V

v, ve 1 poloha, umístění, oblast činnosti ve dvojici duope, v

domě en domo, dome, ve volné

přírodě subcxiela, subcxiele, ve všech koutech světa en cxiuj

anguloj de la mondo, v

čele konvoje cxe kapo de konvojo, v příloze cxi-kune, ve

dveřích inter la pordo 2 časové

údaje ve dne tage, v sobotu en sabato, sabate, ve směru

hodinových ručiček hordirek-

te, laux la vojo de hormontrilo, ve tři ráno je la tria

matene, v nejkratší / v nejbližší do-

bě dum la plej proksima tempo, v dohledné době dum proksima

tempo, v dnešní době

nuntempe 3 způsob, míra, okolnosti děje v podstatě esence, ve

velkém pogrande, ve vel-

kých skupinách multope, ve vyzrálém věku maturagxa, v

bezvědomí senkonscia, v do-

brém úmyslu bonafide, bonintence 4 vztah, účel ve shodě / v

souladu s něčím konforme

al io, v souvislosti konekse, povel v chod! ek! 5 se slovesem

být, mít být v královských

službách esti en la servo de la legxo, být v penzi esti

pensiita, být v právu esti prava,

mít ve zvyku kutimi, mít v pořádku, teni ordon 6 duševní

činnost, pocity záliba v hudbě

favoro al muziko, libovat si v dobrém jídle gxui bonan mangxon

váb/ení n log(ad)o, ~ný, ~ivý loga, ~it ned. logi

vábítko n, vábnice f vábnička f logajxo

Václav/ m Venceslao, ~ské náměstí Venceslao-placo

váček m malý pytlík saketo, anat. a v různých oborech utriklo,

burso, foliklo, ~ semenný

sperma veziketo

vačice f zool. didelfedo

vačk/a f tech. elcentra disko, kamo, ~ový hřídel kamsxafto

vačnatec m zool. posxbesto, marsupiulo

vada f 1 porucha, závada difekto 2 nedostatek manko 3

nedokonalost malperfektajxo 4 chy-

ba eraro 5 výrobku difektajxo, fusxajxo 6 úchylka,

odchylka lék., fyz., astr. aberacio, barev-

ná ~ astr. kromata abe-

411 válka

racio, srdeční ~ kordifekto, tělesná ~ kor-

pa difekto, zjevná ~ evidenta manko /

malperfektajxo

váda f zast. kverelo, disputo

vadit ned. gxeni, malhelpi (někomu iun), to

nevadí (tio) ne gravas, ~ se ned. kvereli,

disputi

vadnout ned. velki

vadný difekta, chybný erara, poškozený di-

fektita, nekvalitní mank(ohav)a, fusxa, ~

výrobek fusxajxo

vagabund m vagabondo, trampo

vágní malklara, vaga, necerta

vagon/ m vagono, jídelní ~ mangxovagono,

restoracivagono, lůžkový ~ / vůz litvago-

no, ~ s klanicemi rakpalisa vagono, ~ka f

vagonfabriko

váha f hmotnost maso, dříve pezo, přístroj

pesilo, sport. pez(kategori)o, bantamová

~ bantampezo, čistá ~ neta / sentara p.,

neto, hrubá ~ kuntara, brutta p., lehká ~

legxerpezo, muší ~ musxpezo, pérová ~

plumpezo, polotěžká ~ duonpeza p.,

střední ~ mezpeza p., velterová ~ velter-

pezo, submeza p., těžká ~ grandpeza / pe-

zega p., # brát na lehkou váhu trakti ion

facilanime

vahadlo n fyz. vekto (de pesilo), balanciero

váhání n hezitado, bez ~ senhezite

váhat ned. heziti, sxanceli

váhavý sxanceligxema, hezit(em)a, nedecide-

váhový pesa

váhy f pl. sport. pesilo

vachrlatý hovor. necerta

vaječný ova, ~ obal ovolo, ~ pokrm ovajxo

vajíčko n ov(et)o, samičí pohlavní buňka biol.

ovo(cxel)o

vak m sako, zool. anat. marsupio

vakc/ína f vakcino, ~inace f lék. vakcinado

vakuola f biol., geol. vakuolo

vakuum n vakuo

val m remparo, příčné opevnění traverso, o-

chranný ~ voj. paradoso

vál m 1 na těsto tabulo por pastorulado, pas-

totabulo, rultabulo 2 zařízení textilní ~

teksrulo, teksajx-cilindro, ~ mandlu ka-

landra cilindro

vala/ch m pastýř sxafpasxtisto, kůň kastrita

cxevalo, ~ška f sxafpasxtista hakilo

Vala/šsko n zeměp. Valahxio, ~ch m Valahxo

válcov/(it)ý cilindr(oform)a, ~at ned. plech

lamini, laminati, např. silnici rulpremi,

rulcilindri, ~na f laminatejo

válčení n militado

valčík m valso

válčit ned. militi

valden/ský náb. valdana, m valdano, ~ští m

pl. valdanoj

válec m cilindro, rulo, zeměd. rultrabo, ro-

tační ~ mat. rivolua cilindro, silniční ~

dopr. sxoserulilo, rulpremilo, hlava válce

tech. kulaso, kapo de cilindro

váleč/ek m rulilo, kladka rulumo, ~ na těsto

gastr. rulpremilo, pastorulilo, ~kový ruli-

la, ~kové ložisko cilindrolagro

válečn/ík m militisto, ~ý milita, ~é tažení

militiro, ~á kogxist militakir(ajx)o, milit-

predo, ~é škody militdamagxoj, ~ý zajatec

militkaptito

válek m 1 gastr. pastorul(il)o 2 tech. rulilo,

cilindro

valem torente, rapide, impete, houfně amase,

are

válen/ý rulata, ~á klenba arch. barelvolbo

valence f mat. valenco, chem. valento

válenda f dormobenko, divano

válení n rulado

válenka f obuv felt(o)boto

válet ned. např. sudy ruli, těsto rulpremi, -

rul(kned)i, mandlovat, kalandri, ~ se ned.

ruli sin, ruligxi, lenošit kusxacxi, pigri, # ~ se

smíchy konvulsii per ridego

valch/a f lavtabulo, tech. fulilo, ~ování n

tech. fulado, ~ář m fulisto, ~ovat ned. text.

felti, tech. fuli

valit ned. ruli, ~ se ruligxi, proudit fluegi

valiv/ý rula, ~é ložisko n rullagro

válka f milito, letecká ~ aviadila m., ~

nervů nervmilito, občanská ~ enlanda m.,

intercivitana m., interna m., ~ Severu a

Jihu Milito de Secesio, studená malvar-

ma m., světová ~ mondmilito, třicetiletá

~ Tridekjara Milito

valný

412

valn/ý většinový granda, grava, signifa, kva-

litní bona, značný granda, konsiderinda, ~é

shromáždění, ~á hromada gxenerala kun-

veno / asembleo, nemá ~é zdraví li ne tro

sanas, lia sano ne estas forta, ~ # (on) je

ne~ého zdraví li malsanetas

valník m dopr. furgono, platcxarego, auto

platforma kamiono

valoun m sxtonbulo

valuta f valuto

vampýr m zool., myt. vampiro, filostomedo

van m lit. blov(ajx)o

vana f ( ban)kuvo, banujo, lavokuvo, sedací

~ sid(ban)kuvo

vanad m chem. vanadio

vandal/ m vandalo, přen. hanl. goto, ~ismus

m vandaleco, vandalismo, ~ský vandala,

ruin(ig)ema

vandrák m hanl. cxifonulo, vagabondo

vánek m bloveto, facila vento, brizo, vente-

to, chladný ~ friska venteto

vánice f sněhová negxa blovado, negxventego,

blizardo

vanilin m chem.vanilino

vanilk/a f gastr. vanilo, ~ový cukr vanilita

sukero, ~ový krém vanila kremajxo

vanilovník m bot. vanilo

Váno/ce f pomn. Kristnasko, o ~cích dum /

je Kristnasko / Kristnasktempo, v~ční

kristnaska, v~ční strom(ek) Kristarbo,

v~čka f gastr. kristnaska kuko

vanout ned. blovi, venti

vápen/ec m kalk(o)sxtono, oxid ~atý kalcia

oksido, ~ka f kalkfornejo, kalkfabriko,

~ný kalka

vápn/ík m kalcio, ~it ned. kalki

vápn/o nehašené kalko, vápenná voda kal-

kajxo, hašené ~o estingita / kauxstika kal-

ko, pálené ~o kalcinita kalko, natírat

~em bílit kalki, ~ění n kalkigx

ado

var/ m bolado, bod ~u bolpunkto, přivádět

do ~u boligi

varan m zool. varano

varhany f pomn. orgeno, hrát na ~ or-

gen(lud)i, ludi orgenon

varia/ce f fyz. variado, hud. variacio, ~ční

rozsah mat.vario

varianta f varianto

varieté n neskl. varieteo

varle n testiko, hovor. kojono

varn/a f bolejo, ~á nádoba bolilo

varov/ání n averto, ~ný avertiga, ~at ned.

averti (někoho před něčím iun kontraux

io), ~at se gardi sin, (před něčím kontraux

io), eviti (ion)

Varšava f zeměp. Varsovio

vařečka f mikskulero

vařen/í n kuir(ad)o, ~ý kuirita

vařící voda bolanta, ~ jídlo tro varma ma-

ngxajxo

vařič m kuirilo, elektrický ~ elektra kuirilo,

bolaparato, ponorný ~ mergboligilo

vařit ned. kuiri, ~ pivo bierfari, ~ se ned.

boli, kuirigxi, ~ na mírném ohni brezi,

boleti, ~ ztracená vejce pocxi ovojn

vás vin

vaskulární anat. vaza

váš via

vaše via, vian, Vaše (královské) veličen-

stvo via Majesto, Via Legxa Mosxto, Siro,

Vaše Excelence via Ekscelenco

vášeň f pasio, manio

vášniv/ost f pasieco, ~ý pasia, arda, ~ý ku-

řák cxenfumanto

vašnosta m mosxtulo

vát ned. blovi

vata f vato, lit. přen. v textu, programu kejlo,

skelná ~ vitrolano

Vatikán m Vatikano

vatova/ný vatita, ~t ned. vati

vaudeville hud. vodevilo

vavřín/ m bot. i přen. lauxro, # odpočívat na

~ech ripozi sur siaj lauxroj, ~ový věnec

lauxra krono

vaz m anat. týl nuko, lék. ligamento, šlacho-

vý ~ anat. retinaklo, # srazit si ~ rompi al

si la kolon, zlom ~! estu sukcesa!, plenan

sukceson!

váza f (flor)vazo

vazač m ligisto, ~ knih librobindisto

vazal m hist. vasalo, omagxulo

vázání n 1 činnost ligado, knihy bindado 2

vazba knihy bindajxo / kovrilo de libro, ře-

menem alliga / fiksa rimeno lyžařské ~

413 věc

skilacxajxo, skiligilo, (ski)fiksilo

vázanka f kravato

vázan/ý ligita, kniha bindita, lit. poezia, rit-

ma, ~ost f ligiteco

vázat ned. (firm)ligi, knihy bindi, kravatu

bantigi, ligi, uzlem nodi, sílu, zabraňovat

bloki, ~ na podmínku práv. ligi per kon-

dicxo, kondicxi, ~ přísahou jxure ligi, ~

snopy garbigi, viz též váznout

vazb/a f 1 knihy bindajxo, kovrilo de libro 2

práv. zatčení, vzetí do vazby aresto, malli-

berigo, držet ve ~ě teni arestita 3 místnost

arestejo, malliberejo, uvalit ~u, vzít do

~y aresti 4 tech. kuplo 5 chem. valento 6

text. plekto

vazební aresta, malliberiga, ~ místnost /

cela / zařízení práv. karcero

vazelína f vazelino

vazivo n anat. lighisto, ligcxelajxo, konektiva

histo

vazký viskoza

vaznice f stav. patno, jungtrabo

vazník m stav. bindoro

váznout ned. halti, cxesi, ne scii dauxrigi, esti

retenata / blokata, kaptigxi, stagni, # ~ v

dluzích sidi en sxuldoj, na nemovitosti

vázne dluh la nemoveblajxo estas sxargxita

per / de sxuldo(j)

vážen/ý osoba estimata, respektata, respek-

tinda, honorata, zboží pesita, ~á osobnost

auxtoritatulo

vážení n pesado

vážit ned. mít váhu pezi, zjišťovat váhu pesi, ~

si ned. estimi, respekti, sxati, oceňovat pesi,

mít hmotnost, tížit pezi

vážka f zool. libelo

vážn/ý serioza, grava, ~á věc gravajxo, serio-

zajxo, ~á nemoc grava malsano, ~ě serioze,

grave, ~ě? cxu eble?, ~ost f seriozeco, re-

spekto, reputacio, auxtoritato

vběhnout dok. enkuri

vboč/it ned. vari, ~ení n varo, ~ený vara

vbodnout dok. enpiki, ~ na kůl hist. pali-

sumi

vbrzku baldaux

vcelku entute

vcítit se/ dok., vciťovat se penetri sin (en la

sentojn), ~ do role prezenti sin en la rolo

včas/ gxustatempe, en la gxusta trempo,

(suficxe) frue, ~ný gxustatempa, frua

včel/a f abelo, ~aření n bredado de abeloj,

~ařství n abelbredado, ~í abela, ~í buňka

s medem mielcxelo, ~í matka (královna)

abellegxino, ~í roj abelaro, abelsvarmo,

~ín m abelejo, abeldomo, abelsxedo, # ~y

bzučí abeloj zumas

včelojed m zool. perniso, ferniso, vespobu-

teo

včer/a hieraux, ~ejšek m hierauxo, od ~ejška

ekde hieraux, ~ejší hierauxa

včetně inkluzive (něčeho de io), enkalku-

lante ion, inklude, # ~ všech hostí enkal-

kulante cxiujn gastojn

vdaná edzinigxinta (za někoho al iu)

vdávání n edzinigxo, # děvče na ~ edzini-

gxipova / nuptomatura knabino

vdávat ned. edzinigi al iu (za někoho al iu),

~ se ned. edzinigxi

vdavky f pl. zast. edzinigxo

vděč/it ned. danki, sxuldi, ~nost f dankemo,

projevit ~nost esprimi sian dankemon,

~ný dank(em)a

vdech/ m enspiro, ~nout dok. do sebe enspi-

ri, do jiného enblovi, ucítit ekflari, ~nout

život vivigi

vděk m lit. danko

vdolek m gastr. dolcxa pastobulo

vdov/a f vidvino, ~ec m vidvo, ~ský vidva,

~ství n vidv(in)eco

ve viz v

věc/ f ajxo, objekto, záležitost afero, získaná

akirajxo, (ne)movitá ~ (ne)moveblajxo,

(ne)movebla objekto, normální ~ ordina-

rajxo, pomíjivá ~ efemerajxo, vadná ~ di-

fektajxo, (ne)živá ~ (ne)viva / (sen)viva

objekto, # mluvit k ~i paroli afertusxante,

taková ~ tiajxo, ta ~ spěchá la afero

urgxas, to je ~ vkusu tio estas afero de

gusto, ta ~ je pro nás svatá la afero estas

por ni sankta, to je ~ náhody, tio estas

okaza / hazarda afero, tio estas hazardajxo,

expr. tio estas loterio, ~ný objektiva, a-

fer(ec)a, objekteca, reala, ~ně

vecpat

414

aferece, mluvit ~ně paroli aferece / afer-

tusxante

vecpat dok. ensxtopi, enpusxi, ~ se entrudigxi

večer/ m vespero, příslovce vespere, dobrý

~! bonan vesperon!, k ~u antaux vespe-

r(igx

)o, od rána do ~a de mateno gxis ves-

pero, pozdě ~ malfrue vespere, ~ní vespe-

ra, ~ník m vespera jxurnalo, ~nice f bot.

hesperido, astr. vesperstelo

večeře/ f vespermangxo, ~t ned. vespermangxi

večírek m amuza vespero, vesperkunveno

věčn/ý eterna, porcxiama, ~ý spánek eterna

dormo, ~ost f etern(ec)o

věd/a f scienco, humanitní ~y sociaj scien-

coj, ~ec m sciencisto, scienculo, ~ecko-

technický science-teknika, ~ecký scienca,

~ecký důkaz scienca pruvo

véda f odb. Vedoj, védský veda

vedení n 1 činnost gvid(ad)o, estrado, kon-

duk(ad)o, direktado, administrado 2 řídící

skupina gvidantaro, estraro 3 vodič kon-

duktilo 4 el. lineo, dálkové ~ longdistanca

lineo, rozvodná soustava distribua sistemo,

kabelové ~ kabla lineo, trolejové ~ trolea

sistemo, vysokonapěťové ~ alttensia li-

neo 5 ~ tepla varmokondukto, plynu, vody

konduko 6 ~ domácnosti mastrumado

vědět ned. scii, ~ si rady scii kion fari, scii

trovi gxustan solvon, scii solvi siajn pro-

blemojn, ne~ si rady resti senkonsila /

senhelpa, # pokud vím kiom mi scias, to

se ví memkompreneble

vedle apud, # sedím ~ tebe mi sidas apud

vi, sedám si ~ tebe mi eksidas apud vin,

sedí ~ sebe ili sidas unu apud la alia, jdi

~ mne iru apud mi, postav se ~ mne iru /

starigx

u apud min, rána šla ~ la pafo

maltrafis

vedlejší 1 sousední, stojící vedle apuda 2 ne-

významný negrava, bagatela 3 méně důležitý,

postranní sekundara, malcxefa, necxefa,

duagrada 4 průvodní, přídavný akcesora,

kroma, flanka, # to je ~ tio estas malgrava,

~ cestou, oklikou per oblikva vojo, ~

pracovní poměr necxefa laborposteno, ~

věc flankajxo

vědomí n konscio, kono, scio, menso, bez

mého ~ sen mia scio, s mým ~m kun mia

scio, být při ~ ne perdi konscion, gardi

sian konscion, dát na ~ sciigi, informi,

nabývat ~ (re)konsciigxi, přijít k ~ ricevi /

reakiri sian konscion, vzít na ~ noti al si

en la kapo / memoro / cerbo, ztratit ~

perdi konscion, senkonsciigxi, farigxi sen-

konscia

vědom/ý konscia, scianta, být si ~ konscii,

~ě konscie, ~ost f sci(ad)o, chabé ~osti

nesuficxaj scioj

vedoucí 1 přídavné jméno gvida, vedoucí kam

direktanta, kondukanta řídící gvid(ant)a,

estr(ant)a 2 m gvidanto, cxefo, estro, ~ dne

tagestro, ~ skupiny grupestro, ~ kursu

kursestro, ~ místo gvidposteno, ~ posta-

vení estreco, ~ poštovního úřadu (zast.)

posxtestro, ~ směny skipestro, ~ sporto-

vec sport. pintnivela sportisto

vědoucí sloveso scianta

vedro n varmego, varma vetero

vědro n sitelo

vegeta/ce f růst vegetado, rostlinstvo vege-

tajxoj, vegetalaro, vegetaloj, ~ční vegeta,

~tivní vegetativa

vegetari/án m vegetarano, ~anismus m, ve-

getářství n vegetarismo, ~ánský, vegetář-

ský vegetara

vegetovat ned. bot. vegeti

vehikulum lék., chem. vehiklo

věhlas m renomo, reputacio, famo, gloro,

~ný renoma, fama, glor(fam)a

vehnat dok. enpeli, # ~ do neštěstí pusxi /

faligi iun en malfelicxon

věchet, věchýtek m pajlofasketo

vejce n ovo, ~ na hniličku boligita o. (ape-

naux firmigxinta), ~ na měkko o. mole bo-

ligita, ~ na tvrdo o. malmole boligita,

Kolumbovo ~ o. de Kolumbo, míchaná

~ kirlovajxo, batmiksitaj ovoj, smažená ~

frititaj ovoj, ztracená ~ pocxitaj ovoj

vejcorodý: ~ živočich m ov(onask)ulo

vejcovka f zool. ovolo

vejcovod m anat. salpingo, ovodukto, zánět

~u salpingito

415 velkomyslný

vejcový ovoida

vejčitý ovala, ovoida, ovoforma

vějíř m ventumilo

vejít dok. eniri, enveni, enpasxi, ~ do domu

eniri domon, endomigxi, ~ v platnost va-

lidigxi, ~ se dok. trovi lokon, # do sálu se

vejde 500 lidí la salono donas lokon por

500 personoj, do nádoby se vejde 10 li-

trů la vazo havas kapaciton de 10 litroj, la

vazo povas enteni 10 litrojn

věk m agxo, dětský ~ infanagxo, malý na

svůj ~ tro eta por sia agxo, na ~y por

cxiam, por eterne, středního ~u mezagxa,

žena středního ~u virino de meza agxo,

~ový mající věk agxa, ~ový rozdíl agxodife-

renco, agxa diferenco

veka f bulkego

věkovitý grandagxa, altagxa

vektor m fyz. vektoro

velára lingv. velaro

velbloud m kamelo, dvouhrbý ~ baktria /

dugxiba kamelo, jednohrbý ~ dromedaro,

unugxiba kamelo, ~ář m kamel(pel)isto

vele- tre, -eg-, cxef-

velebení n glorado

velebit glori, adori, lauxdegi

velebníček m hovor. pastro

velebnost f majesteco, grandiozeco

velebný majesta, lit. superba, ~ pán náb.

pastra mosxto

veledílo n cxefverko, majstroverko

veleduch m geniulo

veledůležitý gravega

velehor/a f montego, ~y f pl. altmontaro,

montegaro

velechrám m katedralo

velechvost m zool. menuro

veleještěr m zool. dinosauxro, megalosauxro

velekněz m cxefpastro

velení n 1 činnost ordonado, komandado 2

orgán estrejo, zvl. voj. komando

velerada f náb. sinedrio

veleslavný grandfama

velet ned. komandi

veletoč m sport. granda cxirkauxturnigxo

veletok m riverego

veletrh m foir(eg)o, místo foireja kampo

veletucet m zast. groco

velezr/ada f sxtatperfido, ~ádce m sxtatperfi-

dulo

velice tre

veličenstvo n mosxto, majesto, císařské ~

imperiestra mosxto, Vaše královské ~ Si-

ro, via Majest(at)o, via Legxa Mosxto, V~,

Jeho / Královské V~ oslovení Siro

veličin/a f grando, funkcio, osoba auxtorita-

tulo, eminentulo, stálá ~a konstanto, ne-

přímo úměrné ~y inverse proporciaj

grandoj

velikán/ m grandegulo, i přen. giganto, ~ský

grndega, kolosa, giganta

velikáš/ m famemulo, ~ství n megalomanio,

grandulfrenezo

Velikono/ce f pomn. Pasko, v~ční paska, o

~cích dum / je pasko, ~ční ostrov Paskin-

sulo

velikost f grandeco, rozměr dimensio,

hvězdná ~ magnitudo de steloj, v životní

~i en natura grandeco

veliký viz též velký granda, středně ~ mez-

granda

velín m reg(ad)ejo, el. sxaltejo

velitel m zvl. voj. komandanto, ~ brigády

voj. brigadestro, ~ vojenské policie pro-

vosto, vrchní ~ cxefkomandanto, ~ství n

komandejo, komanda posteno, vojenské

~ství komandantaro, ~ský komand(an-

tar)a, ~ský / kapitánský můstek nám.

komandejo

Velká Británie f zeměp. Grandbritio, Britio

velkoadmirál m cxefadmiralo

velkodušn/ý grandanima, ~ost f grandani-

meco

velkochov m grandbredado

velkokapitalista m grandkapitalisto, magna-

velkokníže m cxefprinco, grandprinco

velkolep/ý grandefekta, grandioza, impona,

~ost f grandioz(ec)o

velkoměsto n grandurbo, urbego

velkomyslný grandanima, noblanima, ka-

valireca

velkoobchod

416

velkoobchod/ m závod, podnik grandkomer-

co, pogranda komerco, komercdomo, čin-

nost grandkomercado, prodejna grand-

vendejo, ~ní grandkomerca, ~ník m

grandkomercisto, grocisto, hanl. grizharis-

velkoprodejna f grandvendejo

velkoprůmysl m grandindustrio

velkorozměrový granddimensia

velkorysý grandanima, grandstila

velkostat/ek m grandbieno, ~kář m grand-

bienulo

velkosvětský grandmonda, monduma, alt-

monda

velkovévoda m arhxiduko, cxefduko

velkovýroba f grandskala fabrikado / pro-

duktado, grandproduktado, amasfabrikado

velk/ý granda, viz též veliký, prodávat ve

~ém vendi pogrande, V~ pátek náb.

Sankta Vendredo, ~ý mozek anat. cerebro,

nesmírně ~ý enorma, ~é zvíře expr. přen.

potenculo, multpovulo, sinjoro Lagrav

velmi tre, viz též velice, ~ drahý grandpreza,

~ krátké vlny sděl. ultrakurtaj ondoj

velmistr m 1 zvl. náb., zednářský (grand)-

majstro 2 f sport. aj. cxefmajstro

velmoc/ f grandpotenco, ~enský grandpo-

tenca

velmož m magnato, aristokrato, grandsinjoro

velocipéd m biciklo, velocipedo

velodrom m bicikla kurejo

velryb/a f baleno, ~ář m balenisto, ~ářská

loď f balensxipo

Velšan m kimro

vélum n anat. velo

velur m text. veluro

velvyslanec/ m ambasadoro, ~tví n funkce

ambasadoreco, budova ambasad(orej)o,

úřednictvo ambasado

vemeno n bestmamego, bovina / kaprina

mamo

ven/ eksteren, elen, ~ obrácený bot. ekst-

redorsa, # ~ s ním! forkuru kun li!, eljxetu

lin!, tak ~ s tím! eldiru gxin do, jít ~ eliri,

~ku ele, ekstere, eksterdome

věncoví n festono, girlando

věnčit ned. festoni, kroni

věnčitý lék. koronaria

vendeta f vendetto

věne/c m florkrono, ~ček m kroneto, # přijít

o ~ček perdi sian kroneton

venek m 1 eksterajxo 2 kamparo

venerický lék. vener(e)a

Venezuela f zeměp. Venezuelo

venkoncem 1 (en)tute, absolute 2 (fin)fine,

cetere

venkov/ m kamparo, ruro, provinco, na ~ě

en la kamparo, ~an m kamparano, kampu-

lo, provincano, ~ní ekstera, ~ský

rur(esk)a, kamparana, provinca, popoleska

venku ekster(dom)e, ele, # a je to! ~ gxi es-

tas ela / malkasxita!

věno n doto, dát věnem doti, dostat věnem

ricevi dote

věnov/ání n dedicx(donac)o, dedicxado,

práv. donacio, v knize omagxo

věnovat ned. dedicxi, práv. donacii, # ~ vel-

kou píli dedicxi grandan diligentecon (ně-

čemu al io), ~ se ned. dedicxi sin (čemu al

io), ~ někomu trochu trpělivosti oferi al

iu iom da pacienco, ~ se politice dedicxi

sin al politiko

ventil m uzávěr potrubí valvo, klapo

ventil/ace f ventolado, ~átor m ventolilo

ventilovat ned. ventoli

Venuš/e f astr. Venuso, ~in pahorek anat.

pubmonto

vepř/ m (kastrita vir)porko, ~ín m porkejo,

~ovice f porka felo / ledo, cihla adobo,

pajlobriko, ~ový porka, ~ová plec porka

sxultrajxo, ~ové maso porkajxo

vepsat dok. enskribi

veranda f verando

verbální odb. (per)vorta, busxa

verbež f expr., hanl. acxularo

verbíř m voj. hist. rekrutisto, varbisto

verbovat ned. voj. varbi, rekrut(ig)i

verdikt m verdikto

verifik/ace f auxtenti(ki)go, ~ovat ned. aux-

tentigi, legitimadi

417 věštit

vermut m vermuto

věrn/ost f fideleco, ~ě fidele, přesně preci-

ze, doslova lauxvorte, lauxlitere, ~ý fidela,

lojala, přesný preciza, ~á ozvěna reliefa

resono, ~ý člověk fidelulo

věrohodný fidinda, kredinda

věrolomný vortrompa, fidrompa, jxurrompa

verpánek m zast. tripieda (sxuista) segxeto

versta f délková míra versto

versus sport. kontraux

verš/ m verso, ~ování n versado, versfarado,

~otepec m versiganto, ~ová stopa versero

vertikál/a f vertikálo, ~ní vertikala

věru vere

verv/a f vervo, ~ní verva

verzálka f typo. majusklo, granda litero

verze f versio

veřejn/ý publika, malkasxa, ~ě hlasovat /

souhlasit aklami, ~é líčení práv. publika

puntraktado, ~á stavba zvl. dopravní vor-

ko, ~é mínění popolopinio, ~é shromáž-

dění mitingo, ~é služby komunaj servoj,

~á zpověď publika konfeso, ~ý žalobce

akuzisto

veřejnoprávní práv. publikjura

veřejnost f publiko, vystoupit na ~i paroli

/ prezentigxi antaux la publiko, s vylouče-

ním ~i malpublike, široká ~ vasta publi-

věřící kredanta; m, f kredanto, religiano,

ekleziano

věřit ned. kredi (komu co ion al iu), dů-

věřovat (kon)fidi, # věřím v Boha mi kre-

das je Dio, nevěřím vám to mi ne kredas

tion al vi, věřte v jeho poctivost kredu li-

an honestecon, ~ svým snům, ~ na sny

kredi je siaj songxoj

věřitel m ekon. pruntedonanto, prunte-

doninto, kreditoro, ~ský kreditora

ves f vilagxo, viz též vesnice

veselice f lidová popolamuz(igx

veselit se ned. gaji, amuzi sin, distri sin

veselohra f komedio

vesel/ý gaja, bonhumora, ~ý kousek humo-

rajxo, ~ost f gajeco, ~e gaje, ~í, m, ~o n

gaj(ec)o

věsit ned. viz věšet

veskrz(e) trae, celkem, úplně senescepte,

komplete, viz též vesměs

veslař/ m remisto, remanto, ~ství n sport.

rem(ad)o

veslice f remboato

veslo/ n remilo, kormidelní ~ rudrostango,

záďové ~ julo, ~vání n remado

veslovat ned. remi, ~ záďovým veslem ju-

ladi

vesměs entute, gxenerale, senescepte

vesmír/ m universo, kosmo, ~ný universa,

kosma

vesna f lit. primavero

vesni/ce f vilagxo, žít na ~ci vivi en vilagxo,

~cký vilagxa, rura, ~čan m vilagxano

vespod sube

vespolek kune, harmonie, konkorde

vést ned. 1 koho konduki, gvidi, estri 2 fyz.,

el. tech., kondukti 3 mít za následek rezulti

4 způsobovat rezultigi, efektivigi, # ~

dlouhé řeči palavri, ~ domácnost kon-

duki / prizorgi mastrumajxon, mastrumi, ~

podnik gvidi / estri / administri entrepre-

non / firmaon, ~ monolog monologi, ~ ú-

četnictví kontadi, ~ za ruku konduki je la

mano, gvidi per la mano, vedený snahou

motivita per klopodo, kudy vede tato ces-

ta? tra kie iras / kondukas cxi tiu vojo?; ~

se dařit se farti, jak se vede? kiel vi fartas

vesta f vesxto

vestavět dok. enkonstrui

vestibul m vestiblo

věstník m bulteno

veš f pediko, ~ dětská homlauxso

věšák m pendhok(ar)o, vesthok(ar)o

věšet ned. pendigi, oběsit pendumi, ~ hlavu

klini la kapon, přen. malesperi, esti tute en

malespero

veškerý cxia, la tuta

věšt/ba f auxguro, orakolo, ~ec m auxguristo,

divenisto, mago, ~kyně auxguristino, pro-

fetino, sibilo

věštit ned. profeti, auxguri, orakoli, hádat

osud sortodiveni

věta 418

věta f hud., lingv. frazo, fil., lingv. propozicio,

mat. teoremo, Euklidova ~ Euxklida teo-

remo, hlavní ~ lingv. cxefpropozicio, holá

~ simpla p., jednoduchá ~ simpla f., o-

znamovací ~ indika p. / f., podřadná ~

subordita p. / f., subpropozicio, Pythago-

rova ~ la teoremo de Pitagoro; Pitagora

teoremo, ~ sinová sinusteoremo, souřad-

ná ~ kunordita p. / f., tázací ~ demanda p.

/ f., Thaletova ~ Talesa teoremo

veta: je po něm ~ li / gxi pereis, li malaperis

veterinář m veterinaro, bestkuracisto

veteš/ f brokantajxo, brikabrako, ~nictví n

brokantejo, ~ník m brokantisto

větev f brancxo, odvětví brancxo

větévka f brancxeto

vetchý kaduka, ~ stařec kadukulo

vetkat dok. enteksi, ~ obrazce broki

vetknout dok. lit. enigi

větn/ý fraza, propozicia, ~á skladba sin-

takso, ~ý člen frazelemento, membro de

frazo

veto n práv., polit. vetoo

vetovat ned. vetoi

větrá/k m ventolilo, ~ní n ventolado, aeru-

mado

větrací aeruma, ~ otvor ventolejo

větrat aerumi, ventoli, hornina dispecetigxi,

potraviny, pivo sengustigxi

větrn/ý venta, ~á růžice ventcirklo, ~ý

mlýn ventmuelejo

větro/metr m met. anemometro, ~plavba f

aernavigado, ~ň m let. glisilo, glis(o)plano,

soroplano, aeroframo

větrovka f sport. anorako, ventimuna jako

vetřelec m entrudigxinto

vetřít dok. enfroti, ~ se dok. entrudigxi

větřit ned. snufi, flari

větší pli granda, odb. majxora

většin/a f plimulto, majoritato, pliopo,

prostá ~a simpla plimulto, valná ~a nep-

ra plimulto, dvoutřetinová ~a hlasů du-

triona plimulto da vocxoj, ~ou grandparte,

časově plej ofte

větvička f brancxeto

větvit se ned. brancxigxi

větvoví n brancxaro

veverka f sciuro

vevnitř interne, ene

vévod/a m duko, ~ství n duklando

vévodit ned. domini, majesti

vezdejší stálý cxiutaga, cxiama, pozemský

surtera

vězeň m malliberulo, kaptito, prizonulo,

pundomano

vězení n malliberejo, karcero, prizono, pun-

domo, domácí ~ hejmarest(ej)o, hejma

karcero

vězeň/kyně f malliberulino, ~ský mallibere-

ja, ~ská cela puncxambro, ~ský dozorce

provoso, ~ský vůz cxelveturilo

vězet ned. (en)esti, resti, sidi, kusxi, # klíč

vězel v zámku la sxlosilo sidis en la seru-

ro, v tom to vězí en tio gxi konsistas /

kusxas

vezír m veziro

věznice f malliberejo, pundomo, prizono

věznit ned. prizoni, malliberigi, ensxlosi en

karceron / malliberejon

vézt ned. osobu veturigi, zboží transporti, ~ s

sebou kunveturigi, ~ se (kun)veturi, esti

veturigata

věž/ f turo, babylonská ~ Babelturo, Eiffe-

lova ~ Ejfelturo, strážní ~ gvatoturo,

těžní ~ sxaktoturo, vrtná ~ argano, ~ička f

tureto, ~ní tura, ~ní hodiny turhorlogxo,

~ový dům, ~ák m turdomo, ~ový vodo-

jem m akvoturo

vhánět ned. enpel(ad)i

vhazovat ned. viz vhodit

vhod konvene, je konvena tempo, přišlo

mi to ~ gxi estis al mi tre konvena / bonve-

vhodit dok. enjxeti

vhodn/ý slušný, patřící konvena, inda, při-

způsobený, vyhovující tauxga, oportuna, ~é

chování inda / adekvata konduto, poklá-

dat za ~é opinii konvena, ~ý ke tkaní

teksebla, ~ě tauxge, pohodlně oportune,

~ost f konveneco, oportuneco

vcházet ned. viz vejít

vchod m enir(ej)o

419 vinárna

ví, vím viz vědět

viadukt m viadukto

vibr/ace f vibrado, ~átor m tech. vibrilo, vi-

bratoro

vibrovat ned. vibri

víc/, ~e pli (multe), ~ osob pluraj homoj, ~e

méně pli malpli, čím dál tím ~ cxiam pli

kaj pli multe, čím ~e tím lépe ju pli multe

despli bone, ~ než dost pli multe ol

suficxe, mnohem ~e multe pli (multe),

stále ~ pli kaj pli, tím ~ tiom pli, ~ než

kdy jindy pli ol iam

viceadmirál m vicadmiralo

vícehlasně plurvocxe

vícejazyčný plurlingva

vícekrát / víckrát plurfoje, ~ ne neniam plu

vícenásobný plurobla

viceprezident m vicprezidanto

víceúčelový plurcela

víčko n kovrileto, tech. fermodisketo, cxape-

leto, ~ olejoznaku fermoringo de ole-

oindikilo, oční ~ palpebro, okulklapo

vid: slovesný vid lingv. verba aspekto

viď? cxu (ne) vere?

vida! jen!, (ni) vidu!, a vida! jen vidu!

vídat ned. ofte vidi, vidadi

Vídeň f zeměp. Vieno, v~ský Viena

vidění n vizio, halucino, # znát od ~ koni

lauxvide, není tam nic k ~ tie estas nenio

vidinda

video/ n hovor. videoo, ~kazeta f videokase-

do, ~rekordér m videoaparato, videoregis-

trilo, ~záznam m videoregistro,

~zesilovač m videoamplifilo

vidět ned. vidi, # je ~, že oni povas vidi, ke;

estas evidente, ke, přijdu co ne~ mi ve-

nos tuj / senprokraste, mi venos post mo-

mento, mi venos kiel eble plej baldaux, ~

vše černě vidi cxion nigra; ~ se potkávat

se renkontigxi (s někým (vzájemně) iun);

# viděla se v něm sxi admiris lin, viděla se

ve svých vnoučatech sxi amis siajn gene-

pojn

vidina f 1 přelud iluzio, fantazio 2 ztělesněný

přelud, přízrak fantomo, hximero, fantaziajxo

viditeln/ost f videbleco, ~ý videbla, učinit

~ým videbligi, stát se ~ým videbligxi

vidl/e f pomn., ~ice f fork(eg)o, ~ička f

fork(et)o, napíchnout na ~e / ~ičku forki

vidlicovitý forka

vidličnatý bot. dikotoma

vidloroh m zool. antilokapro

vidno: jak ~ kiel oni vidas

vidovat ned. signaturi

Vietnam/ m zeměp. Vjetnamio, ~ec m, vjet-

namo, v~ský vjetnama, vjetnamia

vietnamky f pl. hovor. sandály sandaloj

vietnamština la vjetnama (lingvo)

vigvam m vigvamo

vích m stav. pajlofasko

vichr m ventego

vichřice f sxtormo, ventego, sněhová blizar-

do, negxosxtormo

vikář m náb. vikario

víkend/ m semajn(o)fino, ~ová chata /

chalupa dacxo

vikev f bot. vicio

Viking, viking m vikingo

viklat ned. sxanceli, ~ se ned. sxanceligxi, esti

nestabila / labila / malfirma

víko n ferm(o)plato, kovrilo, fermodisketo,

viz též víčko

vikýř m lukarno

víla f myt. feino, nimfo, lesní ~ driado, ar-

bara feino, vodní ~ najado, akvofeino,

niksino, horská ~ oreado

vila f vilao

vilec m bot. kobako

Vilém Vilhelmo

viln/ý volupta, ~ík m voluptulo, ~ost f vo-

lupteco

Vilnjus, Vilnius m zeměp. Vilniuso

vin/a f kulpo, dolózní / úmyslná ~ intenca

/ dola k., kulpózní / nedbalostní ~ senin-

tenca / sendola k., mou ~ou proviněním

miakulpe, zapříčiněním k. ige de mi, být

bez ~y esti senkulpa, havi blankajn ma-

nojn, bez vlastní ~y sen propra k., klást

za ~u kulpigi, mít ~u esti kulpa, svést ~u

meti / jxeti kulpon (na někoho sur iun),

vlastní ~ou proprakulpe

vinárna f vinrestoracio, vintrinkejo

vinař

420

vinař/ m vinberisto, odborník vinologo,

~ství n vinologio, vinfarado, vitkulturo

vindr/a: nemám ani ~u mi estas tute sen-

mona

vinen kulpa, být ~ esti kulpa, kulpi

viněn kulpigata

viněta f vinjeto, nálepka vinjeto, značka eti-

kedo

vinice f vinberejo, vitejo, vinbergxardeno,

vitkampo

viník m kulpulo, deliktulo

vinit ned. kulpigi, akuzi (z něčeho pri io)

vinkulace f ekon. disponligo, ~ vkladu dis-

ponligo / dispondependigo de deponitajxo

vinkulovat ned. práv., ekon. dispondependi-

gi, disponligi

vinn/ý 1 mající vinu kulpa (něčím pri io) ,

viz též vinen 2 k subst. víno vina, vin-, vi-

ta, ~ý hrozen viberaro, uvo, ~é hrozny

gastr. uvo, ~ý sklep vinejo, vinkelo, ~á

réva vinberujo, vito

víno n 1 nápoj vino, bílé / červené ~ blanka

/ rugxa v., jablečné ~ cidro, mladé ~ nova

v., šampaňské ~ cxampano, sxauxmvino, 2

réva vito, # ~ se pnulo podél štítu vito

vindigxis cxe la frontono 3 hrozen vinberoj,

vinberaro, vingrapolo

vinobraní n (festo de) vin(ber)rikolto

vinohrad m vinberejo, vitejo, vinbergxarde-

no, vitkampo

vinout ned. klubko volvi, dítě vindi, věnec

plekti, k sobě premi, ~ se ned. volvigxi, volvi

sin, volve rampi, ~ se k někomu karese

alpremi sin al iu, # ~ se jako had ser-

pent(um)i

vinutí n volv(ad)o, volvigxo, na cívce bobe-

nado

viola f hud. ald(violon)o, hist. vjolo

violka f trojbarevná bot. penseo

violoncello n violoncxelo

vir m viz virus

vír m vortico, kirlo, vodní též akvokirlo, tur-

nakvo, vzdušný též aer(o)kirlo, ventokirlo

vír/a f 1 věření, vyznání kredo 2 důvěra, pře-

svědčení fido, článek ~y kredartikolo,

zřící se ~y forjxuri kredon, # v dobré víře

bonfide

virgule f divenvergo, rabdo

virový virusa

viróza f lék. vir(us)ozo

virtuální fil. virtuala

virtuo/s m virtuozo, ~zita f virtuozeco

virulen/ce f lék. virulenteco, ~tní virulenta

virus m viruso

viržinko n virginia cigaro, cigareto

víření n kirlado, ~ bubnů hud. rulado de

tamburoj

vířit ned. kirli, turnigx

adi, rotacii, ~ se kirli-

gxi, o prachu též polvi, # prach se vířil pol-

vo kirligxis, polvigxis, bubny vířily rulado

estis sonigita sur tamburoj

vířiv/ý kirla, ~ě téci turbuli

vířníci m pl. zool. rotaciuloj

vis: vis major pli supera potenco

visací penda, pend-, ~ zámek pendseruro

viset ned. (el)pendi, být v zavěšení elpendi

víska f vilařeto

viskóz/a f viskozo, ~ita f viskozeco, ~ní

fyz. viskoza

Visla f zeměp. Vistulo

visut/ý elpendita, pend-, ~á hrazda sport.

trapezo, ~é lůžko hamako, ~ý most pen-

doponto

viš/eň f (acid)cxerizujo, griotarbo, griotujo,

~ně f acida cxerizo, grioto, ~ňovka f gas-

tr. griotlikvoro, ~ňový barva griotkolora

Vít m Vito

vít, víti ned. 1 vázat ligi 2 vinout volvi 3 do

plen vindi 4 plést plekti

vitalita f vitaleco

vitální vitala

vitamín m vitamino

vítání n bonvenigo

vítaný bonven(igat)a,

vítat ned. bonvenigi, salutakcepti, # vítáme

vás! estu bonvenaj!, bonvenon!

vítečník m bot. spartio

vítej(te)! bonvenon!

vítěz/ m venkinto, ~ný venka, ~oslavný tri-

umfa, ~ství n venko, dobýt ~ství atingi /

akiri la venkon

421

vlas

vítězit ned. venki

vítr m vento, po větru nám. lofe, proti vě-

tru alvente, směřovat po větru nám. lofi,

strana f po větru, návětrná strana lof(o-

flank)o, přímořský ~ apudmara brizo

vitrina f vitrino, vitrosxranko, montrokesto

vitriol m chem.(koncentrita) sulfatacido

vivat! vivu!

vivisekce f vivosekcado

viz vidu, jen

vizáž f fiziognomio

vize f vizio

vizionář m viziulo

vizírka f 1 opt. hledáček viziero 2 dveřní ku-

kátko (hovor.) luketo

vizita f lék. (kuracista) vizito

vizitka f vizitkarto

vizmut viz bizmut

vizuální odb. vidmaniera

vízum n vizo

vjem m percepto, smyslový, fyziologie sensaco

vjet dok. enveturi (do něčeho en ion),

surveturi (na něco ion)

vjezd m envetur(ej)o

vklad/ m 1 peněžní mona depono, enpago,

mondepon(ajx)o, úspora plas(ajx)o 2 pří-

spěvek kontribuo 3 zápis zvl. práv. enskribo,

vybrat ~ ekon. retrati, ~atel m deponanto,

plasanto, ~ní depona, sxpar-, ~ní knížka

sxparlibro

vkládat ned. deponi (monon), úspory také

plasi

vklínit dok. (en)kejli

vkloubit dok. enarktikigi

vklouznout dok. engliti

vkrádat se ned., vkrást se dok. ensxteligxi

vkročit dok. enpasxi, eniri, # ~ někomu do

cesty bari al iu la vojon

vkus/ m gusto, estetika sento, bez ~u sen-

gusta, ~ný belgusta, sxika

vláčení smýkání trenado, zeměd. erpado

vláčet ned. treni, ~ pole erpi

vláčný ohebný fleksema, elasta, přen. flek-

sigx

ebla, kůže supla, těsto, tech. etendebla,

duktila

vlád/a f panování regado, nad někým poten-

co, suvereneco, sbor registaro, ministraro,

kabineto, pol. systém legximo, loutková ~a

pupregistaro, předseda ~y cxefministro,

vojenská ~a sabroregado, # ležet bez ~y

kusxi svene, ujmout se ~y transpreni rega-

don

vladař m, vládce m suvereno, reganto, reg-

nestro

vládn/í registara, ~í pověřenec komisaro de

la registaro, ~í nařízení r. ordono, ~í vý-

nos r. dekreto, carský ukazo, ~í zřízení

sistemo de regado, ~oucí reganta, ~oucí

třída reganta klaso

vládnout ned. regi (nad někým, iun, super

iu), domini, imperii, cezari, # vládne tam

hrobové ticho tie regas tomba silento

vládnutí n regado, potencado, umění ovládat

majstrado, virtuozado

vláha f malsekeco, humideco

vlahý malseketa, humida, lit. tepida

vlající flagranta, flirtanta

vlajk/a f flago, spustit ~u malhisi flagon,

vyvěsit / vztyčit ~u hisi flagon, flagi,

olympijská ~a olimpika flago, ~onoš m

flagoportanto, ~osláva f flagoparado

vlak/ m trajno, souprava vagonaro, motoro-

vý ~ motortrajno, nákladní ~ vartrajno,

osobní ~ pasagxertrajno, omnibusa t., pří-

mý ~ rekta t., spěšný ~ senhalta / rapida

t., jet ~em veturi per t., # ~ odjíždí z prv-

ního nástupiště t. deiras / forveturas de la

unua platformo / kajo, příjezd ~u je hlá-

šen la alveno de la t. estas signalita, ~ový

trajna, ~ový jízdní řád fervoja horaro,

~vedoucí m trajnestro

vlákat dok. enlogi (kam ien)

vláknina f fibrajxo

vláknitý fibra, filamenteca

vlákno n, vláknění n fibro, v žárovce fila-

mento, nervová vláknění lék. radiacio, u-

mělé ~ sinteza fibro

Vlám m flandro

vlámat dok. trarompi; ~ se násilně rompe-

nsxteli

vlas/ m haro, imitace srsti, pokryv líce, vlasové

textilie fibraro, ~y pl. haroj, hararo, ~ový

vlasatice

422

váček anat. harfoliklo, # tenký jak ~ har-

dika

vlasatice f astr. kometo

vlásečnice f kapilaro

vlásenka f peruko

vlasový hara

vlast/ f patrujo, patrolando, patrio, domov

hejmlando, láska k ~i amo al la patrujo,

patriamo, patriotismo, ~enec m patrioto,

~enectví n patriotismo, ~ivěda f patrujsci-

enco, ~izrada f sxtatperfido, ~izrádce m

patrujperfidulo, sxtatperfidulo

vlastně propre, fakte, verdire, respektive

vlastnění n proprietado

vlastní/ propra, na ~ oči propraokule, při-

jmout za ~ adopti, ~ věc siajxo, ~ životo-

pis auxtobiografio, ~mi silami propraforte,

pere de propraj fortoj

vlastnick/ý proprieta, ~ý list proprieta fo-

lio, ~é právo práv. obecně proprietajxaro,

konkrétně proprieta rajto

vlastnictví n proprajxo, propriet(ajx)o, osob-

ní / soukromé / společenské ~ persona /

privata / socia proprieto, # nabýt ~ akiri

proprieton, ekproprieti, znovuabytí sou-

kromého ~ reproprieto, restituado

vlastník m propr(iet)ulo, ~ domu dompro-

prietulo, ~ účtu kontulo

vlastnit ned. proprieti

vlastnoruční propramana

vlastnost/ f kvalito, eco, proprajxo, charakte-

ristická propreco, vynikající elstareco, zá-

kladní fundamenteco, ~i f pl. souhrn vlast-

ností ecaro

vlašský itala, ~ ořech plod juglando

vlaštovičník m bot. kelidonio

vlaštovka f hirundo, ~ obecná domhirundo

vlát ned. flirti, flagri

vlažný varmeta, povahou rezervema

vlčák m luphundo

vlčí lupa, ~ bob bot. lupino, ~ smečka lupa-

ro, vlčice f lupino

vléci ned. treni, namáhavě, zvl. po vodě hauxli,

táhnout jako přívěs remorki, ~ se ned. tre-

nigxi, malrapidegi, lanti, plandi

vlečen/ý trenata, hauxlata, ~á věc trenajxo

vlečka f 1 šatů trenajxo (de robo) 2 hovor.

vlek remorko, trenveturilo 3 žel. účelová od-

bočka dráhy (fabrika) brancxo de fervojo

vlečn/ý trena, hauxla, ~á síť trenreto, ~á ry-

bářská síť sejno

vlečňák hovor. trenveturilo, trencxarego, re-

morko

vlek/ m remorko, treno, lyžařský ~ skiista

trenlifto, skilifto, vzít auto do ~u preni

auxton kiel remorkon, remorki auxton, # být

ve ~u i přen. esti remorkata, ~lý 1 treni-

gxanta, malrapidema, malrapidega, mal-

vigla, flegma 2 pomalu účinkující malrapide

efikanta, lék. 3 kronika, sencxesema, # ~lá

diskuse sencxesema diskuto, ~le expr.

testude

vlekoucí: ~ loď hauxlanta sxipo

vlepit dok. englui, # ~ někomu facku van-

gofrapi / vangobati iun

vletět, vlétnout, vlítnout dok. enflugi

vlévat, vlívat ned. enversxi, ~ se ned. enflui,

o řece také enbusxigxi

vlevo kde maldekstre, live, kam maldekstren,

liven, ~ v bok! maldekstren!, liven!

vlézt dok. enrampi, ensxovigxi, engliti, # co

mu to vlezlo do hlavy? kio enkapigxis al

li?

vleže kusxe

vlha f zool. merop(s)o

vlhk/o malsek(ec)o, humid(ec)o, příslovce

malseke, humide, ~ost f humideco, ~ý

malseka, humida

vlhkoměr m higrometro

vlhnout ned. malsekigxi

vlídný afabla

vlichotit se dok., vlísat se dok. enkajxoligxi

vlít dok. viz vlévat

vliv/ m influo, mít na někoho ~ havi in-

fluon sur iun, influi iun, ~ný influa, ~em

působením někoho / něčeho ige (de iu / io)

vlk m 1 zool. lupo, mořský ~ marhundo, fo-

ko 2 hračka turbo, # aby se ~ nažral a

koza zůstala celá por ke la lup' estu sata

kaj la sxafo netusxata

423 vodič

vln/a f ovčí (sxaf)lano, fyz. ondo, na hladině

ondosxvelo, dlouhé ~y longaj ondoj, elek-

tromagnetická ~a elektromagneta ondo,

gravitační ~a gravita ondo, nosná ~a fyz.

portanta ondo, příbojová ~a nám. rulo,

velmi krátké ~y ultrakurtaj ondoj, # ~a

stávek ondo de strikoj, ~ěný lana, ~ěná

látka lanajxo, ~ěná přikrývka lana kovri-

lo, ~ění n ondado, čeření hulo, ~itý onda,

~itý plech ondolado, ~ová teorie fyz. on-

da teorio

vlnit se ned. ondigxi, ond(ad)i, krispigxi, odb.

sinui

vlno/bití n ondofrapo, surfo, ~vka f onda

linio, typo. tildo

vločk/a f floko, mýdlová ~a sapfloko,

ovesné ~y avenflokoj, sněhová ~a negxe-

ro, negxofloko

vloh/a f talento, mít ~y esti talenta (pro

por), ~y k hudbě dispozicio por muziko

vloni pasintan jaron, pasintjare

vloudit se dok. sxteleniri, ensxteligxi

vloupání n romposxtelo

vloupat se dok. fari enrompon, enrompigxi,

rompensxteligxi

vložit dok. dovnitř enigi, enmeti, do přihrádky

enfakigi, ~ peníze investovat plasi, # ~

film do aparátu sxargi fotilon per filmo

vložka f enmetajxo, intermetajxo, krejčovská

interpeco, do bot alplandajxo, záložka pagx-

osigno, legosigno, hygienická / dámská

~ menstrua / monata garnajxo, menstruva-

to, pojistková ~, pojistka el. fandogardilo

Vltava f Vultavo

vltavín m geol. moldavito

vlys m arch. friso, stav. pargetero

vmáčknout dok. enpremi

vměstn/at dok., ~ávat ned. enpusxigi, en(lo-

k)igi

vměšování n enmiksigx

(ad)o, interveno

vměšovat se ned. interveni, enmiksigxi,

miksi sin en, viz též vmísit se

vmetek m lék. embolo

vmísit se dok. enmiksigxi, ~ se do davu

ensxovigxi en homamaso

vnad/a f log(cxarm)o, tentajxo, ~idlo n ná-

vnada logajxo, ~y f pl. promeso /allogo de

intimaj cxarmoj

vnášet ned. enport(ad)i

vně ekster

vnějš/ek m ekster(ajx)o, ~í ekstera, lék., bot.

ekzogena

vnikat ned., vniknout dok. (en)penetri, do

podstaty internigxi

vníma/vý perceptema, observema, ~telný

sensebla

vnímat ned. smysly percepti; chápat kom-

preni

vniterný interneca, spirita

vnitr/o n polit. interno, ministerstvo ~a

ministerio de internaj aferoj, ~opolitický

internpolitika, ~ostátní sxtatinterna,

~ostranický enpartia, internpartia

vnitrozem/í n landinterno, interno de lando,

enlando, ~ský enlanda

vnitř/ek m internajxo, ~ní interna, ena, ~ní

idea esperanta la interna ideo de Espe-

ranto ~nosti f. pl. anat., gastr. internajxo(j),

viscero(j)

vniveč tutneniige, plendetrue, je nenio

vnoření n i odb. plongxvnouč/e n nep(in)eto, ~ata pl. genepoj

vnuc/ený trudita, ~ovat ned. trudi, ~ovat se

ned. (en)trudigxi, entrudi sin

vnuk m nepo, vnučka f nepino

vnuknout dok., vnukat ned. inspiri, sugesti

vnuknutí n inspiro, sugesto

vnutit dok. viz vnucovat

voda akvo, kolínská / měkká / minerální /

tekoucí / tvrdá ~, kolonja / mola

/minerala / flua / malmola (dura) a., pitná

~ trinkakvo, svěcená ~ sanktakvo, ~ po

holení postraza likvajxo, po vodě flu-

odirekte, lauxflue, ~ před holením antaux-

raza locio, proti vodě kontrauxflue

vodá/cký akvosporta, ~ctví akvosporto, ~k

m akvosportisto, ~rna f akvopreparejo,

akvodistribuejo

vodič m el. konduktilo, izolovaný vícežilový

konduktajxo, látka konduktanto, polovodič

duonkonduktanto, pancéřový ~ kirasita

kablo / konduktajxo, ~ tepla varmokon-

duktanto

vodík

424

vodík/ m chem. hidrogeno, těžký ~ chem.

deuxterio, peza h., ~ová bomba hidrogen-

bombo

vodit ned. konduki, el. kondukti, # ~ za nos

konduki je la nazo

vodítko n gvidilo, pro psa hundrimeno

vodiv/ost f konduktiv(ec)o, ~ý konduktiva,

tepelně varmokonduka

vodka f vodko

vodnář m astr. amforo

vodnat/ý akvohava, akvoplena, akvoricxa, a-

kveca, ~elnost f 1 akveco 2 lék. hidropso,

břišní askito, hlavy hidrocefalo, ~ost f

akvoricxeco

vodní akva, ~ blecha dafnio, ~ doprava

perakva transporto, ~ dýmka orientální

nargileo, ~ elektrárna akvo-energia cen-

tralo, ~ hladina akvonivelo, ~ víla myt.

niksino, najado, akvofeino

vodnice bot. kampa rapo

vodník m nikso, akvofeo

vodojem m akvujo, baseno, akvotenejo

vodoléčba f hidroterapio

vodoměr m akvomezurilo

vodopád m akvofalo, velký katarakto

vodorovný horizontala

vodotěsný akvohermeta, nepermeabla por

akvo

vodotrysk m fontano, akvosxpruco

vodouš m zool. tringo

vodováha f nivelilo, hadicová ~ (hosa)

akvonivelilo, stavební (bublinová) ~ bo-

belnivelilo

vodovod m akvodukto, akvokondukilo

vodov/ý: akvo-, ~á polévka buljono, ~á

barva akvarel-farbo, akvofarbo, ~á ondu-

lace perakva / simpla ondulajxo

voj m tacxmento, armeo, hlavní ~ voj. cxefa

armeo, přední ~ voj. aj. avangardo, zadní

~ ariergardo

voj/ák m soldato, armeano, ~ák z povolání

profesia soldato

vojenský soldata, armea

vojevůdce m militestro, armeestro

vojín m (senranga) soldato

vojn/a f válka milito, služba militservo, sol-

datservo, být na ~ě militservi, soldatservi

vojsko n armeo, mužstvo soldataro, pozemní

~ terarmeo

Vojtěch m Adalberto

vojtěška f bot., zeměd. luzerno

vojvod/a m v Polsku a u balkánských Slovanů

vojevodo, ~ství hist. vojevodio, vojevodu-

vokál/ m lingv. vokalo, ~ní hud. vocxa, kanta,

vokala

vokativ m lingv. (5. pád.) vokativo

volací voka

volán(ek) m text. falbalo

volání n kri(ad)o, vok(ad)o

volant m stirrado, stirilo

volapük m lingv. Volapuko

volat ned. voki, krii, ~ hurá hurai, ~ o po-

moc helpkrii, voki helpon, voki pri helpo,

~ ke svědectví atestigi, ~ k odpovědnosti

devigi respond(ec)i pri / por sia agado, ~

lékaře venigi kuraciston, ~ na pomoc

helpkrii, ~ telefonem telefoni, ~ z dálky

hoji, # jak se do lesa volá, tak se z lesa

ozývá kia sono, tia resono; kia sufloro, tia

aktoro

volavka f pták ardeo, při čižbě logbirdo

volb/a f 1 výběr elekt(ad)o 2 hlasování ba-

lot(ad)o, vocxdonado, ~y pl do parlamen-

tu (por)parlamenta elektado, ~a povolání

elekto de profesio

vole n ptačí, hovor., struma kropo

volební balota, ~ kampaň elektokampanjo,

~ místnost elektejo, ~ právo elektorajto,

vocxdonjuro, elekta / balota juro, ~ urna

vocxdona urno

volejbal m flugpilkado, retpilkado, volejba-

volený elektata

Volha f zeměp. Volgo

voli/č m elektanto, balotanto, telefonní ~

tech. elektilo, ~telný elektebla

voliéra f birdejo

volit ned. elekti, baloti, ~ někoho za po-

slance elekti iun kiel deputiton, elekti iun

deputito

volky nevolky vole nevole

volní vola

425 vrásčit

volno/ n libera tempo, ferio, ~! eniru!, dát ~

permesi liberan tempon, forpermesi, # je

zde ~? cxu estas cxi tie libera loko?, mít ~

esti libera, není mi ~ mi ne sentas min

bone,

volnost f libereco, ~ pohybu l. de movigx

volnobě/h m tech. zařízení idlo, činnost idla-

do, ~žka f idlilo, ~žné kolo libera rado

volnomyšlenkář m liberpensulo

voln/ý liber(mov)a, aperta, ~é dny neúřední

vakado, ~ý den ferio, libertago, # ~ě lože-

ný náklad nám., dopr. loza kargo, ~á suk-

ně vasta jupo, ~é šaty largxa / malstrikta

vesto, je ~ý / ~á ... vakas, žádná židle

není ~á neniu segxo vakas, ~ým tempem

hud. andante

volovec m bot. buftalmo

volovina f hovor. stultajxo, idiotajxo

volt/ m el. odvozená jednotka SI volto, značka

V, ~metr m voltmetro

voluntarismus m fil. volismo

voluta f arch. voluto

Volyň f zeměp. Volinio

voňav/ka f parfumo, aromajxo, ~ý bonodora,

aroma

von/ět ned. bonodori, aromi, # něčím to tu

~í io cxi tie bonodoras, ~ící i páchnoucí

odora, odoranta, ~ný bonodora, aroma

vor/ m floso, ~ař m flosisto

voro(s)plavný flosebla, ~ tok flosvojo

voršilka f náb. ursulanino

vorvaň m zool. kacxaloto, makrocefalo

vosa f vespo

vosk/ m vakso, lyžařský ~ skivakso, pe-

četní ~ sigelvakso, zemní ~ geol. bitumo,

~ovice f vakskandelo, ~ovaný vaks(um)i-

ta, ~ovat ned. leštit např. podlahu vaksi,

obecně vaksumi

votivní náb. vota

vous/ m jeden haro, lipharo, barba haro, ~y

pl. barbo, knír lipharoj, licousy vangharoj,

~áč m barbulo, ~atý barb(ohav)a

vozataj m hist. trenisto, veturigisto

vozí/k m veturileto, cxar(et)o, dolio, inva-

lidní ~k rulsegxo, vysokozdvižný ~k le-

vcxaro, ~čkář m rulsegxisto

vozidlo n veturilo, motorové ~ motorveturi-

vozit ned. veturigi

vozítko n cxareto

vozka m cxaristo, kocxero

vozovk/a f veturvojo, veturejo, sxoseo, živič-

ný povrch ~y bituma (voj)tegajxo

vozovna f remizo

vpád m enfalo, voj. invado

vpadlý enfalinta, kav(igxint)a

vpadnout dok. do díry enfali, voj. invadi, # ~

do zad ataki de post la dorso (někomu

iun), ~ komu do řeči interrompi ies paro-

lon, endiri

vpál/it dok., vpalovat ned. znamení do kůže

brulstampi, brulmarki, vstřelit enpafi, vho-

dit expr. (rapidege) enpafi, # já mu to ~ím

mia svingo lin kredigos

vpašovat ned. kontrabandi, ensmugli

vplést dok. enplekti, ~ do kola hist. radsxiri,

radumi

vplout dok. ennagxi, enflosi, ~ do přístavu

enhavenigxi

vpochodovat dok. enmarsxi

vpravit dok. enigi, ~ se dok. dostat se někam

enigxi, přizpůsobit se adaptigxi, asimiligxi

vpravo kde dekstre, kam dekstren, ~ v bok!

dekstren!

vpřed antauxe(n), ~u antauxe, vpřed! an-

tauxen!

vpůli duone

vpusť f tech. enfluilo

vpustit dok. enlasi, allasi, # vpusť! enlasu!

vrabec m pasero

vrácení n redono. resendo

vracet ned. redoni, resendi, ~ se dok. reveni,

reiri

vrah m murdisto, murdinto, najatý ~ sika-

rio

vrak m vrako, sxipruino

vrána f korniko

vran/ík m nigra cxevalo, ~ý lit. nigra

vrás/a f geol. falto, ~čitý falti(řin)ta, falto-

plena, ~nění n faltado

vrásčit ned. sulki, sxrumpigi, ~ obočí sul-

k(ig)i / kuntiri la brovojn

volno

426

volno/ n libera tempo, ferio, ~! eniru!, dát ~

permesi liberan tempon, forpermesi, # je

zde ~? cxu estas cxi tie libera loko?,

vraštit ned. viz vrásčit

vrata n pomn. pordego, ~ splavu kluzpordo

vratič m bot. tanaceto

vratidlo n lodní kapstano, k otáčení ručních

nástrojů turnostango, klupo, tkalcovské

varpocilindro

vrátit dok. redoni, resendi, ~ se dok. reveni

vratký falema, sxancel(igx

em)a, labila

vrátn/ice f pordistejo, ~ý m pordisto

vrátník m anat. piloro

vrávorat ned. sxanceliri, zigzage iri, zigzagi

vrávoravý sxancel(igx

vrazit dok., vrážet ned., ekpusxi, ektusxegi,

pusxtusxegi (do něčeho ion), kurenfali

(někam ien), enpusxi, ensxovi (něco někam

ion ien), # ~ si trn do nohy enpiki dor-

non en la piedon

vražda f murdo, krimmortigo, hromadná ~

masakro, loupežná ~ rab(o)murdo,

úkladná ~ insidmurdo

vraž/dit ned. murdi, ~edný murda, mortiga

vrb/a f saliko, smuteční ~ funebra s., plor-

saliko, košíkářská ~ vimeno, vrbice f bot.

salikario, vrbina f bot. lizimahxio, lizima-

kio, ~ina f, ~oví n salikejo, ~ovka f bot.

epilobio, ~ový salika

vrčet ned. grauxli, grumbli, (koler)murmu-

r(eg)i

vrh/ m jxeto, porod zvířete nasko (de idoj),

sport. lancxo, ~ koulí sport. globjxeto, ~ací

zbraň jxetarmilo

vrhnout dok., vrhat ned., hodit jxeti, dávit

vomi, sputi, sport. lancxi, mláďata naski, ~

stín jxeti ombron, ombri, ~ světlo versxi

lumon, ~ se sin jxeti, jxetigxi, # ~ se na ko-

lena jxeti sin sur genuojn, fali sur genuojn,

genufali, ~ se na někoho kurjxeti sin al iu,

~ se vpřed impeti, kostky jsou vrženy la

kuboj jam falis / jam estas jetitaj, vrhnout

podezření na někoho suspektindigi iun

vrhcáby m pomn. hra jxetkubludo

vrch/ m kopec monteto, altajxo, povrch su-

prajxo, # stoupat do ~u ascendi (krutajxon)

vrchlík: kulový ~ mat. kaloto

vrchní supra, hlavní cxefa, m číšník cxefkelne-

ro, ~ velitel cxefkomandanto

vrchnost/ f superularo, osoby biensinjoro(j),

grandsinjoroj, superaj auxtoritatoj, ~enský

auxtoritatisma

vrchol/ m supro, pinto, odb. klimakso, udá-

losti kulmino, nadhlavník zenito, ~ hory

verto de la monto, montpinto, montosu-

pro, ~ kužele / jehlanu pinto de konuso /

piramido, ~ úhlu / mnohostěnu mat. ver-

tico, # ~ hory se stal holým montpinto

kalvigxis, ~ík m bot. cumo, kimo, ~ný kul-

mina, ~ový sport. rekordcela, pintnivela

vrcholit ned. kulmini, zvl. hvězd. apogei

vrkat ned. kolombumi, i přen. ned. kveri, ru-

kuli

vrnět ned. murmureti

vroub/ek m zářez nocxo, ~kovaný sxtup-

dentita

vroub/it ned. zahnutím okraje orli, stužkou,

kožešinou borderi, # cesta ~ená stromy

vojo borderita de arboj

vroucí např. voda bolanta, pozdrav varma,

arda, # ~ láska f varma / profunda amo, ~

přání arda, fervor(eg)a deziro

vroucn/ý arda, ~ě milovat amegi

vrozen/ý denask(igx

)a, ennaskita, ~á vý-

mluvnost natura elokventeco

vrstevn/ice f samagxulino, zeměp. nivellinio,

výšková izohipso, hloubková izobato, ~ík m

samagxulo, ~icový nivellinia

vrstva f tavolo, kulová ~ mat. globtavolo,

společenská ~ socia tavolo

vrstvit ned., na~ dok. tavoligi, ~ se, na~ se

tavoligxi

vršek m suprajxo

vrt m borajxo, bortruo, průzkumný ~ bor-

sondo

vrtačka f bormasxino, drilo, ruční ~ kubu-

tborilo, zubní ~ dentodrilo

427

vstupovat

vrták m nástroj, borilo, borhelico, člověk

fusxulo

vrtat ned. bori, drili, # to mi vrtá hlavou

pro tio mi rompas al mi la kapon

vrtět ned. turni, movi, turnomovi, ~ hlavou

skui la kapon, kapnei, ~ ocasem skui la

voston, vostumi, ~ se ned. turnigxi, skuigxi,

movigxi

vrtichvost m expr. flatemulo

vrtkavý sxanceligxema, sxangxanima, kaprica

vrtn/ý bora, ~á souprava borekipajxo, bor-

sonda masxinaro, ~á věž argano

vrto/ch m kaprico, ~chy pl. humorsxangxoj,

~šivý kaprica, ~šivý člověk přen. lunati-

ko, kapriculo

vrtul/e f helico, ~ník m helikoptero, auxtogi-

vrub m nocxo, # na cizí ~ je la alies kosto /

malutilo

vrut m sxrauxbo por ligno

vrýt dok., vrývat ned. gravuri, ~ něco do

kamene gravuri ion sur sxtono, ~ něco do

paměti gravuri / stampi ion en la memo-

ron, encerbigi ion

vrz: jedním ~em samtempe (eniri)

vrza/t ned. knari, grinci, ~t na housle skrapi

violonon, ~vý grinca

vřadit dok. envicigi

vřava f tumulto, rumoro, bitevní ~ batal-

tumulto

vřecko n bot. asko

vřed m lék. ulcero, žaludeční ~ stomaka ul-

cero, tvrdý ~ durigxinta sxankro, měkký ~

mola sxankro

vřelý voda bolvarma, i citově varm(eg)a, ~

pozdrav varma saluto

vření n i přen. bolado

vřes/ m obecný bot. kaluno, ~ovec m bot.

eriko, ~oviště n erikejo

vřešťan m zool. miceto

vřeštět ned. stridi, sxriki, kricxi, dítě akre

kriegi / ploracxi, hojli, hurli, trubka sonegi

vřeten/o n spindelo, sxpinilo, bobenstango,

~ní spindela, anat. radiusa, ~ní kost radi-

uso

vřetenatka f zool. klauxsilio

vřetenuška f zool. zigeno

vřídlo n termofonto, varmfonto, bolsxaux-

majxo, sxprucfonto

vřískat ned. kricxi, sxriki

vřískot m kricxo, sxriko

vřít ned. boli, ~ hněvem boli de kolero

vřítit se dok. expr. rapide eniri, enkuregi

vsadit dok. enmeti, enplanti, ~ do hry vete

ludi, veti pri la rezulto de ludo, ~ se ned.

veti (s někým kun iu)

vsáknout se dok. (en)sorbigxi

vsát dok. (en)sorbi

vsedě sid(ant)e

vsítit: ~ míč sport. engolejigi pilkon

vskutku vere, efektive

vstát dok., vstávat ned. od stolu starigxi,

ekstari, levigxi, ~ z lůžka ellitigxi, ~ z mr-

tvých náb. resurekti

vstoje star(ant)e

vstoupit dok. eniri, do vagonu envagonigxi, do

organizace aligxi, anigxi, ~ do pracovního

poměru dungigi sin, dungigxi, ~ do služ-

by enservigxi, enservigi sin, ~ na loď

sursxipigxi, ~ v platnost ekvalidi, validigxi,

~ v sňatek oženit se edzigxi, vdát se ed-

zinigxi

vstrčit dok., vstrkat ned. enpusxi, ensxovi

vstřebat dok. (en)sorbi, i přen. digesti

vstřelit dok. enpafi, gól sxoti, rukou i jxetpafi

vstříc renkonte(n) al, vyjít někomu ~ eliri

renkonte al iu, přen. fari / montri komple-

zon al iu

vstříknout dok., vstřikovat ned. ensxprucigi,

lék. injekti

vstřikovač m tech. ensxprucigilo

vstup/ m čin eniro, vchod enirejo, přístup,

vjezd alirejo, do organizace aligxo, anigxo,

membrigxo, inf. enig(ad)o, enigatajxo, ~

volný na představení senpaga prezentado,

~ zakázán eniro malpermesita

vstup / výstup m inf. en-eligo, vstupní /

výstupní systém m [ I/O] en-eliga siste-

vstupenka f (enir)bileto

vstuné n enirpago

vstupní enir(ej)a, inf. eniga, ~ zařízení inf.

enigilo, eniga organo

vstupovat ned. v. vstoupit

vsugerovat

428

vsugerovat dok. sugestii

vsunout dok. ensxovi, do textu interpoli

vsuvka f intermet(ajx)o, ensxovajxo, lit. inter-

polajxo

však sed, tamen

všanc: dát ~ svůj život oferlasi sian vivon

vše/, též ~chno cxio, beze ~ho tute trankvi-

le, kompreneble, naprosto ~ cxiom

všecek 1 celý tuta 2 každý cxiu viz též vše-

chen

všedn/í cxiutaga, ordinara, banala, ~í den

simpla tago, ~í věc ordinarajxo, ~ost f or-

dinareco

všeho viz vše

všehochuť f gastr. i přen. mikspoto

všehoj m bot. panako, ~ ženšenový ginsen-

všech cxies

Všech svatých festo de Cxiuj Sanktuloj

všech/en, ~na, ~no, též všecek, všeckna,

všeckno, cxiu, tuta, cxia, # pro ~ny pří-

pady por cxiaj okazoj, to už přestává

~no! tio jam superas cxiujn limojn!, byl

~en nesvůj li estis tute ekster si

všelék m hist., lit. panaceo

všeli/cos diversajxoj, ~jak diversmaniere,

cxiel, ~jaký, ~ký diversa, cxia(speca)

všelidský cxiuhoma

všem/ al cxiuj, ~ patřící cxies, ~i prostřed-

ky cxiarimede

všemo/cný cxiopova, ~houcí cxiopova, V~ m

náb. Plejpotenca, m Plejpotenculo, ~žný

cxiuspeca, ~žně cxiurimede

všenárodní tutnacia

všeobecn/ě gxenerale, ~ý gxenerala, universa-

všeodborový tutsindikata

všestrann/ý cxiuflanka, cxiudirekta, cxiurila-

ta, universala

všeteč/ný trudigxema, scivolema, ~ka m en-

trudigx

ulo

všeumělec m universalulo, hanl. cxiospertulo

vševěd/ m cxiosciulo, ~oucí cxiosci(ant)a

vševidoucí cxiovida

všežravý cxiomangxanta, cxiovora

všichni cxiuj

všimnout si dok., všímat si ned. rimarki,

noti, atenti, # úmyslně si ne~ malatenti,

neglekti, ignori

všímav/ý atentema, observema, ~ost f ob-

servemo

všít ned. text. enkudri

všivák m fiulo, mizerulo

vštípit dok., vštěpovat ned. enkapigi, gra-

vuri en la memoron, inokuli, ~ si memor-

fiksi

všude kde cxie, kam cxien, ~ jinde cxie(n) ajn

aliloke(n)

všudypřítomný cxie(est)a

vtáhnout dok., vtahovat ned. entiri, vdech-

nout enspiri, vpochodovat enmarsxi, vtrh-

nout invadi, ~ do vřetena tredi (fibrojn en

sxpinilon)

vtéci dok., vtékat ned. enflui

vtělení n náb. aj. enkarnigxo

vtělit dok. enkorpigi, enkarnigi, ~ se enkor-

pigxi

vteřina f sekundo, úhlová ~ mat. s. de an-

gulo

vtěsnat dok. enpremi, ensxtopi, perforte eni-

gi, ~ se enpremigxi (do něčeho ien / en

ion)

vtip/ m důvtip ingxeni(ec)o, anekdota anekdo-

to, spritajxo, lechtivý / košilatý ~ tikla

spritajxo, dělat ~y spriti, ~álek m spritulo,

~kaření n blago, ~nost f sprit(ec)o, ~ný

sprita, ~né řešení ingxenia solvo

vtipkovat ned. spriti

vtírat se ned. trudi sin, trudigxi

vtíravý trudema

vtisk/ m, ~nutí n enpreso; enpremigxo

vtisknout dok. enpremi, gravuri, (en)presi,

doni stampon (něčemu al io)

vtkát dok. viz vetkat

vtlouci dok. enbati

vtok m enfluejo

vtom subite, en tiu momento

vtrhnout dok. perforte eniri / enmarsxi, ~ do

země invadi

vůbec (en)tute, gxenerale, absolute, ~ ne tute

ne, absolute ne, nepre ne, neniel, ~ nic

neniom, # co ~ chceš? kion vi entute /

propre volas?

vůči rilate (al), koncerne (ion)

429

vyblednout

vůd/ce m gvidanto, gvidisto, estro, cxefo, di-

rektanto, průvodce kondukanto, gvidisto,

přen. kapo, ~covský gvidista, ~covství n

estreco, ~čí gvida, ~čí list zast. řidičský

průkaz stirista licenco, stirrajtigilo, ~čí

osobnost cxefulo

vůl m kastrita virbovo / tauxro, okso, přen.

hanl. hlupák stultulo

vůl/e f volo, tech. ludo, movlibereco, bez ~e

senvole, tech. sen ludo, o své ~i lauxvole,

poslední ~e testamento, zanechat po-

slední ~i testamenti, proti své ~i kontraux-

vole, z vlastní ~e memvole, uložení s ~í

tech. algxustigo kun ludo, # při nejlepší ~i

nemohu malgraux mia plej bona volo mi ne

povas, být někomu po ~i obei iun

vulg/arismus m vulgarismo, ~ární vulgara,

triviala, ~ární řeč fiparolo, ~arizovat 1

vulgarigi 2 (tro) simpligi

vulgáta f náb.Vulgato

vulk/án m vulkano, ~anický vulkana

vulkanizovat dok. a ned.vulkanizi

vulva f anat.vulvo

vůně f bonodoro, aromo

vuřt m vursto, kolbaso, cervelaso

vůz m veturilo, cxaro, žel. vagono, hovor. aux-

to, fekální ~ sxlimkamiono, fekajxa cistern-

kamiono, chladicí ~ fridiga vagono, jí-

delní ~ mangxovagono, restoracivagono,

klanicový ~ žel. palisvagono, kropicí ~

akvuma kamiono / veturilo, sxpruckamio-

no, ~ lanové dráhy kablotramo, visuté na-

celo, lehátkový žel. ~ kusxvagono, lůžkový

~ žel. litvagono, Malý ~ astr. (hovor.) Mal-

granda Ursino, Ursido, osobní ~ auxto-

(mobilo), plně naložený ~ plencxaro,

plošinový ~ platcxar(eg)o, pohřební ~

cxerkoveturilo, přívěsný ~ ruldomo, ~ s

dvojspřežím kvarcxevala cxaro, stěhovací

~ mebloveturilo, Velký ~ astr. Granda

Urs(in)o, vězeňský ~ cxelveturilo, vlečný

~ remorko, postveturilo

vy (ty), vy, Vy vi

vybírat ned. viz. vybrat

vybájený mita

vybalit dok., vybalovat ned. elpaki

vybarvit dok. kolorigi, ~ se dok. (bele) ko-

lorigxi, # přen. montri siajn verajn kolorojn

výbav/a f výstroj ekipajxo, nevěsty dotajxo,

~ička f dětská beba vestokompleto

vybav/ení n ekipajxo, představy aj. elvoko,

~enost f ekipiteco, ekipigxo, ~it dok. ekipi,

provizi, (něco něčím ion per io), věnem,

vlastnostmi doti, # ~it knihovnu knihami

garni bibliotekon per libroj, ~it nábytkem

mebli, ~it stěžňovím nám. mastizi, ~it si

imagi, v mysli rememori, reimagi

výběh m pro zvěř libera / eksterstabla kure-

jo, ohražený (cxirkauxbarita) pasxtejo, pro dě-

ti liberarea tereno (por infanoj)

vyběhat ned. sukcesi en penado / akirado;

~ se ned. satkuri, gxissate kuradi

vyběhnout dok. ekkuregi, elkuri, supren-

kuri, ~ s někým eljxeti iun, ekspedi iun al

diablo, rebati iun

výběr/ m elekt(ad)o bot., zool. selekto, bot.

drajxo, elkreskajxo, zboží sortimento, statis-

tický samplo, ekon. deprenajxo, náhodný ~

mat. aleatora samplo, loteca specimeno,

~čí m kolektisto, ~čí daní impostisto

výběrový o zboží altkvalita, speciala, vzor-

kem sampla

výběžek m elstarajxo, anat. apofizo, proceso,

~ hor montarlango ~ pevniny terlango

vybídnout dok., vybízet ned. instigi, vybízet

k násilí instigi al perforto

vybíječ m el. ekscitilo, ekscit-masxino

vybíjet ned. rozbíjet elbati, vyhubit ekstermi,

(for)bucxi, masakri, zdroj proudu malsxargi

vybílit dok. prádlo blankigi, místnost vápnem

kalki

vybírat ned. elekti bot., zool. provádět selekci

selekti, úspory elpreni, malplasi, poplatky,

příspěvky, daně kolekti, # ~ schránku

malplenigi la leterkeston, ~ statisticky

sampli, ~ vklad ekon. retrati

vybíravý elektema

vybít dok. viz vybíjet

vybledlý paligxinta

vyblednout dok. paligxi

vybočení 430

vyboč/ení n deklinigxo, devio, z cesty devoji-

gxo, flankvojigxo, lingv. anakoluto, anat.

valg(igx

)o, ~ený anat. valga, ~it dok. de-

flankigxi, devii, deklinigxi, flankenigxi, anat.

valgi, při namáhání na vzpěr kniki, ~ z kur-

zu dopr. elkursigxi

výboj/ m el. malsxargo, voj. agreso, ~ný agre-

sema, ekspansiisma, militema, ofensiva

výbojka f el. inkandeska lampo

vybojovat dok. militakiri, batalakiri, kon-

keri

vybombardovat dok. bombe detrui

výbor/ m osoby komitato, estraro, výběr

elekto, lit. antologio, národní ~ nacia k.,

poradní ~ konsila k., stávkový ~ strikko-

mitato, ústřední ~ centra k., vládní ~

registara k., výkonný ~ plenumkomitato,

agada k., závodní ~ entreprena k., ~ z dí-

la elektita verkaro, ~ z četby lit. kresto-

matio, ~ový komitata, estrara

výborn/ý bonega, eminenta, ~ý zrak /

sluch akra okulo / orelo, ~ě! brave!, emi-

nente!

vybouchnout dok. eksplodi, viz též vy-

buchnout

vybourat dok. trarompi, (forige) detrui /

malkonstrui

vybouřit se dok. řáděním satfuriozi, hýřením

satdibocxi

vybran/á: mít na ~ou povi elekti, dát ně-

komu na ~ou igi iun elekti / ke li elektu,

rozkazem doni ultimaton

vybran/ý 1 vyjmutý elprenita 2 určený, zvole-

ný elektita 3 vynikající rafineca, ~ý vkus

elstara / eminenta sento, # mluvit ~ě pa-

roli elegante / rafinite

vybrat dok. vyhledat elpreni, vyvolit elekti

vybrou/sit dok. akrigi, tech. faceti, ~šenost f

lit. slohu fajliteco, ~šený 1 akrigita 2 přen.

fajna, altkvalita, perfekta, cizelita, osoba

eleganta, delikata, fajna, ~šené fráze deli-

kataj / fajnaj sentencoj

vybudovat dok. (el)konstrui

výbuch m eksplodo, detonacio, sopky e-

rupcio, ~ hněvu ekflamo de kolero

vybuchnout dok., vybuchovat ned. eks-

plodi, o sopce erupcii, ~ radostí / vztekem

eksplodi pro gxojo / de furiozo, ~ smíchy

rideksplodi, eksplodi per rido

vyburcovat agiti (někoho iun)

výbušn/ina f eksplodajxo, ~ý eksplod(em)a,

~ý motor m zast. eksploda motoro

vycenit: ~ zuby montri dentojn

vycítit dok. intuicie senti

vyclít dok. doganimposti

vycpat dok. zvíře, nábytek remburi

vycpávka f remburajxo, pufo

vycvičit dok. ekzerci, eduki, sport. trejni zví-

gxe dresi

výcvik m ekzercado, trejnado, dresado

vyčarovat dok.elsorcxi

vyčenichat dok. elflari

výčep/ m bierkranejo, biervendejo; čepování

elkran(ad)o, ~ní kranversxanto

vyčerpaný elcxerpita, lacega, forkonsumita,

senfortigita

vyčerpat dok. elcxerpi, elpumpi, člověka sen-

fortigi, prací laborkonsumi, laborlacigi, ~

zásoby forkonsumi provizojn, ~ se

elcxerpigxi, konsumigxi

vyčerpaný elcxerpita, (ege) lacigita, forkon-

sumita

vyčerpávající senfortiga, laciga

výčet m elnombr(ad)o, elnombrajxo

vyčíhat dok. elspioni

vyčich/lý senodorigxita, ~nout dok. senodo-

rigxi, sengustigxi, přen. senfortigxi

vyčinit dok. 1 napomenout riprocx(eg)i, mal-

lauxdi, vyhubovat skoldi 2 kůži tani

vyčíslit dok. elnombri

vyčíst dok. vytknout riprocxi, ~ z očí / z tváře

ekkoni / kompreni el la mieno, decxifri /

legi sur la vizagxvyčistit dok. purigi, ~ ránu lék. detergi, ~

rozpouštědlem desolvi

vyčíta/t ned. riprocxi, skoldi, ~t si fari al si

skrupulojn, ~vý riprocxa

výčitk/a f riprocxo, ~y pl. ~a svědomí kon-

sciencriprocxo, memriprocxo, konscienc-

skrupulo, pikoj de konscienco, # má ~y

svědomí lia konscienco lin riprocxas, me-

mriprocxo lin pikas

vyčkat dok., vyčkávat ned. (gxis)atendi

431

vydřevit

vyčkávací prokrastiga, ~ stanovisko pro-

krastiga starpunkto, ~ taktika prokrastiga

taktiko, taktiko de prokrastado / atendado

vyčlenit dok. liberigi, disponigi

výčnělek m elstarajxo, anat. eminenco, promi-

nenco, arch. korbelo

vyčnívat ned. elstari, ~ špičkou / špičkami

pinti

vyčpělý viz vyčichlý

výdaj m elspezo, cestovní ~e vojagxelspezoj

vydání n tiskoviny publikigo, eldono, aperi-

go, bankovky emisio, lancxo, cirkuligo, věci

transdono, útrata elspezo, zvláštní ~ spe-

ciala eldono

vydařit se dok. sukcesi, # ~ se po někom

similigxi al iu, heredi ies kvalitojn

vydat dok., vydávat ned.1 tiskovinu eldoni,

aperigi, uveřejňovat publikigi 2 bankovky,

známky emisii 3 dát do oběhu cirkuligi 4 věc

transdoni 5 utrácet peníze elspezi 6 zločince

práv. ekstradicii, ~ se dok. ekiri, ekvojagxi,

# ~ energii energii, ~ úřední rozhodnutí

dekreti, ~ se v nebezpečí meti sin en da-

ngxeron, ~ se na cestu ekvojagxi, ~ se za

někoho sxajnigi sin esti iu, prezenti sin

kiel iu, enpersonigi sin, vydávat zvířecí

zvuky jako zvíře blekimiti, bleki kiel bes-

to(j)

vydatn/ý abunda, ricxa je io, satiga, nutra, #

~á rudná žíla ricxa metaldona (erc)vejno

vydavatel/ m eldonisto, eldonanto, editoro,

editisto, ~ský eldoneja, eldonista, ~ství n

eldonejo, editejo

vyděděn/ý senigita de heredaj rajtoj, sen-

heredigita, ~ec m senheredigito

vydědit dok. senheredigi

výdech m elspiro, spirblovo

vydechnout dok. elspiri, ~ naposled spiri la

lastan spiron

výdej m eldono, disdono, transdono, s dis-

tribucí emisio, ~na f disponejo, trans-

donejo, ~na jízdenek vendado de veturbi-

letoj, pokladna biletgicxeto, (gicxeto de)

biletoj

vydělan/ý : ~á kůže bez srsti (useň) ledo, se

srstí (kožešina) pelto

vydělat dok., vydělávat ned.1 peníze lukri,

perlabori, (labor)akiri, získat výhodu profiti

2 kůži tani

výdělečn/ý laborenspeza, lukra, profitiga,

~ě činný laborenspezanta, lukre / perlabo-

re aktiva

výdělek m laborenspezo, perlaboro, zisk lu-

kro, čistý ~ neta lukro / profito

vyděrač/ m cxantagxisto, ~ský cxantagx(ist)a,

~ství n cxantagxado

vyděsit dok. teruri, konsterni, hororigi

vyděšený (tim)konsternita, terurita, ho-

roranta, panikanta

vydír/ání n cxantagxo, ~at ned. cxantagxi, trud-

postuli

vydlabat dok. mortezi, elcxizi, kavigi

vydlužit si dok. pruntepreni

vydobýt dok. 1 získat akiri 2 ze země aj. el-

fosi, elterigi, eligi 3 vojensky konkeri, mi-

litakiri, # ~ si důvěru akiri konfidon

vydovádět se dok. satpetoli

vydra f lutro

vydrápat dok. elgrat(eg)i, ~ se (pene) su-

prenrampi / suprengrimpi

vydrat dok. (perforte) elsxiregi

vydražit dok. auxkcii

vydrážkovat dok. foldi

vydrhnout dok. frotpurigi

vydrolit dok. elfroti

výdrž f elteno

vydrž/et dok.1 nepovolit elteni 2 snést, trpět

toleri 3 vytrvat persisti 4 práv. uzukapi, ~et

právo uzukapi / akirpreskripti rajton (per

uzado), # krásné počasí ~elo jen dva

dny la bela vetero eltenigxis nur du tagojn

vydržení n 1 mít pevnost / odolnost elteno 2

strpění tolero 3 vytrvání persisto 4 práv.

uzukapo

vydržitel m subtenanto, odb. práv. uzukapan-

to, uzukapinto, instituce, zařízení kos-

toportanto

vydržovat ned. subteni, vivteni

výdřeva f stav. cxarpentajxo, trabizo

vydřevit dok. např. štolu trabizi, tech. lignizi

vydřiduch 432

vydřiduch m monelsucxisto, (monelsucxa)

uzur(eg)isto, ekspluategisto, cxantagxisto

vydut/ý fyz., opt. konkava, ~á čočka f roz-

ptylka f k. lenso, ~ost f konkaveco

vyfárat dok. elsxaktigxi

vyfintěný puca

vyfouknout dok. 1 fouknutím odstranit el-

blovi 2 fouknutím zvětšit blovpufigi 3 přen.

ukrást sxteli, elvaporigi

výfuk m gasellasilo, tlumič ~u dampilo

vygumovat dok. forgumi, gumskrapi, gum-

visxi

vyhánět ned. 1 pryč odněkud elpeli, eligi 2

hnát nahoru suprenigi 3 o rostlinách el-

kreski, sxosi, ~ listy folii, ~ do klasů

grajnigxi, ~ zlé duchy ekzorc(ad)i, # ~ čer-

ta ďáblem inviti Belialon por forpeli la

diablon, viz též vyhnat

vyhaslý estingigxinta, senfajra

vyhasnout dok. estingigxi

vyhazov m eljxeto, ~ z práce / ze zaměst-

nání (tuja) maldungo

vyhazovat ned. eljxet(ad)i, do výše supren-

jxeti, o koni kalcitri, viz též vyhodit; ~ pe-

níze malsxpari / disipi monon

výheň f 1 ardo 2 fandforno 3 kovářská (for-

gxista) fajrejo

výher/ce m gajninto, ~ní loteria, gajna

vyhladit dok. kůži, látku apreti, vyhubit ek-

stermi, odstranit záhyby disfaldi, glatigi, ~

se glatigxi

vyhladovět dok. dostat hlad malsatigxi, # ~

město konkeri urbon per malsat(ig)o

vyhlásit dok., vyhlašovat ned. proklami,

deklari, publikigi, ~ amnestii amnestii,

promulgi amnestion, ~ karanténu kvaran-

tenigi ( na něčem ion), ~ poplach alarmi,

~ rozsudek deklari / publikigi verdikton,

~ válku deklari / proklami militon

vyhlášení n publikigo, deklaro, proklamo

vyhlášený fama

vyhlášk/a f 1 akt publikigo, anonco 2 do-

kumento anoncilo, avizo, afisxo, publikigi-

lo, 3 odb., práv. dekreto, edikto, vyvěsit

~u afisxi publikigilon

vyhlazova/t ned. viz vyhladit; vyhubit masa-

kri, ~cí eksterma

výhled m (el)vido, elrigardo, panoramo

vyhled/at dok. elsercxi, # ~at ve slovníku

konsulti vortaron, ~ání n práv. elsercxado,

sercxtrovado, ~avatel m práv. elsercxisto

vyhlédnout dok. elrigardi, ~ si elekti (něco

por io), decidigxi (pri io)

výhledový perspektiva

vyhlídka f 1 naděje perspektivo, sxanco, es-

pero 2 rozhled elrigardo, vido 3 místo bel-

videjo, panoramo, možnost sxanco

vyhlížet ned. elrigardi (někoho atendante

iun), gvati (ies alvenon), vypadat aspekti

vyhlodaný elrodita, elmordita, ~ zub ka-

verna dento

vyhlodat dok. elrodi, elrongxi

vyhloubit dok. kavigi

vyhnan/ec m ekzilito, ~ství n ekzilo, místo

ekzilejo, poslat do ~ství ekzili, odejít do

~ství ekziligxi

vyhnání n elpelo, forpelo, ~ plodu abortigo

vyhnat dok. elpeli, fugxigi, polit. ekzili, ~ ra-

tolest elkreskigi brancxon, ~ ceny kreskigi

la prezojn, ~ výhonek / odnož bot. sxosi, #

já ti ty roupy vyženu! mi malsovagxigos /

kvietigos, cedigos / malfierigos vin!

vyhnout se dok. flankeniri, cxirkauxiri, přede-

jít něčemu eviti, též vyhýbat se

vyhnutelný evitebla

vyhnutí n evito, # není ~ tio estas neeviteb-

la, oni ne povas eviti tion

výhoda f avantagxo, oportuno, zisk profito,

utilajxo

vyhodit dok. eljxeti, do výše suprenjxeti, ~ z

práce maldungi, ~ peníze disipi monon, ~

do povětří disflugigi en la aeron, ~ ze

sedla elseligi, decxevaligi, # ~ si z kopýt-

ka deskui bridojn, elsalti el la jungo, io-

mete dibocxi

výhodn/ý avantagxa, oportuna, ~á cena fa-

vorprezo

vyhojit dok. resanigi, kuraci

výhon(ek) m bot., zahr. sxoso, trunkido, od-

nož drajxo, jednoletý ~ unujara sxoso, více-

letý ~ plurjara sxoso

433

vychování

vyhořet dok. forbruli, brulruinigxi

výhost f, vyhoštění n elpel(ad)o, malperme-

so de restado, ze země ellandigo

vyhostit dok. elpel(ad)i, malpermesi resta-

don, ze země ellandigi

vyhoštění n elpelo, ellandigo, práv. deporto,

elpatrujigo

vyhotov/it dok. ellabori, pretigi, elfari, ~ení

n 1 ellaborado, pretigado 2 spis ellaborajxo,

pretigajxo, ekzemplero

vyhoupnout se dok. sursalti (někam ion)

vyhovět dok. kontentigi (někomu iun), ple-

numi ies peton, konveni, ~ pozvání ak-

cepti inviton, ~ předpisům plenumi po-

stulojn de preskriboj

vyhovovat ned. tauxgi, esti konforma al, al-

gxustigxi, # to mi nevyhovuje tio ne tauxgas

al mi

vyhovující kontentiga, tauxga

výhra f gajno, losem lot(gajn)o

vyhrabat dok. 1 díru elfosi 2 přen. odkrýt

staré věci elfosi, revivigi, ~ se z jámy el-

rampi

výhrad/a f námitka rezervo, podmínka kon-

dicxo, # ~ zpětné koupě rezervo / kon-

dicxo de reacxet(rajt)o, s ~ou rezervante al

si rajton, bez ~y, bezvýhradně senrezer-

ve, senkondicxe, mít ~y rezervi al si

objxetojn (proti někomu kontraux iu)

vyhradit dok. rezervi, ~ si rezervi al si

výhradní ekskluziva, monopola, ~ právo

ekskluziva rajto, monopolo

vyhranit (se) dok. (akre) kontur(igx

vyhrát dok. gajni, zvítězit venki

vyhrávající, výherní gajna

vyhrazený rezervita

vyhrazovat ned. rezervi

vyhrknout dok. elbalbuti, ekvortigi, hast-

vortigi

vyhrnout dok. suprenfaldi, ~ se dok. amase

elkuri / eliri, # ~ si rukávy kuspe faldi

manikojn, kuspi siajn manikojn

vyhrožov/at ned. minaci (někomu něčím

iun per io), nebezpečné ~ání dangxera mi-

nacado

vyhrůžka f minaco

výhrůžný minaca

vyhřát dok. varmigi, elhejti

výhřevn/ost f varmiga povo, hejtvaloro, ~ý

varmodona, varmiga

vyhřívat ned. varmigi, elhejti, ~ se ned.

varmigi sin, ~ se na slunci sunbani sin,

sunbanigxi

vyhubení n ekstermo

vyhubit dok. ekstermi

vyhublý malgrasigxinta

vyhubnout dok. malgrasigxi, maldikigxi

vyhubovat dok. riprocxadmoni, skoldi (ně-

komu iun)

vyhýbání n evitado

vyhýbat se ned. eviti, elturnigxi, apartigxi

vyhýbav/ý evitema, elturnigxema, ~á odpo-

věď deflankigx

a respondo

výhybk/a f žel. relkomutilo, trakforko, rel-

sxangxilo, ~ář m trakforkisto, sxuntisto

vyhynout dok. elmorti, formorti

vycházet ned. eliri, o slunci levigxi, perio-

dikum aperi, ~ z módy elmodigxi, ~ najevo

montrigxi, vidigxi, ~ vstříc iri renkonte, # ~

z tradic bazigxi sur tradicioj, ~ s někým

esti en akordo kun iu

vycházk/a f ekskurso, promeno, ~ový pro-

mena

vychlad/it dok. malvarmigi, ~lý malvarmi-

gxinta, ~nout dok. malvarmigxi

vychlípenina f anat. receso

vychloubač/ m fanfaron(em)ulo, sinlauxdan-

to, ~ný fanfaronema

vychloubat se ned. fanfaroni, glori sin, pavi

sin, gaskoni

východ/ m elir(ej)o, světová strana oriento,

nouzový ~ krizokaza elirejo, savelirejo,

sekuriga elirejo, ~ slunce sunlevigxo,

Blízký ~ Proksima Oriento, Dálný ~ Ek-

strema Oriento, na ~ orienten, na ~ě en la

oriento, oriente

východisko n elirsolvo

východiště n deirpunkto

východní orienta

vychodit dok. 1 chozením změnit trapasxi 2

ukončit školní docházku, absolvovat trapasi /

fini lernejon

vychov/ání n edukiteco, ~aný edukita,

bonkonduta

výchova 434

výchova f eduk(ad)o, osvěta klereco, bran-

ná ~ militserva e., laická ~ sekulara e., tě-

lesná ~ korpa e.

vychov/at dok., ~ávat ned. eduki

vychovatel/(ka) m (f) edukist(in)o, pedago-

go, ~ský pedagogia

vychovávací eduka

výchovný eduka, pedagogia, ~ ústav eduke-

výchozí elir(punkt)a, ~ jazyk (překladu)

fontlingvo

vychrtlý maldikega, skeletsimila

vychutnat dok. (plen)gxui

vychv/álit dok., ~alovat ned. lauxd(eg)(ad)i,

prilauxdi

vychýlení n deklinigxo

vychýlit dok. deklini, deviigi, ~ se deklini

sin, deklinigxi, devii

výchylka f devio

vychytralý (fi)ruza, sagaca

vyjádř/it dok., vyjadřovat ned. esprimi,

eldiri, ~it se esprimi sin, esprimigxi, ~it

nesouhlas esprimi sian malkontenton, ~it

vděčnost esprimi dankon, ~it se mimikou

mimi, ~it se ve frázích fraz(ad)i, ~ení n

esprim(igx

)o, difino, vortigo, prijugxo, práv.

výrok deklaro, písemné ~ení skriba dekla-

vyjadřovací esprima, ~ schopnost espri-

mivo, esprimkapabl(ec)o

vyjasnění n klarigo, klarigxo; počasí serenigxo

vyjasnit se dok. klarigxi, serenigxi

vyjedná(vá)ní n (inter)trakto, traktado,

zdlouhavé palavro

vyjedn/at dok., ~ávat ned. (pri)trakti, inter-

trakt(ad)i, interkonsenti

vyjet dok. elveturi, ekveturi, vycestovat ek-

vojagxi, forvojagxi, ~ z kolejí eltrakigxi, el-

religxi, ~ si entrepreni vojagxon, ~ si na

výlet ekskursi, # ~ na někoho (vort)ataki

iun

výjev m sceno

vyjev/it dok. malkasxi, vidigi, ~ení n prozra-

zení malkasxo, malsekretigo, údiv surprizo,

konstern(igx

)o, ~ený konsternita, kon-

fuzita, perpleksa

výjezd/ m elvetur(ad)o, elvojagxo, místo elve-

turejo, ~ní elvetura, elvojagxa

vyjmout dok., vyjímat ned. 1 z nějakého pro-

storu elpreni, eligi 2 vyloučit elimini, ~ se

tiri al si atenton, impresi

výjimečn/ě escept(okaz)e, ~ý escepta, ab-

norma, zvláštní specifa

výjimk/a f escepto, bez ~y senescepte

vyjít dok ven eliri, eksterigxi, nahoru su-

pr(en)igxi, o losu esti tirita, o knize aperi, ~

najevo malsekretigxi, evidentigxi, samovol-

ně eligxi, ~ z módy elmodigxi, # vyšlo na-

jevo tajemství n tralikigxis sekreto, ~ si

promene eliri

vyjíždět ned. elveturi, ekveturi

vyjížďka f veturpromeno, (vetur)ekskurso,

~ na koni rajdpromeno

vyjma escepte de io

vyjmenovat dok. nomi, (el)nombri

vyjmout dok. elpreni, eligi, escepti, ~ z du-

tiny / díry elkavigi, ~ z pochvy elingigi

vykácet dok. hakfaligi, lesní plochu senarbigi

výkal(y) m (pl.) fek(ajx)o, ekskremento

vykalování n ekskrementado

vykalovat ned. ekskrementi

vykapat dok. elguti

vykartáčovat dok. brospurigi

vykasat dok. suprentiri, kuspi, refaldi

vykastrovat dok. kastri, euxnukigi, dát se ~

euxnukigxi

vykašlat dok., vykašlávat ned. ekspektori

vykat ned. vidiri, diri vi, vii, ~ si vi-diri re-

ciproke, vii unu al la alia

výkaz m seznam listo, registro, k určitému da-

tu etato, přehled tabelo

vykázat dok. 1 přidělit místo, vymezit atribui,

rezervi, destini, 2 vypovědět, vyhostit elpeli

3 dosvědčit, výkazem prokázat (el)montri,

dokumenti, prezenti 4 vyhradit aljugxi, ~

do vyhnanství ekzili, rilegi, ~ se legitimi

sin, montri legitimilon

výklad m 1 vysvětlení klarigo, komentario,

interpreto, ekspliko, ~ snů songxinter-

pretado 2 výkladní skříň montra fenestro,

montrofenestro, montrosxranko

435

vykuchat

vykládaný zdobený inkrustita

vykládat ned.1 např. dřevem marketri, umě-

lecky inkrusti 2 vyprávět rakonti, vysvětlit

klarigi, komentarii, interpreti, ekspliki, ~

karty kartauxguri, kartodiveni 3 vystavovat

zboží elmontri 4 náklad malsxargxi, ~

(nákladní) auto malsxargxi kamionon, ~

zboží elsxargxi varojn

výkladiště n elsxargxejo

vykládka f elsxargxo

výkladový eksplika

vyklánět ned. viz vyklonit

vyklápět ned. viz vyklopit

výklenek m arch. nicxo, alkovo, stav. krene-

lo, okenní ~ fenestronicxo

vyklenout dok. volbi, arkigi

vyklepat dok. 1 vytřepat elskui 2 klepáním

upravit batformi 3 údery zeslabit a vyrovnat

batebenigi

vyklestit, vykleš/tit dok. kastri, hovor. eux-

nukigi, ~těné prase / vepř kastrita vir-

porko

vyklidit dok., vyklízet ned. forigi, liberigi,

malplenigi, místnost, byt senmebligi, forla-

si, spěšně, nuceně evakui

vyklonit dok. elklini, ~ se elklini sin, elkli-

nigxi

vyklopit dok. (renverse) elmet(ad)i, baskuli,

dumpi, renversi

vykloube/ní n elartikigxo, elartikigo, lék.

luksacio, ~ný elartikigita

vykloubit dok. elartikigi, luksacii, ~ se

elartikigxi

vyklouznout dok. elgliti

vykolejit dok. elreligi, eltrakigi, ~ se elreli-

gxi, eltrakigxi, # vlak (se) vykolejil la trajno

elreligxis

výkon m faro, plenumo, ating(ajx)o, labore-

fekto, laborrezulto, fyz. pov(um)o, poten-

co, div. aktorajxo, prezento, interpreto,

sport. sportajxo, sporta rezulto, ~ rozhod-

nutí práv. ekzekucio, ofica plenumo / rea-

ligo de decido, skvělý ~ eminenta rezulto,

pimpa plenumo, úřední ~ ofica plenumo,

důležitý (ofica) akto

vykonat/ dok., vykonávat ned. fari, plenu-

mi, ~ povinnost fari sian devon, ~ zkouš-

ku trapasi ekzamenon, ekzamenigxi, vyko-

návat povolání labori en sia profesio,

~elnost f práv. realigebleco, efek-

tivigebleco

vykonávatel m práv. realiganto, efektivi-

ganto

výkonnost/ f efikeco, potenco, aktiveco, i

fyz. pov(um)o, ~ní rendimenta, ~ní prémie

gratifiko, rendimenta kromsalajro

výkonn/ý efika, polit. ekzekutiva, vysoce ~ý

motor ekon., tech. altrendimenta motoro,

~á moc, ~ý orgán ekzekutivo, ~ý výbor

agada / ekzekutiva komitato, plenum-

komitato

výkop m fos(ajx)o, sport. ekkiko, stav. rýha,

příkop trancxeo

vykop/at dok. elfosi, elterigi, ~ávka f elfo-

sajxo, fosilio, ~nout dok. míč (el)kiki, při

výkopu ekkiki

vykořenit dok. elradikigi, ~ zvyky / názory

ekstermi kutimojn / opiniojn

vykogxisťov/atel m ekspluatanto, eksplu-

atisto, ~ání n ekspluatado, ~aný m eks-

pluatato, ~at ned. ekspluati,

vykoupit dok. zajatce aj. elacxeti, vyprodat

foracxeti, náb. redempti

vykouřit dok. cigaretu forfumi, elfumi, dou-

pě fumizi

vykouzlit dok. elsorcxi

vykovat dok. elforgxi, výkovek m forgxajxo

vykračovat si ned. (fiere) pasxi

vykrádat ned., vykrást dok. (pri)sxtel(ad)i

vykrajovat ned. eltrancxi, eltondi

výkres m desegn(ajx)o

výkrm/ m zeměd. grasigado, ~na f grasigejo

vykrmit dok. husu aj. grasigi, kropsxtopi

vykročit dok. elpasxi, ekiri

vykrojit dok. eltrancxi, eltondi

vykroutit dok. eltordi

vykrvácet dok. morti pro sangoperdo

vykrystalizovat dok. kristaligi, ned. krista-

ligxi

vykřičený malbonfama

vykřičník m ekkria signo, krisigno

výkřik m ekkrio, elkrio, vokfrapo

vykřiknout dok. ekkrii, elkrii

vykuchat dok. senintestigi, senvicserigi

výkup

436

výkup/ m zboží elacxeto, acxeta kolektado, ze

závazku elacxeta liberigxo, ~né n elacxeta

mono

Vykupitel m Redemptinto, Redemptoro,

Savinto

vykuřovadlo n fumujo, kadidelnice incensu-

vykuřovat ned. hubit hmyz kouřem fumizi

vykvasit (se) dok. (fin)fermenti

vykvést dok. ekflori, disflori

výkvět m elita elito, eminentularo

vykynout dok. sxveli, přen. pufigxi

výkyv m pendolmovo, devio

vyladit dok. akordigi

vylákat dok. ellogi

vyléčit dok. (re)sanigi, ~ se resanigxi

vyléčitelný resanigebla

vyleptat dok. kauxterizi

vyleštit dok. poluri, briligi, boty ciri

výlet/ m ekskurso, jít na ~ ekskursi, ~ník m

ekskursanto

vyletět dok., vylétnout dok. elflugi, supren-

flugi, jako raketa raketi, ~ do povětří flu-

gi en la aeron

výlev m elversxo

vylévat ned. elversxi, kov elfandi, viz též vylít

výlevka f forversxa pelvo, elversxujo

vylézt dok., vylézat ned. elrampi, supren-

rampi, ascendi, ~ na kopec ascendi mon-

teton

vylhaný mensoga, mensoge elpensita

vylíčit dok. priskribi, pentri, bildigi, prira-

konti

vylidnit dok. senhomigi

vylíhnout se dok. elkovigxi, elovigxi

vylít dok. elversxi, # ~ si hněv / zlost na ně-

kom elversxi sian koleron sur iun, ~ s va-

ničkou i dítě forfluigi infanon kune kun

la bano, ~ se elversxigxi

vylodit dok. elsxipigi, ~ se elsxipigxi

výloh/a f 1 výklad (el)montra fenestro, mon-

trofenestro, 2 ~y pl. f výdaje elspezo(j),

kosto

vylomit dok. elrompi

vyloučen/í n odb. elimino, z organizace eksi-

go, z církve ekskomuniko, ~ý malebla, ne-

realigebla, sport. diskvalifikita, # je to ~o

estas neeble, (oni) ne eblas

vyloučit dok., vylučovat ned.1 zbavit účasti

eksigi, elimini, zvl. sport. diskvalifiki, el-

ludigi 2 nezahrnovat v sobě ekskludi, ek-

skluzivi 3 biol. škodlivé a nepotřebné látky

ekskrecii, ekskrementi 4 znemožnit male-

bligi, ~ se chem.eligxi

vyloudit dok. logakiri, ellogi

vyloupit dok. prirabi, elrabi

vyloupnout dok. elsxeligi

vylouhovat dok., vyloužit dok. ekstrakti,

louhem lesivi, viz též vyluhovat

výlov m fisxcxas(ad)o, fisxkaptado

vylovit dok. elkapti fisxojn, vyzvednout např. z

kapaliny malmergi

vyložit dok. 1 vysvětlit klarigi, ekspliki 2

text, zákon interpreti, komentarii 3 náklad

elsxargxi, viz též vykládat; ~ karty elmon-

tri, elmeti la kartojn (sur la tablon), ~

zboží do výlohy elmontri / lokigi varojn

en montrofenestron

výložka f sxultrosigno, epoleto

výlučn/ý ekskluda, ekskluziva, ~ě eks-

kluzive, ~ost f ekskluziveco

vylučov/ací zvl. sport. ekskluziga, ~ání n

ekskrementado

vylučovat ned. elimini, sport. diskvalifiki,

vyluhovat ekstrakti, sliny salivi

vylučující ekskluziviga

výluh m ekstrakto

vyluhovat ned. chem. elui, teplým rozpouště-

dlem digest(ad)i

výluka f z práce lokauxto, mastrostriko, dopr.

trakfermo

výlupek m elsxeligajxo, přen. darebák fripono

vyluštit dok. hádanku solvi, hrách a pod. el-

gusxigi

vymačkat dok. elpremi

vymáhání n postulado, ekzekuci(ad)o, ~

žalobou práv. plendumado

vymáhat ned. 1 žádat postuli 2 soudně, žalo-

bou eldevigi, plendumi, exekučně ekzeku-

cii, # ~ na někom peníze postulegi / de-

vigi monon de iu, expr. melki monon el iu,

viz též vymoci

vymámit dok. trompe elpetigi

vymanit se dok. liberigi sin (el)

437 vynález

vymazat dok. smazat forvisxi, zrušit nuligi,

forigi, práv. elregistrigi, forstreki, hlínou

sxmiri, gumou gumskrapi, forgumi, ~ smo-

lou pecxi

výměn/a f sxangxo, ~a peněz monsxangxo,

~ný sxangxa, ~né kolo sxangxrado

výměnek m eksmastra rezervajxo / logxejo

výměník m sxangxaparato, sxangxilo, ~ tepla

tech. vatro, varmotransigilo

vyměnit/ dok. (inter)sxangxi, # ~ figuru za

dámu ve hře damigi, ~elný sxangxebla

výměnkář(ka) m (f) eksmastr(in)o

výměr m 1 rozhodnutí ve správním řízení de-

kreto, decido 2 vyměření plochy difino de a-

reo, výměra areo 3 definice difino

výměra f plochy areo, ~ trestu grado de pu-

no, viz též výměr 1, 2

vyměřit dok., vyměřovat ned. (el)mezuri,

konstati la areon, plenmezuri, poukázat

asigni, ~ důchod dekreti pension / emeri-

turon

vyměřování n mezurado

vymést dok. vymetat ned. forbalai, elbalai, ~

krb / kamna skrapi kamenon

výměšek, výměsek m biol. sekrecio

vyměšování n sekreciado

vyměšovat ned. ekskrecii, sekrecii, eks-

krementi, ~ exsudát lék. eksudi

výmět(ek) m ekskremento, brak senvalorajxo

vymezení n limigo

vymezit dok. určit hranice limdifini, limfiksi,

přesně určit význam apod. difini, determini

vymílání n geol. erozio, obilí aj. muelproce-

vymílat ned. muel(proced)i, geol. erozii

výminečn/ý escepta, ~ě escepte, viz též vý-

jimečný

vymínit si dok. kondicxi, rezervi al si

výminka f kondicxo, rezervo

vymírat ned. formorti

vymísit dok. těsto traknedi

vymítat ned. myt. zlé duchy ekzorci

vymizet dok. malaperi

vymknout dok. elartikigi, ~ se dok. elgliti,

eskapi

vymknutí n lék. luksacio, podvrtnutí artik-

tordo

vymlácen/ý zvl. tech. funkcie eluzita / per-

turbita, obilí drasxita, ~é obilí drasxajxo

výmlat m drasxado

vymlátit dok. obilí drasxi

vymlít dok. břeh erozii, abrazii, obilí mu-

el(proced)i

vymlouvat ned. persvadi ne fari ion, ~ se

ned. elturnigxi, elturni sin

výmluv/a f elturnigxo, ~ný i přen. elokventa,

lertparola, ~nost f elokvent(ec)o

vymoci, vymoct dok. 1 vyžádat souhlas (el)-

postuli, eldevigi 2 exekucí ekzekucii 3 ža-

lobou elplendumi 4 dluh reenspezi

vymočit dok. máčet trempmoligi, ~ se dok.

močit urini

výmol m rokle, strž ravino, na cestě kavo,

kratereto

vymotat se dok. elvindigxi

vymoženost f akirajxo

vymrštit dok. eljxet(eg)i, ~ se jxetegi sin,

saltlevigxi

vymřít dok. formorti, forperei

vymst/ít se dok. rebati / turni la vengxon, # to

se mi ~ilo tio turnigxis kontraux min, mi

punigxis pro tio

výmyk m sport. felgo

vymykat ned. elarktikigi, viz též vymknout,

~ se ned. eviti, eligxi, elgliti

výmysl m elpens(ajx)o, fabelajxo

vymyslet dok., vymýšlet ned. elpensi, in-

venti, ~ si ned. fantazii, fikcii

vymyšlený elpensita

vymýt dok., vymývat ned. lavpurigi, chem.

elui

vymýtit dok. senarbigi, přen. elimini

vymývací: ~ prostředek lava / elua rimedo

/ likvo

vynadat dok. riprocxadmoni, skold(acx)i (ně-

komu iun), hrubě insulti (iun)

vynahradit dok. kompensi (někomu něco

ion al iu)

vynakládat ned. elspezi, investi, ~ úsilí

klopodi

vynález m invent(ajx)o, eltrovo, ~ce m in-

ventinto, inventisto

vynalézavý

438

vynalézavý inventema, eltrovema

vynalézt, vynalézat ned. inventi, eltrovi

vynaložit dok.viz vynakládat

vynasnažit se dok. strebi, peni, klopodi

vynášet ned. elportadi, suprenportadi, ~ zi-

sk doni profiton, ~ rozsudek verdikti,

publikigi verdikton, # ~ do nebe gloraltigi

gxis la cxielo, apoteozi, viz též vynést

výňatek m ekstrakto, fragmento, tekstero

vyndat dok., hovor. vyndávat, vyndavat

ned. elpreni, ~ z kapsy elposxigi

vynechat dok., vynechávat ned. ellasi, man-

kigi, o stroji de tempo al tempo malfunk-

cii, intermite malfunkcii, ~ vyučování fo-

resti en la lernejo, # paměť často vyne-

chává la memoro ofte strikas

vynést dok. elporti, suprenporti, tajně sxtel-

elporti, ~ kartu elmeti la karton, ~ trum-

fy atuti, viz též vynášet

vynětí n elpreno, lék. ektomio, ~ krčních

mandlí tonsilektomio

vynikající eminenta, elstara, bonega, dis-

tinginda, ~ osobnost elstarulo, eminentu-

lo, ~ řeč oratorajxo, ~ vlastnost elstareco

vyniknout dok., vynikat ned., superi, dis-

tingigxi inter, elstari, eminent(igx

)i, domini,

majstri

vynoření n elmergo, odb. emergxo

vynoř/it elmergi, ~it se dok., ~ovat se ned.

malmergigxi, suprenigxi, elmergigxi, odb., fyz.

emergxi, z vody elakvigxi

výnos/ m 1 nařízení dekreto, ordono, edikto,

decido 2 zisk profito, ekon. enspezo 3 výtě-

žek fruktumo, rikolt(rezult)o, produk-

tokvanto, hektarový ~ rikolto po unu

hektaro, elhektara rikoltkvanto, ~ný en-

speziga, profitdona, fruktodona, produkti-

va, ~nost f produktiveco

vynutit dok., vynucovat ned. eldevigi, el-

trudi

vyobcování n ekskomuniko

vyobcovat dok. ekskomuniki

vyobrazení n ilustrajxo, desegnajxo, bildo

vyostřit: ~ diskusi akrigi la diskuton

vypáčit dok. elrompi, perforte malfermi

výpad m atak(elir)o, invado, sport. fento

vypad/nout dok., ~ávat ned. elfali, # jako

by mu z oka ~l li estas lia vivanta portre-

to, ~ni! expr. pafu vin for!, forpafigx

vypadat ned. mít podobu aspekti, sxajni, havi

aspekton, ~ jako havi aspekton de / kva-

zaux, ~ krásně beli

vypálit dok. forbruligi, lék. kauxstikizi, ~ z

pušky ekpafi, ~ značku brulmarki, brul-

stampi

výpar/ m, ~y pl. haladzo, elvaporajxo

vypárat dok. malkudri

výparník m vaporigilo

vypařit se dok. i přen. elvaporigxi, forvapo-

rigxi

vypátrat dok. elesplori, esplortrovi

vypěstovat dok. kulturi, ~ novou odrůdu

eduki novan varion

vypětí/ n strecxiteco, strecxigxo, # s největ-

ším ~m kun la plej granda strecxeco

vypínač m sxaltilo, konektilo, kolébkový ~

baskulsxaltilo

vypínat ned. elsxalti, ~ se ned. do výše levigxi,

montigxi, altigi sin, nad jiné fanfaroni, fieri,

gaskoni, ostenti

vypiplat dok. (zorge) elfari / elkovi

výpis m eltirajxo, elskribajxo, ~ z trestního

rejstříku elskribajxo el punregistro, ~ z

účtu ekon. kont(o)eltiro

výpisek m ekstrakto

vypískat dok. prifajfi

vypisovat ned. elskribi, ekstrakt(ad)i, popi-

sovat priskribi, ~ volby fiksi la daton de

elektado / balotado

vypít dok. eltrinki, ~ na ex eltrinki per unu

tiro

vyplacen/ě sděl. afrankite, ~ý afrankita

vyplácet ned. (el)pagi, dopis afranki, ~ se

havi valoron, esti avantagxa, ~ apanáž apa-

nagxi, ~ důchod pensii, emerituri

(někomu iun), ~ mzdu elpagi salajron, #

to se nevyplácí tio ne (pen)valoras, tio ne

valoras la penon

vypláchnout dok. (si ústa) gargari (la bu-

sxon), ~ žaludek sifoni la stomakon

vyplakat se dok. satplori

vyplašit dok. fortimigi

výplata f (el)pago, hovor. mzda salajro

439

výprodej

vyplatit dok. elpagi, elacxeti, ~ mzdu salajri,

~ zálohu parte antauxpagi, ~ se dok. esti

avantagxa, # ~ někoho holí prilabori iun

per bastono

vyplavat dok. elnagxi

vyplavit dok. forlavi; koně vadigi, vadbani

vypláznout dok. eletendi, montri / elsxovi /

elbusxigi (jazyk la langon), vyplazený psí

jazyk m elpendanta hunda lango

vyplenit dok. dezertigi, elrabi, prirabi

vyplet dok. elsarki, elradikigi

výplet m retajxo

vyplít dok. 1 viz vyplet 2 viz vyplivnout

vyplivnout dok. elkracxi

výplň/ f plenigajxo, ~kový úhel mat. suple-

mento

vyplnit dok., vyplňovat ned. plenigi, splnit

plenumi, ~ se plen(um)igxi

vyplout dok., vyplouvat ned. ekiri, ekveturi,

forveturi, eknavigi

vyplýtvat dok. malsxpari, disipi, hýřením

fordibocxi, lit. prodigi

vyplýv/at ned. rezulti, sekvi, # ~á z toho el

tio sekvas, ~ající ze závěti rezulte el tes-

tamento

vypnout dok. světlo mallumigi, malsxalti, el-

sxalti, napnout síly strecxi, ~ spojku mal-

klucxi

výpočet/ m kalkul(ad)o, přibližný / hrubý

~ proksimuma elkalkulo, proksimumado,

~ní počítačový komputa

vypočítat dok. elkalkuli, ~ diferenciál dife-

renciali, ~ úhel goniometri

vypočítavý profitema kaj kalkulema

vypojit dok. malkonekti, malkontaktigi,

malsxalti

vypomáhat ned. (inter)helpi, vzájemně si ~

helpi unu la alian

výpomoc/ f helpo, subteno, ~ný helpa,

provizora

vypořádání n (fin)kvitigo, interkvitigo

vypořádat dok. fari ordon, ~ se dok. kvitigxi

(s kým kun iu), (kun)ordigi (s čím ion)

výpotek m lék. eksudajxo

vypotřebovat dok. forkonsumi

vypouklý konveksa

vypouštět ned. viz vypustit

výpověď f eldir(ajx)o, deklaro, u soudu de-

pozicio, ~ smlouvy cxesigo / nuligo de

kontrakto, ~ z práce maldungo, # dát ~ z

práce maldungi(ři), dostat ~ z práce esti

maldungita

vypovědět dok. (el)diri, deklari, ~ ze země

ekzili, ~ poslušnost rifuzi obei, ~ smlou-

vu nuligi kontrakton, ~ válku deklari

militon, # to nelze ani ~ tion oni ne povas

ecx diri

vypovídat ned. svědecky atesti, u soudu de-

pozicii, viz též vypovědět

vypracovat dok. ellabori, prilabori, ~ se

dok. ellaborigxi

vyprahlý sekega, pustinný arida

vyprahnout dok. trosekigxi, sekegigxi

výprask m batpuno, holí bastonado, dostat

~ ricevi batpunon / bastonadon, # dát /

uštědřit výprask batregali, travergi

vypráskat dok. batregali, elvipi

vyprášit dok. senpolvigi

vyprat dok. lav(purig)i

výprav/a f sport. karavano, vědecká, voj.

ekspedicio, div. enscenigo, scenarangxo,

křížová ~a krucmilitiro, loupežná ~a rab-

irado, ~ce m ekspedisto, ~čí m ekspedisto,

nám. kajestro, ~na f zboží ekspedejo

vyprávě/č m rakontanto, ~ní n rakontado,

dílo rakontajxo

vypravení n ekon. ekspedo

vyprávět ned. rakonti, vymýšlet si fabel(ad)i,

~ pohádky fabeli, ~ bajky fabli

vypravit dok. ekspedi, forsendi div. en-

scenigi, scenarangxi, # ~ se na cestu pre-

pari sin por veturo, ekvojagxi

výpravn/a f ekspedejo, ~ý div. dekoraci-

ricxa, pompa lit. eposa

vyprázdnit dok. malplenigi, vakigi, ~ se

malplenigxi

vyprchat dok. o prchavých látkách volatile

malaperi / efiki, vypařit se forvaporigxi, el-

vaporigxi, sublimi, disigxi, i přen. forpasi

vyprod/áno elvendite, disvendite, ~at dok.

elvendi, disvendi, forkomerci, ~at se el-

vendigxi

výprodej m likvida vendo

vyprosit 440

vyprosit dok. elpeti, ~ si petakiri

vyprostit dok. liberigi, senkatenigi, ~ se dok.

liberigxi, senkatenigxi

vyprovodit dok. akompani

vypršet dok. déšť cxesi pluvi 2 přen. o čase

uplynout (for)pasi, forflui 3 lhůta finigxi

vypsat dok. 1 citát z knihy aj. elskribi, kopii

2 uvést jméno aj. citi, prezenti, noti 3 kon-

kurs, odměnu skribanonci, proklami 4 spo-

třebovat psací prostředek forskribi 5 po-

drobně sdělit priskribi

vyptat se dok., vyptávat se ned. demandi,

informigxi (na koho pri iu)

vyptávání n demandado

vypučet dok. sxosi, burgxoni

vypudit dok. elpusxi, elpeli, ~ manželku

práv., hist. repudii

vypůjčit dok. prunti, ~ si pruntepreni

výpůjčka f prunt(opren)o, elpruntajxo

vypuklina f gxibajxo

vypuklý fyz., opt. konveksa, ~ úhel konvek-

sa / transobtuza angulo

vypuknout dok. eksplodi, # vypukla

vzpoura ribelo eksplodis

výpust f ellasejo, tralasejo, zařízení ellasilo

vypustit dok. ellasi, eligi, z kohoutku elkra-

ni, z nádoby eluji, tekutinu ze stroje dreni, #

~ draka lancxi / flugigi kajton, ~ kos-

mickou loď startigi / lancxi spacsxipon, ~

duši eligi sian animon

výpustka f lit. elipso

vypuštění n ellaso, liberigo, ~ hlásky /

slabiky lingv. sinkopo, uprostřed slova též

apokopo, na konci elizio

výr m zool. gufo

vyrábět ned. produkti, elfari, strojně, v to-

várně uzini, fabriki

vyrašit dok. sxosi, burgxoni

výraz m esprimo, obličeje mieno, heslovitý ~

frapvorto, hovorový ~ komunlingva es-

primo, hrubý ~ vulgarismo, odborný ~

termino

výrazový esprim(igx

)a, ~ prostředek es-

primilo

vyrazit dok. elpusxi, o rostlině ekgxermi, s

chutí začít elani, # ~ ze sebe elpusxi el si, ~

dveře trarompi la pordon, ~ s někým

dveře forpeli iun tra la pordo, ~ zub el-

bati denton, ~ na cestu ekiri, ekvojagxi,

ekmarsxi, ~ se o vyrážce erupcii

výrazn/ý frapanta, esprimforta, esprim(o)-

plena, precizesprima, kontrastní reliefa, #

~ý podíl reliefa parto, ~é rysy obličeje

skulptindaj formoj de vizagxo, ~ý sloh im-

presoplena stilo, ~ě frapante, ~ě se odli-

šovat kontrasti

vyrážet ned. viz též vyrazit; 1 výhonek, odnož

bot. sxosi, rašit sprosi 2 tech. probíjet sxtanci

výražka f gastr. fajna faruno

vyrážka f lék. ekzantemo, erupcio, dermato-

výrob/a f produktado, tovární fabrikado,

obecně elfarado, ~a na běžícím pásu, pá-

sová ~a cxenproduktado, sériová ~a seria

p., ~ce m produktanto, produktisto, faristo

výrobek m produkt(ajx)o, fabrikajxo, ellabo-

rajxo, elfarajxo, ~ z vrbového proutí sali-

kajxo, vimenajxo, ~ ze dřeva lignajxo, prů-

myslový ~ industriajxo, # ~ výborné ja-

kosti pintkvalita p., p. de alta klaso

výrobna f tovární produktejo, obecně elfare-

jo, ~ energie energi-centralo, ~ lihovin

distilejo, ~ prken segejo, ~ střešních ta-

šek tegolfarejo, ~ sudů barelfarejo

vyrobit dok. fabriki, produkti, profilově

profiligi, viz též vyrábět

výrobní elfara, produkt(ad)a, ~ cena pro-

dukta prezo, ~ nástroj produktilo, ~ pro-

středky produktadrimedoj

výroč/í n datreveno, ~ní datrevena

výrok m 1 vyjádření eldir(ajx)o 2 prohášení

deklaro 3 rozhodnutí decido, rezolucio 4

průpověď sentenco 5 mat. propozicio, ne-

pravdivý ~ mat. falsa propozicio, soudní

~ verdikto

výron m výtok elversxigxo, elfluo, krevní ~

lék. hematomo, ~ lávy elfluo de lafo

výronek m tech. bavuro

výrostek m neplenkreskulo, adoleskanto,

bubo

vyrovnaný repagita, finančně kvita, duševně

ekvilibrita, trankvila, egalanima, ~ hlas e-

gala vocxo

441

vyskytovat

vyrovn/at dok., ~ávat ned. egaligi, napřímit

rektigi, dluh repagi, kviti, kompensi, řadu

rektigi spor (re)akordigi (konflikton), terén

ebenigi (terenon), rozdělováním proporcii-

gi, ~ účet reguligi konton, vyrovnávat

přenos fyz. konvekti, # ~ se dok. egaligxi,

kvitigxi (al iu, kun io)

vyrovnávací rektiga, ~ paměť inf. bufro

vyrozumění n komprenigo, komuniko, scii-

vyrozumět dok. pochopit kompreni, oznámit

komuniki, sciigi, anonci, upozornit averti,

avizi

vyrůstat ned. (el)kreski

výrůstek m gxibajxo, lék. elkreskajxo, hlíza tu-

bero, měkký ~ anat. karunklo

vyruš/it dok., ~ovat ned. gxeni, # ~it z práce

(inter)rompi ies laboron, nedej se ~it ne

gxenu vin (pro mi)

vyrvat dok. elsxir(eg)i

vyrýt dok., vyrývat ned. rýčem elfosi, sxpati,

rydlem elcxizi, gravuri, um. gilosxi

vyřadit dok. eligi, forigi, flankenmeti, elvi-

cigi, zboží formeti varojn

vyřazení n eligo, forigo, typo. impozo, sport.

nokauxto

výřečný elokventa

vyřešení n solvo

vyřešit solvi, ~ otázku solvi / decidi de-

mandon

výřez m eltrancxo, ~ v zárubni pro západku

serurbusxo

vyřezaný skulptita

vyřezat dok., vyříznout dok., vyřezávat ned.

eltrancxi, řezbářsky skulpti, ~ vrub nocxi

vyřídit dok., vyřizovat ned. vzkaz transdoni,

diri, mesagxi, vykonat plenumi, obstarat pri-

zorg(ad)i, rozhodnout decidi, rozřešit solvi,

projednat pritrakt(ad)i (ion kun iu), skončit

fini, likvidi

vyřítit se dok. amase eliri, sin antauxenjxeti,

elruligxi, zaútočit eksturmi

vyřknout dok. eldiri

výsada f privilegio, na parohu brancxo de

kornaro

výsadek m bot. plantaro, plantitajxo, kulti-

vajxo, voj. avanctrupo, vzdušný ~ parasxuta

trupo

vysadit dok. posadit nahoru suprensidigi,

rostliny planti, typo. komposti, o motoru

malfunkcii, panei, nový živočišný druh

setligi, ~ dveře delevi pordon

výsadkář m parasxutisto

výsadní privilegia

vysát dok., vysávat ned. elsucxi, vejce sorbi

vysavač m polvosucxilo

vysázet dok. viz vysadit, # vysázet peníze

sterni monon

výseč f mat. sektoro, kruhová ~ diskosek-

toro, s. de disko, kulová ~ globsektoro

vysedávat ned. sidpasigi

vysedat ned. viz vystupovat 3

vysedět dok. vylíhnout elkovi, prohloubit sid-

kavigi

vysednout dok. eliri (z el), ~ z vlaku el-

vagonigxi, eltrajnigxi, ~ z tramvaje forlasi

la tramon, eltramigxi

výsek m (hak)fragmento, forhakajxo, ~masa

hakado kaj vendado de viando

vyschlý sekigxinta, senakv(igxint)a

vyschnout dok. elsekigxi

vysídlen/ec m ellogxigito, ~í n ellogxigo

vysídlit dok. (amase) ellogxigi, translogxigi

vysílací elsenda, ~ vibrátor senda vibrilo

vysílač/ m, ~ka f sendostacio, dissendilo,

rozhlasový ~ radiodissendilo, televizní ~

televido-sendostacio, krátkovlnná ~ka

kurtonda sendostacio

vysílání n elsendado, disauxdigo, emisio,

rozhlasové ~ radiodisauxdigo

vyslat dok., vysílat ned. (el)sendi, dissendi,

fyz., sděl. emisii, pouze sděl. telesendi, do

zastupitelského orgánu deputi, oddíl zvl. voj.

tacxmenti

vysílit dok. senfortigi, malfortigi

vysilující senfortiga, malfortiga

vyskočit dok., vyskakovat ned. elsalti, sal-

tlevigxi, ze sedu / dřepu saltlevigxi

výskat ned. gxojkrii

výskyt m apero, ekzisto, trov(igx

výskytiště n trovloko, trovejo, bot. kreskejo

vyskytovat se ned. aperi, trovigxi, často se ~

densi

vyslanec 442

vyslanec/ m diplomata sendito, plenrajtigita

ministro, obecně, posel sendito, ~tví n le-

gacio

výsledek m rezult(at)o, nerozhodný ~ sen-

decida rezulto

výslednice f mat. rezultanto

výsledný rezulta, ~ vektor fyz. rezultanto

výslech m auxskultado, pridemandado, enke-

tado, práv. esplordemand(ad)o, auxs-

kult)ad)o, pridemando

vyslechnout dok. auxskulti, viz též vyslýchat

vysloužil/ý emerita, ~ec m penzista emerito,

voj. i přen. veterano

vysloužit si dok. (por)serve ricevi, ~ si od-

měnu / pomluvu elmeriti rekompencon /

ironicky kalumnion

vyslov/it dok., ~ovat ned. eldiri, esprimi, lin-

gv. elparoli, prononci, vyjádřit slovy vortigi,

~it rozhodnutí / rozsudek eldiri decidon

/ verdikton

výslovn/ě eksplicite, ~ost f lingv. elparolo,

prononc(ad)o, chybná ~ost mankohava

prononc(ad)o, misprononc(ad)o, fusxpro-

nonco, ~ý eksplicita

výslu/ha f, ~žka f 1 dobrovolná odměna, úpla-

ta gratifiko 2 dar donaco 3 odměna za

služby kromsalajro, servopremio 4 viz dále

výslužba

výslužb/a f emeriteco, pensiigxo; veřejně

správní vyrovnání meritajxo, dát do ~y

emeritigi, jít do ~y emeritigxi, pensiigxi,

pensiuligxi

výslužné n (emerita) pensio

vyslýchání n práv. auxskultado

vyslýchat ned. pridemandi, obviněného ek-

zameni, esplordemandi, práv. auxskulti, viz

též vyslechnout

vyslyšet dok. 1 vyslechnout auxskulti 2 splnit

prosbu / přání elauxdi

vysmát se dok. 1 posměšně moki, rikani, eks-

plodi per rido 2 dosyta se nasmát satridi,

ridi gxissate, # nedej se ~ ne ridindigu vin

výsmě/ch m moko, rikano, blago, mokrido,

~šný moka

vysmívat se ned. viz vysmát se 1

vysmrkat se dok. mungi

vysoce alte; ~ postavená osoba mosxtu-

l(in)o, ~ účinný / výkonný tech., ekon. alt-

rendimenta

vysočina f montetaro, montareto, monteta

regiono, alta / montara lando, altlando,

altregiono, altplatajxo

vysok/ý alta, postavou altstatura, postavením

altpostena, supera, ~ý úřad granda ofico,

~ý věk granda agxo, ~á bota boto, ~á pec

altforno, ~é ceny salitaj prezoj, ~á spo-

třeba altgrada konsumo, ~ého stupně alt-

grada, # zboží ~é kvality unuarangaj varoj

Vysoké / Nízké Tatry zeměp. Altaj / Malal-

taj Tatroj

vysoko/ alte, ~frekvenční altfrekvenca,

~školák m altlernejano, ~školský altler-

neja, ~napěťová(é) linka / vedení alt-

tensia lineo, ~pecní horní struska tech.,

skorio

výsost/ f 1 vznešenost majesteco 2 titul (alta)

mosxto, maesto 3 oblast vysoko položená al-

teco, ~ný suverena

vysoušeč m sekigilo, ~ vlasů harsekigilo,

feno

výspa f sxero; sablajxo; lit., společensky, vzdá-

lené místo insulo, antauxa / lasta posteno

vyspat se dok. satdormi

vyspěl/ý matura, evoluinta, vyvinutý např.

průmysl evoluinta, altnivela, rozumově

mensforta, výrobek evoluigita, ~ost f matu-

reco

vystát: nemohu ho ~ mi ne kapablas lin

toleri

výstav/a f ekspozicio, foiro, ~iště n ekspo-

ziciejo, foirejo, eksponejo, foireja kampo,

~ní ekspozicia

výstavba f konstruado, stavba konstruo, by-

tová ~ logxeja konstruado

vystav/it dok., ~ovat ned. 1 vyložit eksponi,

ekspoz(ici)i 2 vyhotovit pretigi, (plen)-

skribi 3 průkaz, doklad, fakturu eldoni, # ~

se nebezpečí riski dangxeron, elmeti sin al

dangxero, ~ někoho nebezpečí smrti meti

iun en dangxeron de morto, ~ směnku trati,

~ obrazy eksponi bildojn / pentrajxojn

443 vyšetřit

vystavov/ání n ekspon(ad)o, ~atel m ekon.

eksponanto, ekspozicianto

vystěhov/alec m elmigrinto, ~alecký elmi-

gra, ~alectví n elmigrado, emigracio, ~ání

n emigracio, elmigro

vystěhovat dok. ellogxigi, ~ se ellogxigxi, ze

země elmigri, ~ z domu eldomigi

vystihnout dok. trafi, trafe priskribi / es-

primi, ~ jádro věci tiri la medolon

výstižný trafa

vystlat dok. slamou aj. sterni (per pajlo)

vystoup/ení n nahoru suriro, ascendo, div.

prezentigxo, ~it dok. nahoru suriri, supreni-

ri, ascendi, ven dopr. elvagonigxi, elsxipigxi,

eltramigxi, z břehů elbordigxi, div. prezentigxi,

debuti, z organizace eks(an)igxi, eksmem-

brigxi, projevit nesouhlas ataki (proti ně-

komu iun), starigxi (kontraux iu), z vnitřku

ven eksterigxi, ~it z mnišského řádu náb.

eksmonahxigxi

výstra/ha f averto, ~žný averta, ~žné zaří-

zení n avertilo

vystrčit dok. elsxovi

výstroj f ekipajxo, armajxo, lyžařská ~

skiekipajxo

vystružit dok. tech. alezi

výstružník m alezilo

výstředn/í ekstravaganca, ekscesa, eks-

centra, chovat se ~ě ekstravaganci, ~ost

výstřední chování f ekstravaganco, ekzalti-

gxvýstředn/ý mat. discentra, ~ost f mat. excen-

tricita discentreco

výstřel m (ek)pafo

výstřelek m dibocxajxo, eksceso

vystřelit dok. pafi, # ~ si z někoho blagi

iun, ~ raketu pafi raketon

výstřih m eltond(ajx)o, eltrancx(ajx)o, šatů

dekolt(ajx)o, hluboký ~ profunda / mala-

vara dekoltajxo

vystříhat se dok. gardi sin, eviti

vystřihnout dok. eltondi, strojem sxtanci

vystřihovánka f eltonda ludo / puzlo

vystřiknout dok., vystřikovat ned. (el)sxpru-

c(ad)i

vystřízlivět dok. malebriigxi, sobrigxi, ze sna, z

iluze senrevigxi, seniluziigxi

výstřižek m eltrancxajxo, (paper)eltondajxo, ~

z novin gazeteltrancx(ajx)o, gazeteltondajxo

výstup/ m 1 vzhůru supreniro, ascendo 2 z

vnitřku eliro 3 div. sceno 4 hádka disputo 5

ze společenství eksigxo, ~ z tramvaje el-

tramigxo, ~ek m elstarajxo, arch. listelo,

korbelo

vystupovat ned. 1 chovat se konduti 2 v po-

době vidigxi en formo 3 z vozu elvagonigxi,

eltramigxi, elbusigxi, ~ na veřejnosti pre-

zentigxi publike

vystydnout dok. malvarmigxi

vysunout dok. elsxovi, ~ spojku malklucxi

výsuvný: ~ žebřík sxoveskalo

vysvěcení n náb. konsekro

vysvědčení n atesto, diplomo, doklad atesti-

lo, konfirmilo, maturitní ~, ~ dospělosti

abiturienta diplomo, očkovací ~ atesto

pri vakcinado

vysvětit dok. na kněze ordini

vysvětl/ení n klarigo, ekspliko, podat ~ení

doni klarigon, ~ivka f klarigo, gloso, noto,

~it dok., ~ovat ned., klarigi, ekspliki, pří-

kladem ekzempli, komprenigi, ~it se dok.

klarigxi, komprenigxi

vysvitnout dok. např. slunce ekbrili, eklumi,

stát se zřejmým montrigxi

vysvobodit dok. liberigi, savi

vysvobození n liberigo, savo

vysychat ned. sekigxi

vysypat dok. elsxuti, dopr., stav. dumpi

výsypka f stav., tech. sxutilo

výš/, ~e 1 příslovce pli alte(n) 2 f alteco, #

~e jmenovaný supre menciita ( citita, od

5 Kčs ~e de kvin kronoj supren ~, ~e f

alto, pták letí ve ~i birdo flugas en alto,

ve ~i sto korun en la sumo de cent kronoj

vyšetření n esplor(ad)o, enketo, ekzameno,

lékařské ~ kuracista esplor(ad)o / kontro-

vyšetřit dok., vyšetřovat ned. esplori, enke-

ti, lék. diagnozi, ~ hmatem trapalpi, pri-

palpi, ~ poklepem perkuti, ~ poslechem

priauxskulti, auxskultumi, stetoskopi

vyšetřovací

444

vyšetřovací esplora, enketa, ~ komise

esplorkomisiono, ~ vazba esploraresto,

esplorejo

vyšetřování n esplorado, obviněného enketo

vyšetř/ovatel m, ~ující m enketisto, ~ující

soudce esplorjugxisto

výšina f altajxo

vyšinout dok. flankensxovi, devojigi, ~ se z

kolejí elreligxi

vyšíva/čka f brodistino, ~ný brodita, ~t

ned. brodi, # ~t obraz v kruhovém rámu

tamburbrodi

výšivka f brodajxo

výšk/a f alt(ec)o, vyvýšenina altajxo, geome-

trického obrazce / tělesa ortanta streko, or-

tanto, nabírat ~u let. soari, nadmořská

~a zeměp. altitudo, ~a podjezdu průjezdní,

světlost pasalto, # letět ve výšce flugi en

alto, skok do ~y sport. altosalto

vyškolit dok. instrui, instrukcii

výškrab m lék. abrazio, skrapado, elkavigo

vyškrabat dok. elgrati

vyškrtnout dok. elstreki, forstreki

vyškvařit dok. fandi grason, grivigi lardon

vyšlapan/ý piedpremita, ~á cesta batita /

pasxpremita vojo

vyšlapat dok. pasxpremi, irebligi, ~ cestu

(pied)bati / pasxpremi vojon

vyšlechtit dok. bredi (per selektado aux / kaj

krucado), plibonigi, nobligi

vyšlý: ~ z módy eksmoda

vyšňořit dok. paradvesti, paradornami

vyšroubovat dok. malsxrauxbi

vyšší pli alta, nadřazený supera

výt ned. hojli, tirboji, jelpi, jako vlk hurli

vytáčka f elturnigxo, cxirkauxparolo

výtah m zdviž lifto, na obilí elevatoro, výpis

eltir(ajx)o, ekstrakto, zákona, článku resumo

vytáhlý altkreska, longstatura

vytáhnout dok., vytahovat ned. ven eltiri,

elsxovi, do délky etendi, nahoru suprentiri, z

vnitřku eligi, eltreni, # ~ někoho z bláta

eltiri iun el koto

vytahovat se ned. 1 pyšnit se fieri, fanfaroni,

gaskoni, pav(ad)i 2 do délky etendigxi

vytápění n hejtado, ~ parou vaporhejtado

vytápět ned. viz vytopit

vytasit dok. zbraň elingigi

výtažek m ekstrakto, eltirajxo, získat ~

ekstrakti

vytčený: ~ cíl difinita celo

vytéci dok. elflui

výtečný bonega, eminenta, virtuoza

vytěrák/ m tech. skovelo, čistit ~em sko-

veli

vytesaný skulptita, zvl. sekyrou cxarpentita,

elhakita

vytesat dok. řezbář, sochař skulpti; tesař

(el)cxarpenti; obecně elhaki

výtěžek m profito, gajno, ekspluato, v země-

dělství fruktumo, chem. rikolto

vytěžit dok. ekspluati, elfari, přen. profiti,

gajni

vytírat ned. froti, tech. např. hlaveň, komín

skoveli, viz též vytřít

výtisk m ekzemplero, presajxo, kopiajxo

vytisknout dok. presi

výtka f riprocxo, skoldo

vytknout dok. riprocxi, s výčitkami, skoldi,

zdůraznit akcenti, substreki, vyjmout eligi,

# ~ si cíl starigi / difini celon, ~ před zá-

vorku mat. eligi antaux krampon, elporti el

krampo

výtlaček m rekremento

výtlak m flosforto, lodní ~ nám. kargoka-

pablo

vytloukat ned. elbati, # ~ klín klínem koj-

non per kojno elpeli / elbati; unu najlo el-

pelas alian najlon

vytočit dok. elturni, tekutinu z trubky elkrani,

# ~ telefonní číslo diski / kunmeti tele-

fonnumeron, ~ na hrnčířském kruhu

torni, ~ se z nesnází elturni sin, elturnigxi

vytopit dok. vyhřát hejti, ~ místnost hejti

cxambron, zaplavit superakvi

výtopna f lokomotiv-remizo

vytoužený sopirata, dezirata

vytrácet se ned., vytratit se dok. (sinsekve)

malaperi, konsumigxi

vytrénovaný trejnita

vytrhnout dok. elsxiri, voj. ekmarsxi, ekmiliti,

# ~ z kořene elradikigi

445 vyvěsit

výtrus/ m bot. sporo, ~nice f bot. sporangio,

pustulo

vytrval/ec m persistemulo, sport. longdis-

tanca kuristo, ~ost f harditeco, insisto, ~ý

persist(em)a

vytrvat dok. persisti

vytrysknout dok. elsxpruci, eksxpruci, # slzy

mu vytryskly li elversxis larmojn

vytržení n extáze ekstazo, být u ~ ek-

staz(igx

výtržn/ík m skandalisto, ekscesanto, eks-

cesulo, ordořenulo, ~ost f eksceso, skan-

dalo, perturbo de la publika ordo, prová-

dět ~osti ordogxeni, ordorompi, ekscesi

vytřepat dok. (el)skui

vytřeštit: ~ oči ekokulegi (na někoho iun)

vytříbený kulturita, fajna, delikata, ~ ko-

žich m tech. rafinita peltmantelo

vytřít dok. (for)visxi, frotpurigi, elfroti, el-

visxi, # ~ zrak přen. sapumi al iu la oku-

lojn

vytušit dok. subkompreni

výtvarn/ík m vidartisto, plastika / pentroar-

ta artisto, ensemblisto, ~ý plastika, ~é ře-

šení ensemblo, ~é umění vidarto, plasti-

kaj artoj

vytvářet ned., vytvořit dok. krei, estigi,

formi, verki, komponi, # ~ film verki fil-

mon, ~ klišé stereotipi, ~ konfederaci

konfederi, ~ kruh ringigi, ~ nový styl

krei novan stilon, ~ pahýl stumpigi, ~

předpoklady (k něčemu) dispozicii, ~

trust ekon. trustigi, ~ tvar perly krei per-

loformon

výtvor m kre(it)ajxo, lit. dílo verko, tech. pro-

dukto

vytyčit dok. starigi, difini, fiksi, ~ si cíl sta-

rigi / difini al si celon

výtyčka f geodetická vidvergo

vytýkat ned. viz vytknout

vyučený trejnita, ellerninta (metion)

vyučen/á f: dát za ~ou doni ateston pri

finlerno / lernado, přen., expr. puni / ad-

moni (někomu iun)

vyučit dok. finlernigi, instrui, ~ se řemeslu

(el)lerni metion

výuční metilerneja, ~ list metiista atesto

vyučovací instrua, ~ plán instruplano

vyučování n instruado, celodenní ~ tuttaga

instruado

vyučovat ned. instrui (někoho něčemu ion

al iu)

vyúčtování n kontado, kontoresumo

vyúčtovat dok. fakturi, meti en konton

vyučující m instruanto, instruisto

vyumělkovaný puca, ~ názor arte kreita

opinio

výusť f zvl. zeměd. viz výpust

vyústění f elfluo, elkonduko

vyústit dok. elflui, eligxi

využí/t dok., ~vat ned. utiligi, elprofiti,

profit(uz)i, použít apliki, dosyta fruktuzi,

vykogxistit, zneužít ekspluati, # ~t chvíle

kapti la momenton, ~t knihy z knihovny

cxerpi librojn el biblioteko, ~t příležitosti

profiti la sxancon, utiligi / kapti okazon, ~t

větru nám. gajni venton

využitelný zvl. tech., v hornictví ekspluate-

bla, (el)uzebla

využití n, využívání n uzo, aplik(ad)o, ši-

roké ~ vastmezura profituzo

vyvádět ned. elirigi, elkonduki, nahoru su-

prenkonduki, řádit furiozi, ekscesi, vý-

středně ekstravaganci

vyválet dok. (volve) ruligi, ~ těsto rulknedi,

~ se ruligxi

vyvalit dok. elruli, # ~ oči largxe malfermi

okulojn

vývar m řidší buljono, hustší konsomeo, vo-

da po vaření masa brogajxo

vyvářet, vyvagxovat ned., vyvařit dok. bol

purigi, vyluhovat varem dekokti, sterilizovat

sterilizi, ~ se bolvaporigxi

vyváznout dok. eskapi, savigxi, eliri sen fra-

kaso el granda embaraso, ~ z boje eskapi

el batalo

vývažek m pezaldono

vyvážet ned. odvážet forveturigi, exportovat

eksporti

vyvážit dok. egaligi pezon

vyvěsit dok., vyvěšovat ned. elpendigi, vy-

hlášku aj. diskonigi, ~ vlajku / vlajky

pendigi flagon / flagojn, flagi

vývěska 446

vývěska f afisx(tabul)o, avizotabulo, elpen-

dajxo, vitrino

vývěsný elpenda, afisxa

vyvést dok. odvést jinam forkonduki, spáchat

fari, kulpi (něco pri io), ~ někoho aprí-

lem fari aprilan sxercon

vyvětrat dok. aerumi, ventoli, o nápoji sen-

gustigxi, perdi guston

vyvíjecí: ~ lázeň rivelbano

vyvíjet ned., vyvinout dok. evoluigi, ~ úsilí

fari / efektivigi strebadon, ~ se evolui,

progresi

vyvinutý evoluinta, evoluigita

vyvlastnit dok. ekspropriet(ig)i

vývod m dedukto, konkludo, lék. eldukto, el.

borno

vyvodit dok.i ned. konkludi, tiri, fil. dedukti,

~ závěr rezulti, induktivně indukti, ~ dů-

sledky eltiri konsekvencojn

vývoj/ m evolu(ad)o, ~ový evolua

vývojka f rivelbano, rivelantajxo

vývojnice f opt. rivelilo, rivelujo

vyvolání n 1 hlasité alvoko, elvoko 2 vyba-

vení představy imag(ad)o, fantazia prezento

3 opt. rivel(ad)o

vyvolat dok., vyvolávat ned. představu, ven

elvoki, způsobit sekvigi, kauxzi, oznamovat

ekspondeklari, opt. riveli, provokovat pro-

voki, ~ dojem supozigi, ~ něčí hněv

eksciti ies koleron, ~ zájem inklinigi, ~

hádku naski disputon

vývoz/ m eksporto, ~ce m eksportanto, eks-

portisto, ~ní eksporta, ~ní úlevy eksportaj

faciligajxoj, ~ní zboží eksportajxo

vyvozování n rezonado, konkludado

vyvozovat ned. konkludi, dedukti, abstrakti,

rezoni, obecné závěry fil. indukti

vyvrácení n refuto

vyvrátit dok., vyvracet ned. faligi, strom el-

radikigi, větrem ventfaligi, námitky refuti,

zprávu dementi, malkonfirmi

vyvraždit dok. elmurdi

vyvrhnout dok., vyvrhávat ned., elgorgxigi,

kracxi, vnitřnosti senviscerigi

vyvrhel m elpelito, pario

vyvrcholení n kulmino, kulminacio, zvl. as-

tr. apogeo

vyvrtan/ý borita, ~á díra borajxo

vývrtka f korkotirilo

vyvrtnout dok. elartikigi, ~ si kotník e. al si

la maleolon, tordi al si la piedon

vyvrženec m pario

vyvyšovat se ned. orgojli

vyza f zool. huzo

vyzáblý skeleta

vyzagxov/ání n fyz. efluvo, ~at ned. elradii,

emani

výzbroj f armilaro

vyzbrojit dok. armi

výzdoba f ornamo, dekor(aci)o

vyzdobit dok. ornami, dekoracii

vyzdvihnout dok. levi, suprenigi, zdůraznit

akcenti, emfazi

vyzkoumat dok. esplor(trov)i

vyzkoušet dok. elprovi

výzkum m esplor(ad)o, ~ veřejného mínění

opiniosondo / enketado (pri la publika

opinio), ~ník esploristo, ~ný esplora, ~ný

ústav esplorinstituto

vyznač/it dok., ~ovat ned. signi, marki, ka-

rakterizi, ~ se ned. distingigxi

význačný distinginda, notinda, karakteriza,

tipa, elstara

význam m signifo

vyznamen/ání n honorigo, u zkoušky honora

mencio, řád ordeno

vyznamenat dok. honorigi, řádem ordeni, ~

se dok. eminentigxi

významný signif(oplen)a, grava, multsigni-

fa, osoba eminenta

vyznání n konfeso; náb. konfesio, bez ~

náb. senkonfesia, ~ lásky amdeklaro, ~ ví-

ry kredokonfeso, kredodeklaro

vyznat dok., vyznávat ned. konfesi, deklari,

malkasxi, ~ lásku deklari amon, ~ se dok. 1

z čeho konfesi sin 2 v čem esti sperta /

kompetenta (pri), bone koni (ion), esti

plenscia (pri io) 3 určit polohu / prostředí

orientigxi

vyznavač m konfesanto

vyznít dok. zvukově skončit finsoni; přen. za-

niknout, přestat perdigxi; projevit se rezulti-

gxi, manifestigxi, prezentigxi

447 vzdor

vyzout se dok. elsxuigxi

vyzpovídat dok. konfespreni

vyzradit dok. ~ tajemství perfidi sekreton

vyzrát dok. maturigxi, superruzi (na někoho

iun)

výztuha f tech. stego

výztuž/ f stav. armaturo, rigidigilo, provést

kruhovou ~ ringizi, ~ný stega, ~né lano

nám. stajo

vyztužit dok. stegi

výzva f alvoko, invito, proklamo, telefonní

~ telefona alvoko, ~ k vzájemnému utká-

ní defio

vyzvat dok. alvoki, inviti, instigi, # ~ něko-

ho aby něco udělal admoni iun al io, ~ k

boji defii, ~ mistra v boxu defii cxampio-

non de bokso, ~ k souboji elvoki al

duelo

vyzvědač/ m spiono voj. průzkumník skolto,

~ství n spionado, průzkum skoltado

vyzvednout dok. 1 levi, suprenigi 2 převzít ~

peníze maldeponi / elpreni / elbankigi /

malplasi monon

výzvědný esplora, spiona, skolta

vyzvídat ned. esplor(demand)i (na někom

iun), spioni

vyzvracet dok. elgorgxigi, elvomi, elsputi,

elstomakigi

vyzývat ned. alvoki, inviti; napomínat ad-

moni, nabádat instigi, provokovat provoki,

~ k účasti inviti partopreni

vyzývavý arog(em)a, aroganta, provoka

vyžád/ání n elpostulo, elpeto, ~at dok., vy-

žadovat ned. (el)postuli, elpeti, neprigi,

bezoni, ~at si petakiri (něco od někoho

ion de iu), ~at si oběti estigi viktimojn

vyždímat dok. eltordi, tordelpremi

vyžehlený gladita

vyžít se dok., vyžívat se ned. vivgxui, # vyží-

vá se ničením li elvivigxas en detruado

výživ/a f nutr(ajx)o, vivteno, vivrimedoj, pro-

ces výživy nutrado, obecně nutroaferoj, dět-

ská ~a nutrajxo por beboj, nedostatek /

porucha ~y lék. karenco

výživn/é n alimento, vivtenpago, ~ost f nu-

tra valoro, ~ý nutr(oricx)a, nutriva, ~ý

žloutek m biol. vitelo

vyživování n nutrado

vzácnost f rarajxo

vzácný malofta, rara, altvalora, host kara,

multsxatata

vzadu malantauxe, en la profundo / fono

vzájemn/ý reciproka, ambauxflanka, ~á do-

hoda interkonsento, ~ost f reciprokeco,

interligiteco, mutualeco, ambauxflankeco,

~ě reciproke, ~ě podpůrný práv., polit.

mutuala

vzápětí tuj poste

vzbouřen/ec m ribelanto, ribelulo, ~í n ribe-

vzbouřit dok. ribeligi, ~ se (ek)ribeli, levigxi

kontraux

vzbudit dok., vzbuzovat ned. veki, ~ chuť

eksciti la apetiton, ~ naději naski espe-

ron, ~ úctu / strach inspiri respek-

ton/timon, ~ se dok. vekigxi

vzdálen/ost f distanco, mezera interspaco,

letová ~ost flugdistanco, ~ý malproksi-

ma, fora, dist(anc)a, longdistanca, být ~ý

distanci, ~á naděje fora espero, ~ější

posta, pli malproksima

vzdálit se dok. malproksimigxi, forigxi, foriri

vzdání se n zvl. náb. abnegacio

vzdát dok., vzdávat ned. 1 rezigni 2 es-

prim(ad)i, # ~ čest honori, respekti, fari

prezentadon, ~ dík esprimi dankon, ~ po-

ctu / hold omagxi, ~ chválu lauxdi, ~ partii

např. šachu rezigni partion, ~ se místa, zá-

pasu rezigni, rezignacii, eksigxi, nároku

abdiki, rezigni, demeti (pretendon), voj.

kapitulaci, špatnosti, odřeknout si forde-

cidi, zvl. náb. abnegacii

vzdech m (ek)řemo, suspiro

vzdechnout dok. ekgxemi, suspiri, viz též

vzdychat

vzděl/ání n, vzdělanost f klereco, klerigo,

klerigxo, instruiteco, edukiteco, kulturo,

~anec m klerulo, instruitulo, ~aný klera,

instruita

vzdělat dok., vzdělávat ned. klerigi, kulturi,

vědecky odborně erudi, ~ se edukigxi, klerigxi

vzdor/ m obstino, spit(ad)o, ~ný, ~ovitý

obstina, spitema, rezistema, ribelema

vzdor

448

vzdor příslovce, čemu spite (ion, al io), mal-

graux (io)

vzdorovat ned. rezisti al, spiti (iun), obstini

(en io), defii (ion)

vzduch/ m aero, tlak ~u aerpremo, ~ zdar-

ma senpaga aerado, # něco je ve ~u la

atmosfero estas iom strecxa, ~ový aera, viz

též vzdušný

vzducho/loď f aersxipo, aerostato, voj. zepe-

lino, ~plavba f aerveturado

vzduchoprázdn/o n fyz. vakuo, ~ý vakua,

senaera

vzduchotěsný hermetika

vzduchovka f aer(o)pafilo, aerfusilo

vzdušn/ý aerplena, aerricxa, aerabunda, ~á

čára rektdistanco, rektlinio, ~ý prostor

aerspaco, ~ý vír aerokirlo, ventokirlo

vzdušnice f hmyzu nervuro, dopr. pneuxa tu-

vzdychat ned., vzdychnout dok. (ek)gxemi,

suspiri, ve-spiri, toužit sopiri,( nad někým

/ něčím pri /al iu / io) sopirgxemi (pro io),

kňourat plorpepi, ahxi, ~ si dok. (sopire)

(ek)gxemi

vzejít dok. levigxi vzniknout ekesti, estigxi

vzklíčit ekgxermi, # z toho nevzejde nic

dobrého tio naskos / rezultigos nenion

bonan

vzepětí n elstarigxo, levigxo, ~ sil fortostrecxo,

viz též vzpínání

vzepnout se dok. zvl. o koni bauxmi, vzdorovat

ribeli, viz též vzpínat se

vzepřít dok. subapogi, sport. halter(lev)i, ~

se dok. levigxi kontraux, rezisti al, kontraux-

stari, spiti, oponi

vzestup/ m supreniro, ascendo, pokrok pro-

greso, ~ný suprenigxanta, progresa, ascen-

da, ~ný vývoj ascenda evoluo

vzetí n forpreno, voj. konkero, ~ do vazby

esploraresto

vzezření n aspekto, mieno, fiziognomio

vzhled m aspekto, mieno, nejistý sxajno, ~em

koncerne, ( k něčemu ion), ~ k tomu, že

konsidere, ke; rilate tion, ke

vzhlédnout ned., vzhlížet dok. ~ vzhůru su-

prenrigardi

vzhůru supren, # je už ~ li jam vekigxis /

levigxis, být ~ maldormi, ~ k ...! ek al ...!,

~ do práce! ek al laboro!, ruce ~! levu la

manojn!

vzchopit se dok. rekolekti la fortojn

vzít dok. (for)preni, dobýt (venko)preni, ~ s

sebou kunpreni, kunporti, ~ útokem /

ztečí sturmi, ~ za své perei, ~ za vděk

kontentigxi (něčím per io), ~ zřetel konsi-

deri (na něco ion), # na to můžete ~ jed!

venenon vi povas veti!, je propra vivo vi

vetu senriske, ~ roha malaperi post la an-

gulo; ~ se dok. uzavřít sňatek geedzigxi, in-

teredzigxi, zasadit se zorgi / klopodi (o ně-

co pri io / iu), # ~ si za partnera

edz(in)igxi kun iu, ~ si život suicidi, mor-

tigi sin, ~ na sebe odpovědnost preni sur

sin respondecon, ~ na vědomí noti, preni

konon de io, ~ si rukavice vesti al si ma-

nojn; surmeti gantojn

vzkaz m sciigo, komuniko, mesagxvzkázat dok. něco sendi

sciigon, sciigi, pro

někoho venigi iun

vzkřísit dok. lék. reanimi, revivigi

vzkvétat ned. i přen. flori

vzlet/ m ekflugo; přen. elano, vervo, ~ný

verva, emfaza, lit. altefluga, ~ný básník m

sublima poeto

vzletět dok., vzlétnout dok. suprenflugi, ek-

flugi, prudce vzhůru let zomi

vzlykat ned. plorsingulti, řemplori

vzmáhat se ned. kreski, pliigxi, prosperi

vzmužit se dok. rekuragxigxi

vznášet se ned. ve vzduchu / v kapalině sxvebi,

pendigxi, flugpendi

vznést dok. suprenlevi, suprenpreni, ~ otáz-

ku adresi / prezenti demandon, ~ se dok.

ekflugi, fluglevigxi, ascendi

vznešen/ý majesta, sublima, nobla, ~ost f

majest(ec)o

vznět m lit., tech. impulso, vznícení ek-

brul(ig)o

vznětlivý nervoza, impulsigxema, ekscitigx

ma, ardigxema, hořlavý bruligxema, fla-

m(igx

)ema, zápalný odb. pirofora

vznětový: ~ motor m dizelmotoro, ~ dvou-

taktní motor dizela dutakta motoro

449 vžít

vznik m ekesto, estigxo, naskigxo, kreigxo, pů-

vod origino, deveno, genezo

vznikat ned., vzniknout dok. naskigxi, estigxi,

ekesti

vznítit se dok. ekbruli, flamigxi

vzor/ m modelo, tipo, ekzemplo, text. sxa-

blono, desegno, lingv. paradigmo, být ~em

doni ekzemplon, esti modelo, následovat

~ sekvi ekzemplon, preni kiel modelon

vzorkař m modelfaristo, specimenanto

vzor/ný, ~ový modela, ekzempla

vzorec m formulo

vzorek m statistický samplo, kresba deseg-

najxo, ukázka specimeno, desino, provek-

zemplero, chem. provajxo, specimeno, brát

~ specimeni, vybírat statistický ~ sampli

vzpamatovat se dok. rekonsciigxi, revivigxi

vzpažit dok. suprenetendi / suprenstrecxi

brakojn

vzpěra f apogstango, apogtrabo, stego, stav.

sxtrebo

vzpěrač m halterlevisto

vzpín/ání n levigx

ado, koně na zadní nohy

baumo, ~at se ned. o koni pranci, na zadní

nohy bauxmi, starigxi sur la postaj piedoj,

kalcitri, obecně oponi, ribeli viz též vzep-

nout se

vzpírání n halterlevado

vzpírat ned. halter(lev)i, ~ se ned. rezisti,

spiti, kontrauxstari, o koni bauxmi

vzplanout dok. ekflami, flamigxi, ekbruli,

nadšením ekzaltigxi

vzplanutí n ekflamo, ~ hněvu (ek)flamo de

kolero, ~ novy astr. eksplodo de novao

vzpomenout dok. (si) rememori (ion), ek-

pensi (pri io)

vzpomínka f rememoro

vzpoura f ribelo, povstání insurekcio, selská

~ kampula ribelo

vzpouzet se ned. kontrauxstari, protesti

vzpruha f stimulo, bicí ~ střelné zbraně

(kohoutek) cxano

vzpříčit dok. transversigi

vzpřím/ený rekt(igit)a, ~it dok. rektigi, ~it

se dok. rektigxi, erektigxi

vzpurný malobeema, rezistema, spitema,

malhumila

vzrůst dok., vzrůstat ned. kreski, pliigxi

vzrůst m postava staturo, figuro, vyrůstání

kresko, ~ blahobytu kresko de bonstato

vzruš/ivý ekscitiga, ~itelný ekscitebla, ~u-

jící emocia

vzrušen/í n emocio, eksciteco, ekscitigxo,

silné afekcio, ekzaltigxo, furoro, chorobné

lék. agitigxo, ~ý maltrankvila, emociita,

ekscitita

vzrušit dok., vzrušovat ned. eksciti, emocii,

fari sensacion, expr. ekzalti, dráždivě afek-

cii, ~ se emociigxi, ekscitigxi

vztah m rilato, afinní ~ mat. afina r., pří-

buzenský ~ parenca r., srdečný ~ korfa-

voro, mít ~ rilati

vztáhnout dok., vztahovat ned. natahovat

etendi, mít vztah rilatigi, koncernigi, # ~

na sebe nějakou narážku rilatigi al si

iun aludon, ~ ruku na někoho levi ma-

non kontraux iu, frapi iun, ~ paže etendi la

brakojn, vztahovat se rilati, koncerni

vztažn/ý relativa, rilata, lingv. rilativa, relati-

vistický relativeca, ~á čára / ~ý pruh mat.

vinkulo, ~á věta rilativa propozicio, ~é

zájmeno lingv. rilativo

vztek m kolerego, furiozo, mít ~ koleri

vztekat se ned. koleregi, furiozi ( na něko-

ho kontraux iu)

vztekl/ina f lék. rabio, ~oun m rabiulo, ~ý

zvíře (infikovaný) rabia, zlobný kolerega,

furioza

vztlak m leva aerpremo, suprenforto

vztyčit dok. rektigi, ~ hlavu levi la kapon, ~

vlajku hisi flagon, ~ kolmici z bodu A

na přímce b, levi perpendiklon sur rekto

b en punkto A, ~ na půl žerdi duonhisi, ~

se rektigxi

vždy(cky) cxiam

vždyť ja, # ~ já vím mi ja scias, mi scias ja,

~ píši! ja mi skribas

vžít se dok., vžívat se ned. penetri en spiriton

(do čeho de io), o zvyku ekkutimigxi, radi-

kigxi, # ~ se do situace prezenti sin en la

situacio