M
MA = Membro=Abonanto
maat/o
Mabat/o
mac/o maces, nekvašený chléb, oplatka
macedon/o Makedonec M=io, M=ujo Makedonie
macer/i t chem. macerovat, náb. umrtvovat, trýznit =aĵo macerát
macis/o
macutak/o
maĉ/i t žvýkat =ilo (kuchyňský) mlýnek; =gumo žvýkačka
maĉ/o
maĉet/o
Madagaskar/o Madagaskar
madapolan/o
madejr/o
Madejr/o
madi/o
madjar/o Maďar
Madon/o zvl. um. Madona, madona
madras/o
Madras/o
madrepor/o
Madrid/o Madrid
madrigal/o
Madur/o
madz/o hist. palcát, insignie, kyj =ulo ceremoniář nesoucí insig nie
mafi/o
mag/o mág, věštec, čaroděj la Tri M=oj Tři králové
Magad/o
magadis/o
magazen/o skladiště, obchodní středisko dům, voj. zásobník zbra ně
magazin/o magazín, obrázkový časopis
magdaleni/o
Magdeburg/o
Magelan/o
magi/o magie =a magický, čarovný, kouzelný =isto kouzelník
magistr/o magistr, zast. mistr (akademická hodnost) =o Johano Hus Mistr Jan Hus
magistrat/o magistrát, městský úřad =ano radní =ejo radnice
magm/o
magmism/o
magnali/o
magnat/o magnát, velmož, velkokapitalista
magnet/o magnet daŭra =o permanentní magnet <> =a rigardo přitaž livý pohled =i t (z)magnetizovat =izi t (z)hypnotizovat; =ismo magnetismus
magnetit/o geol. magnetovec, magnetit
magnetofon/o magnetofon
magneton/o
magnetosfer/o
magnetoskop/o
magnetron/o
magnez/o
magnezi/o chem. hořčík
magnezit/o
magnifikat/o
magnitud/o
magnoli/o magnolie
magot/o
magr/a hubený =a viando libové maso =a biero slabé pivo =a karbo nekvalitní uhlí =iĝi (z)hubnout
Magreb/o
maĝang/o
mahabarat/o
Mahadev/o
mahagon/o
mahajan/o
Mahakal/o
maharaĝ/o mahárádža
Maharaŝtr/o
mahatm/o
mahavams/o
Mahomet/o Mohamed m=ano mohamedán, muslim
mahoni/o
mahut/o
maĥ/o
maĥinaci/o machinace, úklad
maĥork/o
maiz/o kukuřice; =grajno kukuřičná obilkazrno
maj/o květen, máj; =arbo májka, máj(e); =festo První máj, svátek Prvního máje; =floro konvalinka; =skarabo chroust
maja/o
majantem/o
Majenc/o
majest/a majestátní, vznešený =a spektaklo úžasná podívaná =(ec)o vznešenost M=o majestát via M=o Vaše (královské) veličenstvo
majeŭtik/o
Majmonid/o
majn/o
Majn/o 1
Majn/o 2
majolik/o majolika
majonez/o majonéza
major/o zvl. voj. major
majoran/o majorán(ka)
majordom/o majordom, správce paláce
majoritat/o většina, práv. plnoletost
Majork/o
majstr/o mistr (v řemesle, umění, i čestný titul) =a mistrovský, mistrný =aĵo mistrovské dílo =i t dokonale ovládat, vynikat; =overko mistrovské dílo
Majsur/o
majŝ/o
Majtrej/o
majuskl/o majuskule, velké písmeno, kapitálka =igi psát velkými počátečními písmeny
maĵor/a hlavní, větší, velký, hud. dur, mat. majoritní
maĵori/o
Maka/o
makabe/oj
makabr/a lit. hrůzný
makadam/o makadam
makak/o
Makalu/o
makaon/o = hirundvosta papilio
makaron/o
makaroni/o makaron
Makasar/o
Makbet/o
makedon/o
Makenzi/o
maket/o
Makiavel/o
makintoŝ/o
makis/o horská houština, útočiště povstalců, úkryt v houští =ano makista, povstalec, partizán
makler/i n obch. (z)prostředkovat =aĵo provize, odměna za zpro středkování =isto makléř, dohazovač, zprostředkovatel
makr/o inf. makro(instrukce)
makrame/o
makrel/o = skombro
makro-
makrocefal/o vorvaň
makrocist/o
makrometr/o
makrop/o
makroskop/a
Maks/o
maksil/o horní čelist (= supra makzelo)
maksim/o maxima, zásada, životní pravidlo
Maksimilian/o
maksimum/o maximum =a maximální =a punkto nejvyšší bod =e nejvýš(e), v nejvyšší míře
maksvel/o
makul/o skvrna, kaňka denaska =o mateřské znaménko suna =o slu neční skvrna <> tio ĵetas =on sur lian karakteron to vrhá stín na jeho charakter =a skvrnitý, flekatý =i t poskvrnit, zamazat <> =ita konscienco nečisté svědomí
makulatur/o
makumb/o
makut/o
makzel/o anat., tech. čelist
mal- předpona značící úplný opak, např. inda vhodný malinda nevhodný, nedůstojný pli více malpli trans přes méně maltrans na téže straně
mala opačný =e naopak =o opak
malaboni t zrušit předplatné
malabunda sporý, nedostatečný
malafabla nepřívětivý, mrzutý
malagordi t rozladit
malagrabla nepříjemný, protivný
malagrafi t rozepnout
malakceli t zpomalit, zbrzdit
malakcepti t odmítnout
malakordo neshoda
malakra tupý =a fajro mírný oheň
malakuta tupý (např. úhel), nejasný, nezřetelný, temný (zvuk)
malalta nízký =igi snížit
malalt(a)statura drobný malý postavou
malamo nenávist =a nenávistný =i t nenávidět =inda odporný, nenáviděný
malamiko nepřítel =a nepřátelský =eco nepřátelství =iĝi znepřátelit se
malankri t zvednout kotvu
malantaŭ za =a zadní =aĵo záď =e vzadu
malaperi n zmizet =igi odstranit, zničit
malaprobi t zamítbout, odmítnout =inda zavrženíhodný
malaranĝi t rozházet, rozcuchat
malarmi t odzbrojit =igo odzbrojení
malatenti t nedbat
malavantaĝo nevýhoda
malavara štědrý =eco štědrost
malbela škaredý, ošklivý
malbeni t proklít =o kletba, prokletí
malbolti t odšroubovat, uvolnit šroub(y)
malbona špatný, zlý =aĵo špatnost, nedobrá věc =eco špatnost (vlastnost) =igi zhoršit, znehodnotit =o zlo =ulo špatný zlý člověk, darebák
malbonfama nechvalně známý, ničemný, zlopověstný
malbonfaro špatnost, zlý skutek
malbonodoro zápach
malbonuzi t zneužít
malbrila matný
malbuki t rozepnout přezku
malbutoni t rozepnout (knoflík)
malĉasta nestoudný, vulgární =aĵo hanebnost, nestoudný čin =eco nestoudnost, nemravnost =ejo nevěstinec =i n smilnit =istino nevěstka =ulo smilník, zhýralec
malĉefa druhořadý, vedlejší
malcentralizi t decentralizovat
malĉifri t dešifrovat
maldekstra levý =a movado levicové hnutí =amanulo levák = ulo levičák, levák
maldiafana neprůsvitný
maldika tenký, hubený =iĝi zhubnout
maldiligenta líný =eco lenost =i n lenošit =ulo lenoch
maldolĉa hořký, přen. nepříjemný <> al mi estas =e pro vi rmoutím se kvůli vám, není mi z vás dobře =igi znepříjemnit
maldormi n bdít =(ad)o bdění =ema bdělý
maldungi t propustit ze zaměstnání
malebla nemožný, neproveditelný =igi zabránit, znemožnit
malebriiĝi vystřízlivět
malegala různý, nestejný
malembarasi t zbavit rozpaků
malesperi n zoufat (pro pri io nad čím) =o zoufalství
malestimi n pohrdat =inda opovrženíhodný =o pohrdání
malfavora nepříznivý
malfekunda neúrodný, neplodný
malfeliĉa nešťastný =o neštěstí =ulo nešťastník
malfermi t otevřít =iĝi otevřít se =aĵo otvor, díra
malfidela nevěrný
malfirma slabý, nepevný
malfluso met. odliv
malforta slabý =igi oslabit =ulo slaboch
malfortika nepevný, chatrný
malfreŝa o potravě starý, zkažený
malfronta zadní
malfrua pozdní =i n (z)pozdit se, přicházet pozdě =iĝi opozdit se
malgaja smutný =i n být smutný, rmoutit se =iĝi zesmutnět
malgajni t prohrát, ztratit
malglata hrbolatý, drsný =aĵo nerovnost stilaj =aĵoj stylistic ké neobratnosti neuhlazenosti
malgranda malý =ega mrňavý =igi zmenšit =ulo mrňous, človíček =egulo trpaslík, pidimužík
Malgrandazio Malá Asie
malgrasa hubený,libový, neúrodný =igi zhubnout
malgrava bezvýznamný =igi znevážit
malĝentila nezdvořilý, hrubý
malĝojo smutek
malĝusta chybný, nesprávný =aĵo chyba =igi pokazit
malhavi t postrádat, nemít
malhela tmavý =igi ztmavit
malhelpi t překážet =o překážka, zábrana
malhonesta nepoctivý, nečestný, hanebný
malhonora nedůstojný, nešlechetný =i t zneuctít =o hanebnost, potupnost, zneuctění
malhumila vzpurný, hrdý
malingi t vyjmout z pochvy, vytasit
malinklino odpor
maljuna starý =aĝo, =eco stáří =iĝi zestárnout =ulino stařena =ulo stařec
maljustaĵo křivda
malkara laciný, levný =igi zlevnit =igo, =iĝo zlevnění
malkaŝi t odhalit =a otevřený, neskrývající =e otevřeně, upřím ně rigardu =e dívej se přímo =o nález, nalézání, odhalení
malklara nejasný, temný, kalný
malklera nevzdělaný, tupý
malkluĉi t vypnout vysunout spojku
malkodi t dešifrovat
malkombi t rozcuchat
malkombini t zvl. chem. rozkládat
malkomforta nepohodlný, obtížný
malkonfidi t nedůvěřovat
malkonfirmi t vyvrátit
malkovri t odhalit, objevit, vynalézt <> =i sian koron otevřít své srdce
malkreski n ubývat, zmenšovat se, upadat
malkuraĝa zbabělý
mallabori n zahálet, lenošit =ema líný =emo lenošení, lenivost =(em)ulo lenoch
mallakso zácpa
mallarĝa úzký
mallaŭdi t hanět
mallaŭta tichý =igi ztišit
mallerta nešikovný =ulo nešika
mallibera uvězněný, nesvobodný, zaneprázdněný =eco poroba, nesvoboda =ejo věznice, vězení
mallonga krátký
mallumo tma =igi zhasnout
malmergi t vylovit, vyzvednout (z kapaliny) =iĝi vynořit se
malmodesta chamtivý, neskromný
malmola tvrdý
malmorala nemravný, nemorální
malmulte málo
malmunti t rozmontovat, rozebrat
malneta hrubý, nečistý tech. drsný, neopracovaný =o koncept, náčrtek
malnovaĵo stará věc zpráva, veteš, harampádí
malobei t neposlechnout, porušit (zákaz, příkaz)
malofta řídký, vzácný =aĵo neobvyklost, vzácnost =e málokdy
maloportuna nepohodlný, nevhodný =aĵo nepohodlí, překážka, po tíž =eco obtížnost, nevýhodnost =i t překážet, obtěžovat
malpaco neklid, svár, pře, různice, rozpor =ema svárlivý =igi znesvářit, rozeštvat =iĝi znesvářit se (kun iu s někým)
malpacienco netrpělivost =a netrpělivý =iĝi ztratit trpělivost, zneklidnět
malpara lichý, zbylý
malpermesi t zakázat
malpeza lehký
malplaĉi n nelíbit se, ošklivit se, protivit se
malplej nejméně
malplena prázdný =aĵo otvor, díra =igi vyprázdnit =o prázdno (ta)
malplezuro nepříjemnost, mrzutost
malplimulto menšina
malprofito ztráta, deficit
malprogresi n chátrat, neprospívat
malproksima vzdálený M=a Oriento Dálný východ
malprudenta pošetilý, ztřeštěný, pomatený, bláznivý =o pomate nost, ztřeštěnost
malpura špinavý
malracia neracionální, nerozumný
malrapida pomalý
malriĉa chudý, nemajetný
malsaĝa hloupý =ulo hlupák
malsama rozdílný
malsana nemocný =i n churavět =o nemoc =o de gorĝo krční one mocnění mensa =o duševní nemoc seksa =o pohlavní nemoc =ulejo nemocnice
malsata hladový esti =a mít hlad =i n hladovět =o hlad
malsatstriko hladovka
malserena temný, matný, mdlý, neklidný
malsevera shovívavý, mírný
malsobra nestřídmý nevh. opilý
malsocietema nespolečenský
malsoifigi n zahnat žízeň
malsovaĝa krotký
malsukcesi n neuspět =o neúspěch
malsupre dole =a dolní =en dolů
malsupreniri n sestoupit, scházet, sejít dolů
malŝati t opovrhovat, pohrdat =a opovržlivý
malŝpari t promarnit, plýtvat =ema marnotratný
maltrafi t minout, chybit (se)
maltrankvila vzrušený, (velmi) neklidný =igi rozrušit, zneklid nit =iĝi zneklidnět
malutila škodlivý =i t škodit
malvarma studený =igi ochladit =igilo chladič =igujo chlad nička =iĝi vychladnout, zchladnout =umi n nachladit se
malvarmsange chladnokrevně
malvasta úzký, tenký
malvasthorizonta omezený, úzkoprsý, s malým rozhledem
malvenki n prohrát, být poražen =o prohra, porážka
malver(aĵ)o lež, nepravda =a nepravdivý
malvirto neřest =ulo neřestník, zvrhlík, zhýralý člověk
malviva mrtvý, neživý =a prelego nudná přednáška
Malab/o
Malabar/o
Malag/o
malagas/o
Malagasia respubliko v. Malgaŝa r.
malaj/o
malajalam/o
Malajzi/o Malajsie
Malak/o
malakit/o
malakologi/o
malakostrak/oj
Malang/o
malari/o malárie
malariolog/o
Malavi/o
Maldiv/oj
male/o
Male/o
male/o (dřevěná) palička, anat. kladívko, sluchová kůstka =i t rozklepat na plocho
maleol/o
maleol/o kotník
Malgaŝ/a Respubliko Malgašská republika
malgraŭ přes, vzdor čemu = ke přestože; =vole proti své vůli, nedobrovolně
Mali/o Mali
malic/a potměšilý, zlomyslný, škodolibý =aĵo úskočný čin, intri ka, zlomyslný kousek =eta škádlivý =o zlomyslnost, svévolnost =ulo zlomyslník; =okula uhrančivý
malign/a lék. maligní, škodlivý
malstrom/o
malt/o slad =azo chem. maltáza =ejo sladovna =igi sladovat =ozo maltóza, sladový cukr
Malt/o Malta
maltaz/o
maltoz/o
Maltus/o
malur/o
malv/o sléz (Malva)
malvazi/o
malversaci/o zpronevěra, bezprávné přivlastnění
mam/o prs =a prsní =ulo savec; =besto savec; =nutri t kojit; =pinto prsní bradavka; =suĉi t cucat, dumlat, vysávat z prsu =igi kojit; =zono podprsenka
mamalgi/o
mamb/o
mamektomi/o
mamluk/o
mamografi/o
mamon/o
mamut/o mamut =a mamutí, obrovský
man/o ruka levu la =ojn! ruce vzhůru! kunmeti =ojn sepnout ruce interplekti =ojn de malespero zoufale lomit rukama <> =o =on lavas ruka ruku myje =' en =o ruku v ruce <> etendi sian =on kontraŭ iu pozvednout proti někomu ruku =a ruční =ego tlapa, pracka =ilo rukojeť, klika, držadlo =umo manžeta; =armilo ruční zbraň; =artiko zápěstí; =bremso ruční brzda; =diveni n hádat z ruky; =dorso hřbet ruky; =haltero sport. činka; =kateno pouto na ruku; =kavo dlaň; =libro příručka; =pilkado házená; =plato dlaň v.t. =kavo; =radiko zápěstí v.t. =artiko; =ramo dusadlo, pěch; =sak(et)o kabelka; =saluti t mávat na pozdrav (iun někomu); =signi t pokynout rukou; =skribo rukopis, ručně psaný text; =staro sport. stoj o rukou; =tenilo rukojeť; =tuko ručník; =uzi t manipulovat, ovládat (rukama); =viŝilo ručník
mana/o mana
manaĝ/i
manaĝer/o manažer
Manam/o
manat/o
mancinel/o
Manĉ/o
Manĉestr/o
manĉestr/o
manĉur/oj
mandal/o
mandaren/o mandarín
mandarin/o mandarinka
mandat/o mandát, příkaz =a teritorio svěřenecké poručenské území
mandibl/o dolní čelist
mandol/o
mandolin/o mandolína
mandragor/o
mandren/o tech. upínací trn (soustruhu), průbojník, vyrážecí trn, výztužný drát
mandril/o
maneĝ/o manéž, jezdecká drezúra =ejo manéž
maneken/o manekýn(ka), krejčovská figutina
manes/oj
mang/o bot. mango (plod) =oarbo, =ujo mangovník
mangan/o chem. mangan
manganat/o
mangifer/oj
mangl/o
mangostan/o
manĝ/i t jíst <> =i iun per rigardo pást se na někom pohledem <> ĉiu =as, kiel li aranĝas jak si kdo ustele, tak si lehne =aĉi t neslušně jíst, cpát se (pouze o lidech) (aĵ)o jídlo =ebla jedlý =egi cpát se, přecpávat se =ejo jídelna =eti t zakousnout si, papat =igi krmit =ilaro příbory, talíře a sklenice =ilo příbor (jeden kus) =ujo jídelní miska, korýtko, žlab; =abonanto strávník; =salono jídelna; =ilarŝranko příborník; =(met)o kuch. chod; =obastoneto jídelní hůlka; =(o)karto jídelní lístek; =plado jídelní mísa
mani/o mánie, vášeň, posedlost =a posedlý =ema náruživý =eto sil ná záliba, vášeň =ulo maniak
manier/o způsob laŭ la =o na způsob laŭ sia =o podle svého, po svém =ismo um. manýrismus
manifest/o manifest, projev =ado manifestování, demonstrace =anto demonstrant =i t manifestovat (ion za něco), ukazovat, projevovat =iĝi projevit se
manifestaci/o manifestace =i n manifestovat
manihot/o
Maniĥe/o
manik/o rukáv
Manik/o, =a Kanalo, =a markolo Lamanšský průliv
Manike/o
manikur/i t provádět manikúru =istino manikérka =o manikúra
Manil/o Manila
maniok/o
manipl/o
manipul/i t manipulovat, ovládat něco (rukama), signalizovat te legrafním klíčem, přen. nepěkně nepoctivě provádět, čachrovat <> li komprenis =i la kunvenon uměl usměrnit schůzi =ilo tele grafní klíč
manis/o
Manitob/o
manitu/o
Manj/o Mař(en)ka, Máňa
manjo/o
mank/i n chybět, scházet se, nedostávat se =a vadný, chybný, ne dostatečný =anto chybějící nepřítomná osoba, voj. nezvěstný =igi vynechat, opomenout =o chyba, nedostatek, manko; =ipova zbyt(eč)ný; =(o)hava nedostatečný, nedokonalý, vadný, kazový
manks/o
manometr/o manometr, tlakoměr
manovr/i n manévrovat =o manévr, cvičení
mansard/o mansardová střecha, mansarda
mant/o
mantel/o plášť, svrchník, kryt, obal kartona =o kartonový obal vintra =o zimník
mantil/o
mantis/o
Mantov/o = Mantuo
mantr/o
Mantu/o
Manu/o
manufaktur/o
manuskript/o rukopis
maoism/o = maŭismo
map/o mapa =aro atlas =i t kreslit mapu, mapovat
maprod/o
Maput/o
mar/o moře; Norda M=o Severní moře; en alta =o na širém moři; sokla =o šelfové moře; =isto námořník; =istaro námořnictvo, lodní po sádka; =aglo zool. mořský orel; =armeo (vojenské) námořní síly; =bordo pobřeží; =kolo (mořská) úžina, průliv; =mejlo mořská míle; =nimfo mořská panna; =nivelo hladina moře; =ŝiparo námořní flotila; =urso zool. lachtan
marabu/o
marabut/o
marak/oj
Maranj/o
marant/o
maraskin/o
marasm/o marasmus, sešlost věkem
maraton/o maraton(ský běh)
Maraton/o
maraved/o
Marburg/o
Marcial/o
marcipan/o
marĉ/o bažina, bahno <> putri droni en la =o de la nesciado to pit se v záplavě nevědomostí =ejo močál =eto louže; =gaso bahenní plyn, metan
marĉand/i n smlouvat, obch. usilovat o výhodné smluvní podmínky =(ad)o obch. smlouvání
mard/o úterý Karnavala =o masopustní úterý
mareng/o
margarin/o margarín
margraf/o markrabí; =lando markrabství
marĝen/o ořízka, prázdný okraj stránky, přen. podřadnost, perife rie <> ĉe la =o de la problemo na okraji problému =a okrajový =a entrepreno nevýnosný podnik =ulo podivín, výstřední člověk, excentrik
Mari/o Marius; =a Marie =njo Maruška
Marian/a
Maribor/o
mariĥuan/o marihuana
Mariland/o
marimb/o
marin/i t kuch. marinovat, máčet v octu víně oleji =aĵo marináda
maringel/o kuch. pěnové pečivo
marionet/o
mark/o 1 marka, značka, označení =i t označovat =ilo značkovač
mark/o 2
Mark/o
markasit/o
marketing/o
marketr/i t vykládat (dřevem aj.), inkrustovat =o inkrustace
markez/o arch. markýza, ochraná stříška nad oknem vchodem
markgraf/o = margrafo
marki/o
markiz/o
Markiz/oj
markot/o zahr. hříženec, odnož, šlahoun, výhon =ado hřížení =i t množit hřížením hříženci
Marks/o Marx; =ismo marxismus =isto marxista
marmelad/o marmeláda
marmit/o (litinový železný) hrnec, kotlík
marmor/o
Marmor/a
marmot/o svišť (Marmota) <> =e dormi tvrdě spát, spát jako dudek
marmoz/o
marn/o slín
Marn/o
marod/i t páchat (polní) pych, dopouštět se pychu =isto zlodějíček, škůdce na cizím majetku =o pych arbara =o lesní pych, pytláctví kampa =o polní pych
maroder/o
Marok/o Maroko
maron/o jedlý kaštan =arbo, =ujo kaštanovník setý
maronit/o
marot/o záliba, koníček
Mars/o 1 Mars
Mars/o 2
Marsejl/o
Marseljez/o Marseillaisa
marsk/o
marsupi/o zool. vak =ulo vačnatec
marŝ/i pochodovat, kráčet =! (pochodem) vchod! =(ad)o pochod i hud., sport. závod v chůzi parada =o slavnostní pochod =antaro průvod
marŝal/o
Marŝal/a
marŝmal/o
mart/o březen
Mart/a
martagon/o
martel/o i sport. kladivo =ado bušení kladivem =ego palice =i t bušit, tepat; =ĵet(ad)o sport. hod kladivem
Marten/o
martes/o kuna lesní
martin/o
martingal/o
Martinik/o
martir/o mučedník =eco, =iĝo mučednictví =igi mučit =igo mučení
martirologi/o = martirolibro
marubi/o
mas/o masa, hmota fyz. hmotnost =a fyz. hmotnostní; =ocentro fyz. těžiště
Masaĉusec/o
masaĝ/o masáž =i t masírovat =ist(in)o masér(ka)
masakr/o krveprolití, hromadné vraždění =i t (z)masakrovat, vy hlazovat, hubit
maser/o
maseter/o
masiv/a masivní, mohutný
mask/o maska, škraboška, mřížka (děrovaný obrazec) =i t maskovat <> =i siajn sentojn zakrývat skrývat své pocity =ito maska (osoba); =obalo maškarní ples
Maskaren/oj
maskaret/o
Maskat/o
maskerad/o maškaráda, maškarní rej
maskl/o biol. samec =a floro samčí květ
masoĥism/o
masoĥist/o
mason/i t zdít =aĵo zdivo =isto zedník; =fermi t zazdít
masor/o
mast/o stěžeň, stožár, sloup, podpěra, stojan =aro stěžňoví =izi t vybavit stěžňovím
mastik/o tmel =i t tmelit
mastodont/o
mastoid/o
mastoidit/o
mastr/o majitel, pán, hospodář, zaměstnavatel, biol. hostitel =a majitelův, panský =a sinteno panovačný postoj chování =aj de voj povinnosti vedoucího =i t ovládat, řídit =umado vedení do mácnosti =umaĵo domácnost =umi hospodařit =umistino (place ná) hospodyně; =ostriko výluka
Mastriĥt/o
masturb/i t provádět masturbaci, onanovat =(ad)o masturbace, onanie
masuri/o
maŝ/o smyčka, klička, očko (tkaniny), oko (sítě) pendumila =o oprátka =aro zvl. tech. síť
maŝin/o stroj =aro strojový park =ejo strojovna =isto strojník
maŝinkonstruado strojírenství
maŝinpafilo kulomet
maŝinskribi t psát na psacím stroji
maŝkaptilo (pytlácké) oko, osidlo
maŝkiraso drátěná košile
mat/o 1 rohožka, pletená rohož
mat/o 2 mat. (šachy) =i n být matován, do stat mat =igi matovat, dát mat
matador/o matador, pohlavár
matĉ/o sport. mač, zápas, utkání, partie ve hře
mate/o maté (nápoj)
Mate/o
matematik/o matematika
maten/o ráno bonan =on! dobré ráno! =as rozednívá se, je ráno =iĝo svítání, úsvit; matenkrepusko svítání, úsvit; matenmanĝi t snídat =o snídaně; matenstelo jitřenka
Materhorn/o
materi/o fyz. hmota gasa likva solida viva =o plynná kapalná pevná živá hmota =a hmotný, týkající se hmoty =igi zhmotnit =iko nauka o hmotě =ismo fil. materialismus
material/o materiál, hmota kruda =o surovina =a materiální, mate riálový, hmotný =ismo materialismus, hmotařství, prospěchářství
matine/o
matiol/o
Matogros/o
matrac/o matrace, žíněnka pneŭmata =o nafukovací matrace risorta =o pérová matrace
matras/o baňka, křivule
matriark/a matriarchální =eco matriarchát
matric/o odb. matrice
matrikari/o heřmánek
matrikul/o matrika =i t zapsat do matriky
matron/o
matros/o (řadový) námořník
matur/a zralý, dospělý ekon. splatný =aĝa ve vyzrálém věku =aĝo zletilost =eco dospělost ekzameno de =eco maturita, zkouška dospělosti zralosti atesto de =eco maturitní vysvědčení =iĝi zrát, dospívat, dospět =iĝo (u)zrání
matutin/o
Maŭ Zedong
maŭism/o
maŭist/o
maŭr/o
Maŭrici/o
Maŭritani/o
Maŭzol/o
maŭzole/o
mav/a lit. zlý, špatný
Mazd/a
Mazovi/o
mazur/oj
mazurk/o
mazut/o
Mbaban/o
meandr/i n tvořit meandry =o meandr, zákrut
Meandr/o
meat/o
mebl/o nábytek, kus nábytku =aro nábytek =i t opatřit vybavit nábytkem =ita ĉambro zařízený pokoj; =otenejo sklad nábytku
mecenat/o mecenáš
meĉ/o knot eksplodiga =o bleskovice, zápalnice (zápalná šňůra)
med/o 1 lit. medovina
med/o 2
medal/o medaile <> dua flanko de la =o druhá stránka mince =i t udělit medaili
medalion/o medailon
Medan/o
Medelpad/o
medi/o prostředí <> en intima =o v důvěrných kruzích; =aktivulo ochránce životního prostředí, pracovník ochrany životního prostředí; =oprotekt(ad)o ochrana životního prostředí =oprotektanto ochránce životního prostředí
mediaci/o
median/o mat. medián, střední člen
mediant/o
mediastin/o
mediastinit/o
mediatiz/i
medicin/o lékařství =aĵo lék =isto lékař
medikag/o
medikament/o lék preni =on užívat lék
Medin/o
mediokr/a
mediologi/o ekologie
medit/i n přemítat =ema přemítavý, hloubavý =o meditace, přemítá ní
Mediterane/o, =a maro Středozemní moře
medium/o (spiritistické) médium
medol/o morek, dřeň <> tiri la =on vystihnout jádro věci, přijít (něčemu) na kloub <> havi =on en ostoj být energický kurážný
medolit/o
meduz/o medúza
Meduz/o
meduzoid/a
MEF = Meksika Esperanto-Federacio
Mefist/o
Mefistotel/o
mefit/o zool. i hanl. skunk, smraďoch
mefit/i
mega- předpona násobných jednotek SI např. megametro 106 m
megafon/o
Megalaj/o
megalit/o
megalomani/o
megalopter/oj
megalosaŭr/o
megapodi/o
megateri/o
meger/o megera, zlá žena
Meger/o
megom/o = megaomo
megommetr/o
mehar/o
meĥan-
meĥan/a, mekana mechanický, strojový, strojem prováděný =iko mechanika (vědní obor) hidraŭla =ismo hydraulické zařízení transmisia =ismo převodový mechanismus =isto strojník, mechanik
Meĥlin/o
Mejbom/o
mejl/o míle; =oŝtono milník
Mejn/o
mejoz/o
mek/i mečet
mekan/o
mekanik/o
mekanism/o
mekanist/o
mekaniz/i
mekanograf/o
mekanografi/o
mekanoterapi/o
Mekk/o
Meklenburg/o
Mekong/o
mekoni/o
mekopter/oj
Meksik/o město Mexiko m=ano obyvatel města Mexika =io země Mexiko m=iano Mexičan
MEL = 1 Makedonia Esperanto-Ligo 2 Muzika Esperanto-Ligo
mel/o jezevec; =hundo jezevčík
melafir/o
melampir/o
melandri/o
melanemi/o
Melanezi/o Melanésie
melanin/o
melanism/o
melanit/o
melankoli/o melancholie =ulo melancholik
melanom/o
melanoz/o
Melar-Lago
melas/o
Melburn/o Melbourne
meldu/o
meleagr/o krocan =ino krůta
meleagren/o
melen/o
meli/o
melik/o
melilit/o
melilot/o
melinit/o
melioraci/o
melis/o
melit/o
melitokokoz/o = malta febro
melk/i t dojit <> =i monon el iu vymáhat vymámit na někom peníze elektra =ilo dojicí stroj =istino dojička; =bovino dojnice; =(o)maŝino dojicí stroj
melo/o
melodi/o melodie, nápěv =a melodický, zpěvný
melodram/o melodram
melolont/o chroust
meloman/o
melomani/o
melon/o meloun
melongen/o
melope/o
melopep/o
melopsitak/o
Melos/o
melotron/o
mem sám, osobně mia alia =o mé druhé já; =amo sebeláska; =evidenta samozřejmý; =fido sebedůvěra; =helpo svépomoc; =kontenta samolibý; =kritiko sebekritika; =lernanto, =lerninto samouk; =mastrumado vedení domácnosti (bez cizí pomoci)
MEM = Mondpaca Esperantista Movado
membr/o člen, úd, končetina, tech. součást honora =o čestný člen =o de frazo jaz. větný člen =aro členstvo; =okarto členský průkaz
membran/o membrána
Memfis/o
memor/i t pamatovat (si), vzpomínat =aĵo upomínkový předmět, pa mátka =ant(ul)o pamětník =e al na paměť (koho, čeho) =ebla za pamatovatelný =igaĵo upomínka =igi připomínat =ilo paměť počí tače =inda pamětihodný =o paměť, vzpomínka <> enskribi en sian =on zapsat si do paměti; =festo oslava, vzpomínková slavnost; =fiksi t (za)pamatovat si, trvale si pamatovat; =kapacito inf. kapacita paměti; =plato pamětní deska; =teni t pamatovat si; =mortigo sebevražda; =portreto autoportrét, vlastní podobizna; =regado samospráva, autonomie, sebeovládání; =serva samoobslužný =servejo samoobsluha (prodejna); =stara samostatný; =ŝatema samolibý =o sebeláska; =vole ze své vůle, svobodně
memorand/o
memuar/o pamětní spis
men lit., mat. méně
menad/o
menaĝeri/o zvěřinec
Menam/o
Menandr/o
menci/i t zmínit se, podotknout, uvést (zmínku) =inda stojící za zmínku ne =inde! nic se nestalo! =o zmínka, zpráva
mend/i t objednat =anto objednavatel =ilo objednávka (doklad) =o objedenávka, objednání
Mendel/o
mendelevi/o
Menefr/o
menestrel/o
menhir/o
meniant/o
mening/o anat. meninga, plena encefala =o mozková blána
meningit/o
menisk/o anat. meniskus, kloubní ploténka konkava =o opt. čočka rozptylka, vydutá čočka
meniskektomi/o
menisperm/o
menki/o
menonit/oj
menopaŭz/o
menoragi/o
Menork/o
mens/o mysl, intelekt, duch, duševno, vědomí, rozum =a duševní; =forta rozumově vyspělý, duševně bystrý; =kadukeco duševní sešlost (věkem), marasmus; =malsano duševní nemoc
mensog/i t lhát =a lživý, vylhaný =ema lhářský, prolhaný =isto expr. notorický lhář =ulo lhář
menstru/o menstruace
menŝevik/o
menŝevism/o
ment/o bot. máta
mental/a
mentan/o
mentol/o
menton/o brada
mentor/o mentor, mravokárce
menu/o menu, jídelní lístek; =karto jídelní lístek
menuet/o
menur/o
menuver/o
mercer/o galanterní niťařské zboží
merceriz/i
merd/o vulg. hovno
meretric/o
merg/i t ponořit =ado (po)noření =iĝi ponořit se; =boligilo ponorný vařič, spirála; =okloŝo ponorná skříň, keson
mergul/o
merĝ/o
meridian/o zeměp. poledník Grenviĉa =o, nul=o greenwichský poled ník
merin/o
mering/o pěnové pečivo, sněhové pusinky =i t potřít sněhovou pěnou slazeným sněhem
meristem/o
merit/i t zasluhovat =a zasloužilý, záslužný =inta artisto zasloužilý umělec =ita puno zasloužený trest =o zásluha; =hava, =plena záslužný, zasloužilý
meriz/o planá třešně =arbo, =ujo třešeň
merkantilism/o
merkantilist/o
merkaptan/o
merkat/o trh, odbytiště Eŭropa =o Evropský trh (EHS) nigra =o černý trh
merkred/o středa
Merkur/o Merkur
Merkuri/o
merkurial/o
merl/o kos
merlang/o
merlen/o
merluĉ/o
merop/o
merovid/oj
mertensi/o
Meru/o 1
Meru/o 2
meruli/o
MES = Malta Esperanto-Societo
mes/o 1 i hud. mše; =robo mešní roucho
mes/o 2 = mesoo
mesaĝ/o poselství, vzkaz =isto kurýr, posel; =portisto posel konfidenca =portisto důvěrný posel
mesembriant/o
Mesi/o
mesidor/o
Mesin/o
meskalin/o
Mesmer/o
meso-
meso/o
mespil/o mišpule (plod)
Mess/o
mestiz/o mestic
met/i t dát (co kam), klást, položit =i demandon předložit otázku <> =i en embarason přivést do rozpaků <> =i limon al la diskuto ukončit debatu =i plendon předložit stížnost =i sin sur la ge nuojn kleknout si =i sur sin obléci si =ado pokládání, položení
meta-
metabol/o
metabolism/o = metabolo
metacentr/o
metadon/o
metafizik/o
metafoni/o = umlaŭto
metakarp/o
metal/o kov; nobla =o drahý kov =igi, =izi t pokovávat, pokovit; =dona rudný; =fadeno drát; =(labor)isto kovodělník
metaldehid/o
metalingv/o
metalingvistik/o
metalografi/o
metaloid/o
metalurg/o
metalurgi/o hutnictví
metamer/o
metamorf/a
metamorfoz/o proměna
metan/o
metanal/o
metanol/o
metaplasm/o
metapsiki/o
metasekvoj/o
metastabil/a
metastaz/o
metatars/o
metatez/o
metazo/oj biol. mnohobuněční
metempsikoz/o
meten/o
metencefal/o
mete/o atmosférický jev
meteolog/o = meteorologo
meteologi/o = meteorologio
meteor/o meteor
meteorism/o
meteorit/o
meteorolog/o
meteorologi/o meteorologie
meti/o řemeslo =ejo (řemeslnická) dílna =isto řemeslník; =lernanto řemeslnický učeň
metikal/o
metil/o
metilen/o
metod/o metoda =a metodický, soustavný =aro metodika, soubor me tod
metodik/o metodika (vědní obor)
metodologi/o
metoksil/o
metonimi/o
metop/o
metr/o metr
-metro
metrik/o
metrit/o
metro/o metro, podzemní dráha
metrologi/o
metronom/o
metropol/o
metropolit/o
meum/o
mev/o racek
mez/o střed =o de la alto(j) průměr výšek, průměrná výška <> la ĝusta ora =o zlatá střední cesta =a střední, průměrný =anto těžnice; =aĝa středního věku; Mezameriko Střední Amerika; =bone uspokojivě, dostatečně; =epoko středověk; =fingro prst prostřední(če)k; =kvanto průměr =kvante průměrně; =nombre průměrně =nombro průměr; =proporcio střední hodnota =proporcia mat. středně úměrný; =statura střední postavy; =valoro střední hodnota
mezalianc/o nerovný sňatek
mezant/o
mezembriantem/o
mezenkim/o
mezenter/o = mesoentero
mezere/o
mezoderm/o
mezokarp/o
mezolitik/o geol. mezolit, střední doba kamenná
mezomeri/o
mezon/o
Mezopotami/o
mezosfer/o
mezotint/o
mezotori/o
mezozoik/o geol. mezozoikum, druhohory
mezur/i t měřit, vyměřovat =ado vyměřování =aĵo míra rozměr mě řeného předmětu =ebla (z)měřitelný =ilo nářadí měřidlo, měřít ko, míra faldebla kunmetebla =ilo skládací metr =o (jednorázo vé) (z)měření, soustava měr, míra havi =on de du metroj měřit dva metry; =bendo měřické pásmo; =instrumento tech. měřidlo, měřicí přístroj; =lato měřicí tyč; =rubando měřické pásmo, krejčovský metr
mi 1 já =a můj =a(n) honorvorto(n)! na mou čest!, mé čestné slovo! =aĵo hovor. moje věc la muziko estas =aĵo! hudba, to je moje! <> mi faris =aĵon já jsem si své udělal =n mne, mě; =aflanke z mé strany; =akulpe mou vinou
mi 2 jméno řeckého písmene mí
mi 3 hud.
miagr/o
mialgi/o
miasm/o
miaŭ mňau =i n mňoukat
miceli/o bot. mycelium, podhoubí
Micen/o
micet/o houba, plíseň
miceto-
miĉel/o
Miĉigen/o
Midas/o
midinet/o
midraŝ/o
midriaz/o
midŝipan/o
midz/i
miel/o med =a medový <> =aj vortoj sladké řeči; =akvo medovina; =ĉelo včelí buňka s medem =ĉelaro plást; =monato líbánky; =monata vojaĝo svatební cesta; =vino medovina; =voĉe líbezným hláskem
mien/o vzezření, výraz ili faras =on kvazaŭ ili laboras tváří se, že dělají <> havi vinagron en la =o tvářit se kysele =i n tvá řit se; =ludo mimika
migal/o = birdaraneo
migdal/o bot. mandle
migdalat/a
migmatit/oj
migr/i n putovat =a stěhovavý =a tendaro putovní tábor =anto po cestný =ema potulný, toulavý =ulo poutník, tulák
migren/o migréna
mihrab/o
mikad/o
Mikel-Anĝel/o
Miken/o = Miceno
mikologi/o = micetologio
mikoriz/o
mikoz/o = micetozo
mikrab/o = mihrabo
mikro- předpona s významem nesmírně malý filmo film mikrofilmo mikrofilm
mikro- předpona podílových jednotek SI, např. mikrometro 10-6m
mikroamper/o
mikroanaliz/o
mikrob/o mikrob
mikrobicid/o
mikrobiolog/o
mikrobiologi/o
mikrobus/o
mikrocefal/o
mikrocirkvit/o eltech. mikroobvod
mikroĉip/o
mikroekologi/o
mikroelektronik/o
mikroelement/oj
mikrofarad/o
mikrofaŭn/o
mikrofiĉ/o inf. mikrofiš
mikrofilm/o
mikrofizik/o
mikroflaŭn/o
mikrofon/o mikrofon
mikrofotografi/o
mikrokanel/o mikrorýha =a disko dlouhohrající deska, mikrodeska
mikrokemi/o
mikrokirurgi/o
mikroklimat/o
mikrokok/o
mikrokomputor/o
mikrokopi/o
mikrokosm/o
mikrolit/o
mikrologi/omikrometr/o
mikrometri/o
mikromodel/o
mikron/o
Mikronezi/o Mikronésie
mikroond/o
mikroorganism/o
mikrop/o
mikropil/o
mikroplankton/o
mikropopulaci/o
mikroprocesor/o
mikroprocezil/o = mikroprocesoro
mikroprogramo
mikroskop/o mikroskop, drobnohled
mikrosociologi/o
mikrospor/o
mikrosporoz/o
mikrot/o
mikrotom/o
mikrotomi/o
mikrotron/o
mikrovolt/o
miks/i t míchat =i sin inter la amason vmísit se do davu =a smíšený =aĵo směs(ice); =amaso haraburdí, smetiště; =furaĝo zeměď. směska; =kolora strakatý, různobarevný
miksedem/o
miksin/o
miksom/o
miksomatoz/o
miksomicet/oj
mikst/a
mikstur/o
mil tisíc
Milan/o
mild/a
mili- mili předpona podílových jednotek SI (10-3)
mili/o
miliar/a
miliard/o miliarda
milic/o
milici/o
miliem/o
milimetr/o
milion/o milion
milit/o válka (intercivitana) =o občanská válka =ema bojechtivý, výbojný, útočný =i n válčit; =akir(aĵ)o válečná kořist; =difektoj válečné škody; =estro vojevůdce; =iro válečné tažení; =kaptito válečný zajatec; =kontraŭulo odpůrce militarismu války, antimilitarista; =servo vojenská služba
militarism/o
militarist/o
milonit/o
milv/o
Milvoki/o
mim/o 1 mim =i t vyjadřovat se mimikou
mim/o 2
mimeograf/o
mimetism/o
mimik/o
mimoz/o
mimul/o
min/o 1 štola, šachta, důlní jáma, =aĵo narubaná ruda =ejo důl(ní závod) subĉiela =ejo povrchový důl =isto horník; =ekspluato dolování, hornictví, těžba; =gaso důlní plyn; =istestro důlní (předák); =salo kamenná sůl
min/o 2 voj. mina; =i t (za)mino(vá)vat; =isto minér
minac/i t hrozit, vyhrožovat, ohrožovat =o hrozba, vyhrožování, ohrožení
minankabaŭ/a
minaret/o minaret
minc/a lit. tenký
Mindana/o
Mindor/o
mineral/o nerost =a minerální
mineralog/o
mineralogi/o
Minesot/o
minestron/o
minet/o
mini-
mini/o minium, suřík
miniatur/o miniatura =a scenejo loutková scéna
minigolf/o
minijup/o
minikomputil/o
minimum/e minimálně, přinejmenším, nejméně =a minimální =o mini mum
ministeri/o ministerstvo
ministr/o ministr =aro vláda, kabinet =ejo ministerstvo (sídlo)
minjon/a
Mino/o
minor/a hud. moll obecně menší (ze dvou věcí)
minorit/oj
minoritat/o menšina
Minork/o = Menork/o
Minsk/o
minstrel/o = menestrelo
minuarti/o
mint/o bot. máta
minus mat. minus, bez =ato menšenec
minuskl/o minuskule, písmeno malé abecedy
minut/o minuta =a minutový, krátký
miocen/o geol. miocén
miogl/o
miokardi/o
miom/o
miop/a krátkozraký =ulo krátkozraký osoba, přen. neprozíravý
mioz/o
miozot/o bot. pomněnka
mir/i n divit se mi =as ekscii s údivem se dovídám =a udivený =egi žasnout =ego úžas =igi udivit =(ind)aĵo podivuhodnost, div =o údiv, podiv
mirabel/o bot. mirabelka, slíva vosková =ujo, =arbo mirabelka (strom)
miraĝ/o přelud, fata morgána
mirakl/o zázrak =isto kouzelník
mirh/o bot. myrha
miria-
miriad/o myriáda, nesčíslné množství
miriapod/o zool. stonožka
miricil/o
mirid/o
mirik/o
miring/o anat. bubínek
miringit/o
miringotomi/o
miriofil/o
miristik/o
mirliton/o
mirmekofag/o
mirmekofili/o
mirmeleon/o
mirmidon/oj
mirobalan/o
mirt/o bot. myrta
mirtel/o borůvka
mis-
misa chybný, mylný, nesprávný, nezdařený =aĵo omyl, neúspěch =o chyba, nezdar, sport. faul =ulo nezdárník, zatracenec, hříšník misuzi t zneužít, nesprávně použít
misago chybný čin
misaŭdi t přeslechnout
misformi t deformovat
misfortuno smůla, nezdar, neúspěch
misfunkcii n špatně fungovat
miskalkuli t chybně (s)počítat, přepočítat se
miskompreni t špatně pochopit, neporozumět =o nedorozumění
mispaŝi n klopýtnout =o klopýtnutí, přen. faŭ pas
misprezenti t zkreslit, překroutit, nesprávně předložit pre zentovat
misrezoni n chybně uvažovat usuzovat
misskribo chyba, přepsání se
misŝanculo smolař
mistaksi t chybně odhadnout ocenit
misal/o = meslibro
misi/o poslání, mise, poselstvo =ejo misionářská stanice =isto náb. misionář =ulo člen mise poselstva
misil/o voj. řízená střela ter-aera =o střela země-vzduch
Misisip/o řeka Mississippi =io stát Mississippi
miso/o
mister/o záhada, tajemství =a záhadný, tajuplný =aĵo záhadná věc; =plena záhadný, tajuplný
mistifik/i t mystifikovat, (o)klamat, obloudit, (o)šálit =aĵo podvod, klam, podvržené dílo
mistik/a mystický =ismo mysticismus =ulo mystik
mistral/o
Misur/o řeka Missouri =io stát Missouri
mit/o mýtus, báje, pověst =a mytický, vybájený, bájný, přen. smyšlený; =oplena bájný, bájemi opředený
Mitilen/o
miting/o mítink, veřejné shromáždění (zvl. politické)
mitokondri/oj
mitolog/o
mitologi/o
mitoz/o
mitr/o
Mitra/o
mitrajl/o hist., voj. střepiny do palné zbraně
mitral/a anat. mitrální, dvojcípý =a valvo dvojcípá chlopeň
mitral/o kulomet =eto samopal
mitralit/o
Mitridat/o
mitul/o
mizantrop/o mizantrop
mizer/o bída, nouze =a bědný, nuzný, ubohý, darebný, mizerný =i n trpět bídu, být ubohý =igi zbídačit =ulo ubožák, chudák; =aspekta zubožený
mizerikord/o milosrdenství, slitování
mizogin/o
mizomij/o
MJ = Membro kun Jarlibro (de UEA)
Mjanm/o
mjel/o mícha
mjelin/o
mjelit/o
mjelopati/o
M.K.S.-sistemo
mnemonik/o, mnemoteknik/o mnemotechnická pomůcka; =a mnemotechnický
mobil/o
mobiliz/i t mobilizovat =i siajn fortojn sebrat napnout svoje síly =(ad)o mobilizace
moci/o
moĉiriz/o
mod/o móda jaz. slovesný způsob =a módní =aĵoj módní novinky
modal/o
model/o vzor, předloha, model (i osoba) teleregata =o dálkově o vládaný model =a vzorný, ukázkový, vzorový, příkladný na šaty =i t modelovat =igi napodobit vzor =ilo forma =ino modelka, ma nekýnka =isto modelář, módní návrhář; =folio střih
modem/o inf. modem
Moden/o
moder/a mírný, umírněný =igaĵo fyz. moderátor =igi zmírnit =isto moderátor (osoba)
modern/a moderní =igi (z)modernizovat
modest/a skromný, nepatrný =eco skromnost =iĝi uskromnit se
modif/i t modifikovat, pozměnit, obměnit, uzpůsobit =ado modifikování, pozměnění, úprava =(aĵ)o modifikace
modilon/o
modjul/o
modl/i t modelovat, formovat =a modelovací =a argilo modelovací hlína =ado modelování, tvarování =ilo forma (na odlitky)
modlur/o
modul/i t modulovat =ado modulace, modulování =atoro, =ilo tech. modulátor =o modul
modul/o 1
modul/o 2 = modjul/o
mohajro text. mohér(ová látka)
Mogadiŝ/o
mogol/o
mohajr/o
Mohamed/o
mohikan/oj
mok/i t posmívat se =a posměšný =ema posměvačný =inda směšný; =o posměch; =nomo posměšná přezdívka; =ridi t posmívat se; ne =u min neposmívej se mně; =o posměšek, výsměch
moka/o
mokasen/o mokasín
moks/o
mol/a měkký =aĵo dužina =o měkkost =o de pano střída chleba =igi změkčovat, (ob)měkčovat =iĝi (z)měknout; =korulo expr. dobračisko
mol/o mol (základní jednotka látkového množství)
molar/a
molar/o anat. stolička (zub)
molas/o
Moldav/o Moldávec; =io Moldávie
moldavik/o
mole/o (přístavní) molo
Moleĥ/o
molekul/o molekula; =asocioj shluky molekul
molest/i t obtěžovat, dotírat, špatně zacházet (iun s někým), urážlivě napadat
molibden/o
molibdenat/o
Molier/o Molière
molini/o
moloĥ/o
Moluk/oj
molusk/o měkkýš
molv/o
momant/o fyz.,mat.,tech. moment
Mombas/o
moment/o okamžik, chvilka unu =on! za chvíli! en kuranta =o v tuto chvíli, v tomto okamžiku
momordik/o
mon/o peníze maldunga =o odstupné, odškodné (při propuštění z práce) =ero mince =eroj drobné (mince) =igi zpeněžit =ujo peněženka; =avida hamižný, lačný peněz; =bileto bankovka; =depon(aĵ)o vklad; monhava zámožný
monmanka bez peněžních prostředků, nesolventní
monofero peněžitý dar, milodar
monpuno pokuta
monsistemo peněžní soustava, měna
monŝanĝejo směnárna
monacit/o
monad/o
monaĥ/o mnich, řeholník =(in)ejo klášter =ino jeptiška, řeholnice
monak/o = monaĥo
Monak/o Monako
monard/o
monarĥ/o, monark/o monarcha, panovník, mocnář
monarĥi/o, monarki/o monarchie absoluta konstitucia =o absolutní konsti tuční monarchie
monat/o měsíc (doba) =aĵo lék. měsíčky, menstruace
monazit/o
mond/o svět, vesmír =aĵoj světské záležitosti, marnosti =uma mon denní, velkosvětský =umo smetánka, velký svět; =civitaneco světoobčanství; =ĉampiono mistr světa; =fama světoznámý, proslulý; =konata světoznámý; =koncepto světový názor; =lingvo světový jazyk; =milito světová válka
moned/o kavka
monelmetal/o
mong/o
mongol/o Mongol M=io, M=ujo Mongolsko
mongolism/o
mongoloid/a
monili/o
monism/o
monist/o
monitor/o asistující žák, monitor, dálkové kontrolní zařízení, nám. monitor
mono-
Monocer/o
monodelf/oj
monofizit/oj
monofoni/o
monoftong/o
monogam/a = monogamia
monogami/o monogamie
monogenez/o
monografi/o
monogram/o monogram
monoik/a
monokl/o monokl
monoklin/a geol. jednoklonný, bot. hermafroditní, obojpohlavní
monokromat/a
monokromator/o
monolit/o monolit
monolog/o monolog =i n vést monolog
monom/o
monomani/o
monomer/oj
monopetal/a
monoplan/o let. jednoplošník
monopol/o monopol
monosakarid/o
monosemi/o
monosilab/o
monoteism/o
monoteist/o
monotip/o
monoton/a monotónní, jednotvárný
monotrem/oj = koakul/oj
monotropi/o
monovalent/a = unuvalenta
monoz/o = monosakarid/o
monroism/o
Monrovi/o
monsinjor/o
monstr/o obluda, netvor, příšera =a obludný, nehorázný
monstranc/o
mont/o hora =aro pohoří =(ar)ano horal, obyvatel hor kompakta =arano urostlý statný horal =areto, =etaro vysočina =ego velehora sublima =ego majestátní velehora =eto pahorek, kopec =iĝi kniž., i přen. zvedat se, vypínat se; =arlago pleso, mořské oko; =eĝoj hřebeny hor; montobaso úpatí hory
montoĉeno horské pásmo
montodorso horský hřbet
montogrimpado horolezectví
mont(o)selo horské sedlo
montpasejo zeměp. průsmyk, horský přechod, soutěska
Montan/o
Montekarl/o
Montekrist/o
Montenegr/o Černá Hora
Montevide/o Montevideo
Montmartr/o
Montpelier/o
montr/i ukázat =i sin, =iĝi ukázat se; =ofenestro výkladní skříň, vývěsní skřínka; =ofingro ukazová(če)k; =okesto vitrína
Montreal/o
monument/o pomník, památník =a monumentální, týkající se památníku pomníku
monzonit/o
moped/o moped
mops/o
mor/o mrav(y), zvyk, obyčej =a zvykový, týkající se mravů
mora/o 1
mora/o 2
moral/o morálka, mravnost =aĵo mravní poučení =igi moralizovat =isto moralista
moratori/o
morav/o = moravian/o
Morav/o řeka Morava m=iano Moravan =ia Slovakio Moravské Slovácko =io země Morava
morb/o kniž. nemoc, choroba; =okvanto morbidita, nemocnost
morbid/a lék. morbidní, chorobný, neduživý, lit. jemný
morbil/o spalničky
mord/i t kousat, bodat, uštknout tech. rozežírat, korodovat, lep tat =aĵo sousto =anta silně bolestivý, přen. sžíravý =ilo leptadlo
mordvin/oj
moren/o
Morfe/o
morfem/o
morfin/o morfium, morfin
morfofonologi/o
morfogenez/o
morfologi/o jaz. tvarosloví
morganat/a
morgaŭ zítra =a zítřejší =o zítřek
morĥel/o, morkel/o bot. smrž
moribund/a
morinel/o
morion/o
morkel/o
mormon/o
morn/a kniž. ponurý, zasmušilý, tísnivý =a impreso skličující do jem =a humoro chmurná nálada
mororut/o
moroz/a mrzutý, nevrlý
mors/a
mort/i n zemřít =i de malsato zemřít hladem =i per glavo zemřít mečem =i pro vundo zemřít na zranění =a mrtv(oln)ý, smrtelný =a =inda peko smrtelný hřích =aĉi zdechnout =ema, =(ig)a vundo smrtelný úraz zranění =igi zabít, usmrtit =iĝi zabít se =intaĵo mršina, mrtvola =o smrt
Morta Maro Mrtvé moře; mortideva smrtelný, podléhající smrti zániku
mortinsidi n ukládat usilovat o život (pri iu někomu)
mortmerita zasluhující smrt =a peko smrtelný hřích
mortokvanto úmrtnost
mortpafi t zastřelit
mortstrangoli t (za)rdousit
mortadel/o
mortal/o smrtelník (= mortideva homo)
morter/o stav. malta
mortez/o =omaŝino stroj. dlabačka
mortir/o
moru/o zool. treska
morul/o
morus/o bot. moruše plod =arbo, =ujo morušovník
morv/o
Mose/o
mosk/o pižmo
moskatel/o muškátové víno (= muskatvino)
moske/o mešita
moskit/o moskyt
moskulen/oj
Moskv/o Moskva
most/o mošt
Mosul/o
moŝt/o zdvořilostní titul Reĝa =o královské Veličenstvo pastra =o velebný pán =a urozený, (vysoce) ctěný =ul(in)o urozený pán urozená paní, vysoce postavená osoba
mot/o moto, heslo, citát
motacil/o
motaŭn/o
mote/o zool. mol (= tineedo)
motel/o
motet/o
motiv/o motiv, pohnutka, důvod =i t motivovat =ita postulo zdů vodněný oprávněný požadavek
motocikl/o motocykl (= motorciklo)
motor/o motor dizela dutakta =o vznětový dvoutaktní motor eksploda =o zážehový motor =a motorový =izi t motorizovat; =biciklo moped; =boato motorový člun; =ciklo motocykl; =trajno motorový vlak
mov/i t hýbat, pohybovat, přimět sin =i, =iĝi hýbat se, pohybovat se =a forto hybná síla =ado hnutí, pohybování laborista =ado dělnické hnutí =ebla pohyblivý, hybný, přenosný, movitý =eblo pohyblivost =iĝema čilý, pohyblivý, neposedný =ilo hnací stroj, motor =ilaro de horloĝo mechanismus hodin(ek) =o pohyb, (po)hnutí instinkta =o instinktivní bezděčný pohyb lantaj =oj mdlé vleklé pohyby
moviment/o
Moz/o
mozaik/o bot. um. mozaika
Mozambik/o Mosambik
mozarab/oj
Mozart/o
Mozel/o
MS = Membro-Subtenanto
MT = Monda Turismo
muar/i
mucid/a ztuchlý, zatuchlý
mucilag/o
mucin/o
mudehar/o
muel/i t mlít =aĵo melivo =ejo mlýn(ice) =ilo mlýn(ek) =isto mlynář; =dento zub stolička
muezin/o
muf/o rukávník, punčoška (lampy), tech. objímka, pouzdro; =ganto palečnice, palčák
mufl/o tech. mufle, komorová pec =i t ohřívat, tepelně zpracová vat v komorové peci
muflon/o
mufti/o náb. muftí
muget/o
mugil/o
muĝ/i n o turu bučet, řvát, přen. ječet, hučet bučet jako tur =ado bučení, hukot, šum =ado de vento hučení větru
muk/o sliz, hlen =a slizký; =membrano anat. sliznice
mukoproteid/o
mukor/o
mukoz/o anat. sliznice =aĵo hlenovitý sliznatý povlak
mul/o mul <> obstina kiel =o paličatý jako mezek
mula/o náb. mullah
mulat/o
mulĉ/o zeměd. nastýlka, mulčovací materiál =i t mulčovat, nastý lat
muld/i t stroj. formovat, lít, odlévat (do formy)
muleta/o
mult/a mnohý, četný, lecjaký =e mnoho =e pli bona mnohem lepší =e da pano hodně chleba =igi (roz)množit =iĝi (roz)množit se =o spousta, velký počet =o da mono množství peněz =obla mnoho násobný =obligi znásobit, (roz)množit =obligilo rozmnožovací stroj =obligo násobení =ope ve velkých skupinách; =ampleksa rozsáhlý, obsažný; =angulo mnohoúhelník; =edro mnohostěn; =ekosta drahý; =enhava obsažný, hutný; =(e)nombra (po)četný; =flanka mnohostranný; =foje mnohokrát; =kolora pestrobarevný; =signifa významný; =speca různorodý; =valora (draho)cenný
multetuberul/oj
multiplik/i t násobit =anto násobitel =ato násobenec =o násobení
mumi/o mumie =igi mumifikovat
mumps/o
mung/i n smrkat t čistit nos (někomu)
mung/o = mungoto
mungot/o
Munĥen/o = Munken/o
munici/o munice; =ejo muniční sklad
municip/o
Munken/o Mnichov
munt/i t tech. montovat, sestavit =i juvelŝtonon usazovat draho kam =i filmon (se)stříhat film =aĵo tech. sestava =umo rám, kryt, pouzdro, držák; =bendo běžící pás
muon/o
mur/o zeď, stěna nuda =o holá stěna =ego hradba =eto zídka; =afiŝo nástěnný plakát; =gazeto nástěnné noviny, nástěnka
murb/o
murd/i (za)vraždit =into, =isto vrah =ito oběť vraždy, zavražděný =o vražda
mureks/o
muren/o
Murmansk/o
murmur/i n bručet, hučet, bublat, vrčet =(ad)o zurčení, šumění, bublání
mus/o myš; =kaptilo past na myši
muscikap/o
musk/o mech pluŝeca =o hebký mech
muskarden/o
muskardin/o
muskari/o
muskarin/o
muskat/o muškátový oříšek =arbo, =ujo muškátovník
musket/o voj. mušketa =isto mušketýr
musketer/o (francouzský) mušketýr
muskol/o sval peronea =o lýtkový sval ŝultra =o ramenní sval =aro svalstvo
muskoloz/o
muskovit/o
muslin/o
muson/o met. monzun
mustang/o
mustard/o kuch. hořčice
mustel/o zool. kuna lesní
musteri/o
muŝ/o moucha; karno~o masařka
muŝelkalk/o
mut/a němý =a pro teruro němý hrůzou =eco němota =igi umlčet =igilo hud. tlumič =iĝi zmlknout, oněmět =ulo němý člověk
mutaci/o biol. mutace =i n mutovat (genově)
mutarotaci/o
mutil/i t lék. znetvořit, zmrzačit
mutual/a práv., polit. vzájemně podpůrný =eco vzájemnost
muz/o um. múza =aj artoj muzická umění
muzak/o
muze/o muzeum subĉiela =o skanzen
muzel/o čenich, rypák, čumák =ingo náhubek
muzeologi/o
muzeologi/o
muzik/o hudba =a notacio notové písmo =ama, =ema muzikální, hudbymilovný =i n hrát, muzicírovat =igi zhudebnit =ilo hudební nástroj =isto hudebník; =(o)kajero notový sešit
muzikal/o
muzikolog/o
muzikologi/o
muzulman/o = islamano