Ž
ž [žet] n ž (konsonanto alveola-dentala, voća)
žáb/a, -y f 1. zool. batrako; hovor. rano
(doslova
„skokan“); ~y (řád) batrakoj; rosničky, ropuchy a skokani
jsou ~y hiloj, bufoj kaj ranoj estas batrakoj; ~a kuňká rano kvakas; nadýmat se jako ~a plenblovi
sin kiel rano 2. expr. dítě bebo, bubino, knabineto; dívka fraýlineto, adoleskantino; ~ě je už pět let la
bebo/bubino jam estas kvinjara; drzá ~a aýdaca bubinaćo; šestnáctiletá
~a deksesjarulino, deksesjara infanino / bubino / knabino
žab/ec, -ce m expr. (dívenka) bubino, fraýlineto, dekkelkjarulino
žába f 1 hovor. rano, zool. batrako 2 dívka
(hovor.) fraŭlineto, adoleskantino
žabák m 1 virrano
2 rybník ranejo 3 potápěč hovor. ranhomo
žabák, -a m 1. (samec žáby) virrano, maskla batrako 2. slang. (žabí muž) ranviro
žabárn/a, -y f 1. odb. baseno por generado de laboratoriaj
ranoj 2. ob. fabrikaćo
žabař, -e m 1. (kdo chytá žáby) rankaptisto
2. ob. (břídil) fuŝulo, mallertulo, sentaýgulo; sport. filudisto, fisportulo, futbala
postićulo
žabařin/a, -y f ob.
fuŝaĵo
žabařit ned. 1. (chytat žáby) kapti / ćasi ranojn / batrakojn; ~ící tchoř putoro ćasanta ranojn 2. (živořit)
vegeti; ~ jako vesnický hokynář vegeti kiel provinca butikisto
žabátk/o, -a n 1. (pulec) ranido, batrakido 2. (malá žabička) raneto
žaberní zool. branka;
~
dýchání spirado per brankoj
žabí 1. (vlastní žábám) rana, batraka; ~ skřehotání rana kvakado; ~
stehýnka ranaj femuraĵoj; bot.
~
vlas kladoforo (Cladophora) 2. (žábě
podobný) raneska, ranforma, ranosimila; odb.
~ muž ranviro; ~ oči ;
expr. mít ~ krev
žabí rana,
~ muž hovor. potápěč ranhomo
žabičk/a, -y f
raneto, eta batrako / hilo / bufo
žabikuch, -u m
žabin/ec, -ce m lemnaro
žabincový
žabinec m alsinulo
žabk/a, -y f raneto;
dívka knabineto; nůž řardena tranćilo, serpeto, greftilo
žabka f 1 zool. raneto 2 dívka (hovor.) knabineto
3 zahr. nůž serpeto, greftilo
žabkový
žabník, -u m
žabó n neskl.
text. ĵaboto
žabó n neskl. text. ĵaboto
žabomyší ranrata, ranrat‑; ~
spory ranrataj kvereloj
žábr/a f branĥo, ~y f pl. branĥoj
žábra, -y pomn. f. brankoj
žábrohlíst, -a m zool.
žábronoš, -e m
žábronožka, -y f
žabský
žací falĉa, ~ stroj falĉmaŝino
žací falća; ~ stroj falćmaŝino
žactvo n lernejanaro, (ge)lernantaro
žactvo, -a n lernejanaro,
(ge)lernantaro
žáč/ek, -ka m
žačka1, -y f
žačka2, -y f
žáda/cí dezira
žáda/cí dezira, ~nka f postulslipo, mendoslipo, ~ný hledaný
multe demandata, ege dezirata
žádání n
žádanka, -y f postulslipo,
mendoslipo
žádaný hledaný multe demandata, ege dezirata
žádat ned. požadovat postuli, prosit peti, přát si deziri, nárokovat pretendi, ucházet se aspiri, kandidati, #~ nemožné postuli neeblaĵon, ~ o (dobročinný) příspěvek kvesti, ~ za / o odpuštění pardonpeti (někoho / iun)
žádat ned. požadovat postuli; prosit peti; přát si deziri; nárokovat pretendi; ucházet
se aspiri, kandidati; vynutit eldevigi; ~ nemožné
postuli neeblaĵon; ~ o (dobročinný)
příspěvek kvesti; ~ za/o odpouštění
pardonpeti
žadatel m pet(skrib)anto (o něco pri io), postulanto (o něco de io), uchazeč aspiranto, sinproponanto, kandidato (o něco
al / por io)
žadatel, -e m pet(skrib)anto
(o něco pri io), postulanto (o něco de io) uchazeč aspiranto, sinproponanto (o něco por io), kandidato (o něco por/al io)
žadatelk/a, -y f
žádný nenia, neniu; ~m
způsobem neniamaniere
žádný, -ho m
žádný/ nenia, neniu, ~m způsobem neniel
žadonění n
žadonit ned. (altrude / insiste)
pet(eg)i, petpeti (o něco pri / pro
io)
žadonit ned. (altrude)
petegi, petpeti (o něco pri/pro io)
žadonivě
žadonivý
žádost f postulo, prosba
peto, písemná petskribo, přání dezir(eg)o, touha sopiro, pudová
apetenco (al), chtivost avido, na vlastní ~ proprapete, ~ o milost pet(skrib)o pri indulgo,
~ o ruku edziĝpeto, ~ivost f avido, ambiciemo, smyslná apetenco, pasio, ~ivý avida, zvědavý scivolema
žádost, -i f požadavek postulo; prosba peto; písemná petskribo; touha dezir(eg)o, sopiro, apetenco (al); chtivost avido, avidemo; na
vlastní ~ proprapete ~ o milost pet(skrib)o
pri indulgo / amnestio; ~ o ruku
edziřpeto
žádostiv/ec, -ce m
žádostivě
žádostivost, -i f avido,
ambiciemo; smyslná apetenco, pasio
žádostivý avida; zvědavý scivolema
žádoucí dezirata, dezirinda, bonvena
žádoucí dezirata, dezirinda, bonvena
žáh/a f pirozo, # pálí
mě ~a mi sentas pirozon, zchladit si na někom ~u elverŝi sian koleron sur iun
žáh/a, -y f pirozo; pálí mě ~a mi sentas pirozon <> zchladit si na někom ~u elverŝi
sian koleron sur iun
žahadl/o, -a n pikilo, žahavá buňka knido
žahadlo n pikilo
žahat
ned. bodnout piki, pálit brulumi
žahat ned. brulvundi, jako
kopřiva urtiki
žahav/ka f (hovor.) bot. malgranda urtiko, ~á buňka
zool. anat. knido
žahavc/i, -ů m pl. zool. kniduloj
žahavci m pl. kniduloj
žahavka, -y f (hovor.) bot. urtiko; žahavá buňka zool. anat. knido
žahavý bruluma
žahnout, žáhnout
žák, -a m lernanto, lernejano,
instruato; sport. junulo; odchovanec disćiplo, skolano; hist. studento; žák internátní školy internulo
žák/ m lernanto, lernejano,
instruato, sport. junulo,
junsportulo, odchovanec disĉiplo,
skolano, (hist.) studento, ~ internátní školy internulo, ~ovský lernejana, ~yně f lernantino,
lernejanino
žakár, -u m
žakár/ový, ~ský
žaket m ĵaketo
žaket, -u m ĵaketo
žákovský lernejana
žákyně f lernantino, lernejanino
žal m lit. malĝoj(eg)o,
(kor)doloro, aflikt(iĝ)o, ĉagren(iĝ)o, funebro
žal, -u m malřoj(eg)o, (kor)doloro,
afliktiřo, ćagren(iř)o, funebro
žal/o, -a n
žalář, -e m kniž. věznice malliberejo, prizono,
arestejo; trest malliberec(a pun)o,
aresto; uvrhnout do ~e malliberigi, aresti
žalář/ m trest vězením aresto, malliberec(a pun)o, věznice malliberejo, prizono, arestejo,
uvrhnout do ~e malliberigi, enkarcerigi,
aresti, ~ník m provoso, prizongardisto
žalářní
žalářnice f
žalářnický
žalářník, -a m provoso, prizongardisto
žalářování n
žalářovat ned. teni en malliberejo / prizono
žalářovat ned. teni en malliberejo/prizono
žalm, -u m psalmo; zpívat ~y
ćanti; sbírka ~ů
psalmaro
žalm/ m psalmo, sbírka ~ů psalmaro, psalmolibro, zpívat ~y ĉanti psalmojn, ~ista
m psalmisto
žalmist/a, -y m psalmisto
žalmový
žaln/ý lit. ćagrena, malřojiga,
malřoj(eg)a, kordolora
žalno
žalný lit. ĉagrena,
malĝojiga, malĝoj(eg)a, kordolora
žalob/a f plendo, práv. plendumo,
akuzo, perjuĝa postulo, ~ce m plendanto, procesanto, akuzanto, veřejný ~ce akuzisto, prokuroro ~ník m plendemulo
žalob/a, -y f plendo práv. plendumo, akuzo, perjuřa postulo
žalobce m plendanto, procesanto; veřejný
~ce akuzisto, prokuroro
žalobkyně f
žalobní
žalobnice f
žalobníč/ek, -ka m
žalobníčkovat
žalobník, -a m plendemulo
žalobný
žalost, -i f
žalost/ f malĝoj(eg)o, ~ivý
zarmucující malĝojiga,
malgajiga, ubohý kompatinda, lit. elegia,
~ný 1 zarmucující, politováníhodný malgajiga, malĝojiga, lamentinda,
plendinda 2 zarmoucený, smutný trista, malĝojega 3 ubohý doloriga,
kompatinda, plorinda, ~ně triste, ~ně málo expr. vere malmulte
žalostivý 1 zarmucující malřojiga, lit. elegia 2 viz žalostný
žalostn/ě triste ~ě málo expr. vere malmulte
žalostnit
žalostný 1 malgajiga, malřojiga,
doloriga, kompatinda, plorinda, lamentinda
žalovaná, -é f
žalování n
žalovaný, -ho m
žalovat ned. plendi, práv. plendumi, procesi (někoho
o něco kontraŭ iu pri io), obžalovat
akuzi (iun pri / pro io), oznamovat
poklesek denunci (na někoho, že iun
pri io), plendi (na někoho kontraŭ
iu), stěžovat si plendi (na něco kontraŭ / pri io)
žalovat ned. práv. procesi (někoho o něco kontraý iu pri io) obžalovat akuzi (iun pri/pro io) oznamovat poklesek denunci (na
někoho, že iun pri io) plendi
(na někoho konraý iu) stěžovat si plendi (na něco kontraý/pri io)
žalovatelný
žalozpěv m elegio
žalozpěv, -u m
žaltář m náb. psalmaro
žaltář, -e m
žaltářník, -a m
žalud, -u m
žalud/ m bot., anat. glano, penisu anat. balano, ~ový glana, ~ový kalíšek glandingo
žalud/ek, -ku m stomako
bolí mě ~k mia stomako doloras na lačný
~k antaý manřo, antaýmanře, kun malplena stomako, nemanřinta
žalud/ový, ~ský
žalude/k m stomako, # bolí mě ~k mia stomako doloras, na
lačný ~k antaŭ manĝo, antaŭmanĝe, kun malplena stomako,
nemanĝinta, ~ční stomaka, ~ční katar stomaka kataro, ~ční vřed ulcero de stomako
žaludeční stomaka
žalující, -ho m
žaluzie f ĵaluzio
žaluzie f ĵaluzio; perská # (s pohyblivými prkénky) persieno, latkurteno, okenice latŝutro
žaluziový
žampion m bot., kampa agariko, zahr. agariko, ĉampinjono
žampión, -u m ćampinjono
žampionárn/a, -y f
žampionový
žanov/ec, -ce m
žánr m um. ĝenro
žánr, -u m řenro
žánrist/a, -y m
žánrový
žanykl, -u m
žár, -u m varmego,
ardo i přen
žár/ m i přen. varmego, ardo, ~ný arda, fajra, ~oviště n ardejo
žararaka, -y f
žargon, -u m ĵargono
žargon/ m lingv. ĵargono, hovořit
~em ĵargoni
žargonový
žárlení n
žárli/t ned. ĵaluzi (na někoho pro něco kontraý iu pri io)
žárlit ned. ĵaluzi (na někoho pro něco kontraŭ iu pri
io)
žárliv/ec m ĵaluzulo, ~ost f ĵaluz(ec)o, ~ý ĵaluza
žárliv/ec, -ce m ĵaluzulo
žárlivě
žárlivost, -i f ĵaluzo
žárlivý ĵaluza
žárobeton, -u m
žárobetonový
žároměr, -u m
žároměrk/a, -y
žároměrný
žáropevný
žárotrubný
žárovištč n
žárovk/a, -y f (inkandeska) ampolo
žárovka f el. (inkandeska) ampolo
žárovkárn/a, -y f
žárovkový
žárový
žáruvzdorn/ost f ardorezisto, fajrorezisto,
brulimuneco, ~ý ardorezista,
fajrorezista, brulimuna
žáruvzdornin/a, -y
žáruvzdornost, -i f ardorezisto, fajrorezisto,
brulimuneco
žáruvzdorný ardorezista, fajrorezista, brulimuna
žasnout ned. miregi
(nad něčím pri io)
žasnout ned. miregi (nad něčím pri io)
žasnutí n
žatv/a, -y f
žbán, -u m
žbán/eček, -ečku m ~ek, -ku m
žblebtnout
žbluňk
žbluňk! blung!, plaŭd!, pum!
žbluňkání glugl(ad)o
žblunkání, žbluňkání n
žbluňkat ned. glugli
žblunkat, žbluňkat ned, žblunkávat, žbluňkávat ned
žblunkavě, žbluňkavě
žblunkavý, žbluňkavý
žblunknout, žbluňknout
žblunknutí, žbluňknutí n
žbrblání n
žbrblat
žbrund/a, -y m
žbrynd/a, -y
žďár, -u m
ždib/ec, -ce
ždib/eček, -ečku m, ~íček, -íčku, ~ínek, -ínku m
ždím/at ned., ~ávat ned. vringi, premtordi i přen.
ždímací
ždímací text. vringa
ždímač, -e m
ždímačk/a, -y f vringilo, premtordilo
ždímačka f vringilo, premtordilo
ždímat ned. i přen. vringi, premtordi, tordelpremi
že ke
~ ano? ću ne (vere)? (proto), ~ tial, ke; ćar <> ~ se ne‑
že ke,
~ ano? ĉu ne (vere)?, (proto), ~ tial, ke; ĉar # ~ se nestydíš! vi devus honti!, ~ jsem tam chodil! kial mi (nur) iris tien!,
~ už jdeš! do fine vi venas!
žebernatk/a, -y
žebernatky f pl. zool. ktenoforoj
žebernatý
žeberní
žeberní, žebrový ripa
žebírk/o, -a n kuch. rip(pork)aĵo, kotleto
žebírko n gastr. rip(pork)aĵo, kotleto
žebra n pl: ~
listové čepele ripoj de limbo
žebrá/k m almozulo, almozpetanto, chuďas malriĉulo, ~cký almoz(ul)a, kompatinda, mizera, ~cká mošna almozosako
žebrácky
žebrácký
žebráctví n
žebráč/ek, -ka m
žebrač/enka f almozbileto, ~ka
f
almozulino
žebračenk/a, -y
žebračk/a, -y f
žebrák, -a m almozulo, almozpetanto chuďas malrićulo
žebrání n
žebrat ned. almoz(pet)i (o něco pri / pro io) žebronit (altrude) petegi, petpeti
(almozon)
žebrat ned. almoz(pet)i (o něco pri/pro io) žebronit (altrude) petegi, petpeti
žebratk/a, -y f
žebravost, -i f
žebravý
žebravý almozema, ~ mnich almozmonaĥo,
~ řád náb. almozordeno
žebro, -a n anat., te. ripo kuch. rip(pork)aĵo stav.
listelo, nervuro ~ ústředního topení
ripo de radiatoro
žebro/ n anat., tech. ripo, gastr. rip(pork)aĵo, stav.
listelo, nervuro, ~ ústředního topení
ripo de radiatoro, gotické klenební
~ ogivo, -~vá klenba arch. ripa
volbo, ~ví riparo, arch. nervuro
žebron/it ~ívat
žebronění n
žebronivý
žebrot/a f almozpetado, chudoba senhaveco, osoby hanl. mizeruloj,
živit se ~ou vivi almoz(pet)e
žebrot/a, -y f
žebrování n
žebrovaný
žebrovat
žebroví n
žebrovice f
žebrovitý
žebrovk/a, -y f
žebrovník, -a m
žebrový
žebř/ík m eskalo, ŝtupetaro, dvojitý ~ík duobla eskalo, ~íček m pořadí ranglisto; malý
žebřík eskaleto, ŝtupetaro, ~ina
f rako, ~iňák m kradĉarego,
garbveturilo, ~iny pl. f
sport. spaliero, viz též ribstol
žebřice f
žebříč/ek, -ku m pořadí ranglisto
žebřík, -u m eskalo, ŝtupetaro
žebříkovitý
žebříkový
žebřina, -a f rako
žebřiňák, -u m kradćarego
žebřinový
žebřiny pl. f těl. spaliero
žeh, -u m lit. ardo pohřeb ~em kremacio
žeh/ m pohřbívání kremaci(ig)o, lit. ardo, pohřeb ~em kremacio
žehat ned. 1 bruli,
piki 2 pálit jako kopřiva brulvundi 3
expr., lit. vipi
žehlení n
žehlení n gladado
žehli/cí glada, glado‑, ~cí prkno gladotabulo,
~čka f gladilo
žehlicí glada, glado‑
žehličk/a, -y f gladilo
žehlírenský
žehlírn/a, -y f
žehlíř, -e m, ~ka, -ky f
žehlit ned. gladi <> ~ si to u někoho hovor.
flate enŝteliři en ies favoron, beligi sin će iu,
žehlit ned. gladi, # ~ si to u někoho hovor. flate enŝteliĝi en ies favoron, beligi sin ĉe
iu
žehn/at ned. beni (někomu iun)
žehnací
žehnání n
žehnání n ben(ad)o
žehnat ned. beni (někomu iun), náb. křížem ~ (se) krucosigni (sin), fari signon de kruco
žehrání n
žehrat
žehrat ned. indigniĝi, plendi (na někoho
kontraŭ / je iu)
žejdlíč/ek, -ku m
žejdlík m zast. sitelo
žejdlík, -u m
žel (bohu) bedaýrinde
žel (bohu) bedaŭrinde, domaĝe
želatin/a, -y f
želatina f gelateno
želatinace f
želatinační
želatinování n
želatinovat ned.
želatinovitý
želatinový
želatinózní
želbohu, želbůh
želé n gastr. ĵeleo, bonbón ĵelea bombono, kosmetické (kosmetika) ĝelo
želé n kuch. ĵeleo bonbon ĵelea bombono kosmetika glicerinaĵo (por manoj)
želet
želet
ned.
litovat bedaŭri, domaĝi, oplakávat
funebri
želez/o n fero,
staré ~o fer(o)rubo, surové ~o krudfero, ~a pl. n
pouta katenoj, past (fera)
kaptilo
želez/o, -a n fero staré ~o fer(o)rubo surové
~o krudfero ~a pl. n kniž. pouta katenoj past (fera) kaptilo
železá/rna f ferfabriko, ferproduktejo, metalurgia
uzino, ~řství n výroba železa ferfabrikado, obchod
feraĵvendejo
železan, -u
železárenský
železárn/a, -y f ferfabriko, ferproduktejo,
metalurgia uzino
železář, -e m
železářk/a, -y f
železářský
železářství n výroba železa ferfabrikado obchod feraĵvendejo
železitosirnatý
železitosirný
železitost, -i f
železitouhličitý
železitý ferohava chem. ferika
železitý ferohava, oxid ~ chem. difera trioksido
železivec m geol. ferika kiraso / krusto
železn/ý fera, oxid ~atý
chem. (mono)fera (mono)oksido, ~á doba ferepoko, ~á ruda fererco
železňák m ferpoto
železňák, -a m
železnatý chem. feroza
železni/ce f fervojo, ~čář m
fervojisto, ~ční fervoja, traťový relvoja, ~ční přejezd (traknivela) pasejo, ~ční trať fervoja linio
železnic/e f fervojo
železničář, -e m fervojisto
železničářk/a, -y f
železniční fervoja tra ový relvoja
železničřský
železnorudný
železný fera i přen.
železobeton m ŝtalbetono; armita betono
železobeton m ferbetono, ŝtalbetono,
armita betono
železobetonář, -e m
železobetonový
železoniklový
železový
želízk/o, -a n
želv/a f testudo, ~ovina f testudŝelo, testudaĵo
želv/a, -y f testudo
želví
želvičk/a, -y f
želvově:
želvovin/a, -y f testudŝelo,
testudaĵo
želvovinový
želvový
žeml/e f (ronda) bulko
žeml/e f (ronda) bulko, ~ovka f gastr. bulkaĵo, veka bulk(eg)o
žemličk/a, -y f
žemlově:
žemlovk/a, -y f kuch. bulkaĵo veka bulk(eg)o
žemlový
žeň f lit. i přen. rikolt(aĵ)o
žeň, žně f kniž. rikolto i přen.
žen/a f virino, paní sinjorino, manželka edzino,
hovor. ženská homino, ino, # vzít si za ~u preni kiel edzinon (někoho iun), edziĝi (kun iu), lehká ~a ĉiesulino, padlá
~a falinta v., půvabná ~a pimpa
v., ĉarmulino, zlá ~a hanl. megero, ksantipo, ~a středního věku virino de meza
aĝo
žen/a, -y f virino paní sinjorino manželka edzino
vzít si za ~u preni kiel edzinon, edziři (někoho kun iu)
ženáč, -e m
ženatý edziĝinta (s někým kun iu) m
edziĝinto (de iu)
ženatý edziřinta (s někým kun iu) m edziřinto (de iu)
ženění
n
ženění n edziĝado, edzigado
ženetk/a, -y f zool.
Ženev/a, -y f Řenevo
Ženeva f zeměp. Ĝenevo
ženevský
žengle f
žengle f kudrilego, tredilo
žengličk/a, -y f
ženičk/a, -y f
ženich m fianĉo, edziĝonto
ženich, -a m fianćo, edziřonto nápadník svatiřanto
ženijní voj. pionira
ženijní voj. pionira, ~ vojsko pioniraro
ženist/a, -y m pioniro
ženista m pioniro, sapeisto
ženit ned. edzigi ~ se ned. edziři (s někým kun iu)
ženit ned. edzigi, ~ se ned.
edziĝi (s někým kun iu, al
iu)
ženitb/a, -y f
ženitba f edziĝo
žensk/á, -é f
žensk/ý (vir)ina, ~á , ženština f
hovor. ino, ulino, hanl. virinaĉo, ~ý rod ina genro, ~é hnutí feminismo, ~é vnady
tentaĵoj de virino, virina(j) logo(j)
ženskost, -i f
žensky
ženský virina
ženství n
ženšen m bot. ginsengo
ženšen, -u bot.
ženštin/a, -y f
žentour, -u m
žentourový
ženušk/a, -y f
ženuška f virineto; edzineto
žerď, žerdi, žerdě f stango, fosto spustit vlajku na půl ~i duonhisi
flagon
žerď/ f (flag)stango, fosto,
flagmasto, hrazdy rekstango, žebříku eskalfosto, # spustit vlajku na půl ~i duonhisi flagon
žernov, -u m
žert m ŝerco <>
~y stranou for la ŝerco(j)n, senŝerce tropit/dělat si ~y z někoho moki iun, fari ŝercon pri iu
žert/ m ŝerco, ~em ŝerce, # ~y stranou for la
ŝerco(j)n, senŝerce, tropit /
dělat si ~y z někoho moki iun,
fari ŝercon pri iu
žertem ŝerce
žertíč/ek, -ku m
žertík, -u m expr.
žertov/at ned. ŝerci, ~ný ŝerca, komika, humura,
bonhumora, šprýmovný amuza, drola,
ŝercema, ~ná přezdívka ŝercnomo,
~ná řeč blago
žertování n
žertovat ned. ŝerci
žertovávat
žertovně
žertovnost, -i f
žertovný ŝerca, komika, humura šprýmovný
amuza, ŝercema
žervé neměn. n potrav.
žerzej m text. ĵerzo
žerzej, -e m ĵerzo
žerzejový
žes ový:
žes/tě, - ů m pl hud. slang.
žesť/ f lado, ~ový lada, hud. blovinstrumenta,
~ový nástroj blovinstrumento
žeton m ĵetono
žeton, -u m ĵetono
žezlo n sceptro
žezlo, -a n sceptro
žežul/ice f, ~ička, -ičky f, ~inka, -inky f expr.
žežulk/a, -y f
žhář, -e m brulkrimulo, incendiinto,
brulofarinto váleční ~i pl. m subbruligantoj de milito,
militinstigantoj
žhář/ m incendiinto, brulatenciinto,
váleční ~i pl. m subbruligantoj de
milito, militinstigantoj, ~ství n brulatenco
žhářk/a, -y f
žhářský
žhářství n
žhav/ý, žhoucí (ruĝ)ard(eg)a, blankarda, inkandesk(ant)a, ardanta, přen. flama, entuziasma, #
být celý ~ý do něčeho esti en flama
entuziasmo por io, ~ě arde, ~ost f ardeco
žhavě
žhavení
žhavicí:
žhavit ned. inkandeskigi ~ se ned. inkandeski
žhavit ned. inkandeskigi, ardigi, ~ se ned.
inkandeski
žhavost, -i f
žhavotekutý
žhavý ard(ant)a, ruřarda, blankarda, inkandeska <> být (celý) ~ý do něčeho esti en
flama entuziasmo por io
žhnout
žhnout
žhnout ned. el. ardi, inkandeski
žhnutí n fyz.
žhoucí
žhoucí ard(ant)a, inkandesk(ant)a
žid, -a m
Žid, -a m hebreo, judo
žid/, Žid m národnost hebreo, nábož. příslušnost judo, hist.
izraelido, ~ovský juda, ~ovství n judeco, judaismo
židácký
židáč/ek, -ka m
židák, -a m
žídě, -te n expr.
židle f seřo houpací ~ lulseřo skládací ~
faldseřo sklápěcí ~ klapseřo
židle f seĝo, houpací ~ lulseĝo, otáčecí ~ pivota
s., skládací ~ faldseĝo, sklápěcí ~
klapseĝo
židličk/a, -y f
židobijce m hanl.
židokřes an, -a m
židokřes anský
židokřes anství n
židovičk/a, -y f
židovin/a, -y f
Židovk/a, -y f
židovk/a, -y f
židovn/a, -y f
židovsko-
židovsky
židovský
Židovstv/o, -a n
židovství n
žíhací
žíhač, -e m
žihadélk/o, -a n
žihadl/o, -a n pikilo dát ~ piki per pikilo, pike vundi dostat ~ esti pikita (de insekto)
žihadlo n zool. pikilo, dát ~ piki per p., pike
vundi, dostat ~ esti pikita (de insekto)
žíhaně:
žíhání n
žíhaný
žíhaný striita, pálený brul(et)igita
žíhárn/a, -y f tech.
žíhat ned. finardigi, elardigi pruhovat striigi
žíhat ned. pálit finardigi, elardigi, pruhovat striigi
žíhavě:
žíhavk/a, -y f
žíhavý
žíhon, -u m
žíl/a, -y f vejno křečová ~a variko
žíla f anat., geol. vejno, hrdelní ~ anat. jugularo, křečová ~ lék. variko, rudná ~ ercvejno, básnická ~ přen. poeta
inspiro, pouštět žilou skarif(ik)i
žiletk/a, -y f razklingo
žiletka f (hovor.) razoklingo
žiletkový
žilk/a f vejneto, ~ovaný bot. nervurita
žilk/a, -y f
žilkování n
žilkovaný
žilkovat
žilkovatý
žilkoví n
žilkový
žilnat/ina bot. nervuro, ~ý vejnoza
žilnatin/a, -y f bot.
žilnatost, -i f
žilnatý vejnoza
žilní
žilný
žiloví n anat. vejnaro
žiloví n, žíloví n
žilovin/a, -y f
žinčice f
žindav/a, -y f bot.
žíně f krino, harego, koňská
(ĉeval)haro, vostokrino
žíně f krino, ćevalharo
žíněn/ka f krinmatraco, (krina)
matraco, sport. gimnastika matraco,
mato, tapiŝo, zápasnická ~ka luktista
mato, ~ý krina
žíněnk/a, -y f krina matraco sport. mato, tapiŝo zápasnická ~nka luktista mato
žíněný
žínk/a1, -y f
žínk/a2, -y f mycí lav(o)tuk(et)o, frotilo,
lavilo
žínka f 1 žena virineto, manželka, edzineto 2 myt. feino 3
mycí lav(o)tuk(et)o, frotilo, lavilo, lavoganto
žinylk/a, -y f text.
žír, -u m zeměd.
žir/o, -a n
žiraf/a, -y f řirafo
žirafa f ĝirafo
žirafí
žirafovitý
žirant m ĝiranto
žirant, -a m peněž.
žiratář, -e m peněž.
žírav/ina f kaŭstikaĵo, korodanto, kaŭterizaĵo,
~ý kaŭstika, ~é draslo kaŭstika potaso, ~ost f kaŭstikeco
žíravě
žíravin/a, -y f kaýstikaĵo, korodilo,
korodanto
žíravost, -i f
žíravý kaýstika
žírnost, -i f kniž.
žírný
žírný lit. fruktodona, fekunda, produktiva
žiro/ n ĝiro, platenka
ĝiraĵo, ~vatelný ĝirebla,
~vý ĝira
žirovat ned. (směnku) ekon. ĝiri
žirový
žíruschopný
žít ned. 1 existovat vivi, esti vivanta; bydlet loĝi 2 žnout falĉi, # ať žije! vivu li/ŝi!, ~ si jako prase v žitě vivi kiel kuko en butero,
~ příživnicky paraziti, ~ usedle loksidi , ~ ze dne na den vivi
de tago al tago
žit/o, -a n sekalo
žít1 ned. vivi, esti vivanta bydlet loři <> a žije! vivu
li/ŝi! pozn. Rejsek požaduje
výraznější odlišení obou významů, např. číslicemi
žít2 kosit v. žnout
žití n
žitn/á, -é f lihovina grenbrando,
sekalbrando
žitn/ý sekala
žitn/ý sekala, ~á mouka sekala
faruno, ~á m lihovina grenbrando, sekalbrando
žitňák, -u m bot.
žitniště m
žitnopšeničný
žito n rostlina i zrna sekalo
žitovk/a, -y f
živ
viva, vivanta je ~ a zdráv li estas en bona stato, li estas nedifektita
živ/, ~ý viv(ant)a čilý vigla,
vivoplena, ~á barva freŝ(bril)a
/ gaja koloro, v ~é paměti en freŝa memoro, za ~ého boha por nenio en la mondo, je ~ a zdráv li estas en bona stato, li estas nedifektita, ~ě vive
živ/ec, -ce m
živ/el, -lu m elemento přírodný ~ly pl. naturfortoj <> je
ve svém ~lu li estas en sia elemento
živ/ý viv(ant)a
čilý vigla, vivoplena <> v ~é paměti en freŝa
memoro za ~ého boha por nenio en la
mondo
živ/ý, -ého m
živáč/ek, -ka m expr.
živáňsk/á, -é f
živcový
živě
živec m (feld)spato, geol., draselný ~ geol. ortoklazo
živel/ m elemento, přírodní živly pl. naturfortoj, podvratný ~
subfosa e., # je ve svém živlu
li estas en sia e., ~ný spontana,
verva
živelně
živelní: ~ pohroma veterplago, kataklismo ~
pojištění asekuro kontraý veterplagoj
živelní: ~ pohroma veterplago,
kataklismo, ~ pojištění asekuro
kontraŭ veterplagoj
živelnost, -i f
živelný spontana, verva
živený
živi/ce f bitumo, ~čný
kryt vozovky bituma ŝosetego
živice f bitumo
živičný
živin/a, -y f
živinový
živio! vivu li / ŝi!
živio! vivu li/ŝi!
živit ned. krmit nutri poskytovat zaopatření vivteni podněcovat subteni, instigi ned.~ se ned. jíst nutri sin opatřovat si živobytí vivteni sin
živit ned. krmit nutri, poskytovat zaopatření viv(o)teni, podněcovat subteni, instigi, ~
se ned. jíst nutri sin, opatřovat si živobytí vivteni sin, # ~ se loupežemi vivi de rabado, ~ se žebrotou almoze vivi
živitel m nutranto, nutristo, vivtenanto
živitel, -e m vivtenanto
živitelk/a, -y f
živnost, -i f (memstara) metio,
etindustrio, etkomerco
živnost/ f (memstara) metio, etindustrio, etkomerco, negoco, ~ník m
(memstara) metiisto, etindustriisto, etkomercisto, (memstara) komercisto
živnostenskoprávní:
živnostenský
živnostnice f
živnostnictv/o, -a n
živnostník, -a m (memstara) metiisto,
etindustriisto, etkomercisto, (memstara) komercisto
živnůstk/a, -y f expr.
živný nutr(iv)a
živný nutr(iv)a
živo viv(ec)e,
viz též živě
živo:
živobytí n obživa porvivaĵo(j), vivteno, životní úroveň vivnivelo, potraviny nutraĵoj, vivrimedoj
živobytí n obživa porvivaĵo, vivteno životní úroveň vivo potraviny nutraĵoj
živoči/ch m animalo, vivulo, ~ch vejcorodý / oviparní ~ ovulo, ~šný animala, ~šná / rostlinná říše animala / vegetala regno, ~šstvo n animala regno, faŭno
živočich, -a m animalo, vivulo
živočichář, -e m
živočichářk/a, -y f
živočišnost, -i f
živočišný animala
živočišstv/o, -a n animala regno, faýno
živorod/í, -ých m pl zool.
živorodk/a, -y f
živorodnost, -i f
živorodnost, -i f
živorodý vivonaska
živorodý zool. vivonaska
živoření n
živořit ned. vegeti, viveti, mizeri
živořit ned. vegeti, viveti, mizeri
živořivý
živost f viveco, vigleco, chuť k životu vivemo
živost, -i f
život, -a m viv(ad)o ~u nebezpečný mortige danřera uvést v ~ realigi
život/ m viv(ad)o, anat. pás talio, ~u nebezpečný vivdanĝera, uvést
v ~ realigi, vivigi, ~aschopný vivipova, ~ní viv(o)daŭra, porviva, týkající se života viv(o)-, ~ní běh vivdaŭro, ~ní náklady vivtenaj kostoj, ~ní pojistka vivasekur(aĵ)o,
~ní potřeba vivbezono,
vivnecesaĵo, ~ní prostředí viv(o)medio,
~ní styl vivmaniero, ~nost trvanlivost daŭro de uzebl(ec)o, funkciada tempo, výstižnost realeco, ~odárný vivodona, ~opis biografio, vivpriskribo, vlastní
~opis aŭtobiografio, ~opisec m
biografo, ~ospráva vivmaniero,
# ~ nemá cenu la vivo neniom valoras
životaschopnost, -i f
životaschopný vivipova
životně
životní týkající se života viv(o)‑
životnost, -i f výstižnost realeco trvanlivost daýro de uzebl(ec)o, funkciada tempo
životný viva
životodárný
životopis, -u m biografio, vivpriskribo vlastní ~ membiografio
životopis/ec, -ce m biografo
životopisný
životospráv/a, -y f vivmaniero
živoucí viv(ant)a
živůt/ek, -ku m korsaĵo
živůtek m korsaĵo, talivesto
živůtkový
živý viva,
~ plot heĝo, ~ý tvor, ~á bytost vivulo
žíz/eň, -ně f soifo mít ~eň soifi
žízeň f soifo, mít
~ soifi
žízn/it ned. soifi
žízn/it ned. soifi, ~ivý soifa
žíznívat ned.
žíznivě
žíznivost, -i f
žíznivý soifa
žížal/a, -y f lumbriko
žížala f zool. lumbriko, hovor.
tervermo
žížalovitý
žižlání n
žižlat ned.
žlab m koryto trogo, manĝujo, kripo, okapový
~ defluilo
žlab, -u m koryto trogo, manřujo střešní defluilo
žláb/ek, -ku m kanelo
žlabatk/a, -y f
žlabatka f zool. cinipso, gajla
insekto
žlabeč/ek, -ku m
žlábek m kanaleto, trogeto,
sulk(et)o, arch. kanelo
žlábkovací
žlábkovač, -e m řem.
žlábkování n tech.
žlábkovat
žlábkovitě
žlábkovitý
žlábkovnice f
žlábkový
žlabovitý
žláz/a, -y f glando štítná ~a tiroido
žláz/ka f glandeto, ~natý
glandeca, ~ový glanda
žláza f anat. glando, ~
předstojná prostato, ~ příušní parotido, štítná ~ tiroido
žlázk/a, -y f
žláznatost, -i f
žlázový
žlouenkář, -e m
žlout/ek, -u m ovoflav(aĵ)o
žloute/k m ovoflav(aĵ)o, ~nka f
flavmalsano, odb. iktero, infekční ~nka hepatito, infekta iktero
žloutenk/a, -y f flavmalsano odb. iktero infekční ~a hepatito,
infekta iktero
žloutenkový
žloutkovitý
žloutkový
žloutnout ned. flaviĝi
žloutnout ned. flaviři
žloutnutí n
žlu ácký
žlu áctví n
žlu ák, -a m
žlu ás/ek, -ka m
žlu oučký, žlu ounký
žlu uch/a, -y
žlu/ , -ti f flavo, flava koloro materiál flava farbo
žluč, -e/-i f galo
žluč/ f galo, ~ník m galveziko, gala veziko, lék. kolecisto, ~ovitý povahou galeca, ~ový gala, ~ové kaménky lék. gala konkremento, ~ový kamének anat. galkalkuluso
žlučník, -u m galveziko
žlučníkář, -e m
žlučníkový gala
žlučopudně:
žlučopudný
žlučovitý
žlučovod, -u m anat.
žlučový
žluk/lý ranca
žluk/lý ranca, ~nout ned. ranciĝi
žlukle
žluklost, -i f
žluknout ned. ranciři
žluknutí n
žlun/a, -y f
žluna f hovor.
verda
pego
žluť/ f flavo, flava koloro, materiál flava farbo, ~ásek m flava papilio
žlut/ý flava, ~á horečka lék. vomito
žlutat se
žlutavě:
žlutavý
žlutě:
žlutit ned.
žlutk/a, -y f
žlutobíle:
žlutobílý
žlutohlavý
žlutohnědý
žlutokvětý
žlutoluský
žlutomasý
žlutost, -i f
žlutošedý
žlutozeleně
žlutozelený
žlutozem, -ě f
žlutý flava
žluv/a, -y f oriolo
žluva f zool. oriolo
žmarlik/a, -y f
žmol/ek, -ku m
žmoleč/ek, -ku m
žmolek m grumelo,
ĉifaĵo
žmolit ned.
žmolkovitý
žmoulání n
žmoulat ned.
žmoulat ned. maĉ(et)i
žn/ě, -í pl. f rikolt(ad)o i přen., tempo de rikolto
žně f pl. i přen. rikolt(ad)o, tempo de rikolto, rikoltsezono, žňový rikolta
žnec m falĉisto,
žnečka f falĉistino
žnec, žence m
žnečk/a, -y f
žnout ned. falĉi
žnout ned. falći
žňový rikolta
Žofie f Sofia
žok m sakego
žok, -u m
žokej m sport. ĵokeo
žokej, -e m ĵokeo
žokejk/a, -y f
žokejský
žold, -u m
žold/ m voj. soldo, ~néř m soldulo, dungosoldato
žoldácký
žoldák, -a m hanl.
žoldnéř, -e m soldulo, dungosoldato
žoldnéřský
žolík m karta ĵokero
žolík, -a m
žolíkář, -e m
žongl/ér m ĵonglisto,
prestidigitisto, ~ování n ĵongl(ad)o, ~ovat ĵongli
žonglér, -a m ĵonglisto,
prestidigitisto
žonglérk/a, -y f
žonglérsky
žonglérský
žonglérství n
žonglovat ned.
žor et, -u m
žoržetový
žoviálně
žoviální
žoviální joviala
žoviálnost, -i f
žrádl/o, -a n manřaĵo (por bestoj) hanl. fimanř(aĵ)o, fikuiraĵo
žrádlo n voraĵo,
manĝaĵo (por bestoj), hanl. fimanĝ(aĵ)o,
fikuiraĵo
žrádýlk/o, -a n
žraločí
žralok m ŝarko, ~ kladivoun m zool. zigeno, hovor.
martelfiŝo
žralok, -a m ŝarko
žraní n
žraní n činnost i hanl. manĝegado, vorado, krmivo bestmanĝaĵo,
voraĵo
žranice f
žrát ned. o zvířatech manĝ(eg)i, vori
žrát ned. o zvířatech manř(eg)i, vori
žravě
žravost, -i f
žravý manĝavida,
manĝegema
žravý manřavida,
manřegema
žrout m hanl. manĝegulo, glutemulo
žrout, -a m vulg. manřegulo, glutemulo
žuch
žuchnout
žul/a f geol. granito, ~ový granita
žul/a, -y f granito
žulík, -a m
žulíkář, -e m
žulovatět ned.
žulovitý
žulový
žumar/a, -y f
žump/a, -y f kloako, kloaka kavo
žumpa f 1 jímka kloako, kloaka kavo, na výkaly fekaĵputo 2 jáma
kavo, fosaĵo
žup/a, -y f hist. distrikto, regiono
župa f hist. distrikto, regiono, departemento
župan m 1 negliĝo 2 hist.
osoba distriktestro, prefekto
župan, -a m hist. distriktestro
župan, -u m oděv. negliřa vesto/surtuto,
noktosurtuto
župán/ek, -ku m
županát, -u m
županovin/a, -y f
županský
županství n hist.
župní
žurnál m ĵurnalo, filmový ~ filma semajnaĵo
žurnál, -u m ĵurnalo filmový ~ filma semajnaĵo
žurnalist/a m ĵurnalisto, ~ika f ĵurnalismo
žurnalist/a, -y m ĵurnalisto
žurnalisti/ka, -ky f
žurnalisticky
žurnalistický
žurnalistk/a, -y f
žúžo
žvan/ec, -ce m hovor. maćaĵo, maćpeco, glutpeco jídlo, živobytí vivteno, porvivaĵo
žvan/ění n babilaĉo, ~it ned.
babil(aĉ)i, parolaĉi
žvanec m hovor. maĉaĵo, maĉpeco, glutpeco, jídlo, živobytí vivteno, porvivaĵo
žvanění n
žvanil, -a m
žvaníl/ek, -ka m
žvanilk/a, -y f
žvanilství n expr.
žvanírn/a, -y f
žvanit ned. babil(ać)i
žvanivost, -i f
žvanivý
žvár/o, -a n slang.
žvást m hanl. blufaĉo, babilaĵo,
sensencaĵo
žvast, žvást, -u m babilaĵo,
sensencaĵo
žvastat, žvástat
žvastavý, žvástavý
žvatlal, -a m
žvatlalk/a, -y f
žvatlání n
žvatlat ned. balbuti, babileti
žvatlat ned.balbuti, babileti
žvatlávat ned.
žvatlavě
žvatlavost, -i f
žvatlavý
žvýka/čka f maĉgumo,
~t ned. maĉi
žvýkací
žvýkač, -e m
žvýkačk/a, -y f maćgumo
žvýkání n
žvýkat ned. maći