ĉ čtvrté písmeno esperantské abecedy [č]; ~o čé (název hlásky ĉ)

ĉ. = ĉirkaŭ (zkratka s významem "okolo, asi")

ĉabrak/o čabraka, pokrývka na koně > kovrotuko, kurteno, tapiŝo, gobelino, tapeto

ĉaĉa/o hud. čača

Ĉad/o zeměp. Čadské jezero; Ĉ~io, Ĉ~lando Čad (stát v Africe)

ĉador/o čadar (závoj perských žen)

ĉagr/o orn. XXX (Tchagra); nigraverta ~o XXX (Tchagra senegala)

ĉagren/i t mrzet, rmoutit > aflikti, inciti, tedi; ~(ant)a mrzutý; ~o mrzutost, zármutek, hoře; ♦ bedaŭro kaj ~o ŝuldon ne konas / kovras lítostí dluh nezaplatíš; kia ~o! to je mrzuté! kaŭzi ~on al iu způsobit někomu mrzutosti; venas ~o sen granda peno mrzutost přichází bez námahy; ~aĵo mrzutá záležitost; ~iĝi zarmoutit se (pro kvůli); ~iĝo zármutek, trápení; ♦ preskaŭ krevi pro ~iĝo téměř se usoužit zármutkem

ĉagrin/o šagrén, šagrénová kůže

ĉaitj/o, ĉajtj/o arch. čaitja (budhistický chrám)

ĉak/o čáka, čáko (vysoká čepice k uniformě)

ĉakon/o hud. (starošpanělský skupinový tanec)

ĉakr/o čakra (v budhismu)

ĉalazi/o = kalazio

ĉaldron/o hist. chaldron (angl. uhelná míra - 36 bušlů =1 163 litrů)

ĉaled/o, ĉalet/o koliba, srub

ĉalon/o biol. druh hormonu

ĉam/o zool. kamzík (Rupicapra rupicapra); ~ino kamzice; ~ido kamzíče; ~boko, vir~o kamzičí samec; ~felo kamzičina; ~koloraj gantoj rukavice kamzičí barvy > antilopo, gazelo, ŝamo

ĉamar/o textil. čamara (kabátek zapínaný šňůrkami) > jako, mantelo

ĉambelan/o komoří > kamerlingo, ĉambristo

Ĉamberi/o zeměp. Chambéry (franc. město)

ĉambr/o pokoj, místnost, světnice, komora; instituce komora > kamero, salono, halo, ĉelo, ejo, kabineto; fraŭla ~o garsonka; meblita ~o zařízený pokoj; apuda / najbara ~o sousední pokoj; la parada ~o obývák; subtegmenta ~o podkrovní pokoj > mansardo; trilita ~o třílůžkový pokoj; polit. supera malsupera ~o de parlamento horní dolní komora parlamentu; ~o de deputitoj komora poslanců (v Anglii); ~o de la metioj živnostenská komora; komerca ~o obchodní komora; ~o de la Federaciaj Landoj Komora spolkových zemí; ~o de Reprezentantoj Komora reprezentantů; Popola ~o Lidová komora; tech. malluma ~o opt. temná komora; ~o de maŝinoj strojovna; ~o de Wilson Wilsonova mlžná komora (= nebul~o); ~a pokojový; ~a anteno pokojová anténa; ~aĉo kutloch, brloh, díra; ~aro pokoje (komplex pokojů); ~ego salón; ~eto pokojík, komůrka; ~isto komorník; ~istino komorná, pokojská; ~okluzo zdymadlo; ~oluanto pronajimatel pokojů; ~omuziko komorní hudba; ~onajbaro soused z vedlejšího pokoje; ~onumero číslo pokoje; ~oplanto pokojová rostlina; ~oŝlosilo klíč od pokoje; antaŭ~o předpokoj, předsíň > vestiblo; ban~o koupelna; du~a dvoupokojový, dvoukomorový; du~a loĝejo dvoupokojový byt; du~a parlamento dvoukomorový parlament; en~a pokojový, v místnosti; en~a temperaturo pokojová teplota, teplota v místnosti; en~igi dát do pokoje; en~iĝi uchýlit se do pokoje, vklouznout do pokoje; dormo~o ložnice; gasto~o pokoj pro hosty, návštěvní místnost; infan~o dětský pokoj; juĝo~o soudní síň; asiza juĝo~o místnost pro porotu; kaldron~o kotelna; klas~o třída (ve škole); kluzo~o plavební komora zdymadla; komando~o velín; lego~o čítárna; lit~o ložnice; loĝej~o obývák; lu~o místnost k pronajmutí; manĝo~o jídelna; maŝin~o strojovna; nebul~o mlžná komora (Wilsonova); plumbo~o chem. olověná komora (pro výrobu kyseliny sírové); pun~o káznice, šatlava; sam~ano spolubydlící na pokoji; skribo~o písárna; tri~a třípokojový; tri~a apartamento / loĝejo třípokojový byt; unu~a jednopokojový, jednokomorový; unu~a apartamento jednopokojový byt, garsonka; unu~a parlamento jednokomorový parlament; vivo~o obývák

ĉamot/o = ŝamoto

ĉampan/o šampaňské (víno); dolĉa, seka, glaciigita ~o sladké, suché, chlazené šampaňské; botelo da ~o láhev šampaňského; glaso da ~o sklenice šamapňského; ~izi t napodobit šampaňské z bílého vína; ~botelo láhev od šampaňského; ~glaso sklenice na šampaňské

Ĉampanj/o zeměp. Champagne (francouzský kraj vína); ~ano Champagnan

ĉampinjon/o bot. žampion, pečárka (Agaricus)

ĉampion/o bojovník za ideu; sport. šampion, přeborník, mistr > rekordulo; ~o de Eŭropo mistr Evropy; boksa ~o mistr v boxu; ~ado šampionát, mistrovství; ~eco mistrovský titul; atingi la ~econ pri salto dosáhnout mistrovského titulu ve skoku, stát se vítězem ve skoku

Ĉamplen-lag/o zeměp. Champlainovo jezero (USA, Kanada)

ĉan/o bicí vzpruha (střelné zbraně), kohoutek

Ĉandr/o Čandra (mužské jméno)

Ĉandragupt/o hist. Čandragupta (sjednotitel Indie, 322-298 př. n.l.)

Ĉandranagar/o zeměp. Čandranagara (ind. město)

Ĉangĉun zeměp. Čchang-čhun, Changchun (čínské město)

Ĉangdu zeměp. Changtu (čínské město)

ĉanel/o přírodní kanál

ĉanfr/o zkosení, úkos, sešikmení, polygr. účaří

Ĉang Kajŝek Čankajšek (čínský politik, 1887-1975)

ĉanoj/o japonský čajový obřad

ĉant/o náb. hud. chorál, liturgický zpěv (zvl. žalmů) > neŭmoj, plejnkanto; přen. monotónně prozpěvovat; anglikana ~o anglikánský chorál; gregoria ~o gregoriánský chorál; ~i t zpívat žalmy a kánony

ĉantaĝ/i t vydírat; ~isto vyděrač, vydřiduch; neniam cedi al ~isto nikdy neustoupit vyděrači; ~o vydírání, vyděračství; ~gazeto vyděračské noviny

ĉap/o čepice > kaskedo, kufo, kasko; ~o kun viziero čepice se štítkem (= kaskedo); bakista ~o pekařská čepice; bufona ~o šaškovská čepice; ĉasista ~o myslivecká čepice; fela ~o kožešinová čepice; frigia ~o frygická čapka; jakobena ~o jakobínská čapka; kuirista ~o kuchařská čepice; marista /matrosa ~o námořnická čepice; motorista ~o motoristická čepice; nokta ~o noční čepice; pelta ~o kožešinová čepice; soldata ~o vojenská čepice > bereto; trikita ~o pletená čepice; turka ~o turecká čepice > fezo, turbano, kepo; vaska ~o baskitská čepice; zuava ~o zuávská čepice; tech. ~o de aŭtomobila rado poklice kola automobilu; ~o de font(o)plumo kryt plnicího pera; kamentuba ~o komínová hlava; ~o de botelo zátka láhve; ~o de obuso XXX; ~o de alttensia izolilo XXX; ~o de fotografa objektivo krytka objektivu fotoaparátu; ♦ kia la kapo, tia la ~o jaký pán, takový krám; pli kara kapo ol ~o bližší košile než kabát; ofte ~o de kampulo kovras kapon de saĝulo pod selskou čepicí často najdeš moudrou hlavu; ~eto čepička, zátka; Ruĝa Ĉ~eto Červená Karkulka; ~et-forigilo otvírák na láhve; ~obeko štítek čepice (= viziero); ~orubando stužka na čepici; ban~o koupací čepice; radik~o bot. čepička (calyptra); verto~o čepička kryjící temeno hlavy (rabínská, kardinálská); vizier~o čepice se štítkem

ĉapel/o klobouk, bot. klobouk (hub), jaz. stříška (= cirkumflekso) > supersigno; cilindra ~o oděv cylindr; ĉarpentista ~o tesařský klobouk; felta ~o plstěný klobouk; florenca ~o florentský klobouk; magia ~o divotvorný klobouk; magiista ~o kouzelnický klobouk; pajla ~o slaměný klobouk; trikorna ~o třírohý klobouk; demeti la ~on antaŭ iu smeknout před někým; surmeti ~on nasadit si klobouk; surhavi ~on mít na sobě klobouk; for la ~on! smeknout!; veni al iu kun la ~o en la mano přijít k někomu s kloboukem v ruce (podřízeně); ~ejo kloboučnictví; ~isto kloboučník (výrobce nebo prodavač); ~istino kloboučnice; ~ita mající klobouk; jaz. mající stříšku (o písmenu); ♦ ŝi estas komike ~ita ta má ale ránu v tom klobouku; Esperanto havas kvin ~itajn literojn esperanto má pět písmen se stříškou; ~ujo krabice na klobouky; ~fabriko továrna na klobouky; ~farejo kloboučnictví (dílna); ~faristo kloboučník (výrobce); ~pinglo jehlice do klobouku (ozdobná); ~plumo péro na klobouku; ~rando, ~randumo okraj klobouku; ~rubando stužka na klobouku; ~skatolo krabice na klobouky; ~vendejo kloboučnictví (prodejna); ~vendisto kloboučník, prodavač klobouků; bul~o buřinka; klak~o sklápěcí klobouk

ĉapk/o hist. vojenská čapka

ĉapitr/o kapitola knihy; tridek~a romano román o třiceti kapitolách > alineo, artikolo, paragrafo, sekcio, partaĵo, kanto, sceno

ĉar protože, poněvadž, neboť, jelikož; precipe ~ zvláště proto > nome, efektive, tial ke, pro tio ke

ĉar/o kára, dvojkolka, náprava vozu, hovor. auto, vůz; funebra ~o pohřební vůz; karnavala ~o karnevalový vůz; kvarĉevala ~o vůz s dvojspřežím; ♦ la suno fordirektis sian ~on slunce již odkočírovalo svůj vůz; mia beleta ~o moje autíčko; ~ego čtyřkolový tažný vůz; arboporta ~ego dřevařský vůz na kmeny; ~eto vozík, kočárek; tech. vozík psacího stroje; ~isto vozka > koĉero, ŝoforo, stiristo; ~umo trakař, kolečko; ~faristo kolář; ~levilo hever, zvedák k autu; ~rado kolo vozu; aŭto~o autokar > buso; balaaĵ~o popelářský vůz; barel~ego pivovarnický vůz; elektro~o elektrokára; infan~eto dětský kočárek (pro nemluvně); krad~ego žebřiňák; krom~o sajdkára; lev~o vysokozdvižný vozík (= ĉarelo); loĝ~ego maringotka; loĝ~o obytný přívěs > ruldomo; meblo~ego stěhovací vůz; plat~ego plošinový vůz; plen~o (da io) fůra (plný vůz něčeho); post~o přívěs > remorko; pup~eto dětský kočárek (pro panenku); puŝ~o kočárek, trakař, kolečko; butikuma puŝ~eto nákupní vozík (v samoobsluze, supermarketu)

ĉard/o maďarská krčma

ĉardaŝ/o hud. čardáš (tanec)

ĉarel/o zdvižný vozík (= levĉaro); altleva ~o vysokozdvižný vozík; flankforka ~o boční vysokozdvižný vozík

Ĉarent/o zeměp. Charente (západofrancouzský departement)

ĉarlatan/o šarlatán, mastičkář, prodavač všeléku; přen. podvodník; ~a šarlatánský; ~a propagando šarlatánská propaganda; ~aĵo šarlatánství, kejkle; ~eco šarlatánství; ~i n jednat, řečnit šarlatánsky; ~ismo šarlatánství; ~reklamo šarlatánská, lživá reklama

ĉarleston/o hud. čarleston (tanec)

Ĉarleston/o zeměp. Charleston (dvě města v USA)

Ĉarlot/a Šarlota, Karlička

ĉarm/a půvabný, líbezný > linda; nepriskribeble ~a nepopsatelně půvobný; ~aĵo okouzlující nádherná věc; ~anta okouzlující; ~anta fluto kouzelná flétna; ~e půvabně; haroj ~e krispaj vlasy půvabně kudrnaté; ♦ ĉie estas varme, sed hejme plej ~e všude dobře, doma nejlépe; ~eco půvabnost, líbeznost; ~i t okouzlovat > ravi, ensorĉi; ~i ĉiujn per sia spriteco okouzlit všechny svojí vtipnostní; pipo ~as koron dýmka těší srdce; ~igi činit půvabným líbezným; ~igi sian voĉon naladit líbezně hlas; matena roso ~igis la ĝardenon raní rosa prozářila zahradu; ~o půvab; pejzaĝo de aparta ~o krajina zvláštního kouzla; ~ulo krasavec, hezoun; ~ulino kráska, půvabná žena

ĉarnir/o závěs (u kování dveří, oken)> hoko; anat. kloub; voj. místo dotyku dvou sousedních jednotek; ataki je la ~o de la du armeoj zaútočit v místě dotyku obou armád

ĉarpent/i t (o)tesat, provádět tesařské práce, opatřit výdřevou > elhaki, trabizi; ~i ŝipon postavit kostru lodi; ♦ viro bone ~ita dobře stavěný chlap; ~ado provádění tesařských prací; ~aĵo dřevěná stavba, výdřeva, lešení > armaturo, skafaldo, skeleto, trabaro; paletizace zboží > benko, stablo; ~isto tesař > lignaĵisto, meblisto; la filo de l' ~isto tesařův syn (Ježíš); ~ista laboro tesařská práce; fer~aĵo kovové lešení

ĉarpi/o lék. cupanina; ~igi rozcupovat tkaninu

ĉart/o charta (listina práv), charter, nájemní smlouva (zvl. lodi, letadla); ~o de abatejo listina práv opatství; ~o de UNo Charta OSN; la Granda Ĉ~o de Anglujo Charta Magna (roku 1215); portempa povojaĝa ~o dočasná nájemní smlouva na jednotlivé cesty; ~aro kniha práv, kniha smluv; ~ejo archiv smluv; ~i t smluvně si najmout (loď, letadlo) ~igi dát do pronájmu; ~isto znalec středověkých listin

Ĉartr/o zeměp. Chartres (francouzské město)

ĉas/i t lovit, honit (ion, iun něco, někoho) > peli, persekuti, kapti; iri ~i jít na lov; ♦ ~i monon, famon honit se za penězi, za slávou; kiu ~as du leporojn, kaptas neniun kdo chytá dva zajíce, nechytí žádného; ~a lovicí, lovný; ~a hundo lovicí pes; ~a predo lovná kořist; ~ado lovení, hon > batuo; submara ~ado podmořský lov; ~ado per furo lov pomocí fretky; ~aĵo lovná zvěř, kuch. zvěřina; ~ebla lovitelný (povolený k lovu); ~ejo honitba, loviště; ~iloj, ~ilaro nářadí k lovu; ~isto i voj. lovec, myslivec; ~ista lovecký, myslivecký; ~istaj fabeloj myslivecká latina (přehánění); ~ista binoklo lovecký dalekohled; ~ista societo myslivecký svaz; ~o lov, hon, voj. letecký n. námořní útok; komenciĝis infera ~o vypukl pekelný lov; ~alpelanto honec; ~armilo lovecká zbraň; ~avi(adil)o stíhačka; ~distrikto lovný revír; ~falko sokol (lovecký); ~fusilo lovecká puška; ~gardisto hajný; ~hundo lovecký pes; ~kabano lovecká chata; ~kalendaro lovecký kalendář; ~kastelo lovecký zámeček; ~korno hud. lesní roh; ~kostumo lovecký oblek; ~leopardo zool. gepard (= gepardo); ~pafilo lovecká puška; ~pelanto honec; ~putoro zool. fretka (= furo); ~sezono lovecká sezóna; ~osako lovecká brašna n. pytel; ~osekvi t pronásledovat (lovnou zvěř); ~sekvata murdisto pronásledovaný vrah; ~ŝirmilo XXX; ~tranĉilo lovecký nůž; fiŝ~aĵo rybí úlovek; har~aĵo srstnatá zvěřina; kur~i t honit, pronásledovat (obvykle smečkou psů); plum~aĵo pernatá zvěřina; ŝtel~i t pytlačit

ĉasi/o tech. šasi, podvozek > framo, kadro, karoserio, kalŝaĵo, ĉaro

ĉaspot/o hist. jehlovka (ručnice)

ĉast/a cudný, čistý, (mravo)počestný > virga, virta, frida, deca, pruda; ~(ec)o cudnost, počestnost; ~afekta pokrytecky přehnaně cudný; mal~a necudný, nestoudný > malpura, peka, vulgara, triviala, lasciva; mal~ado hýření > orgio; mal~aĵo necudný čin > peko; mal~i n chovat se necudně, hýřit > adulti, diboĉi, kokri; mal~ejo nevěstinec > bordelo; mal~isto prostitut; mal~istino prostitutka > prostituitino; mal~ulo necudník, zhýralec; mal~ulino nevěstka > publikulino, putino, ĉiesulino

Ĉatham/o zeměp. Chatham (angl. přístav); ~-Insularo Chathamské ostrovy; ~a muŝkaptulo orn. XXX (Miro traversi)

ĉatni/o kuch. chutney [čatni] (ostrá indická směs z ovoce, bylinek, koření)

ĉatobriand/o kuch. silný propečený řízek z hovězího masa

ĉaŭ/o, ĉaŭĉaŭ/o čau-čau (psí rasa)

ĉaŭr/o arch. nepálská stupa

ĉe u, při; ~ la sunsubiro při západu slunce; ~ la angulo de la strato na rohu ulice; flanko ~ flanko bok po boku; profesoro ~ universitato profesor na univerzitě; sidi ~ tablo sedět u stolu; labori ~ elektra lumo pracovat při elektrickém světle; Frankfurto ~ Majno Frankfurt nad Mohanem; ♦ ~ la koka krio za kuropění; ~ tio při tom, přitom; ~ la plej bona volo při nejlepší vůli; iri ~ la onklon jít k strýčkovi (navštívit)

ĉe předpona s významem "u, při": ~estantaro přítomné obecenstvo, účastníci; ~brusto prsy; ~esti n být přítomen, být u toho; ~esto přítomnost; ~estanto účastník; ~mane po ruce, při ruce; ~orta mat. přilehlý; ~orta angulo přílehlý úhel (nevh. samlatera angulo); ~table u stolu

ĉeĉen/o etn. Čečen; ~io Čečensko

ĉef/o šéf, představený; ~a hlavní; ~a enirejo hlavní vchod; ~a flegistino lék. vrchní sestra; ~a tasko hlavní úkol; ~aĵo hlavní věc; ~e hlavně, především; ~eco šéfovství, vedoucí postavení; ~i n být hlavní, šéfovat; ~ulo hlavní osoba

ĉef- předpona s významem "hlavní": ~afero hlavní záležitost; ~admiralo velkoadmirál; ~anĝelo archanděl; ~arbaristo nadlesní; ~artikolo úvodník; ~diakono zástupce biskupa; ~direkto světová strana; ~duko arcivévoda, velkovévoda; ~episkopo arcibiskup; ~etaĝo hist. nejluxusnější poschodí paláce; ~generalo generalissimus; ~herezulo arcikacíř; ~inĝeniero hlavní inženýr, šéfkonstruktér; ~kelnero vrchní (číšník); ~komandanto vrchní velitel; ~kuiristo šéfkuchař; ~kuracisto primář; ~leŭtenanto naporučík; ~libro (účetní) hlavní kniha; ~litero iniciála, velké písmeno; ~manĝaĵo hlavní jídlo; ~ministo předák horníků; ~ministro premiér, předseda vlády; ~numero elektr. hlavní kvantové číslo; ~pastro prelát, velekněz; ~propozicio hlavní věta; ~redaktisto šéfredaktor; ~rolulo představitel hlavní role; ~serĝento četař; ~sezono hlavní sezona; ~stacidomo hlavní nádraží; ~strato hlavní ulice; ~ŝaltilo hlavní vypínač; ~ŝlosilo generální klíč; ~titolo hlavní titul; ~trako žel. hlavní železniční koridor; ~urbo hlavní město; ~urbestro primátor; ~verko stěžejní hlavní dílo; ~veziro velkovezír; ~vojo hlavní silnice; ne~a vedlejší

Ĉefeĉ-ŝlosilo Čefečův klíč (základní kurz esperanta pro korespondenci)

ĉeĥ/o Čech; ~a český; Ĉ~io, Ĉ~ujo České země, Česko, ~oslovakio Československo

ĉek/o šek; blanka ~o bianko, blanko (nevyplněný šek); ~a šekový; ~a kurzo šekový kurz; konta ~o XXX; nekovrita senvalora ~o nekrytý šek; trastrekita ~o křížovaný šek; ~aro, ~libro, ~kajero šeková knížka; ~fraŭdo zpronevěra šeku

Ĉeka/o polit. Čeka (sovětská politická policie)

ĈEL = Ĉina Esperanto-Ligo

ĉel/o cela, kabinka, políčko, čtvereček; biol., polit. buňka > kamero, budo, karcero, kiosko, kajuto, kabineto; ~o de aviadilo let. XXX (křídla a pohon); ~o de monaĥo mnišská cela; genera ~o biol. pohlavní buňka (= gameto); bartavola ~o fotobuňka s ochranou vrstvou; lumelektra ~o fotobuňka; palisada ~o bot. XXX (buňka žíly listu); sponga ~o bot. XXX (buňka měkké části listu);~o de ŝaktabulo šachové pole; antaŭtuko kun bluaj ~oj zástěra s modrými kostkami, modře kostkovaná zástěra; ~a, ~ara buněčný, plástový, kostkovaný, čtverečkovaný; ~a metabolo buněčný metabolismus; ~a multobliĝo buněčné rozmnožování; ~a teksaĵo biol. buněčné tkáň (= histo); ~aro medová plástev; ~ara formacio buněčná formace; ~eca bunečnatý; ~eto lék. alveol, váček; ~damaĝo poškození buněk; ~emajlo krupičkový email; ~forma ve tvaru buňky; ~kerno jádro buňky; ~membrano blána buňky; ~muko protoplazma; ~(o)spirado fyziol. dýchání buňky; ~vando stěna buňky; ~veturilo vězeňský vůz, "zelený anton"; ekster~a mimobuněčný; en~a vnitrobuněčný; foto~o fotobuňka; inter~a mezibuněčný; lip~o bot. XXX; miel~aro medové plástve; plur~uloj zool. mnohobuněnční; selen~o selénová fotobuňka; unu~uloj zool. jednobuněční

ĉele/o XXX (část doby kamenné)

Ĉeli/o zeměp. Caelius (kopec v Římě)

Ĉeljabinsk/o zeměp. Čeljabinsk (ruské město)

Ĉeljuskin/o Čeljuskin, Semjon Ivanovič (ruský mořeplavec 1. pol. 18. st.); ~a Kabo zeměp. Čeljuskinův mys

ĉement/o anat. zubní cement, tmelovina > dentino; tech. cementit; ~i t tech. cementovat; ~ita ŝtalo cementovaná ocel; ~ota ŝtalo cementační ocel; ~ado cementování (per karbono, nitrogeno, ĥromo, likva, gasa uhlíkem, dusíkem, chromem, kapalné, plynové)

ĉemiz/o košile > bluzo, kitelo, tuniko; amelita ~o škrobená košile; blanka ~o de mortinto rubáš; brunaj ~oj hnědé košile, nacisté; kurtmanika ~o košile s krátkým rukávem; longmanika ~o košile s dlouhým rukávem; mallongmanika ~o košile s krátkým rukávem; nigraj ~oj černé košile, fašisté; supla ~o jemná košile; ~eto košilka, halenka; ~butono knoflík od košile; ~maniko rukáv košile; esti en ~manikoj mít na sobě košili; sub~o nátělník > trikotaĵo; sur~o náprsenka; har~o náb. kajícnická košile (ze zvířecí srsti); nokto~o noční košilo > piĵamo

ĉen/o řetěz > kateno; přen. řetězec, pásmo, série > zono, serio, vico; ~o de ankro kotevní řetěz; ~o da atomoj řetězec atomů; ~o de biciklo řetěz jízdního kola (= kuplo~o); ~o da hazardoj série náhod; ~o de hundo řetěz na psa; ligi hundon per ~o uvázat psa na řetěz; ~o de ideoj řada nápadů; ~o da insuloj pásmo ostrovů; ~o da lagoj pásmo jezer; ~o de termezuristo zeměměřičský řetěz; hokmaŝa ~o utíkající oka (např. na punčoše); horloĝa ~o řetízek k hodinkám; montara ~o horské pásmo; senfina ~o nekonečný řetěz; ~o de zorgoj kaj suferoj řada starostí a utrpení; formi ~on utvořit řetěz (např. při požáru); ~a řetězový; ~ero článek řetězu; ~eto řetízek; ~i t uvázat na řetěz > kateni; ~ita hundo pes uvázaný na řetez; ~i la manojn spoutat ruce; ~ujo chránič řetězového převodu; ~benda s pásovými řetězy; ~benda traktoro traktor s pásovými řetězy; ~butikoj systém prodejen jedné firmy, filiálky > filio; ~frakcio mat. řetězový zlomek; ~fumado zapalování si jedné cigarety od druhé; ~fumanto vášnivý kuřák; ~hundo hlídací pes; ~kanto kánon > kanono, ĉanto; ~karuselo řetízkový kolotoč; ~kudrero řetězový steh; ~labori n pracovat u pásu; ~letero oběžník, řetězový dopis (který má příjemce opsat a poslat dál) > cirkulero; ~magazeno prodejna v systému jedné firmy (= ~butiko); ~ponto řetězový most; ~rado ozubené kolo pro řetězový pohon; ~reakcio fyz. řetězová reakce; ~ringo článek řetězu (= ~ero); ~segilo motorová řetězová pila; ~stablo podstavec běžícího pásu; ~tamburo buben na navíjení řetězu; ~veturilo řetězový vůz; de~igi, el~igi odvázat z řetězu, osvobodit, přen. rozpoutat; el~igita kolero rozpoutaný hněv; de~iĝi, el~iĝi osvobodit se, rozvázat se, rozpoutat se; malpaco el~iĝis rozpoutal se nesvár; en~igi uvázat na řetěz, spoutat; kun~ado spojování; kun~ado de cirkonstancoj sběh okolností; kun~i, kun~igi spoutat společně řetězem; sen~a bezřetězový; sen~a transmisio bezřetězový převod; sen~igi zbavit řetězu, odvázat; sen~iĝi zbavit se řetězu, odvázat se, přen. zdivočet; izol~o elektr. série izolantů; karbon~o chem. uhlíkový řetězec; kol~o obojek, náhrdelník > koliero; kol~o de dresita urso obojek cvičeného medvěda; kol~o de urbestro slavnostní řetěz starosty (symbol služby); kuplo~o řetěz jízdního kola; pordo~o řetízek na dveře (proti nevítané návštěvě); ŝaŭm~o XXX (řetízek uzdy); tranĉo~o řetězová pila; trog~o korečkový bagr

ĉenil/o text. žinylka (plyšové, sametové pletivo)

ĉenomil/o bot. kdoulovec (Chaenomeles)

Ĉenstoĥov/o zeměp. Čenstochová (polské poutní město)

ĉenton/o lit. cento (báseň z veršů jiných autorů), přen. slátanina

Ĉerburg/o zeměp. Cherbourg (francouzský přístav)

ĉeremis/oj etn. Čeremisové, Marijci (ugrofinský národ v Rusku); ~a čeremiský, marijský

ĉerimoli/o bot. čirimoja, jamajské jablko (plod); ~arbo, ~ujo bot. anona čirimoja (Annona cherimola)

ĉeriz/o hovor. třešně, višně, odb. červená peckovina (společný název plodů), bot. třešeň (Cerasus); acida ~o višně (= grioto), bot. třešeň višeň (Cerasus vulgaris, Prunus cerasus); dolĉa ~o třešně (= merizo), bot. třešeň ptačí, třešeň ptáčnice (Cerasus avium, Prunus avium); blankakarnaj ~oj třešně se žlutou dužninou; nigrakarnaj ~oj třešně s tmavou dužninou; brandaj ~oj třešně (n. višně) určené k pálení; ~a třešňový, višňový; ~a suko třešňová (višňová) šťáva; ~arbo, ~ujo třešeň, višeň; ~ejo třešňový (višňový) sad; ~branĉeto třešňová ratolest; ~brando třešňová pálenka (= kirŝo); ~floro třešňový květ, přen. sakura (= sakuro); ~folio třešňový list; ~granda velikosti třešně; ~kerno třešňová pecka; ~ligno třešňové (višňové) dřevo; ~likvoro třešňový likér; ~ruĝa červený jako třešně; ~torto třešňový dort

ĉerk/o rakev > sarkofago, urno, sepulto, tombo, kripto; ♦ atendis, atendis, ĝis lin ~o etendis čekal tak dlouho, až skončil v rakvi; ~a rakevní, přen. smutný, pohřební > funebra; ~a fabriko továrna na rakve; ~a tono pohřební tón; ~ujo jáma hrobu, hrobní sklepení; ~oportantoj, ~portistoj nosiči rakve; ~oveturilo pohřební vůz; en~igi uložit do rakve

ĉerkes/o etn. Čerkes (kavkazský kmen); ~a čerkeský; ~io, ~ujo Čerkesko

Ĉernobil/o zeměp. Černobyl (ukrajinské město, kde v r. 1986 došlo k havárii jaderné elektrárny)

ĉernozem/o, ĉernozi/o černozem (černá hlína stepí)

ĉerp/i t nabírat (tekutinu), i přen. čerpat; ~i akvon el pura fonto nabírat vodu z čisté studánky; ~i dokumentojn el la fonto mem čerpat dokumenty z přímého zdroje; ~i instruon, kuraĝon, inspiron čerpat poučení, odvahu, inspiraci; ~i konsolon el preĝo čerpat útěchu z modlitby; ~i librojn el biblioteko využívat knihy z knihovny; ♦ ~i per kribrilo čerpat sítem (marně se snažit, zbytečně se namáhat); ~i el fremda monujo čerpat z cizí kapsy; ~i utilon el vojaĝo čerpat užitek z cesty; ~ado čerpání, nabírání tekutiny; ~aĵo nabraná tekutina; ~eto troška (tekutiny); alporti ~eton da akvo přinést trošku vody; ~ilo sběračka, naběračka, šufan, kbelík; ~o jedno nabrání; ~kulero naběračka; ~orado kolo rumpálu > vinĉo, kapstano; ~ovazo kbelík na nabírání; de~i t odčerpat (část); el~i t vyčerpat (vodu, síly) > elsekigi, elsuĉi; vypsat, udělat výpisky; el~i la akvon ĝis la lasta guto vyčerpat vodu do poslední kapky; el~i la favoron de la mastro vyčerpat pánovu přízeň; el~ita eldono de libro vyčerpané vydání knihy; mi estis tute el~ita byl jsem zcela vyčerpán; el~i la temojn de la diskutado vyčerpat náměty k diskusi; el~aĵo výtah, výpisky; el~iĝi vyčerpat se; nia sukero el~iĝis došel nám cukr; el~iĝo vyčerpání (sil, zásob); besto pelata ĝis plena el~iĝo zvíře štvané do úplného vyčerpání; neel~ebla nevyčerpatelný; sub~i t čerpat z pod hladiny (vyhnout se nečistotám na povrchu i na dně)

ĉervonc/o fin. hist. červonec (bývalá desetirublovka)

ĉes/i n přestat, ustat > finiĝi, morti, malaperi, halti; ~is la kurso, pluvo přestal kurz, déšť; ~is danĝero skončilo nebezpečí; ~is malsano, doloro, milito ustala nemoc, bolest, válka; ~i labori, petoli, esperi přestat pracovat, dovádět, doufat; ~igi přerušit, zastavit > rompi, haltigi; ~igi laboron přestat pracovat, ukončit práci; la vento ~igis la pluvon vítr ukončil déšť; ~igi disputon, malpacon, babiladon, sian propran vivon zastavit hádku, nesvár, klábosení, svůj vlastní život; ~igo zastavení, přerušení; ~iĝi pozvolna ustávat; ~o dočasné přerušení; fari ~on zdržet se hry, na chvíli přestat hrát (např. v kartách); kelktempa ~o ne estas forgeso občas přestat neznamená zapomenout; sen~a neustálý > senhalta, daŭra, konstanta,ada, permanenta; sen~e neustále; sen~e plendi neustále si stěžovat

Ĉesapik/a Golfo zeměp. Chesapeake záliv (v USA na pobřeží Atlantiku)

ĉest[e]r/o, ~a fromaĝo kuch. chesterský sýr

Ĉestr/o zeměp. Chester (angl. město)

ĉeti/o orn. rákosník Cettiův (Cettia cetti)

ĉetij/o arch. sinhalská stupa

ĉetnik/o (srbský) četník

ĉetrit/o hist. indická kasta

ĉetrum/o fin. chetrum (měnová jednotka v Buthanu)

ĉetverik/o hist. četverik (ruská míra - 26,23774 litru)

ĉeval/o zool. šachy, tech. gymnastika kůň (Equus caballus) > poneo, mustango, ekvo, stalono, azeno, mulo, hino, zebro; rajdi ~on, sur ~o jet na koni; la ~o iras, paŝas, trotas, galopas, amblas kůň jde, kráčí, kluše, cválá, jde mimochodem; la ~o baŭmas, henas, kalcitras, prancas kůň se vzpíná, řehtá, vyhazuje, hrabe; la ~o falĉas kůň při kroku opisuje nohou půlkruh; ~o ektimas, malkvietiĝas kůň se plaší; ~o teruriĝis, panikiĝis kůň se splašil; terurita, panikita ~o splašený kůň; ~oj por poŝto poštovní koně; blanka ~o bělouš; kastrita ~o valach; makulkolora ~o grošák; nigra ~o vraník; senansa ~o sport. gymnastický kůň bez madel; jungi ~on zapřáhnout koně > hoto, tpr; seli ~on osedlat koně; ♦ ekrajdi siajn altajn ~ojn zuřit; selante ~on oni ĝin karesas když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají; ~a koňský; ~a ĉaro koňský kočár > kaleŝo, fiakro, diliĝenco; ~aj kolharoj koňská hříva; ~a paro párek koní; ~a raso koňské plemeno; ~a vosto koňský ohon (přen. druh účesu); ~aĉo herka; ~aĵo koňské maso, konina; haketita ~aĵo sekaná z koniny; ~ejo konírna > stalo; ~eto koní(če)k, pony > poneo; přen. koníček, záliba > hobio, manieto, ŝatokupo; ~ido hříbě; ~ino kobyla, klisna; ~isto koňař, štolba > grumo, stalisto; ~uko neolog. valach (vykastrovaný hřebec); ~banado plavení koní; ~bleki n řehtat (= heni); ~bloko stolička na nasednutí na koně; ~bredado chov koní; ~bredejo koňská farma; ~bredisto chovatel koní; ~buĉejo koňská jatka; ~buĉisto řezník koní; ~dresado koňská drezúra > volteo; ~dresisto cvičitel koní; ~felo koňská kůže (se srstí); ~forto fyz. koňská síla (= ~povo); ~haro koňská žíně > krino; ~iro v šachu skok koně; ~kaŝtano bot. kaštan koňský, jírovec maďal (= hipokaštano); ~konkurso dostihy; ~konkursejo dostihové závodiště; ~kovrilo pokrývka na koně > ĉabrako; ~kurejo dostihové závodiště; ~piedo bot. podběl (= tusilago); ~povo fyz. koňská síla (jednotka výkonu); ~rajdejo jízdárna; ~rajdisto jezdec na koni > ĵokeo, kuriero; ~skeleto koňská kostra; ~sledo koňské saně; ~stalo koňská stáj, maštal; ~sterko koňská mrva; ~ŝanĝo výměna koně, přepřáhnutí; ~ŝanĝejo stanice pro výměnu koně (pro kurýra); ~trio trojspřeží; ~vetkuroj dostihy; ~vetkurejo dostihové závodiště; ~viando kuch. koňské maso, konina; ~vipo bič na koně, jezdecký bičík; ~viro kentaur (= centaŭro); ~vosto koňský ocas, koňský ohon (též druh účesu); antaŭ~oj přední koně ve spřežení; de~igi sundat s koně, příp. srazit s koně; de~ĝi sesednout s koně; sur~e na koni; sur~igi vysadit na koně; sur~iĝi nasednout na koně; du~a dvojspřežní; du~a ĉaro kočár pro dva koně; balanc~o houpací kůň; batal~o válečný kůň; kur~o dostihový kůň; lul~o houpací kůň; poŝt~o poštovní kůň; rajdo~o, sel~o jezdecký kůň; ŝarĝo~o nákladní kůň; tir~o tažný kůň; vir~o hřebec (= stalono); vir~o por bredado chovný hřebec

ĉevapĉiĉ/oj kuch. čevapčiči

Ĉeviot/a Montaro zeměp. Cheviot Hills, Cheviotské vrchy (pohoří mezi Skotskem a Anglií)

ĉevr/o tech. dřevo k tesařským účelům, heraldika krokev

ĉevron/o stav. krokev (trám v krovu střechy); ~a krokevní; ~tegmento krokevní střecha

ĉi příslovce bližšího určení: ~ tio, tio ~ toto; ~ tiu domo, tiu ~ domo, ~ domo tento dům; ~ tie, tie ~ zd;e, tady; ~ ĉio tohle všechno

ĉi předpona bližšího určení: ~-apude zde vedle, v příloze; ~-flanke z této strany; ~foja tentokrát uskutečněný; ~foje tentokrát; ~jara letošní; ~jare letos; ~-kune zde společně, přílohou; ~-landa tuzemský; ~-rilate v této souvislosti, v tomto ohledu; ~-sube zde níže uvedený; ~-supre zde výše uvedený; kiel ~-supre menciite jak výše uvedeno; ~-tiea zdejší; ~-vendrede tento pátek; ~-vespere dnes večer

ĉia veškerý, všeliký, jakýkoliv; en ~ vetero za každého počasí; akcepti ~a laboron přijmout jakoukoliv práci; ♦ ~ dono estas bono každý dar je dobrý; meriti ~n laŭdon zasloužit si každou chválu; ne ~n penson metu sur la langon neříkej vše, co si myslíš; ~maniere všemi způsoby; ~okaze v každém případě; ~preze za každou cenu; ~rimede všemi prostředky; ~speca všech drhů

ĉial z každé příčiny > ĉiukaze, pro ĉio

ĉiam vždy; ~ ajn kdykoliv; mi restos ~ via amiko zůstanu vždy vaším přítelem; forlasi por ~ opustit navždy; ne por ~ disigitaj rozděleni, avšak ne navždy; ♦ la vero ~ venkas pravda vždy vítězí; alporti akvon, ~ subtenante la kruĉon přinést vodu, stále přidržujíce džbán; dume la knabo ~ pli kreskis chlapec zatím stále rostl; ~ pli kaj pli forta stále silnější a silnější; ~ pluen kaj pluen stále dál a dál; ~a stálý, ustavičný; ~a ripetado neustálé opakování; ~a kritikanto notorický šťoura a stěžovatel; ~ulo stálý host (v hostinci); ~verda stále zelený; por~a stálý, navždy, věčný > eterna; por~a amo láska navždy; por~a posedaĵo trvalé vlastnictví; ♦ tro rapida edziĝo, por~a kateniĝo uspěchaný sňatek - okovy na věky

ĉibuk/o čibuk

ĉiĉ! čiči! (volání na kočku); ~o 1 neolog. kočka, číča, přen. dívka nebo vagína

ĉiĉ/o 2 jihoamerický alkoholický nápoj z rýže

ĉiĉeron/o průvodce cizinců; ~i n provádět (městem), sloužit jako průvodce (por iu pro někoho)

ĉie všude; ♦ malsaĝulo ~ sian nomon skribas jména hloupých na všech sloupích; nenie semata, ~ trovata strašlivě dotěrný a vlezlý; ~ ajn kdekoliv; ~n do všech míst; ~n ajn kamkoliv; ~a, ~esta všudypřítomný, všeobecný > universala, ĝenerala; la ~a kutimo de la homoj všeobecný zvyk lidí

ĉiel každým způsobem > ĉiurilate, ĉiumaniere; ~ helpi všemi způsoby pomáhat

ĉiel/o náb. nebe, nebesa > paradizo, edeno, elizeo; přen. obloha > firmamento; en / sur la ~o na nebi; sub la libera ~o pod širým nebem; blua, sennuba, serena ~o modré, čisté, jasné nebe; diferenco kiel inter ~o kaj tero rozdíl jako mezi nebem a zemí, jako nebe a dudy; ♦ el klara ~o tondro ekbatis jako blesk z čistého nebe; pro la ~o! en la nomo de la ~o! dobré nebe!; esti en la sepa ~o být v sedmém nebi; gloraltigi iun ĝis la ~o vychvalovat někoho až do nebe; urbo fortikigita ĝis la ~o město opevněné až do nebe; ne gutas mielo el la ~o nekape med z nebe, nelétají pečení holubi do huby; ~a nebeský; ~a beno požehnání nebes; ~a fajro nebeský oheň, blesk (= fulmo); ~a korpo hvězd. nebeské těleso (= astro); ~a pardono odpuštění nebes; ~aj plezuroj nebeské radosti; ~a puno trest nebes, trest Boží; ~a regno náb. nebeské království; ~a venĝo msta nebes; ~a volbo nebeská klenba; ~en do nebe; ~ano nebešťan; ~blua nebesky modrý, azurový, blankytný (= lazura); ~fajro blesk; ~iro náb. nanebevstoupení; ~ira tago, festo de ~iro svátek nanebvstoupení; ~iro de Kristo nanebevstoupení Ježíše Krista; ~korpo nebeské těleso; ~poluso hvězd. pól oblohy; ~ruĝo červánky; ~skrapanto, ~skrapulo, ~skrapalo nevh. mrakodrap; ~ulo nebešťan; sub~a (jsoucí) pod širým nebem; nia su~a mondo náš svět mezi nebem a zemí; sub~a muzeo de popola arĥitekturo muzeum lidové architektury pod širým nebem (skanzen)

ĉies každého, všech, všem patřící; ~ okuloj teruriĝis ve všech očích se zračila hrůza; ♦ klopodi pri ~ favoro estas pleje malsaĝa laboro nejhloupější práce je snaha zavděčit se všem; ~ulino coura, lehká žena > putino, prostituitino, publikulino

ĉif/i t mačkat, muchlat > buligi, krispigi, taŭzi, ĉifonigi; nerve ~i sian naztukon nervozně si mačkat / muchlat kapesník; ~ita ĉemizo nevyžehlená košile; ~ita lito neustlaná postel; ~aĵo muchlanina; plena de ~aĵoj plný zmačkaných papírků a hadříků; ~iĝi, fariĝi ~ita zmačkat se; malmulte ~iĝa, ~imuna, ne~ebla nemačkavý; paper~aĵo zmačkaný papír

ĉifĉaf/o orn. budníček menší (Phylloscopus collybita)

ĉifon/o cár, hadr; ~a ošuntělý, hadrový; ~a libro potrhaná kniha, salát; ~a vesto ošuntělý, vetchý oděv; ~aĵo hadry, potrhaný šat; ~aĵe vestita knabo chlapec oblečený v cárech; ~aro hadry (hromada); ~igi roztrhat na cáry; ~isto hadrář; ~ulo vandrák, otrhanec; ~figuro strašák; ~kolektisto hadrář; ~papero potrhaný papír; ~vestita oblečený v cárech; hok~isto člověk, který vybírá popelnice; lav~o hadr na podlahu; pied~o, tol~o onuce

ĉifr/o šifra, kód trezoru, podpisová značka > ŝlosilo, kodo; monogramo, parafo, signaturo; banka, hotela ~o kód bankovního, hotelového trezoru; malkovri la ~on rozluštit šifru; ~a šifrovaný; ~a telegramo šifrovaný telegram; ~ado šifrování; ~aĵo zašifrovaný text; ~i t (za)šifrovat; ~i depeŝon zašifrovat depeši; ~isto šifrovač; de~i, mal~i t odšifrovat, dešifrovat; mal~ado dešifrování; sur~i t přešifrovat (jiným systémem)

ĉik/o zool. blecha písečná (Tunga penetrans, Tunga sarcopsylla)

Ĉikag/o zeměp. Chicago (město v USA)

ĉikan/i t šikanovat, sekýrovat; práv. překrucovat, kličkovat, zpochybňovat, demagogicky argumentovat; la malnovaj soldatoj kutimas ~i la nove alvenantajn mazáci na vojně rádi šikanují nováčky; la advokato ~is la tamen evidentan akuzon advokát kličkováním zpochybnil očividně pravdivou obžalobu; ~ado šikanování; ~ema panovačný, libující si v šikanování; ~eto drobné sekýrování; ~o šikana, šikanování; senfinaj ~oj de la malaltaj oficistoj nekonečné sekýrování malých úředníčků

ĉikl/o chem. zápotová mléčná šťáva (k výrobě žvýkací gumy) > gumo, gutaperko, kaŭĉuko

ĉil/o lék. chylus, střevní míza; ~portaj kanaloj mízovody

Ĉili/o zeměp. Chile; ~a chilský; ĉ~ano Chilan; ĉ~anino Chilanka

ĉilp/i n čimčarovat (vrabec)

ĉim/o lék. chymus, trávenina

ĉimaki/o kuch.

Ĉimboraz/o zeměp. Chimborazo (vyhaslá sopka v equadorských Andách)

ĉimozin/o biol. chymosin, rennin (látka srážející mléko)

ĉimpanz/o zool. šimpanz (Pan troglodytes)

ĉin/o Číňan; ~a čínský; ~a fringo orn. zvonek hnědý (Chloris sinica); Ĉ~a Maro zeměp. Čínské moře (Jihočínské a Východočínské); la ~a skribo čínské písmo; ~aĵo čínský výrobek; ~ino Číňanka; Ĉ~io, Ĉ~ujo Čína; ~ologo sinolog (= sinologo); ~ologio sinologie (= sinologio); Hindo-~io, Hindo-~ujo Indočína

ĉinc/o textil činc (lakovaná nebo kartounem potažená tkanina) > laktolo; ~a čincový; ~a tablotuko čincový ubrus

ĉinĉil/o zool. činčila (Chinchilla); ~a činčilový; mantelo el ~a pelto plášť z činčilové kožešiny, činčilový kožich; ~edoj činčilovití (Chinchillidae)

ĉintar/o fin. qintar (albánská měna)

ĉinuk/a (lingvo) jaz. chinook-jargon (zkomolená angličtina z tichomořského pobřeží USA a Kanady)

ĉio vše(chno); ~ ajn cokoliv; ~ cetera vše ostatní; antaŭ ~ přede vším, především; ♦ ne ~ brilanta estas diamanto není všechno zlato, co se třpytí; pro ~ en la mondo pro všechno na světě; ~ eliris por ĝui la radiojn de la suno vše vyšlo vychutnat paprsky slunce; ~ en ŝi estis juna vše v ní bylo mladé; ~faranto stvořetel všeho (Bůh); ~pardona vše promíjející; ~manĝanta všežravý; ~pova všemohoucí; ~sci(ant)a vševědoucí; ~vida vševidoucí; ~vendejo prodejna se smíšeným zbožím; ~vora všežravý

ĉiom naprosto vše; ♦ donu al la lupo iom, ĝi postulos ~ podej vlku prst, vezme si celou ruku; ~a úplný > tutkvanta, totala

ĉip/a 1 levný, laciný > malmultekosta, malkara, malaltpreza

ĉip/o 2 eltech. čip; logika ~o logický čip (hovor. blato)

ĉip/o 3 žeton (= lud-marko)

ĉip/oj 4 kuch. chipsy, smažené brambůrky

ĉipolat/o kuch. klobása s cibulí

ĉir/o bot. úponka, zool. tykadlo > anteno, palpilo, tentaklo

ĉirimen/o text. kimonové hedvábí

ĉirkaŭ kolem, okolo, přen. přibližně, asi > proksimume, apenaŭ, prskaŭ, ĝis, inter, po , super; la tero rondiras ~ la suno země obíhá kolem slunce; kapti iun ~ la korpo chytit někoho kolem těla; ĵeti ambaŭ brakojn ~ ies kolon vrhnout se někomu kolem krku oběma pažemi; teni la manon ĉirkaŭ la flamanta alumeto chránit plamen zápalky rukou; ♦ danci kiel kato ~ poto chodit jako kočka kolem horké kaše; ~ la buŝo ludis svarmo da ridetoj roj úsměvů mu pohrával kolem úst; abundaj bukloj ondiĝadis ~ la rondaj ŝultroj bohaté vrkoče se vlnily kolem oblých ramen; ~ sanktuloj diabloj vagas kolem svatých se čerti rojí; ~ la tagmezo kolem poledne; la koncerto daŭris ~ tri horojn koncert trval přibližně tři hodiny; ~a okolní; ~aj arbaroj okolní lesy; ~aĵo okolí; bela ~aĵo de la urbo krásné okolí města; ~e okolo, kolem dokola; ~e de la domo v okolí domu; rigardi ~en rozhlížet se kolem; ~i t obklopovat; ~i sin per ŝnuro obvázat se provazem; kastelo ~ita de foso hrad obehnaný příkopem; domo ~ita de grenkampoj dům obklopený obilnými poli; ~ita de rabistoj obklíčen lupiči; ♦ nomo esterne ~ita de gloro jméno navěky ověnčené slávou; virino ~os viron žena bude vůkol obcházet muže (žena se bude ucházet o muže); ~igi obklopit, obklíčit; ~igi la kolon per puntoj obložit krk krajkami; ~o obvod > periferio, perimetro, zono

ĉirkaŭ- předpona s významem "kolem, okolo, dokola": ~bari t oplotit, ohradit; ~braki t obejmout; ~fermi t uzavřít, ohradit; ~flati t zasypat lichotkami; ~flirti t obletovat, dvořit se; ~flugi t obletět; ~fortikaĵo obléhací opevnění, blokáda; ~fosaĵo (hradní) příkop; ~frazo jaz. opis; ~iri n obcházet; ~kolo náhrdelník, obojek; ~kolaĵo chomout; ~kovri t zakrýt; ~kradi t zamřížovat; ~limi t obklopit,(zcela) ohraničit; ~manĝi okousat; ~mezuro obvodová míra; ~mordi t ohlodat; ~plekti t ovinout, omotat; ~premi t sevřít objímat; ~rigardi rozhlížet se, prohlédnout ze všech stran; ~skribi opsat (jinými slovy); ~streĉi t těsně obvázat; ~teksto kontext; ~tondi t obstříhat; ~turni t obtočit; ~urbo předměstí; ~vojo objížďka, oklika, okružní cesta; ~volvi t omotat

ĉirp/i n cvrkat (o cvrčku), čimčarovat (o vrabci) > grinci, pepi, zumi; ~ado cvrlikání, čimčarování

ĉister/o sport. pálka peloty (baskická míčová hra) > peloto

ĉit! pst! ticho! > ŝŝ, ts

Ĉit/o zeměp. Čita (ruské město)

ĉiu každý, všechen; ~ ajn kterýkoliv, kdokoliv; ŝati iun pli ol ~n alian vážit si někoho (mít rád) víc než kohokloiv jiného; ♦ ankoraŭ neniu plaĉis al ~ není v světě člověk ten, aby se líbil lidem všem; ~j všichni; ni ~j my všichni; sola kontraŭ ~j sám proti všem; ♦ ~j enterigitoj estas plenaj de meritoj o mrtvých jen dobře; ~centjara opakující se každé století; ~dimanĉe každou neděli; ~dujara každý druhý rok; ~flanke všestranně; ~foje pokaždé; ~homa všelidský; ~hora každou hodinu; ~momente v každém okamžiku; ~okaze při každé příležitosti; ~paŝe na každém kroku; ~semajna opakující se každý týden; ~sepjara konaný každý sedmý rok; ~speca každého druhu; ~taga každodenní; ~vespere každý večer

ĉiz/i t dlabat, otesávat > ĉarpenti, haki, skulpti, tajli; rýt, řezat (umělecky) > cizeli, filigrani, gravuri, guĝi; ~i ŝtonon, marmoron otesávat kámen, mramor; nomo ~ita sur ŝtono jméno vyryté na kameni; ~i lignon, ferstangon vyřezávat ze dřeva, z železné tyče; ~ado rytí; ~ileto zlatnické dlátko rýtko; ~ilo dláto, rydlo > guĝo, grifelo; plata ~ilo ploché dláto; frida ~ilo XXX; ~isto rytec; ĉirkaŭ~i t opracovat kolem dokola dlátem; el~i t vydlabat; en~i t vrýt; bek~ilo XXX; foldo~ilo XXX (= guĝo); gravur~ilo rydlo (= grifelo)

ĉizoj/o tech. nůžky na plech; ~i t stříhat plech, přen. křižovat se ( o cestě, vedení)

ĉj. = ĉijare

-ĉj- mužské zdrobněliny (kmen lze zkrátit) vlastních jmen a rodinných příslušníků: Aleĉjo Alešek, Aljoša, Saša; Franĉjo Franta, Frantík; Johanĉjo Jeník, Honzík; Joĉjo Jozífek, Pepíček; Peĉjo Petřík; Vilĉjo Vilda; paĉjo tatínek, avĉjo dědeček, fraĉjo bratříček, filĉjo synáček

ĉjang/oj etn. XXX (národnost ve střední Číně)

ĉo/o (japonská délková jednotka)

ĉobu/o (japonská měrná jednotka)

ĉok/o japonský šálek na saké

ĉokolad/o čokoláda (tuhá i tekutá) > kakao, bonbono, torto, sukeraĵo, dolĉaĵo; briketo / tabuleto da ~o tabulka čokolády; farĉita ~o plněná čokoláda; taso da varmega ~o šálek horké čokolády (kakao); ~a čokoládový, přen. čokoládově hnědý; ~a glaciaĵo čokoládová zmrzlina; ~a glazuro čokoládová poleva; ~a kremaĵo čokoládový krém; ~a torto čokoládový dort; ~isto prodavač čokolády; ~ujo džbán na čokoládu; ~fabriko čokoládovna; ~kolora čokoládově hnědý

Ĉoktav/oj etn. Čoktavové (indiánský národ v Oklahomě)

ĉoler/o = ĥolero

Ĉomolungm/o zeměp. Čomolungma, Mount Everest (nejvyšší hora světa) > Tibeto, Himalajo, Ĉinujo

Ĉongking zeměp. Chungking (čínské město)

ĉonmag/o hist. japonský mužský účes

ĉoper/o archeol. XXX (paleolitické kamínky)

ĉor/o = ĥoro

ĉorbaĝi/o hist. čorbadši (turecký hodnostář)

ĉorten/o arch. čorten (tibetská stupa)

ĉot/o zool. vranka (Cottus); ~edoj vrankovití (Cottidae)

ĉu zda, -li; ĉu vi venos? přijdeš? ĉu vere? opravdu?; ĉu ne vere? není-liž pravda?; ĉu - ĉu / aŭ zda - nebo; ĉu esti aŭ ne esti? být či nebýt?; ĉu pro timo, ĉu pro fiereco, li nenion respondis ať už ze strachu nebo z pýchy, neodpověděl nic; ~signo otazník (= demandsigno)

ĉuan/o sport. čínské bojové cvičení

ĉuk/o tech. upínací pouzdro, sklíčidlo > mandreno; ~o de bormaŝino, frezmaŝino, tornmaŝino sklíčidlo vrtačky, frézy, soustruhu; dumakzela ~o sklíčidlo dvoučelisťové; matrica ~o XXX;

ĉukĉ/oj etn. Čukčové; ~a čukčský

Ĉukotsk/a zeměp. čukotský; ~a duoninsulo Čukotský poloostrov, Čukotka; ~a maro Čukotské moře; ~a montaro Čukotské pohoří

ĉumak/o hist. čumak (ukrajinský obchodník)

ĉur/o lidské sperma; ~i ntr mít výron; ~aĵo výron; ~ovoj hovor. varlata

ĉutni/o = ĉatnio

ĉuvaŝ/oj etn. Čuvaši; ~a čuvašský