Z

z, ze 1 místně, směřování z Afriky el Afriko,

z dálky de malproksime, z domu el domo,

z mé strany miaflanke, ze své strany siaf-

lanke, z města ven ekster la urbon, z Ří-

ma do Londýna de Romo gxis Londono, z

ptačí perspektivy birdoperspektive, z vě-

že de sur la turo 2 časově z jara printempe,

en printempo, ze dne na den de tago al

tago 3 zdroj, původ, příčina, vynětí z celku z

němčiny el la germana (lingvo), daň z ně-

čeho imposto super io, z každé příčiny

začátku komence, z hladu pro malsato, ze

strachu pro timo, z toho vyplývající tia-

le, rezulte de tio, ze své vůle memvole, z

vlastní vůle propradecide, propravole, ze

železa el fero 4 způsob činnosti nebo děje,

míra z plných plic plenpulme, ze všech sil

plenforte, z velké části plejparte, z celého

srdce tutkore, plenkore, z rozkazu lauxor-

done, z doslechu lauxdire, onidire 5 sloves-

né vazby a j. voják z povolání profesia

soldato, byl usvědčen z vraždy li estis tis

chů konfesi siajn pekojn, nemá z toho

rozum li ne responsas pri tio, lia prudento

ne suficxas por tio

451

zabetono-

vat

za předložka 1 s 2. pádem, časové rozpětí,

okolnost za dne dum la tago, tage, za sví-

tání matenkrepuske, en la matenkrepusko,

za chvíli post mallonge, za chvíli! unu

momenton! 2 se 4. pádem, děj v čase, smě-

gxování děje sednout si za stůl sidigxi cxe la

tablo, zahnout za roh forkuri / malaperi

koho starigxi malantaux / post iu, přen. de-

fendi iun 3 se 4. pádem, účel za každou ce-

nu cxiapreze, je kia ajn kosto, za pevnou

cenu fikspreze, děkovat za službu danki

por la servo, děkuji vám za to mi dankas

vin pro gxi / por gxi / por tio 4 se 4. pádem,

prostředek převzal službu za mne li pre-

nis la dejxoron anstataux mi 5 vazba se slove-

sy, v doplňku, určení pořadí, míry za prvé u-

nue, za sto korun por cent kronoj, zboží

za zboží varo kontraux varo, za předpo-

ností neniukaze, zvolit někoho za po-

slance elekti iun kiel deputiton, elekti

iun deputito, za svobodna kiel frauxl(in)o,

en frauxl(in)a stato, en frauxleca stato 6 se 7.

pádem za domem post / malantaux la domo,

tablo

zábal m envolvajxo, lék. kompreso

zabalit dok. ( en)paki, zavinout envolvi, rul-

volvi, odb. pakumi, do plenek vindi, cxir-

kauxvolvi per vindotuko, # můžeme to ~

expr. ni povas cxion forlasi (cxar ni mal-

venkis / fiaskis)

zabarikádovat dok. barikadi, ~ se barikadi

sin

zabarvení n 1 slabý odstín kolorigxo 2 zamě-

gxení, ráz tendenco 3 hlasu, témbr tembro

zabarvit dok. zakrýt barvou farbe kovri; zbar-

vit kolorigi; zaměřit aldoni tendencon; zne-

sxangxigxi (dojetím pro emocio)

zábav/a f předmět rozptýlení amuz(ajx)o, di-

strajxo, stav amuzigxo, podnik taneční ~a

balo, danckunveno, # ~a byla v plném

proudu la amuzigx

ado estis en plena vi-

povas amuzi sin, nedělám to pro ~u mi

ne faras gxin /tion pro mia (propra) plezu-

ro, veselou ~u! multan plezuron!, bonan

amuzigxon!

zábavní sloužící k zábavě poramuza, ~ výbor

poramuza komitato, ~ podnik amuzejo,

amuzestablajxo

zábavn/ý poskytující zábavu amuz(igx

)a, ~é

čtení distra / amuza legajxo, ~á hudba di-

stra muziko, ~á literatura (por)amuza li-

teraturo, ~é představení amuzajxo, ~ý

společník agrabla kunulo, ~é vyprávění

amuzigx

a babilado, amuzigxo

zabav/ení n 1 pobavení distro 2 práv. sekves-

tro, rekvizicio, ~it dok.1 vzbudit zájem ak-

tivigi, zdržet reteni 2 dok. zkonfiskovat kon-

fiski, soudně ekzekvi 3 práv. obstavit se-

kvestri 4 ~it plat / mzdu sekvestri salaj-

ron, ~it se trovi amuzon (něčím en io)

zabavovací práv. sekvestra

zabečet dok. ekbei

zabedn/ěnec m expr. sxtip(kapul)o, sencerbu-

lo, napokapo, ~ěný nechápavý stulta, mal-

sprita, ~it dok. uzavřít bedněním fiksi per

najlo, tabulkovri, tabulfermi, stav. instali

sxelajxon, sxeligi

bil) v ~u erodata (auxtomobilo)

zaběhlý erarvaginta, vojerarinta, perdinta la

vojon

zaběhnout dok. vběhnout enkuri; zaskočit (si)

~ (si) pro něco iri / kuri por acxeti / preni

ion; sport. kuri ~ dobrý čas atingi bonan

tempon; tech. o stroji erodi; ~ se dok. sejít s

cesty erarvagi, vojerari, perdi la vojon;

tech. o stroji erodigxi, o činnosti akiri akcep-

ton, normaligxi, o pracovníkovi spertigxi, ku-

timigxi

záběr m zabrání preno, bato, opt. foto(bildo),

fotoilustrajxo, ~ vesel remilbato, ~ kosy /

žacího stroje falcxlargxo, na jeden

~ per unu preno / bato

zzz

zabetonovat dok. 1 odstranit spáry plenigi

per betono, betonplenigi 2 osadit do betonu

(sloupky) enbetonigi

452

zabezpečení n sekurigo, zpevnění firmigo,

důchodové ~ pensia / emeritura sekurigo

zabezpečit dok. sekurigi, certigi, garantii,

zpevnit např. břehy i firmigi, ~ se sekurigi

sin

zabezpečovací sekuriga

zabijačk/a f (hejma) porkobucxo, výslužka

porkobucxa donaco, ~ová polévka porko-

bucxa supo

zabiják m 1 vrah (profesia / dungita) murdis-

to 2 nůž bucxtrancxilo 3 expr., hovor. škodli-

vina (např. alkohol) mortigajxo

zabíjet ned. viz zabít

zabílit dok. 1 bíle zakrýt blankigi, blanke sur-

kovri, surkovri per kalko, kalki 2 zašpinit

něčím bílým blanke makuli, ~ se blanke

makuli sin (od něčeho per, o něco de)

zabírat ned. viz zabrat

zabít dok. 1 člověka mortigi 2 porážet zvíře

mortigi, bucxi, kadavrigi 3 čas vane / se-

nutile pasigi, enue foruzi, forbagateli, for-

pasigi 4 hovor. zničit mortigi, pereigi, rui-

nigi 5 zatlouci hřebík a pod. enbati, zatlouci

kůl enbategi, rami, # ~ dvě mouchy jed-

nou ranou trafi du celojn per unu sxtono,

pro jednou tě to nezabije por unu fojo gxi

spáchat sebevraždu mortigi sin

zabitý mortigita, m mortigito, # spát jako ~

dormi kiel gliro, dormi sxtonan dormon

zablátit dok. kotmakuli

záblesk m 1 ekfulmo, ekbrilo 2 náznak ~

naděje radieto de espero

zablesknout se, zablýsknout se dok. 1 ne-

osobně ekfulmi 2 zazářit ekbrili 3 (za)-

blýsknout se vědomostmi ekbrili / ekfan-

faroni per scioj, # v dáli se zablesklo

malproksime ekfulmis

zablikat dok. tiklumeti

zablokovat dok. viz blokovat

zabloudit dok. perdi la (gxustan) vojon, voje-

rari, devojigxi, náhodně se dostat hazarde

veni, # ~ pohledem přen. ekvagi per rigar-

do

zablýskat dok. očima jxeti frakasantan rigar-

don (po někom al iu, sur iun), ~ se ne-

osobně ekfulmi; viz těž zablesknout se

zaboč/it dok., ~ovat ned. flankeniri, turni sin

flanken, # ~it za roh cxirkauxiri la stratan-

gulon, ~it do postranní ulice turnigxi en

flankan straton

zabodnout dok. 1 bodnutím vpravit enpiki,

enpusxi 2 upřít (pohled) fiksi 3 bodnutím

prstu li ekhavis spliton / ligneron en la

fingro, splito enpikigxis en lian fingron, ~

se enpikigxi, enpusxigxi, zrakem jxeti trabo-

rantan rigardon (do někoho al iu)

zabodovat dok. zvl. sport. akiri poento(j)n

zabole/t dok. ekdolori, # ~lo ji srdce, i ne-

osobně ~lo ji u srdce ekdoloris sxia koro,

~lo ho to gxi pikis lian koron

zábor m 1 odnětí preno 2 polit. anekso 3

práv. rekviz(ici)o, konfisko 4 okupování o-

kupacio, okupado

funde mallevi, hlavu do dlaní apogi la

tempiojn sur la manoj, oči (do novin) fikse

ekrigardi, ~ se dok. (en)profundigxi, enigxi

(do něčeho en ion), # ~ se do lenošky

mallevigxi / enigxi en la fotelon

zabouchat dok. (ek)frap(eg)i, # ~ na dveře

(ek)frap(eg)i al / je la pordo, ~ na souse-

da frape atentigi la najbaron

zabouchnout dok. dveře brufermi, batfermi,

pusxfermi, klakfermi, ~ si dveře erare

klakfermi la pordon, ~ se dok. brufermigxi,

klakfermigxi; přen. zamilovat se enamigxi (

zábradlí n balustrado, madlo apogrelo, ma-

nrelo, na lešení a pod. gard(o)relo, ochozu,

mostu, zděné parapeto

zábran/a f 1 obecně baro, předmět barajxo,

morální skrupulo, ~a v cestě, silniční ~a

vojbarilo, kolejová ~a žel. haltigilo, sně-

hová ~a negxbarilo 2 ~y pl. přen., citově

inhibicio, mít ~y (něco udělat) senti inhi-

biciojn / skrupulojn, sin (treege) gxeni

/reteni (fari ion), bez ~ senretene

453 zacvakat

zabránění n 1 znemožnění malebligo 2 lék.

profilakto 3 ochránění prevento

zabrání n obsazení okup(ad)o, polit. anexe

aneks(ad)o, práv., voj. okupacio

zabránit dok. malebligi, předejít preventi,

eviti (něčemu ion), malhelpi, preventi

se dá ještě ~ tio estas ankoraux evitebla, ~

nepříteli v útoku malebligi atakon de

malamiko, malhelpi malamikon ataki

zabrat/ dok.1 zmocnit se, zvl. vojensky okupi,

aneksi, zkonfiskovat konfiski 2 obsadit, vy-

en posedon, (cxas) postuli 3 začít fungovat

(o člověku) (fervorege) ekagi, ektiri, dungi

cxiujn fortojn (o stroji, brzdě, léku) ek-

funkcii, komenci efiki 4 chytit se (o rybě)

ekmordi / mordeti la hokon / logajxon 5

largxigi # a teď ~! kaj nun ekmovu la spo-

kojn!, ~ kosou pás trávníku preni falcxo-

tan zonon, dát někomu ~ lacigi iun, esti

lacigita (por); ~ se enprofundigxi (do ně-

čeho en ion), intense okupi sin (pri io), #

boro, být zabrán do myšlenek enpensigxi

zabrnkat dok. na kytaru ekpincxi gitaron,

ektinti sur gitaro

zabrousit dok. 1 přibrousit pliakrigi 2 hovor.

náhodně se dostat hazarde veni, # ~ do po-

litiky přen. tusxi politikan temon

zabruč/et 1 dok. např. o medvědu ekmur-

muregi, bručivě pronést ekmurmuri 2 zahu-

bovat si ekgrumbli, # občas si ~í pod vou-

sy iam li grumblas tra la barbo

zabruslit si dok. řue sketi (por kelka tempo)

zabrzdit dok. utlumit bremsi, malakceli; za-

stavit (bremsinte) haltigi

zabřednout dok. 1 lit. do bahna enkotigxi,

ensxlimigxi 2 dostat se do tíživé situace en-

profundigxi, fali, sinki, (ek)droni, # ~ do

dluhů sxuld(ant)igi sin, ekdroni en sxuldoj,

~ mravně malvirtigxi

zábřesk m 1 ranní matenkrepusko 2 zablesk-

nutí ekbrileto

zábst ned. trpět zimou frosti 2 působit chlad

frostigi, # zebou mě nohy, zebe mě do

nohou frostas al mi la piedoj, zebe mě mi

sentas froston, sníh zebe negxo frostigas

zabudovat dok. vestavět enkonstrui

zaburáce/t dok. (rulante) ektondri / ekkra-

kegi, # sál ~l potleskem la salonego ek-

tondris per aplauxdo

zabušit dok. ekfrapi, o srdci ekbati

zabydl/it, ~et 1 osídlit logxatigi 2 zútulnit

hejmecigi, ~it se, ~et se hejmecigxi

zabývat se ned. okupi sin, okupigxi (něčím

pri / per io), ~ se obchodem negoci

zabzučet dok. ekzumi

zacáka/t dok. sursxprucigi, ~t se sursxprucigxi,

# ~l si kalhoty lia pantalono sxprucmaku-

ligxis

zacelení n lék. cikatrigxo, ~ bez komplikací

senpera cikatrigxo

zacel/it dok., ~ovat, ned. fermi, resanigi, ci-

katrigi, ~it se dok., ~ovat se ned. fermigxi,

cikatrigxi, resanigxi

zacementovat viz zabetonovat

zacinkat dok. ektinti (něčím per io)

zaclánět ned. stínit ombri; překážet kovri la

lumon (někomu al iu), # ~ si oči ombri /

sxirmi siajn okulojn

záclona f kurteno, posuvná ~ glitkurteno,

stahovací ~ rulkurteno

zaclonit dok. ombri, # ~ si oči rukou ombri

siajn okulojn per mano

zacloumat dok. sxanceligi

zácp/a f 1 obecně obstrukco, sxtopigxo 2 lék.

konstipo, mallakso 3 dopr. vojsxtopigxo, tra-

fiksxtopigxo, (trafik)obstrukco, bloko de

veturoj, střevní ~ obstrukco de la intesto,

# dostat ~u, trpět ~ou konstipigxi, mít ~u

mallaksi, způsobit ~u na ulici obstrukci

straton

zacpat 1 dok. uzavřít sxtopi 2 znemožnit / zne-

snadnit průchod obstrukci, # ~ si uši sxtopi

la busxon

zacvaka/t dok. 1 ekfrapi 2 čím eksonigi, #

podkovy ~ly hufumoj ekfrapis

zacvaknout

454

zacvakn/out dok. zámek klakfermi, hovor.

~u hovor. mi pagos tion

zacvičit dok. zaučit nového pracovníka in-

strui, trejni, lertigi (do něčeho al io),

spertigi (en io), ~ si (řue) gimnasti, ~ se

lertigxi, trejnigxi, (do něčeho en io), trejnigxi

(al io)

~? kiu estas tiu persono? nevím proč a ~

se to stalo mi ne scias kial gxi okazis, není

~ ne dankinde, nenia kauxzo por danki, co

jste vůbec ~ ? kiu vi propre estas? ~ mě

máte? kion vi opinias pri mi?, kiel vi tak-

sas min entute?

začadit, začoudit dok. 1 znečistit vzduch

fumplenigi la aeron 2 čoudem začernit

fumnigrigi

začachrovat dok. sxakre malaperigi, forjxon-

gli

začarovat dok. sorcxi, čarováním přeměnit

transsorcxi

~ de tempo al tempo, iam kaj iam

začát/ek m komenco, od ~ku de la komen-

co, dekomence, být v ~cích esti komenci-

gxanta, esti en komenca stadio, na ~ku, ze

~ku en la komenco, komence, # každý

~ek je těžký cxiu komenco estas malfacila

(vort)komenca litero, ~ický komencula,

novica, ~ík m komencanto, komenculo,

nový člen řádu novico

začepovat dok.tenonjunti, enmortezigi

začerna/lý iom nigrigxinta, ~t se dok. nigre

montrigxi

kovri, nigrigi, ~t se nigre makuligxi (od

něčeho de io), # ~l si obličej neúmyslně lia

vizagxo nigre makuligxis, úmyslně li nigrigis

sian vizagxon

začerven/alý (iom) rugxet(igxint)a, ~t se dok.1

montrigxi

začín/at ned. komenci, (něco ion) učitel ~á

vyučovat instruisto komencas instrui, ~at

(se) ned. komencigxi, # vyučování ~á in-

struado komencigxas, s ním si raději nic

ne~ej kun li prefere ne rilatu, viz též začít

začíst se dok. enprofundigxi en legadon

začistit dok. hranu, šev, text. finpretigi, fini

začištěný i tech. neta

začít dok. viz též začínat, # ~ od píky lerni

profesion de la komenco, ~ z jiného

soudku ekparoli pri alia temo; ~ fungo-

vat ekfunkcii, ~ novým odstavcem alinei,

~ zpěvem komenci per kanto, ~ z jiného

konce spili alian barelon, ~ si ekrilati,

ekligigxi ( s někým kun iu), # jen ať si se

mnou někdo něco začne! expr. neniu aux-

dacu komenci malpacon kun mi!; ~ se být

žně la rikolto komencigxis

začlenit dok. envicigi, jen osoby anigi (do

něčeho en ion), partoprenigi (en io), ~ se

dok. anigxi, envicigxi, enkorpigxi (do něčeho

en ion), ekpartopreni (en io)

pobo, sxipoposto, sxipovosto

zád/a n pomn. 1 dorso 2 text. zadní část oděvu

dorsoparto, # plavat ~a sport. dorsonagxi,

ležet na ~ech kusxi sur la dorso, kusxi sur-

dorse, vzít na ~a preni sur la dorson,

preni surdorsen, bolest v ~ech lumbago,

lumbalgio, ~y ke zdi dorse kontraux la mu-

ro, krýt si ~a protekti la dorsflankon,

měli jsme slunce v ~ech la suno estis

malantaux ni, mít ruce na ~ech teni la ma-

nojn cxedorse, vpadnout někomu do zad

ataki iun de malantauxe, za mými ~y přen.

post mia dorso, sen mia scio, obrátit se k

někomu ~y turni la dorson al iu, vrazit

někomu dýku do zad přen. malhoneste

perfidi, přeběhl mu mráz po ~ech li ek-

sentis froston en la dorso, ekkuris frosto

sur lia hauxto, vlez mi na ~a! expr. lasu

min trankvila

zadák m sport. arierulo, defendanto

zadání n např. úlohy taskigo

zadaptovat dok. stav. adapti, alikonstrui

455 zadřít

zadarmo, zdarma senpage, # za ty peníze

je to ~ (por tiu prezo) gxi estas ja donacita!

zad/at dok. 1 zajistit ( např. stůl v restauraci)

mendi (ion), rezervi 2 svěřit provedení /

opravu, mendi (někomu al iu), svěřit úkol,

pověřit doni (taskon), taski, komisii 3 ú-

gxedně podat prezenti, ~aný zajištěný re-

je ~áno pro jiného uchazeče la ofico es-

tas rezervita por alia kandidato, por la ofi-

co estas destinita alia kandidato, na večer

jsem už ~án por vespero mi estas laux in-

terkonsento okupita, na ten tanec už

jsem ~ána por la danco mi estas jam pro-

mesita, je už ~aná sxi ne plu estas libera;

~at se zavázat se promesi (na tanec dan-

con)

zadávit dok. mortigi (tramordinte la gorgxon)

zadeček m pugeto, postajxeto

zadek m zadní část něčeho, týl ariero, posta

např. ptačí, koňský gropo, králičí, zaječí po-

stajxo

zaděl/at dok., ~ávat ned. 1 gastr. připravit

těsto pretigi / prepari paston, zahustit mou-

kou densigi (per faruno) 2 hovor. provizor-

gastr. maso frikasi, ~ávací frikasa, ~ávací

mísa porpasta mikspelvo, ~ávaný, ~aný

zvl. maso, chleba frikasita

zadem tra malantauxa enir(ej)o / pordo

záděra f hauxtfendeto

zadírat se viz zadřít

zadívat se dok. ekrigardi (do někoho / ně-

čeho iun /ion), naivně, vyjeveně gapi, expr.

zamilovat se enamigxi

zadlužen/ost f, ~í n (en)sxuldigxo, sxuldo-

sxargxo, ensxuldeco, sxuldateco, ~ý (en)sxul-

digita, (en)sxuldigxinta, sxuld(o)sxargxita, #

být ~ý až po uši sidi en sxuldoj gxis super

la oreloj, droni en sxuldoj

zadlužit dok. sxuldigi, sxuldosxargxi, ~ se dok.

sxargxi sin per sxuldoj, (en)sxuldigi sin, (en)-

sxuldigxi, sxuldosxargxi sin

zadní malantauxa, malfronta, posta, dorsflan-

ka, ~ část postajxo, ~ kolo malantauxa ra-

maso posta ripajxo / femurajxo, lumbajxo, ~

náprava malantauxa akso, ~ bouřková

paluba poba kastelo, ~ řady arieruloj,

voj. ariergardoj, ~ strana rub dorso, dorsa

flanko, ~ strana novin lasta pagxo de ga-

na ~ kolečka pensi pri la estonteco, my-

slet na ~ vrátka rezervi al si eblan eltur-

nigxon, stavět se na ~ nohy (ek)obstini,

bauxmi kvazaux cxevalo starigxanta sur la po-

staj piedoj

zadnice f pugo, postajxo, gluteoj, viz též za-

dek

monii (s někým kun iu)

zadost(i)učinění n dávané kontentigo, mož-

nost souboje satisfakcio

zadost: učinit ~ povinnosti plenumi sian

devon

zadout dok. (lit.) 1 zafoukat ekblovi 2 zatrou-

bit (do rohu) ekkorni, (ek)sonigi kornon,

ekblovi per korno

zadovádět si dok. petole ludi

záďov/ý: ~é veslo nám. julo

zadrátovat dok. drat(ferm)i

zadrhávat ned. v řeči balbut(et)i

zádrhel m hovor. komplikajxo, implikajxo

zadrhnout dok. 1 spojit, utáhnout kuntiri,

3 ~ tkanici na uzel nodi, ~ se 1 utáhnout

se kuntirigxi 2 uváznout ( např. filmový pá-

sek) kaptigxi, implikigxi

zadrnkat dok. na kytaru ekpincxi (gitaron),

ektinti (sur gitaro)

zádruha f (familia) komunumo

zastavit (koně v běhu) haltigi, dech reteni,

spirhalti 3 zabránit v něčem reteni, haltigi 4

zadržet podezřelého aresti 5 nahromadit

(vodu) reteni

zadřít se dok. 1 vniknout do kůže enigxi en

vundigxi per splito # zadřela se mu tříska

do ruky, zadřel si třísku do ruky lia

mano splitvundigxis

záducha 456

záducha f astma astmo, rozedma emfizemo

zadumaný meditanta, (profunde) enpensi-

gxinta, kontemplanta

zadumat se dok. (ek)mediti, (profunde) en-

pensigxi, kontempli

zádumčivý melankolia, funebroanima

zadunět dok. bareleksoni

zadupat dok. 1 dupnout piedbati, (ek)stamfi

2 vešlapat piede enbati, enstamfi 3

zadusit dok. dušením zmařit sufoki, lék. as-

fiksii, uhasit (cigaretu) estingi, ~ se sufo-

kigxi

zádušní: ~ mše rekviemo, meso por mortin-

to, ~ modlitba plegxo por mortinto

zadýchaný udýchaný anhelanta, nevětraná

místnost sufokaera

zadýchat se dok. perdi la spiron, farigxi

spirmanka, spirlacigxi

zafačovat dok. bandaři

zafičet dok. eksibli

zaflikovat dok. flikacxi

zafoukat dok. ekblovi

zafrkat dok. eksnufi

zafunět dok. ekspiregi

záhad/a f hádanka enigmo, tajemná věc,

mistero, # je mi ~ou, jak ... estas mistero

por mi, kiel ...

záhadn/ý 1 tajemný mister(plen)a, lit. sfink-

sa 2 těžko vysvětlitelný (nápis) enigma 3 ex-

pr. neurčitý (jídlo) mistera, dubinda, ~ě

mistere, sfinkse, enigme, ~á věc misterajxo

nost, zasedání, výstavu inauxguri, ofenzívu,

závod, chod stroje starti, komenci, začít (se),

nastat komencigxi

zahajovací (projev) inauxgura

zahálčivý (člověk) laborevit(em)a, nenifare-

ma, fornosida, (život) laborevita, fornosida,

nenifara

tulo, nenifaranto, nenifaremulo, fornosi-

dulo

zahálet ned. 1 lenošit maldiligenti, mallabori,

pigri, nenifari 2 ležet ladem esti nekultiva-

ta, (stroj, zařízení) esti neuzata, ne movigxi,

ne labori

zahalit dok. lit. envolvi, vuali

zahálka f mallabor(em)o, nenifarado, labo-

revitemo, laborevitado, fornosidado,

maldiligentado

zahanbit dok. hontigi, # nechtěla se dát ~

sxi ne volis aspekti trosxparema, sxi ne volis

aspekti kiel avarulino, sxi ne vlis aspekti

nekapabla plenumi tion

zaháze/t dok. házením se zbavit forjxeti; háze-

ním zaplnit sxutplenigi, sxutfermi, plensxuti,

plensxoveli; ~t si gxui la (tempe limigitan)

jxetadon, # dnes jsem si ale pěkně ~l ho-

diaux mi vere gxuis la jxetadon

zahazovat ned. viz zahodit

zahladit dok. glatigi, glate ebenigi, ~ stopu

forigi spuron

záhlaví n písemností frontskribo, heslo ve

slovníku kapvorto, typo. kap(ajx)o, inf. kapo,

u postele, vany, hrobu kapoparto, nadpis (u

knihy) titolo, (dopisu) leterkapo

zahledět se dok. fiksi la rigardon (do něče-

ho, na někoho, na něco sur)

zahlédnout dok. ekvidi, rimarki

zahlenit se dok. plenigxi de muko

zahloubání n (profunda) enpensigxo, ekkon-

templo

zahnat dok.1 (husy na pastvu) peli 2 zapudit

kontentigi, (žízeň) kvietigi, estingi, malso-

ifigi, obavy, pochybnosti forigi, # ~ do úz-

kých, ~ do slepé uličky enpremi en fune-

lon

záhněda f geol. fumkvarco

zahnout dok. ohnout kurbigi, látku faldi, do

roh rondiri (strat)angulon, (s autem) stiri

la auxton en flankan straton

zahnutí n text. orlo

zahnutý faldita, křivý kurba, zakřivený kur-

bigita, kurbigxinta, nos, zobák kurba, hoka

zahodit dok. odhodit forjxeti, přen. expr. po-

hrdnout rifuzi, # nezahodil by ani horší

práci li ne rifuzus ecx malpli bonan labo-

ron, ~ se dok. sendignigi sin, sendignigxi,

kompromiti sin

457

zachmuřit

záhodno konsilinde, dezirinde, bylo by ~,

abys / abyste estus konsilinde / dezirinde,

ke vi

zahojit dok. ( o ráně) resanigi, ~ se dok. zace-

lit se resanigxi, cikatrigxi

záhon m bedo

zahořet dok. 1 ekbruli, ekflami, flamigxi 2 o

tváři rugxigxi, ekflami 3 ~ láskou ekflami en

amo (k někomu por iu)

zahoukat dok. 1 ozvat se houkáním (auto)

(ek) hupi, (siréna, sova) (ek)ululi 2 tím

upozornit (auto, chodce) (ek)hupi (al iu),

hupe atentigi

zahození: nebýt k ~ ne esti rifuzinda

zahrabat dok. 1 hrabáním zakrýt, expr. po-

plensxuti, sxutplenigi, plensxoveli 3 několi-

krát hrábnout piedgrati, ~ se 1 enfosi sin,

enterigi sin, ( např. do sena) enprofundigi

sin 2 přen. entombigxi ( do něčeho inter

io) 3 společensky neuspět malebligi sin

nářská ~a legomkulturejo, legomgxardeno,

~nictví n hortikulturo, plantkulturejo,

obor gxardenistiko, gxardenkulturo, podnik

hortikulturejo, okrasné ~nictví dekora

hortikulturo, ~ník m gxardenisto, hortikul-

turisto

zahradit dok. (cxirkaux)bari, bloki, bari, otvor

barfermi

zahrádk/a f 1 gxardeneto, v zahrádkářské ko-

lonii etgxardeno 2 ohrádka (infan)sekurejo,

(krad)ludej(et)o, na ryby fisxujo, ~ář m

hobigxardenisto, hobia gxardenisto, ~ářství

n hobia gxardenistiko

tlivě gxardenilo, souhrn gxardenilaro

zahradnický gxardenista, ~ nůž serpeto

zahradničit ned. gxardenisti

zahranič/í n eksterlando, cizina fremdlan-

do(j), ~něpolitický eksterlandpolitika,

zahrát dok.1 herecky ludi, aktori 2 sport. lu-

di, prezenti sin (en ludo) 3 hud. o hráči

ludi, o nástroji soni, skladbu prezenti

(muzikajxon), ~ na kytaru (ek)ludi gita-

ron, # oči mu vesele zahrály liaj okuloj

ofenditon, ~ si šachy sxakludi, ludi partion

de sxako

zahrnout dok. 1 nahrnutím zakrýt (sxut)kovri

2 obsáhnout, pojmout implici, inkludi, in-

kluzivi, enkalkuli, enpreni 3 ohrnout

(supren)faldi, dovnitř kuspi, kuspe faldi 4

přízní surversxi per favoro, ~ někoho

urážkami versxi insultojn sur iun

záhrob/í n la postmorta mondo, la alia

mondo, lit. i transtomb(ej)o, hlas ze ~í

transmonda vocxo, ~ní transmonda

zahřát dok. varmigi, ~ se varmigxi

Záhřeb m zeměp. Zagrebo

zahřmět, zahřmít, zahřímat dok. ektondri

záhuba f pereo, ruinigxo

zahubit dok. pereigi, ekstermi, ~ se ekster-

migxi

záhumenek m zeměd. helpmastrumajxo, cxe-

domajxo, privata kampo / grundo (de koo-

perativano)

zahustit dok. densigi

záhy frue, baldaux, zrána frumatene; předčas-

ně antauxtempe,~ potom post nelonge, ne-

longe poste, # ~ ovdověla sxi vidvinigxis

antauxtempe

záhyb m látky fald(et)o, faldajxo, cesty

(voj)kurbigxo, tech. sinuo, text. falbalo, ~

gxeky riverkurbigxo, # skládat do ~ů faldi

zahýbat ned. několikrát pohnout (ek)movi

(něčím ion), ~ se / sebou (ek)movigxi

zahynout dok. perei

zacházet ned.1 o slunci subiri (něco io) 2

navštěvovat vizitadi (k někomu iun) 3 jed-

brutali (s někým / něčím iun, ion) 4 pou-

žívat manipuli, manuzi (s něčím kun io), #

~ do krajnosti iri gxis ekstremo, ~ si ned.

iri (erare) pli longan vojon, fari cxirkauxvo-

jon

zacházka f nerekta vojo, cxirkauxvojo

zachmuřený nubmiena

zachmuřit se dok. malserenigxi, nubigxi

záchod

458

záchod m necesejo, klozeto, suchý latrino,

~ový neceseja, ~ová mísa neceseja pelvo

/ sidilo, fekabo (hanl.)

zachová(vá)ní f konserv(ad)o

zachoval/ý neporušený sendifekta, bonstata,

senmanka, ~ost f bonstato, práv. sen-

puneco

zachov/at dok, ~ávat ned. uchránit konservi,

gardi, dbát nařízení obei, sekvi, respekti,

observi, # ~at něčí inkognito konservi ies

observi kristanajn morojn, ~at se konduti

záchran/a f savo, ~ář m savisto, ~ka f (ho-

vor.) sanitní auto ambulanco, ~ný sava,

~ná brzda krizokaza bremso, ~ný člun m

savboato, sav(o)floso, ~ný pás nagxzono,

savbuo, savzono

zachránce m savinto

zachránit dok. savi ( před něčím de / kon-

traux io), # ~ někoho před nebezpečím

savi iun de dangxero, ~ někoho před zká-

zou savi iun de ruinigxo, ~ se savigxi, ~ se

útěkem forsavi sin

záchvat m atako, lék. afekcio, ikto, křeč pa-

roksismo, ~ mrtvice apopleksio, ~ smí-

chu rideksplodo

zachváti/t dok. napadnout subite ataki, po-

sednout obsedi, zahubit pereigi, ukogxistit

forrabi, (ek)kapti, # ~l ji strach timo ata-

kis / obsedis sxin, ~la ho hrůza teruro

kaptis lin, teruro lin atakis

zachvění n ektremo, ekvibro, tremeto, při

zemětřesení sisma movo

zachvět se dok., zachvívat se ned. trem(et)i,

ekvibri

zachytit dok., zachycovat ned. (ek)kapti, na

gramofonovou desku surdiskigi, na magneto-

fonový pásek surbendigi, surkasedigi, ~

pach / vůni enflari, ekflari, ~ se dok.

pendigxi, altenigxi

zachytitelný signál sděl. ricevebla

záchytka f hovor. záchytná protialkoholní sta-

nice kontrauxalkohola medicina stacio, tech.

hokingo

zainteresovan/ost f interes(igx

)o, hmotná

~ost materia engagxigxo / interesateco, ~ý

interesigxinta

zajatec/ m kaptito, válečný ~ militkaptito,

~ký kaptit(ej)a, ~ký tábor kaptitejo

zaječí/ lepora, ~ pysk anat. leporlipo, # vzít

do ~ch forkuregi, fugxi

zajedno: být ~ samopinii, akord(igx

)i

zájem/ m interes(igx

)o, ~ce m interesato

zajet dok. někam (en)veturi, veturi al / en, ko-

něm (al)rajdi, někoho surveturi iun

zajetí n kaptiteco

zájezd m ekskurso, vojagxo, umělecký turneo

zajíc m leporo

zajíkat se ned. v řeči balbuti, dusit se sufo-

pro hororo

zajímat ned. mít zájem interesi, voj. kapti, ~

se interesigxi, esti interesata ( o něco je /

pri io)

zajímav/ost f interesajxo, ~ý interesa, sciin-

da

zajisté certe, (mem)kompreneble

gi, zaručit garantii, # ~ něčí štěstí certigi

ies felicxon

zajištěn/ý sekurigita, ~á existence f sekura

ekzisto

zajít dok. veni, navštívit viziti, zahynout o

rostlině velksekigxi, ~ si jít oklikou flankiri,

iri nerektan vojon

zajizvovat ned. cikatrigi, ~ se cikatrigxi

zajíždět ned. zkušebně takse veturigi, zpro-

vozňovat vozidlo erodi (veturilon / moto-

ron)

zajížďka f jízda nerekta veturo, cesta nerek-

ta vojo

zájmeno n pronomo, osobní ~ persona p. ~

zací ~ interogativo, demanda p., ~ uka-

zovací montra p., demonstrativo, záporné

~ nea p., ~ zvratné refleksivo

zajmout dok. kapti

zájmový: ~ kroužek interesrondeto

zákal m v kapalině nebulajxo, bílý ~ lék. leux-

komo, šedý ~ katarakto, zelený ~ glauxko-

mo

zakalit dok. malklarigi, přen. malserenigi,

tech. hardi, ~ se hardigxi

459 zákristie

Zakarpatská Ukrajina f zeměp. Transkar-

pata Ukraino, (hist.) Rutenio

zákaz m malpermeso, tabuo, ~ dovozu

malpermeso de importo, ~ vplout do pří-

stavu embargo, ~ parkování malpermeso

de parkado

zakázaný malpermesita, tabua, práv. nelica

zakázat dok. malpermesi, tabui, zvl. práv.

prohibi

zakázk/a f mendo, ~ový lauxmenda

zákazník m kliento, mendanto

buskulo

základ/ m stav. i přen. fundamento, bazo,

odb. substrato, položit ~ meti fundamen-

ton, pokládání / položení ~ů fundamen-

tado, ~ mocniny potencato; bazo de po-

tenco

základní baza, fundamenta, začáteční, pů-

vodní rudimenta, stupeň element(grad)a, ~

barva obrazu fonfarbo, ~ jmění fon-

dajxo, ~ kámen angulsxtono, ~ myšlenka

kerna ideo, ~ škola fundamenta / baza

lernejo

zakládací fonda, ~ schůze fondkunveno

zakládat ned. fondi, establi, fundamenti, ru-

zakladatel m fondanto, fondinto

základka f geol. plenig(ajx)o

základ/na f zvl. odb. bazo, ~ový stav. fun-

damenta

zaklap/nout dok., ~ovat ned. enklikigxi,

~ovat se ned. kliki

zaklepat dok. ekfrapi

zaklín/it, ~ovat dok. kojni, fiksi per koj-

no(j)

záklon m sport. retroklin(igx

)o

záklopka f klapo, pojistný ventil sekuriga

valvo

zaknihovat dok. registri, (ofice) enskribi,

ekon. enkontigi

zákolník m tech. aksonajlo, radnajlo

zákon/ m legxo, zásada (nepochybná) mat., fyz.

aksiomo, asociativní ~ aksiomo de aso-

cieco, gravitační ~ gravita legxo, ~ nabíd-

ky a poptávky legxo pri oferto kaj mendo,

návrh ~a legxpropono, předloha ~a le-

gxoprojekto, Nový Z~ Nova Testamento,

podle ~a laux legxo, lauxlegxe, porušit / pře-

kročit ~ rompi legxon, řídit se ~em ob-

servi legxon, sbírka ~ů legxaro, Starý Z~

Malnova Testamento, # jednat proti ~u

agi kontrauxlegxe, mající moc ~a práv. legxo-

forta

zakončení n objektu finajxo, děje finigxo, přen.

vosto

zakončit dok. fini, jednání, schůzi fermi

zákoník m legxaro, kodo, občanský ~ civil-

jura kodo, ~ práce laborjura / labora kodo

/ legxaro, trestní ~ krim(inal)a kodo, pun-

legxaro

zákonit/ost f (laux)legxeco, ~ý lauxlegxa, ~ý

následek necesa / neevitebla sekvo

(něčeho de io)

zákonn/ost f legxeco, ~ý (laux)legxa

zákonodár/ce m legx(o)donanto, ~ný le-

gx(o)dona, ~ství n legxdonado

zákop/ m trancxeo, sapeo, ~ník m voj. sapeis-

to

zakopat dok. enfosi, enterigi, ~ se enfosigxi,

voj. sapei

zakopnout dok. stumbli (o něco pro / je io)

zakořenit dok. enradikigi, hluboce enplanti,

i přen. enfortikigxi, ~ se dok. enradikigxi,

usadit se enhejmigxi, zvyknout si alkutimigxi

zakotvit dok. jxeti ankron, ekankri, přen.

fiksi, usadit se firme setli / eklogxi, ankrigxi

zakouřený fumplena

zakouřit si dok. iom fumi

zakousnout dok. mordmortigi, mordkapti, ~

se ekmordi, mordteni, zabrat se enprofun-

digxi, absorbigxi (do něčeho en ion), ~ si

mangxeti

zákoutí n kasxangulo, solejo

zakrátko baldaux

zakreslit dok. bildigi, konturigi, desegni en

planon, # ~ trasu tracei

zákristie f sakristio

zakrnělý 460

zakrnělý zvl. lék. rudimenta, ~ orgán rudi-

mento

zakroč/it dok., ~ovat ned. interveni, soudně

procesi (proti někomu kontraux iu)

zakrojit dok. fortrancxi, entrancxi

zákrok m přímluva interveno, zásah enmiksi-

gxo, lék. operacio

zákrsek m strom nana arbo

zakrslý nana

zákrut m kurbigxo, říční meandro

zakrýt dok., zakrývat ned. kovri, zahalit

vuali, stříškou, poklopem kapucxi

zakřivit dok. kurbigi, ~ se kurbigxi

zakulacení n geol. sferigxo

zakulatit dok. rondigi, viz též zaoblit

zákulisí n postscenejo, i přen. postkurteno,

v ~ post kulisoj

vo kukajxo

zakusit dok. sperti, travivi

zalednění n geol. glaciigxo

zaleknout se dok. ektimi, fortimigxi

zalemovat dok. orli, ozdobně ~ borderi

zalepit dok. glufermi

zálesák m arbarano, trapero

zalesnit dok. arbarizi, arbarumi, (re)forstumi

záletník m flirtulo, při nevěře am(ajx)isto

zálety m pl. amimpliko

zalévat ned. akv(um)i, priversx(ad)i, # ~ se

potem esti banata de sxvito

zalézt dok. enrampi, do úkrytu sin kasxi,

kasxigxi

zálež/et ned. konsisti (v něčem en io), # ~í

mi na tom, aby estas grave por mi, ke, to

~í na něm tio dependas de li, na tom

ne~í tio ne gravas, dává si na tom ~et li

strebas zorge plenumi řin

záležitost f afero

zalhat dok. diri mensogon

záliba f sxat(okup)o, amatajxo, placxo, koní-

zalíbení n placxo, sxato

zalidněn/ost f denseco de la logxantaro, lo-

gxateco, ~ý (sur)logxata

zalidnit dok. popolumi, logxatigi

zalít viz zalévat

záliv m zeměp. golfo

záloh/a f peněžitá antauxmono, antauxspezo,

mzdy antauxpago, anticipa pago / salajro,

předběžná platba ekpago, úkryt, k přepa-

dení embuskejo, voj. depoto, rezervo, # za-

platit ~u antauxpagi, číhat v ~ze embuski

založení n fondo, zřízení establ(ad)o, konsti-

tuo

založený/ odložený formetita, omylem polože-

kun krucitaj brakoj

založit dok. fondi, omylem misloki, rostliny

jxosi, položit základ k něčemu konstitui, ~

stavbu fundamenti, ~ osadu / statek setli,

# ~ film do aparátu sxargi fotilon per

filmo, ~ svůj názor na něčem bazi sian

opinion sur io

zálož/ka f knižní pagxosigno, lem orlo u šatů

refaldajxo, ~na f lombardejo, spořitelna

sxparbanko

záložní rezerva

záložník m voj. rezervisto, rezervulo, v kopa-

né halfo, střední ~ mezludisto, meza hal-

fo

záludn/ý insida, fiintenca, artifika, ~á

otázka insida demando, ~ý člověk insi-

dema homo

zamanout si dok. ekdeziri

zamastit dok. grasmakuli, ~ se dok. grasmaku-

ligxi

zamávat dok. mansigni, signi per mano, # ~

na rozloučenou mansigni adiauxon, ~ na

taxi mansvinge alvoki taksion

zamazat dok. malpurigi, makuli, spáry

sxmirsxtopi

Zambie f zeměp. Zambio

zamčený sxlos(ferm)ita

zámecký kastela, ~ / hradní pán m kaste-

lestro, kastelmastro

zámečník m seruristo

zámek m kastelo, palaco, u dveří seruro, vi-

sací ~ pendseruro, # vzdušný ~ expr. hxi-

merkastelo

záměna f anstataux(ig)o, substituo

zaměnit dok., zaměňovat ned. substitui, an-

statauxigi, intersxangxi, odb. komuti

461

zanedbatelný

zaměnitelný intersxangxebla, variigebla, per-

mutebla

záměr m intenco, celado, projekční ~ an-

tauxprojekto, ~ný intenca, ~ný bod m tri-

gonometrie birpunkto

zaměření n celado, v trigonometrii biro, me-

zurado

zaměřený celumita, v trigonometrii birita, #

~ na minulost retrospektiva

gonometrii biri, ~ se direktigxi, koncentrigxi

zaměřovací: ~ dráha cellinio

zaměřovadlo n celumilo, v trigonometrii

birilo

zamést dok. (for)balai, # ~ si před vlastním

prahem přen. balai antaux sia pordo, viz též

zametat

to, okupato, okupito, tovární ~ec uzina-

no, ~ci pl. m personaro, všeobecně laborula-

ro

zaměstnání n posteno, laborloko, povolání

profesio, věnování se něčemu okup(igx

)o

zaměstnanost f okupateco

~ávat se okupi sin, okupigxi

zaměstnavatel m dunganto, labordonanto,

okupiganto, mastro

zameškat dok. propást preterlasi, být nepří-

tomen foresti, ~ příležitost preterlasi oka-

zon, ~ vyučování foresti dum instruado

zametat ned. balai

zamhouřit dok. : ~ oči duonfermi la okulojn

zamíchat dok. (inter)miksi, enmiksi, almik-

si, ~ koktejl skui koktelon, ~ polévku

kirli supon, ~ se enmiksigxi (do něčeho en

ion)

zamilovan/ý enamigxinta, # mé nej~ější

jídlo mia plej amata mangxajxo

zamilovat se dok. enamigxi, ekami (do ně-

koho iun)

záminka f preteksto

zaminovat dok. mini

zamířit dok. celi (na něco ion), směřovat di-

rekti sin (někam ien), zamířit,pal! povel

cel, paf!

zámiš m sxamo

zamítat ned., zamítnout dok. rifuzi, malak-

cepti, malaprobi

zamknout dok. sxlosi

zamlčet dok., zamlčovat ned. prisilenti (ně-

co ion), zatajit sekretigi (pri io)

zamlklý silentema

zamlouvat ned., zamluvit dok. 1 rezervi 2

gxečí skrýt parolmaski, forparoli

nebul(igit)a

zamlž/it dok. nebuligi, ~ovací nebuliga

zámoř/í n transmaraj / transoceanaj landoj,

transoceanio, ~ský transmara, transoceana

zamořit dok. (epidemie) infekti, kontaři

zamotat dok. impliki, envolvi, poplést kon-

zámotek m kokono

zámožný bonhava, monhava, ricxa

zamračený obloha nub(o)kovrita, nubigxinta,

člověk malserena, malgajega

zamračit se dok. obloha nub(okovri)igxi, člo-

věk malserenigxi

zamrzlý (en)frostigxinta

zamrznout dok. (en)frostigxi

zamřížovaný krad(garn)ita, garnita per kra-

do

zamřížovat dok. (cxirkaux)kradi, garni per

krado, kradgarni

zamykat ned. viz zamknout

zamyslet se, zamyslit se dok. enpensigxi,

ekmediti

zamyšlený enpensa, meditanta

zamýšlený intencita, intencata

zamýšlet ned. intenci, ~ se ned. enpensigxi

záňadří n cxemamo

zánártí n metatarso

zanedbaný malzorgata, neglektata, nepri-

zorgata

zanedb/at dok., ~ávat ned. neglekti, mal-

zorgi, malatenti

zanedbatelný neglektebla

zanechaný 462

zanechaný postlasita, opuštěný (for)lasita

zanechat dok. (for)lasi (něčeho ion), po so-

bě postlasi, # ~ poslední vůli testamenti

zaneprázdněný okupita

zaneřádit dok. plenigi per rustajxo / fatraso,

zanést dok. donést (al)porti, vnést enporti,

ucpat sxtopi, obstrukci, zahrnout supersxuti,

zaznamenat enskribi, registri (do něčeho

en ion), # ~ do školy infekci enporti in-

fekton en lernejon, ~ se dok. ucpat se sxto-

pigxi, obstrukcigxi

zánět m lék. inflamo, způsobit ~ inflamigi, ~

alveolu alveolito, ~ bělimy oční skleroti-

to, ~ dvanáct(er)níku duodenito, ~ hrta-

nu laringito, ~ jater hepatito, ~ kloubů

artrito, ~ kostní tkáně ostito, ~ kůže der-

matito, ~ kyčelního kloubu koksito, ~

ledvin nefrito, ~ mandlí tonsilito, ~

mozku encefalito, ~ nervu nervinflamo, ~

očního víčka palpebrito, ~ poševní sliz-

nice vaginito, ~ průdušek bronhxito, ~

slepého střeva apendicito, cekumito, ~

sleziny splenito, inflamo de lieno, ~ spo-

vulvito, ~ šlachy tendenito, ~ vejcovodu

salpingito, ~ zubní dřeně pulpito, ~ žíly

flebito, ~ žlázy glandito, ~ žlučníku hxo-

lecistito

zanícení n pro něco ekzalto, entuziasm(igx

)o,

viz též zánět

zánětem inflamigita

zánik m skončení cxeso, ~ pracovního po-

měru cxeso de laborrilato, záhuba pereo,

neniigo, neniigxo

zanikat ned., zaniknout dok. malaper(ad)i,

perdigxi, ~ v šeru / mlze / hluku droni en

krepusko / nebulo / bruo

zanítit dok. lék. inflamigi, ~ se lék. inflami,

nadchnout se ekzaltigxi, entuziasmigxi

zánovní preskaux nova, novuzata

zaoblení n i geol. rondigxo

zaoblený zakulacený rondigita, zbavený ostří

malpinta

zaoblit dok. rondigi, viz též zaokrouhlit

zaoceánský transoceana

zaokrouhlený rondigita, přibližný počtem

rondcifera, ~ nahoru rondigita supren

zaokrouhlit dok. rondigi

zaopatření n vivtenado

zaostal/ost f postrestinteco, postigxinteco, ~ý

postrestinta, postigxinta

zaostávat ned. postresti

zaostřit dok.(pli)akrigi, vyhrotit akrigi, pin-

tigi, opt. enfokusigi, centri

západ/ m světová strana okcidento, uesto,

zapadnutí za obzorem subiro, ~ slunce sun-

subiro, k ~u, na ~ okcidenten, al okciden-

to, Divoký Z~ Sovagxa Okcidento, Z~ zá-

dva ~y sxlosi per du turnoj

západn/ě okcidente (od něčeho de io) ~í

okcidenta

zapad/at ned., ~nout dok. (en)fali (za něco

post io), zajít subiri, též o slunci subigxi, za-

bořit se sinki, profundigxi, slétnout na zem

se enigxi, konveni, tech. endentigxi # zámek

~l la seruro fermigxis

západk/a f zámku serurlango, kliko, uvolnit

~u tech. elkliki

zapadl/ý enfalinta, forfalinta, malaperinta,

klikigxinta, ~é oči enkavaj / profundigxintaj

okuloj

zapadnout dok. enigxi, zaniknout perdigxi,

malaperi, o zámku enklikigxi, viz též zapa-

dat, # ~ do hospody viziti gastejon, en-

gastejigxi, ~ do kolektivu enigxi en kolekti-

gxo, výzva zapadla la apelo restis sen ehxo,

la apelo finigxis senehxe

zápach m malbonodoro, fiodoro, fetoro

zapáchající malbonodora, fiodora

zapáchat ned. malbonodori, fiodori, fetori,

odoracxi (něčím je io)

zápal m ekbrulo, brulumo, nadšení vervo,

entuziasmo, fervoro, ardo, lék. inflamo,

zpětný ~ tech. inversa ekbrulo, řečnický ~

oratora vervo, ~ plic lék. pneuxmoni(t)o,

pulmito

zapálený bruligita, expr. verva

463 zapomenout

zapálit dok. rozdělat oheň (ek)flamigi, fajrigi,

popálit bruligi, způsobit požár incendii,

přen. nadchnout entuziasmigi, ~ se dok. ek-

bruligxi, ekflamigxi, entuziasmigxi

zápalka f alumeto, náboje prajmo, viz též

bleskovice

zápaln/ý ekflama, ekflamiga, bruliga, odb.

pirofora, ~á oběť brulofero, ~á směs kar-

burajxo, ~á šňůra eksplodiga mecxo

zápalnice f tech. eksplodiga mecxo

zapalovač m bruligilo, fajril(et)o, flamigilo,

voj. střely fuzeo, nárazový / zpožděný ~

perkuta / prokrasta fuzeo

zapamatovat si dok. memorteni, memorfiksi

zapamatovatelný memorebla

zápas/ m lukto, boj batalo, sport. ludbatalo,

macxo, matcxo, ~ ve volném stylu libersti-

la lukto, býčí ~y tauxrobatalo, odvetný ~

respondmatcxo, ~iště n luktejo

zápasit ned. lukti, ~ s býkem torei

zápasník m luktisto, luktanto, ~ s býky to-

reisto

zapažit dok. postavit překážku barikadi, sta-

rigi barieron, ~ prkny bari per tabuloj,

stav. fosgarnizi, ~ ruce sport. dorsenigi

manojn

zápecí n postfornejo

zapečetit dok. sigel(ferm)i

gratenajxo

zapéci, zaoéct dok., zapékat ned. gastr. gra-

teni

zápěst/í n manradiko, anat. pojno, manarti-

ko, ~ník m text. pojnvestajxo

zapíchnout dok., zapíchat ned., špendlíky,

jehlu enpiki, ~ se dok. enpikigxi

zapínací (kun)liga, ~ špendlík sendangxera /

brocxa pinglo

zapínání n krocxado, na knoflík butonumo,

stroje sxalto, ~ spojky kuplado de klucxilo,

~ na přezku bukado

zapínat ned. viz zapnout

zapírat ned. viz zapřít

zápis/ m zapsání enskribo, protokol protoko-

lo, registrace, automaticky, registr(ad)o, ú-

gxední / školní registrace enmatrikuligo, ~ do

účetní knihy noto en la konto, ~ek m

noto, ~ky pl. m memornotoj, skizoj, ~né n

enskribpago, ~né do kursu kursa en-

irpago

zápisník m notkajero, notlibr(et)o, denní

jxurnalo

zapisovač m tech. automatický registrilo

zapisování n automatické registrado

zapisovat ned. viz zapsat

zapisovatel m protokolisto

zapít dok. trinki, lék. posttrinki, # to musíme

~ tion ni devas festi per glaseto

zaplacený pagita

záplata f flikpeco, flikajxo

zaplatit dok. pagi, ~ hotově p. kontante, ~

předem anticipe p. (la tutan sumon),

schopný ~ pagipova, pagokapabla, ~ zá-

lohu antauxpagi, ~ životem p. per la vivo

záplatování n flikado

záplatovat ned. fliki

torento da vortoj

zaplav/it dok. ~ovat ned. inundi, superakvi

zaplést dok., zaplétat, impliki, ~ se, zaplétat

se konfuzigxi, implikigxi

zápletka f implik(ajx)o, komplik(ajx)o, kon-

flikto, dějová nodo

zaplevelený hovor. kvikoplena

zaplombovat ned. plombi

zapnout dok. na knoflík buton(um)i, sponou

agrafi, přezkou buki, zapojit sxalti, funkcii-

gi, # ~ si opasek buki sian zonon, ~ spoj-

ku konekti kuplilon / konektilon

zápočet m studkontrolo, udělat ~ plenumi

studkontrolon

započíst dok., započítat dok., započítávat

ned. enkalkuli

započít (se) dok. eki

zápoj: nervový ~ anat. sinapso

zapojit dok., zapojovat ned. aligi zapnout

sxalti, el. konekti, do zásuvky ingi, začlenit

envicigi, engagxi, ~ se dok. envicigxi, # ~ do

obvodu el. encirkvitigi

zapom/enout dok., ~ínat ned. forgesi, ~e-

nout se ned. perdi la sinkontrolon / sinre-

gon

zapomnění 464

zapomnění n forgeso

zapomnětliv/ý forgesema, ~ost f forgesemo

zápor/ m neo, negacio, # má to své klady i

~y gxi havas siajn pozitivajn kaj negativajn

flankojn, ~ný negativa, nea, ~ná stránka

f negativa flanko, ~ně nee

zapotit se dok. eksxviti

zapotřebí: být ~ esti bezona / necesa, #

mít ~ bezoni, je k tomu ~ velké síly por

tio estas necesa granda forto, je ~ hned se

rozhodnout estas necese tuj decidi, mám

(já) to ~? cxu mi bezonas ion similan? ,

cxu io simila estas bezona por mi?

zapracovaný faksperta, spertigxinta

zapracovat dok., zapracovávat ned. enkon-

duki en laboron, alkutimigi al laboro, vy-

vinout úsilí (forte) eklabori, # dovede ~,

když je potřeba li scias (forte) eklabori,

kiam estas bezone, ~ se enkondukigxi (en

laboron), alkutimigxi (al laboro)

zaprášený polv(oplen)a, polvokovrita

zapravení: ~ dluhu ekon. likvid(ad)o de

sxuldo

zápraží domtrotuaro

brunajxo / farunfritajxo

zápražka f gastr. farunfritajxo

zaprodaný koruptita

zaprodat dok.perfidi, ~ se fordoni sin, # ~

svoje schopnosti prostitui siajn kapa-

blojn, ~ se nepřátelům fie sin fordoni al

malamikoj

zaprotokolovat dok. (en)protokol(ig)i

zapřah(ov)at ned., zapřáhnout dok. i přen.

jungi (do něčeho al io)

zapřen/á: na ~ou inkognite

zapříčinit dok. kauxzi

zapgxisáhlý gxisosta

zapřít dok. nepřiznat nei, upřít fornei, forri-

fuzi, ~ se sekretigi sin, # dal se ~ li igis

diri, ke li ne cxeestas

zapsat dok. enskribi, dát se ~ enlistigxi / en-

listigi sin (do něčeho por io), zaznamenat

noti, # ~ si do paměti enskribi en sian

memoron, fiksi en sia memoro, ~ si za uši

stampi ion en sia memoro, ~ do matriky

matrikuli, ~ na vysokou školu enmatri-

kuligxi por altlernejo

zapůjčit dok. pruntedoni

zapůsob/it dok. ovlivnit impresi, fari efek-

ton, začít působit (ek)efiki, # to na něho

hluboce ~ilo tio profunde impresis lin,

~te na něj, aby to povolil influu lin, por

ke li permesu gxin, lék ~il la medikamento

(ek)efikis

zapustit dok. enfiksi, enigi (do něčeho en

io), ~ kořeny enradikigxi

zaradovat se dok. ekgxoji

zarámovat dok. enkadrigi, kadri

zaraz/it dok. enbati, enpusxi, zastavit haltigi,

zmást konfuzi, perpleksigi, # já mu to

~ilo tio igis min hezitema / suspektema,

~it se dok. enigxi, halti, podivit se (subite)

ekatenti, farigxi subite suspektema, konfu-

zigxi

zarážející perpleksiga

zaražený embaras(igxint)a, deprimita, spir-

manka, perpleksa

zarážet ned. viz zarazit

zarážka f tech. haltopeco, buteo, žel. relsxuo

zarděnky f pomn. lék. rubeolo

zardousit dok. (mort)strangoli, premsufoki,

premmortigi

zarmoucený afliktita, cxagrenita

zarmoutit dok. aflikti, cxagreni, ~ se dok.

afliktigxi, cxagrenigxi

zármutek m aflikto, cxagreno, malgxojo

zárod/ek m embrio, biol. feto, bot., zool. i

přen. gxermo, vývoj ~ku embriogenezo,

embriogenio, ~ečný embria

zarostlý porostlý abunde surkreskinta, ko-

vrigxinta (něčím de io), neoholený nerazita

zarovnávat ned., zarovnat dok. niveli, ebe-

nigi

zarputilý obstin(eg)a, persistega, spitema

zárubeň f stav. pordokadro

zaručen/ě certe, garantiite, ~ý garantiita,

certigita

465

zasít

zaručit (se) dok., zaručovat (se) ned. ga-

rantii (za někoho por iu, ~ se za jakost

garantii pri kvalito

záruční garantia

záruk/a f garantio, věc garantiajxo, na ~u, se

~ou garantie, bez ~y telkele, sengarantie,

zarůst dok. zarůstat ned. abunde surkreski,

vrůst enkreski, do masa enkarnigxi, # ne-

chat si ~ tvář vousem kreskigi al si bar-

bon

zář f brilo, viz též záře

zařadit dok., zařaďovat ned., zařazovat

ned. (en)vicigi, enmeti, # ~ rychlost sxangxi

transmision / rapidumon, ~ se envicigxi

záře f brilo, lumajxo, jižní polární ~ antark-

ta auxroro, sudpolusa lumo, polární ~

polusa lumo, severní polární ~ nordlu-

mo, arkta auxroro, norda polusa lumo

záření n chem., fyz. radiado, záře bril(ad)o,

kosmické ~ kosma radiado

zářez m nocxo, entrancxo, seříznutí tech. gero,

anat. vychlípenina, receso, zub, trhlinka

brecxeto, hledí migxidel pušky celilfendo,

celnocxo, provést ~ incizi

září n septembro

zářící radi(ant)a

zařídit dok. obstarat arangxi, vybavit ekipi, in-

stalovat instali, zřídit establi, # ~ byt ná-

bytkem mebli logxejon, ~ se dok. arangxi

sin

zářit ned. brili, radii, lumi, ozagxovat, lumra-

di(ig)i

fluoreska lampo

zářivý radia

zařízení n arangx(ajx)o, instalajxo, tech., me-

hxanismo, hydraulické ~ hidrauxla me-

hxanismo, klimatizační ~ klimatizilo, kli-

matregulilo, poplašné ~ alarmilo, vybavení

ekipajxo, bezpečnostní ~ sekuriga aparato

/ ekipajxo, bytové ~ logxejekipajxo, hygi-

enické ~ (por)higiena ekipajxo, útvar, insti-

tuce (por)higiena establajxo, kulturní ~

kultura establajxo, osvětové ~ popolkleri-

ga institucio, sociální ~ sociala establajxo,

spojovací ~ komunikilo

pokoj meblita cxambro

zaříznout dok. entrancxi, zvíře trancxmortigi

zařizovat ned. viz zařídit

zařvat dok. o zvířeti ekblekegi, ekrori, o člo-

věku ekkriegi

zas(e) denove, # já si ~ myslím, že sed mi

opinias, ke

zásad/a f principo, chem. bazo, alkalo, fil.

maksimo, tezo, v ~ě gxenerale, ze ~y prin-

cipe

zasadit dok. (en)meti, vsadit planti, ~ ránu

doni baton, ~ se pledi (o něco por io), el-

pasxi favore (al io)

zásaditý zvl. chem. baza

zásadní principa, substanca, cxefa

zásadový principa, nekompromisa

zásah m trafo, zákrok interveno, enmiksigxo,

lékařský ~ medicina operacio

zasáhnout dok., zasahovat ned. trafi, za-

kročit elpasxi (proti někomu / něčemu

kontraux iu / io), vložit se interveni, enmik-

zasazovat ned. viz zasadit

zasaž/ený trafita, ~ený bleskem fulmotra-

fita, fulmofrapita, ~itelný trafebla

zasedací kunsida, ~ pořádek m sidloka

plano, ~ síň sesia salono

zasedání n schůze kunsido, polit. seanco,

~ poroty asizo

zasedat ned. kunsidi

zásedka f (cxasista) (alt)embusko

zasednout dok. eksidi

zasévat ned. viz zasít

zaschnout dok. (surface) sekigxi

zasílat ned. sendadi, viz též zaslat

zasilatel m liveranto, liveristo, sendinto

zásilka f sděl. sendajxo, doporučená ~ regi-

strita sendajxo, poštovní ~ posxtajxo, spěš-

ná ~ sendajxo per ekspresa posxto

zasít dok. semi, osít prisemi, ~ rozkol s.

malpacon, ~ nedůvěru s. malkonfidon

zaskakovat

466

zaskakovat ned. viz zaskočit

zasklít dok., zasklívat ned. vitri

zaskočit dok. přepadnout (surprize) ataki, vý-

rokem surprizi

zaslat dok. (for)sendi

zaslechnout dok. (ek)auxdi

zaslíb/ení n náb. jxurpromeso, voto, ~ený i

náb. promesita, ~it dok. voti

zaslouž/ený meritita, ~ený trest m. puno,

~ilý (mult)merita, merit(hav)a, meritplena,

~ilý mistr sportu merita sportmajstro,

~ilý umělec meritinta artisto, ~it (si) dok.

zasluhovat (si) meriti, indi, ~ se dok. akiri

meriton ( o něco pri io)

záslu/ha f merito, indo, po ~ze (laux)merite,

jeho ~hou liamerite

zasluhující meritinda, ~ diskusi diskutinda,

~ podporu aprobinda, ~ pokárání ri-

procxinda, ~ shovívavost indulginda, ~

smrt mortmerita

záslužný merit(hav)a, viz též zasloužilý, ~

čin merita faro

zasmát se dok. (ek)ridi

zásmažka f gastr. fritfaruno, brunajxo,

zasmušilý trista, morna, malserena

zasněžený negxkovrita

zasnoubení n gefiancxigxo

zasnoubit dok. fiancx(in)igi, ~ se fian-

cx(in)igxi, gefiancxigxi

zásnubní gefiancxa, ~ dar fiancxdonaco

zásnuby fiancxigx

festo

zásob/a f provizo, stoko, nadnormativní

~a superplana p., ~a potravin cestovní

mangxajxprovizo, provianto, ~y potravin

nutroprovizo, viktualio, ~árna f provizejo,

~ník m tech., zbraně sxargilo, magazeno,

(de revolvero), ~ování n provizado, dodáv-

ka liverado, pící furagxado, ~ování potra-

vinami proviantado

zásobit dok., zásobovat ned. provizi, ~ se

dok. p. sin, provizigxi (něčím per io), ~ pící

uhlím karbumi

zasouvací ensxovebla, tech. teleskopa

zaspat dok. fordormi, tradormi, preterdormi,

# ~ bouři tradormi tempeston, dnes jsem

zaspal hodiaux mi ne vekigxis gxustatempe, ~

odjezd vlaku preterdormi foriron de traj-

no

zastánce m sxirmanto, subtenanto, probata-

lanto

zastara/lý malnovigxinta, malmodernigxinta,

malaktualigxinta, arhxaika, staromódní

eksmoda

zastarat dok. malnovigxi, vyjít z módy mal-

modernigxi, eksmodigxi, elmodigxi, nebýt už

aktuální malaktualigxi

zastat se dok. defendi, protekti, patroni

(někoho iun) pledi (por iu)

zástav/a f movitých věcí lombardo, vylučování

moči anurio, prapor standardo, # dát do

~y lombardi

zastavárna f lombardejo

zastávat ned. funkci fari, plenumi, mít hod-

nost rangi, ~ názor defendi opinion, ~

úřad okupi oficon, ~ se porparoli

zastavení n v chůzi halto, přerušení haltigo,

vypnutí malfunkciigo, haltigo, ukončení cxe-

s(ig)o, zákaz ~ malpermeso halti

zastavět dok. parcelu prikonstrui, věcmi bari,

~ chodbu skříněmi bari koridoron per

sxrankoj

zastavit dok. haltigi, stroj, provoz stopi, u-

končit cxesigi, dát do zástavy doni garantie,

lombardi, práv. např. nemovitost hipoteki,

~ trestní stíhání cxesigi punpersekuton, ~

krvácení lék. hemostazi, ~ se dok. halti

zastávka f v chůzi halto, místo haltejo, že-

lezniční ~ fervoja haltejo

zastavovat ned. viz zastavit

zástěna f ekrano

zástěra f 1 antauxtuko 2 dopravního prostřed-

ku kotklapo

zastihnout dok. dohonit atingi, spatřit na

místě trovi, pgxistihnout kapti, # v lese nás

prizis nin tempesto

zastínit dok. ombrigi

zastírání n kamuflado

zastoupení n reprezentado, diplomatické ~

diplomatia reprezentado, zastupitelství re-

prezentejo, záskok anstatauxado, v ~ ansta-

tauxante, kiel anstatauxanto

zastoupit dok. cestu bari, bloki, nahradit

anstatauxi, dát se ~ anstatauxigi sin (někým

per iu) viz též zastupovat

zastrašit dok. (for)timigi, vzít odvahu senku-

ragxigi

enposxigi

zástrčka f u dveří riglilo, tech. kliko, vidlice

el. šňůry sxtopilo

zastrkávat ned. viz zastrčit

zastřelit dok. pafmortigi, zvl. zvěř pafi, po-

pravit pafekzekuti, ~ se dok. pafmortigi

sin, bezděčně pafmortigxi

vualvocxe

zastřešit dok. tegmenti, klenbou volbi

zastřihávat ned. zahr. přigx

ezávat stuci

zástup m (hom)amaso, zastoupení anstatauxo,

gxada, útvar vico

zástupce m představitel reprezentanto, ná-

hradník anstatauxanto, substituito, ~ ve-

doucího subestro, obchodní ~ komerca

reprezentanto, právní ~ advokato, státní

~ prokuroro, vládní ~ protektor rezidento

zastupitelstv/í n 1 úřad i úkon reprezentado

2 budova reprezentejo 3 jedatelství agentejo

4 obchodní faktorio; ~o n reprezentataro,

deputitaro, obecní / městské ~o civita /

urba deputitaro

zastupovat ned. anstatauxi, substitui, repre-

zenti (někoho někým iun al iu)

zasunout dok. ensxovi, do pochvy ingi, enin-

gigi, spojku klucxi

zásuvka f stolní tirkesto, eltech. sxtopilingo,

kontaktoskatolo, ~ a vidlice zásuvkové

spojení sxtopkontaktilo

zasvěcenec m inicito

zasvětit dok., zasvěcovat ned. náb. konsekri,

adeptigi, určit dedicxi (něčemu al io), do

řádu, studia, tajně do sekty inici, (do něče-

ho en ion, pri / al io), konfidi (al iu ion), #

~ kostel sv. Vojtěchu konsekri plegxejon

al S-a Adalberto

zasychat ned. viz zaschnout

zásyp m pudro, dětský ~ infanpudro

zasypat dok., zasypávat ned. sxutkovri, jámu

plensxuti, posypat sursxuteti, otázkami, dary

cxirkauxflati, supersxuti per flatajxoj

zašantročit dok. forsxakri, perdigi

zašeptat dok. flustri, subdiri

zašeptnout dok. subdiri, flustreti

zašifrovaný: ~ text cxifrajxo

zašifrovat dok. cxifri

ránu suturi, všít enkudri

záškodník m embuskulo, sabotisto

zaškolit dok., zaškolovat ned. instrui, trejni

zaškrcení n lék.stringo

záškrt m difterio, difterito

zaškrtat dok., zaškrtnout dok. marki

zašlapat dok., zašlápnout dok. pošlapat pi-

dlahu tretmalpurigi

zašpičatit dok. vyhrocovat pintigi

zašpinit dok. malpurigi, makuli, ~ se mal-

purigxi, makuli sin

zašroubovat dok. alsxrauxbi, ensxrauxbi, upevnit

sxrauxbfiksi

zášť f rankoro

funkce s podporou egido, auxspicio(j), (alta)

protektado

zaštupovat dok. text. fadenfliki

zatáčet ned. viz zatočit

zatáčk/a f sinuo, dopr. gxirejo, kubuto de

vojo, (voj)kurbigxo, ostrá ~a abrupta ř., #

zátah/ m tiro, na jeden ~, v jednom ~u

unutire, policejní ~ polica trasercxo

zatáhnout dok., zatahovat ned. ektiri, zavlé-

ci entiri, deloki, fortiri, impliki, zasunout

enmeti, # ~ oponu kuntiri kurtenon, ~ se

obloha nubigxi

prisilenti, # ~it dech reteni la spiron

zatápět ned. v. zatopit

zátaras m blokajxo, voj. ze stromů abatiso

zatarasit dok. bari, bloki

zatavit dok. fandfermi

zatažen/ý obloha nubokovrita, nuboplena,

met. estas nuboze

zatčení

468

zatčen/í n vazba aresto, ~ý arestita, m aresti-

to

zatelefonovat dok. telefone voki (někomu

iun), telefone venigi (pro někoho iun)

zatemnit dok., zatemňovat ned. malheligi,

nigrumi, obskurigi, znejasnit malklarigi,

astr. i přen. eklipsi, zaslepit blindigi

zátěž f závaží hodin / stroje pezajxo

zatěžovat ned. viz zatížit

zatím mezitím dume, intertempe, prozatím

provizore, doposud gxis nun, avšak dume,

sed

zatímco, zatím co dum(e), # zatím co prše-

lo dum pluvis, ~ jsem pracoval, matka

odešla dum mi laboris, patrino foriris,

kdežto dum # tvrdíte, že je to pravda, ~

tas vero, dum faktoj atestas la kontrauxon

zátiší n kvieta / trankvila loko, serenejo, ob-

raz muta naturo

zatížení n stav. aj. sxargxo, daňové ~ impost-

sxargxo, dědičné ~ hereda sxargxo, dovolené

~ allasebla / maksimuma sxargxo, ~ účtu /

konta debeto, pagosxargxo

zatížený sxargxita

zatížit dok. zatěžkat pezigi, naložit sxargxi,

ekon. debeti, obtížit balasti, # ~ dům hy-

potékou meti hipotekon sur domon, hipo-

teki domon

zátka f sxtopilo, uzávěr cxapeto, láhve kapsu-

lo, botelcxapeto, korková ~ korksxtopilo

zatkat dok. text. enteksi

zatknout dok. aresti

zatleskat dok. aplauxdi, klaki (někomu iun),

rukama (man)klaki

zatlouci dok., zatloukat ned. zaklepat frapi,

beranidlem rami, ~ bednu najl(ferm)i, ~

hřebík enbati najlon, najli

zatmění n astr. eklipso, ~ Měsíce e. de la

Luno, ~ Slunce e. de la Suno

zatmět se dok. mallumigxi, astr. mallumigxi

pro eklipso

zatnout dok. např sekeru enhaki, ~ zuby

kunpremi dentojn

zato (však) kompense

zato sed, # krátký, (ale) ~ vydatný déšť

mallonga, sed abunda pluvo

zatoči/t dok. (ek)turni, papír, drát volvi, # ~l

auto do postranní ulice li stiris la auxton

en flankan straton; ~t se dok. (ek)turnigxi,

svinout se volvigxi, # ~la se mu hlava kap-

tis lin vertigxo

zátoka f zeměp., geol. golf(et)o

zátopa f inundo

zatopit dok. zaplavit inundi, ~ v kamnech

(ek)hejti fornon

zatoužit dok. eksopiri (po něčem al / pri io)

zatracen/í damno, ~ě! expr. damne!

zatratit dok., zatracovat ned., odsoudit kon-

damni, zvl. náb. damni

zatrhávat ned., zatrhnout dok. škubnout

(ek)sxiri, zaškrtnout marki, zatrhnout si

nehet sxirvundi sian ungon, # já mu to za-

trhnu mi elpelos gxin el li, ~ se (ek)sxirigxi

zatrolený malbenita

zatroubit dok. ektrumpeti, ekkorni, ~ na

roh korni

zatrpklý amarigxinta, adstringa

zatřást dok. (ek)skui, ektremigi (někým /

něčím iun / ion) ~ se ektremi, (ek)skui

sin

zatřepat dok. skui, nádobou s tekutinou agiti

zatřpytit se dok. ekbrili

zatuchlý mucida, pezodora

zatvářit se ned. mieni, ~ se přísně agordi

vizagxon severe

zátvor m okluzio

restordono

zatýk/ání n arest(ad)o, ~at ned. arestadi

zátylek m nuko, nukfalto

zátylí n anat. okcipito

zaučit dok., zaučovat ned. lernigi, instrui, ~

se instruigxi

zaúčtovat dok. započítat enkalkuli

zaujat/ost f antauxjugxo, parti(an)eco, ~ý sou-

středěný absorbita, kaptita, katenita, altiri-

ta, (něčím, pro něco de io), předpojatý

tendenca, parti(ec)a (proti něčemu kon-

traux io)

469 závidět

zaujmout dok. zaujímat ned., upoutat ka-

teni, absorbi, altiri, ekinteresi, obsadit

okupi, ~ funkci okupi / havi funkcion,

voj. postavení ekokupi, ~ vysoké posta-

vení okupi altan situacion, ~ něčí pozor-

nost kapti ies atenton, ~ obranné posta-

vení okupi defendan pozicion

(ek)impeti (kontraux io), agresi

zavá/t dok. forblovi, # vítr ~l stopy vento

forblovis la spurojn, ~t cestu sněhem

surblovi vojon per negxo

závad/a f malhelpo, malperfektajxo, ri-

procxindajxo, difekto, manko, porucha

(pří)stroje paneo, # být na ~u něčemu

malhelpi ion

zavádět ned. viz zavést

zavadit dok. tusxeti, ektusxi (o něco ion)

závadný difektohava, mankohava, nebezpeč-

ný dangxera, nevhodný riprocxinda, podezřelý

suspektinda

zával bot. kalo

zavalit dok. sxutkovri, plensxuti, supersxuti, ~

cestu bari vojon, ~ úkoly supersxuti per

taskoj

závan m blovo

zavanout dok. ekblovi

zavařenina f konfitajxo

zavářet ned., zavagxovat ned., zavařit dok.

konservi, noky kuiri, ovoce konfiti, čaj in-

zavagxovačka f, zavagxovací sklenice kon-

servbokalo, bokalo por konservado

závaz/ek m (devo)ligo, devontigxo, uzavřít

~ek deklari devakcepton, ~ný deviga

zavazadlo n pakajxo, bagagxo, příruční ~

manpakajxo

uzel nodi, boty lacxi, pytel ligofermi, obvázat

cxirkauxvolvi, ránu bandagxi, obsah něčeho

paki, envolvi, ~ někomu oči / vlasy bendi

al iu la okulojn / harojn, ~ mlčením

(devo)ligi / devontigi silenti, ~ slibem ligi

závazek (devo)ligi sin, devontigi sin, ekon.,

zvl. písemně obligacii sin

závaží n pezilo, jezdcové ~ tech. rajdanto

závažn/ý grava, konsekvencoplena, signi-

foplena, ~ost f graveco, signifo

zavčas gxustatempe

zavděčit se dok. fari komplezon, # všem se

nelze ~ klopodi pri cxies favoro estas pleje

malsagxa afero

závěj f negxblovajxo, negxduno, negxamaso

závěr/ m 1 úsudek konkludo, dedukto 2 hud.

kadenco 3 schůze fermo 4 tech. fermilo 5

střelné zbraně kulasbloko, obturilo 6 lingv.

okluzo # dojít k ~u konkludi, dedukti,

vyvozovat (obecné) ~y fil. indukti, ~ečný

ferma, fina, finofara, ~ečná řeč f fermpa-

rolado, ~ečné rozhodnutí n finofara deci-

do, ~em, v ~u konklude

závěrka f opt. obturilo

závěs m suspensio, dveří, oken cxarniro (hoko

kaj hokingo), přívěs remorko, záclona kur-

teno

zavěsit dok. pendigi, na háček, skobu krocxi,

sluchátko surmeti, ~ se pendigi sin, krocxi

sin, pendigxi, # ~ se někomu na paty al-

krocxigxi al la pasxoj de iu

závěsn/ý pendiga, ~á tyč se zářezy nocxo-

stango, ~é lůžko, ~á houpačka hamako,

~é oko tech. sxeklo, ~é zařízení pendigilo,

pendingo

zavést dok. dovést alkonduki, instalovat in-

stali, vpravit enigi, přivést enkonduki, ně-

novan metodon, ~ řeč na jiné téma di-

rekti la parolon al alia temo, ~ v platnost

validigi, ~ evropské způsoby euxropanigi,

~ na správnou cestu envojigi

zavěšení n tech. pendigo

zavěšovat ned. viz zavěsit

menti

závětrný subventa, nám. mallofa

závětří n senventejo

zavézt dok. odvézt pryč (for)veturigi, zasypat

(sxut)plenigi

záviděníhodný enviinda

závidět ned. envii (někomu něco ion al iu,

iun pro io)

zavíjet

470

zavíjet ned. viz zavinout

závin m gastr. pomrulajxo, rulbakajxo, kuko

rultavole farcxita

zavináč m gastr. rulharingo, rulita haringo

zavinit dok. kulpi, esti kulpa (něco pri io)

zavinout dok. zabalit envolvi, obvázat vindi,

~ se vindigxi

zavinovačka f vindotuko

zavírací ferma, ~ hodina fermhoro

zavírat ned. zavřít dok. fermi

záviset ned. dependi (na něčem de io)

závisl/ý depend(ant)a, vzájemně koneksa,

~ost f dependeco

závist/ f envio, ~ivec m enviulo, ~ivý člověk

enviema, pohled envia

závit/ m vinutí volvo, helico, jedna otáčka

helicero, ~ indukční cívky volvo de in-

duktobobeno, ~nice f sxrauxbigilo, ~ník m

sxrauxb-borilo, ~ový helicera, ~ová drážka

sxrauxbkanelo

závlačka f fendostifto, duobla stifto, buteo

závlaha f irigacio

zavlaž/it dok., ~ovat ned. pozemek irigacii,

akvumi, mírně zatopit iom hejti, ~ovací

irigacia

závod/ m konkurso, podnik entrepreno, pro-

duktejo, establejo, továrna fabriko, uzino,

o ~ konkure, kvalifikační ~ kvalifika

r(ad)o, chodecký ~ marsxkonkurso, kolo

~u kurumo, ~y družstev teamaj konkur-

soj, ~iště n konkursejo, ~ník m konkur-

santo

závodit ned. konkuri, konkursi, ~ v běhu

vetkuri

závodní konkura, vetkura, podnikový en-

treprena, fabrika, ~ dráha vego, dromo, ~

kolo konkursa / vetkura biciklo, ~ kůň

kurcxevalo, ~ výbor odborářský sindikata

komitato, podnikový entreprena komitato,

~ rada odborového hnutí sindikata0 konsi-

lantaro, podniková fabrika konsilio

ned., zavodnit dok. irigacii

závoj m vualo, bot. skvamo

zavolan/á: přijít (jako) na ~ou veni tre

gxustatempe

zavolat dok. (ek)voki, přivolat venigi, inviti,

telefonem (telefone) alvoki

závora f riglilo, bartrabo, železniční bariero,

petlice klinko

závork/a f krampo, ~y pl. krampoj, parente-

zo, hranatá ~a ortangula k., lomená ~a

pinta / angula k., okrouhlá ~a ronda k.,

svorková ~ kuniga k., dát do ~y krampi,

v závorce, v ~ách parenteze, poznámka f

v závorce parenteza noto

závozník m helpkamionisto

závrať f kapturn(igx

)o, vertigxo, mít ~ senti

vertigxon / kapturnigxon

závratný vertigx

(o)dona

zavrávorat dok. sxanceligxi

zavražd/ěný murdita, m murdito, ~it dok.

murdi

zavrhnout dok., zavrhovat ned. odmítnout

se forkonfesi, odsoudit kondamni, s opovr-

žením forpeli, zakázat proskribi

zavrtět dok. ekskui, ~ hlavou (záporně) kap-

nei, skui la kapon, ~ ocasem skui la vos-

ton

závrtný: ~ šroub m (bez hlavy) sxtudo

zavrženíhodný malaprobinda, kondam-

ninda

me, pouze přen. malpublike

zavřít dok. fermi, na závoru rigli, klíčem sxlo-

si, na zástrčku rigli, např. deštník (klap)-

fermi, uvěznit aresti, # ~ někomu ústa si-

lentigi iun, zavři hubu! expr. fermu la

před někým fermi sin

zazářit dok. ekbrili

zazátkovat dok. sxtopi, korkem korki

zazdít dok. okno, otvor masonfermi, uzavřít

do zdi enmurigi, enmasonigi

zazelenat se dok. verdigxi

zázemí n interna lando

procxi

záznam m noto, na pořadí antauxmendo, zvu-

kový ~ sonregistro

471 zbytečný

zaznamenat dok. noti, enskribi, zvuk registri,

růst, pokles montri, ~ čas sport. indiki tem-

pon

záznamník m notlibro, denní taglibro, pří-

stroj registrilo

zaznít dok. eksoni

zazpívat dok. (ek)kanti

zázra/k m miraklo, ~čný mirakla

zazvonit dok. (ek)sonorigi

zázvor/ m bot. zingibro, ~ové pivo řingxero

zažádat dok. postuli

zažehnat dok. forbeni

zažít dok. travivi, sperti

zážitek m travivajxo

zažíva/cí digesta, ~cí potíže perturbita di-

gestado, ~cí soda natria hidrogenkarbo-

nato, ~cí ústrojí digesta aparato, ~t ned.

digesti

záživný (facile) digestebla

kuragxa, kovarda, poltrona

zbarvit dok. kolori, ~ se, zabarvit se kolo-

rigxi, natřít barvou farbi

zbavený sena (čeho de io)

zbavit dok., zbavovat ned. senigi (de / je io),

připravit (o něco) senposedigi (de io), ~ cti

senhonorigi, stigmatizi, ~ dluhu sensxul-

digi, kvitigi, ~ funkce eksigi, ~ hodnosti

degradi, ~ choroboplodných zárodků

sterilizi, desinfekti, ~ rozpaků eltiri el

embarasoj, malembarasi, ~ trůnu detro-

nigi, ~ viny senkulpigi, ~ se senigi sin,

~ pannu nevinnosti malligi zonon de vir-

gulino

zběhl/ý lerta, rutina, erudici(it)a, sperta (v

něčem pri io), m voják dizertinto, ~ost f

lerteco, rutino, ekzerciteco

zběhnout dok. dizerti

zbělet dok. blankigxi

zběžně suprajxe

zbídačit dok. mizerigi

zbít dok. batregali, přen. drasxi, pěstmi pug-

noknedi

zbláznit se dok. frenezigxi

zblednout dok. paligxi

zblízka de proksime, de apude, přen. detale

zbohatlík m ricxigxinto, náhlý elsaltulo

zbohatnout dok. ricxigxi

zbojník m rabisto, ribelulo, uličník stratbubo

zbořeniště n ruinejo

zbořit dok., zbourat dok. malkonstrui, de-

trui, ruinigi, ~ se dok. ruinigxi

zboží n 1 kus varo, komercajxo, artiklo, bílé

~ tolajx(var)o, kusové ~ pecajxo, pecvaro,

dostatkové ~ malofta komercajxo, rarajxo,

neskladné ~ barvaro, pletené ~ triko-

tajxo, pokoutní ~ sxakrajxo, spotřební ~

konsumvaro, výběrové ~ altkvalita varo,

vývozní ~ eksportajxo, zbytkové ~ restva-

rabatajxo

zbožn/ost f pi(ec)o, ~ění n apoteozo

zbožnit, zbožštit dok. diigi, apoteozi

zbožňov/ání n ador(ad)o, ~áníhodný ado-

rinda, ~atel m adoranto

zbožňovat ned. amegi, kulti, velebit adori

zbraň/ f armilo, bojový prostředek batalilo,

střelná ~ (pulvo)pafilo, pafarmilo, ~ě pl.

armiloj, výzbroj armilaro, ~ě hromadného

ničení amasmortigiloj, amasmortigaj armi-

loj, dvojsečná ~ přen. ambauxtrancxa armi-

lo, zásobník ~ě sxargilo

zbrklý senkonsidera

zbroj/ f armajxo, ~ení n armado, závody m

pl. ve ~ení, horečné ~ení vetarmado, sní-

žení n ~ení redukto de armado, ~nice f ar-

senalo, armilejo, ~noš m armilpagxio, armi-

lportisto, ~ovka f armilfabriko

zbrojit ned. armi

zbůhdarma vane

zbyl/ý restanta, (post)restinta, zbývající kro-

ma

zbýt dok. postresti

zbytečn/ý senbezona, senutila, superflua,

mankipova, marný vana, ~ý čin venta faro,

# je ~é se s ním přít estas vane disputi

kun li, to je ~é tio ne estas bezona,

zbytek

472

~ě dlouhé řeči senbezone longaj paroloj,

~ě se namáhat batadi la venton; cxerpi

akvon per kribrilo, ~ě se starat zorgi pri

pasintjara negxo, ~ost f senbezonajxo, en-

util(ec)o

zbytek m rest(ajx)o, lastajxo, cetero, chem.,

mat., práv., geol. reziduo

zcela tute, plene, nete, ~ určitě tutcerte, #

jsem ~ spokojen mi estas tute kontenta,

dopadlo to ~ jinak gxi finigxis tute alima-

niere

zcizit dok. práv. transproprigi, transmeti, ho-

vor. (for)sxteli

zčásti parte

zčernat dok. nigrigxi

zčervenat dok. rugxigxi, ~ studem rugxigxi pro

honto

zda - nebo cxu - cxu / aux

zda(li) cxu

zdaleka, zdálky, zdáli 1 de malproksime,

defore, [ ale: z daleka, z dálky de granda

souvislosti suprajxe, # zmínil se o tom jen

~ li menciis tion nur suprajxe, 3 se záporem

ani ~ (ne) nepre / tute ne

zdání n sxajno, fikcio, ani ~! ecx ne ideeto!,

podle mého ~ laux mia opinio, # nemám o

tom ani ~ mi havas pri tio nek scion nek

supozon, mi tute ne scias, ~ klame sxajno

trompas

zdanit dok. imposti

zdanitelný impostebla

zdánlivý (laux)sxajna, fikcia, kvazauxa, imagi-

na

zdar m sukceso, prospero, zdar! sukceson!,

bonsxancon!

zdarma senkoste, senpage

cesi

zdát se ned. ve snu songxi, mít dojem sxajni,

připadat aspekti, # zdá se mi, že nemáte

radost sxajnas al mi, ke vi ne gxojas, jak se

zdá supozeble, probable, versxajne, mně se

zdá povas esti, otec se mi zdá nemocný

nezdá la ulo ne placxas al mi

zdatn/ost f kapableco, lerteco, braveco ~ý

kapabla, lerta, brava

zde cxi tie, tie cxi, ~ nahoře cxi-supre, ~

společně cxi-kune

zděděn/ý heredita, ~á vlastnost heredita

eco

zdědit dok. heredi

zdeformovat dok. deformi, misformi

zdechlina f bestkadavro, kadavrajxo

zdechnout dok. morti, kadavrigxi, hovor.

mortacxi

zdejší cxi tiea, místní loka

zděný masonita

zdeprimovat dok. deprimi

zděř f (tub)ringo

zděsit dok. konsterni, ~ se dok. konsternigxi,

horori, terurigxi

zděšen/í n teruro, konstern(igx

)o. ~ě kon-

sternite

zdířka f el. jxako, sxtopilingo, ~ a kolík

sxtopkontaktilo

zdít ned. masoni

zdivo n masonajxo

zdivočet dok. sovařigxi

zdlouhavý longedauxra, rozvláčný multvorta

zdobení n ornamado

zdobit ned. ornami, dekoracii, ~ se ned. or-

nami sin, ~ vystřihováním tajlobrodi, ~

knihy ilumini librojn

zdokonalit dok. (pli)perfektigi, ~ se dok.

(pli)perfektigxi, přen. vybrousit fajli

zdola de malsupre / sube, ~ nahoru de mal-

supre / sube supren

zdolat dok. konkeri

zdomácn/ět dok. hejmigxi, ~it dok. ochočit

hejmigi

zdramatizovat dok. dramigi

zdráv, zdrav/ý sana, prospěšný zdraví sa-

lubra, saniga, přirozený, správný natura,

prudenta, racia, lauxcela, ~ý člověk m sanu-

lo, ~é podnebí n salubra klimato, # být

na ~ém vzduchu rest(ad)i en la naturo,

uznat ~ým uschopnit deklari sana

(někoho iun), všechny houby byly ~é

cxiuj fungoj estis senmankaj, buď(te)

zdráv! estu sana!

473 zeman

zdraví n sano, sanstato, chabé ~ malforta

sano, # ať slouží ke ~!, gxi servu vian sa-

non!, doplatit ~m pagi per (sia) sano, na

(vaše) ~! je (via) sano!, sanon!, tosto (je

via sano)!, ochrana ~ sanprotektado, pít

na (něčí) ~ trinki por ies sano

zdravice f tosto

zdravit, (po)zdravit ned. saluti

zdravotn/í saneca, higiena, sanitara, porfle-

ga, sanzorga, ~í péče medicina prizorgado,

higieno, ~í pojišťovna asekura kompanio

por sanzorgo, ~í průkaz sanitara atesto,

~í sestra flegistino, ~í / lékařská služba

kuracoservo, ~í stav sanstato, ~ický sani-

tara, ~ictví n sanitara fako, sanitaraj afe-

roj, sanprotektado, ~ík m sanitaristo

zdravověda f sanitaraj aferoj

zdražení n karigxo, prezaltigo, prezaltigxo

zdražit dok., zdražovat ned. plikarigi, altigi

prezon, ~ se plikarigxi

zdrcovat ned. drásat, rozrušovat korpremi,

viz též zdrtit

zdrhovadlo n text. zipo, fulmofermilo

zdrobně/lina f lingv. diminutivo, ~lý mal-

(pli)grandigita, ~ní n etigxo, etigo

zdroj m fonto, nouzový ~ paneosava provi-

zdrtit dok. rozdrtit frakasi, porazit venki,

udivit konsterni

združstevnit dok. kooperativigi

zdrže/t dok., zdržovat ned. osobu reteni, for-

treni, vyprávěním malakceli, zpozdit mal-

fruigi, ~t se dok. pobýt resti, zpozdit se pro-

abstini, nezúčastnit se, vzdát se deteni sin

(něčeho de io), # ~la se nákupem sxi

perdis tempon acxetante, ~l se výkladem

obtížné látky li dedicxis al prezentado de

malfacila temo pli multe da tempo

zpomalení malakcelo

zdrženlivý sindetena, modera, střídmý sobra,

v pití abstin(em)a

zdůraz/nit dok., ~ňovat ned. akcenti, sub-

streki, emfazi

zduřenina f sxvelajxo

zdůvodnit dok. motivi, tialigi

zdvihací leva, ~ most baskulponto

zdvihat, zdvíhat ned., zdvihnout dok. levi,

~ se levigxi

zdviž f lifto

zdvojení n duigo

zdvojit dok. i rozpůlením duigi

zdvojnásobit dok. duobligi

zdvořil/ost f gxentileco, ~ý gxentila, ~ostní

gxentileca

zdymadl/o n kluzo(cxambro), ~ propouštět

~em kluzi

ze viz z

zebra f 1 zebro 2 přechod pro chodce zebro-

stria pasejo

zebu m neskl. zool. gxibobovo, zebuo

zeď f muro

zednář/ m framasono, svobodný ~ fra-

masono, ~ský framason(ist)a, ~ská lóže

framasona konvento / logxio, ~ství n fra-

masonismo, ~ské bratrstvo, ~stvo n fra-

masona kunfrataro, framasonaro

zednick/ý masonista, ~á lžíce trulo

zedník m masonisto

zefír m text. zefiro

zefýr m lit., myt. vánek zefiro

zejména precipe, speciale, hlavně cxefe

zeleň f verd(ajx)o

zelenáč m expr. flavbekulo

zelenat se ned. jevit se zeleným verdi, stávat se

zeleným verdigxi

zelenina f legomo(j), kořenová ~ ra-

dikfruktoj, raná ~ fruajxoj

zeleninov/ý legoma, ~á zahrada legomejo,

legomgxardeno, ~é jídlo , ~ý pokrm lego-

majxo, ~é koření v nálevu pikloj

Zelený čtvrtek m náb. Sankta Ĺauxdo

zelen/ý verda, ~ý oční zákal lék. glauxkomo,

~á f dopr. verda trafiklumo, karetní barva

folio, verdo, ~á pěticípá hvězda esp. ver-

da kvinpinta stelo

zelí n (kapo)brasiko, ~ listové krispa brasi-

ko, kyselé ~ fermentita brasiko, sauxrkraux-

to

zelóta m hist. zeloto

zem f viz. země

zeman m (kampara) nobelo

zemdlený 474

zemdlený langvora

země f půda, zemina, tero, krajina, stát lan-

do, území lando, pozemek grundo, Z~ a-

str.Tero, rodná ~ naskigx

lando, ~ nikoho

nenieslando,. české ~ hist. landoj de la

Bohemia Krono, ~ protinožců zeměp. a

přen. antipodo, rozvojové ~ evolulandoj

zeměděl/ec m agrokulturisto, terkulturisto,

~ský agrokultura, ~ství n agrokultur(ad)o,

zeměkoule f terglobo

zeměměřic/tví n geodezio, ~ký geodezia,

~ká střední škola geodezia mezlernejo

zeměměřič/ m termezuristo, geodeziisto,

topografo, ~ství n termezurado, ~ský ter-

mezurista, geodeziista, ~ský přístroj ter-

mezurilo, birilo

zeměpis/ m geografio, ~ec m geografo, ~ný

geografia, ~ná délka longitudo, ~ná šířka

latitudo

zemětřesení n tertremo, terskuo

zemina f geol. loza rokajxo

zemljanka f terkabano

zemní tera, ~ plyn naturgaso, tergaso

to, ~ násilnou smrtí morti perforte / pro

perforto, ~ za vlast morti pro la patrujo, ~

na zranění morti pro vundo

zemsk/ý ter(glob)a, ~á atmosféra tera at-

mosfero, ~ý archiv landa arhxivo, ~á kůra

terkrusto

zenit m zenito

zeolit m tech., geol. zeolito

zepelín m zepelino

zeptat se dok. demandi (někoho iun)

zerav m tujo

zesílit dok., zesilovat ned. sílit (pli)fortigxi,

přibýt na váze (re)fortigxi, učinit silným (pli)-

fortigi, hlas, zvuk lauxtigi, el. amplifi, ~ tlak

altigi la premon

zesilovač m amplifilo

zeslabit dok. malfortigi, ztenčit maldikigi,

ztišit mallauxtigi, ~ napětí malaltigi la ten-

sion

zesláblý malfortigxinta, senfortigxinta

zeslábnout dok. malfortigxi, senfortigxi

zesměšnit dok. ridindigi, expr. azenigi

zesnout dok. forpasi

zesnulý mortinta, forpasinta m mortinto,

forpasinto

zespod el sub

zespod(u) de malsupre, de sube

zespolečenštit dok. komunigi

zestarat dok.,zestárnout dok. maljunigxi

zestátn/ění n sxtatigo, ~it dok. sxtatigi

zesvětlet dok. heligxi

zesvětlit dok. heligi

zešedivět dok. grizigxi

zeť m bofilo

zet ned. (lit.) fauxki, kavi, přen. oscedi

zetlít dok. forputri, torfigxi, malkomponigxi

zevloun m spektemulo, gapulo

zevně ekstere, užívat ~, k zevnímu užívání

nur ekstere aplikenda

zevnějš/ek m ekster(ajx)o, podle ~ku laux

eksterajxo

zevnitř el interne

zevšednět dok. vanigxi, trivialigxi

zezadu de malantauxe

zezdola de malsupre

zezelenat dok. verdigxi

zfalšovat dok. falsi

zfanatizovat dok. fanatikigi

zfilmovat adapti al la ekrano, filmi

zhasit dok., zhasnout dok. samovolně estin-

gigxi, vypnout světlo mallumigi, uhasit es-

tingi, ~ plyn fermi gason, # zhasni, je už

pozdě estingu (la lampon), estas jam mal-

frue

zhášeč m, zhasínadlo n estingilo

štěvník spekti, spatřit (pri)rigardi, ekvidi,

zkontrolovat inspekti, # ~ se v hrdinovi

románu preni heroon de romano kiel ek-

zemplon

zhlížet se ned. ami kiel idolon (v někom

iun)

zhluboka de profunde, ~ dýchat profunde

spiri

zhmotnit dok. materiigi

zhnisat dok. pusigxi, ekpusi

475 zjemnit

zhodnocení n pritakso, prijugxo

zhodnotit dok. oceňovat pritaksi, prijugxi,

zvýšit hodnotu (pli)valorigi

zhola nic neniom

zhoršení n malbonigxo

zhoršit dok. malbonigi, ~ se (pli)malbonigxi

zhospodárnit dok. raciigi

zhotovit dok. fari, produkti

zhoubn/ý pereiga, fatala, lék. maligna, ~é

onemocnění maligna morbo, ~ý mor

eksterma pesto, ~ý nádor maligna tumoro

zhroucení n kolapso

zhroutit se dok. zřítit se disfali, ruinigxi, de-

truigi, ztratit sílu kolapsi

zhrozit se dok. terurigxi

zhruba přibližně proksimume, ~ popsat pri-

skribi en gxeneralaj trajtoj

zhub/nout (se) dok. malplipezigxi, magrigxi,

maldikigxi, # ~la se o 5 kg sxi malpezigxis je

kvin kilogramoj, sxi perdis kvin kilogra-

mojn de la korpopezo

zhudebnit dok. muzikigi

zhušťov/adlo n densigilo, ~ání n konden-

sado

zhušťovat ned. chem., fyz. kondensi

zhýčkaný (el)dorlotita

zhýčkat dok. eldorloti

zhýral/ý voluptavida, ~ec m malvirtulo, vo-

luptulo

zchladnout dok. malvarmigxi

zchudnout dok. malricxigxi

zchytral/ý lstivě chytrý sagaca, ~e sagace,

ruze

zidealizovat dok. idealigi

zídka f mureto

Zikmund m Sigmundo

zima f roční doba vintro, v zimě vintre, tuhá

~ akra vintro, mírná ~ malakra / milda

vintro, chlad malvarmo, # je mi ~ mi sen-

tas malvarmon, třást se zimou frostotremi,

příslovce malvarme, je ~ estas malvarme

zimní (por)vintra, ~ spánek vintrodormado

zimnic/e f lék. (trem)febro, má ~i li / sxi fe-

zimník m vintra surtuto / mantelo

zimomřivý fornosida, frost(osent)ema

zimostráz m bot. bukso

zinek m chem. zinko

zip m zipo, viz též zdrhovadlo

zírat ned. fauxki, rigardi

zirkonium n chem. zirkonio

~ neta p., hrubý ~ malneta p., infor-

mační ~ mat., inf. gajno de informo,

nadměrný ~ profitpluso, neoprávněný su-

perprofito, nezákonný kontrauxlegxa p., # ri-

sk je ~ kiu ne riskas, tiu ne gajnas, ~ový

profita

získat dok. získávat ned. gajni, domoci se,

opatřit akiri, vyzískat profiti, produkovat

produkti, fabriki, (smluvně) pro spolupráci

engagxi, favorigi (někoho pro něco al iu

ion), ~ stoupence prozeliti, ~ na svou

stranu inklinigi al sia flanko, ~ čas akiri

brojn, ~ doktorský titul doktorigxi, ~ dů-

věru akiri konfidon, ~ lidi pro myšlenku

akiri / gajni homojn por ideo, ~ lichoce-

ním flatakiri, ~ příjem enspezigi, # ~ ně-

koho pro něčí věc varbi iun al ies afero, ~

ekstrakti, ~ za člena adeptigi

ziskuchtivý profitavida, profitama

zištný hamižný profitema, profitavida, ze

~ch důvodů pro egoistaj / profitcelaj

motivoj

zítra morgaux, ~ ráno morgaux matene

gxis morgaux, od ~ka ekde morgaux

zívat ned. oscedi

zjasnit dok. heligi, klarigi, ~ se dok. heligxi,

klarigxi

zjednat dok. najmout dungi, dosáhnout havi-

gi, ~ pořádek fari / atingi / arangxi ordon

zjednodušený simpligita, neomalený vulgara

zjednodušit dok. (pli)simpligi, ~ se dok.

(pli)simpligxi

zjemnit dok., zjemňovat ned. fajnigi, (pli)-

delikatigi

zjev 476

zjev m úkaz fenomeno, osobnost figuro / per-

sono, vzezření aspekto, (vše)obecný ~ ře-

nerala fenomeno

zjevení n aper(ajx)o, fantomo, náb. revelacio

zjevit se dok. aperi

zjevně videble, evidente

zjihnout dok. tener(igx

)i

zjistit dok., zjišťovat ned. stanovit determini,

trovi, klarigi, evidentigi, konstati, ~ prav-

du trovi la veron, konstatovat konstati, ~

totožnost konstati identecon, identifikovat

identigi, ~ množství elnombri

zjištění n konstato

zkameněl/ina f fosilio, ~ý fosilia, sxtonigxin-

ta

zkamenět dok. fosiliigxi, sxtonigxi

zkapalněný likvigita

zkapalnit dok., zkapalňovat ned. likvigi

zkáz/a f pereo, mravní ~a malmoraleco,

malmoraligxo, podléhající ~e putrigxema, #

potraviny snadno podléhají ~e nutrajxoj

facile igxas nemangxeblaj

zkazit dok. malbonigi, poškodit, zničit fusxi,

mravně malmoraligi, senmoraligi, ~ se dok.

malbonigxi, mravně malmoraligxi, senmora-

ligxi, # ~ si oči difekti al si la vidpovon

zkazka f rakonto

zkažený malbonigita, malbonigxinta, morálně

malmorala, hanl. kripla, potrava putra, při

práci fusx(it)a, ~ zub karia dento

zklamání n disrevigxo, deziluze seniluziigxo

zklaman/ý disrevigxinta, elrevigita, seniluzi-

igita, ~ě seniluzie

zklamat dok. disrevigi, elrevigi, připravit o

iluze seniluziigi, ~ něčí naděje / očeká-

vání ne pravigi / plenumi ies esperojn /

atendojn, ~ se dok. trompigxi

zkolektivizovat dok. (fin)kolektivigi, ko-

munigi

zkomolit dok. kripligi, smysl misinterpreti,

misprezenti, překlad mistraduki

zkomplikovat dok. kompliki, ~ se dok.

komplikigxi

zkompromitovat dok. kompromiti, ~ se

kompromitigxi

zkormoucený kormalgxoja

zkornatět dok. krustigxi

zkorumpova/t dok. korupti, ~ný koruptita

zkosit dok. falcxi, ~ hranu beveli

zkostnatěl/ý morrigida, ~ost f morrigideco,

inerteco, správních orgánů burokratismo

zkostnatět dok. ostigxi

dem esplore / atente rigardi, ověřovat kon-

troli, ekzameni, vhodnost prostředí prospek-

tori

zkouše/jící m ekzamenanto, ~ný m ekzame-

nato

zkoušečka f tech. kontrolní zařízení kontroli-

lo

div., hud. provludi, pokoušet se provi, trpět

suferi, # ~ stroj v terénu provi masxinon

en tereno

zkoušk/a f provo, divadelní, hud. provludo,

zjišťování schopností a znalostí ekzameno,

kontrolo, ~a u krejčího algxustigo / prova

surmeto (de vesto), generální ~a cxefpro-

vo, lasta provo, krevní ~a sanganalizo,

namátková ~a divenprova / specimena

kontrolo, zatěžkávací ~a eltenprovo div.,

hud. provludo, s hodnocením ekzameno (z

něčeho pri io), ~a dospělosti ekzameno

pri matureco, maturita abiturienta ekzame-

no, dělat ~u ekzamenigxi, opravná ~a re-

ekzameno, podrobit se zkoušce ekzame-

nigxi, podrobit někoho zkoušce submeti

iun al ekzameno propadnout u ~y mal-

sukcesi en ekzameno, přijímací ~a enira

ekzamenon, sukcesi / trapasi ekzamenon,

sukcesi en ekzameno, zatěžkávací ~a el-

tenprovo, závěrečná ~a fina ekzameno,

na ~u prove, ~ový ekzamena

zkracování n mallongigo, ~ pracovní doby

redukt(ad)o de la labortempo

zkrachovat dok. bankroti, krasxi

zkrásnět dok. beligxi

477 zlomení

zkrášlit dok. plibeligi

zkrat m el. fusxkontakto, kurta cirkvito, (e-

lektro)kurtigxo, tertusxo

zkrátit dok. mallongigi, zestručnit koncizigi,

chod malaltigi pension, ~ v právech da-

magxi en rajtoj, ~ se dok. mallongigxi

zkratka f mallongigo

zkrátka: ~ a dobře mallonge dirite

zkreslit dok. distordi, misprezenti

zkritizovat dok. kritiki

zkrotit dok. dresi, bridi, eduki, zkrocený

bridita

zkroucený tord(it)a

zkroutit dok. tordi, ~ se tordigxi

zkřehlý (frosto)rigida

zkřehnout dok. (frosto)rigidigxi, rigidigxi pro

malvarmo

zkřivit dok. kurbigi, ~ se dok. kurbigxi

zkřížený krucita

zkřížit dok. kruci, biol. miksi, bot. miksfruk-

tigi, zool. miksgravedigi, ~ plány malsuk-

cesigi / ruinigi la planojn, ~ ruce kruci la

brakojn, ~ meče (v souboji) kruci glavojn,

~ se, křížit se krucigxi

zkujnit dok. forgxebligi

zkumavka f chem. prova tubo, provtub(et)o

zkusit dok. provi, vytrpět trasuferi, ~ štěstí

provi fortunon

zkusmo prove

zkušební prova, ~ doba provotempo

zkušenost/ f sperto, empirio, z vlastní ~i el

propra sperto, proprasperte, vyměnit si ~i

intersxangxi spertojn

zkušený spert(ohav)a (v něčem pri io)

zkvalitnit dok. valorigi, altkvalitigi, plibo-

nigi la kvaliton de io, solidigi

zkysat, zkysnout dok. acidigxi

zlacený or(um)ita

zlámat dok. rompi, ~ se dok. rompigxi, # zlá-

mal si vaz li rompis al si sian kolon

zlat/o n oro, ryzí ~o pura oro, ~ý ora, ~

déšť ( hovor.) laburno, polský ~ý m měna

pola zloto, ~á střední cesta gxusta ora me-

zo, ~á žíla ormino, vejno el oro, lék. hemo-

roidoj, ~onosný orhava, ~ový orkolora

zlatice f bot. forsitio, viz též forzýtie

zlatn/ictví n juvelejo, ~ík m juvelisto, o-

rajxisto, ~ické dlátko / rýtko cxizileto

zlatobýl m bot. solidago

zlatohlávek m zool. cetonio

zlatokop m orfosisto

Zlatovláska f Orharulino

zle malbone

zledovatělý glacikovrita, ~ sníh zeměp. firno

zledovatět dok. glaciigxi

zlepšení n plibonigo, ~ jakosti plibonigo de

kvalito

zlepšit dok., zlepšovat ned. (pli)bonigi, ~ se

plibonigxi

zlepšova/cí pliboniga, ~tel m pliboniganto

zletil/ost f maturagxo, ~ý plenagxa

zleva de maldekstre, de live

zlevněn/í n malkarigo, malkarigxo, redukto /

malaltigo de prezoj, ekon. deprezo, ~ý

zlevnit dok., zlevňovat ned. malkarigi, mal-

altigi / redukti prezojn, malplikostigi

zlo n malbono

zloba f kolero

zlobit ned. hněvat kolerigi, cxagreni, ~ se

ned. hněvat se koleri, mít nesnáze cxagrenigxi,

(kvůli něčemu / někomu pro io / iu), #

člověče, nezlob se společenská hra homo,

ne cxagrenigx

u, zlobím otce mi kolerigas la

patron, zlobím se na otce mi koleras

kontraux la patro

zlobný koler(em)a (na někoho kontraux / pri

iu)

krimulo, ~nost f krimeco

zloděj m sxtelisto, kapesní ~ posxsxtelisto

zloduch m demono

zlom m romp(ajx)o, geol. salto

zlomek m 1 úlomek fragmento 2 mat., chem.

frakcio 3 kousek, část ereto, peceto, dese-

tinný ~ decimala frakcio, pravý ~ partu-

~ vědomostí sciero

zlomen/í n romp(ajx)o, rompitajxo, ~ina f ost-

romp(igx

)o, frakturo

zlomit

478

zlomit dok. rompi, # zlomila si ruku sxia

brako rompigxis, ~ vaz! (plenan) sukceson!

~ se dok. rompigxi

zlomkov/ý frakcia, ~á čára frakcia streko

zlomysln/ý malica, fiintenca, ~ý kousek

malicajxo, ~ík maliculo, ~ost f malico

zlost/ f kolero, mít ~ koleri (kontraux iu),

~ný koler(em)a, kolerplena, galhumora

zlotý m měna zloto

zlověstný malbonfama, lit. sinistra

zlozvyk m malbona kutimo, miskutimo

zlý malbona, lit. mava, # je to s ním zlé lia

stato estas malbona, neměj mi za zlé, že

ne ofendigx

u, ke; ne miskomprenu min, ke

zmagnetizovat dok. magneti

zmagnetovat dok. polusigi

zmalovat: přen. ~ někomu záda drasxi al iu

la dorson

zmarnivět dok. vantigxi

zmařit dok. ruinigi, vanigi, perei, promarnit

vantigi

zmást dok. erarigi, konfuzi, perpleksigi, ~ se

dok. konfuzigxi

zmatek m konfuzo, hxaoso, pelmelo, anar-

hxio, nepořádek hxaoso, pelmelo, konfuzajxo

zmaten/ý konfuz(it)a, hxaosa, perpleksa,

~ost f perplekseco, ~ě konfuze, ~é de-

dukce. / závěry labirintaj deduktoj

zmatkař m halangxulo

měkčovat ned. moligi

změknout dok. moligxi

změn/a f sxangxo, altern(ad)o, vario, # došlo

ke ~ám okazis sxangxoj, náhlá ~a počasí

abrupta vetersxangxo, pro ~u alterne, má

rád ~u li estas alternema

změnit dok. sxangxi, variigi, ~ přesvědčení

konvertigxi, # to nelze ~ tion oni ne povas

sxangxi; ~ se dok. sxangxigxi, aliformigxi

změnitelný sxangxebla

zmenšit dok., zmenšovat ned. malgrandigi,

etigi, obraz nebo tón diminui, zmenšovat

amplitudu oscilací tech. amortizi, ~ se dok.

malgrandigxi, malkreski,

změřit dok. mezuri

zmeškat dok. např. vlak maltrafi, příležitost

preterlasi, vyučování, schůzi foresti

zmetat ned. lék. aborti

zmetek m výrobek fusxajxo, fusxprodukto, zool.

abortajxo, hanl. bastardo

zmije f hovor. vipuro, zool. vipero

zmíni/t se dok., zmiňovat se ned. mencii,

aludi, # autor se o tom ne~l la auxtoro gxin

ne menciis, o tom se ani slovem ne~l tion

li ecx per unu vorto ne aludis

zmínk/a f mencio, aludo, # to stojí za ~u

tio estas menciinda

zmírnit dok. bolest, trest mildigi, moderigi,

rychlost malaltigi

zmíta/t ned. agiti, ~t se ned. agitigxi, barakti,

# ~la jím horečka febro agitis lin

zmizet dok. malaperi

zmlknout dok. eksilenti, silentigxi, oněmět

mutigxi

zmocněnec m práv. rajtigito

sio, všeobecné prokuro 3 listina rajtigilo 4

uchopení, vzetí ~ (se) preno

zmocnit dok. (plen)rajtigi, zmocňovat ned.

práv. plenrajtigi ( k čemu al / por io), ~ se

dok. proprigi al si, okupi, uchvátit konkeri,

zmocnil se ho strach m kaptis / atakis lin

timo

zmodernizovat dok. modernigi

zmoknout dok. malsekigxi (pro pluvo)

zmoudřet dok. sagxigxi

zmrazen/í n frostigo, ~í mezd blokado de la

salajroj, ~ý frostigita

zmrazit dok., zmrazovat ned. frostigi

zmrtvýchvstání m resurekto

zmrzačený kripla

zmrzačit dok. kripligi, lék. mutili, ~ se kri-

pligxi

zmrzlin/a f glaciajxo, ~a se šlehačkou a

ovocem, ~ový pohár parfeo, ~ář glaci-

jxisto

zmrzlý frostigxinta

zmrznout dok. frostigxi, zemřít frostmorti

zmýdel/nit dok., zmýdelňovat ned. tuky sa-

pigi, ~ňování n tuků, esterů sapig(ad)o

479 znělý

zmýlit dok. erarigi, ~ se dok. erari, při počí-

tání miskalkuli

kou etiketi

značka f marko, signo, fyz., chem. simbolo,

označení rimarkilo, dopravní ~ trafiksig-

no, chemická ~ hxemia simbolo, ~ jakosti

stampo de kvalito, ~ knihy signaturo, po-

znávací ~ identiga kodo, (státní) pozná-

vací ~ vozidla auxtomobila registra signo,

~ vozu marko de auxtomobilo, výrobní /

tovární ~ fabrikmarko

značkovač m markilo

značn/ý konsiderinda, rimarkinda, impona,

ne malgranda, do ~é míry grandmezure,

grandskale

znak/ m příznak, symbol indico, emblemo, též

povaha karaktero, fil., lingv., inf. karaktro,

signo, heraldika blazono, charakteristická

vlastnost, mat. atributo, karakterizajxo, kó-

dový ~ odb., inf. kodono, odkazovací ~

typo. referencilo, opačný ~ kontrauxa an-

nerilo, obraz ~u inf. signobildo

znakov/ý indica, signa, karaktra, odb. se-

miotika, ~á řeč hluchoněmých surd(mut)u-

la signolingvo, gestolingvo, ~á sada inf.

signaro

znalec m fakulo, spertulo, eksperto, povola-

ná / oprávněná osoba kompetentulo

základní ~i rudimento

znamen/at ned. signifi, co to ~á? kion gxi

signifas?, to nic ne~á tio signifas nenion

znamení n signo, ~ k odjezdu signalo por

ekveturo, časové ~ temposignalo, tempo-

amikeco, zastavit na ~ halti laux postulo

znamenitý bonega, eminenta, elstara

znaménko n: diakritické ~ diakritika sig-

no, ~ krásy belgrajno, interpunkční ~

interpunkcia karaktro, mateřské ~ denas-

známka f hodnocení noto, příznak (antaux)-

signo, simptomo, značka marko, hrací ~

ludmarko, jxetono, ochranná ~ fabrikmar-

ko, osobní ~ např. voj. identigilo, poš-

tovní ~ posxtmarko, příspěvková ~ mem-

bromarko, žeton jxetono, školní noto, tak-

atesto / noto pri konduto, ~ života signo

de vivo

známkování n notaro

známo: jak ~ kiel konate, je ~, že ... estas

konate, ke ...

známost/ f konateco, ze ~i pro konateco

známý konata, m konato, slavný fama

znárodn/ění n naciig(ad)o, alnaciigo, ~ěný

naciigita

znárodnit dok. naciigi

znásilnění n seksatenco, seksa perforto,

práv. stupro

znásilnit dok., znásilňovat ned. sekse per-

forti, violenti, ~ jazyk atenci la lingvon

znásobit dok. multipliki, (mult)obligi

zyky li scipovas fremdajn lingvojn, zná to

jenom z doslechu li / sxi konas tion nur

laux onidiro(j), znám ji jen od vidění mi

konas sxin nur lauxvide, dát ~ igi senti, je

to ~ gxi estas rimarkebla, známe se navzá-

jem ni konas unu la alian

znateln/ý perceptebla, ekkonebla, rimarke-

bla, ~ý zájem rimarkinda intereso, ~é

ochlazení konsiderinda malvarmigxo

znázornění n demonstro, prezento

znázornit dok. demonstri, ilustri, montre

klarigi, ~ pomocí (prů)řezu profili

sensentigi, lék. anestezi

znečistit dok., znečisťovat ned. malpurigi, ~

životní prostředí polui

znečištění n malpurig(ad)o, ~ životního

prostředí poluado, polucio

znehodnotit dok. senvalorigi

dok. stuporigi, rigidigi

znechutit dok. tedigi, malplezurigi

zneklidnět dok. maltrankviligxi, zneklidnit

dok. maltrankviligi

zněl/ý klarsona, tremsona, ~á souhláska

vocxa konsonanto

480

znělka f zvuková voksignalo, lit. soneto

znemožnit dok. malebligi, ~ jednání fi-

askigi traktadon

znemravnit dok. perversigi

znenadání subite

znění n 1 trvalý zvuk, zvučení son(ad)o 2

slovní podoba (lauxvorta) teksto, versio, #

dopis tohoto ~ letero kun jena teksto,

film v českém ~ cxehxa versio de filmo,

filmo en cxehx(lingv)a versio

znepokojit dok. maltrankviligi, ~ se dok.

maltrankviligxi

znepřátelit dok. malamikigi, ~ se malami-

kigxi, ~ si dok. fari iun malamikon por si

znepříjemnit dok. malagrabligi, přen. maldo-

lcxigi

znervóznit dok. nervozigi

znesnadnit dok. malfaciligi, impliki

znesvářit dok. malpacigi, ~ se dok. malpa-

cigxi (s někým kun iu)

znesvětit dok. profani

zneškodnit dok. sendangxerigi, paralizigi, ~

útok fiaskigi atakon

znetvořit dok. zvl. lék. mutili

zneuctít dok. malhonori

zneuznat dok. ignori

zneuží/t dok., zneužívat ned. misuzi, malbo-

nuzi, ~vat něčí trpělivost ekspluati ies

paciencon

znevážit dok. znevažovat ned. malgravigi,

profani

)o

zničit dok. neniigi, zbořit detrui, ruinigi, ~ se

detruigxi, neniigxi, ~ si zdraví ruinigi / de-

trui sian sanon, ~ si šaty difekti sian ro-

bon

zničující pereiva, frakasa, pereiga

znít ned. soni

znova, znovu ree, denove, refoje, ~ nabýt

rekuperi, ~ nastolit polit. restauxri

znovunastolení n polit. restauxr(ad)o

znovuzrození n reenkarnigxo

znuděný enua, ~ výraz enua mieno

zob m: ptačí ~ birdonutrajxo, bot. ligustro

zobák m beko

zobat ned. bek(pik)i, (pik)pluki, piki

zobcov/ý : ~á flétna bekfluto

zobecnění n gxeneraligo

zobecnit dok., zobecňovat ned. gxeneraligi

zobrazení n projekcio, mat. bildigo, množina

bildaro

zobra/zit dok., ~ovat ned. ilustri, (bilde)

prezenti, figuri, reprezenti, mat. bildigi, ~

en aron B

zodiak/ m astr. zodiako, ~ální světlo zodia-

ka lumo

zodpovědný respond(ec)a, devoscia, re-

sponduma (za něco pri io)

zodpovídat ned. respond(ec)i, responsi, (za

něco pri io), ~ se respondi sian agadon,

pravigi sin, defendi sin

zóna f terspaco, zono, hodinová ~ zeměp.

dauxbo, pěší ~ zono por piedirantoj, blua

zono

zoo n, zoologická zahrada zoo, zoologia

gxardeno

zoolog/ m zoologo, ~ický zoologia, ~ie f

zoologio

zootechnik m zootehxnikisto

zopakovat (si) dok. ripeti

zoptimalizovat dok. optimumigi

zorat dok. (tra)plugi

zorganizovat dok. organizi

zorn/ý vid-, ~é pole vidkampo, ~ý úhel

vidangulo

zornice f anat. pupilo

zosobnit dok. personigi, reprezenti

zostřit dok., zostřovat ned. pliakrigi, ~ se

pliakrigxi

zošklivit dok. acxigi

zotav/ená f refresxigxo, ripozumo, ~ování n

konvalesko, ~ovna f refresxigxejo, rekreační

ripozdomo, ripozejo, libertempejo

zotavovat se ned. refresxigxi, konvaleski, re-

fortigxi

zotročit dok. sklavigi

zoubek m denteto

zoubkování n dentajxo

zouf/alství n malespero, ~alý malespera, si-

tuace malesperiga, ~at (si) ned. malesperi

(nad něčím pro / pri io)

zout dok., zouvat ned. boty demeti siajn

sxuojn, elsxuigxi

481 zproštění

zouvák m bototirilo

zpackaný fusx(it)a

zpachtovat dok. (si) farmi

zpaměti parkere, elmemore, naučit se ~

parkerigi

zparchantět dok. hanl. 1 degenerovat bas-

tardigxi 2 pokazit se difektigxi

zpátečn/í inversa, returna, ~í jízdenka bile-

to por iro-reveno, ~ický reakcia, konser-

vema, ~ík m reakciulo, obskuranto, filistro

zpátky returne, reen, dát ~ remeti, redoni,

dostat ~ ekon. ricevi sxangxmonon, tam a ~

tien kaj reen

zpeněžit dok. (for)vendi, monigi

zpěnit dok. sxauxmigi

zpět směr reen, pozpátku retro

zpětn/ý retro-, ~ý chod retroiro, retromovo,

retropasxo, ~ý účinek retroefiko, se ~ou

platností kun retroefiko, ~é zrcátko re-

trospegulo

zpěv/ m kant(art)o, kantado, liturgický ~

cxanto, dát se do ~u ekkanti, ~ák m kan-

tisto, v kostele kantoro, ~ník m kantaro,

kantlibro, ~ný melodia, ~ný pták

kant(o)birdo

zpevnit dok. firmigi

zpívání n kantado

zpívat ned. kanti, žalmy a kánony cxanti

zplnomoc/něnec m plenrajtigito, ~nění n

rajtigo, práv. plenpovo, prokuro, ~nit dok.

(plen)rajtigi, ~ňovat ned. plenrajtigi

zplodin/a f produkto, plynné ~y rubgasoj

zplošt/ělý platigita, ~ět dok.platigxi, ~it dok.

platigi

zplstit se dok. feltigxi

zplynovač m gasigilo

zpocený sxvit(kovrit)a, sxvitmalseka

zpočátku komence

zpod desub

zpodobnit dok. similigi

zpohlavkovat dok. fari aplauxdon (sur la ka-

pon) ( i ironicky) (někoho al iu)

zpochybňovat ned. dubigi

zpolíčkovat dok. expr. fari aplauxdon sur la

vangon (někoho al iu)

zpomal/ený lantmova, malrapidigita, ~it

dok., ~ovat ned. malrapidigi, malakceli

zpopeln/ění n cindrigo, kremacio, ~it dok.

cindrigi

zpotit se dok. sxvitkovrigxi

zpov/ěď f náb. konfeso, ~ědnice f náb. kon-

fesejo, ~ídat ned. konfespreni, preni kon-

feson, ~ídat se náb. konfesi

zpozdit dok. malfruigi, ~ se dok. malfrui

zpozornět dok. igxi atenta, ekatenti, zpozor-

ňovat dok. rimarki, ekvidi

zpoždění n malfru(igx

)o, # vlak měl ~ la

trajno malfruis

zpracov/ání n prilabor(ad)o, ~ání dat inf.

datum-prilaboro, ~at dok. prilabori, ella-

bori, přibližně aproksimi, podrobně, ~atel

m pretiganto, auxtoro, ~atel kožek felisto

zpráv/a f sciigo, komunik(ajx)o, informo, ra-

porto, ~a o činnosti raporto pri agado, ~a

o počasí informo pri la vetero, meteoro-

logia i., ~a z novin gazetinformo, poplaš-

né ~y alarmigaj informoj, podle posled-

ních ~ laux la lastaj informoj, sportovní

~y sportaj informoj

zprava de dekstre, dedekstre

zpravidla kutime

zpravodaj m osoba raportanto, reportér ra-

portisto, dopisovatel korespondanto, ko-

respondisto

zprivatizovat dok. privatigi

zproletarizovat dok. prolet(ar)igi

zpronevě/ra f (de)frauxdo, bezprávné přivlast-

nění malversacio, ~řit dok. (de)frauxdi

zpropitné n trinkmono, krommono

zprostit dok., zprošťovat ned. liberigi, zba-

vit senigi, ~ funkce senfunkciigi, eksigi

(je funkcio), ~ povinností kviti pri devoj,

~ trestu pardoni punon, amnestii, ~ viny

senkulpigi, ~ žaloby liberigi de akuzo

zprostředk/ovatel m faktoro, makleristo,

(negoc)peristo, obecně peranto, ~ovatelna

f práce dungoficejo, laborperejo, ~ovaný

nerekta, perita, ~ující pera

zproštění n liberigo, senigo, ~ viny sen-

kulpigo, absolvo ~ trestu amnestio

zprotivit 482

zprotivit dok. malplacxigi, tedigi, nauxzigi,

abomenigi (někomu něco al iu ion), ~ se

dok. (ek)tedi

zpředu de antauxe

zpřesnit dok. precizigi

zpříjemnit dok. (pli)agrabligi

zpříma rekte

zpuchřet dok. putri

zpupn/ý aroganta, orgojla, chovat se ~ě

arogi, ~ost f fieracxo, orgojlo

způsob/ m maniero, metodo, lingv. modo, ~

moroj, jakým ~em? kiamaniere?, kiel?,

každým ~em cxiel, takovým ~em tiama-

niere, na ~ laux la maniero, ~ ovládání

tech. legximo, oznamovací ~ lingv. indika-

tivo, podmiňovací ~ kondicionalo, kon-

~ imperativo, ~ řeči dirmaniero, ~ vyjá-

dření esprimmaniero, ~ilý kapabla, ~ný

bonkonduta, bonmora, gxentila, bonmanie-

ra, deca, konvena

způsob/it dok., ~ovat ned. kauxzi, rezultigi,

vyvolat ekigi, ~ bolest fari doloron, ~ di-

cerban komocion, ~ paniku paniki, ~ po-

ruchu perturbi, ~ potrat abortigi, ~ požár

incendii, ~ překrvení lék. kongesti, ~ roz-

kol skismi, ~ šedivění grizigi, ~ zácpu lék.

konstipi, (někomu iun), ~ zklamání kauxzi

nauxzi ( někomu iun), ~ zubní kaz kariigi

dento(j)n, ~ený okolnostmi procirkon-

stanca

zpustlý pozemek, objekt ne(pri)zorgita, ne-

glektita, nekulturita, dezertigxinta, sova-

gxigxinta, mravně senmoraligxinta

gxi, mravně senmoraligxi

zpustošit dok. detrui, ruinigi, pereigi

zpyšnět dok. fierigxi

zpytovat ned. lit. zast. esplori, ekzameni

zrád/ce m perfidulo, hanl. judaso, ~ný osoba

perfida, věc trompa, otázka insida

zrada f perfid(ajx)o

zradit dok. perfidi

zrak m vidsento, vidkapablo, pohled rigardo,

mít dobrý ~ havi bonajn okulojn

zral/ý i přen. matura, # po ~é úvaze post

zorga konsidero

zrána matene, časně ~ frumatene

zraněn/í n vundo, lék. lezo, ~ý vundita, m

vundito

zranit dok. vundi, ~ se vundigxi

zranitelný vundebla

zrát ned. dospívat i biol. maturigxi, o klasu

grajnigxi

zrazovat ned. perfidi, od úmyslu averti, mal-

konsili

zrcadlení n reflekto

zrcadlit ned. odb. reflekti, speguli, ~ se spe-

guligxi

zrcadlo/ n spegulo, ~vka f opt. reflektofoti-

lo, ~vé sklo glaco

zrcátko n speguleto, zpětné ~ retrospegulo,

retrovidilo

zredukovat dok. redukti, omezit limigi, ze-

stručnit koncizigi, ~ se reduktigxi

zrekapitulovat dok. resumi

zrezavělý rusta

zrezavět dok. rustigxi

zrn/(k)o n grajno, ječné ~o lék. hordeolo, ~o

kakaovníku kakaograjno, pylové ~(k)o

polenero, ~ko prachu polvero, ~ko nadě-

je ero da espero, ~ko písku sablero,

~kový grajna, ~ková káva grajnkafo

zrní n greno

zrnit/ ned. grajni, ~ý grajn(ec)a, ~ost f graj-

neco

zrod m lit. zvl. přen. naskigxo

zrodit dok. naski, ~ se naskigxi

zrohovatět dok. kornigxi

zrovna teď jxus, přímo rekte, konkrete, # ne-

vypadá ~ dobře li / sxi ne aspektas tre

bone, proč to dal ~ jí? kial li donis gxin /

tion gxuste al sxi?

zrozpačitět dok. embarasigxi

zručn/ý lert(man)a, ~ý člověk lertulo, ~ý

na obě ruce ambauxdekstra, ~ost f lerteco

gxibulo, ~nost f biol. anomalio; čin bestia

faro, ~ný degenerita, kripla, monstra

483 ztratit

zrudnout dok. (profunde) rugxigxi

zruinovat dok. ruinigi

zrušení n nuligo, malvalidigo, senvalidigo,

násilné rompo, romp(it)ajxo, zákona

abol(ici)o, ~ slibu rompo de promeso

zrušit dok. nuligi, slovo rompi, zákon(em) a-

bol(ici)i, instituci, komisi likvidi, malfondi,

smlouvu malvalidigi, cxesigi, pracovní po-

měr cxesigi, fini, rozsudek i kasacii, objed-

návku i malmendi, předplatné malaboni, ~

~ soudní rozhodnutí kasací kasacii

zrychlení n akcel(ad)o

zrychlit dok. plirapidigi, akceli, ~ se dok.

plirapidigxi

zrzavý (flav)rugxa, rufa, kuprobruna, m rugx-

harulo

zřasený o šatech krispa

zřasit dok. text. rusxigi, faldigi, ~ sukni dra-

piri jupon

zředit dok. maldensigi, dilui, např. víno vo-

dou adulteri

zřejm/ě evidente, ~ý evidenta, # je ~é, že

estas evidente, ke; evidentigxas, ke, ~á věc

evidentajxo

zřeknout se dok. viz zřící se

zřeknutí n rezigno

zřetel/ m atento, konsidero, brát ~ atenti,

respekti (na co ion), mít na ~i atenti,

konsideri, se ~em konsidere (k čemu, na

něco ion), # nesmíme pustit ze ~e, že... ni

devas cxiam atenti, ke ..., ~ný klara, rimar-

kebla, čitelný legebla

zřetězení n odb. cxenigo

zřícenina f ruin(ej)o, ~ hradu kastelruino

zříci se, zříct se dok., zříkat se ned. úřadu,

funkce abdiki, rezigni, demisii (něčeho

ion)

zřídit dok. arangxi, starigi, establi, založit

fondi

zřídlo n fonto

zřítelnice f pupilo

zřítit se dok. budova disfali, detruigxi, člověk

fali (de) let. krasxi, ~ se do propasti i přen.

enabismigxi

zřízenec m dungito, kancelářský ~ helpo-

ficisto, subalterna oficisto,. poštovní ~

posxta dungito

cké ~ demokratia sistemo, společenské ~

sociordo, státní ~ sxtatordo, legximo

zřizovat ned. viz zřídit

zřizovatel m establanto, establinto

zsinalý pala

zteč f sturmo

ztékat ned.: hradby, loď eskal(ad)i

ztělesnit dok. (en)korpigi, enpersonigi, div.

enpersonigi

ztepilý (lit.) gracia

ztěžovat ned. viz ztížit

zticha silente

ztišit dok. mallauxtigi

ztíž/ený malfaciligita, ~it dok. malfaciligi,

impliki

ztloustnout dok. grasigxi, dikigxi, korpulen-

tigxi

ztlumit dok. rádio mallauxtigi, tón strunného

nástroje dampi, světlo malintensigi

ztmavět dok., ztmavnout dok. malheligxi

ztmavit dok. malheligi

ztopoření n fyziol. erektigxo

ztotožnit se dok. samopinii (s kým kiel iu),

identigxi (kun iu)

ztracen/ý perdita, ~á vejce pocxitaj ovoj

ztrácet ned. viz ztratit

ztrát/a f perdo, damagxo, ekon. deficit mal-

profito, profitmanko, el. dekremento, ~a

času perdo de tempo, tempoperdo, oddě-

lení ~ a nálezů fako por objektoj perditaj

prodávat se ~ou vendi malprofite, ~y pl.

zvl. voj. perdoj

ztratit dok. perdi, práv. i malakiri, ~ nárok

perdi / malakiri pretendon, ~ odvahu

perdi la kuragxon, senkuragxigxi, ~ potenci

hanl. euxnukigxi, ~ půdu pod nohama

perdi teron el sub la piedoj, ~ rovnováhu

rompi / perdi ekvilibron, ~ řeč nenalézat

odpověď ne trovi respondon, perdi parol-

kapablon, ~ trpělivost malpaciencigxi, ~

vědomí perdi la konscion, senkonsciigxi, ~

z dohledu perdi el la okuloj,

ztrátový 484

perdi el la vido, # ztrácí to všechen smysl

tio perdas cxian sencon; ~ se zmizet perdigxi

ztrátový malprofita, deficita

ztrnul/ost f rigideco, lék. katalepsio, ~ý rigi-

da

ztrojnásobit triobligi

ztroskotání n sxipromp(igx

)o, sxippereo, kra-

sxo, ~ na mělčině grundado

ztroskotat dok.1 nám. krasxi, suferi sxippere-

on 2 let. krasxi 3 nezdařit se, zničit frakasigxi,

zvl. lit. fiaski

ztrpčit dok. amarigi

ztřeštěn/ost f senprudento, frenezeco, mal-

prudento, temeraro, ~ý senprudenta, ven-

tanima, temerara

ztuhl/ý rigida, ~ost f rigideco

ztuhnout dok. rigidigxi, měnit skupenství so-

lidigxi, na povrchu krustigxi, dát ~ solidigi

ztuchlý mucida

ztvárnit dok., ztvárňovat ned. zvl. um. formi,

doni formon, hud. komponi

ztvrdlý malmoligxinta, anat. o tkáni sklera

ztvrdnout dok. malmoligxi, ruce kaligxi, chléb

malfresxigxi

zub/ m dento, mléčný ~ laktodento, ~ s ka-

zem karia dento, ~y třenové a stoličky

premolaroj kaj molaroj, vangodentoj, ~

moudrosti sagxodento, ~ času přen. dento

doloron, bránit se ~y nehty defendi sin

per dentoj kaj ungoj, ~y hřebenu / pily

dentoj de kombilo / segilo, ~y se kazí

dentoj kariigxas, po ~y ozbrojen armita

gxis la dentoj, gxisdente armita, skřípat ~y

grincigi la dentojn, zatnout ~y kunpremi

la dentojn, ~ovina f dentino

zubačka f hovor. ozubnicová železnice / dráha

dentorela fervojo

zubatý segildenta

zubit se ned. hovor. rikani

zubní denta, stomatologia, ~ kaz denta ka-

rio, ~ krček kolo / cerviko de dento, ~ lé-

pasta dentopasto, ~ sklovina adamanti-

no, denta emajlo

zubov/ý: ~á mezera ozubeného kola tech.

nocxo

zubožený mizeraspekta

zubr m euxropa bizono

zúčastnit se dok., zúčastňovat se ned. par-

bankedi, ~ se hromadného lovu batui

zuhelnatět dok. karbigxi, zuhelňovat ned.

karbigi

zulíbání: k ~ kisinda

zurče/ní n murmur(ad)o, ~t ned. lit. lirli

zurčící lirlanta, flustranta, murmuretanta

fari kultivebla, ~ se fruktigxi, fekundigxi

zúrodňování n fekundigo

zuřit ned. furiozi, rabii, ~ jako uragán ura-

gani

zuřiv/ý furioza, rabia, ~ec m furiozulo, ~ost

f furioz(ec)o

zůstat dok. (post)resti, zůstávat ned. restadi,

~ dlužen resti sxulda, ~ naživu resti vivan-

ta, ~ pozadu postresti, resti malantauxe, ~

stát zastavit se halti, # ~ tam několik dní

resti tie kelkajn tagojn

zůstatek m rest(ajx)o, reziduo

zůstatkový resta

zůstavit dok. 1 zanechat (post)lasi 2 přene-

zušlechtit dok. zušlechťovat ned. 1 chování,

ocel fajnigi 2 chování, povahu nobligi, sub-

lim(ig)i, plibonigi 3 bot., zool. plibonigi

per selekto kaj krucado

zutý kun demetitaj sxuoj

zúžení n (pli)mallargxigo, (pli)mallargxigxo,

malplivastigo, omezení restrikto, lék. steno-

zo, ~ cév lék. vazokonstrikto

zúžit dok., zužovat ned. mallargxigi, ~ se dok.

mallargxigxi, ~ clonu diafragmi, ~ cévy lék.

konstrikti vaskulojn

zužitkovat dok. utiligi

zvací invita

zvadlý velk(int)a

zvadnout dok. forvelki

zvan/ý pozvaný invitita, invitata, nomata,

nomita, jen pro ~é sole por invititoj, tak

~ý tiel nomata

485 zvrásnit

zvát ned. inviti

zvážení n peso

něčí zásluhy pesi ies meritojn

zvážnět dok. seriozigxi, solidigxi

zvečera, (na)večer vespere

zvěčnit dok. eternigi

zvedák m kriko, levilo, k autu cxarlevilo

zvedat se ned. levigxi, vypínat se montigxi

zvědav/ý scivol(em)a, sciavida, rigardema,

scivide, ~ost f scivolemo, sciavido

zvednout dok. levi, ~ kotvu malankri, ~

plachtu / plachty l. velo(j)n, ~ se levigxi,

l. sin

zvelebit dok. progresigi

zveličovat ned. troigi

zvenčí de ekstere

zvěrolékař m bestkuracisto, veterinaro

zvěrstvo n brutalajxo, kruelajxo, bestajxo

zvěř f bestaro, dravá ~ rabobestoj, lovná ~

cxasbestoj, cxasajxo, vysoká ~ grandaj

cxasbestoj

zveřejnění n publikigo

zveřejnit dok. publikigi, vyhlásit zákon pro-

mulgi

zvěřin/a f gastr. cxasajxo, cxasbesta viando,

~ec m bestejo, managxerio

zvěstování n náb. anonco, evangelio, Z~

Panny Marie Anunciacio

zvěstovat bonanonci

zvětral/ý efloreska, ~ina f geol. efloreskajxo

zvětrávání n efloresko

zvětšit dok., zvětšovat ned. pli(grand)igi,

grandigi, rozmnožit plimultigi, ~ se pli-

(grand)igxi, grandigxi, počtem plimultigxi,

roztáhnout se dilatigxi

zvětšovací pligrandiga

zvídavý demandema, vidama

zviditelnit dok. videbligi

hezitigi

zvíře/ n besto, divoké ~ sovagxbesto, domá-

cí ~ hejmbesto, dombesto, dravé ~ rabo-

besto, tažné ~ tirbesto, tirbruto, # chová

se jako ~ li kondutas kiel bruto, velké ~

no, eminentulo, člověk milující zvířata

bestama homo, ~cí besta, ~cký bestega,

bestia, ~ctvo n bestaro, ~na f fauxno

zvířetník m zodiako

zvířit dok., zvigxovat ned. prach flugigi, ~ se

flugigxi

zvítězit dok. venki (nad někým iun)

zvládnout dok. (pri)majstri, plenumi

zvlášť, zvláště nadmíru eksterordinare, od-

děleně aparte, speciálně speciale, navíc

ekstre, zejména precipe, ~ zlá situace a-

parte malbona situacio

zvláštn/í neběžný neordinara, stranga, speci-

ální speciala, ekstra, specifa, mimořádný

eksterordinara, samostatný aparta, ~ost f

specialajxo, apartajxo, podivuhodnost kurio-

zajxo, notindajxo

zvlhnout dok. malsek(et)igxi, humidigxi

zvlnit dok. ondigi

zvodnělý akvohava, akvoporta, akvotena,

akvumita

zvolání n alvoko, eksklamacio, ekkrio

zvolat dok. ekkrii

zvolený elektita, m elektito

zvolit dok. elekti, ~ si povolání elekti sian

profesion, ~ za předsedu elekti iun pre-

zidanto, elekti iun kiel prezidanton

zvon/ m sonorilo, poklop tech. jxaro, poklop

gastr. klosxo, ~ek m sonorileto, bot. kam-

panulo, klosxfloro, jizdního kola a pod.

tintilo, ~ice f sonorilejo, sonorilturo,

kampanilo, srdce ~u svingilo de sonorilo

zvonění n sonor(ad)o

zvonit ned. sonori, znít soni

zvonkohra f hud. kariljono

zvrácen/ý 1 opačný, překocený renversita 2

úchylný perversa, ~ost f perverseco

zvracení n vomado, působit ~ vomigi, i

přen. odpuzovat nauxzi

zvracet ned. dávit vomi, # chce se mi ~ mi

vomemas

zvrásnit dok. lék., geol. falti, ~ se faltigxi, bot.

rugi

zvrat

486

zvrat m 1 převrácení renverso, poražení, zvrá-

cení faligo 2 obrat turno 3 let. bonto

zvrátit dok. retroklini, renversi, do protismě-

ru inversigi

zvratky m pl. vomajxo

zvrhl/ost f perverso, ~ý perversa, učinit

~ým perversigi

zvrhnout se degeneri

zvrstvení n geol. tavoleco, tavoligxo

zvučet nd., soni

zvuk/ m sono, hudební tono, ~otěsný son-

rezista

zvukov/ý son-, ~á aparatura sonekipajxo,

~á bariéra let. sonmuro, ~é efekty sone-

fektoj, ~ý film parolfilmo

zvukovod m anat. sonodukto, oreldukto

zvyk/ m kutimo, moro, alkutimigxo, # u nás

je ~em cxe ni estas kutime / kutimo, ~lost

f uzanco

zvykat ned. viz zvyknout

zvykl/ý (al)kutimigxinta, # jsem ~ý mi kuti-

mas, na to nejsem ~ý al tio mi ne estas

alkutimigxinta

iun al io), ~ si dok. (al)kutimigxi (na něko-

ho / něco al iu / io)

zvykový týkající se mravů mora

zvysoka de alte, de supre

zvýšení n plialtigo, plialtigxo

zvýšit dok., zvyšovat ned. plialtigi, ~ ceny

altigi prezojn, ~ výrobu pligrandigi / pli-

igi produktadon, ~ se plialtigxi, pliigxi

zygota f biol. zigoto

zženštilý/ virineca, stát se ~m inigxi