P

paběrek m 1 zpravidla pl. paběrky zbylé plo-

dy, zbytek postrikoltajxo 2 um. drobné dílo,

zvl. lit. etaj diversajxoj

paběrkovat ned. postrikolti, spikumi

pablesk m rebrilo, reflekto

pabuvol m zool. afrika bubalo

pabuza f zeměd. premstango

pac f dětský výraz maneto, tlapka pied(et)o

pacient m paciento, kuracato, podrobený

amputaci amputito

pacifi/kace f pacigo, ~kovat ned. i dok. pa-

cigi, ~smus m pacifismo, pacismo, P~cký

/ Tichý oceán Pacifiko, Pac(ifik)a ocea-

no, ~sta m pacifisto, pacisto

packa/t ned. fusxi, ~l m fusxulo

pačesy m pl. hartufoj, haracxoj

páčidlo n levumilo, stangolevilo

páčit ned. perforte / per levilo malfermi /

eligi, elrompi, stangolevi

páčk/a f levil(et)o, ~a zpětného chodu re-

cementový ~ cementa l.

pád/ m falo, lingv. kazo, čtvrtý ~ akuzativo,

druhý ~ genitivo, pátý ~ vokativo, první

~ nominativo, předložkový ~ lingv. pre-

dativo, šestý ~ lokativo, volný ~ fyz., libe-

ra falo, # pýcha předchází ~ fiereco ve-

nas antaux la falo, ~ový fala, lingv. kaza

Pád m zeměp. Pado, Poo

padací fala, ~ most levponto, ~ mříž krada

herso

liaj haroj (el)falas, přen. únava z něho ~á

na jeho hlavu la respondeco kusxas sur li

3 zasahovat volba ~á na něho oni elektas

lin, světlo mu ~á do očí la lumo lumas en

liajn oklulojn, # ~á rosa rosas, ~á sníh

falas negxo, negxas, ~ají kroupy hajlas,

jablko nepadá daleko od stromu ne fa-

las frukto malproksime de l' arbo

paděl/ek m falsajxo, ~ání n falsado, ~aný

falsa, ~atel m falsisto, ~at ned. falsi, falso-

fari

padesát/ kvindek, ~ihaléř m kvindekhelero,

~ikoruna f kvindekkrona bankbileto,

~iletý kvindekjara, ~ý kvindeka, ~ina f

kvindekono, ~iny f pl. kvindeka naskigx

re-

veno, ~ka f číslice kvindeko, slavit ~ku

falinta virino, # bílý jako ~ý sníh blanka

kiel fresxa negxo

padnout dok. viz též padat; (ek)fali, # ~ na

kolena fali genue, sin meti sur la genuojn,

~ někomu k nohám fali cxe ies genuoj, ~

do mdlob (ek)sveni, ~ v boji fali en bata-

lo, padl na něj strach li ektimis, padla

na něj dřímota dormo falis sur lin, padla

kosa na kámen trafis falcxilo sur sxtonon,

trafis hakilo al ligno malmola, padlo na

la ministraro falis, ~ do náruče fali en la

brakojn (někomu de iu), ~ kolem krku

fali sur la kolo(n) ( al iu), ~ do oka ek-

placxi, ~ do zajetí farigxi (milit)kaptito,

padly na to celé úspory gxi konsumis la

tutajn sxparajxojn, ~ za oběť farigxi viktimo,

šaty jí padnou jako ulité la robo kon-

venas al sxi bonege, la robo estas gxust-

mezura por sxi, padlo rozhodnutí la deci-

do farigxis, decidigxis, ~ do bezvědomí fa-

rigxi senkonscia, ~ do osi-

pádný

226

del kaptigxi en insidon

pádn/ý rázný energia, ~á ruka pezega /

batpreta mano, ~ý krok energia pasxo, ~ý

důkaz frapanta / konvinka argumento

padostroj m fyz. falmezurilo

padou/ch m kanajlo, latrono, fiulo, fripone-

go, ~šství n kanajlajxo

padoucnice f epilepsio

padrť f pistajxo, na ~ hovor. pistajxe, dispe-

cigite

paginovačka f (pagx)numerilo

pagoda f pagodo

pahor/ek m monteto, altajxo, Venušin ~ek

anat. puba monteto, pubmonto, monto de

Venuso, ~katina f montetaro, ~katý

montetoricxa, montetara

pahrbek m zeměp. tergxibo

pahýl m stumpo

pach m vůně i zápach odoro, zápach nauxza o.,

fiodoro, fetoro, vydávající ~ odor(ant)a

páchat ned. kauxzi, rezultigi, ~ zločin fari

krimon, krimi (na někom kontraux iu), ~

polní pych marodi

pachatel m farinto, kulpulo, kriminto, de-

liktulo

páchnout ned. malbonodori, fiodori, fetori,

(intense) odoracxi, čadit, vydávat puch ha-

ladzi

pachole n 1 nám. úvazné bito 2 tech. upínadlo

pachuť f kromgusto, postgusto

pajasan m bot. ailanto

pajdat zvl. hanl. lamiri, hope /skue lami, la-

me pasxi, lampasxi

pájedlo n, pájecí lampa, hovor. páječka f

lutlampo, lutilo

pájet ned. luti, ~ na tvrdo hardluti, brazi

pakáž f kanajlaro, fiularo

Pákistán m zeměp. Pakistano

pakli(že) se, se tamen

paklíč m sxloshoko, dirko, sxtel(ist)sxlosilo

pakostnice f artrito

pákoví n pákový převod levum(ar)o

pakto pri neagreso, ~ovat se ned. paktumi

(s někým kun iu)

pakudlanka f zool. mantispo

palác/ m palaco, ~ový palaca, ~ová revolu-

ce palaca revolucio

palačinka f (paperdika) patkuko, palacxinto

palanda f dormobenko, tabulkusxejo

palaš m rajdista glavo

palát m, palatum n anat. tvrdé / přední patro

palato

palatál/a f 1 lingv. hláska palatalo, palatala

konsonanto 2 ~ní kost anat. palatalo

palatitida f lék. palatito

palba f pafado, dělostřelecká ~ kanonado,

kanonpafado, kanonfajro

palcát m hist. madzo

palčáky m pl. mufgantoj, pugnogantoj

palčivý brula, ožehavý brula, pasiiga, urgxa,

aktualega

palec m la dika fingro, dikfingro, pouze u ru-

ky polekso, u nohy halukso, u rukavice dik-

fingrujo, míra (brita) colo, tech. u kola

kamo, # držet někomu ~ poleksumi je ies

sukceso

Paleček m Fingreto

palečnice f palčák mufganto

pálen/ý bruligita, ~á cihla fajrumita briko,

~é vápno kalcinita kalko

pálení n 1 spalování bruligo 2 bolest bruldo-

loro, ~ žáhy pirozo

brando

paleocén m geol. paleoceno

paleogén m geol. paleogeno

paleolit m geol. paleolitiko

227

paměti

palestra f palestro

palet/a f malířská, i přen. paletro, přen. ekon.

gamo, (ricxa) sortimento, manipulační ~

~i, je to tvrdá ~e li estas obstinulo, li

estas granita kapo

palič/ m incendinto, bruliganto, ~ský brul-

krima

palič/atý obstina, granita, insistema, ka-

pricema, # ~atý jako mezek obstina kiel

mulo, ~ák m (nekonvinkebla) sxtipkapulo,

obstinulo

paličk/a f dřevěná maleo, ~ovat ned. spin-

delplekti

palírna f distilejo, brandofarejo

palisáda f palisaro

palist m bot. stipulo

pálit ned. 1 spalovat bruligi 2 žhnout piki 3

střílet pafi 4 ničit ohněm incendii 5 spotře-

bovávat pro svícení / topení forbruligi 6 vy-

rábět s pomocí žáru baki 7 působit horko,

bolest, palčivý pocit brulvundi, piki, # ~

cihly baki brikojn, ~ kadidlo incens(ad)i,

~ kořalku distili brandon, ~ uhlí v milíři

fektigxi

páliv/ý pika, chuť brulgusta, ~á kopřiva

pika urtiko, ~á paprika pika papriko, ~é

slunce pika suno

palivo/ n topivo hejtajxo, hejtmaterialo, hoř-

lavina brulajxo, brulmaterialo, tech. fuelo,

paln/ý pafa, ~á zbraň pafa armilo

palouk m herbejo, herbokampo, lesní ~

maldensejo

palub/a f ferdeko, zadní ~a pobo, # hodit

přes ~u expr. jxeti en la maron, forlasi,

forjxeti

památ/ka f připomenutí memoro, předmět

memorajxo, suveniro, ~nost f monumento,

memorindajxo, # čest jeho ~ce honoron al

lia memoro, na ~ku memore (něčeho al

spure, ~ný memorinda, karmemora, ~ný

den memortago

pamat/ovat (si) ned. memori, nezapomínat

memorteni, mít na zřeteli konsideri, ne for-

gesi # ten strom mnoho ~uje la arbo tra-

vivis multon, takové mrazy ne~ujeme ti-

an froston ni gxis nun ne spertis / travivis,

už jsem ho neviděl, ani ne~uji mi (tute)

ne povas rememori, kiam mi vidis lin last-

foje, ~uji ho jako dítě mi memoras, kiam

li estis knabo, ~ovat se (re)memori (na

něco ion, pri io), memorteni (ion)

památník m kniha albumo, stavba memoriga

monumento, P~ národního písemnictví

Muzeo de la Nacia Literaturo

ko, vštípit si / vrýt něco do ~ti noti ion

al si en la memoron, encerbigi, jméno mi

vypadlo z ~ti la nomon mi (tute) forgesis,

mít něco na ~ti konservi en la memoro,

pensi pri io, (udělat něco) za čerstvé ~ti

(fari ion) tuj / senprokraste, zapsat si do

~ti enskribi en sian memoron, na ~ť me-

more (někoho / něčeho al iu / io)

pámelník m bot. simforikarpo

paměti f pl. rememoroj, memorajxoj, memua-

ro

pamětihodnost

228

pamětihodn/ost f memorindajxo, monumen-

to, vidindajxo, ~ý memorinda, vidinda

pamětná: # dát / dostat na pamětnou

doni / ricevi bonan lecionon

pamětní 1 sloužící k trvalé vzpomínce memo-

riga, memorinda, memorfesta, ~ deska

memorplako, memortabulo 2 obsahující

paměti, vzpomínky memor(ten)a, ~ kniha

memorlibro, ~ memuaro, ~ prohlášení

polit., diplomatické memorando

pamětník m travivinto, memor(ant)ulo

pamflet m pamfleto

pamlsek m frandajxo

pampa f zeměp. pampo

pampeliška f bot. leontodo, hovor. taraksa-

ko

pán/ m 1 sinjoro, titulování jen pan 2 za-

dota mosxto!, císař ~ (lia) imperiestra

mosxto, pan N sinjoro N, pan vrchní cxef-

kelnero, Pán Bůh Dio, la Sinjoro, Kris-

tus Pán, Pán Ježíš Jesuo Kristo, ci-

toslovce pane! Dio mia!, ~i! ho ne!, cxu ve-

re?, # dvěma ~ům nelze sloužit al du

sinjoroj samtempe oni servi ne povas, být

~em situace esti mastro de la situacio, být

~em svého času (povi) libere disponi pri

sia tempo, být svým vlastním ~em esti

patrono por sia (propra) persono, esti tute

sendependa. # negxíká mu to pane gxi ne

apartenas al li, jaký ~, takový krám kia

pan m zvl. při oslovení sinjoro, v adrese s-ro

paňáca m pajaco

panáček i posměšně sinjoreto, sinjorido

panák m nadutec dando, afektulo, vantulo,

výstřední muž snobo, loutka (vira) pupo,

strašák pajlohomo, birdotimigilo, kvazaux-

homo, šašek pajaco, mandel garbaro, skleni-

ce lihoviny, hovor. glaso da brando, # dát

si ~a trinki unu glason da brando

Panam/a f město Panamo, stát Panamio,

~ský průplav Kanalo de Panamio, Pa-

nama Kanalo

stvořil tutnuda, vestita kiel Evo antaux falo

pancéř/, pancíř m brnění kiraso, kryt blen-

d(ajx)o, ~ový kabel / vodič tech. kirasita

konduktilo, ~ová pokladna kirassxranko,

~ová skříň kirasita sxranko, ~ový vlak

panda f zool. pando

panděro n hovor. ventrego, ventracxo

páně de sinjoro, sinjora, modlitba P~ Pre-

gxo de la Sinjoro, Patronia

pane(čku)! Dio mia!

strojová deska panelo, ~árna f panelfabri-

ko, ~ový dům paneldomo, ~ová diskuse

rondotabla diskuto, ~ový rozváděč sxalt-

panelo

panenka f dívka etulino, junulin(et)o, ine-

to, hračka pup(et)o, zornice anat. pupilo,

P~ Maria náb. la Sankta Virgulino

panens/ký virga, ~ká blána anat. himeno,

~ká příroda virga naturo, ~ká půda

kruda grundo, ~tví n virgeco, # ztratit

~tví n perdi sian virgecon

pánev f gastr. pato, rostilo, kaserolo, na

smažení fritilo, anat. pelvo, licí ~ fandujo,

kotlina, geol. baseno, uhelná ~ karboba-

seno

panchart/ m hovor. hanl. bastardo, ~i nadáv-

ka dětem infanacxoj, bubacxoj, knabacxoj

paní f sinjorino, hospodyně mastrino, dáma

damo, manželka edzino, oslovení sinjorino,

dlehnout panice panikigxi, fali en pani-

kon, ~ářství n panikfarado, panický

strach panika timo

panimanda f hovor. sidvangoj

pankreas m anat. pankreato

panna f virgulino, lit. virgino, hist. pucelo,

hvězdí Virgo, náb. ~ Maria Virgulino

Maria, ~ orleánská virgulino de Orleano,

Johana Dark, lesní ~ myt. driado, mořská

~ marvirin(et)o, nereado, nimfo, jezerní ~

najado, vodní ~ niksino, rusalka najado, #

zůstat starou pannou resti needzinigxinta,

ricevi grizan haron ne vidinte altaron

panoptikum n panoptiko

panor/áma n panoramo, ~amatický pano-

rama

panoš m hist. varleto, pagxio

panovačný ordonema, regavida, mastrema,

komandema, despota, diktatorema, cxika-

nema, ~ postoj mastra sinteno

panovat ned. regi, superi, suvereni

panovn/ík m reganto, suvereno, monarko,

monarhxo, regnestro, ~ický regnestra, mo-

narhxa

pansk/ý (grand)sinjora, ~á sněmovna supe-

ra cxambro (parlamenta), cxambro de lor-

doj, ~ý sluha livreulo, ~ý synek sinjorido

pánsk/ý (por)vira, ~é kadeřnictví frizosa-

lono / frizejo por viroj, ~á konfekce kon-

fekcio por viroj, ~ý krejčí tajloro por

sinjoroj, ~ý oblek vira kompleto / ko-

stumo, ~é oděvy virvestajxoj, ~ý podvazek

sxtrumpetsxelko, ~é prádlo viraj subves-

tajxoj

panslavismus m tutslavismo, panslavismo

pansofie f fil. pansofio

panstv/í n vláda regado, feudální statek / ma-

jetek latifundio, baronlando, feuxdo(bien)o,

~o sinjoraro

pant m (hovor.) pordhoko

panteon m panteono, diaro

panter m zool. leopardo, pantero

pantof/el m pantoflo, # být pod ~em esti

sub la sxuo de sia edzino

pantoflíček m bot. kalceolo

pantograf/ m, ~ický sběrač tech., dopr. pan-

tografo

pantomima f div. pantomimo

pánvička f gastr. pateto

panychida f náb. panihxido

papat ned. expr. fajne mangxi, též dětský výraz

mangxi

Papinův hrnec m prempoto

papír/ m papero, balicí ~ pakpapero, pak-

paperajxoj, cenný ~ ekon. valorpapero,

čtverečkovaný ~ kvadratita p., dopisní ~

leterpapero, fotografický ~ fotopapero,

krepový ~ krepa p., savý ~ sorba p.,

smirkový ~ smirga p., starý ~ uzita / ruba

p., forjxetpapero, toaletní ~ higiena p.,

klozetpapero, ~na f paperfarejo, paperfa-

briko, ~y pl. doklady (hovor.) legitimajxoj,

(personaj) dokumentoj, ~nictví n paper-

vendejo, ~ový papera, ~ová tapeta tapet-

papero

papoušek m obecně papago, zool. rod psita-

ko, papouškovití psitakedoj

papouškovat ned. papagumi

paprik/a f rostlina kapsiko, koření, plod pa-

priko, pálivá ~a akra papriko, plněná ~a

gastr. farcxita papriko

paprs/ek m radio, kola, loukoť spoko, ~ky

pl. beta betaradioj, ~ky gama gamaradioj,

~kovitý mat. radiala

Papuán m papuo

papuče f porhejma sxuo, pantoflo, babusxo,

lansxuo, hejmsxuo

papuchalk m zool. fraterkulo, marpapago

papula f lék. papulo

pár 230

manželský ~ geedza p., geedzoj, ~ slov

kelke da vortoj, koupit za ~ korun acxeti

preskaux senpage, acxeti por forjxeta prezo,

za ~ roků post kelke da jaroj, jít v ~u iri

duope / pare

pár/a f vaporo, plnou ~ou tutvapore, plen-

forte, plenvapore, # nemá o tom ani ~u li

havas pri tio nek scion nek supozon, být

pod ~ou expr. esti iom esplorinta la fun-

don de la glaso, havi unu glason troan,

havi iom da v. en la kapo

parabola f mat. i lit. parabolo, lit. similajxo

parabřidlice f geol. poarashxisto

parada vesto, vojenská ~a armea p.

paradigma n lingv., lit. paradigmo

parádit se ned. pompe sin vesti, předvádět se

paradi, pavi

paradox m paradokso

paraf/a f parafo, ~ovat dok. i ned. parafi

parafín m chem. nasycený uhlovodík parafino

parafráz/e f lit. parafrazo, ~ovat ned. i dok.

parafrazi

paragraf/ m paragrafo, podle ~u laux la p.

Paraguay f stát Paragvajo

paralaxa f opt., astr. paralakso

paralel/a f lit. paralelajxo, ~ní mat., el. pa-

parkolbas(et)o, párkař m kolbasisto

parenchym m anat. parenhximo

parfém/ m parfumo, ~ovat ned. parfumi

parfumérie f parfumajxejo, parfumvendejo

parchant m hanl. bastardo

pária m pario

parit/a f egaleco, ~ní egalparta

park m parko, automobilový ~ auxtofloto,

P~ kultury a oddechu Parko de Kulturo

kaj Ripozo, vozový ~ žel. vagonstoko,

vagonfloto

parkán m hist. esplanado

parket m , ~y pl., ~ová podlaha pargeto,

taneční ~ dancpargeto, ~a f stav. pargete-

ro, ~ovat ned. pargeti

parkov/ání n parkado, ~ání zakázáno par-

kado malpermesita, ~at ned. parki, ~iště n

dopr. park(ej)o

parlament/ m parlamento, budova parlamen-

tejo, ~ární zřízení parlamentismo, ~ář m

voj. parlamentario

parma f zool. barbfisxo, barbio

parmice f zool. mulo

Parnas m hist., lit. Parnaso

parní/ vapora, ~ elektrárna v. elektrocen-

tralo, ~ kotel vaporkaldrono, ~ lázeň va-

porbano, ~ lázně sxvitbanejo, ~ stroj va-

pormasxino, ~ topení vaporhejtado, ~ tur-

bína vaporturbino, ~k m vaporsxipo

parno n varmego, sufoka vetero, # je ~ estas

sufoke varme

parný varmega, dusný sufoke varmega

parod/ie f lit. parodio, ~ovat ned. parodii

parohy m kornaro, # nasadit manželovi ~

kokri la edzon

paroloď f vaporsxipo

paroplavba f vaporsxipa navigado

parovina f geol. penaplano

parovod m vapordukto

párový para

paroxysmus m lék. paroksismo

paroží n kornaro

Pars m parsio

231 pásový

parsek m astr. parseko

part m hud. parto

parta f grupo, tacxmento

partaj f hovor. nájemníci luantoj, polit. stra-

na hovor. partio

parte n anonco pri morto, mortanonco

parter m div. partero

participovat ned. partopreni

partie f pasáž fragmento, herní ludbatalo,

místo parto, skupina, politická strana, jedna

hra partio, výhodný sňatek (bona) partio,

lesní ~ arboparto, šachová ~ sxakpartio

partiov/ý rabatajxa, ~á prodejna butiko de

rabatajxoj, rabatajxbutiko, duaklasa vende-

jo, ~é zboží rabatajxo

partitura f hud. partituro

partizán m voj., horlivý zastánce partizano,

gerilano, makisano

partner m partnero, parulo, kolego, kunulo

paruka f peruko

parvenu m parvenuo

pařát m ungego, lit. krifo

páření n kuplado, kopulacio, ~ jelenů ku-

plado de cervoj

pařeniště n varm(o)bedo, forcbedo, sterko-

bedo

pařez m arbostumpo, stumpo de trunko, #

hluchý jako ~ surda kiel trunko / puto,

spát jako ~ dormi kiel gliro

kunigxi, geigxi, zool. též kupli, kopulacii

pařit ned. brogi, tech., lék. vaporizi, hovor.

přen. (dibocxe) drinki

Paříž, f zeměp. Parizo, ~ská komuna Pariza

Komunumo

zono, přes rameno balteo, až po ~ gxistalie,

míra v pase talimezuro, rána pod ~ frapo

opevnění remparzono, podvazkový ~

jxartelzono, upínací ~ krocxzono, zá-

chranný ~ savzono, zvukový ~ sonben-

do, # zelený ~ uprostřed dálnice meza

verda strio de auxtostrado

pas m rajtigilo, cestovní ~ pasporto, dobyt-

čí ~ pasporto por bruto

pasák m pasxtisto, pouze dobytka vakero,

kuplíř hanl. peristo, parigisto

pasát m met. trado, pasato, alizeo

pasáž f 1 průchod pasejo, doma trairejo 2

kasxvojagxanto

pascal m fyz. odvozená jednotka SI tlaku

paskalo, značka Pa

pásek m pás zono, páska bendo, text. zon-

rimeno, proužek stri(et)o, mladík dando,

magnetofonový ~ sonbendo

paseka f (arbara) maldensejo, senarbejo, ar-

bohakejo

pasigrafie f viz pazigrafie

pasionál m náb. pasionalo

pasírovat ned. pulpigi

pasív/ní pasiva, neagema, ~ní rezistence

pasiva rezistado, ~um n lingv., ekon. pasi-

vo, ~a ekon. pasivo

pasivita f pasiveco

páska f bendo, papírová banderolo, šerpa

skarpo, do psacího stroje tajpbendo, do tis-

kárny inkrubando, z látky rubando, strio,

amatora b., časové ~ horzono, dauxbo,

horské ~ montara cxeno, (po)hraniční ~

lima z., rozhlasové (programové) ~ ra-

diofilmo, scenmuntajxo, zemské (země-

pisné) ~ terzono

pásov/ý benda, zona, stria, ~ý opar lék. zo-

stero, zon(form)a erupcio ~á pila bend-

segilo, ~ý traktor rauxpotraktoro, rauxpi-

pasový

232

ra traktoro, ~á výroba cxenproduktado

pasov/ý pasporta, ~á kontrola pasporta

kontrolo

pást ned. pasxti, číhat spione / inside atendi

(po někom iun), insidi, (po někom kon-

por la okuloj, ravajxo

pastvina f, pastvisko n pasxtejo, gresejo, vy-

sokohorská alpo

pastýř m pasxtisto, skotu brutisto

paša m hist. pasxao

pašák m bonegulo, bravulo

pašerá/k m kontrabandisto, ~ctví n kontra-

bando

pašije f pl. náb. Pasiono

pašov/aný kontrabandita, smuglita, ~ané

zboží kontrabandajxo, ~ání kontrabando, ~

ání omamných látek kontrabando de to-

ksaj narkotajxoj, ~at ned. kontrabandi,

smugli

paštika f pastecxo

pat m v šachách pato

pat/a f 1 anat. kalkano 2 typo., piedo, A-

chillova ~a přen. Ahxila tendeno, # být ně-

komu v ~ách postveni cxe ies kalkanoj,

nemá to hlavu ani ~u gxi havas nek ka-

pon, nek voston, ~a hory piedo de monto,

~a kolmice piedo de ortanto, pied-

(punkt)o, ~ní kost kalkaneo

páte/k m vendredo, Velký ~k Sankta Ven-

dredo, v ~k vendere, ~ční vendreda

patent/ m patento, toleranční ~ Dekreto pri

Toleremo, chránit ~em patenti, # ~ na

rozum monopolo de sagxo, ~ní patenta,

~ní knoflík prembutono, ~ový patenta,

paterč/e n kvingxemelo, ~ata n pl. kvingxeme-

loj

pater/ý kvinspeca, ~y dveře kvin pordoj,

~y punčochy kvin paroj da sxtrumpoj, ~o

hnutí junularo estas la vertebraro de nia

movado, ~ní spina, rakia

páteříček m zool. teleforo, kantaridedo

patina f patino

patisk m (malpermesita) preskopiajxo

patka f sloupu, elektronky soklo, typo., inf.

serifo, ~ chleba krustopeco (de pano)

patlat ned. fusxi, miksacxi

patnáct/ dek kvin, ~ý dekkvina

patní kalkana

patník m gxirejo-markilo, paliso, turnosxtono,

marksxtono

patogenní lék., biol. patogena

patoky n pomn. hanl. 1 acidajxo 2 špatné pi-

vo malforta biero, bieracxo

patolízal/ m flatacxulo, lit. servilulo, ~ský

servila, ~ství n humilego, servileco

patolog/ m patologo, ~ie f patologio

patos m, pathos m patoso

pátra/cí skolta, ~cí letoun skoltavi(adil)o,

~č m voj. skolto, ~t (esplor)sercxi, zvl. voj.

skolti, rekognoski, # ~t v minulosti (tra)-

esplori la estintecon, ~vě diveneme

patriarcha m patriarhxo

patricij m hist. patricio

patriot m patrioto

233 péče

patrn/ě zřejmě videble, evidente, pravděpo-

dobně versxajne, ~ý sentebla, evidenta, ri-

markebla, perceptebla

io, patron(ad)i ion, mít ~ patroni, ~ní pa-

trona

patřičný slušný deca, vhodný adekvata, kon-

vena, respektiva

patřit ned. náležet aparteni, # to ti patří tion

vi meritas, příslušet to sem nepatří tio ne

apartenas cxi tien, patří k mým přátelům

li apartenas al miaj amikoj, týkat se ten

pohled patřil jí la rigardo estis destinita

al sxi, ~ do starého železa jam aparteni al

la arhxivo, ~ se deci, konveni

přes deváté li babilas senorde kaj kaose

paušál/ m pauxsxalo, kolektiva sumo / prezo,

~ní pauxsxala, kolektivsuma, kolektivpreza,

povšechný sendistinga, gxeneral(ig)a

paušalov/at ned. i dok. pauxsxali, # poštovné

~áno afranko pauxsxalita

pauz/a f hud. pauxzo, při zpěvu spirhalto,

půltónová ~a hud. duonsilento

pauzova/cí pauxsa, ~cí papír snímací pauxs-

papero, ~t ned. pauxsi

páv m pavo

paví pava, babočka ~ oko pava nimfalo /

vaneso, lišaj ~ oko smerinto

pavián m zool. paviano

pavilon m pavilono

pavlač f (balkon)galerio, balkonkoridoro

pavou/k m araneo, ~ci pl. řád araneuloj,

stango, kuntena stango, firmiga stango

pazigrafie f pazigrafio

pazneht/ m fendhufo, ~nice f zool. lék.

fendhufa epizootio, ~ník m bot. akanto

pazour m dráp ungego, hanl. ruka manacxo

pazourek m geol. siliko

pažba f zbraně fusto, kolbo, pafilkapo

paždí f akselo, nést pod ~ porti sub la bra-

ko / subbrake

paž/e f brako, otočit ~i dlaní vzhůru proni

páže n hist. pagxio

paž/ení n přepážka septo, laťová přepážka

latajxo, obklad garnajxo, stěny výkopu

fosgarnajxo, ~ina f fosgarnilo

pažit m herbobedo, razeno

pažit ned. stav. fosgarn(iz)i

pažitka f sxenoprazo

pažnice f bortubo

pec/ f forno, na pečení chleba panejo, ko-

forno, šachtová ~ sxaktoforno, tavicí ~

tech. fanda forno, fandforno, vápenická ~

kalk(o)forno, vysoká ~ altforno, fandfor-

no, ~ař m fornisto

pecen m chleba (ronda) panbulo

péci, péct pečivo baki, maso, kaštany na rožni

feri pro varm(eg)o

pecivál/ m hejm(osid)ulo, fornosidulo, ~ský

sidema, hejmosida, fornosida

peck/a f kerno, ~ovice f drupo, kernofrukto,

~ovina f druparbo

nemocného flegado, lékařská ~ kuracista /

medicina p., ~ o bezpečnost při

pečený

234

práci zorgado pri sekureco dumlabora,

památková ~ konservado de monumentoj,

vyžadovat zvláštní péči bezoni apartan

datelství AB la libro aperis fare de la el-

donejo AB

pečen/ý bakita, rostita, ~é kuře rostita ko-

kido, ~áč m rostita haringo

pečeně f rostajxo, hovězí ~ bova r., vepřová

~ porka r., husí ~ rostita ansero

chudoby přen. sigelo de malricxeco

pečet/it ned. sigeli, ~idlo n, ~ítko n sigelilo,

~ní sigela, ~ní prsten sigelringo, ~ní

vosk sigelvakso

pečicí baka, ~ trouba bakforno, bakujo,

fornokesto

pečiv/o n bakajxo(j), sladké kukajxo(j), prá-

šek do ~a bakpulvoro, pěnové ~o merin-

go, bezeo, z listového těsta a náplní volova-

no

~ o nemocného / o děti / o květiny / o

úřad flegi malsanulon / infanojn / florojn

/ oficon, mateřsky ~ patrini

pečovatel/ m zorganto, vartisto, ~ka o dítě

vartistino, f dobrovolná (hejma) flegantino,

z povolání flegistino, ~ská služba fleg-

servo

pedagog/ m pedagogo, ~ický pedagogia,

~ika f pedagogio, edukarto

pedál m pedalo, plynu akcelilo, gaspedalo,

spojky klucxpedalo

pedant/ m pedanto, harfendulo, ~ický, ~ský

pedanta, ~ský tón katedra tono / maniero,

~ství n pedanteco, harsplitado, harfendado

pedel m pedelo

pederastie f lék. viradulto

pedik/úra f pedikuro, piedflegado, pro-

vádět ~úru pedikuri, ~érka f pedikuris-

tino

pedologie f geol., zeměd. pedologio

Pegas m astr. Pegazo

pěchota f voj. infanterio

pěchovat ned. sxtopi, batpremi, jako bucha-

rem rami

pejorativní fisenca

pekáč m rostplato, bakplato, rostilo

pekárna f i prodejna bakejo

Peking m zeměp. Pekino

peklo n infero

pěkně bele, # ~ děkuji! expr. elkoran dan-

kon!, venku je ~ estas bela / bona vetero

# to od vás není ~é, že ... ne estas afable,

ke vi .., mít ~é místo havi bonan poste-

non, to je ~ý kus cesty tio estas suficxe

longa vojo, to je ~é nadělení ! tio estas ja

bela / agrabla afero!, ~é peníze suficxe

vetero vyřídit ~ý pozdrav transdoni / diri

elkoran saluton, to je ~á společnost !

hanl. tio estas precipa / ekskluziva kom-

panio / roto

pektin m chem. pektino

pel m viz pyl

pelagra f lék. pelagro

pelargónie f bot. pelargonio

pelášit ned. (for)kuregi

pelech m kusxejo, hanl. nestacxo, lidský hanl.

ejacxo, logxejacxo, trogloditejo

pelerína f pelerino

pelest f litflank(ajx)o

peleton m sport. peletono

pelichat ned. plumsxangxi, plumperdi, sxangxi

la plumojn

pelikán m zool. pelikano

peluška f kampa pizo

pelyněk m bot. artemizio, lék., hovor. absinto

pemza f geol. pumiko

235

permutace

peň m trunko, tech. tigo

pěn/a f 1 sxauxmo 2 sliz ropuchy / hlemýždě

stroj sxauxmestingilo

penál m plumujo

penále n kompenspago, monpuno (pro rom-

po de kontrakto), punpago

penalizovat ned. punpagigi

penalta f sport. penalo, punsxoto

pence f penco

pendrek m hovor. (gum)klabo

peněženka f monujo

peněžit/ý mona, ~ý dar mondonaco, mon-

ofero, ~á pokuta monpuno

peněžní mona, ~ obrat m ekon. spezo, ~

prostředky monrimedoj, ~ reforma

monreformo, ~ soustava monsistemo, ~

ústav banko, ~ záležitosti financaj aferoj,

monaferoj

pění n lit. kantado

pění sloveso, viz pěnit

pěnice f zool. silvio

penicilín m penicilino

penis m peniso, hanl. kaco

pěnit (se) ned. sxauxmi, způsobovat pěnu sxaux-

migi, pěnit sliny (u zvířat) bavi, # víno mu

pění krev la vino sxauxmigas lian sangon,

peníz/ m monero, ~e m pl. mono, kovové ~e

metala mono, papírové ~e papermono,

drobné ~e moneroj, sxangxmono, apunto,

pěnkava f zool. fringilo

penny m., n., neskl. penco

pěnodějka f zool. sxauxmcikado

pentan m chem. pentano

Pentateuch m náb. Pentateuxko

pentle f rubando, banto

pentóza f chem. pentozo

penz/e f 1 výslužba, odpočinek emeriteco,

pensio 2 (hovor.) výslužné emerituro, eme-

rit(ur)a salajro 3 v hotelu a pod. logxkostoj,

restadkostoj, # být v ~i emeriti, dát do

~e emeritigi, (ode)jít do ~e emeritigxi, fa-

rigxi pensiulo / emerito, plná ~e logxo kaj

mangxo, pobytová inkluzivaj restadkostoj,

vyplácet ~i emerituri, pensii, ~ijní pensia,

~ista m pensiulo, emerito, ~ionovaný

emeritigita, pensiigita

penzión/ m pensiono, ~át m pensionato,

porknabina edukejo

penzionovat ned. pensiigi, emeritigi

perčovník m bot. gutaperkarbo

perem 1 per plumo, viz pero 2 hovor. viz slo-

vesa prát

perena f bot. trvalka stauxdo

perfektum n lingv. perfekto

perforace f lék. perforo, tech. truetaro, prů-

raz perforajxo

pergamen/ m pergameno, ~ový papír per-

gamenita papero

pergola f stav., zahr. pergolo

periferie f periferio

perigeum n astr. perigeo

perihelium n astr. perihelio

perikard m anat. perikardio

perikarp m bot. perikarpo

period/a f i geol. periodo, ~ický perioda,

~ičnost f periodeco, ~ikum n periodajxo

periskop m periskopo

perkelt m gastr. frikasajxo

perl/a f i přen. perlo, ~onosný perloporta,

perlohava, perlonaska, ~oočky f. pl. zool.

kladoceroj, ~orodka f říční zool. perl(o)-

zool. perl(o)ostro, ~ový perla, ~ovitý per-

leca, perlosimila, ~it se ned. perli

perleť f perlamoto

perlička f zool. numido

perlík m forgxmartelego

perm m geol. permio

permanentní dauxra, sencxesa, ~ magnet

dauxra magneto

permeabilita f odb. permeablo

permut/ace f permutajxo, ~ační permuta,

perna

236

~ovat ned. mat. permuti

perna f zeměd. garbtenejo

pernat/ý plumhava, ~á zvěř lovná plumcxa-

sajxo

perník/ m gastr. mielkuko, spickuko, žitný

sorto, plnicí ~ fontplumo, tuboplumo,

kuličkové ~, globkrajono, násadka na ~

plumingo, # škrtnutím pera per unusola

streko de la plumo

perokresba f pluma desegnajxo

peron m dopr. kajo

peroutka f gastr. plumvisxilo

pérov/ý pluma, pružný risorta, ~á matrace

risorta matraco, ~á váha sport. plumpezo,

~ý můstek sport. risorta saltotabulo, ~ání

risortilo, risortajxo, ~ání vozidla risortaro

(de veturilo)

peroxid m peroksido

persián m viz perzián

doperspektive, ~ní perspektiva

peršan m hovor. persa tapisxo

Peršan m perso

perština f la persa (lingvo)

Peru/ n zeměp. Peruo, ~ánec m peruano

peruť f lit. flugilo, voj., let. aviotacxmento

versiulo

perzek/uce f persekutado, ~vovat ned. per-

sekuti

perzián/ m karakulo, ~ový kožich karakul-

mantelo

peřej f rapidfluo, kaskado, katarakto

peří/ n plumoj, plumaro, prachové ~ lanu-

go, sedrat ~ oškubat senplumigi, # chlu-

bit se cizím ~m paradi per la meritoj de

aliaj / aliuloj, ~čko n plumeto

peřin/a f plumkusenego, peplomo, plum-

kovr(il)o, kovrokuseno, lehká plumono, #

vlézt do ~ subkusenigxi, dítě v ~ce vindin-

fano, bebo en vindoj

telvulpo, # po tom ani ~ neštěkne pro tio

krias neniu koko, pri tio neniu demandas,

má chování pod psa hovor. lia konduto

estas mizerega, v tom je zakopaný ~ jen

la malfacilajxo, jen la tubero en la afero; ~,

který štěká, nekouše bojanta h. ne mord-

as; kdo chce psa bít, hůl si najde por

hundon dronigi oni nomas gxin rabia

pesík m pil(us)o

pesimis/mus m pesimismo, ~ta m pesimisto,

~ický pesimisma

peskovat ned. mallauxdi, malaprobi, riprocxi,

skoldi

pěst f pugno, pancéřová ~ kirasrompilo,

bazuko, # jednat na svou (vlastní) ~ agi

je propra risko, agi propradecide, to se

hodí jako ~ na oko tio estas en akordo

kiel peto kaj mordo, zatnout ruku v ~

pugnigi la manon

pěstěn/ý flegata, ~ý hlas trejnata vocxo, ~é

ruce flegataj manoj, ~ý zevnějšek flegata

eksterajxo

pesticid m pesticido

pestík m bot. pistilo

pěstírna f kultivejo, ~ hub fungokultivejo

pěstit ned. viz též pěstovat; flegi, zeměd., za-

hr. kultivi, kulturi, # ~ si nehty flegi siajn

ungojn

pěstitel/ m kultivisto, hortikulturisto, ~

stromů a keřů arbisto, ~ství n hortikultu-

ro, ~ství stromů arbokulturo

pěstní pugna, ~ klín hist. pugnokojno, ~

právo rajto de pugno

kreskigi, chovat zvířata bredi, rozvíjet flegi,

zabývat se praktiki, fari, (ion), okupigxi (pri

io), oddávat se dedicxi sin, šlechtit

237

píď

eduki, ~at obilí kulturi grenon, ~at si po-

pularitu flegi sian popularecon, ~ání n

kultivado, kultur(ad)o, ~ání chmele lu-

polkulturado, ~ání řas kulturo de algoj

pestr/ost f bunt(ec)o, # ~ostí hýřící kraji-

na bunte vestita pejzagxo, ~obarevný ko-

lor(o)ricxa, ~ý bunta, multkolora, rozma-

nitý vari(oplen)a, kalejsdoskopa

pěšák m voj. infanteriano, piedsoldato

pěšec m v šachu peono

pěší piediranta, ~ pluk voj. infanteria regi-

mento, cesta pro ~ irvojo, vojo por piedi-

rantoj

antaux la dekdua, ~ina f kvinono, pětkrát

kvinfoje, mat. kvinoble, po ~i kvinope, #

co by ~ napočítal fulmrapide, tujtuje,

sbalit si svých ~ švestek paki sian tutan

havajxon / siajn ajxojn

pět sloveso lit. kanti

pětadvacet, dvacet pět dudek kvin

petarda f petardo

pětiboj m sport. pentatlono

pětic/e f kvin(op)o, ~ípý kvinpinta, ~ípá

hvězda kvinpinta stelo

petice f peticio, petskribo

pětihaléř m, pětihalíř m kvinhelero

pětikoruna f kvinkrono

pětiletka f kvinjara plano / lernejo

pětinásobn/ý kvinobla, ~ě kvinoble

pětistup m kvinvico

pětiúhelník m kvinangulo, pentagono

pětka f kvino, ve škole známka marko

"nesuficxe"

petlice f pendserura cxarniro, krocxanso

Petr m Petro

petrklíč m viz prvosenka

petrochemie f týká se chemismu rostlin pe-

trohxemio, týká se chemismu surové nafty pe-

trolhxemio

petrolej/ m (lampa) petrolo, pro pohon moto-

rů kerosino, ~ová lampa petrollampo, ke-

rosenlampo, ~ový vařič primuso

petrolog/ m petrologo, ~ie f geol. petrologio

petržel/ f petrozelo, hovor. petroselo, koře-

nová radikpetroselo, zelená ~, ~ka f krispa

petroselo

petúnie f zahr. petunio

pěv/ec m 1 (oper)kantisto 2 pták kantbirdo 3

lit. básník poeto, hist. bardo, ~ci řád ptáků

paseroformaj, ~ecký sbor kanthxoro,

~kyně f (oper)kantistino

pevnina f souš (firma) tero, sektero, konti-

nento

pevnost/ f vlastnost fortikeco, kompakteco,

solideco, opevnění fortikajxo, fortreso, ci-

tadelo, tech. firmeco, rezisteco, polní ~

voj. reduto, ~ní fortresa

pevn/ý solida, soudržný kompakta, nerom-

pebla, firma, ustálený starema, nepohyblivý

fiksa, silný fortika, nesxancelema, tuhý so-

lida, # ~á půda (pod nohama) firma

grundo (sub la piedoj), ~ý bod fiksa

punkto, ~á cena firma / fiksa prezo, ~é

datum fiksa dato, ~ý postoj piedteno, ~é

tika sano, ~á vůle firma volo, ~á důvěra

firma konfido, ~ý hlas / krok / ruka fir-

ma vocxo / pasxo / mano, ~ě firme, fortike,

~ě zapustit enplanti, # jsem ~ě přesvěd-

čen, že ... mi estas firme konvinkita, ke ...

jsem ~ě rozhodnut, že mia firma decido

estas, ke ...

pevnůstka f citadeleto, bunkro

ph!, pche! výraz nespokojenosti pa!

Philadelphia f Filadelfio

pch!, rozmrzení ba!; pch!, přestaň žvanit!

ta ta ta!

pchá! expr. dirlididi!; pchá! to je malič-

kost! dirlididi!

pí 1 Ludolfovo číslo mat. pi 2 písmeno řecké

abecedy pi

pian/ino n vertikala piano, ~ista m pianisto,

~o n piano

piarista m náb., hist. piaristo

píc/e f furagxo, ~ní furagxa

pícka f forneto

pícnina f furagxplanto, greso

píďalka 238

non ne cedi

píďak/a f zool. geometredo, ~ovití geome-

tredoj

pidimužík m skřítek gnomo, trpaslík pigmeo,

liliputo, i hanl. nano

pídit se ned. esplor(sercx)i, spioni

piedestal m stav. piedestalo

pierot m div. pieroto

pieta f pietato, pietismo

pif! paf! pif! paf!

pigment m biol., chem. pigmento.

pih/a f lentugo, ~ovatý lentuga

píchací pika, ~ hodiny kontrolhorlogxo

píchačk/a f laborkarto, ~y pl. kontrolhorlo-

gxpíchání n pikado, o bolesti pikdoloro

chá mě v boku pikas al mi en la flanko

pichlavý s trny dorna, pika, bodavý, kousavý

pik(ant)a

píchnout dok. viz též píchat; ekpiki, ~ #

pneumatiku piki pneux(matik)on, ~ se

pikigxi, ~ se do prstu jehlou, piki al si la

fingron per kudrilo

piják m hovor. i hanl. drink(em)ulo, papír

sorbopapero, # notorický ~ hanl. sen-

espera drink(em)ulo

pijan m drinkemulo

pijavk/a f zool. hirudedo

píka f pikstango

pikador m hist. pikrajdisto, pikadoro

pikant/ní pikanta, ~nost f pikanteco

pikle m pomn. intrigoj, komploto, # kout ~

komploti

piknik m pikniko

piko/ předpona podílových jednotek SI piko/

10-12 , zkratka p

pikolík m servoknabo

pik/y f pomn. barva v kartách, piko, ~ová

dáma la damo de piko

pila f 1 nástroj segilo 2 stroj segmasxino 3

závod, továrna segejo, kruhová ~ disko-

segilo, lupenková ~ arabeskosegilo, mo-

torová ~ cxensegilo, oblouková ~ arcxo-

segilo, arkosegilo, pásová ~ bendsegilo, ~

ocaska f trapeza segilo, hovor. "vulpa

vosto", rámová ~ stegframa segilo

pilastr m stav. pilastro

pilát m bot. ankuzo, ~ lékařský bugloso

Pilát m Pilato

pilatka f zool. tentredinedo

píle f diligent(ec)o

pilin/a f segajxero, fajlajxero, ~y f pl. dřevěné

segajxeroj, segopolvo, kovové fajlajxo, faj-

lopolvo

pilíř m stav. zvl. mostní piliero, tresto, opěr-

ný ~ subtenpiliero

pilk/a f segilo, lupénková ~a arabesko--

segilo, zahradnická ~a stucilo

pilnice f výrobna prken segejo

pilníček m na nehty manikurilo, ungofajlilo

pilník m fajlilo

pilný snaživý diligenta, s pílí konaný fervora,

pilulka f lék. granul(ajx)o, pilolo, malá gra-

nolo, velká boluso

pimentovník m bot. pimentarbo

ping-pong/ m tabloteniso, ~ový tablotenisa

pinie f bot. pinio

pinta f míra, zast. pajnto, pindo

pinzeta f pincxil(et)o, premilo

pionýr m průkopník pioniro, člen mládežnické

organizace (jun)pioniro

pípa f krano

píp/at ned. kviviti, kviki, pepi, ~ání n pepa-

do, kvivitado, ~nutí n pepo

pipeta f chem. pipeto

piraňa f zool. hovor. piranjo

pirát m pirato, korsaro

pírko n prachové peříčko lanugero

239 plác!

piroga f nám. pirogo

piruet/a f sport. pirueto, provést ~u pirueti

písanka f (lerneja) skribkajero

písárna f skribejo, skribocxambro, kontoro

písař/ m zvl. hist. skribisto, na psacím stroji

tajpisto, ~ka f tajpistino

pisatel m skribinto, auxtoro

pisátko n skribilo

písčina f pruh země sablajxo, území sabloza

regiono

písčitý sabl(ec)a, ~ břeh sabla bordo,

strando, pláž plagxpísečn/ý sabla, ~á bouře / smršť sablo-

sxtormo

písek m sablo, tekoucí ~ flusablo, zrnko

písku sablero, ~ v moči urina s., gruzo en

urino

písemn/ý skriba, ~á zpráva korespondajxo,

~á žádost petskribo, ~ě skribe, ~ost f

skribajxo, ~ictví n literaturo

píseň f kanto, kniž. báseň poemo, národní ~

popola kanto, popolkanto, populární ~

furorkanto, P~ písní la Alta Kanto, la

Kanto de la Kantoj, # labutí ~ kanto de

cigno, cignokanto

pisík m zool. aktito

pískat ned. fajfi, skřípat grinci, ~ na psa

fajfi por (sia) hundo, ~ (na) flétnu ludi

fluton, fluti, ~ na píšťalku fajfi per

fajfilo, ~ na prsty fajfi tra la fingroj

pískle n malý ptáček birdeto, birdido, přen.

dítě etulo

n sabloludejo, ~na f sablejo

písmen/o n litero, malé ~o malgranda l.,

minusklo, velké ~o granda l., majusklo,

počáteční / začáteční ~o komenca l., ini-

cialo, ~o x název, zvl. mat. ikso, ~o y název

ipsilono, # (splnit) do posledního ~e

(plenumi) lauxlitere

písmo n skribo, druh litertipo, inf. literumi-

lo, rukopis skribmaniero, skribkaraktero,

hůlkové ~ majusklaj literoj, klínové ~

kojnoskribo, latinské ~ latin(liter)a s., o-

brázkové ~ ideografia s., slepecké ~ la

Brajla s., notové ~ (muzik)nota s., P~

(svaté) bible la Sankta(j) Skribo(j), Biblio,

P~ Starého zákona Malonova Testamen-

to, velikost písma typo., inf. tipara grado

písničk/a f kanteto, kanzono, ~ář m kan-

piškot m gastr. biskvito

píšťal(k)a f nástroj fajfilo, lodní, tovární

fajfilego, sireno, hud. fluteto, fifro, varhan

orgenfajfilo, orgentubo

píštěl m, f lék. fistulo

pištět ned. kricxi, sxriki, pipkrii, o myši sibli

pít ned. trinki, hodně alkohol drinki, # pije

jako duha li drinkas kiel funelo

pitevna f (dis)sekcejo

pití n nápoj trinkajxo, činnost trinkado

pitn/ý trinkebla, ~á voda trinkebla akvo,

trinkakvo

pitom/ec m stultulo, malsagxulo, ~ost f věc

stultajxo, vlastnost stulteco, ~ý stulta, mal-

sagxa, # to je ~é (hovor.) tio estas malagrab-

la

pitoreskní pitoreska, pentrinda

pitva/ f obdukcio, soudní ~ nekropsio, ~t

ned. lék. obdukcii

pitvořit se ned. grimaci

pivn/í biera, de /por biero, ~í sud barelo de

biero, ~ice f bierejo

pivo n biero, černé ~ malhela / bruna b.,

slabé ~ magra b., světlé ~ hela / pala b.,

velké ~ duonlitro da b. plzeňské ~ pilzena

b.

pivoňka f bot. peonio

pivovar/ m bierfarejo, ~ství, ~nictví n bier-

fabrikado, bierfarado

pizdit ned. expr. fusx(verk)i, kripligi

pižmo n mosko

pižmovka f viz ondatra

plácačka f batilo, ~ na koberce tapisxbatilo,

~ na mouchy musxbatilo

plác! plauxd!

plácat

240

plácat ned. 1 tleskat (a)plauxdi 2 pleskavě na-

rážet klaki 3 žvanit babilacxi 4 ledabyle něco

dělat, uplácávat, přen. žvanit formacx(ad)i

acxeto, pagita kontante

placka f gastr. flano, věc platajxo, plat(for-

m)a objekto

pláč/ m ploro, # dát se do ~e ekplori, mít ~

na krajíčku esti ploronta

plačk/a f funebristino, ~y plor(ant)e

plačtivý plorema

plagiát/ m plagiato, ~or m plagiatisto

plahočit se ned. penlabori, klopodi, přen.

rampi

plachetka f vualtuko

plachetn/ice f velsxipo, jachta velboato,

jakto, malá barko, # ~ice se dostala do

bezvětří velsxipo enkalmigxis, ~í vela

plachost f timemo

placht/a f kryt sxirma tolo, nepromokavá ba-

sxo, nám. velo, trojúhelníková nám. jxibo, do-

legxvelo, ~a skasávací refo, požární ~a

saltotuko, stěžňová ~a topvelo, stahovat

~u ferli, shrnout ~u refi, # vzít někomu

vítr z plachet depreni la venton el ies ve-

loj, ~ař m sport. glissportisto, pendogli-

santo, ~ění n velado, glis(flug)ado, pen-

doglisado, ~it vel(ad)i, velveturi, na vě-

troni glisi, po větru nám. boardi, ~oví n

velaro

plachý timema, timida, singxena

plakat ned. plori, (nad něčím pri io), ~ ra-

dostí plori pro gxojo

plakát/ m afisxo, ~ovat ned. afisxi

m(eg)oj, brulegi, ~ný flam(ig)a, ~ná řeč

verva parolado

plameňák m zool. fenikoptero

plamének m bot. klematido

plamenka f bot. flokso

plamenomet m flamjxetilo

pláň f ebenajxo, platajxo, ebenejo

plán m 1 rozvrh plano 2 záměr intenco,

podle ~u lauxplane, cestovní ~ itinero,

pětiletý ~ kvinjara p., výrobní ~ produk-

tada p., (s)plnit ~ (fin)plenumi planon,

překročit ~ superplenumi planon

pláně n sovagxa fruktarbo, sovagxarbo

planet/a f i tech. planedo, ~árium n plane-

darejo, ~ový i tech. planeda, ~ka f astero-

ido

planina f (alt)platajxo, (alt)ebenajxo

plaňka f barillato

plankton m biol. planktono

planou/t ned. zvl. lit. ardi, flagri, fajri, flami,

~cí flama

plánovací (por)plana, ~ komise plankomi-

siono, ~ období planperiodo

plánova/ný planita, planata, lauxplana, ~né

hospodářství lauxplana / plan(iz)ita eko-

nomio / mastrumado, ~t ned. tvořit plán

plani

plánový lauxplana, ~ jazyk planlingvo

senbaza, ~á jabloň sovagxpomarbo, ~é ne-

štovice lék varicelo, ~ý poplach falsa alar-

mo, ~é povídání / žvanění vanta babilado

/ klacxado, ~á růže sovagxa rozo, ~é sliby

nuraj promesoj

planýrovat ned. ebenigi

plápol/at ned. trembrili, flagr(et)i, flami,

~ání n flagrado

plasma f viz plazma

plast/ m plasto, ~ový plasta

plást/ m, ~ev f včelí (miel)cxelaro, vrstva ta-

volo, ~ový cxelara

plastick/ý reliefa, ~é hmoty plasty plastoj,

~á chirurgie plastia kirurgio, ~á mapa

reliefa mapo, ~ý materiál plasta materia-

lo, ~á operace lék. plastio

plastik m malbrila plastledo

plastika f um. skulptajxo, věc plastikajxo

241 plavci

plastilak m brila plastledo

plašit ned. fortimigi, forpeli, malkvietigi, ~

zvěř z houštin batui la veprojn, peli cxa-

sajxon el la veproj, ~ se ektimi, malkvietigxi

plášť/ m mantelo, obal i cxirkauxvolvajxo, bot.

tuniko, plstěný burko, tech. envelopo, ~

hodinek horlogxujo, koupací ~ banmante-

lo, nepromokavý ~, ~ do deště pluvman-

telo, pluvimuna m., s kapucí kapoto, pra-

covní ~ labormantelo, ~ pneumatiky

pneux(matik)a bendo, zemský ~ termante-

lo, # kam vítr, tam ~ li sxangxigxas kiel la

vento, li scias veturi per cxiu vento, li ha-

vas cxiun horon alian moron, pod ~em

noci sub la mantelo de la nokto

pláštěnka f pluvmantelo, pluvkitelo

pláštík m manteleto

pláštník m zool. hxlamiforeno

plat m služné salajro, laborpago, (za)placení,

platba pago, hrubý ~ malneta salajro

plát m plato

plát ned. (lit.), flagri, flami, ardi, fajri, viz též

planout

platan m bot. platano

platb/a f pago, příjemce ~y pagato, žirová

~a gxirado

plátce m paganto, ~ tributu tributulo

platební (por)paga, ~ bilance pagobilanco,

~ podmínky pagokondicxoj, ~ poukázka

pagilo, ~ povinnost pagdevigo, ~ příkaz

pagordono, posxtmandato, pagdeviga or-

dono

platejs m zool. plateso

plátek m bot. petalo, tech. lamelo, tenký kus

plateto, časopis hanl., bulvární tisk gaze-

tacxo, ~ šunky trancxajxo da / el sxinko, ~

pily segilklingo

plátenictví n tolkomerco

plátěný tola

platforma f platformo

platina f chem. plateno

platit ned. pagi, mít platnost validi, odměňo-

vat mzdou salajri, platím! mi deziras pagi,

mi pagos!, ~ hotově ekon. pagi kontante, ~

kou pagi per pagilo, ~ poštovní pokáz-

kou pagi per posxtpagilo, ~ příspěvky ko-

tizi, pagi kotizon, ~ tribut tributi, ~ za

jídlo pagi mangxajxojn, pagi por mangxo, #

te!, to na něho neplatí, tio al li ne impo-

nas, tio ne efikas sur lin, něco znamenat

valori, být považován esti rigardata (za ně-

koho por iu), být určen koncerni (někomu

iun)

plátkový tech. lamena

plátno n i malířské tolo, obraz surtola pen-

trajxo, konopné ~ kanab(o)tolo, promítací

~ ekrano, široké ~ largxa ekrano, vosko-

vané ~ vakstolo

platnost/ f valideco, mít ~ validi, s koneč-

nou ~í definitive, nabýt ~i (ek)validigxi,

pozbýt ~i eksvalidigxi, fortempigxi, mající

zpětnou ~ retroaktiva, retroefika, zrušit ~

nuligi validecon, malvalidigi

platn/ý valida, ~ý člen společnosti utila /

plenvalora membro de la societo, # to mi

není nic ~é tio ne utilas / helpas al mi, tio

ne tauxgas por miaj celoj, co je to všechno

~é, když ... kiom utilos cxio cxi, se ...,

málo ~é, měl jsi pravdu estas tiel, vi

pravis

Platón m Platono

plátovat ned. platgarni

platýš m velký zool. plateso

plavák m 1 hovor. liják pluvego, torenta plu-

vo 2 nám. flosilo

plavání n nagxado, ~ naznak dorsonagxado

plavat ned. nagxi, plout flosi, # ~ jak zed-

nická tříska nagxi kiel hakilo / sxtono,

plav! forigx

u!, nech to ~ ne zorgu pri gxi /

tio!

plavb/a f navigado, vodní doprava akvo-

transporto, odb. nauxtiko

plavci m pl. 1 viz plavec 2 zool. nadřád na-ilbirdoj

plavčík

242

plavčík m 1 nám. junmaristo 2 instruktor

nagxinstruisto 3 strážce plagxogardisto, na-ejgardisto

zkumné ~ skolto

plavit ned. flosigi, vypírat dekanti, ~ se sxi-

pveturi, navig(ad)i, sxipiri, veturi sur sxipo,

na voru flosveturi

plavky f bankalsono, dámské bankostumo,

pánské bansxort(et)o

plavovl/áska f blondulino, ~asý blondhara

plavuň f bot. likopodio

plavý blonda

plaz/ m zool. rampulo, reptilio, ~ivý rampa

plazit se ned. rampi, táhnout / vléci se treni

sin, trenigxi, klikatit se serpent(um)i

plazma f fyz., biol., lék. plasmo

pláž f plagxo, strando

plebejec m plebano, hanl. vulgarulo

plebiscit m plebiscito, referendumo

plebs m plebo

plečka f zeměd. (pusx / tir)sarkilo, kultivilo

pléd m text. plejdo

plech m lado, gastr. bakpleto, vlnitý ~ onda

lado, ondolado, stříhat ~ cxizoji

plechov/ka f ladskatolo, ~ý lada, hud. latu-

na, ~é hudební nástroje latunaj muzik-

instrumentoj, latuninstrumentoj

pleistocén m geol. pleistoceno

plejáda f um. plejado

Plejády f astr. Plejadoj

plemen/o n, plémě n raso, rod gento, ~ík m

genera virbesto, ~ný breda, ~ný hřebec

ská vind(otuk)o, 3 anat. meningo, mozko-

vá ~ encefala m., míšní ~ mjela m.

plenár/ka f (hovor.), plenkunsido, ~ní plena,

gxenerala, ~ní schůze plenkunsido

plení n sarkado

plenit ned. (pri)rabi, detrui, pereigi

plenka f viz plena

plenta f i promítací plocha ekrano

plenum n plena kunveno, plenkunsido

pleonasmus m lit. pleonasmo

ples/ m balo, maškarní ~ reduto, maskoba-

lo, kostumbalo, pořádat ~y doni balojn

oken pluvo klakas / batas sur fenestroj, #

vlajky ~ají ve větru flagoj plauxdas en

vento

plesknout dok. klaki, plauxd(et)i, # ~ přes

ruku klakfrapi ies manon

pleskot m plauxdado

plesnivec m alpský bot. leontopodo, hovor.

edelvejso

plesnivět ned. sximi

plesniv/ý sxima, ~ina f sxima tegajxo, sximajxo

pleso n altmontara lago, montarlago

plesov/ý bala, ~é šaty balkostumo

plést ned. 1 mást konfuzi, erarigi 2 splétat

plekti, vplétat enplekti 3 jehlicemi triki, ~

hladce a obrace triki rekte kaj inverse 4

zaměňovat intermiksi, # nechci tě do toho

~ mi ne volas (en)miksi vin en la aferon, ~

(si) fakta intermiksi faktojn, ~ si někoho

s někým preni iun por iu, ~ hlavu turni la

kapon; allogi la koron (někomu de iu), ~

se 1 překážet ~ se někomu do cesty bari la

vojon, ~ se (někomu) do řemesla enmiksi

sin en ies aferojn 2 mýlit se erari

pleš/ f kalvo, ~atý kalva, ~atět ned. kalvigxi

pleť/ f (vizagx)hauxto, ~ový (por)hauxta

~ina f trikajxo

pletí n sarkado

(buněčné) tkáň biol. histo; # drátěné ~

dratplektajxo

243 ploský

pletky f pl. intrigajxoj, milostné ~ amindu-

majxoj

plev/a f bot. grensxelo, glumo, ~y pl. zeměd.

glumoj, grenventumajxo

plevel m zeměd. sark(ind)ajxo, sarkitajxo,

polní ~ trudherbo, hovor. kviko, herba-

cxo, misherbo

plch m muskardinedo

plíce f jedna pulmo, odb. pneuxmono, umělá

~ sxtalpulmo, zápal plic pneuxmoni(ot)o,

pulmito, # z plných plic el plena gorgxo,

plengorgxe

plicní pulma, ~ choroba pulmomalsano, ~

sklípek lék. alveolo, ~ tuberkulóza ftizo

plicník m bot. pulmonario

plíčky f pulmajxo

plínka viz plenka

pliocén m geol. plioceno

plíseň f bot. hovor. sxim(ajx)o, ~ pravá fi-

komiceto

plískanice f pluvkoto, negxkoto, pluvkota /

negxkota vetero

plísnit ned. admoni, mallauxdi, riprocxi, náb.

sanktole(um)i

plísňový sxima, ~ sýr rokforto

plisova/t ned. text. plisi, faldumi, ~ný plisa,

~ná látka plis(ajx)o, ~ná sukně plisjupo

plíšek m (lad)plateto

plít ned. sarki

plivanec m kracxajxo

plivat ned. kracxi, vyplivovat elbusxigi, chrlit

sputi

plivátko n kracxujo, sputujo

plíž/it se ned. kasxir(ad)i, sxteliri, sxovrampi,

kradmo (kasx)rampi, sxtelrampi, ~ení n sxov-

rampado, tajně sxtelirado, ~ivý kasxiranta,

rapide efikanta, lék. latenta

plněn/ý plenigita, gastr. farcxita, ~á bábov-

ka gastr. savarino, ~á paprika farcxita pa-

priko

plnicí pleniga, ~ pero fonta plumo, font-

plumo

uskutečňovat plenumi, gastr. farcxi, # ~

mléko do lahví enboteligi lakton, ~ se na-

plňovat se plenigxi, uskutečňovat se plenumi-i

peramenta

plnolet/ý plenagxa, ~ost f plenařeco, práv.

majoritato

plnoprávný plenrajta

plnoštíhlý sxvelsvelta, duonsvelta, plenfor-

ma

plnovous m plenbarbo

pln/ý plena, ~á cihla kompakta briko, ~é

jméno tuta nomo, ~ou hrstí plenmane, ~á

moc práv. plenpovo, plenrajtig(il)o, ~á

penze za pobyt inkluzivaj restadkostoj, ~ě

plene, komplete, tute

plod/ m frukto, zool. feto, dužnatý ~ kar-

barfruktoj, ~nost f fekundeco, ~olist m

fruktofolio, karpelo

plodidla n pl. generaj organoj, generiloj

plodina f zeměd., zahr. terprodukto, terfruk-

to, terkultura produktajxo, kulturní ~ kul-

tivajxo, technická ~ tehxnika terprodukto

plodi/t ned. generi, naskigi, (re)produkti,

frukti, # stromy plodí ovoce arboj portas

fruktojn, násilí plodí násilí perforto esti-

gas perforton, ~t bohatou úrodu porti

ricxan rikolton, ~vý naskema

plocha f areo, povrch surfaco, etendajxo, ku-

lová ~ mat. sfero, nosná ~ planeo, surfa-

cajxo, osevní ~ semadareo, povrchová ~

letadla surfacajxo de avio, pgxistávací ~

alterigx

a a., třecí ~ frotsurfaco, výhřevná

~ hejtsurfaco, # dostat se na šikmou plo-

chu veni sur fatalan deklivon

ploch/ý plata, ~á dráha (motorcikla) vetku-

rejo, ~á noha platpiedo

plomb/a f 1 kovová pečeť plumbajxo, metala

sigeli, zub plombi

plosk/ý plata, ~ohlavý zool. brakicefala, ~o-

nosý platnaza

plošina

244

plošina f zeměp. platajxo, v tramvaji apod.

platformo, náhorní ~ altebenajxo, altpla-

tajxo, nakloněná ~ ramplo

plošinka f placeto

ploška f fac(et)o, plat(et)o

plošn/ý area, ~á míra areomezuro, ~ý ob-

sah mat. areo

ploštěnci m pl. zool. platvermoj

ploštice f hmyz heteroptero, měkkýš kalmaro

plot m (cxirkaux)barilo, tyčkový ~ palisa

barilo, živý ~ hegxploténka: kloubní ~ anat. menisko

plotice f zool. rutilo

plotna f fornoplato

plouhat se viz ploužit se

plout ned. 1 o lodi iri 2 plynout flosi 3 plavat

nagxi 4 jet lodí sxipiri, navigi 5 lit. přen.

sxvebi, # měsíc pluje na nebi la luno sxve-

bas sur la cxielo

ploužit se ned. treni sin, trenigxi, trenigx

e iri

plovací nagxa

plovák m flosil(et)o, ~ (wind)surfingu

sport. surfotabulo, veltabulo

plovárna f nagx(ban)ejo

plov/at viz plavat; ~oucí flosanta, nagxanta

plovatka f zool. limneo

plození n generado

pls/ť f felto, obkládat ~tí feltizi, ~těný

felta, ~tit ned. felti

plť f floso

pluh m plugilo, sněhový ~ negxplugilo

pluk/ m voj. regimento, dělostřelecký ~ arti-

leria regimento, pěší ~ infanteria regi-

mento, velitel ~u regimentestro, ~ovník m

kolonelo

plurál m lingv. pluralo, multnobro

pluralismus m fil. polit. plurismo

pluralit/a f polit. plurismo, ~ní plurisma

plus mat. plus, kaj, m přednost pluso

plutonajxo

plutonium n chem. plutonio

souvisle probíhající flua 3 ~ná souhláska

lingv. likvido, ~ně plynule flue

plyno/jem m gasrezervujo, ~měr m gasome-

tro, gasomezurilo, ~vod m gasodukto

~é osvětlení gaslumigado, ~ý motor

gasmotoro, ~ý pedál gaspedalo, akcelilo,

~ý sporák gasfornelo, ~ý zapalovač

gasflamigilo

plynul/ý flua, nepřetržitý kontinua, seninter-

rompa, ~e kontinue, plynně flue

p~ské pivo pilsena biero

plž/ m zool. gastropodo, se schránkou též kon-

kulo, ~i m pl. zool. třída gastropodoj

dušová ~ka sentuba p., ~cký pneuxmata

pneumonie f lék. pneuxmonito, pneuxmonio

pnout se etendigxi, suprenlevigxi, strecxi, teni

strecxita, zvl. o rostlinách rampigxi, cxirkaux-

volvi (ion), (volvo)grimpi

po 1 časově post, po šesté (hodině) post la

sesa (horo), po obědě post la tagmangxo,

po roce post unu jaro 2 pohyb, směr jít po

cestě iri sur la vojo, jít po okraji iri cxe

245 pobýt

la rando, jít po hlase iri post la vocxo,

hledat po kapsách sercxi en la posxoj 3

původní určení / užití / zdroj majetek po ot-

ci havajxo post la patro, zbytek po jídle

resto de / post la mangxo, penze po man-

gute, po kusech popece, odpočinek po

práci ripozo post laboro, jeden po dru-

hém iu post la alia, už je po všem jam

cxio finigxis, po deseti po dek, dekope, po

desáté dekafoje 5 prostředek, nástroj, pří-

čina touha po odpočinku sopiro al la

ripozo, rozhlas po drátě perdrata radi-

o(disauxdigo), poslat po poslu sendi per

kuriero, plazit se po rukou rampi sur la

manoj 6 vztah, naznačení způsobu činnosti,

vztahu dívat se po očku rigardi sxtele /

okulangule, požadovat po dobrém nebo

po zlém postuli afable / amike aux perforte,

toužit po dobrodružství sopiri a-

venturon, po formální stránce el la forma

flanko 7 ve spojení se 4. pádem, zvl. časové a

prostorové rozpětí po celý den la tutan ta-

gon, dum la tuta tago, po 24 hodiny dum la

plentago, po dobu dvou hodin en la daux-

ro de du horoj, až po kolena gxis genuoj,

mám toho až po krk tio jam tedegas min,

po prvé, poprvé la unuan fojon, unuafo-

je, po každé, pokaždé cxiun fojon, cxiufo-

je 8 v ustálených spojeních po boku flanke

de, pracovat po staru / postaru labori

laux malnova maniero / malnovmaniere

pobádat ned. instigi, napomínat admoni

pobaltský apudbalta, cxebalta

pobavit dok. amuzi, plezurigi, malenuigi,

distri, bonhumorigi, ~ se amuzigxi, plezu-

rigxi, malenuigxi, distrigxi

pobírat ned. (regule) ricevi, ~ důchod rice-

vadi pension

pobít dok. 1 zabít (sovaře) mortigi, hromadně

masakri, zvěř bucxi 2 zatlouci hřebíky alnaj-

li, # ~ okno těsněním fiksi / garni la fe-

nestron per kalfatrajxo / sxtopajxo

poblázn/it dok. zmámit mistifiki, trompi, ve-

ki pasion, milostně veki am(pasi)on, ame

ekzaltigi, trompe enamigi, ~it se freneze-

tigxi, ~ěný frenezeta

poblízku, poblíž proksime, # ~ lesa p. de /

al arbaro

poblou/dit dok. erarigxi, ~zení n mýlka misti-

fiko, (sens)eraro, pomatení devojigxo, deli-

ro

poblouznit dok. uvést v nadšení entuziasmi-

gi, zmámit mistifiki, ~ se upadnout v blouz-

nění fantaziumi, deliri

pobočka f filio

pobočník m asistanto, voj. adjutanto

pobodat dok. pikvundi

pobolív/at ned. doloreti, ~ání n doloreto

pobouření n indigno, ekscitego

pobouři/t dok. indignigi, ribeligi, ekscitegi,

emocii, incitegi, # jeho chování mě ~lo

lia konduto indignigis min, ~t se rozčilit se

ekscitigxi, ekribeli

pobožn/ý pia, devota, ~ost f zbožnost pieco,

bohoslužba diservo, ~ůstkář m bigoto,

~ůstkářský bigota

pobrat dok. forpreni

pobryndat dok. gutmakuli, versxmakuli

pobřež/í n bord(region)o, mořské ~í mar-

bordo, ploché strando, plagxo, ~ní apud-

borda, (cxe)borda, P~í slonoviny území la

Ebura Bordo, Eburio

pobřišnice f anat., lék. peritoneo, zánět ~

peritoneito

pobuda m vagabondo, vagacxulo, senhej-

mulo

pobuřov/at ned. ribeligi, maltrankviligi, roz-

hořčovat indignigi, ~ání n ribelig(ad)o,

maltrankvilig(ad)o

pobý/t dok., ~vat ned. rest(ad)i, trvale logxi

pobyt

246

pobyt m restado, logxado, místo ~u domici-

lo, restadloko, restadejo, trvalý ~ dauxra /

cxefa logxloko, studijní ~ stagxo, ~ na

čerstvém vzduchu liberaera r.

pobývat ned. restadi

pocení n sxvitado, lék pro ~ sxvitiga medi-

kamento / drogo

pocestný m migranto, vojiranto

pocínovat dok. stan(um)i

pocit m sento, percepto, dojem impreso, #

mám ~, že ... mi havas la senton, ke ...; mi

sentas, ke...

pocítit dok. pociťovat ned. (ek)senti, ~ po-

chybnost eksenti dubon

poct/a f honoro, vzdá(va)t ~u honori, ~ít

dok. honori, indigi

poctiv/ý honesta, ~é jméno h. nomo, přen. m

honestulo, ~ě honeste, bonafide, ~ec m

honestulo, ~ost f honesteco

pocukrovat dok. sukerumi

počasí n vetero, deštivé ~ pluva v., dusné ~

sxangx(igx

)ema / kaprica v., stálé ~ konstanta

de la komenco gxis la fino, ~kem května

komence de majo, ~kem sezóny fru-

sezone, ~eční komenca, ~eční písmeno

inicialo

/ omaře al, ~ně honeste, ~nost f honeste-

co, cudnost cxasteco, ~ný honesta

počet/ m 1 počítání kalkulo 2 množství

kvanto 3 číselně vyjádřený nombro, dife-

renciální ~ diferenciala kalkulo, v plném

komplet(nombr)e, ~ pravděpodobnosti

probablokalkulo, ~ní kalkula, nombra,

~nost f nombreco, ~ný grandnombra,

multenombra, ~ná rodina multmembra

familio

početí n koncip(igx

)o, koncepcio, koncipado,

koncipiteco

počíhat dok. embuski, spionatendi

počínání n konduto, sinteno, agado, začátek

komencado

počína/t ned. viz též počít; komenc(igx

)i, ~t

si ned. agi, konduti, teni sin, # ~t si stro-

jeně afekti, ~je komencante (něčím per),

ekde

počít biol. koncipi, ~ (se) vzniknout eki, ~ si

(nun) faru?, kion nun fari?

počítač/ m komputilo, komputoro, pracovat

na ~i komputi

počítačka f kalkulmasxino, kalkulilo, ka-

pesní ~ posxa kalkulilo

počítání n nombrado, kalkulado ~ na

prstech fingrokalkulo

počítat ned. kalkuli, domnívat se opinii, ~ na

prstech k. laux la fingroj, ~ z hlavy / zpa-

měti k. en la kapo, k. pense / mense, ~ do

sta k. centon, ~ počítačem komputi, #

počítám, že to zvládnu mi opinias, ke mi

primajstros gxin, počítám s tebou, že ... mi

kalkulas je / pri vi, ke ..., ~ s něčím k. kun

io, konsideri ion, s tím jsme nepočítali

kun tio ni ne kalkulis, tion ni ne konside-

ris

počitatelný, spočitatelný nombrebla

počitek m fyziol., fil. sensaco

počkání n atendo, oprava na ~ riparo

dum-oni-atendas / en kelkminuta atendo-

tempo

počkat dok. atendi, # s tím musíme ~ tion

ni devas prokrasti

počty m pomn. aritmetiko, kalkul(ad)o, ob-

kondicxe, ke; sub la kondicxo, ke; rezerve

de; ~ širým nebem sub la libera cxielo, ~

zárukou garantie, # držet ~ pokličkou

go, konfirmilo, ~ číslo registronumero,

žel., dopr., sděl. ekspednumero, numero de

la konfirm(il)o

podagra f lék. podagro

podání n předání (trans)dono, ruky dono, pí-

semností prezentado, um. prezento, ple-

numo, sport. serviro, v tenise ludumo, vy-ídit (úřední) ~

likvidi prezentajxon,

ústní ~ busxa prezentado, tradicio

podař/it se dok. sukcesi, prosperi, # ~ilo se

mu utéci li sukcesis forkuri, obchod se

mu ~il li prosperis en la negoco, ~ený

sukcesa, prospera

podat dok. podávat ned. doni, přihrávat

sport. serviri, pasigi (pilkon), ~ demisi

demisii, ~ hlášení / zprávu raporti, ~

(pomocnou) ruku doni (helpan) manon,

reportáž riporti, ~ skvělé výkony pre-

zenti majstrajn farojn, ~ svátost oltářní

hovor. tauxzi iun, podej mi ruku donu al

mi vian manon, podej mi tamhleto! trans-

donu al mi tiun umon!

podatelna f v úřadě distribua akceptejo /

prezentejo, obecně enregistrejo

podavač m zednický masonhelpanto, obecně

helpanto

podběl m bot. tusilago

podbílek n bot. latreo

podbízet se ned. senpretende / (tre) modeste

(sin) prezenti

podce/nit dok., ~ňovat ned. subtaksi

poddajný fleksema, elasta, supla, povolný

cedema, konsentema

poddan/ství n hist. servuteco, senrajteco;

jugo, ~ý servuta, ovládaný regata, m servu-

tulo, regato, subulo

poddat se klini la nukon

poddruh m biol. subspecio, raso

poddůstojník m suboficiro

podebrat subsxovi, ~ se dok., podbírat se

ned. o ráně pusi

podej m podání, zvl. žel. transdono, enmani-

go, ~ zavazadel pakajxakceptejo

podej sloveso, viz podat

podejmout se ned. surpreni, entrepreni

(něčeho ion), # podjal se těžkého úkolu

li surprenis malfacilan taskon

poděkovat dok. danki (někomu za něco iun

por / pro io), ~ se odmítnout fordanki, zříci

se abdiki (ion), eksigxi

podél laux, lauxlonge (něčeho de io), preter

(io)

podělit dok. pridonaci (někoho něčím iun

per io), disdoni (ion al iu), ~ se interdividi

(o něco ion)

podélník m křídla let. sparo

podélný lauxlonga

podepřít dok. (sub)apogi (o něco sur / al /

kontraux io), subteni, podpěrou sxtrebi, (sloj)

dřevem tech. lignizi, ~ se apogi sin, viz též

podporovat

podepsa/t dok. subskribi, ~t směnku endo-

si, ~t (se) dok. subskribi, značkou signaturi,

parafi, # ~la se sxi subskribis (sian no-

mon), sxi donis sian subskribon

podesáté dekafoje, la dekan fojon

poděsit dok. (ek)teruri, hororigi, paniki,

konsterni, sxoki, ~ se (ek)terurigxi, ekhoro-

ri, panikigxi

podesta f stav. podesto, placeto

podestlat dok. zeměd. pajlosterni

)o, sxoko, terurigxo

podešev f sxuplando, plandumo

podezd/ít dok. stav. submasoni, ~ívka f

submasonajxo, bazamento

podezíra/t ned. suspekti (z něčeho pri io),

~vý suspektema

tata, uvést v ~ suspektigi, # ~ ještě ne-

znamená důkaz suspekto pruvon ne ega-

las

podezřívat ned. viz podezírat

podezřívavý suspektema

podhlavnice f kapkuseno

podhoubí 248

podhoubí n bot. micelio

podhradí n subkastela domaro / vilagxpodchod m subpasejo, i

podjezd subvojo,

železniční ~ na nádraží interkaja subpase-

jo, na trati subtraka pasejo

podchycení n subkapto, zajištění certigo

podchycovat, podchytávat ned., podchy-

tit, podchytnout dok. subteni, subapogi,

statisticky zaznamenat registri, ~ zájem

subteni / ekkapti intereson

podíl m parto, kvoto, kontingento, poa

kvanto, partopreno, mat. kvociento, kvoto,

kiomo, ~ na zisku ekon. dividendo, parto-

prenprofito, členský ~ membra parto /

kvoto, dědický ~ heredajxparto, lví ~ přen.

leona / cxefa parto / kvoto, # vyplatit

členský ~ ekon. ristorni

podílet se ned. partopreni, partumi (na ně-

čem en io), kontribui (al / por io)

podílník m ekon. ano, societano, kompania-

no, spoluúčastník akce komplico

podít se dok. malaperi, # nevím, kam se po-

děl mi ne scias, kien li malaperis

pódium n podio, estrado, přenosné / pou-

ťové ~ tabulscenejo

podiv m (ad)miro, mirego, vzbudit ~ mirigi,

veki miron, # je s ~em, že ... estas mirige,

ke ...

podívan/á f spektaklo, vid(ind)ajxo, spek-

tajxo, úžasná ~ majesta spektajxo / spek-

taklo, # to stojí za ~ou tio estas nepre

vidinda

podívat se dok.. rigardi, navštívit viziti, po-

ohlédnout se provi trovi, eksercxi, (po ně-

čem ion), # ~ se po dětech iri kontroli la

eksterlandon / kinejon, podívejme se! jen

rigardu!, podívej se na něho rigardu lin

podiv/it se dok. ekmiri (něčemu pri / pro /

antaux io), ~ín m strangulo, ekstravagancu-

lo, margxenulo, ~ínský bizara, ~ný stranga,

kurioza, ~nost f strangajxo, strangeco,

~uhodný mirinda, miriga, kurioza,

~uhodnost f mir(ind)ajxo

podjeseň f somerfino

podjezd/ m dopr. podchod subpasejo, silniční

subvojo, železniční ~ subtraka pasejo,

výška ~u pasalto (de pasejo)

Podkarpatská Rus f hist. Rutenio

podkasaný text. kuspita

podklad/ m pozadí fono, základ bazo, fun-

damento, subajxo, nátěru, um. grundo, na

~ě surbaze de

podkládat ned. viz podložit

podkolení n anat. genukavo, poplito

podkolenka f text. sxtrumpeto, gxisgenua /

duonkrura sxtrumpo

podkolí n subrado, nám. bilgxo, ve mlýně mu-

elradejo

podkomoří m viccxambelano

podkoní m grumo, stalestro, stalisto

podkop m subfosajxo, voj. sapeo

podkop(áv)at ned., podkopat dok. subfosi,

~ se subfose veni (někam ien), voj. sapei

podkova f hufumo, huf(o)fero

podkož/í n anat. hipodermo, ~ní subhauxta,

~ní tuk lék., anat. paniklo

podkrov/í n subtegmento, ~ní subtegmenta,

~ní pokoj subtegmenta cxambreto, man-

sardo

podkuřov/at ned. subfumi, i přen. incen-

s(ad)i, přen. flati, ~ání n (přen.) incenso

podlah/a f planko, ~ovina f plankmaterialo

podlamovat ned. fleksi, oslabovat subfos(a-

d)i, ~ se fleksigxi, # nohy se pod ním

podlamují liaj kruroj falfleksigxas

eble, ~ pořadí lauxvice, ~ potřeby lauxbe-

zone, ~ svého laux sia maniero, ~ všeho

plej versxajne / probable

podléhat ned., podlehnout dok. malvenki,

cedi, # ~ halucinacím halucinigxi, ~ pani-

ce panikigxi, ~ přesile esti venkata de su-

perforto, ~ zkáze malbonigxi, putrigxi, ~

pokušení cedi al tento, ne povi kontraux-

stari al tento, ~ clu / dani esti dogandeva /

impostdeva, ~ něčí pravomoci esti sub-

alterna / subordigita (někomu al iu)

sání kajxol(ad)o, ~avý humil(eg)a, humi-

lacxa, servila, flatservema, rampa (přen.),

podlouhl/ý longforma, oblonga, ~ost f ob-

longeco

podloží n geol. subtavol(ar)o

podložit dok., submeti, podstavit bazigi,

opodstatnit bazi, motivi, ~ stůl apogi

tablopiedon, # ~ nemocnému hlavu pol-

podložka f sub(met)ajxo, psací ~ pauxslinioj,

skribsubajxo, těsnicí ~ sxtopringo

podlý fia, kanajla, acxa

podmani/t dok., podmaňovat (si) ned.

podmáslí n buterlakto

podmazat subsxmiri, hovor. podplatit sub-

acxeti, korupti

podmět m lingv. subjekto

podmínečný kondicxa

podmíněn/ý kondicx(it)a, ~é odsouzení

kondicxa kondamno, ~ý reflex kondicxita

reflekso

podmínit dok., podmiňovat ned. kondicxi

podmínk/a f kondicxo, pod ~ou kondicxe, #

za příznivých podmínek en favoraj kon-

dicxoj, # klást (si) ~y meti (siajn) kon-

dicxojn, pgxistoupit na ~y akcepti la kon-

dicxojn

podminovat dok. submini

dicxa, ~cí způsob lingv. kondicxa modo,

us- modo, kondicionalo

podmítka f zeměd. malprofunda / minca

plugado / plugajxo

podmnožina f mat. subaro

podmořský submara

podnáj/em m vicluo, # bydlet v ~mu havi

luitan cxambron, logxi kiel vicluanto, popla-

tek viclua pago, ~emník m vicluanto

podnapilý ebrieta

podnebí n klimato, patro v ústech palato,

mírné ~ modera k., drsné ~ severa k.,

zdravé ~ salubra k.

podněcovat ned., podnítit dok. kladně po-

vat provoki, inciti

podnes gxis hodiaux

podnět/ m instigo, impulso, motivo, suges-

to, stimulo, ~ný sugesta, iniciata, ~ný ná-

vrh iniciata propono, dát ~ iniciati

podnik/ m entrepreno, establ(ajx)o, fabriko,

uzino, národní / soukromý / státní ~

nacia / privata / sxtata entrepreno / firmao,

riskantní ~ riska entrepreno, ~ zahra-

ničního obchodu eksport-importa entre-

preno, ~ání n entreprenado, soukromé ~

privata entreprenado, ~atel m entreprenis-

to, ~avost f entreprenemo, ~avý entrepre-

nema

podnikat ned. viz též podniknout, provozo-

vat hospodářskou činnost (ekonomie / pro-

dukte) entrepren(ad)i, uskutečnit efektivigi,

~ cestu / překlad / výlet entrepreni voja-on / tradukon /

ekskurson

podnítit dok. stimuli, instigi, inciti, sugesti,

~ k revoluci inciti al revolucio, revolu-

ci(ig)i, ~ závist enviigi

podnos m pleto

podnož/ f zahr. bazotrunko, arch. bazamen-

to, ~ka f stolička skabelo

podnožník m astr. nadiro

podob/a f simileco, nápadná ~a okulfrapa

kiel io), v této ~ě en cxi tiu versio / formo

podobat se

250

podobat se ned. simili, (něčemu al io, ion),

# to se mu podobá ironicky tio similas al

lia karaktero

podobenství n lit., náb. parabolo

podobizna f portreto, vlastní ~ memportre-

to

podobn/ě simile, a tak ~ě kaj tiel simile,

zkráceně apod. k.s., ~ost f simileco,

analogeco, ~ý simila (někomu al iu), tias-

peca, příbuzný tvarem aj. afina, ~ý, ~á

muži vireska, ~ý románu romaneska

podobojí m náb. utrakvisto, příd. jméno u-

podojit dok. melki

podot/knout dok., ~ýkat ned. rimarkigi, al-

doni, (rimarkon), mencii, # nemám co

~knout mi havas nenion por aldoni

podpalubí n nám. holdo, sxipkelo

podpat/ek m kalkanumo, # srazit ~ky

kunklaki / kunklakigi la kalkanumojn

podpaž(d)í n akselo, subbrako, v ~ sub la

brako, vést se v ~ pasxi / iri sub la brako (s

někým de iu), iri / pasxi brako en brako

podpěr/a f subtenilo, subportilo, ~ná kos-

tra subtena skeleto / strukturo

podpínadlo n lék. suspensorio

podpírat ned. (sub)apogi, subteni, ~ se

apogi sin (o něco sur io)

podpis/ m subskribo, značka signaturo, pa-

rafo, ~ směnky ekon. gxiro, vlastoruční ~

auxtografo, ~ový subskriba, ~ová akce pe-

tici-kampanjo, subskribokampanjo

podpisovat (se) ned. subskribi, meti (sian)

subskribon, označit parafou, značkou sig-

naturi, parafi

podplácet ned., podplatit dok. subacxeti,

korupti, sxmiri

podplukovník m subkolonelo

podpor m sport. apogo

podpor/a f 1 opora subteno 2 pomoc helpo 3

subvence subvencio, poskytnout ~u doni

subtenon, subteni, subvencii, peněžitá ~a

subvencio, ~a v nezaměstnanosti sub-

vencio por senlaboreco / senlaboruloj, žá-

dat o ~u kvesti, ~ovat ned. subteni, fi-

nančně subvencii, stipendii, ~ující subte-

nanta, ~ující trávení gastr. digestiga

podporučík m subleuxtenanto, vicleuxtenanto

podpořit dok. viz podporovat, podepřít

podprsenka f mamzono

podprůměrný subaveragxa

podpůr/ce m subtenanto, ~ný apoga

podrazit dok., podrážet ned. pusxe faligi,

subpusxi, depusxi, ~ nohy někomu stum-

bligi iun, ~ boty replandumi sxuojn, ~

židli renversi segxon

podrážděn/í n incito, ~ý incitita, nervoza

podráždit dok. inciti, eksciti

podražec m bot. aristolohxio

podrážet ned. viz podrazit

podrážka f plandumo

podrob/it dok. submeti, subigi, ~it si sub-

meti al si, ~it se submeti sin, submetigxi

(něčemu al io), ~it někoho zkoušce sub-

meti iun al ekzameno, ekzamenigi, ~ení n

subigo

podrobn/ý detala, ~ost f detal(ajx)o, # znát

do všech ~ostí koni gxis cxiuj detaloj, koni

gxisdetale, zacházet do ~ostí enprofundigxi

en detalojn, ~ě detale

podrost m lesnictví arbetaro, subarbajxo

podroušený ebrieta

područí: být v ~ esti (super)regata (někoho

de iu)

podruh m zeměd. biena laboristo

podruhé la duan fojon, duafoje, # přijdu ~

mi venos alian fojon

podržet dok. teni, zadržet haltigi

podřadn/ý duaranga, malbonkvalita, ~é

zboží n fusxvaro, ~ost f duarangeco,

fusxkvalito, margxeno

podřeknout se dok. parolperfidi sin, lasi

eskapi / elgliti la vorton, nevole elbabili

(la sekreton)

podřep m sport. genuflekso, kauxrigxo

podř/ezat dok., ~íznout dok. strom subsegi,

zabít gorgxobucxi, trancxi la kolon

podřídit dok. submeti, ~ se submeti sin,

submetigxi

251 pohár

podřizovat (si) ned. submet(ad)i, ~ se sub-

met(ad)i sin, submetigx

(ad)i

podsada f 1 stanu tenda bazo, subtendajxo 2

anat. u srsti vilo

podsední zeměd. o koni maldekstra (cxevalo),

selcxevalo

podsněžník m bot. subnegxa galanto

podstat/a f fundamento, esenco, i fil. sub-

stanco, fil. etno, # v ~ě má pravdu esence

li estas prava, esence li pravas, ~ný fun-

damenta, esenca, baza, substanca, ~a

problému kerno / nodo de la problemo,

~né jméno lingv. substantivo

podstavec m pevný spodek piedestalo, po-

stamento, soklo, stojan stablo, stativo

podstoupit dok. submeti (sin) (něco al io)

podstrčit dok. subsxovi, submeti

podsvětí n myt. Tartaro, Hadeso, infero,

zločinecké ~ krimularo, kanajlaro

podsvinče n porkido

podšálek m pladeto, subtaso

podšít ned. subkudri, záplatou (sub)fliki

podšívka f text. subsxtofo, parieto, subajxo,

přen. šibal friponeto, ruzuleto

podtrh/nout dok., ~ávat ned., substreki,

substreki, svalit renversi, ~nout nohou

nastavením piedbare faligi

poduška f kuseno, (kap)kuseneto, ~ na ra-

zítka stampkuseno

podvádět ned. tromp(ad)i, friponi, mistifiki,

v manželství kokri

podvaz/ek m jxartelo, krurzono, gxartero,

sxtrumpligilo, sxtrumporubando, jxartelzono,

~kový pás jxartelzono, P~kový řád hist.

ordeno de la Gxartero

podv/ázat dok., ~azovat ned. subligi, lék.

stringi, ránu bandagxi

trompisto, trompanto, trompinto, taškář

fripono

podvojný duobla, duopa

podvozek m dopr. cxasio, žel. vagonu bogxio

podvratný subfosa

podvrh/ m falsajxo, lit. apokrifo, ~nout dok.

podvyživený subnutrita

podzem/í n subterejo, polit. kasxeco, subtero,

subtera agado, ~ní i polit. subtera, kasxa

podzemnice f bot. arahxido

podzim/ m auxtuno, na ~ auxtune, ~ života

auxtuno de la vivo, ~ní auxtuna

podzol m geol. podzolo

poenta, pointa f lit. poento

poeti/cký poezia, ~ka f poetiko, ~čnost f

poezieco

poezie f poezio

pofňukávat ned. ploreti

pofukovat ned. bloveti

pogrom m hist. pogromo

pogumovat dok. gumi

pohádat se dok. kvereli, malpacigxi

pohádk/a f i přen. fabelo, vyprávět ~y, ra-

konti fabelojn, ~ář m fabelisto, ~ový fabe-

la, fea, ~ová bytost feo, ~ová knížka fa-

bellibro

pohan/ m pagano, idolano, feticxano, ~ka f

paganino, ~ský pagana, ~ství n paganis-

mo, idolisteco, ~stvo n paganaro

pohana f mallauxdo, malhonor(ig)o, lit. punti-

lio

pohánět ned., pohnat dok. peli, tech. movi,

peli, irigi, motor propulsi, ~ k odpověd-

nosti postuli klarigon / kompenson (něko-

ho za něco de iu pro io) ~ loď parou

rigi

pohank/a 1 viz pohan 2 f bot. fagopiro,

~kový fagopira

poháňka f bot. cinozuro

pohár m pokalo, Davisův ~ la Davisa poka-

lo, putovní ~ transira / migra pokalo, ~ek

m glas(et)o, pokal(et)o

pohladit 252

pohla/dit dok. karesi, glatumi, ~zení n kare-

so

pohlav/í n sekso, mužského ~í virseksa,

obojího ~í ambauxseksa, stejného ~í sam-

seksa, ženského ~í inseksa, ~ně sekse,

~ně dospělý seksmatura, ~ně obcovat

sekskunigxi, ~ně dráždivý erotogena

nemoc s. malsano, ~ orgán seks(il)o, ~

orgány anat. generiloj, ~ přitažlivost

seksallogo, ~ stud sekshonto, ~ pud s.

instinkto, ~ ústrojí genitalo, generiloj,

seksorganoj, pohlavnost f eroto

pohlavár m matadoro, korifeo, cxefo

pohlav/ek m vangofrapo, survango, ~kovat

ned. vangofrapi

pohlc/ovat ned. (en)gluti, (en)sorbi, chem.

adsorbi, ~ení n , ~ování n engluto, ensor-

b(ad)o, adsorb(ad)o

pohled/ m rigardo, (ek)vido, výhled vidajxo,

elvido, pohlednice ilustrita posxtkarto, bild-

karto, náhled vidmaniero, podmanivý ~

sugesta rigardo, přitažlivý ~ magneta ri-

gardo, na ~ sxajne, # láska na první ~

unuavida enamigxo, ~ný bonaspekta, bela-

spekta, lit. linda

pohledávka f ekon. monpostulo, monpre-

tendo, účetní bonhav(ajx)o, kredito

pohlednice f bildkarto, vidajxkarto, ilustrita

posxtkarto

pohlédnout dok., pohlížet ned. rigardi, #

jak na to pohlížíte? kiel vi rigardas gxin?,

kion vi opinias pri tio?

pohltit dok. viz pohlcovat

pohmož/dit dok. kontuzi, ~děnina f, ~dění

n kontuz(ajx)o

pohnojit dok. zeměd. sterki

pohnout dok. (ek)movi (něčím ion), duševně

emociigi, přimět emigi, instigi, # prosby

jím nepohnuly la petoj ne movis lin, ~ se

(ek)movigxi

pohnutí n movigxo, ~ mysli ekscitigxo, emo-

cio, stát bez ~ stari senmove

pohnutka f motivo, impulso

pohnutý emocia, ekscita, ~ život sortobata-

ta vivo

pohoda f příznivé počasí serena vetero, dobrá

nálada bonhumoro, hejmeca atmosfero,

odb. komforto

pohodl/í n komforto, udělat si ~í komforte

komforta, vhodný oportuna, konvena, o

člověku ripozema, komfortama, lenivý ne-

vigla, neagema

pohodn/ý m senfeligisto, ~ice f senfeligejo

pohon/ m trakcio, movilo, transmisiilo, ~ná

hmota / látka dopr. brulajxo, karburajxo,

fuelo

pohorš/it dok., ~ovat ned. indignigi, ofendi,

~it se, ~ovat se indigni, skandaligxi, (nad

něčím kontraux / pro / pri io), ~ení n in-

digno, skandalo, ofendo, budit ~ení kauxzi

indignon / ofendon, veřejné ~ení publika

indigno

pohoří n montaro, monta cxeno

pohostin/nost f gastam(ec)o, ~ný, ~ský

gastama, regalema, ~ské vystoupení gas-

trolo, ~ské představení gastprezentado,

~ství gastameco, hospoda gastejo, po-

skytnout ~ství gastame akcepti

poho/stit dok. regali, ~štění n regal(ad)o,

gastigo, jídlo regalajxo

pohotovost/ f preteco, být v ~i esti agopreta

/ servopreta, uvádět do ~i prepari por tuja

ekfunkciigo, bojová ~ batalpreteco, ~ní

lékařská služba servopreta medicina de-

jxoro, sukurado, unua helpo

pohotový ihned použitelný disponebla, ser-

vopreta, hbitý trafresponda, rapidsprita,

preta

pohov m ripozo, ~! povel ripozu!

pohovka f kanapo, sofo, divano

pohovor m interparolo, přátelský ~ amika

interparolo, přijímací ~ akceptotesto

pohovořit (si) dok. interparoli

pohrabáč m fajrostango, fajrohoko

limgarda soldato

pohrd/at ned. malestimi (někým iun), mal-

sxati, ~ání n malestimo, ~avý malestima

pohrobek m postnaskito, posthumo

253 pochyba

pohroma f katastrofo, plago, zvl. práv. si-

nistro, živelná ~ naturkatastrofo, veter-

plago

pohromadě kune, spojeně kunigite, hromad-

ně amase, are

pohroužit se dok. enigxi, # ~ se do snů droni

en revoj

pohrozit dok. (ek)minaci

pohrudnice f anat. pleuxro, zápal / zánět ~

lék. pleuxrito

pohrůžka f minaco

pohřbít dok., pohřbívat ned. sepult(ad)i, do

země enterig(ad)i, entombig(ad)i, ~ žehem

cindrigi, kremacii

pultentrepreno, ~ní vůz funebra cxaro /

veturilo, cxerkveturilo

pohřešova/t ned. rimarki / senti foreston /

mankon (něčeho de io), # pohřešuje se

několik lidí forestas kelkaj homoj, estis

rimarkita foresto de kelkaj homoj, ~ný

perdita, ne (re)trovita, m osoba perdigxinto,

forestanto

pohříchu lit. bedauxrinde

pohůnek m bovgardisto, hanl. pelisto, servi-

stacxo

pohyb/ m mov(igx

)o, pohybování movado,

rotační ~ rotacio, uvést v ~ movigi, # dát

movo en kontrauxa senco, ~livost f moveb-

lo, ~livý neposedný movigxema, vigla, tech.

movebla

pohybovat ned. movi (něčím ion), ~ v o-

pačném směru movi en kontrauxsenco,

přehýbat kuspi, ~ se movigxi, měnit se varii

pocház/et ned. deveni, origini, # ~í z vesni-

ce li devenas / originas el vilagxpochlebov/at ned. flati,

kajxoli, kajxol(ad)o,

~ač m flatulo, ~ačný, pochlebný flatema,

~ání flato

pochlubit se dok. fanfaroni (něčím per io)

pochmurný malserena, nuboza, morna

pochod/ m marsx(ad)o, hud. marsxo, tech.,

chem. záměrný procedo, chem. samovolný

procezo, # dát se na ~ ekmarsxi, ~em v

chod! marsxu ek!, marsx'!, husím ~em an-

service, unu post la alia, slavnostní ~ ce-

remonia marsxo, parado

pochodeň f torcxo

rikolti malbonon, trafi en plagon

pochodov/ý marsxa, ~á píseň marsx(o)kanto

pochodovat ned. marsxi, slavnostně paradi, #

~ bok po boku marsxi kun flanko cxe flan-

ko

pochop m pomocník (zast.) helpanto, policista

hanl. sbiro, ~ rákosní zool. marcxa cirkuo

pochopení n kompren(em)o, mít ~ pro ně-

co havi komprenon por io, # nemám pro

to ~ al mi tute ne placxas tio, tio estas tute

fremda por mi

pochopit/ dok. (ek)kompreni, fil. koncepti,

navzájem interkompren(igx

)i, ~elný kom-

prenebla, ~elně kompreneble, je ~elné, že

estas kompreneble ke

pochoutka f frandajxo

pochov/at dok., pochovávat ned. 1 kolébat v

náručí luli 2 pohřbít do země enterig(ad)i,

entombigi, vykonat pohřební obřad sepulti,

# ~ala dvě děti přen. du sxiaj infanoj mor-

tis

pochutin/a f kondimento, gastr. gxumangxa-

jxo, bongustiga substanco, ~y tabák, káva

gxojiloj (hovor.)

pochutn/at si dok., ~ávat si ned. (for)mangxi

kun (granda) apetito (na něčem ion), fran-

di ion, # ~ali jsme si tre bongustis al ni,

ni mangxis kun granda apetito / gxuo

pochva f ingo, ~ meče glavingo, ~ šavle sa-

být na ~ách esti en dubo, ~nost f dubo,

rozpaky skrupulo, malcerteco, # nade vší

~y, mimo veškerou ~u / ~nost sen ia du-

bo, ~ný dub(ind)a, dubasenca, ~ně du-

b(ind)e, ~ovačný skeptika, nevěří-

pochytat 254

pochytit dok. porozumět kompreni, zaslech-

nout ekauxdi

pojď iru!, ~ sem! venu cxi tien!, ~ ke mně!

pojem m nocio, ideo, koncepto, pochopení

kompreno

pojetí n interpreto, koncepto, kompreno, # v

tomto ~ cxi tiel komprenite / interpretite /

konceptite

pojídat ned. (kutime) mangxadi, v přírodě

pikniki

pojímat ned. viz pojmout, chápat koncepti,

~ se parigxi, sekskunigxi, geigxi

pojíst dok. iom mangxi, viz též pojídat

pojistit (se) dok. práv. asekuri (sin) (proti

něčemu, před něčím kontraux io), zajistit cer-

tigi, sendangxerigi, sekurigi

pojistka/ f 1 smlouva asekuro, asekura kon-

trakto písemný doklad poliso 2 tech. seku-

rigilo, gardilo 3 zbraně sekurbutono, se-

kurigilo, el. pojistková vložka (elektra)

gardilo, fandogardilo, # praskla ~ la

gardilo krevis, tavná ~ fandogardilo, #

spálit ~y elbruligi gardilojn, dopr. dveřní

~ riglilo

pojistn/ý, pojišťovací, asekura, ~á klapka

~á záklopka sekuriga valvo

pojištěn/í n asekuro, nemocenské ~í malsa-

nula a., ~ proti požáru a. kontraux fajro,

sociální ~í sociala a., úrazové ~í akciden-

pojišťov/na f asekura kompanio, budova

asekurejo, nemocenská ~na malsanula

asekurejo, ~ací viz pojistný

pojít dok. 1 zvl. hanl. zhynout mort(acx)i 2 vzít

původ, povstat deveni, fonti, rezulti, evo-

iu)

pokání n náb. pento(faro), vykonat / činit ~

pent(ofar)i, po zpovědi plenumi la pento-

punon

pokára/t dok. mallauxdi, riprocxi, skoldi

pokašlávat ned. tusetadi

pokazit dok.difekti, malbonigi, malgxustigi

pokaždé cxiun fojon, cxiufoje; ~, když

cxiam, kiam; kiomfoje

poklad m trezoro, klenoty juvelaro

pokládání n viz též položení metado

pokládat ned. položit dok. meti, považovat

kredi, opinii, konsideri, ~ někoho za

ztraceného kredi iun perdita, ~ (si) za

povinnost konsideri / akcepti kiel sian

devon, ~ za pravděpodobné konsideri

(kiel) versxajna

pokladn/a f kaso, v obchodě kasregistrilo,

okénko kasa gicxeto, kasgicxeto, místnost

kasejo, biletejo, nedobytná ~a kirasita /

neenpenetrebla / enromprezista / kaso,

příruční ~a kaskest(et)o, státní ~a fisko,

~í f kasistino, ~í deník kaslibro, ~í hoto-

vost kasmono, ~ice f trezorejo, ~ička f

kaseto, sxparmonujo, ~ík m kasisto, tre-

zoristo

poklek m, ~nutí n genuflekso, surgenuigxo, #

přimět k ~nutí genuigi

255

pokrytec

pokleknout dok. genufleksi, genuigxi

poklepat dok. (ek)frapi, frapeti, lék. perkuti,

# ~ na rameno někomu (man)frap(et)i ies

sxultron

pokles/ m malkresko, falo, malaltigxo, mal-

altigo, mallevigxo, ~ kurzu ekon. kurzofalo,

~ mravů malbonmorigxo, morala falo,

valutový ~ ekon. deprec(ad)o, ~ek m mis-

pasxo, # dopustit se ~ku fari mispasxon

poklice f potkovrilo, ~ kola automobilu

cxapo de auxtomobila rado

pokličk/a f (pot)kovrilo, pod ~ou přen.

~ou konfidence sciigi, konfidenci

poklid m kviet(ec)o

poklidit dok. ordometi, ~ dobytek zeměd.

priservi brutaron

poklon/a f komplimento, riverenco, skládat

~y komplimenti, ~it se dok. riverenci

poklop m klosxo, kovrilo, víko fermplato,

dveřní falpordo

poklopec m pantalonfendo, hovor. kacujo

poklopit dok. (vuale) kovri, převrátit ren-

versi, malsuprenigi

poklus m trot(ad)o

pokmínovat dok. gastr. kumini

pokoj/ m místnost cxambro, klid kvieto, tran-

pronajimatel ~ů cxambroluanto, ~ pro

hosty gastcxambro, ~ vedoucí na zahra-

du cxambro pordanta en gxardenon, zaříze-

ný ~ meblita cxambro, # dejte mi (už) ~!,

lasu min (jam) trankvila!, ~ík m cxambreto,

~ská f cxambristino

pokojný trankvila, kvieta, serena, povahou

silentema, kvietanima, senhasta, nehlučný

senbrua, kalma, přátelský pac(em)a

pokojov/ý cxambra, eja, ~á kamna pomn.

hejtoforno, stovo, ~á rostlina cxambro-

planto

pokolení n generacio

pokor/a f humileco, ~ný humila, ~ný člo-

věk humilulo

pokořit dok., pokořovat ned. humiligi, ~ se

humiligxi, klini la nukon

pokos/ m falcxajxo, ~ený falcxita, ~ená úro-

da falcxita rikoltajxo, falcxajxo

pokousat dok. mordvundi, poštípat např.

hmyzem pikvundi

pokoušet ned. tenti, ~ osud provoki la sor-

ton, ~ se provi, zkoušet ekzameni

pokoutní ekon. nigra, nelica, ~ prodej neli-

ca vend(ad)o, ~ zboží sxakrajxo

pokoutník m zool. domácí hejma tegenario,

domaraneo, ~ nálevkovitý funela ageleno

pokovávat ned., pokovit dok metalizi

pokožka f hauxto, anat. epidermo, viz též

škára

pokračování n dauxrig(ad)o, kontinuo, ~

příště dauxrigota, román na ~ dauxrigata

romano

tauxenigi, # program pokračuje la pro-

gramo dauxras / kontinuas

pokraj m rando, až na ~ gxisrande

pokrčit dok. fleksi, ~ nohu fleksi la gam-

bon, ~ rameny levi la sxultrojn

pokrevní (sango)parenca, samsanga, ~ pří-

leninový ~ legomajxo

pokročil/ý progresi(n)ta, ~á hodina mal-

frua horo, ~ý věk nejuna agxo, # kurs pro

~é kurso por progresintoj

pokrok/ m progreso, dělat ~y progres(ad)i,

~ový progresema, progresiva, úspěšný pro-

gresa, ~ové zákony progresintaj legxoj,

progresinta legxaro

pokropit dok. zahr. akvumi, květiny aspergi,

ulici, postříkat sxprucigi

pokrýt dok. kovri, ~ kobercem tapisxi, ~

prkny tabuli, ~ taškami tegoli, ~ se kovri

sin, kovrigxi, ~ se mraky nubigxi

pokrytec/ m hipokritulo, trompanto, ~ky

jednat hipokriti, trompi, ~ký hipokrita,

pokrývač 256

pokrývač m tegmentisto

pokrývat ned. kovri, ~ střechu, tegol(um)i

(la tegmenton), ~ se kovri sin, kovrigxi, ~

se bublinkami / puchýři vezikigxi, neod-

dělitelně potáhnout tegi

pokrývk/a f kovrilo, kovrajxo, kovrotuko,

plumono, ~a hlavy kapvesto, ložní ~a lit-

kovrilo, sněhová ~a negxa sternajxo, negxta-

volo, bez ~y hlavy nudkapa, nudkape

(ankoraux) estas bela / bona vetero, ~ mož-

no lauxeble, ~ se pamatuji kiom mi memo-

ras, ~ se týče koncerne / rilate (něčeho

lameti

pokus/ m provo, odb. eksperimento, ~ o ú-

těk provo de fugxo, provo fugxi, ~it se dok.

provi (o něco ion), ~ný eksperimenta, la-

boratoria, ~ný králík eksperimentkuniklo,

~é morče i přen. eksperimentkobajo

pokuš/ení n tent(igx

)o, uvádět v ~ení kon-

duki en tenton, tenti, ~itel m tentanto

pokut/a f trest monpuno, obnos punmono,

platit ~u punpagi, ~ový puna, ~ový kop

sport. punsxoto, penalo, ~ovat ned. mon-

puni

pokyn m signo, gesto, direktivo, dispono,

instrukcio, rukou mansigno, hlavou kap-

signo, návod instrukcio, na jeho ~ laux lia

instrukcio, dát ~(y) instrukcii

pokynout fari signon, ~ rukou mansigni

sa lumo / auxroro, ~ liška arktika vulpo ~

medvěd arktika / blanka urso

pold(e)r m geol. poldero

pole n i přen. kampo, obdělávané též agro, v

tabulce, ve výkazu cxelo, magnetické ~

magneta k., ~ působnosti operacia k., la-

k., šachové ~ cxelo de sxaktabulo

poledn/e n tagmezo, v ~e tagmeze, je tag-

mezo, ~í tagmeza, ~í přesnídávka luncxo

poledník m zeměp. meridiano, nultý /

greenwichský ~ nulmeridiano, Grenvicxa

meridiano

polehávat de tempo al tempo kusxeti, být

trochu nemocný malsaneti

polehčující práv. mal(pli)graviga

polekat dok. timigi, ~ se ektimi

polemi/ka f polemiko, ~k m polemikisto,

~cký polemika, ~zovat ned. polemiki

poleno n (brul)sxtipo, # hloupý jako ~ mal-

sagxa kiel sxtipo, hluchý jako ~ surda kiel

trunko / puto, straník jako ~ hanl. gxisosta

partiano

polenta f gastr. polento

polepit dok. lepidlem glukovri

polepšit se dok. plibonigi, rebonigi, # po-

lepšil si li pli bone (bon)statas

polepšovna f (zast.) reedukejo, korekta do-

mo

polesí n arbardistrikto, cxasdistrikto, správa

arbardistrikta administracio

polesný m arbarestro

poletavý flug(et)ema, záletný flirtema, amin-

dumema

poletovat ned. (cxirkaux)flug(ad)i, flugetadi,

flugi tien kaj reen, o hmyzu svarmi, zigzage

flugadi, o vlasech flirti, # sníh poletuje

falas unuopaj negxeroj, negxeroj dancas en

la aero

poleva f emajlo, glazuro

polévat ned. surversxi, glazurou glazuri

257 Polsko

polevit dok. o větru malfortigxi, o bolesti, mra-

fervorigxi, cedi

polévka f supo, vývar buljono, rybí ~ fisxa

s., zabíjačková ~ bucxsupo, zeleninová ~

legoma s., ~ z masa vianda s., ~ z kostí

ostobuljono

polévkov/ý supa, ~á mísa supujo, ~ý talíř

profunda telero, suptelero, ~é nudle gastr.

vermicxeloj

polevovat ned. viz polevit

poležet (si) dok.1 pohovět si vleže kusxripozi

2 být nemocný na lůžku malsan(et)i, kusxi

malsane 3 o věcech kusxi senmove

polibek m, políb/ení n kiso, ~it dok. kisi,

~it se kisi sin reciproke, reciproki kisojn

police f etagxero, ~ na zavazadla bagagxrako

policejní polica, ~ hodina fermohoro, ~

komisař p. komisaro, ~ pes polichundo, ~

stanice policejo

polici/e f polico, kriminální ~e kriminala

p., náčelník ~e policestro, pořádková ~e

ordotena p., tajná ~e sekreta p., ~sta m

policisto, policano

políč/ek m vangofrapo, ~kovat ned. vango-

frapi, vangobati

polička f breto

políčko n kampeto, přen. buňka, čtvereček,

rubrika v tabulce cxelo

poliklinika f polikliniko

polínko n sxtipeto

polír m stav. cxefmasonisto

polít dok. surversxi, priversxi

politi/ka f politiko, zahraniční ~ka ekster-

landa p., ~cký politika

politování/ n bedauxro, ~hodný bedauxrinda,

domagxa

politovat dok. kompati (někoho iun)

politura f enkauxstiko

polje n geol. poljo

polka f hud. tanec i skladba polko

Polka f polino

polkn/out dok. (en)gluti, ~utí n gluto

polní kampa, ~ láhev ladboleto, militira

botelo, ~ maršál feldmarsxalo

polnice f hupo, trubka křídlovka klariono

polnosti f pl. agraro

pólo n poloo, pozemní ~ poloo, maleo-

pilk(ad)o, vodní ~ akvopilk(ad)o

polobotka f sxuo

poločas m sport. ludoduono, duontempo

polodrahokam m duonjuvelsxtono

poloha f pozicio, situo, hud. registro

polohláska f duonvokalo, semivokalo

polohlasně duonvocxe

polohopisný topografia

polokeř m arbusto

polokov m chem. duonmetalo

polokruh m duoncirklo

pololet/í n duonjaro, školní studijní semestro,

~ní duonjara, semestra

poloměr m mat. radiuso, duondiametro

polonéza f tanec i skladba polonezo

polopřímka f mat. duonrekto, radio

polospánek m fyziol. somnolo

polostín m duonombro

pološero n duonlumo

polotovar m kuch. duonpreta mangxo, tech.

duonprodukto, duonfabrikajxo

polovi/ce f, ~čka f, ~na f duono, ~čatý duo-

ne / nekomplete farita, ~čatě zpracovaný

/ opracovaný duonfarita, krude produkti-

ta, ~ční duona, ~ční jízdenka duonpreza

(vetur)bileto

polovodič m fyz. duonkonduktanto

polovypuklý reliefa, duonkonveksa

položit dok. meti, kusxigi, lokigi, ~ otázku

levi / meti / direkti demandon, ~ koleje

traksterni, ~ základní kámen meti la u-

nuan sxtonon, ~ sluchátko reloki la auxs-

kultilon, ~ na lopatky ambauxsxultre sterni,

~ hlavu na špalek meti sian kapon sur la

blokon, ~ podlahu planki

položka f ero, ~ účtu kontero

Polsk/o n zeměp. Pollando, Polio, ~ý pol-

(land)a

polstrovat

258

polstrovat ned. remburi

polštář/ m (kap)kuseno, peřový (plum)ku-

seno, ~ek m na razítka stampkuseno

polština f la pola (lingvo)

poltit ned. fendi

poluce f polucio, lék. polucio, spermatoreo

polyandrie f poliandrio

polyedr m mat. poliedro

polyfonie f hud. polifonio

polygamie f poligamio

polyglot m poligloto

polygon m zeměměřictví poligono

polygrafie f presado, prestehxniko

polyk/at ned. gluti, ~ání n glutado

polymer/ m polimero, ~izace f záměrná po-

limerigo, samovolná polimerigxo, ~izovat

ned. i dok. polimerigi, polimerigxi

polymorf/ie f chem. polimorfio, ~ní poli-

morfa

Polynésie f zeměp. Polinezio

polynom/ m mat. plurtermo, ~ický plurno-

miala, ~ický rozklad plurnomialo

polyp/ m lék. polipo, ~ovci m pl. polipoj, hi-

drozooj

polytechnika f politehxniko

polyteismus m politeismo

pomačkat dok. cxifi

pomád/a f pomado, potřít ~ou pomadi

pomahač m helpisto, helpanto

al iu)

pomal/u malrapide, lante, postupně, po iom,

iom-post-iome, # už je to ~u rok pasis

jam preskaux unu jaro, ~ý malrapida, lit.

lanta

pomást se dok. konfuzigxi, ~ se na rozumu

frenezigxi

pomaten/ec m alienulo, ~ost f frenezeco,

~ý freneza, konfuzita, lék. aliena, osoba m

alienulo

pomazání n obřadní, náb. sanktoleado, po-

slední ~ viatiko, svátost posledního ~

sakramento de la sanktoleado

pomazánk/a f pansxmirajxo, ~ové máslo

sxmirbutero

pomazat náb. sanktolei, na krále aj. unkti

pomeje viz pomyje

poměr/ m vztah rilat(um)o, sinteno, mat. ra-

porto, proporce proporcio, mít ~ k něčemu

pozitive rilati al io, mít ~ s někým havi

seksan rilaton kun iu, v ~u a : b en la ra-

porto a: b ( a al b), # utkání skončilo v

~u 1:2 la matcxo finigxis en la proporcio de

1 al 2, # ~y m pl. situacio, hospodářské

~y ekonomia situacio

pomeranč/ m orangxo, ~ovník m orangxarbo,

orangxujo

poměrn/ý relativa, proporcia, ~é zastou-

pení n proporcia reprezento, ~ě relative, #

má se ~ě dobře li fartas relative /

pli-malpli bone

pometlo n (verg)balailo

pomez/í n limregiono, ~ní limregiona, ~ní

rozhodčí sport. linijugxisto

pomíchat dok. intermiksi, konfuzmiksi

pomíjivý pasanta, pasema, efemera

pomilování/ n amkareso, amajxo, ~hodný

aminda

pominout dok. preterlasi, nedbat ignori,

uplynout forflui, (preter)pasi, zapomenout

forgesi, nepostřehnout malatenti, ~ se ho-

vor. frenezigxi

pomlázka f prut paska vergo, dárek paska

donaco, den vergotago

pomlka f při zpěvu spirhalto

poml/ouvat ned., ~uvit dok. kalumnii,

klacxi, nigrigi, ~ouvačný kalumnia, ~uva

f kalumnio, klacxo

pomněnka f bot. miozot(id)o, hovor. nefor-

gesumino

pomník m monumento

pomnít, pomnět dok. lit. rememori (na něco

ion)

pomnožný lingv. pluralforma

pomoc/ f helpo, první ~ unua helpo, su-

kur(ad)o, lékařská ~ medicina helpo,

odmítnout ~ rifuzi helpon, poskytnout

první ~ sukuri, stanice první ~i sukure-

jo, ~í něčeho (v češtině 7. pád) per, helpe

de # zavolat na ~ voki helpon, jít na ~ iri

helpi, ~!, helpu!, helpon!, jaká ~ cxi tie

helpas nenio

259 popelec

pomoci dok. helpi (někomu iun, al iu)

pomocn/ý helpa, ~é sloveso lingv. help-

verbo, ~ice f helpistino, ~ice v domác-

nosti domservantino, ~ík m helpanto

pomočování n litpisado, odb. enurezo

pomodlit se dok. plegxi, diri plegxon

pomologie f pomologio, fruktoscienco

pomp/a f pompo, ~ézní pompa

pompel m bot. pompelmo, graparbo, grapo-

fruktujo

pomrznout dok. frostodifektigxi

pomsta f vengxpomstít dok. vengxi (někoho iun), ~ se vengxi

sin (někomu iun, kontraux iu)

pomstychtivost f vengxemo, vengxavido

pomůck/a f helpilo, názorné učební ~y

demonstreblaj / montreblaj instruiloj

pomuchlat dok. cxifi

pomyje f pomn. postlava akvo

pomyslet, pomyslit (si) dok. (ekpensi, pri-

pensi, vzpomenout si ekrememori (na něco

ion), # jen si pomysli! imagu nur!

pomyslný imaga, nereala

pondělí n lundo, v ~ lunde

ponech/at dok. lasi, restigi, ~at si reteni (al

si), ~ání n las(ad)o, ~ání k volnému

použití laso al cxies uzo

ponejprv la unuan fojon, unuafoje, je / por

la unua fojo

ponejvíce plejparte

poněkud iom(ete)

poněmčit dok. germanigi

ponenáhl/ý malrapida, grada, malsubita,

iom post ioma, iompostioma, malabrupta,

~e, ~u malrapide, grade, pasxo post pasxo

ponětí n imago, ideo, # nemít o tom ani ~

havi pri tio nek scion nek supozon

poněvadž cxar, pro tio / tial ke ...

poničený difektita, ruinigita, kaputa

poník m, pony m poneo, cxevaleto

poniklovat dok. nikeli, nikel(iz)i

ponížen/í n pokoření humiligo, pohanění

malhonorigo, ~ý humiligita, hanl. gxiboha-

va; m humiligito

ponížit dok., ponižovat ned. humiligi, ~ se

humiligxi

ponižující humiliga

ponocný m noktogardisto

ponor/ m mergigx

a profundo, enmergigxo (de

sxipo), ~ný merga, ~ný vařič mergboligilo

ponorka f submarsxipo

ponoř/it dok. ~řovat ned. mergi, enlikvigi,

subakvigi, enakvigi, ~it se mergigxi, ~it se

do vody enakvigxi, pohroužit se, vniknout

subigxi, zahloubat se internigxi, intermitigxi,

# ~it se do úvah droni en medito, ~ení n

merg(ad)o, mergigxo

ponoukat ned. instigi, sugesti

se za břicho teni al si ventron

popál/it dok. zranit brulvundi, bruldifekti,

~it se brulvundigxi, ~enina f brulvundo

popatřit dok. (ek)rigardi

popel/ m cindro, # sypat si ~ na hlavu sxu-

ti cindron sur la verton, ~ář m rubisto,

~avý cindrokolora, ~nice f 1 zemřelých

(mortocindra) urno 2 na odpadky rubujo,

balaajxujo, ~ník m cindrejo, cindrujo, na

žhavé uhlí bragxujo, ~ový cindra

popele/c m popel benita cindro, den cindra

merkredo, hovor. Cindromerkredo, P~ční

středa Cindromerkredo

Popelka 260

Popelka f lit. i přen. Cindrulino

popenec m bot. glehxomo

popěv/ek m melodio, kanzono, ~ovat (si)

kanteti

popichov/at ned. incit(et)i, ~at slovy pik-

vorti (někoho kontraux iu), ~ání n obrazně

pikparolo, incit(ad)o

popílek m flugcindro

popína/t se ned. volvi sin, cxirkauxvolvi, o

rostlinách grimpi, rampi, ~vý grimp(em)a,

~vá rostlina grimpokreskajxo, grimpoplan-

to, rampajxo

popír/at ned. nei, negi, odmítat kontesti, re-

futi, vyvracet kontesti, ~ání n negado, ne-

gacio, neado

popis/ m priskribo, ~ný priskriba, ~né číslo

(komunuma) domnumero, ~ovat ned. pris-

kribi

poplácat dok. na zádech (man)frap(et)i sur la

dorso

poplach/ m voj. alarmo, rozruch bruo, tu-

multo, paniko, dělat zbytečný ~ fari va-

nan bruon, zvonit na ~ sonorigi alarme,

letecký ~ aviadila a., požární ~ fajroa-

larmo, planý ~ falsa a., ~ový alarma, ~ové

shromaždiště alarmejo

poplakávat ned. ploreti

poplašn/ý alarma, ~á novinka alarm(ant)a

novajxo, ~á / signální raketa alarmraketo,

~é zařízení alarmilo

poplatek m pago, takso, kosto, pravidelný i

kotizo, celní ~ dogan(pag)o, parkovací ~

parkadkotizo, telefonní ~ telefona kotizo,

~ z místa (prodeje) lupago por la loko de

la stando, ~ za použití telefonu kosto de

(unu) telefona komunik(ajx)o

poplatník m impostpaganto

poplést dok. erarigi, zmást konfuzi, ~ # ně-

komu hlavu turni ies kapon, ~ si inter-

miksi, ~ se konfuzigxi

poplivat dok. surkracxi

popohnat dok. popohánět ned. rapidigi,

aktivigi, urgxi

popojít dok. iom antaux(en)iri / antauxenmarsxi

/ antauxenpasxi

popouzet ned. inciti, rozčilovat eksciti, po-

hněvat kolerigi

popovídat si dok. iomete interparoli / (in-

ter)babili

poprask m brua konstern(igx

)o, konfuza tu-

multo

popraska/t dok. fendeti, ~ný fendohava, fe-

ndetoplena, fendigxinta, přetržený krevinta

poprašek m polvumajxo, legxere kusxanta pol-

vo

poprat se dok. interbatigxi

poprav/a f ekzekuto, ~čí m ekzekutisto, ~čí

lešení esxafodo, ~iště n ekzekutejo

popravit dok., popravovat ned. ekzekuti, ~

elektgxinou elektroekzekuti, ~ gilotinou

gilotini

poprchávat ned.pluveti, gute pluvi

poprosit dok. peti (někoho o něco iun pri

io, ion de iu)

poprsí n brusto, anat. s rameny torso, bysta

busto, torso

popruh m zonego, tirrimeno, portzono

poprvé la unuan fojon, unuafoje

popřát blahopřát bondeziri, dovolit, umožnit

permesi, ebligi, gxuigi, ~ si gxui (něčeho

ion)

popředí n antaux(ajx)o, # dostávat se do ~

aperi en la antauxo

popsat dok. vylíčit priskribi, zaplnit plen-

skribi

poptat se dok. informigxi, demandi (na něco,

pri io)

poptávka f postul(ad)o (po něčem pri io), #

po zboží je velká ~ la varo estas tre postu-

lata, nabídka a ~ oferto kaj mendo

popud/ m iniciato, stimulo, instigo, sugesto,

impulso, # bez zvláštního ~u propravole,

proprainiciate, ~it dok. inciti, ~livý ner-

vema, nervoza, ~livost f nervozeco

populace f logxantaro, populacio

261

porušený

populari/ta f populareco, reputacio, famo,

diskonateco, ~zovat ned. popularigi

populární populara, ~ píseň kanzono ~

zpěvák kanzonisto, ~ osoba populara per-

sono, furorulo

populismus m um. popolismo

pór/ m anat. poro, bot. poreo, ~ovitost f o-

becně poreco, ~ový pora

porada f konsultigxo, konferenco, vzájemná

(inter)konsiligxo, výrobní ~ produkteja

kunsido

poradce m konsultanto, konsilanto, konsi-

listo

poradenství n konsultado

poradit dok. konsili, ~ se (inter)konsiligxi, ~

si s něčím helpi sin sukcesi, # nedá si ~

sagxan vorton li ne observas

poradn/a f konsultejo, konsilejo, ~í konsul-

ta, ~í / konzultativní sbor konsilio, od-

borníků též cerbaro, výbor konsultigx

a komi-

tato

poranit dok. vundi, lezi, zmoždit kontuzi, ~

se vundigxi

porazit dok., porážet ned. skácet faligi, do-

bytče bucxi, nepřítele venk(obat)i, sport.

venki, podseknutím hakfaligi, ~ strom seky-

rou haki arbon

poražen/ec m defetisto, ~tví n defetismo, ~ý

venkita, m venkito, ~á armáda venkita

armeo

porážk/a f prohra malvenko, zabití (dobyt-

čete) bucxo, nucená ~a trudbucxo, utrpět

~u esti venk(obat)ita, malvenki

porc/e f porcio, ~ovat ned. porciigi

porcelán/ m porcelano, ~ový porcelana

porciunkule f porciunkolo

porfyr m geol. porfiro

pornografie f pornografi(ajx)o

porob/a f mallibereco, sklaveco, servuto, ~it

dok. sklavigi, subjugi

porod/ m nasko, akusxo, ~ extrakcí (kleš-

těmi) lék. akusxo forcepsa, ~ní naska, ~ní

asistentka / bába akusxistino, ~ní bolesti

akusxspasmoj, ~nické kleště lék. forcepso,

~nice f akusxejo, ~nictví n odb. akusxolo-

gio, obstetriko, ~nost f nask(igx

)okvanto

porodit dok. naski, akusxi

porost/ m surkreskajxaro, hustý ~ kreskoko-

vr(ajx)o, bez ~u kalva, ~lý surkreskita,

hustě ~lý kreskokovrita, obrostlý cxirkaux-

kreskita

porot/a práv. soud asiza tribunalo, asizo, la-

ická, sport. jugxantaro, jxurio, člen ~y jxuria-

no, asizano, soudní ~a jxura jugxantaro, za-

sedání ~y asizo, ~ce m asizano, jxuriano,

~ní asiza, jxuria, ~ní soud asiza tribunalo

poroučet ned. viz poručit

porouchat dok. difekti, ~ se difektigxi, tech.

panei, perturbigxi

pórovit/ost f poreco, ~ý poroza

porovnání n komparo, v ~ s kompare kun

porovn/at dok., ~ávat ned. kompari, parale-

ligi, zpodobnit similigi

porozumě/ní n kompreno, snaha chápat

mu ion)

portál/ m arch. portalo, tech., dopr., žel. ná-

věstidlový most gantro, ~ový jeřáb portal-

gruo, gantrogruo

portikus m arch. portiko

porto n sděl. afranko

galio, ~ština f la portugala (lingvo)

portýr m pordisto

porubat dok. pokácet hakfaligi, forhaki, ex-

pr. o lidech masakri, amasmortigi

poručík m leuxtenanto

poručit dok. ordoni, velet komandi, objednat

mendi, # ~ si oběd mendi tagmangxon

)o, gxeno 2 lék.

tech., met. perturbo 3 dopr., tech., nám. pa-

neo, obstrukco 4 lék. lezo 5 radiových vln

jxamado, mít ~u panei, ~a televizního pří-

jmu perturbita televida ricevado

porušen/ý difektita, ~é trávení perturbita

digestado, misdigesto, ~í n difekto, dama-

gxo, ~í slibu rompo de promeso

porušit

262

poruš/it dok., ~ovat ned. rompi, poškodit di-

fekti, zákaz, příkaz malobei, ~ dohodu

malplenumi kontrakton, ~ zákon rompi

legxon

poruš/itel m, ~ovatel m malhelpanto, per-

turbanto, řenanto, ~itel přísahy jxurrom-

pinto

porůznu diversloke, cxi tie kaj tie, dise

porybný m fisxgardisto

Porýní n zeměp. Pejnio, Rejnlando

poryv m větru met. skualo

pořad m programo, jednací ~, ~ jednání

tagordo, dát na ~ jednání meti / vicigi en

la tagordon

pořád sencxese, konstante, cxiam, senhalte

pořádat ned. arangxi, okazigi, organizi, ~

plesy doni balojn, ~ sbírku kvesti

pořád/ek m ordo, udržovat ~ek teni en or-

do, dát do ~ku (en)ordigi, pro ~ek ordo-

cele, všechno je v ~ku cxio estas lauxorde /

en ordo, pořadí po ~ku lauxvice, unu post

la alia, ~kový ordotena, ~ková policie or-

dotena polico, ~kumilovný ordema, or-

dama, ordotena

nizanto, okaziganto, udržovatel pořádku

dejxoranto, komisar(in)o

pořadí n vic(ord)o, sinsekvo, mimo ~ ek-

stervice, podle ~ lauxvice

pořádn/ý řádný ordema, akurata, čestný ho-

nesta, respektinda, pečlivý solida, deca,

značný suficxe granda, ~ě řádně (laux)orde,

ordeme, značně ege, rimarkinde

pořadnice f ordinato

pořadov/ý (laux)vica, ~é číslo vica / sinsekva

numero, ~á číslovka lingv. orda numeralo

pořekadlo n dirajxo, popoldiro, (popola)

sentenco, říkadlo ludversajxo

pořezat dok. poranit trancxvundi, rozřezat

(dis)segi, # ~ si prst trancxvundi al si fin-

gron, ~ se trancxvundigxi

poříč/í n riverregiono, riverbaseno, ~ní ri-

verregiona, apudrivera, (river)basena

pořídit dok., pořizovat ned. obstarat havigi,

prizorgi, # pořídil dobře li sukcesis, po-ídil špatně li

fiaskis, li ne sukcesis, ~

štoček klisxi

pořídku malofte, rare

poříz m trancxlameno

posada f ovmeta korbo / kesto, kovejo

posadit dok. sidigi, ~ se s. sin, sidigxi, eksi-

di, # posaď(te) se, prosím sidigu vin, mi

petas; bonvolu sidigxi

posádka f anaro, voj. garnizono, obsluha

personaro, lodní ~ sxipanaro, maristaro

posavad/ gxis nun, ~ní gxisnuna

posazení n sido

posázet dok. surplanti

posed m bot. brionio, držení těla sidteno,

střed sedla selejo, místo na čekanou při lovu,

zásedka, embusk(ej)o, altembusko

posedět dok. sid(igx

)i por momento

posedl/ost f obsedo, manio, trudpenso, ~ý

obsed(at)a, mania, m obsedato

posednout dok. obsedi

posekat dok. pokosit finfalcxi, sekyrou forha-

ki, ~ se hakvundigxi

posel/ m kuriero, mesagx(port)isto, rychlý

ekspreso, vyslanec sendito, důvěrný ~

konfidenca mesagxportisto, ~ství n mesa-

gxo, ~stvo n misio, člen ~stva misiulo

posetý prisemita, ~ jizvami cikatroplena

poshovět dok. indulgi

poschodí n (sxtupara) etagxo, první ~ (= dru-

zyka někde nevhodně unua etagxo, o ~ výše

unu etagxon pli supre

posíci dok. prifalcxi

posila f subteno, fortigo, voj. fresxaj trupoj,

helpotrupoj

posílat ned. send(ad)i

posíl/ení, posilnění n (pli)fortigo, občerstve-

ní refresxigo, ~it dok. (pli)fortigi slovem i

subteni

posil/nit dok., ~ňovat, ~ovat ned. fortigi, ~

se dok., ~ňovat se ned. (pli)fortigxi, i slovy

subten(ad)i, ~ňující, ~ující fortodona,

plifortig(ant)a

poskakovat ned., poskočit dok. salteti, sal-

tadi, po jedné noze hopi

poskok m sport. kapriolo, osoba ( zvl. hanl.)

servisto, servoknabo

263 postavení

poskrovnu malabunde, malmulte, modeste

poskvrnit dok. i přen. makuli

poskytnout dok. poskytovat ned. doni, li-

veri, ~ informace doni informojn, ~ první

pomoc doni la unuan helpon, sukuri, ~

úvěr ekon. krediti

poslanec/ m deputito, ~ká sněmovna

shromáždění poslanců deputitaro, budova

deputitejo

poslání n misio, odeslání forsendo, životní

~ vivodevo

poslat dok. sendi, ~ depeši depesxi, ~ do exi-

lu / vyhnanství elpatrujigi, ekzili, ~ pro

lékaře venigi kuraciston, ~ děti domů

irigi la infanojn hejmen, # ~ někoho na

onen svět ekspedi iun en la cxielon

posledn/ě minule la pasintan fojon, pasint-

pe, ~í pomazání náb. lasta sanktoleado,

~í v řadě finulo, ~í vůle práv. testamento,

# v ne~í řadě ne lastvice / lastloke

poslech m auxskult(ad)o, ~ rozhlasu radio-

auxskultado

poslechnout dok., poslouchat ned. vyslech-

nout auxskulti, uposlechnout obei, slyšet aux-

di, # ~ na slovo obei cxe la unua ordono

posléze fine; pli poste

poslice f portistino, kurieristino

poslíček m kurierknabo

poslinit dok. saliv(makul)i

poslouchání n auxskultado, slyšení auxdo, po-

slušnost obe(ad)o

posloupn/ě lauxvice, ~ost f mat. vico, sinse-

kvo

posloužit dok. priservi (někomu iun), utili,

# ~ nemocnému priservi malsanulon, po-

služte si, prosím bonvolu servi vin mem,

bonvolu (sengxene) mangxi

posluh/a m služba (al)servo, osoba publika

tino

posluchač/ m auxdanto, auxskultanto, studující

studento, frekventanto, universitatano, ádný ~ ordinara s.,

mimořádný ~ ek-

sterordinara s., ~stvo n auxskultantaro

posluchárna f auxditorio

poslušn/ý obeema, disciplinema, ~ost f

obe(em)o

posměch m moko, rikano, ridindigo, být na

~ esti ridinda / mokinda

posměš/ek m mokrido, ~ný moka, ~ná pře-

zdívka moknomo

posměvačný mokema, pikema

posmívat se ned. mok(rid)i, (někomu iun),

pošklebovat se rikani

posnídat dok. matenmangxi

posolit dok. sali

posoudit dok. (pri)jugxi, recenzovat recenzi,

zhodnotit taksi, # posuďte sami jugxu mem

posouvat ned. sxovi, časově prokrasti

posouzení n (pri)jugxo, recenzování recenzo,

zhodnocení taksado

pospas/: na ~ senprotekte, fordone, forlase,

senhelpe, # nechat někoho na ~ elmeti

iun al dangxero

pospí/šit (si) dok., ~chat ned. rapidi, hasti,

urgxigxi, esti urgxa, # pospěšte (si), vlak ne-

počká urgxigx

u, la trajno ne atendos,

ne~chej na mne ne urgxigu min, to ne~-

chá tio ne urgxas

pospolitost f solidareco, komuneco, kuneco

postačit dok. suficxi, # to (po)stačí tio sufi-

cxos

postarat se dok. zorgi (o něco pri io), pri-

zorgi (ion), # o něho je ~áno estas zorgite

pri li, postarej(te) se, aby to dostal zor-

gu, ke li ricevu gxin

postarší nejuna

postav/a f figuro, vzrůst staturo, osoba per-

sono, vysoké ~y altastatura, malé ~y ma-

laltastatura, střední ~y mezastatura, #

(ona) má pěknou ~u sxi havas gracian fi-

guron

postavení n pozicio, situacio, ve společnosti

rango, situo, stav., tech. stato, voj. pozicio,

hmotné / materiální ~ materia s., ~ mimo

hru sport. ofsajda p., ofsajdo, vedoucí ~

cxefeco

postavit 264

ekstari, hovor. starigxi 2 vzepřít se na odpor

kontrauxstari, kontrauxigi, (proti někomu

iun), kontrauxigxi (al iu) 3 zaujmout posta-

vení postenigxi, # ~ kostru lodi cxarpenti

sxipon, ~ lešení skafaldi, ~ si hlavu ob-

stinigxi, ~ se tváří v tvář (kon)fronti, ~

vodu na čaj surmeti akvon por teo

postdatovat ned. postdati

poste: ~ restante posxtrestante

postel/ f lito, lehnout si do ~e enlitigxi

postění n fastado

postesknout si dok. plendeti

postgraduální postdiploma

postih/ m 1 zásah trafiteco 2 práv. právo na

náhradu regreso, ~nout dok. trafi, zpozo-

postilion m sděl. hist. postiljono

postit se ned. fasti

postižen/ý trafita, bolestně afliktita, suferan-

ta, m suferinto, ~ý orgán afekciita / in-

festita organo, tělesně ~ý invalido, handi-

kapulo, ~í n difektigxo, malkapabligo, viz

postoup/it dok. viz též postupovat ned., po-

kročit iri / pasi antauxen, antauxenigxi, rozvi-

nout se progresi, voj., sport., být povýšen

avanci, přepustit cedi, # jak ~ila vaše prá-

ce? kiel progresis via laboro?, mužstvo

~ilo do finále la teamo avancis en la fina-

lon

postráda/t ned. malhavi, senti (la) mankon

(někoho de iu) , # velmi jsme vás ~li vi

tre mankis al ni

postrach/ m teruro, # je ~em celého okolí li

estas la teruro de la tuta cxirkauxajxo,

vzbudit ~ veki timon / teruron

postraněk m zeměd. tirsxnuro, jungilo

postranní flanka, ~ / pomezní čára sport.

tacxo, tusxlinio, ~ (přívěsný) vozík dopr.

kromcxaro, ~ úmysl kasxeta / sekreta penso

postrašit dok. (ek)timigi

postroj m jungajxo, jungilaro

postřeh/ m observokapablo, observeco, #

mít dobrý ~ esti observema / observoka-

pabla, ~nout dok. (ek)rimarki

postřelit dok. pafvundi

postříbřit dok. argxenti

cigajxo, sxprucajxo

postříkat dok. sursxprucigi, # postříkal si

kalhoty blátem li sursxprucigis sian pan-

talonon per koto

postřílet dok. (amase) pafmortigi

postřižiny f pomn. náb. tonsuro

postulát m fil. postulato

postup/ m postupování antauxeniro, sinsekvo,

avanc(ad)o, povýšení avanco, rozvoj pro-

gres(ad)o, práv. předání cedo, metoda me-

todo, procedo, chování agmaniero, kondu-

to (vůči někomu rilate al iu), pracovní ~

labormetodo, # (s) ~em času post iom da

tempo, pli malfrue

Postupim f zeměp. Potsdamo

postupn/ý sinsekva, iom-post-ioma, lauxgra-

da, poioma, pograda, posxtupa

postupovat ned. 1 popocházet iri / pasxi an-

tauxen, antaux(en)igxi, avanci 2 rozvíjet se

progres(ad)i, ~ podle stanov procedi laux-

statute, # postupujte dále do vozu iru pli

internen (en la vagono), enigx

u plu, jak

postupuje vaše práce? kiel progresas via

laboro?, naše mužstvo postupuje do fi-

nále nia teamo avancas en la finalon

posud gxis nun, gxis hodiaux

posudek m opinio, posouzení (pri)jugxo,

pracovní ~ laborula prijugxo, znalecký /

odborný ~ ekspertizo, ~ knihy recenzo

posudkov/ý prijugxa, lékařská ~á komise

kuracista ekspertiza komisiono

posun m sxovo, žel. manovr(ad)o

265 poté