J

j třinácté písmeno esperantské abecedy [j]; ~o jé (název hlásky j)

-j koncovka množného čísla: Alpoj Alpy; niaj grandaj fabrikoj naše velké továrny

J chem. značka jodu

ja vždyť, přece, ovšem, sice è sendube, efektive, jes; mi ~ skribas vždyť píšu; tio ne estas ~ peko to přece není hřích; tio ne estas ~ peko, sed ĝentilaĵo ankaŭ ne to sice není hřích, ale zdvořilost také ne; vi ne kredas ~, ke tio estas vero přece nevěříš, že to je pravda; jes ~! bodejť!

jabiru/o orn. jabiru (Jabirumycteria) (čápovitý pták Jižní a Střední Ameriky)

Jablonov/a Montoĉeno zeměp. Jablonovyj chrebek (ruské pohoří)

jaborand/o bot. jaborandi (Pilocarpus) (jihoamerický keř, z jehož listí získává oční lékařství pilokarpin); lék. léčivý výtažek z této rostliny

jacint/o min. hyacint (oranžový drahokam)

Jaĉj/o Jakoubek, Kuba (zdrobnělina Jakuba)

jad/o min. jadeit, nefrit (zelený drahokam); ~a jadeitový, nefritově zelený

jadeitit/o min. nefritová hornina

Jadvig/o jméno Hedvika (= Hedvig/o)

Jadvinj/o Jadvička, Hedvička

Jaf/o zeměp. Jaffa (izraelský přístav)

Jafet/o bibl. Jefet, Jáfet (Noemův syn); ~idaj lingvoj jaz. jafetické jazyky

Jagelon/oj hist. Jagellonci (litevsko-polská královská dynastie)

Jagi/o H. Yagi (japonský elektroinženýr; 1886-1976); ~a anteno Yagiho anténa

jaguar/o zool. jaguár (Panthera onca, Felis onca) è pantero, leopardo, feliso

jaĝurved/o lit. Jadžurvéd (část staroindických véd, obětní pořekadla)

jahurt/o jogurt è jogurto

jaĥt/o jachta; ~ado plavba na jachtě; ~haveno přístav pro jachty; ~klubo jacht-klub

jak/o sako, krátký kabát è bluzo, anorako, kitelo, kamizolo, palto, ĵaketo, frako, mantelo, ;livreo; unu(buton)vica ~o jednořadé sako; du(buton)vica ~o jednořadé sako; (en)hejma ~o domácí kabátek; leda ~o kožená bunda; lana ~o vlněný kabátek; nokta ~o kabátek pyžama; pelta ~o kožešinový kabátek; perforta ~o svěrací kazajka; piĵama ~o pyžamové sako; skiista ~o lyžařská bunda; smokinga ~o sako smokingu; surmeti ~on obléci si sako; ~eto sáčko, kabátek; ~(o)butono knoflík saka; ~okolumo límec saka; ~opoŝo kapsa saka; frenez~o svěrací kazajka; ledo~o kožená bunda; palto~o bunda; pelt~o kožešinový kabátek; sav~o záchranná vesta

jakarand/o bot. Jacaranda (Jacarandax); mimozfolia ~o XXX (J. mimosifolia); ~a ligno palisandr

jakini/o bot. XXX (Jacquina)

Jakelin/o Jacquelina (ženské jméno) è Jakobino, Ĵakvino

Jakob/o Jakub è Ĵakvo; bibl. Jákob; ~ano náb. jakobit (syrský křesťan); ~ino Jakubka; ~isto anglický stoupenec Stuartovců; ~ulo starý název dominikánů

jakoben/o hist. jakobín; Klubo de l' ~oj Klub jakobínů; esti pli malbona ol ~o být horší radikál než jakobín; ~a jakobínský; ~ismo jakobínizmus

jakŝ/o mytol. jakša (démon)

jakt/o = jaĥto

jakut/o etn. Jakut (sibiřský národ); ~a jakutský; ~io Jakutsko

Jakutsk/o zeměp. Jakutsk (hlavní město Jakutska)

jakv/o bot. plod chlebovníku; ~ujo, ~arbo bot. chlebovník (Artocarpus heterophyllus, Artocarpus integrifolia)

jalap/o bot. 1 kořen povijnice (léčivý) 2 pryskyřice povijnice; 3 ~o, ~ujo, ~oplanto bot. povijnice (Ipomoea purga, Exogonium purga); Brazila ~o XXX (Merremia tuberosa); Hindia ~o XXX (I. turpethum); vera ~o povijnice; ~rezino pryskyřice z povijnice; ŝajn~o nocenka (Mirabilis jalapa)

Jalt/o zeměp. Jalta (město na Kymru)

Jalu/o, Jaluĝjang-rivero zeměp. Ja-lu-cang-pu-ťiang (čínská řeka)

jam již, už; li ~ estas tie už je tam; ~ de longa tempo již dlouho, již odedávna; ~ de malproksime už zdaleka; ~ ne už ne (když se něco nestalo a už nestane): li ~ ne venos už nepřijde (ale měl přijít); ~ ne plu už víckrát ne; li ~ ne venos plu už víckrát nepřijde (dnes tu byl naposled); ~ sen tio už bez toho; ne ~ ještě ne (lépe: ankoraŭ ne); ~a právě uskutečněný (= ĵusa); la ~a respondo právě došlá odpověď, již došlá odpověď; mal~ nedporuč. teprve

Jam/o 1 mytol. Jam (fénický bůh vod a moře)

Jam/o 2 = Jamao

Jama/o mytol. Jama (indický bůh smrti a podsvětí)

jamador/o orn. yamadori (japonský bažant) (Phasianus soemmerringii <Yamadori>)

Jamagat/o zeměp. Yamagata (japonské město)

Jamaik/o Jamajka v.t. Ĵamajko

Jamato-ŝtato hist. zeměp. Yamat (první japonský stát)

jamb/o lit. jamb (básnická stopa) è trokeo, spondeo; ~a jambický; ~a metro jambické metrum; ~aj versoj jambické verše; ~ino jambický verš s ženským rýmem (končí nepřízvučnou slabikou); ĥor~o verš sestávající s trocheje a jambu; tri~o, kvar~o, kvin~o, ses~o, sep~o verš sestávající ze tří, čtyř, pěti, šesti, sedmi jambů

jambos/o bot. hřbíčkovec kořenný (Syzygium jambos, Eugenia jambos)

jamboz/o = jamboso

Jamin bibl. Jámin; ~idoj čeleď jáminská, Jáminité

Jamusukr/o zeměp. Yamoussokro (hl. město Pobřeží slonoviny)

Jan/o mytol. Ianus (starořímský bůh začátků, ochránce vrat a průchodů); la duvizaĝa ~o Ianus s dvěma obličeji (sledující minulost a budoucnost)

Jance/o = Jangzio

jang/o filoz. jang (čínský symbol mužského principu - kladný, světlý) è jino

Jangon/o zeměp. Yankoun (hl. město Birmy)

Jangzi/o zeměp. Jang-c`-ťiang, Ľchang-ťiang (velká čínská řeka)

janiĉar/o hist. janičář (osmanský elitní voják)

Janj/o zdrobnělina ženských jmen (Jadvigo, Jakobino)

janki/o slang. Yankee, Američan

Janmajen/o zeměp. Jan Mayen (norský ostrov)

Jansen/o hist. Cornelius Jansen (nizozemský katol. teolog; 1585-1638); ~ismo jansenismus; ~isto jansenista

janŝao-kulturo hist. čínská kultura z vesnice Yangshaocun (5. a 4. stol. př. n.l.)

januar/o leden

japan/o Japonec; ~a japonský; la ~a skribo japonské písmo è torinoko; ~eska v japonském stylu; ~ino Japonka; J~io, J~ujo Japonsko; ~igi pojaponštit, přeložit do japonštiny

japanolog/o japanolog

japanologi/o japanologie; ~a japanologický

jar/o rok; ~o de Homaj Rajtoj rok lidských práv; ~o(n) post ~o rok za rokem; ~oj de suferado roky strádání / utrpení; budĝeta ~o fin. účetní rok; civila / leĝa ~o civilní rok; ĉiun duan ~on každý druhý rok; de ~o al ~o rok od roku; eklezia / liturgia ~o církevní rok (od Adventu do Adventu); en la sama ~o, la saman ~on ve stejném roce; en la venonta ~o, la venontan ~on v příštím roce; gregoria ~o gregoriánský rok; julia ~o juliánský rok; kiom da ~oj vi havas? kolik máte roků?; knabaj ~oj chlapecká léta; lerneja jaro školní rok; dezirante plej bonan novan jaron al vi s přáním všeho nejlepšího do nového roku; en la pasinta ~o, la pasintan ~o v loňském / minulém roce; sabata ~o, ~o de forlaso hebr. sobotní rok (rok odpuštění dluhů - každý sedmý rok); sidera ~o hvězd. siderický rok (vůči hvězdnému pozadí - 365,25636 dní); teatra ~o divadelní rok; tropika ~o hvězd. tropický rok (vůči jarnímu bodu - 365,2422 dní); maljunaj ~oj, sed ne saĝaj faroj provádět hlouposti na stará kolena; pagas maljunaj ~oj por junaj eraroj stáří platí za chyby mládí; de zorgoj, ne de ~oj blankiĝas la haroj vlasy šedivějí kvůli starostem, ne kvůli létům; lavu tutn ~on, negro ne blankiĝos umývej třeba celý rok, černoch nezbělá; ~a roční (jednoroční, celoroční, každoroční); ~a enspezo roční příjem; ~a kapacito roční kapacita; ~a produktado roční výroba; ~e ročně; ~aro řádka let è aĝo, epoko, erao, periodo; ~abono roční předplatné; ~aĝa jednoletý, nevh. -letý (tri~aĝa tříletý); ~centa stoletý; ~cento století; en la deknaŭa ~cento v 19. stol.; komenciĝo de la nova ~cento začátek nového století; ~daŭra trvající jeden rok; ~deko desetiletí; ~duono půlrok (= duon~o); ~fina ke konci roku; ~fina bilanco bilancování na konci roku; ~fino konec roku; ~foiro výroční trh, veletrh è kermeso; ~kolekt(aĵ)o ročník (soubor čísel časopisu); bindita ~kolekto de revuo svázaný ročník časopisu; ~komenca na počátku roku; ~komenca tago Nový rok; ~komencaj promesoj sliby na počátku roku; ~komenco počátek roku; ~konferenco výroční konference; ~kunveno výroční schůze; ~kvarono čtvrtletí (= kvaron~o); ~kvino pětiletka; ~libro ročenka; ~libro de UEA ročenka UEA; ~longa atendado jednoleté čekání; ~meza pololetní; ~mila tisíciletý, trvající tisíc let; ~milo tisíciletí; ~numero letopočet; ~plano roční plán; ~raporto výroční zpráva; ~ringo letokruh (na stromě); ~serio, ~vico řada let; antaŭ~o, antaŭa ~o předchozí rok; cent~a stoletý; cent~o = ~cento; ĉi~a letošní; ĉi~e letos; ĉiu~a každoroční; ĉiu~e každoročně; ĉiucent~a stávající se každých sto let; duon~a půlroční; duon~o půlrok; favor~o náb. požehnaný rok; laŭ~a jednoletý; lerno~o školní rok; lerno~oj školní léta; lum~o hvězd. světelný rok (zválenost, kterou urazí světlo za rok) è parseko; lun~o měsíční rok (12 úplňků, tj. 354 dní); mil~a tisíciletý; mil~a imperio tisíciletá říše; mil~o = ~milo; mil~oj ne povis, minuto elŝovis co nezmohla celá tisíciletí, dokázala jedna minuta; nov~a novoroční; nov~aj bondeziroj novoroční přání; plur~a víceletý; plur~a herbo víceletá tráva; prov~oj zkušební léta (v učení, zaměstnání); servo~oj roky služby (v úřadě, na vojně); super~o přestupný rok

jard/o 1 yard (0,917 m) è metro, klafto, arŝino

jard/o 2 nám. ráhno è bumo, busprito, gafo; antaŭa ~o ráhno předního stěžně; meza ~o ráhno středního stěžně; posta ~o ráhno zadního stěžně; ~lifto závěsné lano ráhna; ~ovelaro ráhnové plachtoví; ~ovelo ráhnová plachta; ~-top-velaro XXX; al~igi připevnit plachtu k ráhnu è refi, brajli, ferli; bram~o nadkošové ráhno; ĉef~o hlavní ráhno; grand~o XXX; reĝ~o nejvyšší ráhno; post~o ráhno zadního stěžně; top~o košové ráhno

Jaren/o zeměp. Yaren (nyní Yangor, hl. město Nauru)

jarl. = jarlibro

jarl/o hist. jarl (skandinávský náčelník nebo místodržitel)

Jaroslavl/o zeměp. Jaroslavl (ruské město)

jaroviz/i t zeměd. jarovizovat (urychlovat růst) è vernalizi, forci

jasmen/o bot. jasmín, pustoryl (Jasminum); arbusta ~o XXX (Jasminum fruticans); grandflora ~o XXX (J. officinale grandiflorum); oficina ~o XXX (J. officinale); ~a jasmínový

jasp/o geol. jaspis (polodrahokam, křemen zbarvený zeleně, červeně, žlutě, hnědě) ; stria ~o mramorovaný jaspis; ~i jaspisově vybarvit è vejni, marmori; ~eca podobný jaspisu

jaspis/o zast. = jaspo

jaŝir/o náb. šintoistický chrám

jatagan/o hist. voj. jatagan, handžár (bodná a sečná zbraň)

Jaunde/o zeměp. Yaoundé (hl. město Kamerunu)

Jav/o zeměp. Jáva (indonéský ostrov ve Velkých Sundách); ~ano Javánec; ~anino Javánka

Javan/o hist. starověké Řecko (hebrejsky)

Jave/o náb. hebr. Jahve (hebrejský Bůh) è Adonaj, Jehovo, Elohimo, Eternulo; Alaho; ~isto biblický autor nazývající takto Boha

jazion/o bot. pavinec (Jasione); daŭra ~o XXX (Jasione perrenis); monta ~o pavinec horský, pavinec modrý (Jasione montana)

Jazon/o mytol. Jáson (starořecký hrdina)

jc. = jarcento

JD = Junulara Delegito (de UEA)

je předložka bez přesného významu; vyjadřuje 1 časové údaje; je la tria matene ve tři ráno; 2 uchopení kapti je la mano chytnout za ruku; konduki iun je la nazo vodit někoho za nos; frapi per la fingroj je la fenestro udeřit se prsty o okno; ekfroti alumeton je muro škrtnout sirkou o zeď; la ŝiprompiĝulo tenas sin je tabulo trosečník se drží desky; 3 rozdíl při srovnávání je tri jaroj pli aĝa o tři roky starší; je kapo pli alta o hlavu vyšší; retiriĝi je kelke da paŝoj ustoupit o několik kroků; resti je granda distanco malantaŭe zůstat na velkou vzdálenost pozadu; 4 mluvnický vztah lama je unu kruro chromý na jednu nohu; kredi je Dio věřit v Boha; plena je ŝtonoj plný kamení; riĉa je spertoj bohatý zkušenostmi; malsana je la brusto nemocný na prsa; kapabla je ĉio schopný všeho; kontenta je sia sorto spokojený se svým osudem; havi rajton je io mít na něco právo; graveda je filo je těhotná a bude mít syna; sufero de iu je io utrpení někoho kvůli něčemu; veti je ĉevalo vsadit se o koně; pozon duonkuŝan ŝanĝi je pozo sida změnit polohu "pololežmo" na polohu "v sedě"

je- předpona téhož významu jako předložka: ~ĵuri t spřísahat, spiknout (= konspiri)

JEB = Junularo Esperantista Brita

JEFO = Junulara Esperantista Franca Organizo

Jehoaŝ/o bibl. Jóaš, Joas

Jehojada bibl. Jójada, Joiada

Jehoŝafat/o bibl. Jóšafat, Jozafat

Jehov/o náb. Jehova; Atestantoj de ~o svědkové Jehovovi

Jehu bibl. Jehú, Jéhu

Jehud/o bibl. Juda; la tribo de ~o Judův kmen; ~ujo Judea è Judujo

Jeĥezkel/o bibl. Ezechiel

JEI = Japana Esperanto-Instituto

JEJ = Japana Esperanto-Junularo

jejun/o anat. lačník (jejunum)

jejunit/o lék. zánět lačníku

JELI = Junulara Esperanto-Ligo Israela

jelp/i n kňučet, skučet, ječet; ~ado kňučení

Jemen/o zeměp. Jemen

Jemtland/o zeměp. Jamtland (severošvédská provincie); ~a jamtlandský

jen hle, hle zde, tuhle; jen prenu! na, tu máš! jen tiu sinjoro tam hleten pán; jen li estas! tamhle je! jen mi estas! tu jsem! naskiĝis al li jen filo, jen filino narodil se mu tu syn, tu dcera; jen tiel, jen alie jednou tak, podruhé jinak; jen kion mi volis diri to je, co jsem chtěl říci; jen la ĝusta tempo por foriri teď je správná chvíle k odchodu; jen kia vi estas teď se ukázalo, co jsi zač; jen la horloĝo sonis noktomezon vtom hodiny odzvonily půlnoc; krak! jen ĝi falis de la ŝranko bum! spadlo to se skříně; ~a tenhle, následující; ~e následovně, takhle; ~o následující, tohle; babili pri tio kaj jeno povídat si o tom a o onom

jen/o jen (japonská měnová jednotka)

Jenisej/o zeměp. Jenisej (sibiřská řeka)

Jeremi/o, Jeremia bibl. Jeremjáš, Jeremiáš; ~ado nářek, fňukání

Jeriĥ/o, Jerik/o zeměp. Jericho; ~o-rozo růže z Jericha; ~a jerišský

Jerusalem/o, Jeruzalem/o zeměp. Jeruzalém

jes ano; ~ ja ale ano; ho ~ ach ano; diri ~ říci ano; vespere kuiros vi, ĉu ~? večer budeš vařit ty, ano?; ~a souhlasný; ~e souhlasně; ~i n přisvědčit; ~igi sesouhlasit, přizpůsobit è konfirmi; kap~i přikývnout

JES = Junularo Esperantista Svislanda

Jesaja bibl. Izajáš, Izaiáš; ~ la unua První Izajáš (autor prvních 39 kapitol Izajášových proroctví); ~ la dua Druhý Izajáš (anonymní autor kapitol 40-60)

jesaŭl/o hist. voj. jesaul, asaul (kapitán kozáků)

Jesu/o hist. bibl. Ješua, Ježíš; ~o Kristo Ježíš Kristus; Kompanio / Societo de ~o Tovaryšstvo Ježíšovo è jezuitoj

jet/o let. proudový letoun è reakcia aviadilo; ~a tryskový; ~a fluo met. tryskové proudění; ~a aeroplano, ~oplano proudový letoun; ~motoro proudový motor

jeti/o yetti, sněžný muž (lidoop údajně žijící v Himalájích)

Jez/o zeměp. Hokkaidó (po staru)

Jezu/o = Jesu/o

jezuit/o náb. jezuita; ~a jezuitský; přen. pokrytecký; ~a ordeno jezuitský řád; ~a preĝejo jezuitský kostel; ~a stilo jezuitský styl; ~a subfosado jezuitské podrývání; ~ejo jezuitská škola a ubytovna; ~ismo filoz. jezuitský princip (cíl ospravedlňuje prostředky)

JHVH hebr. nevyslovitelné jméno Boží è Javeo, Adonaj

jid/o jaz. jidiš (židovský dialekt němčiny)

Jiftaĥ/o bibl. Jiftach, Jefta

jin/o filoz. jin (čínský symbol ženského principu - temný negativní) è jango

jing/o orn. krutihlav (Jynx) (= koltordulo)

Jiŝaj/o bibl. Jišaj, Izai (otec Davidův)

JLEI = Japana Ligo de Esperantistaj Instruistoj

Joab/o bibl. Jóbab, Jobab

Joakim/o Joachim, Jáchym

Job/o = Ijobo

Joĉj/o Jeník, Honzík, Jozífek, Pepík (zdrobněliny Johano, Jozefo); obstina ~o hračka paličatý Honza (figurka s pevným základem, která se po povalení sama postaví) è staremulo

jod/o chem. jod (značka I); ~a jodový; ~a tinkturo jodová tinktura; ~a klorido chlorid jodný; ~a triklorido chlorid joditý; ~a nombro jodové číslo (množství jodu pro sloučení s 1 g nenasycené látky); ~i t přidat jod; ~ata acido kyselina jodičná; ~ato jodičnan; ~ido jodid; ~ilo XXX è jodozo; ~ita acido kyselina XXX; hipo~ita XXX; per~ata acido XXX

jodl/i n jódlovat; la paŝtisto gaje ~is en la valo pasáček vesele jódloval v údolí; ~ado jódlování; ~anto jódlující zpěvák; ~o jódlovaná píseň è Tirolkanto

jodoform/o chem. jodoform

jodol/o chem. jodol, tetrajodpyrol (= tetrajodpirol)

jodometri/o chem. jodometrie

jodoz/o chem. jodová skupina IO (ve sloučeninách)

Joel/o bibl. Jóel, Joel

jog/o jóga; ~a jógový; ~aj ekzercadoj jógová cvičení; ~ano jogín

jogi/o = jogano

jogurt/o jogurt (= jahurto) è kefiro, kazeo, formaĝo; ~ujo schránka na jogurt (sklo, plast); ~aparato přístroj na domácí výrobu jogurtu

Johan/o Jan, Johan (zdrobněliny Johanĉjo, Joĉjo, Hanĉjo) è Ĵano, Ivano; ~o Baptisto Jan Křtitel; ~a, ~ino Jana (zdrobnělina Johanjo, Johaneta, Janjo) è Ĵana, Ivana

Johanesburg/o zeměp. Johannesburg (jihoafrické město)

johimb/o bot. XXX (Corynanthe yohimba)

johimbin/o chem. johimbin (afrodiziakum)

jokan/o kuch. jokan (japonská cukrovinka)

Jokast/o mytol. Iokasté (Oidipova matka)

Jokoham/o zeměp. Jokohama (japonský přístav)

jokto- mat. předpona jednotek (10-24) (symbol y)

jol/o nám. jola (velký člun nebo malá plachetnice)

Jom-Kipur/o náb. Jom Kippur (židovský svátek)

jon/o chem. ion(t) (= iono); ~igi t ionizovat; elektra sparko ~igas la aeron elektrická jiskra ionizuje vzduch; ~iga kamero ionizační komora; ~iĝi ionizovat se; ~iĝa konstanto ionizační konstanta (pK); impulsa ~igo impulzní ionizace; foto~igi ionizovat fotony; mal~igi odionizovat

Jona bibl. Jonáš

Jonatan/o Jonatán; bibl. Jónatan, Jonatan

joni/o 1 náb. joni (hinduistický symbol plodnosti - socha ženského pohlavního orgánu) è lingamo

joni/o 2 chem. = ionio

jonkvil/o bot. narcis okolíkatý, žonkyla (Narcissus jonquilla) è dafodilo

jonosfer/o met. ionosféra (= ionosfero)

jor/o dopr. smyk (např. na náledí), nám. let. stočení, náhlá změna směru (např. poryvem větru); ~i n dostat smyk

Jordan/o zeměp. Jordán (řeka); ~a jordánský (vztahující se k Jordánu); ~io Jordánsko (stát); ~ia jordánský (vztahující se k Jordánsku); ~iano Jordánec; Cis~io Předjordánsko (západně od Jordánu); trans~a zájordánský; Trans~io Zajordánsko (východně od Jordánu)

Jork/o zeměp. York (angl. město); ~a yorský; ~a Kabo mys York (v severní Austrálii); ~-Kaba Duoninsulo Yorský poloostrov (v severní Austrálii); Nov-~o New York (USA)

jorub/oj etn. Jorubové (etnikum v Nigerii)

Josu/o bibl. Jozue

jota, jot/o řec. ióta, jota (jméno řeckého písmene); nek unu ~o nek unu streketo forpasos de la leĝo nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona; ne cedi eĉ unu ~on neustoupit ani o písmenko; ~ismo jaz. jotizmus (vývoj samohlásky i ve starořečtině)

jota- mat. předpona jednotek (1024) (symbol Y)

Jov/o mytol. Jova, Jupiter (Jova je v latině 2. pád od Jupitera) (= Jupitero); kio estas permesata al ~o, ne estas permesata al bovo co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi; per ~! při Jovovi! è Zeŭso

jovial/a žoviální, veselý; ~eco žoviálnost, dobromyslnost

Jovian/o hist. Iovianus (římský císař, 363-364)

jovibarb/o bot. netřesk; rizoma ~o netřesk výběžkatý (Jovibarba sobolifera)

Jozef/o Josef, Jozef; ~a Josefa, Jozefa; ~ino Josefína, Jozefína

ju - des čím - tím ju pli aĝa, des pli malsaĝa čím starší, tím hloupější; ju pli frue, des pli bone čím dříve, tím lépe ju cerbo pli prudenta, des lango pli silenta čím je mozek rozumnější, tím jazyk více mlčí; ju pli da ĵuroj, des pli da suspekto čím více přísah, tím větší podezření

juan/o, jŭan/o peněž. jűan (čínská měnová jednotka)

jube/o archit. postranní oltářní kůr è ambono

jubil/i n kniž. jásat, plesat; ~ado jásot, plesání

jubile/o jubileum (původně 25, 50, 100 let); ~i, festi ~on slavit jubileum; ~ulo jubilant

jud/o Žid è hebreo, Israelano; la vaganta, la eterne migranta ~o věčný Žid è Ahaŝvero; persekuto al ~oj pronásledování Židů è pogromo; ~a židovský; ~aj moroj židovské mravy; ~aro židovstvo; ~eco židovství; ~ejo, ~kvartalo ghetto, židovská čtvrť è geto; ~ino Židovka; ~ismo náb. judaismus; J~ujo Judea è Judeo, Israelo

judaism/o v. judismo

judaiz/i n dodržovat židovské mravy a obyčeje; ŝtiparumi ~antajn kristanojn upalovat křesťany praktikující židovské rituály

Judas/o bibl. Jidáš; j~o přen. jidáš, zrádce, proradník; ~o Iskariota Jidáš Iškariotský; kiso antaŭ amaso estas kiso de ~o polibek na veřejnosti je polibek jidášský; ~monero jidášský groš

Jude/o hist. zeměp. Judea è Judujo, Idumeo

juft/o text. juchta (nepromokavá useň z hovězí nebo koňské kůže); ~a juchtový

jug/o jařmo, jho (trám); přen. poroba; tech. třmen, jho vychylovací cívky; forskui / deĵeti la ~on zbavit se jha (poroby, těžkostí); kurbiĝi sub ies ~o prohýbat se pod něčím jhem; jungi per ~o zapřáhnout; ~aĵo spřežení; ~i t zapřáhnout, ujařmit, přen. porobit, zotročit; ~i bovojn zapřáhnout voly

jugland/o bot. vlašský ořech, ořešák (Juglans); ~acoj ořešákovité; ~arbo, ~ujo ořešák; ~nukso plod ořech; nigra ~o ořešák černý (Juglans nigra); reĝa ~o, ordinara ~o ořešák královský (Juglans regia)

jugoslav/o etn. Jugoslávec; J~io Jugoslávie; ~a, ~ia jugoslávský; la iaj popoloj jugoslávské národy

jugular/o anat. hrdelní žíla (vena jugularis interna)

Jugurt/o hist. Jugurtha (numidský král, 160-104 př.n.l.); la ~a milito válka s Jugurthem

juĝ/i t soudit, posuzovat è taksi, ŝati, ekzameni, mezuri, kritiki, ĉikani; ~i laŭ ies meritoj soudit podle zásluh; pri propra afero neniu ~as libere nikdo nesoudí svoji záležitost nepředpojatě; la historio ~os lin historie ho bude soudit; ~i laŭ la eksteraĵo soudit podle zevnějšku; ~a soudní; ~aj dokumentoj soudní spisy; ~o soud, úsudek; la milita ~o válečný soud; la Lasta J~o náb. Poslední soud; ~o de Salomono šalamonský rozsudek; fari ~on super / kontraŭ iu vykonat soud nad někým; eldiri ~on vyřknout soud; analiza (sinteza) ~o filoz. analytický (syntetický) úsudek; ~ado souzení, posudzování; ~anto posuzovatel; ~anto decidas, kiel li vidas posuzuje od oka; ~antaro porota; ĵura ~antaro soudní porota; ~ato souzený è akuzito; ~oto kdo bude souzen; ~ejo soudní budova è kortumo, tribunalo; ~eja soudní (týkající se soudní instituce); ~eja asesoro přísedící u soudu; ~eja distrikto soudní okrsek; ~eja oficisto soudní úředník; ~eja servisto posluha u soudu; ~ista soudcovský; ~ista seĝo soudcovské křeslo; ~istaro sbor soudců, soud (orgán); ~isto soudce, voj. přen. vojevůdce; sport. soudce, rozhodčí; ~afero soudní záležitost; ~odebatoj soudní debaty; ~eraro justiční omyl; ekzekuto pro ~eraro justiční vražda; ~faro výkon soudní pravomoci; ~oĉambro soudní místnost; ~okapablo schopnost úsudku; ~okunveno stání, přelíčení; ~-motivoj zdůvodnění soudu; ~opovo soudní moc; al~i t přisoudit, přiřknout; ~i la unuan premion al iu přidělit někomu první cenu; la tribunalo al~is al li la filon, sed ne la filinon soud mu přiřknul syna, ne však dceru; antaŭ~o předsudek; formeti antaŭon odložit předsudek; antaŭ~i t mít předsudky; antaŭ~ema předpojatý; ĉef~isto vrchní soudce; pri~i t posoudit; pri~ado posuzování; propra~e vlastním úsudkem, podle vlastního názoru; senantaŭ~a nepředpojatý, bez předsudků; senantaŭ~e nepředpojatě, bez předsudků

jujub/o bot. cicimek datlový (Zizyphus jujuba); plod tohoto stromu; ~arbo, ~ujo cicimkový strom

juk/i t svrbět, svědit; kie ~as, tie ni gratas kde svrbí, tam se škrábeme (trefená hus zakejhá); ~u la haŭto, sed ne sur mia korpo ať třeba svrbí kůže, ale ne ta moje; ~as kaj tiklas al ni en la piedoj už nás brní nohy (od dlouhého čekání); la mano ~as lin svrbí ho ruka (chce se vrhnout do boje); ~ado svrbění, svědění è prurito; ~a, ~anta svědivý (bolest, kůže, vyrážka); ~iga svědivý (prášek, kopřiva)

juka/o bot. juka (Yucca) (z vláken výroba lan, provazů, rohoží) è agavo

jukagir/oj etn. Jukagirové (sibiřský národ)

Jukatan/o zeměp. Yucatán (mexický poloostrov); ~io Yucatán (mexický stát)

Jukon/o zeměp. Yukon (aljašská řeka); ~io Yukon Territory (oblast v Kanadě)

jul/o nám. záďové veslo è remilo, pagajo; ~adi n veslovat záďovým veslem (krouživými pohyby)

Jul/o svátek zimního slunovratu (Skandinávie); ~arbo jolka, vánoční stromek è Kristarbo

julep/o lék. julep, džulep (uklidňující sirup); potrav. julep, džulep (nápoj s ledem, ovocem a šlehačkou)

Juli/o Julius; ~ Gajo Cezaro Julius Gaius Caesar; ~a juliánský; ~a kalendaro juliánský kalendář è Gregoria; ~ino, ~eta Julie; Romeo kaj ~eta Romeo a Julie

juli/o červenec

Julian/o Julián; hist. Iulianus (římský císař, 361-363)

jun/a mladý; Dumas, la [pli] ~a Dumas mladší; la [pli] ~a generacio mladá generace; morti ~a zemřít mladý; li estas kvin jarojn pli ~a ol ŝi je o pět let mladší než ona; ~aj bestoj mladá zvířata; ~aj pizoj mladý hrášek; ~a vino mladé víno è mosto; ~aj eraroj mladé (= čerstvé) chyby è nova, frua, verda, freŝa; ~e mladě; aspekti ~e vypadat mladě; frenezumi ~e bláznivě vyvádět jako mladík; ~i n být mladý; la tago ankoraŭ ~as poet. den je ještě mladý; ~eco mladost; sango bolas, ~eco petolas krev vře, mládí dovádí; fleksu arbon dum ĝia ~eco stromek je třeba ohýbat, dokud je mladý; ~eca mladický; ~ega mladičký, velice mladý; ~eta značně mladý; ~igi omladit; la amo ~igas láska omlazuje; ~ulo mladík; sport. dorostenec è adoleskanto, fraŭlo, efebo, knabo; ĉiu estis ~ulo, ĉiu estis pekulo každý byl mladý a hříšný; ~a mladický, dorostový; ~ulaj jaroj mladická léta; ~ula petolaĵo mladický výstřelek; ~ula teamo tým dorostenců; ~ularo mládež; la idolo de ~ularo idol mládeže; la studenta ~ularo studentská mládež; la ina ~ularo ženská mládež; ~ulara mládežnický; ~ulara ligo mládežnická organizace; ~ulara renkontiĝo setkání mládeže; ~ulara tendaro tábor mládeže; ~uleto mladíček; ~ulino dívka è fraŭlino, virgulino, adoleskantino; senvirgigi ~ulinon zneuctít dívku; ~ulargastejo mládežnická ubytovna; ~aĝo mládí; en mia ~aĝo v době mé mladosti; ge~uloj mládenci a dívky; mal~a starý; lernu ~a, vi scios mal~a co se v mládí naučíš, v stáří jako když najdeš; resti mal~a knabino / fraŭlino zůstat starou pannou; mal~a ĉevalo starý kůň; mal~a saliko stará vrba; mal~a vino staré víno; aspekti kiel mal~a pomo vypadat jako staré jablko; mal~eco stáří; en ~eco logas, en mal~eco tedas v mládí svádí, ve stáří otravuje; mal~ega stařičký (velmi starý); mal~eta postarší (ne ještě starý); mal~igi učinit starým; la ĉagrenoj mal~igas mrzutosti způsobují předčasné stárnutí; mal~iĝi stárnout; nacioj mal~iĝas kiel homoj národy stárnou jako lidé; mal~iĝinto zestárlý člověk; mal~ulo stařec è plejaĝulo, dojeno, nestoro, Metuŝelaho, veterano, kadukulo; mal~ulejo, hejmo por mal~uloj starobinec è kadukulejo; mal~ulino stařena; mal~ularo staří, stará generace, důchodci; re~igi omladit; re~iĝi omládnout; mal~aĝo stáří; por~ula dorostový; por~ula kuracisto dorostový lékař; ~birdo ptáče; ~edzo novomanžel; ~gramatikistoj jaz. mladogramatikové; ~ulargastejo mládežnická ubytovna; ~aspekto mladický vzhled;

jung/i t zapřáhnout (al do); ~i la ĉaron zapřáhnout vůz; ~i ĉevalon al veturilo zapřáhnout koně do vozu; ~i vagonojn al lokomotivo připojit vagony k lokomotivě; ~i ĉiujn fortojn de la lando zapojit všechny síly země; ~ado zapřahání; ~aĵo, ~ilaro postroj; surmeti la ~ilaron navléci postroje; ~itaro spřežení; duopa ~itaro dvojspřeží; kvaropa ~itaro čtyřspřeží; al~i t zapřáhnout (ĉevalojn al ĉaro koně k vozu); dis~i t vypřáhnout; en~i t zapřáhnout do postrojů; kiu sin en~is, devas tiri kdo se zapřáhl, musí táhnout (kdo se dal na vojnu, musí bojovat); el~i t vypřáhnout; kun~i t zapřáhnout společně; mal~i t vypřáhnout, odpojit (kočár, lokomotivu)

jungermani/o bot. trsenka (Jungermannia); ~aloj trsenkotvaré, listnaté (Jungermanniales)

Jungfraŭ/o zeměp. Jungfrau (hora v Alpách)

juni/o červen; ~a červnový

juniper/o bot. jalovec (Juniperus) è kado, sabino, cipreso; ĉina ~o jalovec čínský (Juniperus chinensis); erikeja ~o jalovec obecný (Juniperus communis); malbonodora ~o jalovec chvojka klášterská (Juniperus sabina); ordinara ~o jalovec obecný (Juniperus communis); virginia ~o jalovec virgínský (Juniperus virginiana); ~a jalovcový; ~bero jalovčinka (bobule); ~brando jalovcová, jalovcovka (pálenka)

junk/o bot. sítina (Juncus) è scirpo; bulba ~o sítina cibulkatá (Juncus bulbosus); disstara ~o sítina článkovaná (Juncus articulatus); erikeja ~o sítina kostrbatá (Juncus squarrosus); fadena ~o sítina niťovitá (Juncus filiformis); flankbula ~o sítina klubkatá (Juncus conglomeratus; Juncus subuliflorus); kapeta ~o sítina hlavatá (Juncus capitatus); kerna ~o sítina rozkladitá (Juncus effusus); mara ~o sítina XXX (Juncus maritimus); nana ~o sítina XXX (Juncus mutabilis); plata ~o sítina smáčknutá (Juncus compressus); salema ~o sítina Gerardova, sítna slanisková (Juncus gerardii); svelta ~o sítina hubená, sítina tenká (Juncus tenuis); triguŝa ~o sítina trojplevá (Juncus triglumis); ~acoj sítinovité (Juncaceae); ~okanbirdo, ~a kanbirdo orn. rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)

junkr/o hist. junker (vesnický šlechtic) è etnobelo, hidalgo, senjoro, kulako; signo~o kornet, kadet (budoucí důstojník)

junt/o tech. šev, spoj; ~o per foldo kaj lango spoj na pero a drážku; ~o per tenono kaj mortezo spojení na čep; fleksebla ~o XXXX; mufa ~o objímkový spoj; denta ~o ozubené spojení; duonuma ~o XXX; hirundvosta ~o rybinový spoj; transira ~o XXX è interfaco, borno, klemo; ~aĵo de kabloj kabelová spojka; ~ejo elektr. kabelová spojka; ~i t spojit; drat~o elektr. drátová propojka è ponto; lut~o sletovaný spoj; nud~o slepený spoj dvou dřev; plat~o plochý spoj; tavol~o XXX; npn-~o elektr. přechod npn; pnp-~o přechod pnp;

jup/o sukně; lana ~o vlněná sukně; plisita ~o plisovaná sukně; vasta ~o volná sukně; sin alkroĉi al la patrina ~o přimknout se k matčině sukni; ĵus dekroĉita de la patrina ~o sotva se pustil máminy sukně; kuspi al knabino la ~on ĝis la talio vyhrnout dívce sukénku až po pás; ~eto sukénka; ~istino švadlena sukní; ~ulino ženská, ženština; li postkuras ĉiun ~ulinon honí se za každou sukní; ~ulinoj ženské pokolení; ~ĉasanto sukničkář; ~kuloto kalhotová sukně; ~orlo lem sukně; ~rando okraj sukně; fald~o plisovaná sukně; mini~o minisukně; sub~o spodnička; balet~o sukénka baletky

Jupiter/o mytol. Jupiter (= Jovo) è Zeŭso; hvězd. Jupiter (planeta); ~a Jupiterův, jupiterovský; la ~aj satelitoj Jupiterovy satelity (měsíce)

jur/o 1 právo (vědní disciplína); 2 právo (soubor právních norem) è leĝo, moro, jurisprudenco, jurisdikcio, justico, rajto, normo, kodo; ~o pri armiloj zbrojní právo; ~o de la EK (= Eŭropa Komunumo) právo Evropské unie; ~o pri la restado cizinecké právo; administrada ~o správní právo; agrara ~o agrární právo; armea kriminala ~o vojenské trestní právo; asekura ~o pojišťovnické právo; asocia ~o, ~o pri asocioj spolkové právo; aŭtora ~o autorské právo; bankrota ~o konkursní právo; civila ~o civilní právo; civil-procedura ~o občanské procesní právo; damaĝokompensa ~o škodní právo; disciplina ~o kázeňské právo; edzeca ~o manželské právo; eklezia ~o církevní právo; ekonomia ~o hospodářské právo; eksproprietiga ~o XXX; eksterlanda ~o cizozemské právo; eksterlandana ~o cizinecké právo; enlanda ~o vnitrostátní právo; fakultato pri ~o právnická fakulta; familia ~o rodinné právo, právo o rodině; financa ~o finanční právo; formala ~o formální právo; garantia ~o zástavní právo; havaĵa ~o majetkové právo; hereda ~o dědické právo; imposta ~o daňové právo; interna (enlanda) ~o vnitrostátní právo; internacia (interpopola) ~o mezinárodní právo; justica ~o justiční právo; kanona ~o kanonické právo; kodigita ~o kodifikované právo; komerca ~o obchodní právo; konstitucia ~o ústavní právo; kooperativa ~o družstevní právo; materiela ~o hmotné právo; mineja ~o horní právo; kriminala ~o trestní právo; kriminal-procedura ~o trestně procedurální právo; leĝa ~o zákonné právo; lezo de la ~o narušení práva; mara ~o mořské právo; milita ~o válečné právo; persona ~o osobní právo; polica ~o policejní právo; procedura ~o procedurální právo; publika ~o veřejné právo; retena ~o zadržovací právo; supernacia ~o nadnárodní právo; ~a právnický; ~ defendo právní obrana; ~a persono právnická osoba; ~a branĉo právní odvětví; ~a fonto pramen práva; ~a kapablo schopnost k právním úkonům; ~a kompetenteco pravomoc; ~a konscio právní vědomí; ~a konsekvenco právní důsledek; ~a konsilado právní porada; ~a kutimo právní obyčej; ~a pozicio právní postavení; ~aj principoj právní principy; ~a proceduro právní řízení; ~a protekto právní ochrana; ~a regulo právní pravidlo; ~a termino právnický výraz; ~a valideco právní platnost; ~a vortaro právnický slovník; ~isto právník è juĝisto, advokato, prokuroro, notario; profesia ~isto profesionální právník; ~afero právní záležitost; ~apliko aplikace práva; ~doktoro, doktoro pri ~o doktor práv; ~dona (organo) zákonodárný (orgán); ~formo forma práva; ~forto pravomoc; ~helpo právní pomoc; ~medicino soudní lékařství; ~ordo právní řád; ~(o)scienco právní věda; studi jurosciencon studovat práva; ~sistemo právní systém; ~stato právní stav; ~valida právoplatný; kutim~o nepsaný zákon (právo založené na tradici); labor~o pracovní právo

jurine/o bot. sinokvět (Jurinea); rulfolia ~o sinokvět chrpovitý, lid. chrpa modrák (Jurinea cyanoides) (= rulfolia centaŭreo)

jurisdikci/o práv. jurisdikce (právo soudit, území pod soudní pravomocí) è tribunalo, kortumo, kasacio

jurisprudenc/o práv. jurisprudence (právní věda, právní výklad); ~o pri aŭtora proprieto rozhodnutí o autorském vlastnictví; ~a raporto zpráva o soudním případu

jurt/o jurta, stan, chýše (sibiřských a mongolských kočovníků)

just/a spravedlivý (al iu k někomu); přen. ctnostný è legitima, honesta, ĝusta, prava, laŭrajta, virta; ~a divido spravedlivé rozdělení; ~a memdefendo spravedlivá sebeobrana; ~a juĝisto spravedlivý soudce; ~aj postuloj spravedlivé požadavky; ~a puno spravedlivý trest; ~a salajro spravedlivá mzda è merita, deca; severa, sed justa přísný, ale spravedlivý; tio estas fakte ~a kaj prava to je vskutku spravedlivé a oprávněné; ~e spravedlivě; ~e suferi spravedlivě trpět; havi ~e tion, kion oni meritas mít spravedlivě to, co si člověk zaslouží; ~i n být spravedlivý, jednat spravedlivě; ~o spravedlivá záležitost; diri la ~on vyslovit se spravedlivě; ~aĵo spravedlivé rozhodnutí, spravedlivý čin; fari ~ojn dělat spravedlivé činy; ~eco spravedlnost; sociala ~eco sociální spravedlnost; ~eco de ies plendoj oprávněnost něčích stížností; sekvi ~econ držet se spravedlnosti; doni al iu ~econ poskytnout někomu spravedlnost; per ~eco staras fortike la trono na spravedlnosti stojí trůn pevně; fari al si ~econ per bona porcio da bastonbatoj dopřát si spravedlnost pěkným výpraskem holí; ~ulo spravedlivý člověk, ctnostný člověk; mal~a nespravedlivý; mal~a profito špinavý zisk; mal~aj suspektoj nespravedlivá podezření; sur la mal~aj vojoj po nespravedlivých cestách; mal~e nespravedlivě; mal~aĵo křivda, nespravedlivý čin; fari mal~ajon al / kontraŭ iu spáchat křivdu proti někomu; mal~eco nespravedlnost; mal~eco de la sorto nespravedlnost osudu; mal~ulo nespravedlivý člověk; mal~umi n křivdit (al, kontraŭ iu někomu); mal~umito ukřivděný, oběť

Justen/o Justen, Justýn (mužské jméno)

justic/o práv. justice (právní administrativa); ministerio pri ~o ministerstvo spravedlnosti; ~eraro justiční omyl; ~ministro ministr spravedlnosti; ~oficisto úředník ministerstva spravedlnosti

justici/o bot. XXX (Justicia)

Justinian/o hist. Iustinianus (římský císař, 527-565, kodifikátor římského práva)

jut/o text. juta; ~osako, sako el ~o pytel z juty; ~planto bot. jutovník (Corchorus)

Jutland/o zeměp. Jutský poloostrov (část Dánska a Šlesvicka-Holštýnska); ~a jutský; ~ano obyvatel Jutského poloostrova

juvel/o klenot, šperk è gemo, oraĵo, ornamaĵo, biĵuterio; li estas efektive la ~o de la nacio je skutečně pokladem / klenotem národa; ~aĵo klenotnický výtvor; ~aro sbírka klenotů; ~ejo klenotnictví; ~isto klenotník è oraĵisto; magazeno de ~isto klenotnictví; ~ista arto šperkařské umění; ~ista desegnisto návrhář klenotů; ~ujo skříňka / kazeta na klenoty; ĝardenoj puraj kaj elegantaj kiel ~ujo zahrady čisté a elegantní jako klenotnice; ~arto klenotnické umění; ~butiko klenotnictví; ~kest(et)o klenotnice; ~magazeno klenotnictví; ~ŝtono drahokam (= gemo)

Juvenal/o hist. Juvenál, Iuvenalis (římský satirik; 50-127 n.l.)

jŭan/o = juano