O

o pri, o čem se hovoří pri kio oni parolas, o

hlavu vyšší je kapo pli alta, o jedné ho-

laux sia propra volo, propravole, libervole,

o Vánocích je / dum Kristnasko, o žních

dum rikolto, bát se o něco timi pri / pro

io, bojovat o něco batali por / pro io, byt

o dvou pokojích ducxambra logxejo, být o

drama o třech jednáních triakta dramo,

dramo en tri aktoj, hlásit se o slovo

(mansigni por) peti la parolon, chodit o

berlích iri helpe de lambastonoj, chodit o

holi iri kun bastono, jde o to, jedná se o

pri iu, pokus o sebevraždu sinmortiga

provo, přít se o něco disputi pri io, mal-

paci pri io, starší o dva roky pli agxa je du

jaroj, du jarojn pli agxa, usilovat o něco

strebi al io, aspiri al / pri io, klopodi pri

zmýlit se o deset erari je dek, žádat o ně-

co postuli / peti ion, žádost o něco peto /

postulo pri io

o, ó, och ho, aj

oáza f oazo

ob cxiun duan, ob den viz též obden

Ob m zeměp. Obo

oba ambaux

obal/ m pakumo, pakmaterialo, pakkovrajxo,

anat. tuniko, slupka sxelo, povlak tegajxo,

tech. envelopo, ochranný ~ sxirmkovrajxo,

# říci něco bez ~u diri ion tute sincere /

malkasxe / sen ceremonioj, ~it dok. cxirkaux-

paki

obálka f dopisní koverto, knihy jaketo, mat.

envelopo

obalov/ý pakuma, ~á křivka mat. envelopo,

viz též obálka

obapolný ambauxflanka, reciproka

obarvit dok. kolorigi, ~ na hnědo brunigi,

io), tim(et)i ion, havi zorgon pri io, ~ný

timiga

obcovat ned. rilati, tělesně lit. karne kunigxi,

sekskunigxi

občan/ m civitano, sociano, ~ státu sxtatano,

~ství civitaneco, státní ~ství sxtataneco

ro, ~ý průkaz identiga / persona legitimi-

lo / dokumento, identigilo, ~ý sňatek civi-

~á válka intercivitana / interna milito, ~y

vzájemný intercivitana, ~ý zákoník ci-

vil(jur)a kodo, ~oprávní rozsudek civil-

jura verdikto

občas/ kelkfoje, de tempo al tempo, laux-

okaze, cxeokaze, iam kaj (t)iam, ~ný kelk-

tempa, iutempa, okaza, kelkfoja

občerstv/ení n refresxigo, refresxigxo, pokrm

refresxigajxo, ~it dok. refresxigi ~it se dok.

refresxigi sin, refresxigxi

obdarovat dok. donaci (někoho něčím ion

longa, ~ová mřížka ortograma latiso

obden cxiun duan tagon

obdiv/ m admiro, ~ovatel m admiranto ~u-

roční ~ (jar)sezono, volební ~ elekta p.,

zkouškové ~ ekzamena p.

obdržet dok. ricevi

obé, obě ambaux

obec f civito, komunumo, čtenářská ~ le-

obecenstvo n publiko, diváci spektantaro,

posluchači auxskultantaro, účastné cxees-

oběd/ m tagmangxo, # jsem po ~ě mi jam

tagmangxis, ~vat ned. tagmangxi

oběh/ m cirkul(ad)o, rondir(ad)o, cxirkauxku-

ro, rondkuro, být v ~u cirkuli, dát do ~u

peníze emisii / cirkuligi monon, krevní ~

cirkulado de sango

oběhat ned., oběhnout dok. rondkuri, cxir-

kauxkuri

obehnat dok. cxirkauxbari, cxirkauxmurigi

obehrát dok.1 připravit o peníze senmonigi,

gajni ies monon en ludo 2 opotřebovat fo-

ruzi, eluzi, trivi

obejít dok. cxirkauxiri, rondiri, ~ se ne havi

bezonon (bez něčeho de io), helpi sin

malgraux manko de io, ~ své známé sinse-

kve viziti siajn konatojn, ~ zákon neglekti

legxon

obejmout dok. cxirkauxbraki, brakumi, en-

brakigi, cxirkauxpreni

obelhat dok. trompi / mistifiki (někoho

iun), mensogi / blagi / blufi (al iu)

obelisk m obelisko

obelstít dok. finti, superruzi, ruztrompi

obemknout dok. cxirkauxringi, cxirkauxpremi,

forte cxirkauxpreni

oběsit dok. pendumi, pendigi, ~ se dok. pen-

dumi sin

obeslat dok. alvoki, venigi, k soudu asigni

obestřít ned. lit. cxirkauxvuali

oběšenec m pendumito

oběť/ f obětování ofer(ad)o, obětní předmět

oferajxo, osoba viktimo, ~ vraždy murdito,

padnout za ~ farigxi / esti viktimo de, vy-

obětav/ost f sindoneco, sindonemo, ~ý

(sin)oferema

obětov/at ned. i dok. oferi, vzdát se fordoni,

~at se foroferi sin, forgesi sin (něčemu

nigxi (s něčím kun io)

obézní obeza, korpulenta

planedo, umělá ~ice artefarita planedo,

sputniko, ~ík m cirkulero

obhájce m práv. defendanto, pledanto, ple-

disto, fil., polit. apologianto, ~ titulu titol-

defendanto

obhájit dok. v. obhajovat

obhajo/ba f defendo práv. pledo fil., polit.

apologio, # co můžete říci na svoji ~bu?

negoco, prodejna vendejo, magazeno,

krám(ek) butiko, debitejo, podnik entre-

obchodní

200

preno, podnikání entreprenado, ~ ve vel-

kém pogranda komerco, ~ v malém,

drobný ~ pomalgranda komerco, etko-

merco, butikado, černý ~ nigra komerco,

kasxkomerco, sxakrado, podomní ~ kolpor-

ta k., vnitřní ~ enlanda / interna k., u-

zavřít ~ kontrakti pri negoco, zahraniční

~ ekster(land)a / eksporta (kaj importa) k.,

dělat dobré ~y fari bonajn negocojn, faci-

le debiti

obchodní/ negoca, komerca, ~ centrum su-

perbazaro, ~ cestující migra / vojagxa ko-

mizo, k. vojagxisto, ~ dohoda k. konvencio

chodně jednat negoci, ~k m negocisto,

komercisto, vendisto, agent komizo, po-

domní ~k kolportisto

obchodovat ned. komerci (s něčím per io),

negoci (pri io), ~ použitým zbožím bro-

kanti

obchůzka f rondiro, kontrolní patrolado,

rundo

obchv/at m cxirkauxfermo, ~átit dok. cxirkaux-

fermi

obíhat ned. cirkuli, giri, rondkuri

obil/í n greno, ~ní grena, ~né pole gren-

kampo, ~ný sklad grenmagazeno, ~né zr-

no grenero, ~ní kombajn grenkombajno,

~nice f grenejo, ~ka f bot. kariopso,

~nářský grenprodukta, ~nina f cerealo

obílit dok. blankigi, vápnem kalki

obinadlo n gazo, bandagxo, cxirkauxligajxo,

vindo

obírat ned., viz též obrat; odstraňovat forigi,

forpreni, otrhat plody pluki, okrádat pri-

obít dok. garni (něčím per io)

objas/nit dok., ~ňovat ned. klarigi, kompre-

nigi, ekspliki

objedna/t dok. mendi, ~vatel m mendanto,

~cí menda, ~cí list mendilo

objednávk/a f mendo, formulář mendilo,

vyřídit ~u plenumi mendon, zrušit ~u

nuligi mendon, malmendi

objekt m i lingv. objekto, stavební ~ kon-

struajxo

objektiv/ m opt. objektivo, ~ní objektiva,

~ní příznaky onemocnění objektivaj

simptomoj de malsano, ~ita f objektiveco,

~nost f objektiveco

objem/ m prostor volumeno, rozsah amplek-

so, mít ~ kubi, ~nost f amplekso, ~ný

grandvolumena, grandmezura, (grand)am-

pleksa, ~ový volumena, ~ová hmotnost

volumena maso

objet dok., viz též objíždět, cxirkauxveturi,

obkládat ned. viz obložit

obkladek m lék. kompreso, fomentajxo

obklíč/it dok. cxirkauxigi, encirkligi, ~it měs-

to siegxi, ~ení n cxirkauxigo, siegxo

obklop/it dok. ~ovat ned. cxirkauxi, ohraničit

stratuso, kupovitý ~ kumul(us)o, řasovi-

tý ~ met. ciruso, ~ páry vaporajxo

201

obojí

oblast/ f 1 území teritorio, správní jednotka

regiono, distrikto, departamento, provin-

co, gubernio, pásmo zono 2 obor fako, sfe-

ro 3 inf. fonta aro, # ~ vlivu USA zono de

influo de Usono, ~ní teritoria, regiona,

zona

oblázek m rulsxtono, (glata) sxtoneto, ova-

lsxtoneto

oblažit dok. felicxigi

v., chlapecký ~ knaba kompleto, jedno-adový ~ unubutonvica v.,

jezdecký ~

rajdvesto,., noční ~ negligxo, pánský ~ vi-

~ mě škrtí la vesto estas tro strikta / mal-

vasta

oblékárna f tualetejo

oblékat ned. viz též obléci vesti, kostumi, ~

se vesti sin, vestigxi

oblet/ět dok. cxirkauxflugi, ~ovat ned. oblétá-

vat cxirkauxflug(ad)i, dvořit se (cxirkaux)flirti,

milenecky amindumi, papiliumi

obleva f degel(ad)o, # venku nastává ~

ekstere degelas

obležení n siegxoblib/a f populareco, sxat(at)eco, favorateco,

přízeň favoro, sxato, s ~ou sxate, plezure,

mít v ~ě sxati, favori

eksxati, ekfavori, senti amon por

oblomit dok. cedigi, mildigi, kompatigi

oblouček m arketo

obloudit dok. mistifiki, trompi

oblouk/ m arko, stav. arkajxo, lomený ~ ogi-

vo, pintarko, ohnout do ~u arkigi, ~ovi-

tý, ~ový ark(form)a, ~ová lampa arklam-

po

oblud/a f monstro, zvíře bestacxo, ~ný

monstra

oblý ovala

oblýska/t dok. trivi, eluzi, ~ný trivita, eluzi-

ta

kompatigi, cedigi

obměn/a f analogio, alternativo, modifo,

varianto, ~it dok. modifi

obmeškat se ned. malfruigxi

obnášet ned. sumi, fari la sumon

obnaž/it dok., ~ovat ned. nudigi, senvestigi,

přen. klare prezenti, i geol. denudi, ~ení n

nudigo, ~ený nud(igit)a, nudigxinta, sen-

vest(igit)a

obnos m monsumo

~ení uměleckého díla restauxr(ad)o

obnov/it dok., ~ovat ned. (re)novigi, re-

konstrui, restatigi, práv., polit. restitui, zno-

oboč/í n brovo(j), ~ní chloupek brovharo

oboha/covat ned. ~tit dok. (pli)ricxigi, ~co-

vat se ricxigxi

obojek m cxirkauxkolo, kolrimeno, kolringo

obojetný neurčitý neuxtr(al)a, dusenca, ambi-

gua, pokrytecký hipokrita, duvizagxa, ambaux-

partia

obojí/, oba ambaux, # návštěvníci ~ho po-

hlaví gevizitantoj, vizitantoj de ambaux

seksoj

obojživelník

202

přen. amfibia, ~é auto amfibia auxtomobilo

obolos m hist. obolo

obor/ m fako, sfero, agadkampo, pracovní

~ laborkampo, laborfako, vědní ~ scienca

fako, sciencobrancxo, ~ový lauxfaka, fak-

brancxa

obora f barita arbaro, cxasbesta parko, cxa-

sarbaro, jelení ~ cervoparko

obořit se dok. ataki, abrupti, (na někoho

iun), bruski, slovně insulti

obou(va)t dok.( ned.) surmeti sxuojn, vesti

piedojn, ~ se vesti al si piedojn

oboupohlavní ambauxseksa, ~ květ duseksa

obr m giganto, grandegulo, koloso, mytol.

titano, ciklopo, ogro

obrábě/cí prilabora, ~cí stroj ilmasxino, ~t

ned. prilabori

~ý (čelem) k někomu turnigxinta al iu, #

průčelí je ~o do náměstí la fronto direk-

tigxas al la placo

obracet ned. turni, renversi, ~ listy foliumi,

~ na víru konverti, prozeliti, # ~ se na

někoho turni sin al iu

obrana f voj. defendo, defensivo, ochrana

protekto, sxirmo, sport. ariero, fil. apologio

obránce m defendanto, sport. arierulo, para-

tanto

obrann/ý defenda, ~á řeč apologio

obrat dok., viz též obírat, okrást prisxteli, pri-

ndigi oston

obrat/ m obrácení turn(igx

)o, změna sxangxo,

peněžní spezo(j), slovní ~ parolturno, fra-

zeologia esprimo, ~em tuj, senprokraste,

~em pošty posxtrevene, ~em ruky přen.

truigxi, neniigxi, ~ v popel cindrigi, ~

vzhůru nohama kaosigi, senordigi, kon-

fuzigi, ~ se turnigxi, náb. konvertigxi (k ně-

čemu, na něco al io), ~ se k někomu zá-

dy turni la dorson al iu

obrátka f fyz., tech., hvězd. rivoluo

obratlovec m vertebrulo

obratník m zeměp. tropiko, cirklo, ~ Raka t.

de Kankro, Kankra t., Norda t., ~ Kozo-

roha / Kozorožce t. de Kaprikorno, Ka-

prikorna t.

obratný lerta, rutina, mrštný lertmova, fa-

cilmova, ~ pohyb lertajxo

obraz/ m bildo, ilustrajxo, malba pentrajxo,

~árna f (bild)galerio, pinakoteko, ~ec m

figuro, # ~ namalovaný Mánesem bildo

pentrita de Mánes

obráz/ek m bildeto, tech. figur(ajx)o, rozřeza-

ný obrázek, skládačka puzlo, jxigo, ~kový

ilustrita

obrazit dok., obrážet ned. bot. resxosi, rebur-oni, viz též

obrazn/ý figura, metafora, iluzia, ~ě figure

obrazoborec m hist. náb. ikon(o)rompisto

obrazotvornost f fantazio, imagemo, imagi-

vo

obrazov/ý bilda, ~á galerie bildgalerio, pi-

nakoteko, ~á strana (pohlednice) bild-

flanko, ~ka f (lum)ekrano

obrna f paralizo, dětská ~ infana paralizo,

poliomjelito

obročí n hist. benefico, prebendo

obrod/a f regenerigxo, renovigo, ~it dok. re-

generi, renaski, rekrei, renovigi, ~it se re-

novigi sin, renovigxi; renaskigxi

203 obto-

čit

obrok m lit. furagxobrostlý surkreskita, ~ mechem muskoko-

vrita

obroubit dok. zahnout okraje orli, našít le-

movku borderi

okulvitroj

obrousit dok. 1 otupit senakrigi, malakrigi 2

odřít frotdifekti 3 drahokam tajli, faceti

obrovský grandega, giganta, ega, kolosa,

enorma, mamuta

obrození n renaskigxo, renesanco, národní

~ nacia revekigxo

obrtlík/ m stav. turnilo, riglilo, # obrátil se

jako na ~u li turnigxis fulmorapide

obrub/a f randajxo, text. nášivka border(ajx)o,

záhyb orlo, lemovka pasamento, ~ník m

randsxtono

obrůst dok.cxirkauxkreski, surkreski, kovrigxi

(něčím per io), # ~ travou herbokovrigxi

obrušovat ned. tech. erodi

obrys m konturo, silueto

obřad/ m ceremonio, rito, smuteční ~(y)

funebra c., ~ní ceremonieca, ~ní etiketa /

pravidla ceremoniaro, ~ný ceremo-

ni(em)a

obřezat dok. náb. cirkumcidi

obři m pl. gigantoj, astr. gigantaj steloj

obřízka f náb. cirkumcido

obsadit dok. okupi, ekposedi

obsah m enhavo, enteno, plošný ~ areo

obsáhnout dok. 1 zahrnout ampleksi, enteni

2 prsty, rukama enpreni

obsahovat ned. enteni, inkludi, inkluzivi,

enhavi, být obsažen tenigxi

obsazení n voj. okupado, okupacio, div. dis-

tribuo de roloj, herci personaro

obsažný enhavoricxa, multenhava

observatoř f observatorio, observejo, as-

tronomická ~ astronomia observejo

obsidián m geol. obsidiano

obsílka f alvok(il)o, venigilo, práv. úkon a-

signo, listina asignilo

obskakovat ned. cxirkauxsalti, cxirkauxdanci

obskurantství n obskurantismo

obsl/oužit dok. priservi, ~uha f (pri)servado

obstarat dok. prizorgi, havigi

obstárlý, obstarožný osoba maljunigxinta,

obstát dok. tauxge plenumi, sukcesi, ~ při

zkoušce sukcesi / prosperi en ekzameno

obstavit práv. sekvestri, ~ nemovitost sek-

vestri moveblajxon

obstávka f práv. sekvestro

obstojný tolerebla, eltenebla, suficxeta, o

zboží mezkvalita, mezbona

obstoupit dok. cxirkauxi, cxirkauxstarigxi

obstrukc/e f zvl. polit. obstrukco, provést

~i obstrukci

obsypa/t dok. cxirkauxsxuti, ~ný cxirkauxsxutita,

# strom ~ný ovocem arbo trosxargxita de

fruktoj

obšírný detala, (detal)vasta, ampleksa

obšít dok. borderi, cxirkauxkudri, orli

obšívka f nám. sxipsxelo

obšťast/nit dok., ~ňovat ned. felicxigi, řo-

jigi

obtah m typo. presprovajxo, sloupcový ~ ga-

leprovajxo

obtáhnout dok. rekonturi, ~ kresbu rekon-

turi desegnajxon, marki la konturojn

obtěžkat dok. (pli)pezigi, (plisxargxi), otěhot-

nět gravedigxi

obtěžovat ned. gxeni, dotírat trudigxi, překážet

molesti, (někoho al iu), šikanovat cxikani,

~ se ned. gxeni sin

obtisk/ m transgluebla bildo, otisk repre-

sajxo, kopio, ~nout dok. transglui

dotěrný řena, (al)trudigxema, těžký malfaci-

la, peniga, klopoda, ~it dok. sxargxi, pezigi,

~nost f malfacileco, maloportuneco, řena-

do

obtloustlý diketa, graseta

obtoč/it dok. cxirkauxturni, vindi, cxirkauxvol-

obvi/nit dok.,~ňovat ned. kulpigi, akuzi

(někoho z něčeho iun pri io), ~nění n

akuzo

obvod m okraj periferio, cxirkauxo, území

teritorio, distrikto, sekcio, el. cirkvito, ve-

dení lineo, mat. perimetro, cxirkauxmezuro,

integrovaný ~ integrita cirkvito, ico

obvykl/ý kutima, normala, ~ý stav normalo,

~e kutime

obyčej/ m tradicio, (popola) kutimo, mrav

moro, ~ný kutima, ordinara, simpla, nor-

obytný logxa, porlogxa, ~ přívěs ruldomo,

domveturilo

obýva/t ned. logxi (něco en io, ion), ~cí

(por)logxa, ~cí pokoj logx(o)cxambro

obyvatel/ m logxanto, ~ jihu sudano, sudulo,

původní ~ aborigeno, ~ný logxebla, logx-

tauxga, ~stvo n logxantaro, populacio, ~stvo

domu domanaro

obzor/ m horizonto, ~ník m vera horizonto

obzvláště speciale, precipe

obžalo/ba f akuzo, # podat ~bu na někoho

akuzi iun, prezenti akuzon kontraux iu,

~vaný akuzita m akuzito, jugxato, ~vat

dok. akuzi (někoho z něčeho iun pri io)

obžerství n malsobreco

obžínky f pl. rikoltfesto, postrikolta festo

obživ/a f vivrimedoj, vivsubteno, ~nout dok.

viz oživnout

ocas/ m vosto, chápavý ~ opice prenipova

vosto de simio, ~ní vosta

occidental lingv. Okcidentalo

oceán/ m oceano, ~ský oceana

Oceánie f zeměp. Oceanio

ocel/ f sxtalo, cementovaná ~ cxementita sx.,

profilová ~ profila sx., ušlechtilá ~ alt-

kvalita sx., ~árna f sxtalfabriko, sxtal-

(far)ejo, ~ový sxtala, ~ový plech sxtallado

ocelek m geol. siderito

ocella f zool. anat. ocelo

ocelot m zool. oceloto

ocen/it dok. aprezi, (pri)taksi, ~ění n (pri)-

ocet m kuch. vinagro, # zůstat na ~ ricevi

grizan haron ne vidinte altaron

ocílka f křesadlo fajrosxtalo, brus sxtala akrigi-

lo

ocitnout se ned. trovigxi, fali en, aperi, # o-

citl se v bídě mizero kaptis lin

octan m etan(o)ato, acetato, ~ hlinitý aceta-

to aluminia

octový vinagra

ocún m bot. kolhxiko, kolcxiko

oč pri kio, ~ jde? pri kio temas?, pri kio

vetu!

očapí n latbarajxo, retbarajxo

očarovat dok. sorcxi

očekáv/at ned. atendi, lit., mat. ekspekti, do-

mnívat se supozi, ~ání n atendo, mat. eks-

pekto, ~aný atendita, konjektita, ~atelný,

hovor. ~aný atendebla, konjektebla

očesat dok. ovoce sxirkolekti, pluki, vlnu

kardi

oči n pl. okuloj, # do očí bijící okulkrocxa,

okulfrapa, okulsxoka

očichat dok. flaresplori, priflari

očíslovat dok. numeri, ciferi, marki / signi

per numeroj

očistit/ dok., očišťovat ned. purigi, ~ boty

skrapi sxuojn, ~ oděv od molů purigi ves-

ton (dis)de tineoj

očištění n purigo, ~ od hříchů senpekigo,

senpekigxo

očitý zřejmý evidenta, okulfrapa, (facile) vi-

vid-atestanto, persona cxeestanto

205 oddat

očividn/ý evidenta, ~ě evidente

očk/o n dírka okuleto, pupen burgxono, zahr.

greftajxo, okulo, smyčka tkaniny masxo,

okulangule, strabe

očkov/at ned. lék. injekti, vakcini, inserti, i

bot. inokuli, inserti, zahr. okuli, burgxon-

grefti, ~ací inokula, ~ání n lék. inokula-

do, injektado, vakcinado, zahr. okulado

oční okula, lék. oftalma, ~ bělmo skleroto, ~

bulva okulglobo, ~ čočka okullenso, ~

lékař okul(kurac)isto, ~ víčko anat. pal-

pebro, ~ zánět oftalmito

očnice f lék. orbito, u dalekohledu a pod.

okulsxirmilo

pe de, od doby před válkou de antaux la

milito, od jeho smrti de post lia morto,

od kdy de kiam, od narození ekde naski-

ekde (la jaro) 1945, od této chvíle de nun,

od (začátku) ekde / depost (komenco),

čas od času de tempo al tempo, přivlast-

nění portrét od Leonarda portreto fare /

penike de Leonardo, román od Balzaca

romano (fare) de Balzac, slovo od slova,

vorton post vorto, rozeznat pravdu od lži

distingi veron disde mensogo, vstát od

stolu levigxi de cxe tablo, # nemůže mluvit

od smíchu, li ne povas paroli pro rido

óda f lit. odo

odbarvovač m senkolorigajxo

odběhnout dok. forkuri

odběr/ m převzetí (trans)preno, ubrání de-

no, ~atel m kupující acxetanto, kliento

odbije hodina ni atendos la baton de ple-

na horo, ni atendos la plenhorigxon

odbírat ned. viz odebrat

odboč/it dok. deflankigxi, turnigxi flanken,

devii, ~ení n deflankigxo

odbočka f flankvojo, flanka brancxo

odboj/ m rezista movado, ribel(igx

)o, ~ář m

účastník odboje rezistanto

odbor/ m fako, sekcio, brancxo, v instituci

departamento, tiskový ~ gazeta sekcio,

jxurnalista fako, presagentejo, ~ář m sin-

dikatano, ~ářský sindikat(ism)a, ~ový

sindikata, ~ový svaz, ~y m pl. sindikato

odborn/ík m fakulo, specialisto, spertulo,

merkato, debitkampo, ~né n kompensa

pago, rezigniga premio

odbývat ned. viz odbýt; ~ se konat se okazi

odciz/it dok. sxteli, (kasxe) forpreni, frauxdi,

~it se dok. fremdigxi, ~ení n vzdálení se

fremdigxo, frauxdigxo (přen.), krádež frauxdo,

sxtelo

odcválat dok. forgalopi

odčerpat dok. (el)cxerpi, depreni, elpreni

odčinit dok. kompensi, rebonigi, ~ hříchy

satisfakcii siajn pekojn, doni satisfakcion

de siaj pekoj, ~ škody kompensi la fari-

tajn domagxojn

odložit prokrasti

odda/t dok. geedzigi, ~t se dok. dedicxi sin,

(for)doni sin (něčemu al io), ~nost f sin-

doneco, sindonemo, ~ný sindona, lojala

oddech

206

oddech/ m ripozo, ~ovat ned. viz oddycho-

vat

oddělat dok. forigi, disigi, zničit detrui, od-

pracovat kompensi per laboro, hovor. za-

vraždit murdi

oddělen/í n osamostatnění apartigo, disigo,

samostatná část fako, sekcio, ekon., biol.

divizio, kupé kupeo, separeo, ~í pro neku-áky kupeo / separeo

por nefumantoj, ~ý

apart(igit)a, disigita, ~ě aparte

oddělit/ dok. apartigi, disigi, malkunigi, zvl.

vod debrancxigi, ~elný separebla

oddenek m bot. subtera tigo, rizomo

oddíl m voj. tacxmento, trupo, část parto, box

separeo, ve vagonu kupeo, vozový ~ žel.

vagonkupeo

oddychovat ned. spiregi, anheli

odebrat dok., odebírat, odbírat ned. zaba-

vit forpreni, ubrat depreni, převzít

transpreni, předplatit aboni, ~ vzorek

specimeni

odejmout dok. forpreni, depreni, lék. odříz-

nout amputi, ablacii

odemknout dok. malsxlosi

odění n 1 vestajxo 2 hist. brnění kiraso, ki-

odepř/ít dok. rifuzi, # ~ít poslušnost rodi-

čům rifuzi obeadon al la gepatroj, ~ení n

dekalkuli, ekon. amortizi

oděrk/a f ekskoriajxo, skrapvundo, defro-

tajxo, utrpět ~u sperti / suferi defrotajxon,

ekskorii sin, skrapvundigxi, způsobit ~u

ekskorii

odes/ílání, ~lání n eksped(ad)o, ~ílat ned.

ekon., dopr. forsendi, ekspedi, ~ílatel,

~ilatel m (for)sendinto, ekspedinto, adre-

santo

odeskortovat ned. foreskorti

odeslat dok. viz odesílat, ~ pravidelnou

poštou spoj. enkursigi

odetnout dok. forsekci

oděv/ m vesto, konfekční ~ konfekcia vesto,

ochranný ~ (izolanta) sxirmvesto, pra-

covní ~ laborvesto, protipožární ~ fajro-

imuna / fajrorezista (sxirm)vesto, ~ní vesta,

konfekcia

odevšad de cxie

odevzd/at dok. předat transdoni, doručit en-

manigi, vrátit redoni, ~ání n fordon(igx

)o,

transdono, ~ání se, ~anost f rezignace re-

zignacio

odezva f ehxo, souhlas konsento

odfouknout dok. forblovi

odhad/ m, ~ování n taks(ad)o, supozo,

(pri)takso, taksokalkulado, podle hrubé-

ho ~u laux proksimuma takso, ~em (oka)

okulmezure, ~ní taksa, ~nout dok., ~ovat

ned. taksi, domnívat se supozi

odhalení n malkasxo, rivel(ad)o, senmaskigo

odhalit dok. 1 událost, zvl. špatnou malkasxi,

senmaskigi, riveli, senvualigi 2 obnažit

nudigi, odkrýt malkovri 3 zjevit náb. reve-

lacii, ~ nepravosti demaski / senmaskigi

misfarojn, # ~ pamětní desku malvuali /

devuali memortabulon, ~ někomu své

odhrnovačka f tech. desxutilo

207 odměnit

odchod m foriro, voj. formarsxo, odchod!

forpasxu!

odchovanec m edukito, žák, následovník

discxiplo

odchýl/it dok. deklini, deturni, forturni, de-

flankigi, deviigi, ~it se dok., odchylovat

se ned. devii, deflankigxi, deklinigxi, forkli-

nigxi, z cesty devojigxi, o světle aberacii,

odiv m admiro, stavět na ~ fieri, fanfaroni

(něco, pri io)

odjakživa de cxiam

odjet dok. forveturi

odjezd m forveturo, ~ po skupinách grup-

opa forveturo

odjinud de alia loko

odjíždět viz odjet

odkapat dok., odkapávat ned. deguti

odkapávač m degutigilo

odkašlat dok. ektusi

odkaz m práv. v závěti legaco, dědictví testa-

mentajxo, heredo, postlasajxo, poznámka,

reference referenco, resenda noto, narážka

aludo

odkázat dok. postoupit závětí heredigi, lega-

ci, legacii, testamenti, posedigi, přenechat

postlasi, upozornit atentigi, referenci, # ~

odkládat ned. viz odložit

odklidit dok. forigi

odklon/ m deklinigxo, forklinigxo, žel. cxirkaux-

vojo, působením větru driv(ad)o, ~it dok. od

směru fordirekti

odklouznout dok. forgliti

odkopek m zahr. drajxo

odkopnout dok. depiedbati, forpiedbati

sport. forkiki, forsxoti

odkrást se dok. forsxteligxi

odkroj/it dok. fortrancxi, ~ek m fortrancxajxo

odkrokovat dok. pasxmezuri

odkrýt dok. malkovri, malkasxi, malvuali,

maltegi

odkud de kie

odkvapit dok. forrapidegi, forgalopi

odkvést dok. perdi florojn

odlákat dok. delogi, forlogi

odlehč/it dok. malpezigi, malsxargxi, legxerigi,

~ení n sensxargxigo, sensxargxigxo

odlehlý flanke situanta / lokita, malproksi-

ma, fora, dist(anc)a

odlepit dok. malglui

odlesk m rebrilo

odlet/ m forflugo, flugstarto, ~ět dok. for-

flugi

odlévat ned. deversxi, tech. muldi, tavbu el-

fandi, chem. dekanti

odliš/it dok. diferencigi, distingi (něco od

něčeho ion disde io), ~ení n distingo, ~ný

diferenca, malsama, malsimila, distinga,

~ný názor disopinio, ~nost f alieco, mal-

sameco

odlít dok. muldi, elfandi

odlitek m muldajxo, litinový gisajxo, hrubý

~ krudgiso

odliv m met. malfluso, příliv a ~ tajdo

odlouč/it dok. apartigi, disigi, # ~it církev

od státu desxtatigi eklezion, ~ení n disigo,

disigxo, apartigo

odloupávat se, odlupovat se ned. detavo-

ligxi, deskvamigxi

formeti, flankenmeti, časově prokrasti, # ~

do úschovy formeti en deponejon, i přen.

formeti en arhxivon

odlučnost f tech. disi(em)o

odměna f rekompenco, premio, mimořádná

(za práci) kromsalajro, smluvní plat ho-

norario, peněžní gratifiko, podíl ekon. tanti-

emo, za zprostředkování ekon. kurtagxo, ma-

klerpago, maklerajxo

odměnit dok. rekompenci, peněžně gratifiki,

prémií premii

odměř/it dok. dávku dozi, ~ený mezurita

zdrženlivý, upjatý rezervigxema, pravidelný

egalmezura, v omezeném množství limigita

odmést dok. forbalai

odmít/at ned., odmítnout dok. rifuzi, ma-

lakcepti, malaprobi, ~avý rifuz(em)a, ~a-

vé gesto rifuza gesto, ~nutí n rifuzo, ma-

laprobo

odmlčet se dok. eksilenti, silentigxi

odmlouvat ned. kontrauxdiri, kontrauxparoli,

oponi, opozicii, spite paroli

odmocnina mat. radiko, druhá ~ kvadrata

radiko, třetí ~ kuba radiko, # čtvrtá ~ ze

625 je 5 kvara radiko de 625 estas 5

odmoc/nit dok., ~ňovat ned. (el)radik(ig)i,

tiri radikon, ekstrakti, ~nitel m radika in-

dico, ~nítko n radikilo, ~ňování n radi-

kado

odmotat dok. devolvi, debobeni, malvolvi

odmrazit dok. chladničku desglacii (fridujon)

z(eg)i

odmykat ned. malsxlosi

odnárodn/it dok. denaciigi, ~it se denaciigxi,

~ělý polit. denaciigita, denaciigxinta

odnášet ned., odnést dok. forporti

odnaučit dok. dekutimigi, malkutimigi, ~ se

dok. dekutimigxi

odněkud de ie

odnětí n forpreno, lék. ablacio

odnikud de nenie, el / de neniu loko

odnos m forporto, ~ větrem geol. deflacio

odnož f zeměd. trunkido, radikido, stolono,

šlahoun drajxo, zahr. sxoso, drajxo, radikido,

hříženec markoto

odolat dok. rezisti, malcedi, sukcese kontra-

ýstari

odoln/ost f rezistforto, rezist(ad)o, ~ý re-

zist(em)a, imuna

odpad/ m forfalajxo, smetí balaajxo, zbytky, su-

tiny rub(ajx)o, odtok forfluejo, deflu(ej)o,

meliorační svodnice kanaleto, rostlinný re-

tigxi, náb. apostat(igx

)i, ~utí n forfalo, ~utí

odumřelé tkáně lék. sekvestro

odpál/it dok. vystřelit ekpafi, nálož eksplo-

digi, sport. rebati, repusxi, sxoti, přen. zmi-

zet, utéci forpafigxi, ~it míč prudce drajvi,

drajv(ad)o

odpárat dok. forkudri

odpař/it dok. forvaporigi, ~it se dok. forva-

porigxi, ~ovat se elvaporigxi, pařit (se) va-

pori

odpásat dok. senzonigi, demeti zonon

odpíchnout dok. (pec) tech. spili

~ si rezigni, abstini (něco pri io)

odpis m ekon. deskribo, deprezo, umořovací

amortizo, ~ základních prostředků ekon.

elregistrado de bazaj rimedoj / de baza ha-

vajxo

odplat/it dok. repagi, rekompenci, vengxi, ~a

f repago, odměna rekompenco, msta vengxodplavit dok. dopravit

po vodě fordrivigi,

forflosigi, spláchnout forlavi, ~ se dok. for-

drivi, forflosi, forlavigxi

odplížit se dok. forsxteligxi, sxtelforiri

odplout dok. fornavigi, forvojagxi

odpočatý ripozinta

odpočin/ek m ripozo, dát na ~ek pensiuli-

gi, emeritigi, jít na ~ek pensiuligxi, emeri-

tigxi, místo ~ku ripozejo

odpočinout si dok. ripozi, pauxzi

odpočít/at dok., ~ávat ned. nombri

odpočíva/t ned. ripozi, po obědě siesti, ~t v

hrobě tombokusxi, ~dlo n podesta placeto,

lehátko ripoza lito / sofo / divano, upravené

místo ripozbreto

odpojit dok. malligi, disigi, el. malsxalti, el-

sxalti

odpoledn/e n posttagmezo, příslovce post-

tagmeze, ~í posttagmeza

209 od-

sluní

odpor/ m rezist(ad)o, kontrauxstaro, námitky

kontrauxdiro, ošklivost nauxzo, abomeno, ne-

libost antipatio, malinklino, el., fyz. rezi-

odporučení n rekomendo

odposlouchávat ned. subauxskulti

země let. zomi

odpověď f respondo

odpověd/ka f respondkupono, ~nost f res-

pondeco, responso, respondumo, volat k

odpovědět dok. respondi, ~ po doručiteli

respondi per la portanto

odpovída/t ned. respondi, za něco responsi,

shodovat se respondi (něčemu al io), ~jící

responda, konforma, vhodný adekvata,

~jící etiketě ceremoniálu etiketa

odpracovat dok. forlabori, plenumi laboron

odprosit dok. pardonpeti, (někoho za něco

iun pro io), peti pardonon (de iu pro io)

odpgxisáhnout dok. 1 přísahou potvrdit jxur-

litkontrauxulo

odpusti/t dok. pardoni, náb. absolvi, tekutinu

ellasi, elfluigi, dreni, ~telný pardonebla,

náb. veniala

odpustky pl. m indulgenco

odpuštění n pardono, náb. absolvo, žádat za

~ pardonpeti

odpuzovat ned. nauxzi, forpusxi, repusxi (něko-

ho, něco iun, ion)

Odra f zeměp. Odro

flekto, zvuku resono, ~ v zrcadle respegu-

ligxo, ~nost f tech. reflektemo, ~ový for-

pusxa, ~ový můstek sport. saltotabulo

odrazit dok. rebati, repusxi, forpusxi fyz., opt.

reflekti, ~ od břehu debordigi, ~ se re-

brili, kontrasti, fyz. reflektigxi, sport. pusxi

sin, elani, sport. sounož trampli, # míč se

odrazil od země la pilko repusxigxis / re-

saltis de la tero

odrážka f hud. bekvadrato

odrhovačka f (strat)kantacxo

odročit dok. prokrasti

odrodil/ec m renegato, náb. apostato, ~ý

mallojala, malfidela, renegatigxinta

odrůda f biol. vario

odřeknout dok. odvolat revoki, rifuzi, zrušit

nuligi, ~ se dok. rezigni (něčeho ion), ~

(si) abnegacii

frotajxo, frotvundo, ~ý poraněný skrap-

vundita, ekskoriita, defrotita, poškozený

skrapdifektita, frotdifektita, opotřebený

(el)uzita, trivita, ~é lokty kontuzitaj kubu-

toj

odřez/at dok., ~ávat ned., odříznout dok.

fortrancxi, desekci

odříkání n rezign(aci)o, náb. abnegacio

odříkat dok. mechanicky opakovat papagumi,

~ se / si abstini

odřít dok. poranit defroti, skrapvundi, ek-

skorii, poškodit frotdifekti, skrapdifekti

odstranit forskrapi, elfroti, vykogxistit eks-

pluati

odsadit dok. typo. alinei

odsávač m tech. aspiratoro, sorbilo

odsedět dok. strávit ve vězení pasigi en malli-

berejo

odseknout dok. forhaki, dehaki, přen. aro-

gante / rebate respondi

odsko/čit dok. forsalti, ~k m forsalto

odsloužit dok. plenumi / fini la sferon

odsluní n astr. afelio

odsoudit

210

odsoudit dok. kondamni, odmítnout mala-

probi

odsouhlasit dok. konsenti (něco kun io)

odsouzen/ec m kondamnito, ~í n kondamno,

nesouhlas malaprobo, ~ý kondamnita, m

kondamnito

odstartovat dok. vyběhnout (ek)starti, provést

start start(ig)i, lancxi

odstavec m alineo

odstavit dok. deloki, forloki, forsxovi, kojen-

jon, translogxigxi, translokigxi, forlogxi, vystě-

hovat se formigri

odstín/ m nuanco, hlasový tembro, ~it dok.

nuanci, hud. moduli

odstoup/it dok. 1 ustoupit stranou flanken-

pasxi 2 upustit od úmyslu rezigni (od něče-

ho ion), cedi (al io) 3 podat demisi abdiki,

rezigni, demisii, eksigxi, ~ení n abdiko

odstran/it dok. forigi, malaperigi, elimini,

likvidi, překážku debari, ~it obtíže ebenigi

malfacilajxojn, ~ění n elimino, senigo,

for(lok)igo, flankenmeto, likvido, opera-

odstraňov/ání n likvidado, ~ač m skvrn

kontrauxmakula likvajxo, ~at ned. viz od-

stranit

odstrašit dok. fortimigi

demeti / forigi la jungilaron, liberigi de

jungilaro

odstře/dit dok., ~ďovat ned. tech. centrifugi,

vringi

odstřediv/ka f centrifugilo, ~ý centrifuga,

decentriga, decentrokura

odstřelit dok. pafmortigi, mortpafi, trhavi-

nou eksplodigi, dynamitem dinamiti, odpá-

lit detonacii.

zdrženlivost, rezervigx

emo, malfamiliareco,

malintimeco, sindeteno

odstupné n rezignopago, maldunga mono

odstupňovat dok. gradigi

potud cxio havas sian limon

odsunout, dok., odsunovat ned. deloki

odsuvník m lingv. apostrofo

odsuzovat ned. kondamni (k něčemu, al io)

odškodn/it dok. kompensi damagxon, ~é n

pracovní maldunga mono, peněžní náhrada

kompenspago, kompens(ajx)o

odškrtnout dok. forstreki, zaškrtnout signi

per hoketo

odšroubovat dok. malsxrauxbi

odštěpek m splitajxo

odštěpenec m skismulo, sektano, odpadlík

apostato, odrodilec renegato

odštěpit dok. forspliti, ~ se forsplitigxi, přen.

odtéci dok., odtékat ned. forflui, deflui, de-

fluadi

defluilo

odtrhat, odtrhnout dok. forsxiri, desxiri, de-

krocxi

odtučňovací sengrasiga, sveltiga

odtud de cxi tie

odulý sxvelinta

odumírat ned. formorti

odúmrť f práv. senhereda postlasajxo

odumření, odumírání n tkáně lék. nekrozo

oduševnělý animita, fortanima

odůvod/nit dok., ~ňovat ned. pravigi, moti-

vi, argumenti

oduznat dok. práv. abjxuri

odvádět ned. forkonduki, k vojsku rekruti,

plnit povinnou dodávku liveri kontingenton,

~ daň pagi imposton, ~ poplatek / po-

vinný dar tributi, kontribucii, ~ pozor-

nost forlogi / deturni atenton

211 oheň

odvar m zvl. lék. dekokto, připravit ~ de-

kokti

odvát dok. forblov(et)i

odvázat dok. malligi

gi; ~it se dok. kuragxi, opovážit se auxdaci,

riski, ~livec m kuragxulo, ~ný kuragxa, bra-

va

odvděčit se dok. rekompenci (někomu iun)

odvedenec m rekruto

odvěký depratempa

odvěsit dok. dekrocxi, ~ vagón žel. malkupli

vagonon

odvěsna f mat. kateto

odvést dik. forkonduki, forteni, jiným smě-

rem fordirekti, dodávku kontingenti, ~

práci liveri laboron, plenumi taskon

odvet/a f zvl. práv. reprezalio, (re)vengxo,

sport. revancxo, ~ný reprezalia, vengxa, ~ný

práv. reprezalia dispono

odvětit dok.rediri

odvětví n brancxo, fako, sekcio

odvětvovat ned. debrancxigi

odvézt ned., odvážet dok. forveturigi, trans-

účast renonci

odvoz m fortransporto, forveturigo

odvoz/ovat ned. dedukti, mat., lingv. derivo-

vat derivi, ~enina f lingv. derivajxo, ~ený

derivita, sekundara

odvrácení n forturn(igx

)o

odvyk/nout dok., ~at ned. dekutimigi (ně-

koho něčemu iun de io), ~at si ned. de-

odznak m insigno, čestný ~ honorinsigno

ofenzív/a f ofensivo, ~ní ofensiva

oferta f ekon. oferto

oficiál/ní oficiala, ~nost f oficialeco

oficialita f oficialeco

oficinální oficina, ~ léčiva oficinaj prepa-

ohánět se ned. mávat barakti, snažit se klo-

podegi, rapide manipuli, argumentovat pa-

radi, skermi per argumentoj, vychloubat se

fanfaroni

oharek m debrulajxo, brulrestajxo, brulsxti-

p(ajx)o

ohař m leporhundo, levrelo

ohav/a m acxulo, ~ný abomena, monstra,

malbelega

ohbí n kurbigxo, fleksopunkto

ohebn/ý fleks(ebl)a, elasta, supla, fleksigx

e-

ma, ~ost f fleksebleco

oheň m fajro, zapálit, rozdělat ~ doni / fari

fajron, fajrigi, mírný ~ malakra fajro, tá-

borový ~ tendarfajro, # být ve dvojím

ohni esti inter martelo kaj amboso, hned

je ~ na střeše tuj la tegmento ek-

ohladit

212

flamas, ~ všechno strávil fajro cxion kon-

sumis

ohladit dok. glatigi

skrupuloj / takto / respekto, s ~em kon-

sidere, mít ~ havi respekton, ~ně konsi-

der(ant)e, koncerne, ~uplný respektople-

na, taktoplena

ohled/at dok., ~ávat ned. esplori, sondi,

skolti, mrtvolu nekropsii, ~ání n esploro,

mrtvoly nekropsio

ohlédnout se dok., ohlížet se ned. rigardi

returnen, retrorigardi, turni kapon, dbát

konsideri (na někoho / něco iun, ion)

ohlodat dok. rongxi

ohluchnout dok. surdigxi

ohlupovat ned. stultigi

ohluš/it dok. surdigi, ~ující surdiga

ohm m el., fyz. odvozená jednotka SI omo

ohmatat dok. palpesplori, (pri)palpi, cxir-

kauxpalpi, palpekzameni, ušpinit palpe

malpurigi

ohmmetr m el.omometro

ohni/ště n fajrejo, fajrujo, fajroloko, v krbu

cindrejo, ~vý fajra, arda, flama, brulvarma,

ohnisko/ n mat., fyz. fokuso, přen. centro,.

kovejo, ~vá vzdálenost fokusa distanco

ohňostroj m efekt piroteknika lumludo, pří-

pravek artfajrajxo

ohnout viz ohýbat

Ohňová země f zeměp. Fajrolando, Fuegio

ohnut/ý kurbigxinta, kurbigita, fleksigita,

fleksigxinta, křivý kurba, hoka, shrbený kur-

bdorsa, ~á vrba gxiba saliko

ohodno/tit dok. valorigi, ~cení n valorig(a-

d)o, taksado de valoro

oholit dok. razi, ~ se dok. razi sin

ohon m vosto, ~ komety trenajxo / vosto de

kometo

ohořelý bruldifektita, cxirkauxbruligita, cxir-

kauxbruligxinta, ~ trám karbigita trabo

ohrad/a f barilo, pro dobytek gregejo, ~it

dok. cxirkauxbari, cxirkauxfermi, ~it se dok.

protesti

ta, mat. finia

ohrazení n barajxo, voj., valem cirkonvalacio,

hist., voj. cxirkauxfortikajxo

ohrn/out dok., ~ovat ned. faldi, transturni v

protisměru kuspi, vzhůru suprenfaldi, ~o-

vat nos kuntiri la nazon, ~out rty pauxti,

~out rukáv (supren)faldi / kuspi mani-

kon, ~utí n kuspo

ohrom/it dok., ~ovat ned. konsterni, sxoki,

~ný grandega, ega, giganta, kolosa, velko-

lepý grandioza, vynikající eminenta, ~ná

radost ekstrema gxojo

ohro/zit dok., ~žovat ned. být nebezpečný da-

ngxeri, uvést v nebezpečí endangxerigi, meti

en dangxeron, minaci, ~žení n minaco