Ž

    ž [žet] n ž (konsonanto alveola-dentala, voća)

    žáb/a, -y f 1. zool. batrako; hovor. rano (doslova  „skokan“); ~y (řád) batrakoj; rosničky, ropuchy a skokani jsou ~y hiloj, bufoj kaj ranoj estas batrakoj; ~a kuňká rano kvakas; nadýmat se jako ~a plenblovi sin kiel rano     2. expr. dítě bebo, bubino, knabineto; dívka fraýlineto, adoleskantino; ~ě je už pět let la bebo/bubino jam estas kvinjara; drzá ~a aýdaca bubinaćo; šestnáctiletá ~a deksesjarulino, deksesjara infanino / bubino / knabino

    žab/ec, -ce m expr. (dívenka) bubino, fraýlineto, dekkelkjarulino

žába f  1 hovor. rano, zool. batrako 2 dívka (hovor.) fraŭlineto, adoles­kantino

žabák m 1 virrano 2 rybník ranejo 3 potápěč hovor. ranhomo

    žabák, -a m 1. (samec žáby) virrano, maskla batrako 2. slang. (žabí muž) ranviro

    žabárn/a, -y f  1. odb. baseno por generado de laboratoriaj ranoj 2. ob. fabrikaćo

    žabař, -e m 1. (kdo chytá žáby) rankaptisto 2. ob. (břídil) fuŝulo, mallertulo, sentaýgulo; sport. filudisto, fisportulo, futbala postićulo

    žabařin/a, -y f ob. fuŝaĵo

    žabařit ned. 1. (chytat žáby) kapti / ćasi ranojn / batrakojn; ~ící tchoř putoro ćasanta ranojn 2. (živořit) vegeti; ~ jako vesnický hokynář vegeti kiel provinca butikisto

    žabátk/o, -a n 1. (pulec) ranido, batrakido 2. (malá žabička) raneto

    žaberní zool. branka; ~ dýchání spirado per brankoj

    žabí 1. (vlastní žábám) rana, batraka; ~ skřehotání rana kvakado; ~ stehýnka ranaj femuraĵoj; bot. ~ vlas kladoforo (Cladophora) 2. (žábě podobný) raneska, ranforma, ranosimila; odb. ~ muž ranviro; ~ oči        ;  expr. mít ~ krev

žabí rana, ~ muž  hovor. potápěč ranhomo

    žabičk/a, -y f raneto, eta batrako / hilo / bufo

    žabikuch, -u m

    žabin/ec, -ce m lemnaro

    žabincový

žabinec m alsinulo

    žabk/a, -y f raneto; dívka knabineto; nůž řardena tranćilo, serpeto, greftilo

žabka f 1 zool. raneto 2 dívka (hovor.) knabineto 3 zahr. nůž serpeto, greftilo

    žabkový

    žabník, -u m

    žabó  n neskl. text. ĵaboto

žabó n neskl. text. ĵaboto

    žabomyší ranrata, ranrat‑; ~ spory ranrataj kvereloj

žábr/a f branĥo, ~y  f pl. branĥoj

    žábra, -y pomn. f. brankoj

    žábrohlíst, -a m zool.

    žábronoš, -e m

    žábronožka, -y f

    žabský

žací falĉa, ~ stroj falĉmaŝino

    žací falća; ~ stroj  falćmaŝino

žactvo n lernejanaro, (ge)lernantaro

    žactvo, -a n lernejanaro, (ge)lernantaro

    žáč/ek, -ka m

    žačka1, -y f

    žačka2, -y f

    žáda/cí dezira

žáda/cí dezira, ~nka f postulslipo, mendoslipo, ~hledaný multe demandata, ege dezirata

    žádané, -ho n

    žádání n

    žádanka, -y f postulslipo, mendoslipo

    žádaný hledaný multe   demandata, ege dezirata

žádat ned. požadovat postuli, prosit peti, přát si deziri, nárokovat pretendi, ucházet se aspiri, kandidati, #~ nemožné postuli neeblaĵon, ~ o (dobročinný) příspěvek kvesti, ~ za / o odpuštění pardonpeti (někoho / iun)

    žádat ned. požadovat postuli; prosit peti; přát si deziri; nárokovat pretendi; ucházet se  aspiri, kandidati; vynutit eldevigi; ~ nemožné postuli neeblaĵon; ~ o (dobročinný) příspěvek kvesti; ~ za/o odpouštění pardonpeti

žadatel m pet(skrib)anto (o něco pri io), postulanto (o něco de io), uchazeč aspiranto, sinproponanto, kandidato  (o něco al / por io)

    žadatel, -e m pet(skrib)anto (o něco pri io), postulanto (o něco de io) uchazeč aspiranto, sinproponanto (o něco por io), kandidato  (o něco por/al io)

    žadatelk/a, -y f

    žádný nenia, neniu; ~m způsobem neniamaniere

    žádný, -ho m

žádný/ nenia, neniu, ~m způsobem  neniel

    žadonění n

žadonit ned. (altrude / insiste) pet(eg)i, petpeti (o něco pri / pro io)

    žadonit ned. (altrude) petegi, petpeti (o něco pri/pro io)

    žadonivě

    žadonivý

žádost f postulo, prosba peto, písemná petskribo, přání dezir(eg)o, touha sopiro, pudová apetenco (al), chtivost avido, na vlast­ní ~ proprapete, ~ o milost pet­(skrib)o pri indulgo, ~ o ruku edziĝpeto, ~ivost f  avido, ambiciemo, smyslná apetenco, pasio, ~ivý avida, zvědavý scivolema

    žádost, -i f požadavek postulo; prosba peto; písemná petskribo; touha dezir(eg)o, sopiro, apetenco (al); chtivost avido, avidemo; na vlastní ~ proprapete ~ o milost pet(skrib)o pri indulgo / amnestio; ~ o ruku edziřpeto

    žádostiv/ec, -ce m

    žádostivě

    žádostivost, -i f avido, ambiciemo; smyslná apetenco, pasio

    žádostivý avida; zvědavý scivolema

žádoucí dezirata, dezirinda, bonvena

    žádoucí dezirata, dezirinda, bonvena

žáh/a f  pirozo, # pálí mě ~a mi sentas pirozon, zchladit si na někom ~u elverŝi sian koleron sur iun

žáh/a, -y f pirozo; pálí mě ~a mi sentas pirozon <> zchladit si na někom ~u elverŝi sian koleron sur iun

žahadl/o, -a n pikilo, žahavá buňka knido

žahadlo n pikilo

žahat ned. bodnout piki, pálit brulumi

žahat ned. brulvundi, jako kopřiva  urtiki

žahav/ka f (hovor.) bot. malgranda urtiko, ~á buňka   zool. anat. knido

žahavc/i, -ů  m pl. zool. kniduloj

žahavci m pl. kniduloj

žahavka, -y f (hovor.) bot. urtiko; žahavá buňka zool. anat. knido

žahavý bruluma

žahnout, žáhnout

žák, -a m lernanto, lernejano, instruato; sport. junulo; odchovanec disćiplo, skolano; hist. studento; žák internátní školy internulo

žák/ m lernanto, lernejano, instruato, sport. junulo, junsportulo, odchovanec dis­ĉiplo, skolano, (hist.) studento, ~ internátní školy internulo, ~ovský lernejana, ~yně f lernantino, lernejanino

žakár, -u m

žakár/ový, ~ský

žaket m ĵaketo

žaket, -u m ĵaketo

žákovský lernejana

žákyně f lernantino, lernejanino

žal m lit. malĝoj(eg)o, (kor)doloro, a­flikt(iĝ)o, ĉagren(iĝ)o, funebro

žal, -u m malřoj(eg)o, (kor)doloro, afliktiřo, ćagren(iř)o, funebro

žal/o, -a n

žalář, -e m kniž. věznice malliberejo, prizono, arestejo; trest malliberec(a pun)o, aresto; uvrhnout do ~e malliberigi, aresti

žalář/ m trest vězením aresto, malliberec(a pun)o, věznice malliberejo, prizono, a­restejo, uvrhnout do ~e malliberigi, en­karcerigi, aresti, ~ník m provoso, prizongardisto

žalářní

žalářnice f

žalářnický

žalářník, -a m provoso, prizongardisto

žalářování n

žalářovat ned. teni en malliberejo / prizono

žalářovat ned. teni en malliberejo/prizono

žalm, -u m psalmo; zpívat ~y ćanti; sbírka ~ů psalmaro

žalm/ m psalmo, sbírka ~ů psalmaro, psalmolibro, zpívat ~y ĉanti psalmojn, ~ista m psalmisto

žalmist/a, -y m psalmisto

žalmový

žaln/ý lit. ćagrena, malřojiga, malřoj(eg)a, kordolora

žalno

žalný lit. ĉagrena, malĝojiga, malĝo­j(eg)a, kordolora

žalob/a f  plendo, práv. plendumo, akuzo, perjuĝa postulo, ~ce m plendanto, procesanto, akuzanto, veřejný ~ce akuzisto, prokuroro ~ník m plendemulo

žalob/a, -y f plendo práv. plendumo, akuzo, perjuřa postulo

žalobce m plendanto, procesanto; veřejný ~ce akuzisto, prokuroro

žalobkyně f

žalobní

žalobnice f

žalobníč/ek, -ka m

žalobníčkovat

žalobník, -a m plendemulo

žalobný

žalost, -i f

žalost/ f malĝoj(eg)o, ~ivý  zarmucující malĝojiga, malgajiga, ubohý kompatinda,  lit. elegia, ~ný 1 zarmucující, politováníhodný malgajiga, malĝojiga, lamentinda, plendinda 2 zarmoucený, smutný trista, malĝojega 3 ubohý doloriga, kompatinda, plorinda, ~ně triste, ~ně málo expr. vere malmulte

žalostivý 1 zarmucující malřojiga, lit. elegia 2 viz žalostný

žalostn/ě triste ~ě málo expr. vere malmulte

žalostnit

žalostný 1  malgajiga, malřojiga, doloriga, kompatinda, plorinda, lamentinda

žalovaná, -é f

žalování n

žalovaný, -ho m

žalovat ned. plendi, práv. plendumi, procesi (někoho o něco kontraŭ iu pri io), obžalovat akuzi (iun pri / pro io), oznamovat poklesek denunci (na někoho, že iun pri io), plendi (na někoho kontraŭ iu), stěžovat si plendi (na něco kontraŭ / pri io)

žalovat ned. práv. procesi (někoho o něco kontraý iu pri io) obžalovat akuzi (iun pri/pro io)   oznamovat poklesek denunci (na  někoho, že iun pri io) plendi (na někoho konraý iu) stěžovat si plendi (na něco kontraý/pri io)

žalovatelný

žalozpěv m elegio

žalozpěv, -u m

žaltář m náb. psalmaro

žaltář, -e m

žaltářník, -a m

žalud, -u m

žalud/ m bot., anat. glano, penisu anat. balano, ~ový glana, ~ový kalíšek glandingo

žalud/ek, -ku  m stomako bolí mě ~k mia stomako doloras na lačný ~k antaý manřo, antaýmanře, kun malplena stomako, nemanřinta

žalud/ový, ~ský

žalude/k m stomako, # bolí mě ~k mia stomako doloras, na lačný ~k antaŭ man­ĝo, antaŭmanĝe, kun malplena sto­mako, nemanĝinta, ~ční stomaka, ~ční katar stomaka kataro, ~ční vřed ulcero de stomako

žaludeční stomaka

žalující, -ho m

žaluzie f  ĵaluzio

žaluzie f ĵaluzio;  perská # (s pohyblivými prkénky) persieno, latkurteno, o­kenice latŝutro

žaluziový

žampion m bot., kampa agariko, zahr. agariko, ĉampinjono

žampión, -u m ćampinjono

žampionárn/a, -y f

žampionový

žanov/ec, -ce m

žánr m um. ĝenro

žánr, -u m řenro

žánrist/a, -y m

žánrový

žanykl, -u m

žár, -u  m varmego, ardo i přen

žár/ m i přen. varmego, ardo, ~ný arda, fajra, ~oviště n ardejo

žararaka, -y f

žargon, -u m ĵargono

žargon/ m lingv.  ĵargono, hovořit ~em  ĵargoni

žargonový

žárlení n

žárli/t ned. ĵaluzi (na někoho pro něco kontraý iu pri io)

žárlit ned. ĵaluzi (na někoho pro něco kontraŭ iu pri io)

žárliv/ec m ĵaluzulo, ~ost f  ĵaluz(ec)o, ~ý ĵaluza

žárliv/ec, -ce m ĵaluzulo

žárlivě

žárlivost, -i f ĵaluzo

žárlivý ĵaluza

žárobeton, -u m

žárobetonový

žároměr, -u m

žároměrk/a, -y

žároměrný

žáropevný

žárotrubný

žárovištč n

žárovk/a, -y f (inkandeska) ampolo

žárovka f el. (inkandeska) ampolo

žárovkárn/a, -y f

žárovkový

žárový

žáruvzdorn/ost f ardorezisto, fajrorezisto, brulimuneco, ~ý ardorezista, fajrorezista, brul­imuna

žáruvzdornin/a, -y

žáruvzdornost, -i f ardorezisto, fajrorezisto, brulimuneco

žáruvzdorný ardorezista, fajrorezista, brulimuna

žasnout ned. miregi (nad něčím pri io)

žasnout ned. miregi (nad něčím pri io)

žasnutí n

žatv/a, -y f

žbán, -u m

žbán/eček, -ečku m ~ek, -ku m

žblebtnout

žbluňk

žbluňk! blung!, plaŭd!, pum!

žbluňkání glugl(ad)o

žblunkání, žbluňkání n

žbluňkat ned. glugli

žblunkat, žbluňkat ned, žblunkávat, žbluňkávat ned

žblunkavě, žbluňkavě

žblunkavý, žbluňkavý

žblunknout, žbluňknout

žblunknutí, žbluňknutí n

žbrblání n

žbrblat

žbrund/a, -y m

žbrynd/a, -y

žďár, -u m

ždib/ec, -ce

ždib/eček, -ečku m, ~íček, -íčku, ~ínek, -ínku m

ždím/at ned., ~ávat ned. vringi, premtordi i   přen.

ždímací

ždímací text. vringa

ždímač, -e m

ždímačk/a, -y f vringilo, premtordilo

ždímačka f vringilo, premtordilo

ždímat ned. i přen. vringi, premtordi, tordelpremi

že ke ~ ano? ću ne (vere)? (proto), ~ tial, ke; ćar <> ~ se ne‑

že ke, ~ ano? ĉu ne (vere)?, (proto), ~ tial, ke; ĉar # ~ se nestydíš! vi devus honti!, ~ jsem tam chodil! kial mi (nur) iris tien!, ~ už jdeš! do fine vi venas!

žebernatk/a, -y

žebernatky f  pl.  zool.  ktenoforoj

žebernatý

žeberní

žeberní, žebrový ripa

žebírk/o, -a n kuch. rip(pork)aĵo, kotleto

žebírko n gastr. rip(pork)aĵo, kotleto

žebra n pl: ~  listové čepele ripoj de limbo

žebrá/k m almozulo, almozpetanto, chuďas malriĉulo, ~cký almoz(ul)a, kompatinda, mizera, ~cká mošna almozosako

žebrácky

žebrácký

žebráctví n

žebráč/ek, -ka m

žebrač/enka f  almozbileto, ~ka f  almozulino

žebračenk/a, -y

žebračk/a, -y f

žebrák, -a m almozulo, almozpetanto chuďas malrićulo

žebrání n

žebrat ned. almoz(pet)i (o něco pri / pro io) žebronit (altrude) petegi, petpeti (almozon)

žebrat ned. almoz(pet)i (o něco pri/pro io) žebronit (altrude) petegi, petpeti

žebratk/a, -y f

žebravost, -i f

žebravý

žebravý almozema, ~ mnich almoz­mo­naĥo, ~ řád náb.  almozordeno

žebro, -a n anat., te. ripo kuch. rip(pork)aĵo stav. listelo, nervuro ~ ústředního topení ripo de radiatoro

žebro/ n anat., tech. ripo, gastr. rip(pork)a­ĵo, stav. listelo, nervuro, ~ ústředního topení ripo de radiatoro, gotické klenební ~ ogivo, -~vá klenba arch. ripa volbo, ~ví riparo, arch. nervuro

žebron/it ~ívat

žebronění n

žebronivý

žebrot/a f almozpetado, chudoba senhaveco, o­soby hanl. mizeruloj, živit se ~ou vivi almoz­(pet)e

žebrot/a, -y f

žebrování n

žebrovaný

žebrovat

žebroví n

žebrovice f

žebrovitý

žebrovk/a, -y f

žebrovník, -a m

žebrový

žebř/ík m eskalo, ŝtupetaro, dvojitý ~ík duobla eskalo, ~íček m pořadí ranglisto; malý žebřík eskaleto, ŝtupetaro, ~ina f rako, ~iňák m kradĉarego, garbveturilo, ~iny pl. f  sport. spa­­­liero­, viz též ribstol

žebřice f

žebříč/ek, -ku m pořadí ranglisto

žebřík, -u m eskalo, ŝtupetaro

žebříkovitý

žebříkový

žebřina, -a f rako

žebřiňák, -u m kradćarego

žebřinový

žebřiny pl. f těl. spaliero

žeh, -u m lit. ardo pohřeb ~em kremacio

žeh/ m pohřbívání kremaci(ig)o, lit. ardo, pohřeb ~em kremacio

žehat ned. 1 bruli, piki 2 pálit jako kopřiva brulvundi 3 expr., lit. vipi

žehlení n

žehlení n gladado

žehli/cí glada, glado‑, ~cí prkno gladotabulo, ~čka f gladilo

žehlicí glada, glado‑

žehličk/a, -y f gladilo

žehlírenský

žehlírn/a, -y f

žehlíř, -e m, ~ka, -ky f

žehlit ned. gladi <> ~ si to u někoho hovor. flate enŝteliři en ies favoron, beligi sin će iu,

žehlit ned. gladi, # ~ si to u někoho hovor. flate enŝteliĝi en ies favoron, beligi sin ĉe iu

žehn/at ned. beni (někomu iun)

žehnací

žehnání n

žehnání n ben(ad)o

žehnat ned. beni (někomu iun), náb. kří­žem ~ (se) krucosigni (sin), fari signon de kruco

žehrání n

žehrat

žehrat ned. indigniĝi, plendi (na někoho  kontraŭ / je iu)

žejdlíč/ek, -ku m

žejdlík m zast. sitelo

žejdlík, -u m

žel (bohu) bedaýrinde

žel (bohu) bedaŭrinde, domaĝe

želatin/a, -y f

želatina f  gelateno

želatinace f

želatinační

želatinování n

želatinovat ned.

želatinovitý

želatinový

želatinózní

želbohu, želbůh

želé n gastr. ĵeleo, bonbón ĵelea bombono, kosmetické (kosmetika) ĝelo

želé n kuch. ĵeleo bonbon ĵelea bombono kosmetika glicerinaĵo   (por manoj)

želet

želet ned. litovat bedaŭri, domaĝi, oplakávat funebri

 želez/o n fero, staré ~o fer(o)rubo, surové ~o krud­fero, ~a  pl. n  pouta katenoj, past (fe­ra) kaptilo

želez/o, -a n fero staré ~o fer(o)rubo surové ~o krudfero ~a pl. n kniž. pouta katenoj past (fera) kaptilo

železá/rna f ferfabriko, ferproduktejo, metalurgia uzino, ~řství n výroba železa ferfabrikado, obchod feraĵvendejo

železan, -u

železárenský

železárn/a, -y f ferfabriko, ferproduktejo, metalurgia uzino

železář, -e m

železářk/a, -y f

železářský

železářství n výroba železa ferfabrikado obchod feraĵvendejo

železitosirnatý

železitosirný

železitost, -i f

železitouhličitý

železitý ferohava chem. ferika

železitý ferohava, oxid ~ chem. difera trioksido

železivec m geol. ferika kiraso / krusto

železn/ý fera, oxid ~atý chem. (mono)fera (mono)oksido, ~á doba ferepoko, ~á ruda  fererco

železňák m ferpoto

železňák, -a m

železnatý chem. feroza

železni/ce f fervojo, ~čář m fervojisto, ~ční fervoja, traťový relvoja, ~ční přejezd (trak­nivela) pasejo, ~ční trať  fervoja li­nio

železnic/e f fervojo

železničář, -e m fervojisto

železničářk/a, -y f

železniční fervoja tra ový relvoja

železničřský

železnorudný

železný fera i přen.

železobeton m  ŝtalbetono; armita betono

železobeton m ferbetono, ŝtalbetono, armita betono

železobetonář, -e m

železobetonový

železoniklový

železový

želízk/o, -a n

želv/a f testudo, ~ovina f testudŝelo, testudaĵo

želv/a, -y f testudo

želví

želvičk/a, -y f

želvově:

želvovin/a, -y f testudŝelo, testudaĵo

želvovinový

želvový

žeml/e f (ronda) bulko

žeml/e f (ronda) bulko, ~ovka f  gastr. bulkaĵo, veka bulk(eg)o

žemličk/a, -y f

žemlově:

žemlovk/a, -y f kuch. bulkaĵo veka bulk(eg)o

žemlový

žeň f  lit. i přen. rikolt(aĵ)o

žeň, žně f kniž. rikolto i přen.

žen/a f virino, paní sinjorino, manželka edzino, hovor. ženská homino, ino, # vzít si za ~u preni kiel edzinon (někoho iun), edziĝi (kun iu), lehká ~a ĉies­ulino, padlá ~a falinta v., půvab­ná ~a pimpa v., ĉarmulino, zlá ~a hanl. megero, ksantipo, ~a středního věku virino de meza aĝo

žen/a, -y f virino paní sinjorino manželka edzino vzít si za ~u preni   kiel edzinon, edziři (někoho kun iu)

ženáč, -e m

ženatý edziĝinta (s někým  kun iu) m ed­ziĝinto (de iu)

ženatý edziřinta (s někým kun iu) m edziřinto (de iu)

ženění n

ženění n edziĝado, edzigado

ženetk/a, -y f zool.

Ženev/a, -y f Řenevo

Ženeva f  zeměp. Ĝenevo

ženevský

žengle f

žengle f  kudrilego, tredilo

žengličk/a, -y f

ženičk/a, -y f

ženich m fianĉo, edziĝonto

ženich, -a m fianćo, edziřonto nápadník svatiřanto

ženijní voj. pionira

ženijní voj. pionira, ~ vojsko  pioniraro

ženist/a, -y m pioniro

ženista m pioniro, sapeisto

ženit ned. edzigi ~ se ned. edziři (s někým kun iu)

ženit ned. edzigi, ~ se ned. edziĝi (s někým kun iu, al iu)

ženitb/a, -y f

ženitba f  edziĝo

žensk/á, -é f

žensk/ý (vir)ina, ~á , ženština f  hovor.  ino, ulino, hanl. virinaĉo, ~ý rod ina genro, ~é hnutí feminismo, ~é vna­­dy tentaĵoj de virino, virina(j) logo(j)

ženskost, -i f

žensky

ženský virina

ženství n

ženšen m bot. ginsengo

ženšen, -u bot.

ženštin/a, -y f

žentour, -u m

žentourový

ženušk/a, -y f

ženuška f  virineto; edzineto

žerď, žerdi, žerdě f stango, fosto spustit vlajku na půl ~i duonhisi flagon

žerď/ f (flag)stango, fosto, flagmasto, hrazdy rekstango, žebříku eskalfosto, # spustit vlajku na půl ~i duonhisi flagon

žernov, -u m

žert m ŝerco  <> ~y stranou for la ŝerco(j)n, senŝerce tropit/dělat si ~y z někoho moki iun, fari ŝercon pri iu

žert/ m ŝerco, ~em ŝerce, # ~y stranou for la ŝerco(j)n, senŝerce, tropit / dě­lat si ~y z někoho moki iun, fari ŝercon pri iu

žertem ŝerce

žertíč/ek, -ku m

žertík, -u m expr.

žertov/at ned. ŝerci, ~ný ŝerca, komika, humura, bonhumora, šprýmovný amuza, drola, ŝercema, ~ná přezdívka ŝercnomo, ~ná řeč blago

žertování n

žertovat ned. ŝerci

žertovávat

žertovně

žertovnost, -i f

žertovný ŝerca, komika, humura šprýmovný amuza, ŝercema

žervé neměn. n potrav.

žerzej m text. ĵerzo

žerzej, -e m ĵerzo

žerzejový

žes ový:

žes/tě, - ů m pl hud. slang.

žesť/ f lado, ~ový lada, hud. blovinstrumenta, ~ový nástroj blovinstrumento

žeton m ĵetono

žeton, -u m ĵetono

žezlo n sceptro

žezlo, -a n sceptro

žežul/ice f, ~ička, -ičky f, ~inka, -inky f expr.

žežulk/a, -y f

žhář, -e m brulkrimulo, incendiinto, brulofarinto váleční ~i pl. m subbruligantoj de milito, militinstigantoj

žhář/ m incendiinto, brulatenciinto, váleční ~i pl. m subbruligantoj de milito, militinstigantoj, ~ství n brulatenco

žhářk/a, -y f

žhářský

žhářství n

žhav/ý, žhoucí (ruĝ)ard(eg)a, blankarda, inkandesk(ant)a, ardanta, přen. fla­ma, e­ntuziasma,  # být celý ~ý do něčeho esti en flama entuziasmo por io, arde, ~ost f  ardeco

žhavě

žhavení

žhavicí:

žhavit ned. inkandeskigi ~ se ned. inkandeski

žhavit ned. inkandeskigi, ardigi, ~ se ned. inkandeski

žhavost, -i f

žhavotekutý

žhavý ard(ant)a,  ruřarda, blankarda, inkandeska <> být (celý) ~ý do něčeho esti en flama entuziasmo por io

žhnout

žhnout

žhnout ned. el. ardi, inkandeski

žhnutí n fyz.

žhoucí

žhoucí ard(ant)a, inkandesk(ant)a

žid, -a m

Žid, -a m hebreo, judo

žid/, Žid m národnost hebreo, nábož. příslušnost judo, hist. izraelido, ~ov­ský juda, ~ovství n judeco, judaismo

židácký

židáč/ek, -ka m

židák, -a m

žídě, -te n expr.

židle f seřo houpací ~ lulseřo skládací ~ faldseřo sklápěcí ~ klapseřo

židle f seĝo, houpací ~ lulseĝo, otáčecí ~ pivota s., skláda­cí ~ faldseĝo, sklápěcí ~ klapseĝo

židličk/a, -y f

židobijce m hanl.

židokřes an, -a m

židokřes anský

židokřes anství n

židovičk/a, -y f

židovin/a, -y f

Židovk/a, -y f

židovk/a, -y f

židovn/a, -y f

židovsko-

židovsky

židovský

Židovstv/o, -a n

židovství n

žíhací

žíhač, -e m

žihadélk/o, -a n

žihadl/o, -a n pikilo dát ~ piki per pikilo, pike vundi dostat ~ esti pikita (de insekto)

žihadlo n zool. pikilo, dát ~ piki per p., pike vundi, dostat ~ esti pikita (de insekto)

žíhaně:

žíhání n

žíhaný

žíhaný striita, pálený brul(et)igita

žíhárn/a, -y f tech.

žíhat ned. finardigi, elardigi pruhovat striigi

žíhat ned. pálit  finardigi, elardigi, pruhovat striigi

žíhavě:

žíhavk/a, -y f

žíhavý

žíhon, -u m

žíl/a, -y f vejno křečová ~a variko

žíla f  anat., geol. vejno, hrdelní ~ anat.  jugularo, křečová ~ lék. variko, rudná ~ ercvejno, básnická ~ přen. poeta inspiro, pouštět žilou skarif(ik)i

žiletk/a, -y f razklingo

žiletka f  (hovor.) razoklingo

žiletkový

žilk/a f  vejneto, ~ovaný  bot.  nervurita

žilk/a, -y f

žilkování n

žilkovaný

žilkovat

žilkovatý

žilkoví n

žilkový

žilnat/ina  bot.  nervuro, vejnoza

žilnatin/a, -y f bot.

žilnatost, -i f

žilnatý vejnoza

žilní

žilný

žiloví n anat.  vejnaro

žiloví n, žíloví n

žilovin/a, -y f

žinčice f

žindav/a, -y f bot.

žíně f  krino, harego, koňská (ĉeval)haro, vostokrino

žíně f krino, ćevalharo

žíněn/ka f  krinmatraco, (krina) matraco, sport. gimnastika matraco, mato, tapiŝo, zápasnická ~ka luktista mato,krina

žíněnk/a, -y f krina matraco sport. mato, tapiŝo zápasnická ~nka luktista mato

žíněný

žínk/a1, -y f

žínk/a2, -y f mycí lav(o)tuk(et)o, frotilo, lavilo

žínka f 1 žena virineto, manželka, edzineto 2 myt. feino 3 mycí la­v(o)tuk(e­t)o, frotilo, lavilo, lavoganto

žinylk/a, -y f text.

žír, -u m zeměd.

žir/o, -a n

žiraf/a, -y f řirafo

žirafa f ĝirafo

žirafí

žirafovitý

žirant m ĝiranto

žirant, -a m peněž.

žiratář, -e m peněž.

žírav/ina f  kaŭstikaĵo, korodanto, kaŭterizaĵo, ~ý kaŭstika, ~é draslo kaŭstika potaso, ~ost f  kaŭstikeco

žíravě

žíravin/a, -y f kaýstikaĵo, korodilo, korodanto

žíravost, -i f

žíravý kaýstika

žírnost, -i f kniž.

žírný

žírný lit. fruktodona, fekunda, produktiva

žiro/ n ĝiro, platenka ĝiraĵo, ~vatelný ĝirebla, ~vý ĝira

žirovat ned. (směnku) ekon. ĝiri

žirový

žíruschopný

žít ned. 1 existovat  vivi, esti vivanta; bydlet loĝi 2 žnout falĉi, # ať žije! vivu li/ŝi!,  ~ si jako prase v žitě vivi kiel kuko en butero, ~ příživnicky paraziti, ~ usedle loksidi , ~ ze dne na den vivi de tago al tago

žit/o, -a n sekalo

žít1 ned. vivi, esti vivanta bydlet loři <> a  žije! vivu li/ŝi! pozn. Rejsek požaduje výraznější odlišení obou významů, např.   číslicemi

žít2 kosit v. žnout

žití n

žitn/á, -é f lihovina grenbrando, sekalbrando

žitn/ý sekala

žitn/ý sekala, ~á mouka sekala faruno, ~á m lihovina grenbrando, sekalbrando

žitňák, -u m bot.

žitniště m

žitnopšeničný

žito n rostlina i zrna sekalo

žitovk/a, -y f

živ viva, vivanta  je ~ a zdráv li estas   en bona stato, li estas nedifektita

živ/, ~ý viv(ant)a čilý vigla, vivoplena, ~á barva freŝ(bril)a / gaja koloro, v ~é paměti en freŝa memoro, za ~ého boha por nenio en la mondo, je ~  a zdráv li estas en bona stato, li estas nedifektita, vive

živ/ec, -ce m

živ/el, -lu m elemento přírodný ~ly pl. naturfortoj <> je ve svém ~lu li estas en sia elemento

živ/ý viv(ant)a čilý vigla, vivoplena <> v ~é paměti en freŝa memoro za ~ého boha por nenio en la mondo

živ/ý, -ého m

živáč/ek, -ka m expr.

živáňsk/á, -é f

živcový

živě

živec m (feld)spato, geol., draselný ~ geol. ortoklazo

živel/ m elemento, přírodní živly pl. naturfortoj, podvratný ~ subfosa e., # je ve svém živlu li estas en sia e., ~ný spontana, verva

živelně

živelní: ~ pohroma veterplago, kataklismo ~ pojištění asekuro kontraý veterplagoj

živelní: ~ pohroma veterplago, kataklismo, ~ pojištění asekuro kontraŭ veterplagoj

živelnost, -i f

živelný spontana, verva

živený

živi/ce f  bitumo, ~čný kryt vozovky bituma ŝosetego

živice f bitumo

živičný

živin/a, -y f

živinový

živio! vivu li / ŝi!

živio! vivu li/ŝi!

živit ned. krmit nutri poskytovat zaopatření vivteni podněcovat  subteni, instigi ned.~ se ned. jíst nutri sin opatřovat si živobytí vivteni sin

živit ned. krmit nutri, poskytovat zaopatření vi­v(o)­teni, podněcovat subteni, instigi, ~ se ned. jíst nutri sin, opatřovat si živobytí  vivteni sin, # ~ se loupežemi vi­­­vi de rabado, ~ se žebrotou almoze vivi

živitel m nutranto, nutristo, vivtenanto

živitel, -e m vivtenanto

živitelk/a, -y f

živnost, -i f (memstara) metio, etindustrio, etkomerco

živnost/ f  (memstara) metio, etindustrio, etko­merco, negoco, ~ník m (memstara) metiisto, etindustriisto, etkomercisto, (memstara)  ko­mercisto

živnostenskoprávní:

živnostenský

živnostnice f

živnostnictv/o, -a n

živnostník, -a m (memstara) metiisto, etindustriisto, etkomercisto, (memstara) komercisto

živnůstk/a, -y f expr.

živný nutr(iv)a

živný nutr(iv)a

živo viv(ec)e, viz též živě

živo:

živobytí n obživa porvivaĵo(j), vivteno, životní ú­ro­veň vivnivelo, potraviny nutraĵoj, vivrimedoj

živobytí n obživa porvivaĵo, vivteno životní úroveň vivo potraviny nutraĵoj

živoči/ch m animalo, vivulo, ~ch vejcorodý / o­viparní ~ ovulo, ~šný animala, ~šná / rostlinná říše animala / vegetala regno, ~šstvo n animala regno, faŭ­no

živočich, -a m animalo, vivulo

živočichář, -e m

živočichářk/a, -y f

živočišnost, -i f

živočišný animala

živočišstv/o, -a n animala regno, faýno

živorod/í, -ých m pl zool.

živorodk/a, -y f

živorodnost, -i f

živorodnost, -i f

živorodý vivonaska

živorodý zool. vivonaska

živoření n

živořit ned. vegeti, viveti, mizeri

živořit ned. vegeti, viveti, mizeri

živořivý

živost f  viveco, vigleco, chuť  k životu vivemo

živost, -i f

život, -a m viv(ad)o ~u nebezpečný mortige danřera uvést v ~ realigi

život/ m viv(ad)o, anat. pás talio, ~u nebezpečný vivdanĝera, uvést v ~ realigi, vivigi, ~a­­schop­ný vivipova, ~ní viv(o)­daŭ­ra, por­­viva, týkající se života viv(o)-, ~ní běh viv­daŭro, ~ní náklady vivtenaj ko­stoj, ~ní pojistka vivasekur(aĵ)o, ~ní potřeba vivbezono, vivnecesaĵo, ~ní prostředí vi­v(o)­me­dio, ~ní styl vivmaniero, ~nost trvanlivost daŭro de uzebl(ec)o, fun­kciada tempo, výstiž­nost realeco, ~o­dárný vivodona, ~opis biografio, vivpriskribo, vlast­ní ~opis aŭtobiografio, ~o­pi­sec m biografo, ~ospráva  vivmaniero, # ~ nemá cenu la vivo neniom valoras

životaschopnost, -i f

životaschopný vivipova

životně

životní týkající se života viv(o)‑

životnost, -i f výstižnost realeco trvanlivost daýro de uzebl(ec)o, funkciada tempo

životný viva

životodárný

životopis, -u m biografio, vivpriskribo vlastní ~ membiografio

životopis/ec, -ce m biografo

životopisný

životospráv/a, -y f vivmaniero

živoucí viv(ant)a

živůt/ek, -ku m korsaĵo

živůtek m korsaĵo, talivesto

živůtkový

živý viva, ~ plot heĝo, ~ý tvor, ~á bytost  vivulo

žíz/eň, -ně f soifo mít ~eň soifi

žízeň  f  soifo, mít ~ soifi

žízn/it ned. soifi

žízn/it ned. soifi, ~ivý soifa

žíznívat ned.

žíznivě

žíznivost, -i f

žíznivý soifa

žížal/a, -y f lumbriko

žížala f  zool. lumbriko, hovor. tervermo

žížalovitý

žižlání n

žižlat ned.

žlab m koryto trogo, manĝujo, kripo, okapový  ~ defluilo

žlab, -u m koryto trogo, manřujo střešní defluilo

žláb/ek, -ku m kanelo

žlabatk/a, -y f

žlabatka f  zool. cinipso, gajla insekto

žlabeč/ek, -ku m

žlábek m kanaleto, trogeto, sulk(et)o, arch.  kanelo

žlábkovací

žlábkovač, -e m řem.

žlábkování n tech.

žlábkovat

žlábkovitě

žlábkovitý

žlábkovnice f

žlábkový

žlabovitý

žláz/a, -y f glando štítná ~a tiroido

žláz/ka f  glandeto, ~natý glandeca, ~ový glanda

žláza f anat.  glando, ~ předstojná prostato, ~ příušní parotido, štítná ~ tiroido

žlázk/a, -y f

žláznatost, -i f

žlázový

žlouenkář, -e m

žlout/ek, -u m ovoflav(aĵ)o

žloute/k m ovoflav(aĵ)o, ~nka f flavmal­sano, odb. iktero, infekční ~nka hepatito, infekta iktero

žloutenk/a, -y f flavmalsano odb. iktero infekční ~a hepatito, infekta iktero

žloutenkový

žloutkovitý

žloutkový

žloutnout ned. flaviĝi

žloutnout ned. flaviři

žloutnutí n

žlu ácký

žlu áctví n

žlu ák, -a m

žlu ás/ek, -ka m

žlu oučký, žlu ounký

žlu uch/a, -y

žlu/ , -ti f flavo, flava koloro materiál flava farbo

žluč, -e/-i f galo

žluč/ f  galo, ~ník m galveziko, gala veziko, lék. kolecisto, ~ovitý povahou galeca, ~ový gala, ~ové kaménky lék. gala konkremento, ~ový kamének anat. gal­kalkuluso

žlučník, ­-u m galveziko

žlučníkář, -e m

žlučníkový gala

žlučopudně:

žlučopudný

žlučovitý

žlučovod, -u m anat.

žlučový

žluk/lý ranca

žluk/lý ranca, ~nout ned. ranciĝi

žlukle

žluklost, -i f

žluknout ned. ranciři

žluknutí n

žlun/a, -y f

žluna f  hovor.  verda pego

žluť/ f flavo, flava koloro, materiál flava farbo, ~ásek m flava papilio

žlut/ý flava, ~á horečka lék. vomito

žlutat se

žlutavě:

žlutavý

žlutě:

žlutit ned.

žlutk/a, -y f

žlutobíle:

žlutobílý

žlutohlavý

žlutohnědý

žlutokvětý

žlutoluský

žlutomasý

žlutost, -i f

žlutošedý

žlutozeleně

žlutozelený

žlutozem, -ě f

žlutý flava

žluv/a, -y f oriolo

žluva f  zool. oriolo

žmarlik/a, -y f

žmol/ek, -ku m

žmoleč/ek, -ku m

žmolek m grumelo, ĉifaĵo

žmolit ned.

žmolkovitý

žmoulání n

žmoulat ned.

žmoulat ned. maĉ(et)i

žn/ě, -í pl. f rikolt(ad)o i přen., tempo de rikolto

žně f pl. i přen. rikolt(ad)o, tempo de rikolto, rikoltsezono, žňový rikolta

žnec m falĉisto, žnečka f  falĉistino

žnec, žence m

žnečk/a, -y f

žnout ned. falĉi

žnout ned. falći

žňový rikolta

Žofie f  Sofia

žok m sakego

žok, -u m

žokej m sport. ĵokeo

žokej, -e m ĵokeo

žokejk/a, -y f

žokejský

žold, -u m

žold/ m voj. soldo, ~néř m soldulo, dungosoldato

žoldácký

žoldák, -a m hanl.

žoldnéř, -e m soldulo, dungosoldato

žoldnéřský

žolík m karta  ĵokero

žolík, -a m

žolíkář, -e m

žongl/ér m ĵonglisto, prestidigitisto, ~o­vá­ní n ĵongl(ad)o, ~ovat ĵongli

žonglér, -a m ĵonglisto, prestidigitisto

žonglérk/a, -y f

žonglérsky

žonglérský

žonglérství n

žonglovat ned.

žor et, -u m

žoržetový

žoviálně

žoviální

žoviální joviala

žoviálnost, -i f

žrádl/o, -a n manřaĵo (por bestoj) hanl. fimanř(aĵ)o, fikuiraĵo

žrádlo n voraĵo, manĝaĵo (por bestoj),  hanl. fimanĝ(aĵ)o, fikuiraĵo

žrádýlk/o, -a n

žraločí

žralok m ŝarko, ~ kladivoun m zool.  zigeno, hovor.  martelfiŝo

žralok, -a m ŝarko

žraní n

žraní n činnost i hanl. manĝegado, vorado, krmivo bestmanĝaĵo, voraĵo

žranice f

žrát ned. o zvířatech manĝ(eg)i, vori

žrát ned. o zvířatech manř(eg)i, vori

žravě

žravost, -i f

žravý manĝavida, manĝegema

žravý manřavida, manřegema

žrout m hanl. manĝegulo, glutemulo

žrout, -a m vulg. manřegulo, glutemulo

žuch

žuchnout

žul/a f geol. granito, ~ový granita

žul/a, -y f granito

žulík, -a m

žulíkář, -e m

žulovatět ned.

žulovitý

žulový

žumar/a, -y f

žump/a, -y f kloako, kloaka kavo

žumpa f 1 jímka kloako, kloaka kavo, na výkaly fekaĵputo 2 jáma kavo, fosaĵo

žup/a, -y f hist. distrikto, regiono

župa f hist. distrikto, regiono, departemen­to

župan m 1 negliĝo 2 hist. osoba distrikt­estro, prefekto

župan, -a m hist. distriktestro

župan, -u m oděv. negliřa vesto/surtuto, noktosurtuto

župán/ek, -ku m

županát, -u m

županovin/a, -y f

županský

županství n hist.

župní

žurnál m ĵurnalo, filmový ~ filma semajnaĵo

žurnál, -u m ĵurnalo filmový ~ filma semajnaĵo

žurnalist/a m ĵurnalisto, ~ika f ĵurnalismo

žurnalist/a, -y m ĵurnalisto

žurnalisti/ka, -ky f

žurnalisticky

žurnalistický

žurnalistk/a, -y f

žúžo

žvan/ec, -ce m hovor. maćaĵo, maćpeco, glutpeco jídlo, živobytí vivteno, porvivaĵo

žvan/ění n babilaĉo, ~it ned. babil(aĉ)i, parolaĉi

žvanec m hovor. maĉaĵo, maĉpeco, glutpeco, jídlo, živobytí vivteno, porvivaĵo

žvanění n

žvanil, -a m

žvaníl/ek, -ka m

žvanilk/a, -y f

žvanilství n expr.

žvanírn/a, -y f

žvanit ned. babil(ać)i

žvanivost, -i f

žvanivý

žvár/o, -a n slang.

žvást m hanl. blufaĉo, babilaĵo, sensenca­ĵo

žvast, žvást, -u m babilaĵo, sensencaĵo

žvastat, žvástat

žvastavý, žvástavý

žvatlal, -a m

žvatlalk/a, -y f

žvatlání n

žvatlat ned. balbuti, babileti

žvatlat ned.balbuti, babileti

žvatlávat ned.

žvatlavě

žvatlavost, -i f

žvatlavý

žvýka/čka f maĉgumo, ~t ned. maĉi

žvýkací

žvýkač, -e m

žvýkačk/a, -y f maćgumo

žvýkání n

žvýkat ned. maći