u malé písmeno u

U písmeno U; U-fero železo profilu U; U-tubo potrubí profilu U

-u rozkazovací způsob: venu al mi pojď ke mně; tiel estu! ať se tak stane!; estu tiel afabla kaj ... buď tak laskav a ...; mi volas, ke tio estu vera chci, aby to byla pravda; li venu ĉi tien ať sem přijde; ŝi pli bone ne iru tien ať tam raději nechodí

uak/o kuch. XXX

UALE = Universala Artista Ligo de Esperantistoj

Uar/o (Unuiĝinta Araba Respubliko) Sjednocená arabská republika

uat/o = vato 2

Uaz/o zeměp. Oise (francouzská řeka)

Ubang/o zeměp. Ubangi (řeka v Kongu)

ubliet/o lidomorna (=forgeskelo)

Ucunomi/o zeměp. Ucunomija (japonské město)

-ud- neoficiální přípona s významem "mající": barbuda vousatý; mamuda prsatá, ventruda břichatý;

udal/o hist. svobodný statek

Udalrik/o Udalrych (mužské jméno)

udarnik/o úderník

udmurt/oj etn. Udmurti, Voťáci, Voťjáci (ugrofinský národ v povodí Volhy); ~a udmurdský

UEA (Universala Esperanto-Asocio) Světový esperantský svaz

ued/o vádí, řečiště naplňující se v době dešťů

UEL = Urala Esperanto-Ligo

UES = Urala Esperanto-Societo

uest/o nevh. západ (= okcidento); nord~o severozápad; sud~o jihozápad

uf! uf! (úleva)

UFE = Unuiĝo Franca por Esperanto

Ugand/o zeměp. Uganda (stát rovníkové Afriky); ~a ugandský; ~ano Uganďan

Ugarit/o zeměp. hist. Ugarit (syrské město ve starověku, nyní Rás Šamra)

ugij/o, ugvij/o = oŭĝija/o financ. ouguiya (mauritánská měnová jednotka): unu ~o egalas al 5 ĥumoj jedna ouguiya se rovná pěti khoumům

Ugolen/o Ugolen (mužské jméno)

ugr/o etn. Ugrofin; ~a ugrofinský > finno-ugra

ugvis/o orn. XXX (Cettia diphone)

uhu! hej! hola! (volání z dálky)

uintateri/o paleontol. uintatherium (fosilní savec)

uj! uj! (zvolání)

uj/o schránka, nádoba (jako přípona též strom, země); monujo peněženka; sukerujo cukřenka; supujo polévková mísa; pirujo hrušeň, hruška (strom); pomujo jabloň; Aŭstrujo Rakousko; Germanujo Německo; Svisujo Švýcarsko

ujgur/oj etn. Ujgurové, Ujguři (národ turkiského původu v Číně, Rusku, Afganistánu); ~a urgujský

UK = Universala Kongreso (de Esperanto)

ukaz/o vládní výnos (carský) přen. dekret

Ukermark/o zeměp. Uckemark (severní část Branibor)

ukij/o umění XXX (japonský dřevořez z 16. stol.)

ukrain/o Ukrajinec; U~o, U~io, U~ujo Ukrajina; ~a ukrajinský; ~ino Ukrajinka

Ukrajn/o = Ukrainio

UKrEA ~ Ukraina Esperanto-Asocio

ukulel/o hud. ukulele, havajská kytara

UL = Universala Ligo

ul/o chlap, individuum, osoba; tiu ~o trompis min ten chlap mě podvedl; ~ino ženská, ženština; ~aro chasa, tlupa; fi~o darebák

-ul- přípona značící osobu určité vlastnosti, někdy i živočicha, výjimečně věc; belulino krasavice; dikulo tlouštík; dikhaŭtulo tlustokožec; hufuloj kopytníci; junulo mladík; kontraŭulo protivník; mamuloj savci; nubskrapulo mrakodrap; samtempulo současník; sanktulo světec; timulo bázlivec; trimastulo trojstěžník

ulamban/o japonský svátek mrtvých

ulan/o hulán

Ulan-Bator/o, Ulanbator/o zeměp. Ulanbátar (hlavní město Mongolska)

Ulanhot/o zeměp. XXX (mongolské město)

Ulan-Ude/o zeměp. Ulan-Ude (hl. město Burjatské republiky v Rusku, do 1934 Verchneudinsk)

ulcer/o lék. ulkus, vřed; ~o de stomako žaludeční vřed (Ulcus ventrikuli); duodena ~o dvanáctníkový vřed (Ulcus duodeni); gastra ~o žaludeční vřed (Ulcus ventrikuli); krura ~o XXX (Ulcus cruris); ~a vředový; ~eto vřídek; ~iĝi změnit se ve vřed; ~iĝo vytvoření vředu

uleks/o bot. hlodáš (Ulex); > dornogenisto; granda ~o hlodáš evropský (Ulex europeus)

ulem/o náb. ulema (islámský teolog a právník)

uligonos/o = nigra vakcinio (Vaccinium uliginosum)

ulik/o = ulekso

Ulis/o > Odiseo

Uljanovsk/o zeměp. Uljanovsk (sovětské město Simbirsk)

ulm/o bot. jilm (Ulmus); angla / vila ~o jilm vysoký (Ulmus procera); longtiga ~o jilm vaz (Ulmus laevis); ~acoj jilmovité (Ulmaceae)

ulmari/o bot. tužebník jilmový (Spiraea ulmaria) > herbejreĝino

uln/o 1 loket (stará jednotka délky, 50-100 cm); angla ~o anglický loket (1,114 m); ~oalte na loket vysoko; ŝtuparo ~oalte kovrita de neĝo schodiště na loket pokryté sněhem; ~olonga na loket dlouhý, přen. dlouhatánský, obrovský; havi ~olongan nazon mít obrovský nos

uln/o 2 lék. ulna, kost loketní (ulna); ~a ulnární, loketní; ~a arterio loketní tepna (arteria ulnaris)

Ulrik/o Ulrych, Oldřich (mužské jméno)

Ulstr/o zeměp. Ulster, irsky Uladh (severoirská provincie)

ultim/a = lasta, ekstrema

ultimat/o polit. ultimatum; prezenti ~on al iu dát někomu ultimátum

ultra- vědecká přípona značící "extrémní, krajní", synonymní s infra-: ~sono ultrazvuk; ~ruĝa infračervený

ultracentrifugil/o tech. ultracentrifuga, rychloběžná odstředivka (nad 10 000 otáček za minutu)

ultradekstr/a polit. ultrapravicový, krajně pravicový

ultradiatermi/o lék. ultradiatermie (léčení teplem)

ultrakurt/a fyz. ultrakrátký, velmi krátký; ~aj ondoj ultrakrátké vlny; ~onda ultrakrátkovlný; ~onda ricevilo ultrakrátkovlný přijímač

ultramaldekstr/a politik. ultralevicový, krajně levicový

ultramar/o chem. ultramarín; ~a ultramarínový, modrý > cejanblua, lazura

ultramikroskop/o ultramikroskop

ultramikroskopi/o ultramikroskopie

ultramontan/a týkající se ultramontanizmu; ~ismo ultramontanizmus (upřednostňování papežských zájmů před státními a národními)

ultraruĝ/a fyz. infračervený; ~o infračervené světlo

ultrason/o fyz. ultrazvuk; ~a ultrazvukový; ~a ondo ultrazvukové vlny

ultrastruktur/o infrastruktura; ~o de histoj infrastruktura tkání

ultraviol/a fyz. ultrafialový; ~aj radioj ultrafialové paprsky; ~a radiado ultrafialové záření

ulul/i n houkat, výt (sova, sýček, vlk, siréna); ~ado houkání; ~ilo houkačka, siréna; ~o zakoukání, přen. pták

Ulungd/o zeměp. Ullungdo (jihokorejský ostrov)

ulv/o bot. porost (Ulva)

-um- neurčitá přípona, pozměňující význam slova: aero vzduch - aerumi větrat; akvumi t pokropit, zavodnit; amindumi t dvořit se; brakumi t obejmout; buŝumo náhubek; butonumi t zapnout na knoflíky; cerbumi n přemýšlet, nechat projít hlavou; dekumi t decimovat (popravit každého desátého vojáka); foliumi t listovat (v knize); frenezumi n bláznit, dělat hlouposti; gustumi t ochutnat; kafumi n dát si kávu, pochutnat si na kávě; kalkanumo podpatek; kolombumi n vrkat a lísat se k sobě jako holoubci; kolumo límec; kortumo dvůr (soudní, apelační); krucumi t ukřižovat; krurumo nohavice; kvaronumi t rozčtvrtit (poprava); laktumo mlíčí; malvarmumi n nachladit se; manumo manžeta; mastrumi t hospodařit, obhospodařovat; nazumo cvikr; okulumi n koukat, vyvalovat oči; ombrumi t stínit; pakumo obal; palisumi t narazit na kůl; palpebrumi n mrkat; pendumi t oběsit; pendumilo šibenice; plandumo podrážka; plenumi t splnit; radumi t lámat kolem; saĝumi n chytračit; sapumi t namydlit; sapumi ies okulojn vynadat někomu, vyčinit; sunumi tn slunit (se), vystavit slunci; ŝtiparumi t upálit na hranici; ŝtonumi t ukamenovat; ventumi t provětrat, ovívat;

um/o tentononc (při zapomenutí výrazu); transdonu al mi tiun ~on! podej mi tamhleto! homa ~aĵo vulg. lidské tentononc (lejno)

Umalkajvan/o zeměp. Umm al-Kuvajn (jeden ze šejkátů Sjednocených arabských emirátů na pobřeží Perského zálivu)

Umar/o = Omaro

umbel/o bot. okolík (umbella); simpla ~o jednoduchý okolík; ~acoj = umbeliferacoj

umbeliferac/oj bot. okoličnaté (Umbelliferae)

umbilik/o 1 anat. pupek (umbilicus); kredi esti ~o de la mondo považovat sebe sama za střed světa; ~a pupeční; ~a bendo pupeční obvaz, ~a funiklo pupeční šňůra, ~a hernio pupeční kýla, ~a ŝnuro pupeční šňůra; ~oforma podobný pupku

umbilik/o 2 bot. jizva (místo na semeni rostlin, jímž bylo semeno připevněno k poutku) (= hilumo)

umbr/o 1 malíř. umbra, hlinka (hnědý pigment); ~a umbrový, tmavohnědý

umbr/o 2 zool. blatňák (druh štiky) (Umbra, Umbrina spp.); ~edoj blatňákovití (Umbridae)

umbr/o 3 hvězd. umbra (temné jádro sluneční skvrny)

umbr/oj 4 hist. etn. Umbrové

Umbri/o zeměp. Umbrie (kraj ve střední Itálii); ~a umbrijský; ~a skolo malíř. umbrijská škola; ~ano Umbrijec

Umbriel/o hvězd. Umbriel (měsíc Uranu)

UMEA = Universala Medicina Esperanto-Asocio

ume/o bot. japonská švestka/meruňka (Prunus mume); ~ujo, ~arbo strom tohoto japonského ovoce

umjak/o kajak eskymáckých žen

umlaŭt/o jaz. přehláska (ä ö ü) (= metafonio)

UN/o (Unuiĝintaj Nacioj) OSN (Organizace spojených národů); Ĝenerala Asembleo de UNO Valné shromáždění OSN, Ĝenerala Sekretario de UNO Generální sekretář OSN

unar/a chem., fyz. jednolátkový

unaŭ/o zool. lenochod dvouprstý (Cholopeus didactylus)

unc/o unce (jednotka váhy, především zlata); brita ~o britská unce (28,35 g); franca ~o francouzská unce ( 31 g)

unci/o zool. sněžný leopard (Felis uncia) (= neĝleopardo)

uncial/o = unciala litero polygr. unciála (1. velké latinské písmeno dp 9. stol.; 2. písmo oblých tvarů, u něhož se nerozlišují malá a velká)

undari/o bot. XXX (druh řasy) (undaria)

undekan/o chem. undekan (nasycený uhlavodík; bezbarvá kapalina spojující se s alkoholem)

undin/o mytol. vodní víla (= akvofeino) > najado, nimfo, sireno

Unesk/o UNESCO; ~o-Komisiono komise UNESCO

ung/o nehet; dráp, drápek; enkarniĝinta ~o zarostlý nehet; entiri siajn / la ~ojn zatáhnout drápky; piedingra ~o nehet na noze; purigi al si la ójn čistit si nehty; tondi al si la ~ojn stříhat si nehty; defendi sin per ~oj kaj dentoj bránit se zuby nehty; vizaĝo agrabla kaj ~o diabla za přívětivým obličejem se skrýval ďáblův pařát; mordeti al si la ~ojn hryzat si nehty (netrpělivostí); kavaliro ĝis la fino de siaj ~oj kavalír každým coulem; ~a nehetní; ~i t škrábat; ~ego dráp, spár, pařát > krifo; liberigi iun el la ~egoj de ... osvobodit někoho z něčích spárů; ~eto drápek; ~eti t lehce škrábat; ~ilaro manikúra (souprava); ~uloj kopytníci, kopytnatci > hufuloj; ~obroso kartáček na nehty; ~ofajlilo pilníček na nehty; ~oflegado péče o nehty; ~ograti škrábat; ~ohaŭteto anat. kůžička nehtu; ~ohava vyzbrojený nehty / drápy; ~krescento hřbet nehtu; ~olako lak na nehty; ~osto slzná kost (= lakrimalo); ~oskrapi škrábat nehty, poškrábat; ~otondilo nůžky na nehty; ~overniso lak na nehty; ~vundi škrábat, zranit nehty; ~ovundo škrábanec; krur~o ptačí ostruha (= ergoto)

ungol/o bot. XXX (úzká část okvětního lístku)

ungvent/o lék. mast; ~o por vundoj mast na zranění; borata ~o botová mast; brulvunda ~o mast na popáleniny; ~oskatolo krabička na mast

uni/o unie, spolek, svaz, jednota; la Sud-Afrika U~o Jihoafrická unie, U~o Frata náb. Jednota bratrská; ~a spolkový; ~a respubliko spolková republika; ~ano unionista

uniat/o náb. uniat (řeckokatolík)

uniform/o uniforma, stejnokroj; parada ~o slavnostní uniferma; soldata ~o vojenská uniforma; ~a uniformní, jednotvárný (= unuforma); ~igi uniformovat, sjednotit, zjednotvárnit; sen~e neuniformovaně, bez uniformy

unik/a unikátní, jedinečný, mat. jednoznačný; ~aĵo unikát; ~eco jedinečnost; ~ulo jedinečná osobnost

unikorn/o jednorožec (= unukornulo)

unilateral/a politik. unilaterální, jednostranný

unison/o jednohlas, souzvuk; ~e jednohlasně

unit/o fyz. jednotka veličiny; astronomia / derivita ~o odvozená jednotka

unitarian/o náb. unitář (popírající božskou Trojici)

unitarism/o náb. unitarismus (popírání božské Trojice)

univ. = universitato

univers/o vesmír; ~a vermírný

universal/a univerzální, všeobecný, všestranně použitelný > tutmonda, ekumena, ĝenerala, komuna, totala, katolika; teruro en la urbo estis ~a ve městě zavládlo všeobecné zděšení; ~a diluvo světová potopa; ~a ekspozicio všeobecná výstava; ~a genio všestranný genius; ~a heredanto univerzální dědic; ~a kongreso světový kongres; ~a lingvo světový jazyk; ~a Poŝtunio Světová poštovní unie; la tri ~aj religioj, budhismo, kristanismo kaj islamo tři světová náboženství, buddhismus, křesťanství a islám; ~a rimedo univerzální prostředek, lék na všechno > panaceo; ~a ŝraŭbŝlosilo univerzální utahovací klíč; ~a tempo světový čas; ~a voĉdonado všeobecné hlasování; ~aĵo filoz. obecnina, obecný pojem; ~eco univerzálnost; ~igi zevšeobecnit, všeobecně zavést; ~igi la latinan alfabeton všeobecně zavést latinku; ~igo zevšeobecnění; ~igo de la homa kulturo zevšeobecnění lidské kultury; ~ismo náb. univerzalismus (doktrina o předurčení lidstva ke spáse) > jansenismo, puritanismo; ~isto univerzalista, stoupenec univerzalismu

universitat/o univerzita; ~a univerzitní; ~aj kutimoj univerzitní zvyklosti; ~a kvartalo univerzitní čtvrt, ~aj leĝoj zákony univerzity; ~aj privilegioj univerzitní výsady; ~a profesoro univerzitní profesor, ~a studado univerzitní studium; ~a urbo univerzitní město; ~ano příslušník univerzity (profesor, student)

unkt/i t pomazat (na krále a pod.); papo lin ~is papež ho pomazal

-unt- neoficiální přípona podmiňovacího příčestí a přechodníku: havunte monon, mi vojaĝus Aŭstralion kdybych měl peníze, jel bych do Austrálie; hovor. mít peníze jedu do Austrálie; eĉ perfiduntan ŝin mi volas mia! i kdyby mě zradila, chci, aby byla mou!; havunte rimojn, kiuj raspe stridas kdybych měl chraptivé a drsné rýmy (32. zpěv Dantova Pekla)

unu jeden; ~ kaj duono, ~ kaj duona jeden a půl; daŭris ~ kaj duonan horon trvalo to hodinu a půl; ♦ ~, du, tri, kvar kaj finita la far'! vše bylo hotovo raz dva; eĉ ne ~ ani jeden; saluti ~ la alian pozdravit jeden druhého, pozdravit se navzájem; ~ post la alia jeden za druhým; per ~ fojo jedním rázem, najednou; la ~j regas super la aliaj jedni vládnou nad druhými; ~ tagon, kiam ... jednoho dne, když ...; tie vivis ~ sorĉistino žila tam jedna čarodějnice; ~a první; sur la ~a paĝo na první straně; nur en la ~a domo estis pure jen v prvním domě bylo čisto; veni kvaronon antaŭ la ~a přijít ve tři čtvrtě na jednu; ~e za prvé, nejdříve, především; ~o jednotka, jednička; imaginara ~o mat. imaginární jednotka; taksonomia ~o taxonomická jednotka; ~a-aĵo = primico náb. XXX (první produkt nebo úroda zasvěcené božstvu); ~aeco přednost, priorita (= prioritato); ~eco jednota, jednotnost, jednoznačnost; ~igi sjednotit; ~iĝi sjednotit se; U~iĝintaj Ŝtatoj de Norda Ameriko Spojené státy americké; ~iĝo sdružení, sjednocení, unie; ~opa jednotlivý; ~ope jednotlivě; ~opulo jednotlivec; re~igi obnovit jednotu, znovu sjednotit; re~iĝo sjednocení

unu- předpona s významem "jedno": kolora barevný unukolora jednobarevný; ~afoja poprvé uskutečněný; ~agrada prvořadý; ~aklasa prvotřídní; ~aloke na prvním místě; ~ataga prvního dne; ~akta jednoaktový; ~akta teatraĵo jednoaktové drama; ~aktaĵo div. jednoaktovka; ~anima jednomyslnný; ~animeco jednomyslnost; ~aranga vysoké kvality, prvotřídní; ~avice v první řadě, nejdříve; ~avide na první pohled; ~braka jednoramenný; ~butonvica jednořadý (kabát); ~cifera jednomístný (o čísle); ~ciklo artisté velociped s jedním kolem; ~ĉambra jednopokojový; ~ĉambra loĝejo jednopokojový byt; ~ĉeluloj zool. jednobuněční (= protozooj); ~ĉevala jednospřežní; ~ĉevala veturilo jednospřežní vůz; ~direkta jednosměrný; ~direkta strato jednosměrná ulice, jednosměrka; ~enaskita prvorozený; ~etaĝa přízemní (o budově); ~faza jednofázový; ~flanka jednostranný, jednosměrný; ~flanke jednostranně; ~foja jednou provedený; ~foje jednou, jedenkrát; ~foje por ĉiam jednou pro vždy; ~forma uniformní, rovnoměrný, stejnosměrný; ~formeco uniformita, jednotvárnost; ~formigi zjednotvárnit; ~gamba jednonohý; ~ĝiba jednohrbý; ~hufulo jednokopytník; ~jara jednoletý; ~klasa jednotřídní (např. škola); ~kolora jednobarevný; ~kornulo mytol. jednorožec, zool. nosorožec; ~kotiledona bot. jednoděložný; ~krura jednonohý; ~lita jednolůžkový; ~loka jednomístný; ~mana jednoruký; ~mane jednou rukou; ~mane ŝiri jednou rukou roztrhnout; ~masta ŝipo, ~mastulo jednostěžník; ~nombro jaz. jednotné číslo (= singularo); ~nura jediný, pouhopouhý, jedinečný; ~okula jednooký; ~peca jednodílný, jednolitý; ~persona jednoosobový; ~polusa jednopólový; ~pota vařený v jednom hrnci (jídlo); ~rela jednokolejný; ~semajna jednotýdenní; ~senca jednoznačný, dopr. jednosměrný; ~sidloka jednosedadlový, jednomístný; ~signifa jednoznačný; ~silaba jednoslabičný; ~ŝtupa jednostupňový; ~ŝtupa raketo jednostupňová raketa; ~taga jednodenní; ~tona jednotónový, přen. monotónní (= monotona); ~traka jednokolejný; ~valenta chem. jednomocný; ~vice v jedné řadě; ~vide na první pohled, rázem; ~vitelaj ĝemeloj jednovaječná dvojčata; ~voĉa jednohlasý; ~voĉe jednohlasně; ~voluma jednosvazkový

unut/o hud. nulový hudební interval

unutet/o hud. sólo (hra jednoho umělce)

Unuel

Upaniŝad/oj náb. Upanišady

upas/o bot. upas (prudce jedovatý tropický strom); ~arbo bot. strom upasový (Antiaris toxicaria)

upasak/o náb. laický buddhista

Upland/o zeměp. Uppland (kraj ve východním Švédsku)

Upsal/o zeměp. Uppsala (švédské univerzitní město)

uperkut/o box zvedák (zásah pěstí por bradu)

upup/o orn. dudek (Upupa epops); ~edoj dudkovití (Upupidae)

-ur- neoficiální předpona značící výsledek: razuro oholení

ur/o zool. tur (Bos primigenius, Bos urus)

uracil/o chem. uracil

uraet/o orn. XXX (australský orel)

uragan/o met. uragán, vichřice > ŝtormo, tajfuno; ~o da aplaŭdoj bouře potlesku; la ~o de la pasio uragán vášní; la artikolo vekis ~on da protestoj článek vyvolal bouři protestů; leviĝis ~o da insultoj zvedl se uragán nadávek; furiozi kiel ~o zuřit jako tajfun; ~a uragánový, přen. bouřlivý; ~a juneco bouřlivé mládí; ~a karaktero bouřlivácká povaha; ~a lanterno bouřková svítilna (odolná v bouři); ~i n zuřit jako uragán

urak/o anat. středová pupeční řasa (Plica umbilicalis mediana)

Ural/o Ural; ~a uralský; ~altaja uralsko-altajský, ugro-finský; ~strigo orn. XXX (Strix uralensis)

uralit/o min. uralit (hornina)

Uralsk/o zeměp. Uralsk (kazašské město)

Uran/o 1 hvězd. Uran

Uran/o 2 mytol. Uran, Uranos (řecký bůh)

uran/o chem. kysličník uranu

urani/o 1 chem. uran; riĉigita ~o obohacený uran; ~a uranový; ~a klorido chlorid uranu; ~a kombinaĵo sloučenina uranu; ~a minejo uranový důl; ~a peĉerco uranová ruda; ~oksido kysličník uranu; trans~aj elementoj prvky s vyší atomovou váhou než uran

urani/o 2 zool. XXX (madagaskarsaký hmyz) (Urania)

uraniat/o chem. uranová sůl

uranil/o chem. uranyl; ~a uranylový; ~a nitrato XXX

uranism/o lék. homosexualita > safismo, pederastio

Urav/o zeměp. Urawa (japonské město)

urb/o město; ~o kaj kamparo město a venkov; ekster la ~o mimo město, vně města; fortikigita ~o opevněné město; konata tra la tuta ~o známý po celém městě; la Eterna U~o Věčné město (Řím); la Sankta U~o Svaté město (Jeruzalém); klaĉoj de la ~o městské klepy; ♦ sen mono en ~on ne iru bez peněz do hospody nelez; alia ~o, alia moro jiný kraj, jiný mrav; akiri la manierojn de la ~o získat městské manýry; ~a městský; ~aj aglomeraĵoj městské aglomerace; ~a blazono městský znak; ~a hospitalo městská nemocnice; ~a deputito městský poslanec, zástupce města v parlamentu; ~a distrikto městský obvod; ~a drensistemo městská kanalizace; ~a fervojo městská dráha (tramvaj, metro); ~a fortikaĵo městská pevnost; ~a konsilantaro městská rada; ~a konsilisto městský radní; ~a parlamento městské zastupitelstvo; ~a tereno území města (ze zeměměřičského pohledu); ~a teritorio území města (z právního pohledu); ~a amasa trafiko městská hromadná doprava; ~ano měšťan, obyvatel města; ~ana měšťanský (týkající se obyvatel města); ~aneco měšťanství; ~ego velkoměsto; ~eto městečko, městys; ♦ alia ~eto, alia kabineto jiné městečko, jiné zastupitelstvo (jiná ves, jiný pes; jiný kraj, jiný mrav); neniu estas profeto en sia ~eto doma není nikdo prorokem; ~estro starosta (města); ~estraro představenstvo města; ~aspekto vzhled města; ~(o)centro městské centrum; ~odomo radnice (budova) > magistratejo; ~(o)doma radniční; ~(o)doma placo radniční náměstí; ~fervojo městská dráha (tramvaj, metro); ~o-ĝemelo družební, partnerské město; ~hirundo orn. jiřička obecná (= murhirundo) (Delichon urbica); ~ohistoria týkající se dějin města; (historia) ~okerno (historické) jádro města; ~okomandanto vojenský velitel města; ~okvartalo městská čtvrt; ~(o)mezo střed města; ~(o)muro hist. městská hradba; ~(o)parko městský park; ~oparto část města; ~oplano plán města; ~oplanado, ~oplanismo městské plánování; ~opordego městská brána; ~(o)rando okraj města; ~(o)randa okrajový, týkající okraje města; ~(o)randa setlejo sídliště na okraji města; ~oremparo hist. městský val (opevnění); ~origardado prohlídka města; ~o-ŝtato městský stát; antaŭ~o předměstí; ban~o lázeňské město, lázně; ĉef~o hlavní město; ♦ ĉef~o de la frostoj hlavní město mrazů; ĉirkaŭ~o předměstí, předměské části kolem města; ekster~a mimoměstský; ekster~e vně města; en~a vnitroměstský; en~a trafiko vnitroměstská doprava; ~en~e ve městě, uvnitř města; grand~o velkoměsto; ĝarden~o zahradní město; haven~o přístav, přístavní město; inter~a meziměstský; inter~a rapid-trafiko meziměstská expresní doprava; kun~aĵo průmyslové a správní centrum města; lim~o příhraniční město; la Lum-~o město světla (Paříž); sub~o předměstí; sub~anoj lidé z předměstí; tra~a procházející městem; tra~a promenado procházka městem

Urban/o Urban, Urbanus (mužské jméno)

urbaniz/i t urbanizovat; ~ado urbanizace; ~isto urbanista, architekt

urceol/o bot. XXX (druh liány) (urceola)

urdu/o urdujština; ~a urdujský; la ~a (lingvo) urdujský jazyk, urdujština

ure/o chem. močovina; ~a močovinový; ~a acido kyselina močová

ureat/o chem. močovinová sůl

ureatopotez/o

ureaz/o biochem. ureáza (druh enzymu)

ured/o bot. rez obilná travní; ~osporo rez (= somersporo)

uredinal/oj bot. rzi (= rustfungoj) (Uredinales)

ureemi/o = uremio

ureid/o chem. ureid

uremi/o lék. urémie; akuta ~o akutní urémie; kronika ~o chronická urémie; ~a urémický

ureometr/o ureometr, měřič močoviny

ureopotez/o

uretan/o chem. uretan

ureter/o anat. močovod (ureter); ~a močovodný, močový; ~a kalkuluso močový kamínek; ~a koliko kolika močovodu; ~a ŝtoneto močový kamínek

ureterit/o = inflamo de uretero lék. zánět močovodu

uretr/o anat. močová roura / trubice (= urintubo) (urethra); ~a močový; ~aj glandoj XXX (močové žlázy)

utratrit/o = inflamo de uretro zánět močové trubice

uretroskop/o lék. uretroskop (přístroj optické na vyšetření vnitřku močové trubice)

ureus/o hist. ureus (znak faraonů)

urĝ/i t urgovat, naléhat, popohánět; la afero ~as věc spěchá; la tempo ~as je naléhavý čas; la cirkonstancoj nin ~as okolnosti nás nutí; ~u lin pobídni jej; la danĝero ~is nian forkuron nebezpečí nás nutilo k útěku; ~a naléhavý; ~a bezono naléhavá potřeba; havi nenion pli ~an ol ... nemít nic naléhavějšího než ...; ~a letero spěšný dopis; ~a operacio naléhavá operace; ~a problemo naléhavý problém; ~e naléhavě; ~o naléhání, upomínka; ~eco naléhavost; operacio de la unua ~eco operace nejvyšší naléhavosti; ~egi velmi naléhat; ~egas je nejvyšší čas; ~ejo pohotovost; ~ejo de kliniko příjem akutních případů na klinice; ~iĝi n být naléhavý, spěchat; ~iĝu, la trajno vin ne atendos hoď s sebou, vlak na tebe čekat nebude

uri/o orn. alkoun (Uria); dikbeka ~o alkoun tlustozobý (Uria lomvia); longbeka ~o alkoun úzkozobý (Uria aalge); nigra ~o alkoun obecný (Cepphus grylle)

-uri/o vědecká přípona značící, že substance, fyziololická nebo patologická, je obsažena v moči: glukoz~o, fosfa~o > -emio

Urija hist. Urijáš, Uriáš (manžel Bat-šeby)

urik/a (objevilo se v esperantsko-korejském slovníku)

urin/o moč; eligi / ellasi ~on vypustit moč, vymočit se; ~a močový; ~a reteno lék. anurie, zadržování moči v ledvinách (= anurio); ~a sablo písek v moči; ~a veziko močový měchýř; ~ado močení; ~eca močovitý; ~ejo pisoár; ~i n močit; ~iga močopudný; ~ujo nočník; ~acido kyselina močová; ~analizo rozbor moči; ~ekstrecio močový kal; ~tubo anat. močová roura; ~vazo nočník > pispoto; ~veziko močový měchýř; ~vezika kalkuluso / ŝtoneto močový kamínek; lit~ado lék. pomočování se do postele

urinolog/o = urologo

urinologi/o = urologio

urinopoez/o

Uris/o = Oriso (indický stát)

urjadnik/o ruský policejník úředník, kozácký poddůstojník

urli/o = mumpso lék. příušnice (epidemické zduření slinných žláz)

Urmi/o zeměp. XXX (někdejší iránské město); ~a lago Urmijské jezero

urn/o urna; ruba ~o koš na odpadky; mortocindra ~o urna, popelnice (zemřelých); voĉdona ~o volební urna; iri al la ~oj jít k urnám (jít hlasovat); ~bosko urnový háj; ~tombo urnový hrob; balot~o volební urna; cindro~o urna (na popel zemřelého)

uro- vědecká předpona značící vztah k moči

urobilin/o biochem. urobilin

urobilinogen/o biochem. urobilinogen

urodel/oj zool. řád mloci (Urodeli) (= vosthavaj amfibioj)

urogal/o zool. tetřev hlušec /Tetrao urogallus)

urogen/a lék. urogenní, močotvorný

urogener/a lék. urogenitální, močopohlavní; (týkající se močového a pohlavního ústrojí); ~a sistemo systém močového a pohlavního ústrojí

urografi/o lék. urografie (vyšetření močových cest pomocí kontrastní látky)

uroĝ/oj slang. "kozy" (ženská prsa jako objekt obdivu)

urokrom/o biochem. urochrom (močové barvivo)

urolit/o urolit, močový kámen

urolitiaz/o lék. urolitiáza (výskyt močových kamenů)

urolog/o lék. urolog (odborný lékař močového ústrojí)

urologi/o lék. urologie (nauka o močovém ústrojí); ~a urologický; ~a fako de kliniko urologie, urologické oddělení kliniky; ~a teo urologický čaj

urolonk/o orn. XXX (pták) (Uroloncha)

uromastik/o zool. XXX (plaz) (uromestix)

uroseps/o lék. urosepse (otrava jedovatými látkami z močových cest)

uroskopi/o lék. uroskopie (vyšetření močového měchýře)

urotropin/o chem. urotropin

urs/o zool. medvěd (Ursus) > pando; blanka / polusa ~o lední medvěd (Thalarctos maritimus); bruna ~o medvěd hnědý, brtník (Ursus arctos); griza ~o grizzly (Ursus cinereus, Ursus arctos horribilis); malaja ~o malajský medvěd (Helarctos malayanus); nigra ~o medvěd baribal (Ursus americanus); tibeta ~o medvěd himalajský (Ursus thibetanus, Selenarctos thibetanus); ♦ esti forta kiel ~o být silný jako medvěd; kruda ~o takový medvěd, bručoun (o člověku); ~on al mielo oni ne tiras per orelo medvěda netřeba vléci k medu za ucho; murmuregas ~o, sed danci ĝi devas medvěd bručí, ale tančit musí; salti gracie kiel ~o ebria poskakovat jak opilý medvěd; antaŭ mortigo de ~o ne vendu ĝian felon neprodávej kůži z neuloveného medvěda (neříkej hop, dokud nepřeskočíš); ~a medvědí; ~a dresado medvědí výcvik; ~a felo / pelto medvědí kožišina, medvědina; ~a helpo medvědí služba (nemotorná); ~a nesto medvědí doupě; ♦ fari al iu ~an kareson pohladit někoho medvědím tlapou (hrubě, nešikovně); ~ejo medvědinec; ~ido medvídě ~ino medvědice; Granda U~ino hvězd. Velká medvědice, Velký vůz (Ursa major); Malgranda U~ino Malá medvědice, Malý vůz (Ursa minor); ~obera planto = arktostafilo bot. medvědice léčivá (Arctostaphylos uva-ursi); ~oĉasado lov na medvědy; ~odresisto medvědář; ~ofela z medvědí kožešiny; ~ofela ĉapo medvědice (čepice z medvědí kožešiny); ~ograso medvědí sádlo; ~okavo jáma na medvědy (výběh v zoo); ~opelta z medvědí kožešiny; formik~o mravenečník (= mirmekofago); lav~o mýval (= prociono); mar~o lachtan jihoafrický (Callorhinus, Arctocephalus pusillus)

Ursul/a Uršula, Voršila (ženské jméno); ~anino náb. uršulky, voršilky

ursulin/oj = ursulaninoj

urtik/o bot. kopřiva (Urtica); granda ~o, dioika ~o kopřiva dvojdomá (Urtica dioica); malgranda ~o, bruliga ~o kopřiva žahavka, kopřiva palčivá (Urtica urens); ♦ ~on frosto ne difektas mráz kopřivu nespálí; ~acoj bot. kopřivovité (Urticaceae); ~aloj bot. kopřivokvěté (Urticales); ~ado žahání; ~eca žahavý; ~i n pálit, žahat > juki

urtikari/o lék. kopřivka (Urticaria)

urtikoz/o lék. kopřivka

Urugvaj/o zeměp. Uruguay (jihoamerický stát); ~a uruguayský; ~ano Uruguayec; ~anino Uruguayka

Urumĉi/o zeměp. Urumči, Wu-lu-mu-čchi (čínské město)

uruŝi/o 1 bot. škumpa (Rhus verniciflua) (japonská olejnatá rostlina); 2 šťáva škumpy

-us koncovka podmňovacího způsobu: se mi scius tion, mi ne irus tien kdybych to věděl, nešel bych tam (nyní, zítra); se mi estus tion sciinta, mi ne estus tien irinta kdybych to byl býval věděl, nebyl bych tam byl chodil

USEJ = Usona Esperantista Junularo

Usert/a mytol. XXX (egyptská bohyně)

uskve neologismus až do (dovnitř); akompani ĝis la domo, sed ne ~ en la domon doprovázet až k domu, ne však až do domu

Usman/o Osman (mužské jméno)

usne/o bot. XXX (druh lišejníků visícího z větví)

Uson/o USA, Spojené státy americké; u~a americký; u~ano Američan (z USA)

ustaŝ/o ustašovaec (chorvatský nacista)

ustilag/o bot. sněť obilná (Ustilago)

ustilaginal/oj = smutfungoj

Usturt/a zeměp. XXX (sovětská planina)

Usur/o, Usuri/o, Usuri-rivero zeměp. Usuri, Wu-li-ťiang (rusko-čínská řeka)

-ut- neoficiální přípona trpného podmiňovacího příčestí: la ofendutoj pardonu! případní uražení ať prominou

uta/o lit. tanka (= tankao)

Utah/o zeměp. Utah (stát v USA)

utaj/o hud. náb. XXX (japonský liturgický zpěv nó, text i hudba)

Utamar/o uměl. hist. Kitagawa Utamaro (japonský malíř, 1754-1806)

Utar/o zeměp. XXX (indický stát)

UTE = Unuiĝo Togolanda por Esperanto

uten/o hist. XXX (starověký egyptský peníz)

uter/o anat. děloha (uterus); kancero de la ~o rakovina dělohy; retroflekso de la ~o retroflexe dělohy (retroflexio uteri); ~a děložní; ~a cerviko děložní krček (cervix uteri); ~a kavo děložní dutina (cavum uteri); ~a orifico ústí dělohy (orificum uteri); ~a prolapso, ~ofalo výhřez dělohy; ~a tubo vejcovod (= salpingo); ekster~a mimoděložní; ekster~a gravedeco mimoděložní těhotenství; sam~a pocházející ze stejné dělohy (matky), sourozenecký > sampatrina

uterit/o lék. zánět dělohy

uteroptoz/o lék. výhřez dělohy (= utera prolapso, uterofalo)

Utik/o hist. zeměp. Utica (foinický přístav v 11. stol. př. n. l. poblíž Kartága)

util/a užitečný, prospěšný > uzebla, aplikebla, avantaĝa, profita; ~a efiko fyz. užitečný výkon; ~a konsilo užitečná rada; ŝarĝo ~a de aŭtomobilo nosnost vozu; esti ~a al iu být někomu užitečný; ~aĵo potřeba, pomůcka, užitečná věc; ~e užitečně; ~e uzi la horojn užitečně využít čas; estas ~e, se ... je užitečné, když ...; ~eco užitečnost; ~i n být užitečný; kion tio ~as? k čemu je to dobré?; tio ~as neniom al mi to mi není nic platné; ♦ ne ĉio ~as, kio brilas není všechno zlato, co se třpytí; ~igi zužitkovat, uplatnit > uzi, apliki, praktiki; ~igi la servojn de iu využít něčích služeb; ~igo využití; ~igo de akvofortoj využití vodních sil; ŝpara ~igo de furaĝoj úsporné využití krmiv; ~igebla využitelný > uzebla, ekspluatebla, aplikebla; ~ismo filoz. utilitarismus; ~o užitek; alporti ~on al iu přinášet někomu užitek; por la ~o de iu v něčí prospěch; por reciproka ~o k vzájemnému prospěchu; ♦ pluvo en aprilo - por la tero ~o aprílový deštík prospívá půdě; fremda spesmilo estas sen ~o cizí peníz není nic platný; ~cela užitkový, utilitární; mal~a škodlivý; mal~aj bestoj škodlivá zvířata; mal~e škodlivě; mal~i n škodit, ubližovat; ♦ kiu servas al ĉiuj, al si mem mal~as kdo slouží všem, škodí sám sobě; mal~o škoda; alporti / fari mal~on al iu přinést škodu někomu; mal~eco škodlivost; ne~a neužitečný; ne~igebla nepožitelný; ne~igita nepoužitý; sen~a neužitečný; sen~e neužitečně; sen~aĵo cetka, zbytečnost; sen~eco neužitečnost

utim neologismus ať, kéž; utim ŝi venu jen ať přijde; utim ŝi venus kéž by přišla

utinam neologismus ať, kéž (zvlášť důrazně)

utopi/o utopie (neuskutečnitelný plán) > ĥimero, iluzio; ~a utopický; ~a socialismo utopický socialismus; ~e utopicky; ~ismo utopismus; ~isto utopista

Utopi/o lit. Utopie (vysněný ideální stát podle spisu Sira Thomase Mora, 1478-1535)

utrakvist/oj náb. utrakvisté, podobojí, kališníci; nov-~oj novokališníci

Utreĥt/o zeměp. Utrecht (nizozemské město)

utrikl/o anat., bot. váček (utriculus); prostata ~o prostatový váček; la ~o de la internorela vestiblo váček meziušní předsíně

utrikulari/o bot. bublinatka (Utricularia); vulgara ~o bublinatka obecná (Utricularia vulgaris, Utricularia major)

UV = Universala Vortaro (de Esperanto)

uv/o vinné hrozny (jako pokrm) (= vinberoj); la blanka, la ruĝa ~o bílé, červené hrozny; ~a hroznový; la ~a kuracado hroznová kůra, léčení pomocí hroznů; ~-ornamita ozdobený hrozny

uvaursi/o bot. medvědice léčivá (Arctostaphylos uva-ursi) (= ursobera planto, arktostafilo)

uve/o anat. cévnatá vrstva oční koule (tunica vasculosa bulbi); ~it/o lék. zánět cévnaté vrstvy oční koule (= inflamo de la ~o)

uvert/i = malfermi

uvertur/o hud. ouvertura, předehra

uvid/a = humida, malseka

uviol/a tech. uviolový (propouštějící ultrafialové paprsky); ~a vitro uviolové sklo

uvr/i = malfermi

uvul/o anat. čípek (uvula); ~a čípkový; ~a ro jaz. čípkové R

uvular/o jaz. uvulára, souhláska čípková

uvulari/o bot. uvulárie (Uvularia); grandflora ~o XXX (Uvularia grandiflora)

uz/i t (po)užít > apliki, bezoni, utiligi, praktiki; ~i la lifton použít výtah; ~i vortaron použít slovník; ~i siajn proprajn piedojn použít své nohy, jít pěšky; ~i perforton použít násilí; ~i bone la vivon dobře užívat života; ~i monaton por plenumi la taskon spotřebovat měsíc na splnění úkolu; ♦ por muŝon mortigi oni pafilegon ne ~as moucha se nezabíjí kanónem; ~ado používání; ĉambro kun kuireja ~ado pokoj používaný i jako kuchyň; ~aĵo potřeba > bezonaĵoj, necesaĵoj, ilaro, instrumentoj, rimedoj; kuirejaj ~aĵoj kuchyňské potřeby; ~anto uživatel; ~anto de biblioteko uživatel knihovny; ~ata užívaný, používaný; vorto ĝenerale ~ata slovo obecně používané; ♦ ŝlosilo ~ata ruston ne konas používaný klíč nerezaví; ~ateco používanost; ~ebla použitelný; ~ebleco použitelnost; ~ita použitý, obnošený, opotřebovaný > trivita; ~itaj vestoj obnošené šatstvo; ~indikoj, ~-instrukcioj návod na použití; ~maniero úzus, způsob použití; ~o použití; fari ~on de io použít něco; la maŝino estas ekster ~o stroj je mimo provoz; por ekstera ~o lék. nepoužívat vnitřně; por interna ~o lék. pro vnitřní použití; ~-valoro užitková hodnota; ek~i t začít používat; sed tiu robo estas jam ek~ita! ale ty šaty už měl někdo na sobě!; ♦ Petro rifuzas, Paŭlo ek~as když nechce Petr, bude chtít Pavel (jinému se bude hodit, co nechceš); el~i t opotřebovat, vypotřebovat, poškodit dlouhým užíváním (často chybně používáno jak "využít, využívat") > konsumi, erodi, trivi; el~i siajn fortojn per vanaj penoj vypotřebovat (vyčerpat) své síly marným úsilím; el~ita vypotřebovaný, vyčerpaný; okuloj el~itaj per senĉesa legado oči opotřebované samým čtením; ♦ vesto el~ita, sed pureco spirita opotřebované šatstvo, ale duch čistý; el~iĝi opotřebovat se; ŝtofo tre malrapide el~iĝanta trvalnlivá látka; fi~o hanebné zneužití; for~i t vypotřebovat, vyčerpat, spotřebovat > konsumi; vintre oni for~is la tutan provizon da ligno v zimě se spotřebovala celá zásoba dřeva; malbon~i t použít ke špatným cílům; ne malbonu la nomon de la Eternulo neužívej jména Božího nadarmo; mis~i t zneužít; mis~o zneužití; ne~ata nepoužívaný; ne~ebla nepoužitelný; malnova ne~eblaĵo starý krám; ne~ita nepoužitý, nový; re~i t znovu použít; re~o opětné zavedení do provozu; re~ebla znovu použitelný; tro~i t nadužívat, přehánět používání, tech. přetížit, překročit mez použitelnosti; tro~i ies paciencon přepínat něčí trpělivost; tro~ado de la alkoholo přílišné užívání alkoholu; frukt~i t využít, zneužít, vytěžit zisk > ekspluati; frukt~o práv. požívací právo

uzanc/o úzus, zvyklost

uzbek/o etn. Uzbek; U~io, U~ujo, U~lando zeměp. Uzbekistán

Uzbekistan/o = Uzbekio

uzin/o továrna, závod (většinou kovodělný); ~i t strojně vyrábět; ~itaj U-feroj továrně vyráběný U profil

uzukap/i t práv. vydržet, nabýt držením na něco právo; ŝtelaĵoj ne estas ~eblaj na odcizené věci se nevztahuje vydržené právo; ~o vydržení

uzur/o práv. lichva peněžní; praktiki ~on lichvařit; ~a lichvářský; ~i n lichvařit ~isto lichvář

uzurp/i t uchvátit, zmocnit se > arogi al si, aneksi; ~i la tronon uchvátit trůn; ♦ ~i ies agokampon vlézt někomu do zelí; ~ado uchvácení; ~ado de ies rajtoj uchvácení něčích práv; ~into uzurpátor

uzurpator/o uzurpátor (= uzurpinto); ~a uzurpátorský; ~a agado uzurpátorské jednání

ŭa! bé! (pláč dítěte), haf! (štěkot psa)

ŭabi/o lidská prostota

Ŭaĝet/a mytol. (egyptská bohyně)

Ŭajt-insul/o zeměp. Whitův ostrov (anglický ostrov)

ŭaks! kvak!

ŭasabi/o = vasabio

ŭat/o eltech. watt (= vato 2)

Ŭatoman/o zeměp. Uatumã (přítok Amazonky)

Ŭejĥajŭej/o zeměp. Weihaiwei (čínský přístav u Žlutého moře)

ŭest/o nevh. západ (= okcidento)

ŭon/o = vono

Ŭuĥan/o zeměp. Wuhan (hlavní město čínské provincie)

Ŭuĉang = Vuĉang

ŭuf! uf! ouha!