ĝ deváté písmeno esperantské abecedy dž; ~o název tohoto písmene  ĉapelitaj

ĝa neol. už, již

Ĝafar/o Džafar (velkovezír Haruna-al-Rašína)

ĝain/o gymnosofista (nahý sebetrýznící asketa); ~ismo džinizmus  asketo, ermito, fakiro

Ĝakart/o Djakarta (dříve Batavia, hlavní město Indonézie)

Ĝamil/a Džamila (ženské jméno)

ĝangal/o džungle; la leĝo de la ~o zákon džungle  makiso, vepro, tajgo, savano, prerio, tundro, stepo (boŝo); ~a týkající se džungle

ĝanibudh/o, ĝhanibudh/o náb. Budhův předchůdce

Ĝanikol/o zeměp. Janiculum (pahorek v Římě)

ĝarden/o zahrada; malnovmoda Franca ~o staromódní francouzská zahrada; en la fino de la ~o staris laŭbo na konci zahrady stála besídka; Dio prenis la homon kaj enloĝigis lin en la ~o Edena, por ke li prilaboru ĝin Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil; Turlando estas ~o de Francujo Touraine je zahrada Francie; la pendantaj ~oj de Babilono visuté zahrady babylonské; publika ~o veřejná zahrada  parko; botanika ~o botanická zahrada; zoologia ~o zoologická zahrada; la Ĝ~o Epikurova zahrada  Akademio, Portiko; ~a zahradní; ~a aleo zahradní alej; ~aj floroj zahradní květiny; ~a kulturado zahradní pěstitelství, zahradničení; ~aj legomoj zahradní zelenina; ~a palisaro zahradní kůlový plot; ~i t zahradničit; ~aĵo zahradní vybavení (trávníky, záhony); ~eto zahrádka; kolonia ~eto zahrádka v zahradní kolonii; ~ilo zahradní náčiní (kus); ~-ilaro zahradní náčiní (soubor); ~isto zahradník; ~isto en tombejo hřbitovní zahradník; pejzaĝa ~isto krajinný architekt  arkitekto; ~istiko zahradnictví; ~agariko bot. pečárka zahradní (Agaricus bisporus, Agaricus hortensis); ~arkitekto zahradní architekt; ~brasiko bot. brukev kapusta (Brassica oleracea); ~domo zahradní domek; ~floro zahradní květina; ~fotelo zahradní křesílko; ~hoso zahradní hadice; ~kreso bot. řeřicha setá (Lepidium sativum); ~kulturo zahradnictví; ~laboro zahradní práce; ~laŭbo zahradní besídka, loubí; ~mebloj zahradní nábytek; ~restoracio zahradní restaurace; ~ruĝvostulo orn. rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus); ~silvio orn. pěnice slavíková (Sylvia borin); infan~o mateřská škola; infan~istino učitelka mateřské školy; frukto~o sad; legom~o zelinářská zahrada; rok~o skalka; vinber~o vinohrad; niaj vinber~oj burĝonas naše vinohrady raší; vinber~ojn vi plantos, sed vinon vi ne trinkos vysázíš vinice, avšak víno pít nebudeš; vintro~o zimní zahrada

ĝarter/o podvazek; la ordeno de la Ĝ~o Podvazkový ĝád  rubando

Ĝed/o = Ĵid/o zeměp. Džida (město v Saudské Arábii)

Ĝegiang čínská provincie

Ĝehan hist. Šáhdžahán (indicko-mongolský panovník, 1628-1658, dal postavit mauzoleum Tádž Mahál) (PIV 1080)

ĝelab/o textil. dželaba (arabská vlněná blůza s kapucí)

ĝem/i n 1 sténat, vzdychat  plendi, krii, lamenti, suspiri, vei, sopiri, stertori; vydávat podobné zvuky  murmuri, pepi; la vundito ~as zraněný sténá; pri tio mi ploras kaj ~as naříkám nad tím a kvílím; oni subite ekaŭdis, ke iu tre profunde ~as najednou zaslechli, že někdo z hluboka vzdychá; kiam regas malvirtulo, la popolo ~as pod vládou prostopášníka lid úpí; najabaro ne ~as, kiam boto nin premas z cizího krev neteče; la turtoj ~as en la arbaro hrdličky hudrují v lese; ~a sténavý: la urso diris kun ~a voĉo medvěd řekl sténavým hlasem; ~o sten, vzdech; retenadi malantaŭ la interfermitaj dentoj ~ojn kaj kriojn zadržovat za stisknutými zuby steny a výkřiky; mia suferado estas pli peza, ol miaj ~oj bída má je těžší nežli lkaní mé; sopira ~o toužebný sten; ~adi n vzdychávat; vi ~ados unu al alia úpět budete jeden s druhým; ~ado sténání, vzdychání; ~ego hluboké zasténání; ~eto krátké zasténání, pípnutí; ~inda politováníhodný; ~plori n vzlykat; ek~i n zavzdychat, zasténat; el~i t říci mezi vzdechy; el~i vorton de pardono zasténat slovo odpuštění; for~i t provzdychat, ztratit; for~i sian tutan vivon provzdychat svůj život; pri~i t vzdychat kvůli něčemu  priplori, funebri, aflikti; dolor~i n sténat bolestí, skučet; plor~i n vzlykat: plor~i ĉe la mortlito de edzo vzlykat u manželovy smrtelné postele  ĝemplori, singulti; sopir~i n vzdychat únvavou, bolestí, touhou  suspiri, vespiri

ĝemel/o dvojče (trojče, čtyřče atd.); zool. mláďata z jednoho vrhu  unuplacenta, plurplacenta, dunaskitoj, samnaskito, plurnaskitoj; každá přirozená dvojice (jader, svalů, nervů, krystalů ap.); Ĝ~oj hvězd. Blíženci; ~oj veraj pravá dvojčata (z jednoho oplodnění); ~oj falsaj nepravá dvojčata (z více oplodnění); siamaj ~oj siamská dvojčata (srostlá); akuŝi ~ojn porodit dvojčata; ~a týkající se sourozenců z jednoho porodu; přen. bratrský, družební; ~a frato bratr dvojče; ~igi navázat družební styky (mezi městy); ~iĝintaj urboj, ~urboj, urboj-~oj družební města; tri~o, kvar~o, kvin~o trojče, čtyřče, paterče atd.; kun~o stejně starý sourozenec

ĝemin/a lék. představující dvojici; du~a představující dvě dvojice; du~a pulso dvojitý puls; kvar~a představující čtyři dvojice; tri~ismo nenormální stav pulsu

ĝeni t obtěžovat, překážet, o obuvi, obleku být malý těsný, škrtit, vadit  embarasi, obstrukci, ĉagreni, konfuzi, konsterni, tedi, domaĝi; ĉu la pakaĵo ne tro ~as vin? nepřekáží vám to zavazadlo?; tio tute ne ~as min to mi vůbec nevadí; ~i la trafikon překážet dopravě; la ĉemizo ~as min, ĝi estas tro strikta ta košile mě škrtí; havi ~itan mienon mít otrávený výraz; ne ~as! nevadí, nic se neděje (= ne gravas); ŝia senĉesa babilado min forte ~as to její neustálé žvanění mi už leze na nervy; ~i sin ostýchat se, obtěžovat se; ne ~u vin neostýchejte se, neobtěžujte se; ne lasu vin ~i nenechte se obtěžovat, nedělejte si starosti; ♦ malfeliĉo sin ne ~as, faru geston, ĝi tuj venas neštěstí přichází nezváno a bez rozpaků; senti sin ~ata cítit se obtěžován, cítit se trapně; ~a obtížný, trapný  ĉagrena, teda, malagrabla, maloportuna; ~a afero trapná záležitost; ~a rimarkigo nechutná (nevhodná) poznámka; ~o obtíž, nesnáz, trapas; ~anta obtěžující, nepříjemný; ~ado obtěžování, chem. XXX; spaca ~ado de molekulgrupoj chem. XXX; ~aĵo překážka, trapnost  baro, malhelpo, maloportunaĵo; ~ateco ostýchavost; ~ateco mallertigas ostýchavost činí člověka nešikovným; ~eco obtížnost, trapnost; ~ulo protiva, dotíravec  trudulo, tedulo, ludfuŝanto, kibico; ne~ata, sen~a nenucený  intima, senceremonia, hejmeca, negliĝa, malkaŝa, familiara; sen~a konversacio nenucený rozhovor; peni aperigi sen~an rideton pokoušet se o nenucený úsměv; sen~aĉa dotěrně nenucený; sen~e nenuceně; tute sen~e ridi zcela nenuceně se smát; sen~eco nenucenost; sin~a, sin~ema ostýchavý  timida, hontema, pruda; ♦ almozpetanto sin~a restas kun sako malplena ostýchavý žebrák nic nevyžebrá; tro~a dotěrně nenucený; tro~a konduto, parolo příliš suverenní chování, řeč

ĝendarm/o četník; piedira ~o pochůzkář; rajda ~o jízdní četník; ~a četnický; ~a kazerno četnická kasárna; ~a oficiro četnický důstojník; ~aro četnictvo; ~ejo četnická stanice

ĝeneral/a (vše)obecný, generální; ~a amnestio všeobecná amnestie; ~a asembleo valná hromada (= ~a kunveno); ~a demando všeobecná otázka; ~a direktoro generální ředitel; ~a farto lék. celkový zdravotní stav; Ĝ~a Gubernio XXX; ~aj ideoj všeobecné ideje, všeobecné mínění; ~a impreso všeobecný dojem; ~a klereco všeobecné vzdělání; ~a kunveno valná hromada; ~a malarmado všeobecné odzbrojení; ~a opinio všeobecný názor; subskribita ~a pardono podepsaný všeobecný pardon; ~a prezaro všeobecný ceník; ~a regulo všeobecné pravidlo; ~a sekretario generální sekretář, generální tajemník; ~a situacio všeobecná situace; ~a striko všeobecná stávka; ~e všeobecně; ~e dirite obecně řečeno; ~e uzata všeobecně používaný; ~e valida obecně platný; ~aĵo všeobecnost, všeobecná záležitost, všeobecný názor; ~eco všeobecnost (vlastnost); ~igi zobecňovast, zevšeobecnit; ~igi doktrinon, kutimon, leĝon, regulon zevšeobecnit doktrínu, zvyk, zákon, pravidlo; ~igi siajn pensojn zobecnit své myšlenky; ~igo zevšeobecnění

Ĝeneralif/o hist. zahradní palácová rezidence maurských králů v Granadě

Ĝenev/o zeměp. Ženeva (švýcarské město); ~a ženevský; ~a Konvencio Ženevská konvence; ~a Lago Ženevské jezero; ~ano Ženevan

ĝeni/o mytol. domácí skřítek (= genio)

Ĝengĝoŭ zeměp. Čeng-čou, Chengchow (čínské město)

Ĝenner/o lék. Jenner, E. (angl. lékař, 1749-1823); ~a vakcinado Jennerovo očkování (z živých kravských neštovic proti planým neštovicím) (PIV: 1164)

Ĝenov/o zeměp. Genova, Janov (italský přístav); ~ano Janovan

Ĝenovev/a Jenovéfa (ženské jméno)

ĝenr/o žánr, um. žánrový obraz; la drama ~o dramatický žánr; la komedia ~o komediální žánr; la prozaj ~oj prozaické žánry; la romanaj ~oj románové žánry; la versaj ~oj básnické žánry; ~a žánrový; ~opentraĵo žánrový obraz

ĝentil/a zdvořilý  bonedukita, afabla, komplezema, kavalira, galanta, aminduma, korteza; ~a knabo zdvořilý chlapec; ~a konduto zdvořilé chování; ♦ per vorto ~a ĉio fariĝas facila laskavé slovo i brány otevírá, se zdvořilostí nejdál dojdeš; ĉe tro ~a ekstero mankas sincero přehnaná zdvořilost není upřímná; ~e zdvořile; ~e saluti zdvořile pozdravit; ~i n být zdvořilý, chovat se zdvořile; ~aĵo pozornost, úsluha; ~eco zdvořilost; ~ulo zdvořilý člověk; ~homo džentlmen; mal~a nezdvořilý, hrubiánský  aroganta, maldelikata, bruska, malafabla, kruda, vulgara, groba; mal~e nezdvořile; mal~eco nezdvořilost; mal~ulo nezdvořák; ne~a málo zdvořilý, nedostatečně zdvořilý

ĝentleman/o džentlmen  nobelo, kavaliro, aristokrato

ĝentr/o hist. džentri (nižší venkovská šlechta)

ĝer/i t řídit obchodní podnik

Ĝerald/o Gerald (mužské jméno)

ĝerm/o bot. klíček, zool. i přen. zárodek  bulbio, embrio, feto, gemo, sporo, ovolo; havi ~on de malsano mít v sobě zárodek nemoci; ~o de ĉiuj malvirtoj zárodek všech neřestí; tia malsameco entenas ~on de multaj disputoj taková rozdílnost obsahuje zárodek budoucích sporů; tiu eltrovo portas en si ~ojn de vera revolucio en industrio tento objev nese v sobě zárodky skutečné revoluce v průmyslu; ~i n klíčit; la semoj jam ~is semena už vzklíčila; la deziro ~is en mi přání ve mně začínalo klíčit; tiu ideo delonge ~is en lia cerbo ta myšlenka už dlouho klíčila v jeho mozku; literaturo nur ekkomencas ~i en tiu lando v té zemi začíná literatura teprve zapouštět kořínky; el la reciproka ekkono kaj kompreno ~as la paco ze vzájemného poznání a pochopení vzchází mír; ~ado klíčení; la ~ado de virtoj en la koro klíčení cností v srdci; ~igi přivést ke klíčení; ~ingo bot. = koleoptilo; ~oplanto rostlina určená ke klíčení; ~ipova schopný klíčení; ek~i n vyklíčit; ♦ malamo ek~is en lia koro v jeho srdci vzklíčila nenávist; sen~a lék. bezzárodečný  asepsa, nesepsa, sterila

ĝerman/o etn. Germán  teŭtono, goto, franko; ~a germánský; ~ino Germánka; ~isto jaz. germanista; ~istiko germanistika; Ĝ~ujo hist. Germánie

Ĝerman/o Germain (mužské jméno); ~a Germaina (ženské jméno)

ĝermen/o biol. germen (zárodečná plazma)  gonado, testiko, ovario, generiloj

ĝerminal/o hist. germinál (7 měsíc francouzské revoluce - 21. březen - 19. duben)

Ĝeser/o hist. Džoser (egyptský farao)

ĝest/o lit. epos, hrdinská píseň (starofrancouzská); la ~o de Karolo la Granda píseň o Karlu Velikém; la ~o de Rolando píseň o Rolandovi

ĝet/o nám. přístavní molo  moleo; ~kajo přístavní plošina (proti vlnám) (= varfo); ~kapo konec mola (s majákem, signalizací)

ĝi ono (dítě, věc, zvíře), to; la tranĉilo tranĉas bone, ĉar ~ estas akra nůž dobře krájí, protože je ostrý; ~ okazis lunde stalo se to v pondělí; la infano ploras, ćar ~ volas manĝi dítě pláče, protože chce jíst; ĉu ~ estas vi? jes, ~ estas mi jsi to ty? ano, jsem to já; ne kredu ~n nevěř tomu; ĉu ~ estas ebla, ke ... je to možné, že ...; li skribis leteron, mi vidis tion - mi vidis ~n psal dopis, viděl jsem to (že psal) - viděl jsem ho (ten dopis); ~a jeho (dítěte, věci)  ties; domo kaj ~a ĝardeno dům a jeho zahrada; hundino kaj ~aj hundidoj fenka a její štěňata

ĝib/o zool. anat. hrb, lék. hrb, bot. XXX (váček); ~o de kamelo velbloudí hrb; ♦ propran ~on neniu vidas vlastní hrb nikdo nevidí; ~a hrbatý, hrbolatý; ~a nazo orlí nos; ~a saliko ohnutá vrba; ~aĵo hrbol, výrůstek, vypuklina  protuberanco, tubero, ŝvelaĵo, elstaraĵo; ~igi nahrbit, (na)ježit; katoj ~igas la dorson kočky hrbí hřbet; ~iĝi hrbit se; kato scias ~iĝi kočka se umí nahrbit; ~ulo hrbáč; ♦ ne ĉiu ~ulo estas sanktulo není každý hrbáč svatý; ~ulo ĝis morto restos ~ulo hrbáč zůstane hrbáčem až do smrti; ~obovo zool. zebu (= zebuo); ~oforma ve tvaru hrbu; ~ohava hrbatý, mající hrb; du~a dvouhrbý; du~a kamemelo velbloud dvouhrbý, drabař (= baktria kamelo); sen~a bezhrbý; sen~a kamelo velbloud bezhrbý, lama (= lamo); ter~o, teren~o kopec hlíny, terénní vyvýšenina; unu~a jednohrbý; unu~a kamelo velbloud jednohrbý, dromedár (= dromedaro)

Ĝibraltar/o zeměp. Gibraltar; ~a markolo Gibraltarský průliv

Ĝibut/o, Ĝibuti/o zeměp. Džibúti (hlavní město Džibutska, dříve Francouzského Somálska)

ĝigol/o gigolo, placený tanečník; přen. prostitut, milenec starších žen  prostituito

ĝihad/o náb. džihád, islamská svatá válka

ĝil/o hist. stará měrná jednotka

Ĝil/o Gil (mužské jméno)  Viliamo, Vilhelmo

ĝili neol oni, ony, ona (množné číslo od ĝi, zatím experiementálně použito)

ĝin/o 1 džin (lihovina); nederlanda ~o holandský džin

ĝin/o 2 islám džin, démon, skřítek

Ĝin/o náb. Džin, Vítěz (titul zakladatele džinismu Mahavíry); ~ano džinista (= ĝaino); ~ismo džinizmus (= ĝainismo)

Ĝingis-Ĥan/o hist. Čingischán, Džingischán, Temüdžin (mongolský dobyvatel, 1162-1227)

ĝinz/o = ĵinzo textil. džíny, džínsy (jeans)

ĝir/i t fin. žirovat (směnku)  endosi; převést peníze (bezhotovostně); dopr. prudce stočit (auto); nám. natočit po větru (člun)  halsi, traventigi; chem. otáčet, natáčet, (polarizovanou rovinu); ~i al iu kambion žirovat někomu směnku (prohlášením na rubu); ~ado žirování; stočení; ~aĵo žiro (směnka, suma); ~anto žirant; ~ato příjemce směnky; ~ebla žirovatelný; ~ejo prudká zatáčka; tro rapide preni ~ejon příliš rychle vlítnout do zatáčky; danĝera blinda ~ejo nebezpečná slepá zatáčka (za kterou není vidět); harpingla ~ejo zatáčka ostrá jako jehla (spojení dvou souběžných cest); ~ilo formulář směnky; ~o podpis směnky; ~indikilo ukazatel změny směru jízdy (motorového vozidla); ~mono převedené peníze

ĝiraf/o zool. žirafa (Giraffa); ~i n jaz. hovor. mluvit více posuňky než esperantem; ~edoj zool. žirafovití (Giraffidae)

Ĝirond/o zeměp. Gironde (společné ústí Garonny a Durance do Biskajského zálivu); ~io departement Gironde; ~istoj girondisté (pravicová strana v revolučním francouzském Konventu)

ĝis pĝedložka (až) do, (až) k, dokud, spojka až; restu, ~ mi venos zůstaň, dokud nepřijdu; ~ la lasta minuto do poslední minuty, do poslední chvíle; iru ~ la angulo kaj atendu tie běž až na roh a tam počkej; labori ~ profunda nokto pracovat do pozdní noci; ~ ĉi tie (až) sem; ~ nun dosud; ~ tiam dotud; ~ kiam? dokdy?; ~ kie? (až) kam?; de Parizo ~ Londono z Paříže do Londýna; kvar ~ kvin jarojn čtyři až pět let; ♦ vidi nur ~ la pinto de sia nazo vidět si jen na špičku nosu; iri kun iu volonte ~ la fino de la mondo jít s někým rád až na konec světa; formeti ~ la grekaj Kalendoj odložit navždy; kliniĝi antaŭ iu ~ la tero sklonit se před někým až k zemi, poklonit se někomu až k zemi; armita de la kapo ~ la piedoj ozbrojen od hlavy až k patě; fidanta al vorto atendas ~ morto kdo věří slovu, čeká do smrti; de parolo ~ faro estas malproksime je daleko od slov k činům; longe ĉerpas la kruĉo, ~ fine ĝi rompiĝos tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne; ~ (la) revido na shledanou; ~!, ~ la! hovor. nashle!; ~i tn loučit se, říci "ĝis!"; ♦ ~i kaj kisi pozdravit a políbit (na rozloučenou)

ĝis- předpona s významem "až do": ~atendi t dočkat se; ~blanke doběla; ~data doplněný k poslednímu datu; ~ebrie až do opilosti (pít); ~funde do hloubky, důkladně, do dna; ~iri dosáhnout, jít až k něčemu; ~haŭte až na kůži (promoknout), dohola (ostříhat); ~morte doživotně, do smrti, do posledního dechu; ~nude donaha; ~nuna dosavadní; ~osta zapřisáhlý, neochvějný, skálopevný, zkostnatělý; ~pacienci tn dočkat se; ~rande (plena) (plný) až po okraj; ~vivi t dožít se

Ĝofred/o Geoffrey, Bohumír (mužské jméno)

ĝoj/i n radovat se, těšit se (pro pri io z něčeho), být rád (něčemu)  plezuri, ĝui; mi ~as, ke ... jsem rád, že ...; ~a radostný  gaja, hura; ~an feston! radostné svátky!; ~a koro radostné srdce; ~a rideto radostný úsměv; ~a sciigo radostné oznámení; ~a vizaĝo rozradostněná tvář; ~e radostně; ~e ekplaŭdi per la manoj radostně zatleskat; ~o radost; difekti / fuŝi ies ~on pokazit někomu radost; fari / kaŭzi ~on al iu udělat někomu radost; havi ~on de / pro io mít z něčeho radost; alte eksalti de ~o vyskočit radostí; froti pro ~o al si la manojn mnout si radostí ruce; fajro de ~o ohnivá radost; larmoj de ~o slzy radosti; ekplori laŭte pro ~o rozplakat se radostí; radianta pro ~o zářící radostí; vivi en ~o kaj plezuroj žít v samých radovánkách; amiko en ~o kaj ploro přítel v radosti i nouzi; saĝa filo estas ~o por sia patro syn moudrý dělá radost otci; ~aĉi n mít škodolibou radost; ~ado radovánky; ~egi n jásat; ~ego jásot; ~igi potěšit, udělat radost; ~igi la okulojn potěšit oči; ~iga potěšující; ~fajro oheň radosti; ~festo radovánky; ~krii n výskat, jásat; ~krio výskot; ~plena, ~oriĉa přeradostný, překypující radostí; ek~i n zaradovat se; mal~a smutný, neradostný  malgaja, trista, funebra; morte mal~a k smrti smutný; akiri la mal~an gloron de subfosanto získat si smutnou slávu sabotéra; mal~i n být smutný, truchlit  afliktiĝi; mal~i post la morto de amiko truchlit po přítelově smrti; mal~o smutek; nek ~o nek mal~o daŭras eterne radost ani smutek netrvají věčně; mal~o pri la mortinta patro smutek kvůli zemřelému otci; konfidi sian mal~on svěřit se se svým zármutkem; mal~igi zarmoutit  aflikti, ĉagreni, deprimi, malesperigi; enviemulo mal~igas sian domon závistník uvrhá svůj dům do smutku; sen~a neradostný  morna; sen~e neradostně

Ĝoj/a ženské jméno

ĝonk/o = ĵonko džunka (člun)

ĝorĝet/o textil. žoržet, krepžoržet (jemná tkanina krepového vzhledu)

Ĝorĝtaŭn/o zeměp. Georgetown, Jiříkov (hl. město Guyany)

Ĝoŭ hist. Čou (čínská dynastie, 1027-256 př. n. l.)

Ĝoŭ Enlaj hist. Čou En-laj (čínský státník, 1898-1976)

ĝu/i t požívat, vychutnávat, užívat si, těšit se (ion něčemu)  plezuri, ĝoji, frandi; ~i delikatan manĝon vychutnat si delikátní pokrm; ~i ies konfidon těšit se něčí důvěře; ~i profiton mít prospěch; ~i sanon těšit se zdraví; ~i reĝan favoron těšit se královské přízni; ~a potěšitelný; estos al mi ~e revidi lin bude mi potěšením se s ním znovu setkat; ~o požitek  ĉarmo, ravo; ♦ ~o por la okuloj pastva pro oči; vivi en ~o kaj bruo žít bouřliváckým životem; ~egi t velice si užívat; ~ego rozkoš, slast  volupto; ~ema požitkářský; ~emulo požitkář, ~igi obšťastnovat; ~iloj pochutiny (tabák, káva); ~amo požitkářství  voluptemo, epikurismo; ~avido lačnění po slastech; ~plena slastný; ek~i t pocítit slast; ek~i grandan plezuron pocítit veliké potěšení

Ĝuangzi hist. Čuang-c' (čínský filozof, 365-285 př.n.l.)

Ĝumad/o pátý a šestý měsíc islámského roku

ĝust/a správný, pravý  justa, ekzakta, prava, korekta, trafa, taŭga, deca, adekvata; ĉu la horloĝo estas ~a? jdou ty hodiny správně ?; ~a metodo správná metoda; ~a esprimo správný výraz; havi la kapon sur la ~a loko mít hlavu na správném místě; esti la ~a homo por io být tím správným člověkem pro něco; vort' en ~a momento faras pli ol arĝento správné slovo v pravou chvíli zmůže víc než stříbro; ~e správně, přesně, právě; li estas ~e la sama viro, kiu... je to právě ten muž, který...; por diri pli ~e lépe řečeno; tre ~e! velice správně!; ~e antaŭ unu monato li mortis zemřel právě před měsícem; ~e antaŭ miaj okuloj právě před mýma očima; ~aĵo správná věc, pravda; ~e správně, právě; mokadi al iu ~e en la vizaĝon smát se někomu přímo do obličeje; ~e pro tio mi ne volis respondi právě proto jsem nechtěl odpovědět; ~e apud ŝi právě vedle ní; ~e nun právě teď; ~aĵo dobro, pravda, správná věc; fari ~aĵojn konat dobré skutky; paroli ~aĵon říkat pravdu; ~eco správnost, přesnost; ~igi upravit, seřídit  korekti, enfokusigi, munti, pravigi, konverti; ~igi fotilon nastavit si foťák; ~igi horloĝon seřídit hodinky; ~igi kravaton narovnat si kravatu; ~igi preseraron opravit tiskovou chybu; ~iga opravný; ~igilo ovládač, regulátor; ~aloke na správném místě; ~amezure přesně, správnou měrou; ~atempe včas; al~igi přizpůsobit, zregulovat; al~igebla přizpůsobitelný; mal~a nesprávný, špatný; mal~a rezulto de kalkulado nesprávný výsledek počítání; mal~aĵo chyba  eraro; mal~eco nesprávnost; krianta mal~eco špatnost do nebes volající; mal~igi pokazit  difekti, fuŝi; ne~a nesprávný; re~igi opravit, seřídit; re~iĝi napravit se, přijít k rozumu

ĝus neol. právě teď