelo gumová ohřívací láhev; ~odomo skleník > varmejo, forcejo; ~egsanga horkokrevný; ~eltena žáruvzdorný; ~energio tepelná energie > termoenergio; ~ofrapo lék. úžeh; ~ofronto meteor. teplá fronta; ~ogrado stupeň teploty; ~izola tepelně izolující; ~okonduka, ~okondukta tepelně vodivý; ~okonduktilo rozvod tepla, vedení tepla; ~kora srdečný, vřelý; ~okruĉo termoska; ~okvanto fyz. množství tepla; unuo de ~okvanto jednotka tepelného množství; ~oondo tepelná vlna; ~oportanto nositel tepla; ~oproduktado výroba tepla; ~oregulado regulace tepla; ~sanga horkokrevný; ~sangulo, ~sanga animalo horkokrevný živočich (např. kůň); brul~o chem. zápalné teplo; duon~a vlažný; fando~o teplo tavné; mal~a studený, chladný; mal~a aero chladný vzduch; mal~a fruktsuko studená ovocná šťáva; mal~a akcepto chladné přijetí; mal~a milito studená válka; mal~e chladně; mal~o chlad; akra mal~o XXX; mi sentas mal~on cítím chlad, je mi zima; ondo da mal~o studená vlna; tremi pro mal~o chvět se zimou; mal~eco chlad, rezervovanost, nepřístupnost; montri al iu plenan mal~econ ukázat někomu naprostou nepřístupnost; mal~ega (ledově) studený; mal~eta mírně chladný, chladivý; mal~igi ochladit; mal~igo ochlazení; mal~igilo chladicí zařízení; mal~igujo chladnička > fridujo; mal~iĝi ochladit se; mal~sanga chladnokrevný > fridsanga; mal~umi n nachladit se; mal~umo nachlazení; kapti mal~umon chytit nachlazení; ne~a studený, neohřátý; ne~aj manĝoj studená strava; pri~a týkající se tepla; re~igi znovu ohřát; super~igi , tro~igi přehřát

varmik/o fyz. nauka o teple

Varn/o zeměp. Varna (bulharské přístavní město)

varp/o text. osnova > teksbazo; ~i t napnout rovnoběžně nitě; ~ero nit osnovy; levita ~ero XXX; mallevita ~ero XXX; ~obobenego XXX; ~ocilindro XXX; ~oframo XXX; ~oringo XXX

Varsovi/o zeměp. Varšava; v~a varšavský; ~a Pakto Varšavská smlouva; v~ano Varšavan

vart/i t opatrovat, chovat, pečovat > flegi, zorgi, gardi; ~i bebon opatrovat batole; ~(ad)o péče, opatrování; ~istino chůva, pečovatelka > bebogardantino; ~isto pečovatel; ~(olernej)o jesle

Varun/o hinduismus Varuna (bůh stvořitel, později bůh vod)

vasabi/o bot. XXX (Wasabia japonica)

vasal/o vazal, leník, man > subulo; ~a vazalský; ~eco vazalství

Vaserman/o Wassermann (něm. příjmenní); reago de ~o lék. XXX

vask/o 1 nádrž fontány

vask/o 2 Bask > eŭsko; ~a baskický; ~a ĉapo baskická čapka; la ~a lingvo baskičtina; V~io, V~ujo Baskicko; ~ino žena baskické národnosti

vaskul/o anat. céva > angio, vazo; ~a vaskulární, cévní; ~a difekto cévní poškození; ~aro cévní systém; ~arizi t vaskularizovat, tvořit cévy, cévně zásobovat; ~oza XXX

vaskulit/o lék. vaskulitida, zánět cévy

vast/a rozsáhlý, širý; ~aj arbaroj rozlehlé lesy; ~a jupo volná sukně; ~a vokalo jaz. otevřená samohláska; ♦ iri en la ~an mondo jít do široširého světa; en la ~a senco de la vorto v nejširším slova smyslu; ~e zeširoka; ~e paroli pri la temo ze široka probrat téma; ~aĵo rozlehlé prostory (moře, pouště, sál ap.); ~eco rozsáhlost; ~ega široširý; ~igi rozšířit; přen. šířit, propagovat; ~iĝi rozšířit se; přen. šířit se, pronikat (myšlenka, učení, nemoc); ~anima velkorysý; ~korpa tělnatý > korpulenta; ~skale ve velkém měřítku; dis~igi rozšířit, propagovat; tre dis~igita opinio velmi rozšířený názor; dis~igado rozšiřování; dis~iĝi rozšířit se; dis~iĝinta rozšířený; dis~iĝo rozšíření; mal~a úzký; jaz. zavřený (samohláska); mal~e úzce; mal~eco zúženost; mal~ega uzoučký; mal~ejo úzký prostor; mal~igi zúžit; mal~igado zužování; mal~iĝi zúžit se; mal~iĝo zúžení; pli~igi rozšířit (učinit širším); pli~igado rozšiřování; pli~iĝi rozšířit se

Vasudev/o ind.mytol. Vasudeva

Vaŝington/o zeměp. Washington (město); ~io Washington (stát)

vat/o 1 vata; ~i t vatovat; ~ita kimono vatované kimono; ~obulo chomáč vaty > tampono

vat/o 2 fyz. wat (jednotka výkonu); 40~a ampolo čtyřicetiwattová žárovka; ~horo watthodina; ~sekunda wattsekunda

Vaterl/o zeměp. Waterloo (místo Napoleonovy porážky v r. 1815); renkonti sian ~on potkat své Waterloo, být poražen

Vatikan/o zeměp. Vatikán (sídlo papeže); ~a vatikánský; ~a biblioteko vatikánská knihovna; ~a koncilio vatikánský koncil; ~a Regno vatikánský stát; ~ismo vatikanizmus, náb. politika založená na papežské autoritě; ~urbo město Vatikán

vatr/o topné těleso

vatt/o = vato, ŭato eltech. watt; ~horo watthodina

Vaŭd/o zempěp. Vaud, Waadt (švýcarský kanton)

vaz/o 1 nádoba, váza; mane pentrita ~o ručně malovaná váza; kristala ~o křišťálová váza; porcelana ~o porcelánová váza; ~aro nádobí; ŝranko por ~aro kredenc, skříň na nádobí; ~olava aŭtomato myčka na nádobí (stroj); ~olavejo místnost určená k mytí nádobí; ~olavistino myčka nádobí (žena)

vaz/o 2 anat. céva (zkr. za vaskulo) > vaskulo, angio; ~a anat. cévní, vaskulární; ~a sistemo cévní systém; ~aj ~etoj cévy cév; ~odilato rozšíření cév; ~oforma cévní, mající podobu cév; ~okonstrikto zúžení cév; ~omotora fyziol. vazomotorický

vazelin/o vazelína

vazistas/o vyklápěcí ventilačka (dveří nebo okna)

vazopresin/o fyziol. vazopresin, antidiuretický hormon

vd. = vidu

VD = vicdelegito

ve! běda; ~ al li! běda mu!; ~ al la venkitoj! běda poraženým!; ho ~! ach běda!, ouvej!; ~(ad)i n bědovat, naříkat; ~(ad)o bědování, nářek; ~aspekta utrápený, smutný; ~krio nářek, křik; ~oplena naplněný bědováním; ~spiri n vzdychat > suspiri; hejm~o stesk po domově > hejmsopiro, nostalgio

VEA = Venezuela Esperanto-Asocio

VEB = Virtuala Esperanto-Biblioteko

veber/o fyz. weber (jednotka magnetického toku)

ved/oj hist. védy (soubor indických literárních náboženských památek v sanskrtu); ~a védský; ~a lingvo jazyk véd

vedant/o filoz. védánta (klasická indická filozofie upanišád)

Vedel/a Maro zeměp. Wedellovo moře (moře u Antarktidy)

VEF = Vintra Esperantista Ferio

veft/o text. útek; ~a útkový; ~a repso XXX; ~ero, ~fadeno útková nit

veg/o sport. dráha, závodní dráha, závodiště > konkursejo, stadiono, leno; obstakla ~o překážková dráha

Veg/o hvězd. Vega (hvězda v souhvězdí Lyry)

vegan/o vegetarián, odmítající i vejce a mléko

veget/i n bot. vegetovat, růst, bujet; přen. živořit; ~a vegetační; přen. vegetující, úpadkový, ochablý; ~a periodo vegetační perioda; ~ado živoření; ~aĵo rostlina > vegetalo; adenoidaj ~aĵoj lék. XXX; ~aĵaro rostlinstvo > flaŭro, vegetacio; ~aĵiĝo zamoření rostlinstvem; ~aĵiĝo de riveroj zamoření řek rostlinstvem

vegetaci/o = vegetaĵaro

vegetal/o bot. rostlina; ~a rostlinný; ~a butero rostlinné máslo; ~a fibro rostlinné vlákno; ~a graso rostlinný tuk; ~a margarino rostlinný margarin; ~a regno rostlinná říše; ~aro vegetace; ~ismo veganismus

vegetalin/o rostlinné máslo, rostlinný tuk

vegetar/a vegetářský; ~a gastejo vegetariánská restaurace; ~ano vegetarián; ~ismo vegetarismus

vegetativ/a vegetativní, nepohlavně se rozmnožující

vehement/a vehementní, rázný; ~o vehemence > pasio, elano, energio, impeto

vehikl/o lék., chem. vehikulum, nosná látka; přen. prostředník, přenašeč, nositel; la vortoj estas la ~o de la penso slova jsou nositelé myšlenky; Granda V~o budhismus Velký vůz; Malgranda V~o Malý vůz; ~a nosný, zprostředkovatelský; ~a lingvo XXX; ~i t přenášet, prostředkovat; ratoj ~as multajn malsanojn krysy přenášejí mnohé nemoci

vejgel/o bot. růžovec, weigelie (Weigela); ~o florriĉa weigelie zahradní (Weigela florida)

Vejmar/o = Vajmaro

vejmut/a pino bot. XXX (Pinus strobus)

vejn/o anat., geol. žíla > angio, arterio, vazo, vaskulo; inflamo de ~o zánět žíly; kava ~o XXX; pulma ~o plicní žíla; ora ~o, ~o el oro zlatá žíla; en liaj ~oj fluas reĝa sango v jeho žilách koluje královská krev; ~a žilní; malíř. žilkovaný; ~a sango krev v žilách; ~i t natěrač. imitovat žilkování > jaspi, marmori; ~aro anat. žiloví; ~eto žilka; ~ohava, ~ostria žilkovaný; ~inflamo zánět žil; en~a, intra~a vnitrožilní; mult~a mnohožilový; sen~a bezžilový

vejnit/o = flebito

vejr/o jez

VEK = Veterana Esperantista Klubo

vek/i t (vz)budit; ~i intereson vzbudit zájem; ~i dubon vzbudit pochybnosti; ~iĝi vzbudit se; ~iĝi ĉe la plej eta bruo probudit se při sebeslabším šramotu; ~iĝinta probuzený; ~iĝo probuzení; printempa ~iĝo probuzení jara; ~ilo budík; ~iteco probuzení, bdělost; ~horloĝo budík; ~signalo budíček

veksilologi/o vexilologie, nauka o vlajkách a praporech

vekt/o vahadlo, rameno vah; eltech. jádro elektromagnetu

vektor/o fyz. vektor; ~a vektorový; ~aj grandoj vektorové veličiny; ~a kalkulilo vektorové počítadlo; ~a kampo vektorové pole; ~a potencialo vektorový potenciál; ~a produto vektorový součin

vel/o nám. plachta; anat. velum, plachtovitá řasa; hisi / suprentiri ~ojn zvednout plachty; malhisi / malsuprentiri ~ojn skasat plachty; per ĉiuj ~oj plnými plachtami; ~o palata anat. patrové velum; ~(ad)i plachtit, plout pod plachtami > glisi; ~ado plachtění; ~aro plachtoví; ~barko bárka s plachtami; ~boato člun s plachtou; ~fadeno plachtové lano; ~faristo výrobce plachet; ~flugado XXX (pouštění draků?, létání na draku?); ~preta připraven vyplout pod plachtami; ~stango ráhno; ~ŝipo plachetnice; ~tabulo plovák windsurfingu, surfovací prkno; ~tabulanto sport. člověk provozující windsurfing; ~tolo plachtovina; ~veturi n plachtit; antaŭ~o nám. přední plachta; ek~i n vyplout pod plachtami

velar/o jaz. velár

veld/i t tech. svářet > luti, aŭtogeni, brazi; ~ado sváření (acetilena, aŭtogena, forĝa, elektra, gasa, lumarka acetylénové, autogenové, kovářské, elektrické, plynové, obloukové); ~ebla svařitelný, svařovatelný; ~ebla ŝtalo svařovatelná ocel; ~ebleco svařitelnost; ~isto svářeč; ~aparato, ~maŝino svařovací stroj, svářečka; ~brulilo, ~oŝalmo svařovací hořák; ~odratoj svařovací drát; ~elektrodo svařovací elektroda; ~(o)junto šev svaru; ~(o)loko místo svaru; ~otekniko svařovací technika; ~overgo svařovací prut; kun~i t svařit dohromady, spojit

velen/o 1 velín, nejkvalitnější pergamen; 2 velínový papír > pergameno; ~a velínový; ~eca podobný velínu

Veles/o mytol. Veles (slovanský bůh dobytka a podsvětí)

velf/oj XXX

velik/o jaz. XXX

Velin(g)ton/o zeměp. Wellington (hl. město Nového Zélandu)

velk/i n 1 vadnout, chřadnout, (vy)blednout; la kurteno ~is záclona vybledla; ~inta frukto seschlý plod; la floroj estas ~intaj květy jsou zvadlé; 2 n lék. chřadnout, zeslábnout; lia vidpovo ~is jeho zrak zeslábl; ~a zvadlý; ~e zvadle; ~ado vadnutí; ~ema vadnoucí, uvadající; ~igi nechat zvadnout, způsobit zvadnutí; ~inteco uvadlost; for~i n uvadnout; ne~ema nechřadnoucí

velociped/o hist. velociped > biciklo, triciklo

velŝ/o francouzský Švýcar

velterpez/o sport. velterová váha (boxeři do 67 kg, zápasníci do 78 kg)

velur/o text. samet, aksamit; ~a sametový, aksamitový; ~aj gantoj sametové rukavice; ~a ledo sametová kůže; ~eca podobný sametu; ~eco sametovost, jemnost; ~kapa zool. mající na hlavě sametově jemné peří (např. ~kapa silvio pěnice bělohrdlá); ~mola měkký jako samet; ~tegita potažený sametem

velviĉi/o bot. velvičie (Welwitschia); ~o admirinda velvičie podivuhodná (Welwitschia mirabillis)

ven/i n přijít, dostavit se (pěšky, dopravním prostředkem); ~i aviadile přiletět letadlem; ~i piede přijít pěšky; ~u ĉi tien! pojď sem!; ~is la tempo nastal čas, přišla doba; ♦ subite ~is en mian kapon náhle mne napadlo; ~i al la konkludo dojít k závěru; ~i al la decido, ke přijít k rozhodnutí, že; ~i al la temo dostat se k tématu; la segilo ~as el Svedujo tato pila pochází ze Švédska; ~i al bonaj manoj přijít do dobrých rukou; de kie ~as tiu bruo? odkud se bere ten hluk?; ~o příchod; anonci al iu sian ~on oznámit někomu svou návštěvu; ~adi n přicházívat; ~igi přivést, povolat; ~igu kuraciston přivolejte lékaře; ~onta příští; ~an jaron, ~ontjare příští rok, napřesrok; al~i n přijít; al~o příchod; al~igi přivolat; antaŭ~i n předejít někoho; antaŭ~into dříve přišlý; bon~a vítaný; estu ~a buď vítán; bon~i n být vítán, přijít vhod; bon~o uvítání; koran bon~on vítejte srdečně; bon~iga vítací; ~iga saluto uvítací pozdrav; bon~igi uvítat; de~i n pocházet; de~o pocházet > origino; de~igi odvozovat; de~igebla odvoditelný; de~atesto dokument o původu; el~i n vyjít odněkud; ♦ sako alenon ne tenas, ĝi baldaŭ el~as pytel šídlo neudrží; en~i n vejít; en~i al virino vejít k ženě; en~igi zavést dovnitř; inter~i n intervenovat, zakročit; inter~o intervence, zákrok; kun~i n scházet se, schůzovat; kun~o schůze; kun~ejo schůzovní místnost; kun~igi svolat; kun~intaro účastníci schůzky; laŭde~e podle původu; nere~ebla, nere~igebla nenávratitelný; post~i t následovat, přijít po předchůdci; re~i n vrátit se; re~o návrat; re~anto vracející se; re~igi vrátit někoho zpět; re~poŝte obratem pošty; senre~e nenávratně

Vencesla/o Václav

vend/i t prodat; ~i per aŭkcio prodat v dražbě; ~i ion profitodone prodat se ziskem; ~i sin al iu zaprodat se někomu; ~i sian patrujon zaprodat svou vlast; ~a prodejní; ~o prodej; nelica ~o pokoutní prodej; elmeti varojn por ~o vystavit zboží k prodeji; kontanta ~o prodej za hotové; kredita ~o prodej na úvěr; ~ado prodávání, prodej; anticipa ~ado de (enir)biletoj předprodej vstupenek; ~anto prodávající; ~ebla prodejný, na prodej; ~ejo prodejna, obchod > butiko, magazeno; ~iĝi prodávat se, přen. zaprodat se; ĉi tiu libro bone ~iĝas tato kniha se dobře prodává; ~isto prodavač; ~istino prodavačka; ~aŭtomato prodejní automat; ~(o)budeto prodejní stánek; ~ofakturo faktura o prodeji; ~ofirmo prodejní firma; poŝtmenda ~ofirmo zásilková firma; ~imposto daň z prodeje; ~oprezo prodejní cena; ~orapido XXX; ~ostimulado XXX; ~osumo obrat; ĉio~ejo prodejna se smíšeným zbožím; dis~i t rozprodat; el~i t vyprodat; tiu artiklo estas el~ita to zboží je vyprodáno; el~o výprodej; el~o pro likvido totální výprodej, když je prodejna v likvidaci; for~i t odprodat; ne~ebla neprodejný; re~i t kupovat z druhé ruky; re~isto překupník

Vende/o zeměp. Vendée (francouzský kraj na západním pobřeží); ~ano obyvatel Vendée

vendemair/o hist. vendémiaire (první měsíc francouzského revolučního kalendáře, měsíc vinobraní)

vendet/o vendeta, krevní msta > venĝo

vendett/o = vendeto

vendred/o pátek; la Sankta V~o Velký pátek; ~a páteční; ~e, ~on, je ~o v pátek

Veneci/o Benátky; v~a benátský; v~ano Benátčan; ~lando hist. Benátská republika

venen/o jed > tokso, toksino, kuraro; animala ~o živočišný jed; serpenta ~o hadí jed; ♦ fiŝo sen vino estas ~o ryba musí plavat (ryba bez vína se stává jedem); ~a jedovatý, jedový; ~aj fungoj jedovaté houby; ~aj paroloj jedovaté, pichlavé řeči; ~a substanco jedovatá látka; ~a dento jedový zub; ~a planto jedovatá rostlina; ~i t i přen. otrávit; ~ado otrávení; ~aĵo jedovatá látka; ~eco jedovatost; ~igo otrávení jeden (jiné osoby); ~iĝo otrava; ~iĝo per plumbo otrava olovem; ~isto travič; ~gaso jedovatý plyn; ~glando jedová žláza; ~grajnoj XXX; ~imuna imunní proti jedu; ~pikilo žihadlo (hmyzu); kontraŭ~o protijed; mem~ado, sin~ado sebevražda otravou; ne~a nejedovatý; sen~igi zbavit jedu

vener/a lék. venerický; la ~a koliero lék. XXX (Leucoderma colli syphiliticum); ~a kontaĝo lék. XXX

Vener/a Venuše > Venuso

venere/a = venera

venereologi/o = venerologio

Vener-lag/o zeměp. jezero Väner (ve Švédsku)

venerologi/o lék. venerologie, nauka o pohlavních chorobách; ~a venerologický

Venezuel/o zeměp. Venezuela; v~a venezuelský; v~ano Venezuelan

venĝ/i tn (po)mstít (se); mi ~os min kontraŭ vi já se vám pomstím; ~a mstivý; ~a glavo meč pomsty; ~o pomsta > vendeto; diino de ~o bohyně pomsty > furio; fari ~on kontraŭ iu vykonat mstu na někon; krii pri ~o volat po pomstě; sanga ~o krevní msta; ~ado mstění; ~anto mstitel (který se mstí); ~into mstitel (který se již pomstil); ~onto mstitel (který se chystá ke mstě); ~ebla pomstitelný; ~ema mstivý; ~emo mstivost, pomstychtivost; satigi sian ~emon uspokojit svou pomstychtivost; ~inda pomstyhodný; re~i t oplatit mstu; re~ismo revanšismus; re~isto revanšista

venial/a zvl. náb. odpustitelný; ~a peko XXX

venk/i t přemoci, zvítězit; la teamo ~is ĉiujn rivalojn mužstvo porazilo všechny soupeře; ~i sian timon překonat svůj strach; ~i sin mem zvítězit nad sebou samým; ~a vítězný; kiki la ~an golon vkopnout vítěznou branku; ~o vítězství (super nad); atingi / gajni la ~on dosáhnout vítězství; balota ~o vítězství při hlasování; celebri ~on oslavovat vítězství; ebria pri sia ~o opilý svým vítězstvím; kanto de ~o píseň vítězství; kolono de ~o vítězný sloup; perdoriĉa ~o XXX; ~ado vítězení; ~anto, ~into vítěz; ~intaj potencoj vítězné mocnosti; ~inta ŝtato vítězný stát; ~inta teamo vítězné mužstvo; honorado al la ~intoj vzdávání pocty vítězům; ~iĝi prohrát; ~ito poražený; ~oobati t vítězně rozdrtit; ~ocerta jist si svým vítězstvím; ~ebria opilý vítězstvím; ~okonscia vědomý si svého vítězství; ~okanto píseň vítězství; ~opodio XXX; mal~i n prohrát; mal~o prohra, porážka; finiĝi per mal~o skončit prohrou; suferi mal~on utrpět porážku; ne~ebla neporazitelný

vent/o vítr; la ~o blovas el oriento vítr fouká od východu; la ~o ĉesis / silentiĝis vítr ustal; la ~o turniĝis vítr se obrátil; flanka ~o boční vítr; forta ~o silný vítr; forto de ~o síla větru; al la ~o na větrné straně; sub la ~o za větrem, v závětří; kontraŭ la ~o proti větru; milda ~o mírný vítr; norda ~o severní vítr; rapida kiel la ~o rychlý jako vítr; veladi tuj ĉe la ~o plachtit pod přímým větrem; sub la ~o pod větrem, ve větru; ♦ depreni la ~on el ies veloj vzít někomu vítr z plachet; kiu semos ~on, rikoltos fulmotondron kdo seje vítr, sklidí bouři; přen. intesta ~o lék. plynatost; suferi ~ojn lék. trpět plynatostí; ~a větrný; ~a flanko návětrná strana; ~a vetero větrné počasí; ♦ ~a faro zbytečný, marný čin; ~i n vanout, foukat, být větrno; ~as je větrno; ~aĵo marnost, pomíjivost; ~ega vichrný; ~egi n silně foukat, být vichrno; ~ego vichr, vichřice > tornado, uragano, ŝtormo, trombo, fulmotondro, ciklono, hurikano; ~eto vánek > brizo, zefiro; ~umi t 1 větrat; 2 čistit, vyfukovat, profukovat; ~umaĵo větrem pročistěná věc (např. zrno); ~umilo vějíř; ~umilforma vějířovitý; ~anima lehkomyslný; ~animulo lehkomyslná osoba; ~birdoj zool. XXX > procelariedoj; ~oblovo závan větru; ~cirklo větrná růžice; ~odirekto směr větru; ~(o)flago korouhvička (ve tvaru vlaječky); ~jako bunda, větrovka > anorako; mallonga ~jako krátká větrovka; ~(o)kapa lehkomyslný; ~okirlo vzdušný vír; ~koko korouhvička (ve tvaru kohouta), ~maniko korouhvička (ve tvaru rukávu); ~montrilo korouhvička; ~muelejo větrný mlýn; ~oplena větrný (plný větru); ~opremo tlak větru; ~opuŝo úder větru; ~rado tech. větrné kolo; ~rapido rychlost větru; mezurilo de ~rapido měřič rychlosti větru > anemometro; ~rompiĝo zlom větru; ~(o)rozo větrná růžice (kompasu); ~ospiko XXX (Apera spica-venti) > apereo; ~ŝirmilo chránítko před větrem; ~oŝirmita chráněný před větrem; ~otaŭzita rozčechraný / rozcuchaný větrem; ~tordita zkoucený větrem; ~oturbino větrná turbína; ~oturno obrat větru; al~e po větru; kontraŭ~e proti větru; sen~a bez větru, tichý; sen~eco bezvětří > kalmo; sub~e ve větru, pod působením větru; gren~umaĵo pročištěné obilné zrno

ventilator/o ventilátor > ventolilo

ventol/i t větrat > aerumi, ventumi; ~ado větrání; ~ejo větrací otvor; ~ilo větrák, ventilátor; ~aperturo větrací otvor; ~klapo větrací klapka; ~(il)krado mřížka ventilátoru; ~ŝakto větrací šachta; mem~a, mem~ata samovětrací

ventoz/o hist. XXX (6 měsíc francouzského revolučního kalendáře, měsíc zimy)

ventr/o břicho, bachor, útroby > abdomeno, hipogastro; kuŝi sur la ~o / sur~e ležet na břiše; teni al si la ~on pro ridego popadat se smíchy za břicho; la ~o de ŝipo břicho lodi; la ~o de violono břicho houslí; ~a břišní; ~aĉo, ~ego panděro; ~eto bříško; ~obenda obvaz kolem břicha; ~odanco břišní tanec; ~odoloro bolest břicha; ~odikiĝi ztloustnout; ~oforma ve tvaru břicha, břichatý; ~ofluo průjem; ~oparolisto břichomluvec; ĉirkaŭ~a bandaĝo obvaz kolem břicha; sub~a podbřišní; sub~o podbřišek

ventrikl/o anat. komora > konvertriklo; cerbaj ~oj mozkové komory; kor~o srdeční komora

Venus/o mytol., hvězd. Venuše; přen. pěkná žena, krasavice; ~a Venušin

vepr/o houští, trní, křoví; ~a křovinatý; ~ejo křoviště, houština, křovina > makiso; ~ogarolo zool. XXX (Aphelocoma coerulescens)

ver/o pravda; nuda ~o holá pravda; diri la ~on říci pravdu; estas ~o, ke je pravdou, že; konforme al la ~o v souladu s pravdou; por diri la ~on abych řekl pravdu, po pravdě řečeno; ~a pravdivý, opravdový, skutečný > aŭtent(ik)a, reala, efektiva, fakta; prava; ~a diamanto pravý diamant; lacerto estas ~a reptilio ještěrka je pravý plaz; ~a suntago hvězd. XXX; ~a amiko opravdový přítel > sincera, fidela, fidinda; li estas ~a Herkulo je to opravdový Herkules > fortulo; ŝi estas ~a perlo ona je opravdová perla > trezoro, belulino, ĉarmulino; ♦ en la tuta afero estas nenio ~a na tom všem není ani zbla pravdy; la ~a problemo estas, ke ... skutečným problémem je, že ...; ~e opravdu, vskutku; ĉu ~e? opravdu?; ĉu ne ~e? není-liž pravda?; ♦ efektive kaj ~e! na mou duši!, čestný pionýrský!; ~i n být pravdou; ~as, ke je pravdou, že; ~aĵo pravda, konkrétní tvrzení; ♦ diri al iu ~aĵojn tute nemaskitajn říci někomu nepokrytě pravdu; ~eco pravdivost, opravdovost; ~ema, ~ama pravdomluvný; ~emo pravdomluvnost; ~igi ověřit, potvrdit > verifi, pravigi; ~iĝi potvrdit se; ~dire po pravdě řečeno, vpravdě; ~signo kritérium; ~ŝajna, ~simila pravděpodobný; plej ~ŝajne s největší pravděpodobností; ~ŝajneco pravděpodobnost; ~ŝajneca pravděpodobnostní; ~ŝajniga předstírající pravděpodobnost; ~vere opravdu, na mou duši; mal~a nepravdivý, nepravý > falsa, pseŭda; mensoga, mistifika, kamufla; malfidela; mal~o nepravda; mal~aĵo nepravdivé tvrzení, lež; ne~ŝajna nepravděpodobný; ne~ŝajne nepravděpodobně, pravděpodobně ne

Verakruc/o zeměp. Veracruz (přístav v Mexiku)

verand/o veranda (zasklená nebo otevřená)

veratr/o bot. kýchavice (Veratrum); ~ blanka kýchavice bílá (Veratrum album) > blanka heleboro; ~o nigra kýchavice černá (Veratrum nigrum)

verb/o jaz. sloveso; ambigua ~o obojetné sloveso (přechodné i nepřechodné); faktitiva ~o faktitivní sloveso, které vyjadřuje vnucovaný děj (s příponou -igi); helpa ~o pomocné sloveso; kopula ~o spona, sponové sloveso; mediala ~o mediální sloveso, vyjadřující samovolné zpětné působení na podmět (s příponou -iĝi); refleksiva ~o zvratné sloveso; malregula ~o nepravidelné sloveso; (ne)transitiva ~o (ne)přechodné sloveso; senpersona ~o neosobní sloveso (např. pluvas, neĝas); ~o de daŭro sen rezulto sloveso trvání bez výsledku (např. ami); ~o de daŭro kun rezulto sloveso trvání s výsledkem (např. konstrui); ~o de rezulto sen daŭro sloveso výsledku bez trvání (např. perdi); ~o hibrida hybridní sloveso, které podle souvislosti vyjadřuje děj nebo výsledek (např. kovri); ~a slovesný; ~a finaĵo slovesná koncovka; havi la ~an karakteron mít slovesný charakter; ~a radiko slovesný kořen; ~a formo slovesný tvat; ~a tempo slovesný čas; ~igi utvořit sloveso; ~igi substantivon / adjektivon odvodit sloveso z podstatného / přídavného jména; ~oformo slovesný tvar; ~otempo slovesný čas; konkordo de ~otempoj souslednost časová; ag-~o sloveso vyjadřující děj; help~o pomocné sloveso; moda help~o modální pomocné sloveso; stat~o sloveso vyjadřující stav

verbask/o bot. divizna (Verbascum); ~o blankflora divizna knokovkovitá (Verbascum lychnitis); ~o glua divizna prutnatá (Verbascum virgatum); ~o grandflora divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum); ~o larĝfolia divizná sápovitá (Verbascum phlomoides); ~o nigra divizna černá (Verbascum nigrum); ~o pulvora divizna poprášená (Verbascum pulverulentum); ~o tapsa divizna malokvětá (Verbascum tapsus); ~o violkolora divizna brunátná (Verbascum phoemicum)

verben/o bot. sporýš (Verbena); ~o oficina sporýš lékařský (Verbena oficinalis)

verbesin/o bot. sporýšovka (Verbesina)

Vercingetoriks/o hist. Vecingetorix (keltské kníže)

verd/a zelený; ~a fromaĝo XXX; la ~a stelo zelená hvězda (znak esperantismu); ~a kafo zelená káva (nepražená); la ~a flanko (de ŝipo) XXX; doni ~an lumon al ... XXX; ♦ la ~a lingvo zelený jazyk (t.j. esperanto); la ~a sezono zelená sezóna (jaro); la ~a standardo zelená vlajka (esperantská); esti ~a de jaluzo být zelený žárlivostí; ~a ardeo zool. XXX; ~a fringo XXX; ~a pego XXX; ~i n zelenat se; ~(aĵ)o zeleň; ~ejo zeleň, příroda; semajnfine veturi en la ~ejon jezdit o víkendech do přírody; ~eta nazelenalý, zelenkavý; ~igi zeleně zbarvit; ~iĝi zezelenat; ~uloj zelení, ochránci přírody; ~algoj biol. XXX; ~folia se zelenajícím se listovím; ~okula zelenooký; ~stelano stoupenec zelené hvězdy, esperantista; re~iĝi znovu se zazelenat

Verd(a)kab/a Insular/o zeměp. ostrovy Zeleného mysu

verdigr/o chem. měděnka; ~a měděnkový; ~iĝi pokrýt se měděnkou, zkorodovat

verdikt/o práv. rozsudek > juĝo, kondamno; arbitracia ~o smírčí rozsudek; civiljura ~o občanskoprávní rozsudek, přen. rozhodnutí soutěžní jury; eldiri ~on vynést rozsudek; konfirmi ~on potvrdit rozsudek; ~i n vynést rozsudek, vyslovit soud

Verdun/o zeměp. Verdun (francouské město)

verg/o prut; (akvo)divena ~o virgule; betula ~o březový proutek; fiŝkapta ~o udice; ora ~o bot. zlatobýl; salika ~o vrbový proutek; sorĉa ~o kouzelný proutek; vimena ~o proutek košíkářské vrby; ~a proutěný; ~a balailo proutěné koště; ~ado šlehání prutem, mrskání; ~aĵo proutí, svazek prutů; ~i t šlehat, mrskat; ~odivenisto proutkař

Vergili/o Vergilius; ~a vergilovský

Verĥojansk/o zeměp. Verchojansk (sibiřské město)

verif/i t verifikovat, ověřovat; ~o verifikace, ověřování

verk/o dílo; la elektitaj ~oj vybrané spisy; ♦ koniĝas majstro laŭ sia ~o za mistra mluví jeho dílo; ~i t um. skládat, tvořit, psát > aŭtori, skribi, kompili, krei, komponi, redakti; ~i romanon napsat román; ~i vortaron sestavit slovník; ~i filmon vytvořit film; ~ado tvoření, tvorba; ~anto autor; ~aro sebrané spisy; ~aro de Zamenhof Zamenhofovy spisy; ~eto dílko; ~into autor; ~isto spisovatel > aŭtoro, artisto, komponisto, skulptisto; nuntempa ~isto soudový spisovatel; ~ista spisovatelský; ~ista generacio spisovatelská generace; ĉef~o veledílo; re~i t přepracovat

Verlen/o [Paul] Verlaine (fr. básník)

verm/o červ; intesta ~o střevní červ; plena de ~oj plný červů; ♦ ~o de malbona konscienco červ zlého svědomí, výčitky; homa ~o lidský červ, ubožák; ~a červí; ~eto červík; ~oborita, ~otrua červotočivý; ~oforigilo prášek proti červům; ~oforma červovitého tvaru; ~oplena červivý; ~osimila podobný červu

vermiĉel/oj kuch. polévkové nudle

vermifug/o = vermoforigilo 2. = tanaceto

vermikulit/o min. vermikulit (horninotvorný nerost, druh slídy, hydrátovaný křemičitan železnato-hlinitý nebo hořečnato-hlinitý)

vermiljon/o um. rumělka (ohnivě červené barvivo)

vermis/o anat. vermis, červ (malého mozečku)

Vermland/o zeměp. Värmland (západošvédská provincie); ~a värmlandský; ~ano Värmlanďan

Vermont/o zeměp. Vermont (stát v USA)

vermut/o vermut > absinto; přen. hořkost > amara

vernaci/o bot. uspořádání květů v poupěti > estivacio

vernaliz/i t zeměď. jarovizovat, urychlovat > jarovizi, forci; ~o jarovizace

vernier/o tech. vernier, nonius (pomocné měřítko k určení menších zlomků hlavního měřítka) > nonio

vernis/o chem. fermež, pakost > lako; linolea ~o fermež ze lněného oleje; ~i t fermežovat, natírat fermeží; ~ado vernisáž, lakování obrazů

vernisaĝ/o um. vernisáž, slavnostní otevření výstavy

vernoni/o bot. vernonia (Vernonia)

Veron/o zeměp. Verona; ♦ la geamantoj de ~o milenci veronští (Romeo a Julie)

veronal/o farm. veronal (prášek na spaní, kyselina dietylbarbiturátová)

Veronez/o um. [Paolo] Veronese (benátský malíř; 1528-1588)

veronik/o bot. rozrazil (Veronica); ~o arbara rozrazil horský (Veronica montana); ~o aŭstra rozrazil rakouský (Veronica austriaca); ~o bekabungo rozrazil potoční (Veronica beccabunga); ~o blua rozrazil drchničkovitý (Veronica anagallis-aquatica); ~o fadena rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis); ~o florfolia rozrazil polní (Veronica arvensis); ~o frua rozrazil časný (Veronica praecox); ~o glata rozrazil lesklý (Veronica polita); ~o grandfolia rozrazil perský (Veronica persica); ~o hederfolia rozrazil břečťanolistý (Veronica hederfolia); ~o herbeja rozrazil rozekvítek (Veronica chamaedrys); ~o oficinala rozrazil lékařský (Veronica officinalis); ~o kampa rozrazil polní (Veronica agrestis); ~o kuŝanta rozrazil rozprostřený (Veronica prostata); ~o larĝfolia rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium); ~o longakola rozrazil ladní (Veronica dillenii); ~o longhara rozrazil pomněnkolistý (Veronica acinifolia); ~o manfolia rozrazil trojklanný (Veronica triphyllos); ~o monta rozrazil alpský (Veronica alpina); ~o multfolia rozrazil cizí (Veronica peregrina); ~o piedhara rozrazil tmavý (Veronica opaca); ~o printempa rozrazil jarní (Veronica verna); ~o rozkolora rozrazil kopřivolistý (Veronica urticifolia); ~o ruĝkola rozrazil keříčkovitý (Veronica fruticana); ~o senfolia rozrazil bezlistý (Veronica aphylla); ~o spika XXX (Veronica spicata); ~o ŝildforma rozrazil štítkovitý (Veronica); ~o timiana rozrazil douškolistý (Veronica serpyllifolia); ~o triloba rozrazil trojlaločný (Veronica triloba)

vers/o verš > ritmo, rimo, strofo; blankaj ~oj blankvers, nerýmovaný verš; liberaj ~oj volný verš; societaj ~oj společenské verše (vtipné, ale povrchní); verki ~ojn psát verše; tiajn ~ojn oni skribas, kiam oni estas enamiĝinta takové verše člověk píše, když je zamilovaný; ~a veršový, veršovaný; ~a rakonto veršovaná povídka, povídka ve verších; la ~aj leĝoj zákonitosti verše; ~i n veršovat, psát verše; ~aĵo báseň > rimaĵo, poemo, soneto; ~ego dlouhý majestátní verš (většinou nerýmovaný); la ~egoj de la Biblio, de Zaratuŝtro, de Whitman vznešený verš Bible, Zaratustrův, Whitmanův; ~ero veršová stopa; ~eto veršík; ĵeti sur la paperon kelkajn ~etojn hodit na papír pár veršíků; ~isto veršotepec; li estas ~isto, ne poeto je to veršotepec, žádný básník; ~dramo drama ve verších; ~duo dvouverší; ~duono půlverš > hemistiko; ~farado básnění; reguloj de la ~farado pravidla tvorby verše; ~formo veršová forma; ~mezuro, metro de ~o metrum verše > metriko, prozodio; dek~o desetiverší; ok~o osmiverší; kvar~o čtyřverší; tri~o trojverší

Versajl/o Versailles

versal/o versálka, verzálka (velké písmeno vytištěné v rozměrech malého písmene)

versi/o 1 verze, znění, podoba, varianta; doni sian ~on de la incidento podat svou verzi incidentu; la germana ~o de usona filmo německá verze amerického filmu

versi/o 2 lék. verze, otočení, obrácení (dítěte v děloze)

versikl/o liter. prodloužený verš bez vnitřní rytmické struktury

verst/o versta (1,067 km)

verŝ/i t lít, nalévat, prolévat > akvumi, ŝpruci, rosi; ~i bolantan akvon sur teon zalít čaj vřící vodou; ~i iom da rumo en la teon dát si do čaje trochu rumu; ~i larmojn ronit slzy; ~i sangon prolévat krev; ~i lumon vrhat světlo; ~i pizon, farunon sypat hrách, mouku; ~i insultojn sur iun zahrnovat někoho urážkami; ~i sian koleron sur iun vylít si na někom zlost; ♦ ~i oleon sur la malkvietajn ondojn nalít olej na neklidné vlny (snažit se uklidnit situaci); ~i akvon en sian vinon nalít si vodu do vína (přistoupit na kompromis); ~i malvarman akvon sur ies entuziasmon zchladit něčí nadšení; ~~i kuraĝon en la koron nalít do srdce kuráž; =ado lití, zalévání; ~aĵo nalitá nebo rozlitá tekutina; ~iĝi rozlévat se, vylévat se; la akvo ~iĝis en la ĝardenon voda se rozlila po zahradě; senfine ~iĝanta pluvo nekonečně se valící déšť; ~ilo konev, konvička; ~isto výčepní, hist. šenk; ~lumo rozlité světlo; al~i t přilít; dis~i t rozlít; el~i t vylít; el~aĵo rozlitá tekutina; el~iĝi vylít se; el~iĝo vylití se; el~ujo konvička; en~i t vlít, nalít; en~i oleon en la fajron přilít olej do ohně; for~i t odlít; kuňi t slít; pri~i t polít; super~i t zaplavit > inundi; sur~i t polít; tra~i t prolít, propláchnout; tra~iĝi prolít se, protéci; trans~i t přelít se přes něco; fand~i t lít (roztavený kov, máslo ap.); ofer~i t ulít (bohům); sango~o prolití krve

verŝok/o veršok (ruská míra, 44,45 mm)

vert/o témě, vrchol; de la ~o ĝis la plando / ĝis la fingroj de la piedoj od hlavy k patě

vertag/o jezevčík (= melhundo)

vertebr/o anat. obratel; inflamo de la oj XXX; ~a obratlový; ~a animalo obratlovec; ~a kanalo XXX; ~a kolumno páteř; ~aro páteř > spino; lumba ~aro bederní část páteře; ~ulo obratlovec; ~odeformiĝo pokřivení páteře; inter~a meziobratlový; inter~a disko XXX; inter~a truo XXX; sen~uloj zool. bezobratlí

vertic/o mat. vrchol úhlu, mnohostěnu; ~a XXX

verticil/o bot. přeslen; ~a přeslenový

vertig/o veterin. XXX (spavá nemoc koní a skotu)

vertiĝ/o lék. závrať; atako de ~o záchvat závrati; mi sentas ~on točí se mi hlava; ~i n (u)trpět závratěmi, dostat závrať; ~odona závratný

vertikal/a svislý > perpendikla; ~a akso svislá osa; ~a cirklo hvězd. XXX; ~a ebeno svislá rovina; ~a formato XXX; ~a indekso XXX; ~a skalo XXX; ~e svisle; ~o svislice; ~ilo stav. olovnice, závaží > plumba vertikalilo, rektoŝnuro

vertrag/o chrt (= leporhundo)

Vertumn/o mytol. Vertumnus, Vortumnus (římský bůh proměn v přírodě)

veruga/o lék. XXX (Verruga peruviana)

veruk/o lék. bradavice; ~a bradavicový, bradavičnatý; ~eto bradavička; ~apro prase bradavičnaté; ~forma podobný bradovici; ~krabo (Maja squinado)

verukoz/o lék. verukoza, bradavičnatost

verumontan/o anat. XXX (Colliculus seminalis)

verv/o verva, zápal, vznět > elano, vigleco, energio, patoso; plena de ~o plný energie; ~a vervní, zapálený, zanícený; ~a parolado plamenná řeč; ~a fantazio bujná fantazie; ~e zaníceně; ~e deklami recitovat se zápalem; sen~a bez vznětu; sen~a romano slabý román

Vesak/o budhizmus oslava Budhových narozenin

vesel/o hist. koráb (= ŝipo)

vesp. = vespere

vesp/o vosa; piko de ~o vosí bodnutí; ~a vosí; ~edoj zool. vosovití (Vespidae); ~ejo vosí hnízdo; ~obuteo ornit. XXX (Pernis apivorus); ~onesto vosí hnízdo; ~opiko vosí bodnutí; ~opikilo vosí žihadlo; ~osimila vose podobný, pruhovaný ~otalia útlý jako vosa; ~otalio útlý bok; rab~o = sfego sršeň

vesper/o večer; atingi la ~on de la vivo dosáhnout podzimu života; ♦ antaŭ la ~o ne estu fiera nechval dne před večerem, neříkej hop, dokud nepřeskočíš; bonan ~on! dobrý večer; ĉirkaŭ la ~o kolem večera; danca ~o taneční večírek; ĉiun ~on každý večer; en la ~o večer, zvečera; folklora ~o večer folklóru; interkonatiĝa ~o seznamovací večírek; iun ~on jednou večer; kiam la ~o (al)proksimiĝis když se večer přiblížil; malfrue en la ~o pozdě večer; Sankta V~o Hod Boží; teatra ~o divadelní večer; ~a večerní; ~a amplitudo hvězd. XXX; ~a aranĝo večerní akce; ~a diservo večerní bohoslužba, nešpory; en ~a horo ve večerních hodinách; ~a krepusko večerní soumrak; ~a programo večerní program; ~a robo, ~a tualeto večerní šaty; la ~aj sonoriloj večerní zvony (zvonění); ~as je večer; ♦ matenas, ~as kaj tago malaperas rozední se, setmí se a den je pryč; ~e zvečera, (na)večer; hieraŭ ~e včera večer; hodiaŭ ~e dnes večer; laŭdu tagon nur ~e nechval dne před večerem; rido matene, ploro ~e ráno smích, večer pláč; ~iĝas smráká se, nastává podvečer; ~iĝo podvečer, soumrak; ĉe / je ~iĝo za soumraku; ~gazeto večerník; ~kernrompulo ornit. XXX (Hesperiphona vespertina); ~kostumo večerní oblek; ~krepusko soumrak; ~kunveno večírek, večerní schůzka; ~lernejo večerní škola; ~manĝi t večeřet; ~manĝo večeře; ~preĝo večerní modlitba; ~robo večerní šaty; ~ruĝo červánky; ~stelo, ~a astro večernice > Venuso; antaŭ~o předvečer; en la antaŭ~o de ... v předvečer od ...; ĉi~e dnes večer; ĉiu~e každý večer; dum~a probíhající během večera

vespert/o zool. netopýr (Vespertilio); ~oj flugas flustre per molaj flugiloj netopýři létají tiše na měkkých křídlech; ~edoj XXX (Vespertilionidae); ~uloj letouni (= ĥiropteroj)

vespr/oj náb. nešpory, večerní bohoslužba, přen. večer

vest/i t obléci (iun, ion někoho, něco); ~i sin obléci se; ~i al si la piedojn obout se; ~i al si la manojn vzít si rukavice; ne havi per kio sin ~i nemít co na sebe; esti bone ~ita být pěkně oblečen; tiu pantalono ~as vin elegante tyto kalhoty ti sluší; ~ita laŭ la lasta modo oblečen podle poslední módy; ~ita per ŝtalo hist. oděn do ocele (v brnění); ~ita nur per propra haŭto oblečen jen do vlastní kůže (nahatý); ~ita kiel Adamo / Eva antaŭ falo na Adama, na Evu; tiu tajloro tre ŝike ~as ten krejčí dobře šije; bunte ~ita pejzaĝo pestrostí hýřící krajina; la printempo verde ~is la teron jaro obléklo zemi do zeleně; ~i sin per gloro pokrýt se slávou; ~a šatní, šatový; ~a tineo zool. mol šatní; ~o šaty, oblek, oděv (celý) > kompleto, kostumo, robo; civila ~o civilní oděv; dimanĉa ~o sváteční oblek; hejma ~o domácí oblečení; pretigita ~o konfekčně šitý oblek, hotový oblek; ♦ ~o homon prezentas šaty dělají člověka; kia drapo, tia ~o jaké sukno, takový oděv (jaký pán, takový krám); valoras ne la ~o, valoras la enesto nezáleží na šatech, nýbrž na tom, co je v nich; ~aĉo hadry, obnošené, rozedrané šaty; ~ado oblékání, přen. móda; ~aĵo šaty, část oděvu (kalhoty, svetr, košile apod.); ~aro garderoba, šatník (souhrn šatstva); ~ejo šatna; ~ejistino šatnářka; ~eto šatičky; ~iĝi obléci se; ♦ ~iĝi per honto kaj malhonoro uvalit na sebe hanbu; la kampoj ~iĝas per greno pole se oblékají oblilím; ~arko ramínko na šaty; ~obroso kartáč na šaty; ~gardejo šatna; ~gardeja marko / bileto lístek od šatny; ~gardejistino šatnářka; ~hoko věšák, háček; ~(o)magazeno velkoprodejna s oděvy; ~maski t přestrojit; ~(o)pediko veš šatní (Pediculus corporis); ~orako věšák (pro mnoho oděvů); ~ŝanĝejo převlékárna; ~oŝranko skříň na šaty, šatník; ~oŝtofo látka na šaty; ali~i t převléci; ali~i sin převléci se (= ŝanĝi la ~ojn); bon~a slušivý (oblek) > bonaspektiga, vkusně oblečený (člověk) > bonaspekta; duon~ita polosvlečený; kap~o pokrývka hlavy; lit~o noční oděv > piĵamo, ĉemizo; mal~i t svléknout; masko~i t přestrojit, obléci masku; nove~ita nově oblečený; orden~o náb. řádový oděv; rajd~o jezdecký oděv; re~i t převléknout, znovu obléci; sen~igi svléknout, zbavit oděvu; sen~iĝi svléknout se; sen~iĝa danco striptýz (= striptizo); sub~oj spodní prádlo; super~o svrchník (= surtuto); ŝtormo~o nám. námořnická pláštěnka; tali~o halenka (= bluzo); trans~i t převléci (vhodně k práci); trans~i sin por ĝardeni převléci se k práci na zahradě;

vestal/o hist. vestálka, římská kněžka; přen. velmi cudná dívka; ~a cudný

Vestfali/o zeměp. Vestfálsko (území v Německu); la V~aj Packontraktoj vestfálský mír (1648)

vestibl/o vestibul, předsíň (= antaŭĉambro); anat. vestibulum, předsíň, vchod; buŝa ~o předsíň ústní; labirinta ~o předsíň labyrintu (ucha); laringa ~o vchod do hrtanu; naza ~o vchod nosní; vagina ~o poševní předsíň

vestiĝ/o odb. relikt, pozůstatek > rudimento, torso; ~o de antikva civilizo pozůstatek starověké civilizace; ~o de pereinta urbo pozůstatky zničeného města; ~oj de embriaj brankoj estas troveblaj ĉe la homo u člověka lze nalézt pozůstatky žaber embrya; ~a zakrnělý

vestiĝi/o = vestiĝo

Vestmani/o zeměp. Västmanland (území ve středním Švédsku)

Vestrogoti/o zeměp. Västergötland (území ve Švédsku)

Vesuvi/o = Vezuvio

veŝt/o vesta; trikota ~o tričko; ~a vestový; ~opoŝo kapsa u vesty; ~opoŝa formato kapesní formát

vet/i n sázet se, vsadit se; mi ~os kun / kontraŭ vi vsadím se s tebou; ~i je / pri botelo da vino vsadit se o láhev vína; ~i je grandaj sumoj vsadit se o velké sumy; kion ni ~u? co vsadíme?; ~o sázka; fari ~on uzavřít sázku; gajni ~on vyhrát sázku; perdi ~on prohrát sázku; ~ado sázení; ~aĵo vsazená částka; ~antoj sázející; ~batalo sport. zápas se sázkami na vítěze; ~ludo hra o sázku; ~mono vsazená částka; ~oficejo sázková kancelář (= totalizatoro); ~peristo dohazovač sázek; pri~i t vsadit se o něco

vet- předpona značící soutěžení, závodění: ~armado horečné zbrojení; ~kura sport. běžecký, závodní; ~kura biciklo závodní kolo; ~kuri n závodit v běhu; ĉevalaj ~kuroj dostihy; ~remado závody ve veslování

veter/o počasí; aprila ~o aprílové počasí; bela ~o krásné počasí; kruela ~o nečas, hrozné počasí; pluva ~o deštivé počasí; sufoka ~o dusné počasí; vintra ~o zimní počasí; ~informoj meteorologické zprávy; ~kondiĉoj povětrnostní podmínky; ~mapo povětrnostní mapa; ~oficejo kancelář pro předpověď počasí; ~prognozo předpověď počasí; ~satelito meteorologická družice; ~sensiveco citlivost na počasí; ~situacio povětrnostní situace; ~ŝanĝiĝo změna počasí; ~tanita větrem vydělaná (kůže); bel~a (tago) krásný (den)

veteran/o voj. veterán, vysloužilec, (zasloužilý) pracovník na odpočinku; ~a veteránství; ~eco veteránství

veterinar/o zvěrolékař (= bestkuracisto); ~a veterinární; ~a medicino veterinární lékařství

veto/o práv., polit. veto; ~i t vetovat

Vetter-lag/o zeměp. Vätternské jezero (ve Švédsku)

vetur/i n jet, vézt se (per, al čím, kam); ~i en fiakro jet fiakrem; ~i sur ŝipo plavit se, cestovat lodí; ŝipo ~as loď pluje; vagonaro ~as vlak jede; ~i per trajno jet vlakem; ~i de Brno al Prago jet z Brna do Prahy; ~i po sesdek kilometroj en horo (hore) jet šedesátkou za hodinu; ♦ malbone ~i tamen estas pli bone ol bone iri lépe špatně vozem než dobře pěšky; riĉulo ~as, malriĉulo kuras bohatý na voze, chudý pěšky; ~i sur sia paro da kruroj jet po svých; ~o jízda; ĝui senpagan ~on sur la tramvojoj požívat výhody bezplatné jízdy na tramvajových linkách; ~e jízdně, jízdou; atingi la celon ~e dostat se na místo vozem; ~ado jízda, cestování; bonan ~adon! šťastnou cestu!; rapida ~ado rychlá jízda; ♦ kvina rado ĉe ~ado páté kolo u vozu; ~igi vézt; řídit; ĉu vi povus ~igi min al la teatro? mohl byste mě zavézt k divadlu? ~igi panon en la vendejon zavézt chleba do prodejny; ĉaro ~igita de knabo kára řízená chlapcem; ~igebla sjízdný (cesta), řiditelný (vůz); ~igisto kočí, vozka; ~ilo dopravní prostředek, vůz, vozidlo; akvuma ~ilo kropicí auto; ĉiaterena ~ilo terénní vůz; ~ila pordo dveře od vozu; barikado el ~iloj vozová hradba; ~ilaro vozový park; ~ilejo hangár, remíza, velká garáž; ~ileto vozík; ~bileto jízdenka; ~daŭro délka jízdy; ~deĵorestro výpravčí; ~direkto směr cesty; ~malsano nevolno z jízdy (= kinezopatio); ~pago jízdné; ~peti t stopovat; ~plano plán cesty; ~prezo cena jízdného; ~promeni n projíždět se; ~promeno projížďka; ~sekureco bezpečnost jízdy; ~sulko stopa kol; ~tempo délka cesty; ~vojo vozovka, dopravní cesta; trasa cesty; al~i tn přijet; al~i la kongreson, al la kongreso přijet na kongres; al~o příjezd; al~igi přivézt; antaŭen~i n jet vpřed; předjet; ĉirkaŭ~i t objet (ion něco); ek~i n vyjet, vyrazit, započít jízdu; ek~o odjezd; el~i n vyjet (el z); el~ejo výjezd; en~i n vjet (en do); en~ejo vjezd; for~i n odjet; for~o odjezd; for~igi odvézt; kun~i n jet spolu, cestovat spolu; plu~i n pokračovat v jízdě; post~ilo přívěsný vozík, přívěs; preter~i t projet kolem, minout; re~i n jet zpět, vrátit se; retro~i n jet pozpátku, couvat; supren~i t jet do kopce; sur~i t vjet na něco; přejet někoho; sur~ebla sjízdný; tra~i t projet skrz (bránou, krajinou); tra~i distancon projet vzdálenost; tra~i krucvojon projet křižovatku; tra~i trakforkon želez. projet výhybkou; tra~ejo průjezd; trans~i t přejet (přes kopec); přejet (nohu); trans~igi převézt, přepravit; aer~ado cestování vzduchem; akvo~e po vodě; ĉel~ilo vězeňský vůz, zelený anton; ĉerk~ilo pohřební vůz; dom~ilo obytný přívěs, maringotka > ruldomo, loĝveturilo; glit~ilo sáně > sledo, luĝo; kurier~ilo poštovní vůz, auto pošty; loĝ~ilo obytný přívěs, maringotka; naĝ~ilo člun > boato; pet~i n jet stopem; poŝt~ilo poštovní vůz, automobil poštovního úřadu; spac~ilo kosmická loď; ŝarĝ~ilo nákladní vůz; ŝip~i n cestovat lodí; tren~ilo vlečný člun (vlečený), remorkér; vel~i n plout pod plachtami, plachtit

vezani/o (=psikozo) lék. duševní choroba

Vezer/o 1 zeměp. Vézère (řeka v jihozápadní části Francie)

Vezer/o 2 zeměp. Weser (řeka v Německu)

vezik/o bublina > bobelo; sapa ~o, sap~o mýdlová bublina; anat. měchýř; urina ~o, urin~o močový měchýř; inflamo de la urin~o zánět močového měchýře > cistito; suferi je malsana ~o trpět na nemocný měchýř; ~a bublinový, měchýřový, týkající se měchýře (obvykle močového); ~aj doloroj bolesti měchýře; ~a kancero rakovina měchýře; ~a paralizo XXX; ~a polipo XXX; ~a tumoro XXX; ~e bublinovitě; ~e sin levi zvedat se jako bublina, stoupat; ~eto anat. měchýřek; lék. puchýř > blazo; tech. puchýř na omítce, nátěrový puchýř aj.; gala ~eto žlučník; sperma ~eto váček semenný; ~iga způsobující bubliny / puchýře; ~iĝi pokrývat se bublinkami / puchýři; farbo ~iĝis na nátěru se vytvořily bublinky; ~iĝo vytvoření bublinek, puchýřků; ~arbedo bot. žanovec > koluteo; ~(o)forma bublinovitý, puchýřovitý; ~fuko bot. chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus); ~okataro lék. XXX; ~(o)ŝtoneto kamínek v měchýři; aer~eto vzduchová bublina > bobelo; naĝ~o zool. anat. plovací měchýř ryb; sap~o mýdlová bublina

vezir/o vezír, islámský ministr; ĉef~o velkovezír, předseda vlády

Vezuvi/o zeměp. Vesuv (italská sopka)

vi vy (ty); ~a váš (tvůj); ~i n vykat; ~n vás (tebe); ~diri vykat; ~aflanke z vaší strany

viadukt/o dopr. viadukt, most; fervoja ~o železniční most

viand/o kuch. maso; blanka ~o bílé maso (telecí, králičí); ĉasbesta ~o zvěřina; fumaĵita ~o uzené; magra ~o libové maso; ♦ esti nek ~o, nek fiŝo ani ryba, ani rak; ~a masový; ~a dieto masová dieta; ~aĵo masový výrobek; ~ejo, ~butiko, ~vendejo řeznictví, prodejna masa; ~isto řezník, prodavač masa; ~batilo palička na maso; ~buleto masový knedlíček; ~buljono masový bujón; ~butiko prodejna masa; ~(o)fabriko masokombinát; ~oforko vidlička na krájení masa; ~oindustrio masný průmysl; ~okolbaso klobása; ~(o)konservaĵo masová konzerva; ~(o)manĝ(ant)a masožravý; ~muelilo mlýnek na maso; ~produktado masovýroba; ~osalato masový salát; ~otranĉilo nůž na maso, řeznický nůž; ~ovendejo masna, řeznictví; ~ovendisto řezník, prodavač masa; sen~a bezmasý; sen~a dieto bezmasá dieta; sen~igi obrat maso, zbavit masa

viatik/o náb. poslední pomazání

vibr/i n vibrovat, chvět se, kmitat, znít; ~a vibrační; ~ado kmitání; ~anta vibrující; ~atoro tech. vibrátor; ~iga rozkmitávací; ~igi rozkmitat, rozeznít; ~igilo vibrátor; senda / riceva ~ilo vysílací / přijímací vibrátor; ~o kmit; ek~i n začít vibrovat, rozechvět se

vibraci/o v. vibro

vibrafon/o hud. vibrafon (druh xylofonu)

vibrator/o tech. vibrátor; ~o por betono XXX

vibri/o biol. vibrio, bacil cholery

vibrion/o = vibrio

vibris/oj zool. XXX (Vibrissae)

vibrometr/o tech. vibrometr

viburn/o bot. kalina (Viburnum); ~o globa tušalaj chlupatý, kalina tušalaj (Viburnum lantana); ~o opula kalina obecná (Viburnum opulus); manfolia ~o kalina obecná (Viburnum opulus); ~bero kalina (plod)

vic/o řada, pořadí, mat. posloupnost; aritmetika / geometria ~o aritmetická / geometrická řada; harmona ~o harmonická řada; ~o da arboj řada stromů, stromořadí; ~o da domoj řada domů; en ~oj v řadách; iri en kvaropa ~o jít ve čtyřstupu; laŭ ~oj po řadách; ♦ ĉiam troviĝi ekster la ~o být stále mimo řadu; ♦ al kiu venis la ~o? kdo je teď na řadě?; estas via ~o jsi na řadě; ~a řadový; =e podle pořadí; ~e al namísto > anstataŭ; ~igi řadit; ~iĝi seřadit se, nastoupit; ~atendi n stát ve frontě; ~iri jít v řadách; ~irado přehlídka; ~montra jaz. řadový (číslovka) > orda; al~igi přiřadit, přidat; al~iĝi přiřadit se, přidat se; ekster~e mimo řadu; en~igi vřadit, zařadit; inter~a, inter~e mezi řadami; inter~a distanco vzdálenost mezi řadami; laŭ~e podle pořadí, postupně; sia~e ze své strany; sur~igi navrstvit něco na sebe; unu~a jednořadý; unua~e v prvé řadě > unue, ĉefe, precipe, antaŭ ĉio; atend~o fronta čekajících