~(a) kávu mi amas kafon, nemám ~(a)

dlouhé povídání mi ne sxatas longan babi-

ladon, # ať je ~, že je ~ li estu kontenta,

rad/a f poučení konsilo, sbor, instituce

dvorní ~a kortega konsilanto, minister-

ská ~a ministraro, obecní ~a komunuma

konsilantaro, Ústřední ~a odborů dříve

Cen-tra Konsilio de Sindikatoj, R~a bez-

rádce m konsilanto, konsilisto, poučovatel

mentoro, dotázaný odborník konsultato

značka rad

radiant m astr. radianto

radiátor m radiatoro, radiilo

radikál/ m chem. radikalo, pol. osoba radiku-

lo, ~ní pol. radikala, ~ový mat. radikala,

~ní křídlo strany (la) radikala alo de la

partio

radikalis/mus m radikalismo, ~ta m radika-

lulo

rádio n rozhlas radi(ofoni)o, hovor. přijímač

radi(oaparat)o, radioricevilo

radioaktiv/ita f radioaktiveco, ~ní radio-

aktiva

radioamatér m radioamatoro

radiolokátor m radaro

radiov/ý radia, týkající se prvku radium ra-

diuma, ~ý přístroj radioricevilo, ~á ruda

radiumerco, ~á zpráva radiofonia / per-

radia informero, ~é záření radia radiado

rádiovka f bareto, vaska cxapo

radista m radiisto

radit ned. konsili, ~ se inter)konsiligxi, vyžá-

dat radu konsulti (s někým iun)

rádium n chem. radio

rádius m radiuso, akční ~ dopr. agospaco,

akční ~ letadla flugradiuso

radli/ce f soko, lžíce dozeru, tech. sokego,

~čná kost anat. vomero

radn/í 1 m magistratano, hist. konšel skabe-

no, člen rady / konzilia konsiliano 2 magis-

trara, ~í sál magistrara salo, konsilantejo,

~ice f urbodomo, magistratejo

radno konsilinde, rekomendinde

radon m chem. radono

radost

304

radost/ f gxojo, potěšení plezuro, překypu-

jící ~í gxojplena, s ~í kun gxojo / plezuro,

gxoje, plezure, mít z něčeho ~ havi gxojon

de / pri io, havi / senti plezuron en io, ~ ze

života vivgxojo, ~ný veselý gxoja, potěšující

gxojiga, příjemný plezura

radovat se ned. gxoji, plezuri, (z něčeho pro

io), plezurigxi, gaji (pri io)

radši v. raději

rádža m ragxráf(ek) m kola radrondo, radringo

rafnout dok. rafa/t ned., bojegi, mordi,

přen., hádat se kvereli, ~vý kverelema

rafie f bot. rafio

rafije f, rafička f montrilo (de horlogxo)

rafin/ace f rafinado, ~érie f rafinejo ~ovaný

1 tech. odb. upravený rafinita 2 zchytralý,

prohnaný rafinita, ruz(eg)a 3 uměle / složitě

vytvářený komplikita, nenatura, arti-

rajče n hovor. tomato, bot. likopersiko

rajka f zool. paradizeo, paradizbirdo

rajón m cxirkaux(ajx)o, regiono, úsek sekcio,

zono, distrikto, teritorio, # hlídač obešel

svůj ~ la gardisto rondiris sian zonon

rajsk/ý paradiza, Edena, ~é jabl(íč)ko to-

mato, viz též rajče; ~á omáčka tomata

sauxco, ~ý plyn ridgaso

rajtky f pomn. rajdkuloto

rak m zool. astako, hovor. kankro, říční ~

kankro astako, ~ poustevnický paguro

raket/a f sport. rakedo, raketo, batilo (de

cestupňová ~a plursxtupa raketo, vystřelit

~u pafi raketon, dálkově řízená / kosmic-

najxo, ~í n kanajxo, kanaro, ~iště n kanaro,

kanejo, ~ka f kan(verg)o

rákosní/ček m brouk donacio, ~k m zool.

akrocefalo, hovor. kanbirdo

RAM inf. cxefmemoro, viz též paměť, ope-

rační

rám/ m kadro, předmět kadrajxo, stav. framo,

kryt muntumo, podpěrný ~ subtena framo,

~ kola radcirklo, framo de biciklo, bez ~u

senkadra, ~ obrazu kadr(ajx)o de pentrajxo,

okenní ~ kadro de fenestro, dát do ~u

enkadrigi, kadri, ~ovat ned. kadri, enka-

drigi

ramadan m náb. ramadano

rámě n brako

rámec m kadro, tvořit ~ kadri, v rámci en-

kadre de, en la kadro de, rámcový gxenera-

la

kelo, ~o řeky brako de rivero, ~o úhlu

latero de angulo, ~ář m hanl. duvizagxulo,

hipokritulo, ~atý largxosxultra, largxasxultra,

~ní, ~ný, ~ový sxultra, ~ní sval sxultra

muskolo, # krčit ~y levi la sxultrojn

305 rdesno

ramenonožci m pl. geol. brahxipodoj

ramínko n u prádla sxelk(et)o, na šaty vest-

arko, vestportilo

ramlice f králičí kuniklino, zaječí leporino

vykládací ~ sxargxadkajo, kargoramplo, žel.

kargadkajo, odpalovací ~ ekfluga plat-

formo

rampouch m pendoglacio, glaciero

rámus m bru(eg)o, povyk rumoro, murmuro,

tumulto

rámusit ned. bruegi

rán/a f úder bato, hřmot krako, prásknutí

klako, výstřel pafo, frapo, zranění vundo,

neštěstí malfelicxo, plago, katastrofo, ~a o-

sudu fatala frapo, řezná ~a trancxvun-

do,~a pod pás i přen. frapo sub la zono,

hufbato de l' azeno, sešití ~y lék. suturo, #

být na ~ě přen. esti cxe la mano, přijít do

~y expr. veni sub manon (někomu de iu)

rán/o n mateno, zrána matene, # přijdu ~o

mi venos matene, dobré ~o! pozdrav bo-

nan matenon!, je ~o matenas, od ~a do

noci de m. gxis noktigxo

ran/ý časný frumatura, frusezona, počáteční

frua, ~á gotika frugotiko, ~á zelenina a

ovoce fruajxoj, ~é brambory frusezonaj

terpomoj, ~é ovoce frufruktoj

ranč m rancxo

ranec m dorsosako, balík pakajxo, ligajxo, #

tma jako v ranci mallume kiel en posxo

ranhojič m (hist.) (laika) hxirurgo

raník m typo. matena jxurnalo

ranit dok. vundi, pohmoždit kontuzi

ranní matena, ~ čtvrthodinka matena gi-

mnastiko

rapír m hist. rapiro

raport m raporto

rapsód m hist. rapsodo

rapsódie f lit., hud. rapsodio

rarita f rarajxo

raroch m zool. sakerfalko

ras/ m senfeligisto, # ~ na lidi přen. cxikanu-

lo, turmentisto, ~ovna f senfeligejo, obydlí

senfeligistejo

ras/a f raso, ~ismus m rasismo, ~ista m ra-

sisto, ~istický rasisma, ~ový rasa

rašelin/a f torfo, léčivá ~a terapia sxlimo,

~ík m bot., zahr. sfagno, ~iště n torf(ofo-

s)ejo

rašpl/e f (ligno)raspilo, ~ovat ned. raspi

ratifik/ace f ratifiko, ~ovat dok. i ned. rati-

fiki

ratolest f bot. sxoso, brancxido, frondo, dítě

ido, posteulo

ráz/ m rys karaktero, trajto, prudký pohyb (ra-

pida) movo, opakovaný vibro, lingv. glota

plozivo, # ~ na ~ bato(n) post bato, senin-

termite, seninterrompe, tuj sinsekve ~,

dva, tři unu, du, tri, ~em subite, neatendi-

te, jedním ~em per unu (sola) bato / fojo /

gluto, unumove, je unu tiro, být s něčím

hotov ~ / raz dva fini ion tre rapide, fini

ion en momento

razidlo n patrico

razie f razio

stampi 2 prorážet cestu aj. (tra)brecxi, (tra)-

bori, (tra)bati 3 propagovat propagi, dis-

lokty bori al si la vojon per kubutoj, ~

tunel tunel(fauxk)i

razítko/ n nástroj stampilo, otisk stamp(ajx)o,

~vat ned. stampi

rázn/ý energia, rozhodný decidema, rezoluta

rázovitý karakteriza, tipa

ráž/e f průměr střely kalibro, vztek furiozo,

měřit ~i kalibri, # být v ~i esti en furioza

humoro

hornictví prorážení fronta minado

rčení n parolturno, sentenco, výrok (el)diro,

lidové ~ popoldiro, proverbo, ustálené ~

lit. idiomajxo, idiotismo, provincialismo

rdesno n bot. poligono

rdít se

306

rdít se ned. rugxigxi

rdousit ned. strangoli, gorgxpreme sufoki

reagens n chem. reagilo

reagovat ned. i dog. reagi, reakcii (na něco

al / sur io)

reak/ce f chem. reakcio, odezva reago, polit.

cxenreakcio, provádět

~ci reakciigi, prudká ~ce chem. vigla r.,

~cionář m reakciulo, ~ční reakcia

reaktance f el. reaktanco

reaktiv/ace f reaktivigo, ~ní schopný reago-

vat reagipova, založený na reakci reakcia,

~ní letadlo reakcia avi(adil)o, jetoplano,

~ovat ned. i dok. reaktivigi

reaktor m fyz.reaktoro

reálie f realajxo

realis/mus m realismo, ~tický realisma

reali/ta f skutečnost realeco, nemovitost pro-

prietajxo, nemoveblajxo, ~zace f realig(ad)o,

~zovat ned. realigi

reálka f hist. (tehxnika) liceo

reáln/ý reala, ~á představa konkreta ima-

recep/ce f přijetí akcepto, hostina akcepta

bankedo, přijímací kancelář akceptejo,

~ční akcepteja, m akceptisto

recept/ m lék., gastr., tech. recepto, ~ář m re-

redakcia, ~tor m redaktisto, redaktoro,

~torský redaktista, redaktora

redemptorista m náb. redemptoristo

redigov/at ned. redakti, ~ání n redakt(ad)o

redingot m text. jxako, redingoto

reduk/ce f limigo, malaltigo, tech. redukti-

lo, redukta peco, chem. redukt(ad)o, ~ovat

ned. i dok. redukti

reedice f typo. reeldono

reemigrant m remigrinto

reeskont m ekon. reeskonto, likvido

resumrevuo, referatrevuo

reference f referenco

referendum n polit. referend(um)o

refer/ent m referanto, parolinto, úředník

fak-oficisto, ~ovat ned. i dok. referi, ra-

porti, ~ující m referanto

reflektor m reflektilo, vozidla reflektoro,

lumjxetilo

reflex m biol. reflekso, odlesk reflekto, pod-

míněný ~ kondicxita reflekso

reform/a f reformo, ~ace f reformado, náb.

Reformacio, ~átor m reformisto, reforma-

toro, ~ismus m polit. reformismo

reformky f pl. ina kalsono

reformovat ned. i dok. reformi

refrak/ce f refrakto, ~ční refrakta, ~tor m

astr. refraktoro, refraktilo,

refrén m hud. refreno, rekantajxo

refund/ace f ekon. ristorno, ~ovat ekon.

ristorni

refýž f trafikinsulo, stratinsulo

~ace f registrado, ~atura f aktosxranko,

registrosxranko, ~ovat ned. i dok. registri

regres m regreso, práv. apelacio

307 rentgen

regrese f geol. regreso

regul/ace f reguligo, regulado, ~átor m re-

gulilo, gxustigilo, ~lérnost f reguleco, ~o-

vat ned. reguligi, vodní tok též kanaligi

rehabilita/ce f práv. rehonorigo, rerajtigo,

rehabilito, lék. rekapabligo, rehabilitado,

~ční lék. rekapabliga, ~ční cvičení korpa

rejda/ f nám. rodo, ~ř m sxipposedanto

rejdit ned. hastmovigxi, petolkuri

rejnok m zool. rajo

rejsek m zool. soriko

rejstřík/ m registro, indekso, jmenný ~ laux-

noma i., předmětový ~ lauxtema i., výpis z

trestního ~u atesto pri jugxiteco, zavést ~

indeksi

rek m heroo, bravulo

reklam/a f reklamo, chodící ~a afisxhomo,

sandvicxulo, ~ace f reklamacio, ~ní pra-

covník demonstristo, eksponisto, ~ní

prostředek reklamajxo, reklamilo

rekomando 1 n sděl. registrita letero / sen-

dajxo 2 příslovce registrite

rekonstru/kce f rekonstru(ad)o, ~ovat ned.

i dok. rekonstrui

rekonvalescen/ce f konvalesko, konvaleska

periodo, ~t m konvaleskanto, resanigxanto

rekord/ m rekordo, ~man m rekordulo

rekre/ace f refresxigxo, feri(ad)o, ~ační re-

fresxiga, ~ační středisko ripozdomo, ripo-

rekultivace f zeměd. rekultivado

rekviem n hud. rekviemo

rekvírovat ned. i dok. (hovor.) rekvizicii

rekvizi/ta f div. rekvizito, ~tář m rekvizito-

ro, rekvizitisto, ~ce f vztah rilato, poměr

proporcio, zabavení rekviz(ici)o, ~ční rila-

ta

relac/e f rilato, vysílání (radio)elsendo, dis-

send(ad)o, v ~i rilate (k něčemu ion)

relativ/ita f relativeco, ~ní relativa, ~nost f

relativeco, ~ismus m relativismo

relaxovat zvl. lék., sport. rilaksigxi

relé n relajso

reliéf/ m reliefo, ~ový reliefa

relikt m odb. vestigxo

relikvi/ář m relikvujo, ~e sanktrestajxo, reli-

remíza f vozovna remizo, veturilejo, garáž

~ové paprsky iksradioj, Rentgen-radioj,

x-radioj, ~ový přístroj radioskopa apara-

report/áž f raportajxo, reporterajxo, ~ér m re-

portero, raportisto

represálie f práv. reprezalio

reprezent/ace f reprezentado, ~ační repre-

zenta, prestigx

a, impona, ~ant m reprezen-

tanto, ~ativní prestigx

a, ~ovat ned. repre-

zenti

repríza f div. postpremiero

reproduk/ce f činnost reproduktado, výsledek

reproduktajxo, ~ovat ned. i dok. reprodukti,

~tor m lauxtparolilo

reprografie f reprografio, činnost reprogra-

reseda f bot. rezedo, viz též rezeda

resekce f lék. sekcajxo, činnost sekcado

reveň f bot. reo, hovor. rabarbo

revers m písemné prohlášení rekondeklaro,

konsentdeklaro, práv. jura devoligiteco,

rub dorso, reverso

revidovat ned. kontrolovat revizi(i), esplor-

kontroli, být kontrolorem reviz(or)i

revír m distrikto, lovecký ~ cxasdistrikto,

cxasregiono, cxasejo, policejní ~ polic(ej)a

distrikto / zono, uhelný ~ karboekspluata

distrikto, karbobaseno

reviz/e f revizio, esplorkontrolo, orgán re-

viziantoj, revizia komisiono, ~or m revizo-

ro, ~or účtů ekon. kontrevizoro

revolu/ce f revolucio, dělat ~i revolucii,

~cionář m revoluciisto, revoluciulo, ~ční

revolucia

revolver m revolvero

révoví n bot. vitaro

309 rod

revue f revuo, lední ~ varieteo sur glacio

rez/ f, m rusto, ~ obilná / travní uredo,

~avět ned. rust(igx

)i, ~avý rust(igx

)inta, zr-

zavý rufa, alzana, rustkolora

rezeda f vonná bot. rezedo odor(ant)a

rezerva/ f rezervo, zdrženlivost (sin)deteno,

rezervigx

emo, ~ce f rezervejo, přírodní ~ce

zdrženlivý sindetenema, rezervigxema

reziden/ce f rezidejo, ~t m rezidento

rezidu/um n reziduo, ~ální rezidua, ~ální

horniny geol. reziduajxoj

rezign/ace f rezignacio, ~ovat ned. i dok ab-

negacii, abdiki, rezigni (na něco ion),

poddávat se rezignacii

rezistance f fyz. rezistanco

rezistence f rezistado

rezolu/ce f rezolucio, ~tní rezoluta

rezonance f resonanco

rezonátor m fyz. resonatoro

rezuvzdorný korodimuna

rež f sekalo

režie f ekon. kostoj, div. legxi(sorad)o, státmí

správa regio, tabáková ~ tabakregio

režim m legximo, denní ~ tagordo

režírovat ned. legxisori, enscenigi

režisér m legxisoro, enscenigisto, sursceni-

Rio de Janeiro n zeměp. město Rio-de-Ĺa-

nejro, Riodejxanejro, stát Riodejxanejrio

risk/ m risko, # ~ je zisk kiu ne riskas, tiu

ne gajnas; risko (celas) al fisko, ~antní

riska

risknout dok., riskovat ned. riski

rituál/ m ritaro, ~ní rita

rival/ m rivalo, ~ita f rivaleco

Riviéra f zeměp. Riviero

riziko n risko

rizoto n rizoto

rmen m bot. antemido

rmoutit ned. malgxojigi, cxagreni, ~ se cxag-

renigxi, malgxojigxi, # rmoutím se kvůli

vám al mi estas maldolcxe pro vi

rmut m kal sxlimo; zármutek cxagreno, aflikti-

gxo, tristo

ró název písmene řecké abecedy ro

roajalis/mus m rojalismo, ~ta m rojalisto

róba f robo

robě n bebo, vindinfano

servuto, ~it ned. ~ovat ned. servuti, těžce

pracovat laboregi

robustní fortika, fortkorpa

rock/ m hud. roko, ~ová hudba rokmuziko

ročák m víno unujara vino, hovor. zvíře jara-a besto

ročenka f jarlibro, almanako

ročn/ě jare, ~í (unu)jara, rok starý jaragxa, ~í

růst pojara kresko, ~í období sezono, ~ík

m školní klaso, vrstevníci agxogrupo, školní

rok instrujaro, rok výroby produktjaro, ri-

koltjaro, u časopisu jar(kolekt)o, postup-

ný ~ík sinsekva instrujaro, věkový ~ík

agxojaro

rod/ m 1 společensky gento, klano, kmen, ná-

rod etno 2 biol. genro 3 bot. tribo 4 lingv.

genrto, vocxo 5 pokolení generacio 6 po-

hlaví sekso 7 genealogie nasklinio, činný ~

lingv. aktiva vocxo, mužský ~ vira genro,

no, samurbano, ~ilý denaska, ~iště n na-

skigx

loko

rodič

310

rodič/ m naskiganto, ~e m pl. gepatroj, ~ka

naskantino, naskintino, ~ovský gepatra,

~ovství n gepatrigxo, gepatreco, plánova-

né ~ovství planita gepatrigxo

rodin/a f i bot., zool. familio, člen ~y fami-

liano, hlava ~y familiestro, # čekat ~inu

esti ricevonta infanon, atendi infanon, ~ný

vencio, ~né větve brancxoj de f.

rodit ned. naski, akusxi, přen. produkti, ~ se

naskigxi, přen. elkrepuskigxi

samsanga frato, ~é číslo identiga per-

sonnumero, ~ý jazyk gepatra lingvo, ~é

jméno antauxnomo, ~ý list naskigx

atesto

rododendron m bot. rododendrono

rodokmen m genealogio, ~ stromu genea-

logia arbo / tabelo

rodopis/ m gelatenio, generaciaro, ~ec m

genealogo, ~ný gelatenia

rodový genra, genta, ~ erb blazonsxildo

rogallo n rogalo

roh/ m kout, angulo, hrana egxo, zool., hud.

korno, lesní ~ buglo, cxaskorno, za ~em

malantaux / post la angulo, ~atý korno-

hava, m přen. ďábel kornkapulo

roháč m zool. obecný lukano cerva, hovor.

cervoskarabo

rohatina f zeměd., zast. (fosta) brakaro,

rohož/(ka) f mato, visutá ~ lůžko hamako,

~ka f pordomato, skraptapisxo

roj/ m svarmo, ~ včel abelsvarmo, esameno,

meteorický ~ astr. meteorfluo, ~ení n

svarmado, ~it se ned. svarmi, esameni,

obecně svarmi, eknesti, amase flugi

rojnice f voj. svarmlinio

rok/ m jaro, ~ narození naskigx

jaro, hospo-

dářský ~ ekon. financa jaro, hvězdný ~

stela j., nový ~ nova j., Nový ~ novjaro,

přestupný ~ superjaro, světelný ~ lumja-

ro, školní ~ lernojaro, tropický ~ tropika

j., do ~a antaux paso de unu jaro, jednou

za ~ unufoje en la j., po celý ~ la tutan ja-

ron, dum la tuta j., tři ~y nato tri jarojn

poste, ~ co ~ jaro(n) post jaro, # jsou mu

čtyři ~y li estas kvarjara, li havas kvar ja-

role f 1 úloha rolo , # představitel (hlavní)

~ (cxef)rolulo, hrát významnou roli ludi

gravan rolon 2 pole kampo, agro 3 svitek,

válec rulo, ~ papíru rulo da papero, rul-

(volvajx)o, ~ / svitek látky bloko da sxtofo

roleta f rulkurteno

roln/ík m agrokulturisto, kamparano, ter-

kulturisto, střední ~ík mezkamparano,

mezulo, ~ictví n agrokultur(ad)o, terkultu-

rado, terkultivado, ~ický kamparana, ter-

kulturista, týkající se venkova kampara,

~ictvo n kampularo

rolnička f tintilo

Rom m romao, cigano, romština la romaa

/cigana (lingvo)

román/ m romano, utopistický ~ utopia r.,

~ový romana, neskutečný romaneca

ropný petrola, nafta, ~ průmysl petrolin-

dustrio

ropovod m naftodukto, naftokondukilo

ropuch/a f bufo, ~ovití m pl. zool. čeleď bu-

fedoj

roráty m pl. adventa meso

rorýs m zool. apodo

ros/a f roso, padá ~a rosas, kapka ~y rose-

ro

roseola f lék. rozeolo

rosit ned. text. rui

rosnatka f bot. drozero

rosný rosa, ~ bod fyz. rospunkto

rosol/ m gastr. aspiko, gelato, huspenina ge-

latenajxo, ryba v ~u gastr. fisxo en a.,

~ovatět ned. gelatenigxi

rosomák m zool. gulo

rostlin/a f planto, vegetajxo, vegetalo, kres-

kajxo, dřevnatá ~a ligneca p., masožravá

~a insektovora p., pěstovat ~y kultivi,

popínavá ~a rampajxo, grimpokreskajxo,

grimpoplanto, ~ný vegetajxa, ~né koření

spicoherboj, ~ný odpad mláto rekremen-

to, ~opis m botaniko, ~stvo n flauxro, vege-

tajxaro, kreskajxaro

rostlý kresk(int)a, urostlý belkreska, vzrostlý

altkreska

rošád/a f v šachu aroko, provést ~u aroki

rošovat ned. i dok. aroki

rošt m stav. krado, v topeništi fajrokrado, k

opékání rostkrado, kradrostilo

rošťák m knabacxo, fihomo

roštěná f gastr. stufrostajxo

roští n arbajxo, houština vepro, densajxo,

chrastí sekaj brancxetoj, brancxetajxo

rota f voj. roto, jezdecká ~ skadro

rota/ce f rotacio, ~čka f typo. rotacia pres-

masxino

rotovat odb., fyz. rotacii, točit se kolem osy

aksumi

rotunda f arch. rotondo

roub/ m greftajxo, ~ovák m greftilo, ~ování

n greft(ad)o, ~ovat ned. zahr. grefti, ino-

kuli

roubík/ m tech. borstango, geol. ~ový roz-

pad geol. grifela disfalo, v ústech busxo-

sxtopajxo

rouh/ač m blasfemulo, blasfemanto, ~ání n

blasfemo, náb. sakrilegio, ~at se ned. blas-

femi, sakrilegii, (někomu / něčemu kon-

traux iu / io)

roucho n (lit.) (festa) vesto, kajícníka sakajxo,

mešní ~ náb. ornato, mesrobo

rouno n sxafa lano, lankomplekso

roup/ m lék., zool. oksiuroideo, ~ koňský

oksiuro, ~ dětský enterobio, # mít ~y

trovigli

rovin/a f eben(ej)o, zeměp. ebenajxo, úroveň

nivelo, cílová ~a sport. fina rekta kurej-

parto, celrekto, nakloněná ~a mat. dekli-

va ebeno, klinebeno, ~atý ebenajxa, ~ný

ebena, ~ný úhel doplňková veličina SI ebe-

na angulo, viz též úhel; ~ný útvar mat.

planimetria figuro

rovnat ned. 1 přímit rektigi 2 udělat rovinu e-

benigi, glatigi 3 porovnávat egaligi 4 uspo-ádat ordigi,

arangxi, reguligi, ~ do rázu

staplometi 5 smigxovat interpacigi, ~ se

egal(valor)i, smigxovat se interpacigxi

rovně rekte

rovněž ankaux, same

rovnic/e f mat. ekvacio, algebraická ~e al-

gebra e. diferenciální ~e diferenciala e.,

sestavit ~i ekvacii, soustava ~ ekvaciaro,

~e čtvrtého stupně mat. kvargrada / bi-

kvadrata e., e. de la kvara grado, kvadra-

tická ~ kvadrata e., e. de la dua grado, ~e

třetího stupně kuba e.

rovník m ekvatoro, ~ový ekvatora

rovnítko 312

rovnítko n egalsigno

rovnoběž/ka mat. paralelo, zeměp. (latituda)

paralelo / cirklo, ~ník m mat. paralelogra-

mo, ~nost f paraleleco, ~nostěn m mat. pa-

ralelepipedo, ~ný paralela

rovnocenn/ý egalvalora, samvalora, ekvi-

člověk egalulo, ~ý protějšek ekvivalento

rovnodennost f ekvinokso, tagnoktegaleco

rovnokřídlí m pl. zool. ortopteroj

rovnoměrný regula, konstanta, egal(mezu-

~hu rompi / perdi ekvilibron, ~žný ekvili-

# ~ma nohama rektpiede

rozárium n rozejo

rozbal/it dok., ~ovat ned. elpaki, malpaki,

rozběhnout se dok. ekkuri, (kur)starti, viz

též rozbíhat se

rozbíh/at se ned.1 rozutéci se diskuri 2 dávat

se do chodu ekfunkcii 3 větvit se disbran-

cxigxi, (dis)forkigxi, disigxi 4 fyz., mat. di-

vergxi, ~ání n divergxo, ~avost f divergxeco

detrui, ruinigi, # ~ít stan starigi / meti

tendon, ~ít na kusy (dis)pecigi, ~ít se

frakasigxi, ~itý kaputa

rozbor m zvl. odb., chem. analizo, zrnitostní

~ tech. granulometrio

rozbo/řit dok., ~urat dok. malkonstrui, rui-

nigi, disfaligi

rozbouř/it dok. eksciti, malkvietigi, furio-

zigi, ~ený sxtormanta, furiozanta, vzrušený

ekscitita, malkvieta, ~ené moře onda / pe-

za maro

rozbroj m malkonkordo, malpaco

rozbředlý fluidigxinta

rozbřesk m auxroro, tagigxo, matenkrepusko

rozbuška f eksplodigilo, detonaciilo

rozcestí n disvojigxo, vojduigxo, vojforko

rozcinkat dok. tintigi, ~ se ektinti

rozcucha/t dok. vlasy tauxzi / malfrizi / kon-

fuzi / malarangxi, malkombi, ~né vlasy

konfuzitaj haroj

ni, koleri, incitigxi, ~ení n indign(igx

)o,

přen. expr. efervesko, ~ený indignita, ko-

lera, incitita

rozčlánkovat dok. dismembrigi

rozčle/nit dok., ~ňovat ned. dismembrigi,

fragmentigi, frakcii

rozčtvrtit dok. kvaronigi

rozdat dok. disdoni

rozděl/it dok., ~ovat ned. 1 dividi, (dis)par-

tigi 2 rozdat, přidělit (dárky, části) dividi

(inter), disdoni (al), distribui, disdividi,

partigi 3 roztřídít poštu aj. klas(ifik)i 4 od-

loučit disigi, distribui, # ~ a panuj dividu

ion)

rozdělat dok. rozebrat malmunti, rozložit

dismeti, rozvázat malligi, ~ oheň fari faj-

ron, ekbruligi

dividstreko, ligstreko, ~č m distribuilo

rozdíl/ m diferenco, jemný nuanco, bez ~u

sendiference, sendistinge, činit ~ diferen-

cigi, na ~ kompare (od něčeho al io), ~ný

diferenca, malsama, různý diversa

rozdráždit dok. eksciti

rozdrobit dok., rozdrobovat ned. diserigi,

pecetigi, fragmentigi

313

rozhněvat

rozdr/tit dok. frakasi, (dis)pisti, dispremi,

krevigi, na prach pulvorigi, přemoci venko-

bati, ~cení n frakaso

forigilo de terpomrikolta masxino

rozdružovat ned. tech. zeměd. disspecigi

(pozor: ne dispecigi!)

rozdvojení n (dis)duigxo

rozdvojit dok. (dis)duigi, ~ se (dis)duigxi

rozebrat dok. rozložit malmunti, malkon-

strui, provést rozbor analizi, rozprodat dis-

vendi, elcxerpi, odnést forpreni, projednat

tradiskuti

rozedma f lék. emfizemo

rozední/t se dok., rozednívat se ned. (el)-

krepuskigxi, tagigxi, matenigxi, ~vá se tagi-as, komencas

tagigxi, matenigxas

rozedrat dok. dissxiri, cxifonigi, trivi

rozehnat dok. dispeli, diskurigi, ~ se rukou

eksvingi manon

rozehřát dok. varmigi, rozpustit degeligi,

přen. gajigi, flamigi, entuziasmigi

rozechvění n emoci(igx

)o

rozejít se dok. disiri, disigxi, apartigxi, rompi

(s někým kun iu), v manželství rozvést se

knoflík malbutoni, disbutoni, přezku mal-

buki, disbuki, sponu malagrafi, zip malzipi,

rozepře f disputo, kverelo, malagordo, práv.

proceso

rozervan/ý cxifon(igit)a, dissxirita, duševně

vivlaca, korfendigxinta, ~ec m korfendulo

rozeschnout se dok., rozesýchat se ned. fen-

digxi pro sekeco

rozesílat ned. dissendi

rozesmát dok. ridigi (někoho iun), ~se

ekridi

rozespalý dorm(et)ema, duondormanta,

postdorma

rozestavit dok. disloki, dismeti, disstarigi

rozestoupit se dok. fari lokon / brecxon /

spaliron, flankensxovigxi, spalirigxi

rozestřít dok. sterni, disetendi

rozestup m dislokigxo, interspaco, distanco,

intervalo

rozeštvat dok. inciti, kontrauxstarigi, (něko-

ho proti někomu iun kontraux iu)

glavotrancxi

rozetřít dok. frotmiksi, viz též roztírat

rozevřít dok. malfermi, apertigi, ~ se mal-

fermigxi, apertigxi, # ~ dveře pokoje doko-án tutlargxe

dispordi cxambron

rozezn/ání n distingo, ~at dok., ~ávat ned.

distingi

rozeznít dok. vibrigi, sonigi, ~ se eksoni

rozezvučet dok. sonigi, zvon sonorigi, ~ se

eksonori

rozežrat dok., rozežírat ned. tech. rozleptat

mordumi, žíravinou kauxterizi, rzí korodi,

žraním poškodit mord(difekt)i

cevilo, též rádio, ~ po drátě perdrata ra-

dio / dissendilo, ~ová stanice radiostacio,

~ové vysílání radiodisauxdigo

rozhlásit dok. disehxi, diskonigi

rozhled/ m (cxirkaux)vidajxo, rondrigardo, pa-

largxvida, světový ~ mondlargxa horizonto,

~na f elvidejo, belvidejo, observa turo,

panoramejo

rozhlédnout se dok., rozhlížet se ned. (do-

kola) cxirkauxrigardi

rozhněvat dok. kolerigi, ~ se kolerigxi, ekko-

leri (na někoho kontraux iu)

rozhodčí m sport. arbitranto, jugxisto, lud-

gvidist(in)o, poentjugxisto, ve sporu (zvolený

stranami) arbitracianto, práv. arbitraciisto,

arbitracia jugxisto, příd. jméno arbitracia,

hlavní ~ cxefludgvidisto, pomezní ~ lim-

jugxisto, linijugxisto

rozhodit dok. viz též rozházet, disjxeti, mala-

rangxi

rozhodn/ě jistě certe, nepre, rázně energie,

senhezite, ~ost f decidemo, ~utí n deci-

d(igx

)o, úřední dekreto, práv. opcio, ~utí o

důchodu emeritdekreto, ~utí soutěžní

jury decido / verdikto de jxurio, ~ý rezolu-

ta, závažný decida, odhodlaný decidema,

rozhořč/ení n indigno, ~ený indign(it)a,

kolerigita

rozhořčit dok. indignigi, ~ se indigni

rozhostit se dok. ekregi

rozhoupat dok. ekbalanci

rozhovor/ m interparolo, konversacio, dia-

logo, mírové ~y pactraktado

rozhraní n dislimo, inf. junto, interfaco,

grafické ~ uživatele inf. grafika interaga-

do

rozhrnout dok. disrasti, disfosi, dismeti, ~

záclonu distiri kurtenon, flanken tiri kur-

tenon ~ vlasy diskombi harojn

rozhřeš/ení n absolvo, pekpardono, pekli-

berigo, ~it náb. absolvi

rozcházet se ned. disiri, názorově disidei, di-

sopinii, malsamopinii

rozchod m disiro, disigxo, apartigxo, manžel-

rozchodník m bot. sedo

rozinka f sekvinbero, rosino

rozjař/ený senbride petola, gajega, piják

ebripetola, ~it dok., ~ovat ned. bonhumo-

rigi, ~it se bonhumorigxi

rozjásaný jubila

rozjasnit dok. heligi, serenigi, ~ se heligxi, o

ránu matenigxi

rozjet dok. 1 uvést do chodu startigi, funkci-

igi 2 rozmačkat radpremi 3 poškodit cestu

vojkavigi, vojsulkigi, ~ se ekveturi, starti,

ekfunkcii, # ~ se na všechny strany di-

sveturi al cxiuj direktoj, ~ se prudce ruke

forakceligxi

rozježený hirta

rozjím/ání n kontemplado, meditado, ~at

ned. zvl. náb. kontempli, (o něčem ion),

mediti (pri io)

rozkacený furioza, kolerega

rozkaz m ordono, komando, platební ~ pa-

gordono

rozkazova/t ned. ordoni, ~cí ordona, ~cí

do, ~čný komandema

rozklad m malkomponigxo, malkombinigxo,

fyz. elektrolizo, fyz., chem., lizo, lék. dializo,

chem. disocio, disperso, katalizo, rozbor

analizo, organický, společenský dege-

ner(ad)o, výklad, lit. traktato, zánik disfalo,

světla disperso

rozkláda/cí malfaldebla, ~t ned. dismeti,

malfaldi, chem. malkomponi, malkombini,

disociigxi, el. elektrolizi, ~t rukama

gest(ad)i permane, ~t světlo dispersi lu-

mon, ~t se invertigxi, nacházet se situi, tro-

vigxi, etendigxi, chem. disociigxi, malkom-

ponigxi, malkombinigxi

rozklepat dok. disbati, batetendi, ~ na plo-

cho malei, marteli

rozkmitat dok. vibrigi

rozkol/ m malpaco, skismo, dissumigo, ~ník

m skismulo, ~nický dissumiga

rozkolísaný sxanceligxema

rozkopat dok. nástrojem disfosi, dispiocxi,

nohou piedfrakasi, piedbati

rozkoš/ f plezur(eg)o, gxojego, řu(eg)o, lit.

rozkousat dok. dismordi, disrongxi, rozžvýkat

(dis)macxi

315 rozmluva

rozkouskovat dok. pecigi

rozkrást dok. forrabi, dissxteli

rozkročit se dok. dismeti krurojn / gambojn,

diskruri, disgambi

rozkročmo sport. diskrure, rajde, pieddise

rozkrok m anat. intergambo, sport., rozkro-

čení disgambo, text. femurkunajxo

rozkřiknout se dok. ekkri(eg)i

rozkvést dok. disflori, ekflori

rozkvět m (ek)florado, prosper(ad)o, disflo-

ro

rozkývat dok. pendolmovigi, rozhýbat ekba-

lanci, eksxanceli, ~ se ekpendoli, ekbalan-

cigxi

též rozlomit

rozléhat se ned. zvuk resoni, ehxe vastigxi,

soni malproksimen, ehxvastigxi, nacházet se

etendigxi, situi

rozlehlý vast(etend)a, ampleksa

rozlet m vzlétnutí ekflugo, duševní elán (spi-

rita) eksvingo

rozlétat se ned., rozletět se, rozlétnout se

dok. letem, rychlým pohybem disflugi, dis-

salti, rozpadnout se krevigxi, rychle se rozší-it rapide /

fulme disvastigxi

rozlévat ned. disversxi, elveresxi, ~ se (dis)-

versxigxi, disflui

rozleže/t se dok. disfali, malkombinigxi, o po-

travinách moligxi, # ~lo se mi to v hlavě

mi ekkomprenis la aferon, la afero klarigxis

en mia kapo, mi sxangxis mian opinion /

decidon

rozlícený furioza, kolerega

oddělit diversigi, ~ovací distinga

rozloha f amplekso, areo, etendigxo

rozlomit dok. rompi, (rompe) disigi, ~ se

rozloučen/í n adiauxo, disiro, disigxo, oddělení

separo, na ~ou adiauxe

rozloučit dok. disigi, apartigi, ~ se disigxi,

adiauxi (s někým iun), diri adiaux

rozlousknout dok. rozlomit krevigi, rozluštit

solvi

rozložení n dismeto, disetendigxo, rozklad di-

serigo, diserigxo, malkomponigxo

rozložit dok. disfaldi, fyz., opt. dispersi, # ~

karty dismeti kartojn

rozlučovat ned. chem. disocii

rozluštění n solvo, decxifro

rozmačkat dok. dispremi, ~ ruku kontuzi

brakon

rozmáhat se ned. (dis)vastigxi, propagigxi,

potencigxi, multigxi

rozmach m prospero, florado, elaneco, má-

vnutí eksvingo, svinga forto

rozmanitý varia, diversa

rozmar/ m nálada humoro, vrtoch kapri-

c(em)o, # ~y štěstěny kapricoj de la for-

tuno, ~ný kaprica, drola, veselý bonhumo-

ra, gajhumora, humura

rozmarýn/ m, ~a f bot. rosmarino, hovor. ro-

smareno

rozmařilý dibocxema

rozmazlen/ec m dorlotito, ~ost f dorlotite-

co, ~ý (tro)dorlotita, sibarita

rozmazlit dok. eldorloti

rozměr m dimensio, mezurajxo, mezní ~ li-

ma dimensio, jmenovitý ~ nominala di-

mensio

rozmetadlo n hnoje sterkomasxino

rozmetat dok. disjxeti, dispeli

rozmíchat dok. (inter)miksi

rozmístění n lokado, lokigo

rozmís/tit, dok., ~ťovat ned. disloki

rozml/uvit dok., ~ouvat ned. 1 povídat si in-

terparoli, konversacii, diskuti 2 přesvědčo-

vat persvadi, argumenti, provi konvinki,

kredigi, deturni de la intenco

rozmluva f interparolo, konversacio, disku-

to, dialogo

rozmnož/it dok., ~ovat ned. plimultigi, oko-

pírovat multobligi, plodit reprodukti,

~ovat se reproduktigxi, plimultigxi, biol.

proliferi, ~ovací genera, ~ovací blána ty-

po. stencilo, ~ovací stroj multobligilo

roznašeč m, roznášeč m disportanto, ekon.

kolportisto, ~ nákazy komunikigxanto de

infekto

roznášet ned. disporti, rozprodávat kolporti,

~ klevety disdiri / disvastigi klacxojn, ~

nákazu kontagxi, komuniki infekton

roznemoci se dok. malsanigxi

roznést dok. viz roznášet, ~ se dok. rozhlásit

se disfamigxi

roznětka f voj. prajmo,

roznítit dok. flamigi, ardigi, zapálit ekbruli-

gi, přen. entuziasmigi, fervorigi, inciti

roznožit dok. diskruri

roznožka f sport., balet spagato

rozohnit se dok. expr. fervorigxi

rozpačit/ý embaras(it)a, embaras(igx

em)a,

hezitema, ~ý člověk embarasita homo, ~á

chůze embarasa iro

rozpad/ m disfalo, ruinigxo, diserigxo, mal-

integrigxo, ~nout se dok. disfali, dissalti,

ruinigxi, diserigxi, ~nout se na vlákna fi-

brigxi, ~nout se v prach polvigxi

rozpak/ m, ~y m pl. embaraso, # uvádět do

~ů embarasi, být na rozpacích esti emba-

rasita, přijít do ~ů embarasigxi

rozpakovat se ned. heziti, embarasigxi, sxan-

celigxi

rozpálit dok. flamigi, ardigi

rozpárat dok. zrušit sešití malkudri, malste-

bi, rozplést dismasxigi, rozkuchat dissekci,

diskarni, trancxi la ventron, ~ se mal-

kudrigxi, dismasxigxi

rozparek m malkudrajxo, malstebajxo, panta-

lonfendo

zono, el., arch., např. (mostních) oblouků

spano, vzdálenost distanco

rozpínat (se) ned. viz rozepínat

rozpínav/ost f vastigx

emo, dilatigx

emo, eks-

pansio, polit. ekspansiismo, ~ý ekspansia,

(dis)etend(igx

)ema

rozpis m poa kopiado / kopiajxo, ~ výrob-

ního úkolu lauxtemaj notoj pri produktada

programo

rozplakat dok. plorigi, ~ se ekplori

rozplozov/at ned. reprodukti, generi, ~ání n

generado

rozplynout se dok. zkapalnět fluidigxi, likvi-

gxi, degeli, rozpustit se solvigxi, zmizet aer-

disigxi, forvanigxi

rozpočet m budgxeto, kalkulo

rozpojit dok. disigi, malkunigi, el. malko-

nekti, elsxalti, malsxalti

rozpoltit dok. fendegi, dissxiregi

rozpomenout dok. rememori, ~ se rememo-

rigxi

rozpor/ m nesouhlas paradokso, kontrauxdiro,

malakordo, malkonsento, odb. divergxo,

spor kolizio, konflikto, protiklad antago-

nismo, fil. antinomio, nepřekonatelný ~

nesolvebla malakordo / konflikto, být v

~u kolizii

rozpouštět ned. viz rozpustit

tenigi, podnítit, např. válku eksplodigi, ~ se

ekfuriozi, eksplodi, senbridigxi

317 rozstonat

rozpoznat dok. rozlišit distingi, zjistit kon-

stati, ekkoni, rekoni, lék. diagnozi, ~ ta-

lent malkovri talentulon

rozpraskaný fendohava, fendetoplena

rozpr/ášit dok., ~ašovat ned. dispolvigi, roz-

rozprašovač m pulvorigilo, disblovilo, ne-

bul(ig)ilo, sxprucigilo, sxprucajuto, sxpruc-

aparato

rozprava f interparolado, debato, diskuto

písemné dílo disertajxo, disertacio, traktajxo,

vědecká traktato, diskurso

rozprchnout se dok. diskuri

rozprodat dok. disvendi, ~ se disvendigxi

rozprost/írat ned., ~řít dok. sterni, etendi,

~írat se etendigxi, situi, ~íratelný etende-

bla, ~ření n etend(igx

)o, sterno

rozpřáhnout dok., disetendi, ~ ruku / ruce

svingi / disetendi manon / manojn

rozptyl/ m mat. varianco, opt. difuzo, obecně

disigo, ~ světla difrakto, dispers(igx

)o, ~ka

f čočka divergxa lenso

rozptýlen/í n disigo, zábava distr(ajx)o, ~ost

f diseco, ~ý disa, dissemita

rozptýlit dok., rozptylovat ned. disigi, dis-

peli, pobavit distri, amuzi, rozprášit

dispolvigi, disnebuligi, do suspenze sus-

pensii, chem. dispersi, ~ se disigxi, malkon-

centrigxi, zábavou distrigxi

rozpuk m (lit.) otevření se malfermo, uvolnění

disigxo, roztržení, prasknutí krevigxo, fen-

digxo, puknutí plodu dehisko; bot. cikuto

rozpuknout dok. fendigxi, krevi

rozpůlit dok. duonigi, dupartigi, řezem bi-

sekci

rozpustil/ec m senbridulo, ~ý dovádivý pe-

tol(em)a, nevázaný senbrida, uličnický fri-

vola

rozpustit dok., rozpouštět ned. nechat roz-

plynout (dis)solvi, sníh degeligi, zkapalnit,

fluidigi, likvigi, nechat rozejít disirigi, roz-

tavit fandi, ~ personál maldungi la (tutan)

personaron, ~ schůzi cxesigi kunvenon, ~

spolek nuligi / likvidi asocion, ~ vlasy

malplekti / displekti / disligi harojn, ~ se

solvigxi, o spolku likvidigxi

rozpustný solvebla, tavitelný degeligebla,

fandebla, fluigebla, likvigebla

rozpuštění n chem., fyz., lék. lizo

rozrazil m bot. veroniko

rozrůstat se ned. diskreski, košatět farigxi

frondoza

šit eksciti, inciti, emocii, silně afekcii 2

pokazit difekti, malbonigi 3 povrch erodi,

chemicky korodi, chemickou vazbu rompi,

detrui 4 rozložit malkomponi, malkombini,

disintegri, malagregi 5 zneklidnit maltran-

rozrůznit dok. diversigi

rozrýt dok. disfosi

rozřed/it dok. dilui, maldensigi, ~ěný / zře-

děný roztok diluita solvajxo

rozřešit dok. solvi

rozřezat ned., rozříznout dok. distrancxi,

dissegi, dissekci, ~ ve dví trancxi en du

partojn

rozsa/dit dok., ~zovat ned. dislokigi, disigi,

zahr. displanti, přesazovat prikli

rozsah m amplekso, rozměr dimensio, objem

volumo, hud. diapazono, hlasový ~

vocxamplekso

rozsáhl/ý vasta, (mult)ampleksa, ~ost f

vasteco

rozsápat dok. sxirpecigi, dissxiregi

rozsedlina f geol. rifto

rozsek/at dok., ~nout dok. dishaki

rozsetý dissemita

rozsivk/a f bot. rod diatomo, ~y pl. třída

bacilarioficeoj

rozsochatý bot. aj. dikotoma

rozstřikovač

318

rozstřikovač m sprajilo, sxprucigilo, nebu-

ligilo

jugxo, občanskoprávní ~ civiljura verdik-

to, vynést ~ verdikti

rozsvítit dok. eklumigi, ~ se eklumigxi

rozsyp m geol. placero

rozsypat dok. dissxuti, ~ se dissxutigxi

rozšíření n disvastigo, pluigo, pluigxo, ~ cév

vazodilato

rozšířit dok., rozšigxovat ned. zvětšit šířku

(pli)largxigi, zvětšit objem pliampleksigi,

ekspansiigi, tech. dilati, činnost plivastigi,

disvastigi, pluigi, rozhlásit propag(and)i,

informace komuniki, ~ se largxigxi, disvas-

tigxi, komunikigxi

rozšlapat dok., rozšlápnout dok. dispremi

per piedo

rozšněrovat dok. text. mallacxi

rozšroubovat dok. malsxrauxbi, malfiksi / li-

berigi sxrauxbojn

rozštěpení n fendo, chem. disocio, ~ ato-

mového jádra fyz. fisio

socii

rozštípat dok. dishaki, spliti, fendi

roztáhnout dok., roztahovat ned. largxigi,

disetendi, dismeti, plivastigi, odb. dilati, ~

se ned. largxigxi, etendigxi, longigxi, largigxi,

vastigxi přen. arogante konduti, # ~ se v

cizím bytě tropretendi en alies logxejo

roztan/covat, dok., ~čit dok. dancigi

roztát dok. degeli

roztavit dok. fandi, ~ se fandigxi

roztaž/ení n disetendo, ~ivost f, ~nost f fyz.

dilat(ebl)o

rozteč f tech. pasxo, ~ zubů ozubeného kola

pasxo de dentrado, ~ závitu pasxo de helico

roztěkaný distrigxema

roztírat ned. natírat sxmiri, rozetřít disfroti,

(frote) pulvorigi, smísit frotmiksi

roztlou/kat ned., ~ci dok. pisti, disbati, fra-

kasi

roztoč/ m zool. akaro, ~i m pl. zool. řád akaroj

roztočit dok. rotaciigi, odvinout maltordi,

malvolvi, ~ motor ekfunkciigi motoron

(per kranko), startigi, ~ peníze disipi /

fordibocxi monon

roztodivný bizara, mirabunda

roztok m solv(ajx)o, fyziologický solutio, lék.

ingredienco, toaletní locio, bělicí ~ blan-

kiga solvajxo, koloidní ~ chem. koloida

solvajxo

roztomilý aminda, afabla, cxarmanta

roztopit dok. ekhejti

roztoulaný vagema

roztoužen/í n sopirego, ~ý sopirplena, sopi-

ranta, arde deziranta

roztrhat dok. dissxiri, ~ na cáry cxifonigi

roztroušený dissemita

roztrpčený incitita, kolerigita, indignigita

roztržit/ý distrigxema, distrita, být ~ý dis-

trigxi, ~ost f distrigx

(em)o, distriteco

roztržka f konflikto, malpacigxo, malkon-

kordo, kverelo

roztřást dok. tremigi, ekskui, ~ se ektremi,

komenci tremi / skuigxi

roztřepit dok. frangxi

roztřídění n specigo, klasifiko

roztřídit dok. klas(ifik)i, obch. specigi, sor-

tabulek tabeligi

roztříštit dok. frakasi, diserigi, krevigi, ~ se

frakasigxi, let. krasxi

rozum/ m schopnost myšlení racio, intelekto,

správné myšlení, názor prudento, sagxo, do-

stat ~ sagxigxi, (re)prudentigxi, # došel mu ~

elcxerpigxis lia sagxeco, venis fino al lia la-

tino, sxirigxis fadeno sur lia bobeno, měj ~!

expr. estu sagxa!, po mém ~u laux mia opi-

nio, miaopinie

rozumbrada m rezonemulo

rozum/ět ned. kompreni, esti kompetenta, #

~í se samo sebou estas memkompreneble,

~ět si navzájem kompreni sin reciproke,

kiel bovo muzikon, ~ný prudenta

rozumovat ned. rezoni, sagxumi

rozumový racia, intelekta

rozutéci se dok., rozutíkat se dok. diskuri

rozuzlení n solvo, děje elnodigxo

rozuzlit dok. malnodi, sennodigi, disligi, vy-ešit solvi

rozvádě/č m distribua kesto / sxranko,

sxaltpanelo, pultový ~č sxaltpulpitro

rozvádět ned. rozmístit distribui, alkonduki,

prohovořit detaligi, pritrakti/ priparoli de-

tale / vaste / longe, rušit sňatek eks-

edz(in)igi, separi, fari divorcon, ~ se ek-

sedz(in)igxi, viz též rozvést a ~ se

rozvaha f pripensemo, prudent(ec)o, ekon.

hodnocení výsledků bilanco

rozvalina f ruino

rozvařit dok. kuirmoligi, ~ se kuirmoligxi

rozvášnění n pasiigo, pasiigxo

rozvášnit dok. pasiigi, ~ se pasiigxi

rozvázat dok. malligi, disligi, malnodi, # ~

jazyk senbridigi la langon

rozvážet ned. disveturigi, autem též kamione

disveturigi

to, ~ka f činnost esplorado, spionado, or-

gán (sekreta) informa servo

rozvedený divorcita, eksedz(in)igxinta, eks-

edz(in)igita, separita, zevrubný detal(igit)a,

rozmístěný distribuita

dopodrobna detaligi, ~ se eksedz(in)igxi,

divorci (s někým disde de)

rozvětvený multfronda, brancxoricxa, dis-

brancxigita

rozvětv/it dok. disbrancxigi, ~it se dok.,

~ovat se disbrancxigxi, forkigxi

rozvézt dok. viz rozvážet

rozviklat dok. (ek)sxanceli, malfirmigi, mal-

fiksigi, malstabiligi

rozv/inout dok. ~íjet ned. 1 rozmotat látku aj.

disvolvi, disfaldi 2 rojnici voj. deploji 3 o

pávím ocase pavi 4 přivést k vyššímu stupni

(schopnosti, výrobu) evoluigi, disvolvi 5

rozvést téma, myšlenku elvolvi, ~inout se

disvolvigxi, postupovat progresi, # ~inout

svůj talent disvolvi / eduki /evolui sian

talenton, ~íjející větný člen lingv. kom-

pleksa frazelemento, ~inutý disvolvita,

vyvinutý evoluinta

rozvít dok. o rostlině: rozevřít disvolvi, el-

volvi, ~ se o květu disvolvigxi, elvolvigxi

rozvírat ned. malfermi, ovri, aperti

rozvláčný longedauxra, trenigxanta, multvorta

rozvod/ m tech. distribuo, distribua reto,

práv. divorco, eksedz(in)igo, eksedz(in)i-

kaj lito, ~ová deska komutilaro, sxaltpa-

nelo

rozvodí n, rozvodnice f akvodislimo, akvo-

dislima zono

rozvodna f el. distribua centro

rozvodn/it se dok. superbordigxi, elbordigxi,

luiga programo, ~ová země evolulando

rozvor m nápravy, kol radpasxo, žel. radaks-

distanco

rozvrásnění n geol. faltaro

rozvrásnit dok. falti

rozvrat/ m disfalo, ruinigo, ruinigxo, malor-

digo, ~ník m subfosanto, ruiniganto, ~ný

renversema

rozvrátit dok. disfaligi, ruinigi

rozvrh/ m divido, pořad programo, ordo,

zoprojekto, plano de kostoj, ~nout dok.

interdividi, interpartigi, distribui, plani

rozvrstvení n tavoligxo

rozzlobit dok. kolerigi, ~ se kolerigxi, ekko-

leri (na někoho kontraux iu)

rozzuřit dok. furiozigi, ~ se furiozigxi

rozžehnat se dok. adiauxi (s někým iun)

rozžhaven/ý ardanta, ardigita, ~ý do běla

lit. inkandeska, blankarda, ~ost f inkan-

desk(ec)o

rtěnk/a f liprugxo, hovor. (lip)rugxigilo, rugx-

bastoneto, líčit ~ou rugxumi

rtuť f chem. hidrargo

rub/ m dors(flank)o, látky, mince reverso,

vnitřní strana předmětu parieto, na ~u dor-

stav. rablo

rubáš m mortotuko, kitelo de mortinto,

mortkitelo

rubat ned. kácet hakfaligi, těžit ekspluati,

mini, elfosi, v boji glavobati, masakri,

amasbucxi

rubín m rubeno

rubl m rublo

rubopis m dorsflanka skribajxo, směnky gxiro

rubrika f rubriko

ruce viz ruka

ručení/ n garanti(ad)o, s ~m omezeným (s

r.o.) kun limigita risko (k.l.r.)

ručič/ka f malá ruka maneto, ukazatel přístro-

je montrilo, ~ka hodin hormontrilo, malá

/ velká ~ka mallonga / longa montrilo,

proti směru hodinových ~ek inverse de

hormontriloj, ve směru hodinových ~ek

en la direkto de hormontriloj

ručit ned. garantii (za někoho / za něco ně-

komu por iu al iu, pri iu / io al iu), po-

depsáním směnky avali

brzda manbremso, ~ granát voj. grenado,

~ stříkačka permana sxprucigilo, ~ vrtač-

ka kubutborilo, drilo, ~ zbraň man-

armilo

ručník m manvisxilo, mantuko, visxtuko, tu-

alettuko

ruda f erco, narubaná minajxo

Rudé moře n Rugxa maro

rudiment/ m rudimento, ~ární rudimenta

rudl m dolio

rudn/ý, ~í metaldona, erca, ~á žíla erc-

vejno, gango, ~é ložisko erckusxejo

rudnout ned. rugxigxi

rudoch m rugx(hauxt)ulo

rudooarmejec m rugxarmeano

rudovous m rugxbarbulo

rudý rugxa, purpura

rugby n sport. rugbeo

ruch m tumulto, aktiveco, movbruo, mova-

do, cizinecký ~ servindustrio por alilandaj

turistoj, cestovní ~ vojagxa agado, turisma

movado / trafiko

ruina f ruino

ruk/a f mano, paže brako, stisk ~y manpre-

mo, # ~u v ruce brako en brako, mano en

mano, manenmane, flanko cxe flanko, má

všechno po ruce li havas cxion cxemane /

mandistance / je dispono, mít čisté ruce

non, práce mu jde od ~y li scias lerte /

rapide labori, ~a ~u myje mano manon

lavas, být po ruce esti je ies dispono, hř-

bet ~y mandorso, z ~y do úst de mizero al

mizero, ruce f pl. manoj, # ruce vzhůru!

rukáv m maniko

rukavi/ce f prstová ganto, palcová ~ce pu-

gnoganto, ~čkář m gantisto

rukodělný manlabor(it)a, ~ průmysl manu-

fakturo

rukojeť f (man)tenilo, manilo, fusto (de

martelo), anso, kniha gvidlibro, kompen-

dio

rukojmí n garantiulo, ostagxrukopis m způsob psaní

skribkaraktero,

skribmaniero, předloha pro tisk manuskrip-

to, ručné psaná kniha manskribita libro,

manskribajxo

321 rycí

rukoudání: slíbit ~m promesi per man-

premo

rukovat ned. voj. rekruti

rula f geol. gnejso

ruláda f gastr. rulajxo, hud. rulado

ruleta f hra ruleto

rulík m zlomocný bot. atropo beladona

rum/ m 1 lihovina rumo 2 odpad rub(ajx)o,

rumělka f chem. nerost cinabarito, barva ci-

nabro, um. vermiljono

ruměn/ec m vanga rugx(ec)o, ~ný rugxvizagxa,

rugxvanga

rumpál m vincxo, lodní ~ ankrovincxo, vin-

daso

Rumun/ m rumano, ~sko n Rumanio, Ru-

manujo, r~ský ruman(i)a

rup! krak!, hej ~! (ho), ruk!

rupnout dok. prasknout krevi, vydat praskavý

zvuk kraki, propadnout ve škole fiaski

Rus/ m ruso, ~ko n zeměp. Ruslando, Rusio,

r~ký rusa

rusalka f najado, akvofeino

Rusín/ m ruteno, r~ské nářečí la rutena

dialekto

růst m zvětšování kresk(ad)o

růst ned. kreski jen o rostlinách vegeti, o tr-

valkách pereni

rusý flavrugxa, rugxhara, rufa

rušení n obtéžování řenado, pgxerušování in-

terrompado, sděl., el. jxamado

rušička f jxamilo

rušit/ ned. zrušit nuligi, pgxerušit rompi, ra-

diový příjem jxami, obtěžovat gxeni, tech.

bremsi, perturbi, ~el m řenanto, malhel-

panto

rušivý řena, bremsa, perturba

rušný movoplena, eventoricxa, tumulta, brua

ruština f la rusa (lingvo)

rutin/a f rutino, ~ér m rutinulo, ~érský

empiriacxa

různice f kverelo, malpaco

různit se ned. diferenci

různobarevný mikskolora, diverskolora

různoběž/ky f pl. kunkurantoj, intersekcan-

toj, ~ník m malregula kvarlatero, trapezoi-

do, ~ný kunkuranta, diskuranta, ~ný a

mimoběžný neparalela

různorodý diversspeca, heterogena

různotvarý diversforma

růž f rugxigilo, rujxo, na rty liprugxigilo

růže f květ i keř rozo, keř rozujo, nemoc erizi-

růžích ustláno ne kusxi sur rozoj

růžek m anat. malý roh korneto, kout an-

gul(et)o

růženec m náb. rozario

růženín m geol. rozkvarco

růžice f kompasu roz(et)o, větrná ~ (vent)-

rozo, ventcirklo, ~ listová bot. kokardo

růžovité bot. rozacoj

růžovka f lék. rozeolo, rugxeta amanito, bot.

rubescento, hovor. rozamanito

růžový roza, barva rozkolora, ~ sad rozejo

rváč m bat(al)emulo, pugnemulo, spadi-

stacxo (hanl.)

rvačka f (inter)batigxo, manbatalo

rvát ned. sxiregi, desxiri, ~ se interbatigxi,

manbatali, ~ si vlasy tirsxiri siajn harojn

ryba f fisxo, gastr. fisxajxo, # ~ smrdí od

hlavy putrado de fisxo komencigxas de la

kapo, ani ~ ani rak nek lakto, nek selakto

rybák m zool. sxterno

rybář m fisx(kapt)isto

rybař/it ned. fisxi, kapti fisxojn, sudicí též fisx-

hoki, ~ení n fisxado

rybářsk/ý fisxista, ~á loď trolbarko, ~á síť

fisxkaptista reto, fisxkaptilo, ~ý vlasec fisx-

fadeno, ~ý vlasec s háčkem hokfadeno

rybářství n fisxkulturo

rybí fisxa, ~ kost fisxosto, ~ polévka frajsu-

po, fisxsupo, bujabeso, ~ potěr fisxidoj, ~

tuk fisxoleo, gadoleo

rybíz m bot. ribo, plod ribobero

rybník m fisxlago

rybolov m fisx(kapt)ado, na udici fisxhokado

rycí: ~ jehla gravurilo, ~ vidle pomn. fos--

forkego, spatforko

rýč m sxpato, platfosilo

rydlo n gravurilo, strekilo, sochařské cxizilo,

hist. pisátko grifelo

rýha f sulko, tech. kanelo, stav. fosajxo, žlá-

bek foldo

rýhov/ání faltigo, sulkigo, ~ání vajíčka

biol. segmentigxo, ~at ned. falti, kaneli

rychlík/ m rapidtrajno, ~ová souprava ra-

pidvagonaro

rychl/írna f zahr. forcejo, ~it ned. forci

rychlobrusl/ař m sketkuristo, ~ení n sket-

kur(ad)o

rychlost/ f rapid(ec)o, přepínač ~í rapid-

sxangxilo, ~ní rapideca, ~ní stupeň motoro-

vého vozidla rapidumo, ~ní páka rapidu-

msxangxilo

rychl/ý rapida, ~e rapide

rychta f hist. vilařestrejo, vilařestreja domo

ryk m( lit.) brusonado

rým/ m rimo, nepravý ~ rimoido, v esperan-

tu adasismo, ~ovačka f (simpla / popola)

rimajxo

rýma f nazkataro, odb. korizo, rinito, naza

kataro

rýmovat ned. rimi, ~ se rimigxi

Rýn m zeměp. Rejno

ryngle f renklodo

rýpadlo/ n stav. dragmasxino, (el)kavatoro,

fosmasxino, ~vá lžíce elkavigilo, skraptro-

go

rypák m busxego, hanl. chobot, sosák rostro

rýpání n sxpatado, přen. pikparol(ad)o

rýpnout dok., rýpat ned. sxpati, přen. jízlivě

kritizovat pikparoli

rypouš m zool. miroungo

rugxbarba, viz též rusý

rýt ned. obracet půdu sxpati, fosi, škrábat gra-

ti, skrapi, umělecky cxizi, grifeli, gravuri

rytec m cxizisto, gravuristo

rytí n gravur(ad)o, kamenů gliptiko

rytina f gravurajxo

~iště n, ~isko n placero

ržá/t ned. heni, cxevalbleki, ~ní n hen(ad)o