H

ha! ha!, ho!

Haag m zeměp. Hago

habaděj mult(eg)e, abund(eg)e (něčeho de

io)

Habeš/ f hist. Abisenio, ~an m abiseno

habilitace f docentecigo, docentecigxo

hábit m 1 náb. řeholní roucho sutano; mona-

hx(in)a vesto 2 hovor. solena vesto 3 expr.

habr m karpeno

Habsbur/k m Habsburgo, h~ský habsburga,

h~ská dynastie Habsburga dinastio

háček m hoketo, spona krocxilo, agrafo, u-

dička (fisx)hoko, k háčkování krocxetilo, ho-

kpuntigilo, lingv. hoketo, duobla korno,

dukorno, # je v tom ~, věc má ~ estas tu-

bero en la afero

háčkovat ned. krocxeti, hokpuntigi

had/ m serpento, # hřát (si) ~a na prsou

dorloti serpenton sur sia brusto, vinout se

jako ~ serpentumi

hadač m divenisto

háda/nka f enigmo, divenajxo, záhada mis-

tero, # mluvit v ~nkách paroli per enig-

moj, ~t ned. 1 odhadovat taksi, provi dive-

ni, # ~li mu dvacet let li estis proksimu-

me / supozeble dudekjara 2 věštit auxguri,

~t z ruky mandiveni 3 rozpoznat diveni,

~t se ned. disputi, kvereli, ~vý disputema,

kverelema

háďátko n zool., zahr. tilenkedo

hadice f hoso, flekstubo, gumová ~ kaux-

cxuka hoso, gumtubo, tryska ~ ajuto

hádka f disputo, kverelo

hadr/ m k mytí lavtuko, prachovka polvotuko,

facxo, ~y m pl. hovor. vestacxo, cxifon(ajx)o,

# chodí v ~ech li estas en vestacxo, li sur-

havas vestacxon

hadřík/ m (lav)tuketo, ~y pl. m (malkara)

robo / vesto

haf! štěkot psa ýa!

hafat ned. boji

háj/ m bosko, arbar(et)o, arbetaro, ~ek, ~e-

ček m bosketo, # jdi do ~e! expr. forigxu!

haj/at ned. dormi, kusxi, # ~ej, dadej baj,

bebo, lule baj

hajdalá/k, hajdelák m senzorgulo, fusxulo,

~cky fusxe

hajdy: ~ do postele! husx / hoto en la liton!

hajej

70

hajej: hajej, dadej citoslovce uspávání baj

baj

hájení n zvěře protekt(ad)o (de cxasbestoj),

doba ~ sencxasa sezono

ho, něco por io), zákonem protekti, advo-

kati

hajný m arbar(gard)isto, forst(gard)isto,

cxasgardisto

hájovna f arbar(gard)ista / forstista domo

hajzl m (hanl.) 1 záchod(ová mísa) fekabo 2

nadávka kanajlo

hák m hoko, i sport., krocxilo, boxerský ~

sport. hoko, svingo

hákovnice f voj. arkebuzo

hala f halo, sportovní ~ sporthalo, sportejo

halabala hovor. suprajxe, senzorge

halapartna f halebardo

halda f hromada amaso, nasypaná z hlušiny

aj. sxutmonto

halen/a f kitelo, ~ka f bluz(et)o, cxemizeto

haléř m, halíř m helero

Halič f hist. zeměp. Galicio

halit ned. vuali

hálka f bot. gajlo

halo n astr. haloo, měsíční ~ luna h., slu-

neční ~ suna h.

halo!, haló! hola!

halogen/ m halogeno, ~id m halogenido

halucinac/e f halucino, halucinacio, mít ~i

/ ~e halucinigxi

halušky f pl. nokoj (el terpoma pasto), ha-

lusxkoj

haluz f brancxo, frondo

hamak m hamako

hamburgr m gastr. hamburgero

hamižný mamonema

hampejz m bordelo, prostituejo

hana f mallauxdo

hanba f honto, # že ti není ~! vi devus

honti!

hanbit se ned. honti

handlíř m marcxandisto, negoc(per)isto

hanebný hontinda, skandala, abomeninda,

fia, kanajla, malnobla

hanět ned., hanit ned. mallauxdi

hangár m hangaro

hanlivý mallauxda, ofenda

hanobit ned. malhonorigi, ostouzet mallauxdi,

hanopis m pamfleto

hantýrka f jxargono

hara/burdí n, ~mpádí n acx(ajx)aro, fatraso,

miksamaso, rustajxo

hardware n neskl. inf. hardvaro, aparataro

harém m haremo, virinejo

harfa f harpo

harlekýn m arlekeno

harmoni/cký harmonia, ~e f harmonio, ~ka

f harmoniko, foukací ~ka busxharmoniko,

blovharmoniko, ancxharmoniko, tahací

~ka tirharmoniko, akordiono, ~um n har-

moniumo

harmonizovat ned. i dok. harmoni(ig)i, kon-

kordigi, akordigi, esti en konkordo / akor-

do

harmonovat ned. 1 viz harmonizovat 2

hud. harmonizi

hasicí estinga, ~ přístroj fajroestingilo

hasič m (fajro)estingisto, fajrobrigadano,

družstvo ~ů, ~ský oddíl, fajrobrigado,

~ská zbrojnice fajrobrigada domo

hasit ned. estingi, # co tě nepálí, nehas kio

min ne tusxas, kusxu kiel kusxas; ne estingu

la fajron, kiu vin ne bruligas, ~ vápno es-

tingi kalkon

hasnout ned. estingigxi

hastroš m timigilo, přen. cxifonulo

hašé, haše n neskl. vianda haketajxo / haki-

tajxo

hašteřit se ned. kvereli

hať f pasxkrado

hatmatilka f expr. lingvacxo

háv m solena vesto

Havaj f ostrov Havajo, stát USA Havajio,

Havajlando, ~ec havajano, ~ské ostrovy

Havaja insularo, Havajaj insuloj

Havana f zeměp. Havano

havárie f akcidento, averio

havarijní averia, ~ pojištění akcidentase-

kuro

havarovat ned. averii

havíř m (hak)ministo, min(labor)isto

71 hladovka

havran m (kampo)korvo, frugilego

hazard m hra hazardludo, riskema ludo, ne-

rozvážnost aventur(em)o, ~ér m aventuris-

to, riskulo, ~ní riskema, nespr. hazarda

házená f sport. (teama) manpilk(ad)o, man-

balo, etpilk(lud)o

házet ned. jxet(ad)i, ~ kamením jxeti sxtonojn

(na někoho al iu), # ~ klacky pod nohy

jxeti bastonon en la radon, meti trabojn sur

la vojo, ~ se, ~ sebou ned. jxetigx

(ad)i

hbitý vigla, facilmova, rapidmova

hebký mola, tenera

Hebrej/ec m hebreo, judo, h~ský hebrea,

h~ština f la hebrea (lingvo)

hedváb/í n silko, kimonové ~í text. cxirime-

no, umělé ~í artsilko, ~nictví n silkin-

dustrio, ~ník m zool., bourec (morusa)

bombikso, housenka silkrauxpo, ~ný silka

hedžra f viz hidžra

hej rup! ruk!, ho ruk!

hej! hoj!

hejno n aro, zool. roto, svarmo, amaso

hejpočkej (m) neskl., (hovor.) ajnulo

hejs/ek m dando, dibocxulo, ~kovství n dan-

dismo

hekat ned. řem(eg)i

hektar m hektaro

hekto/ násobková jednotka hekto/, 102, znač-

ka h

hektolitr m hektolitro

helikoptéra f helikoptero

heliocentrický heliocentra

helium n chem. heliumo

helma f kasko

hemisféra f hemisfero

hemoglobin m chem., lék. hemoglobino

Hercegovina f zeměp. Hercegovino

here/c m aktoro, ~čka f aktorino

herka f cxevalacxo

hermafrodit m biol. hermafrodito

hermelín m text. ermenfelo

hermeneutika f náb., hist., lingv. hermeneuxti-

ko

hermetický hermetika

heroin m heroino

heřmánek m bot. matrikario, ~ pravý ka-

momilo

heslo n smluvené signalvorto, signaldiro, pa-

svorto, pasdiro, slovní, vůdčí myšlenka devi-

zo, frapvorto, slogano, moto, slovníkové

artikolo, kapvorto, ~ dne devizo de la tago

hever m (hovor). tech. kriko

hezk/ý bel(et)a, sxika, linda, # to je od vás

~é tre bele de vi, to je ještě ~ý kus cesty

tio kusxas ankoraux en granda / longa dis-

tanco (de ni), ~y to zaplať nur / jen pagu in

hezounký beleta

hidžra f hist., náb. hegxiro

hierarchie f hierarkio

hieroglyf m hieroglifo

Himálaj f zeměp. Himalajo

hind m náb. hinduo, ~ština f la hindia

(lingvo)

hip hip! rap rap!

hippie m hipio

Hirošima f zeměp. Hirosximo

histor/ický historia, ~ie f historio, příběh

historieto, rakonteto, ~ik m historiisto,

~ka f historieto, okazajxo, rakonteto

hit m furorkanto, mondkanto

hlad m malsato, bída malsatego, malsat-

mizero, dychtivost avideco, mít ~ malsati,

dostat ~ ekmalsati, malsatigxi, # ~ je nej-

lepší kuchař malsato plej bone gustigas

~ po vědění avideco je scio

hladce glate, ~ a obrace text. rekte kaj in-

verse, # půjde-li vše ~ se cxio iros glate

hladina f nivelo, mořská ~ marnivelo,

vodní ~ akvosurfaco, akvoebeno, cenová

~ preznivelo, nivelo de la prezoj

hladit ned. laskat (mane) karesi, uhlazovat

glatigi, leštit poluri, tech. glaceigi

hladký glata, prostý simpla, senornama, u-

nukolora, jemný fajna, snadný facila, tech.

neta, # ~ jako úhoř glitema kiel angilo

hladomor m malsatego

hladov/ka f malsatstriko, ~ý malsata, chtivý

avida (po něčem je / al / pri io)

hladovět

72

hladovět ned. malsati, dychtit soifi (po ně-

čem al io)

hlahol m : ~ hlasů vocxsonado, ~ zvonů

sonado de sonoriloj

hlahol/it ned. (re)soni, ~ivý resona

hlas/ m i přen. vocxo, dát / odevzdat (svůj)

~ vocxdoni (někomu, pro někoho por iu),

přidušený ~ sultra vocxo, sčítání ~ů

skrutinio, většinou ~ů per plimulto da

uvocxe, unuanime, plným ~em plenvocxe

hlásat ned. heroldi, prediki, diskonigi, di-

svastigi anonco(j)n, (vocxe) proklami

hlasatel m anoncisto, parolisto, rozhlasový

~ radioanoncisto, radioparolisto, šigxitel

propagandanto, disvastiganto, heroldo,

diskoniganto

hlasitý lauxta

hlasivky f pl. vocxkordoj

hlásič m: ~ požáru fajroalarmilo

hlásit ned. anonci, prezenti, sciigi, raporti ~

se ned. anonci sin, prezenti sin (u někoho

cxe iu), přihlašovat se i aligxi (k něčemu, na

něco por / al io), k evidenci registri sin,

vo (mansigni por) peti la parolon, mana-

nonci sin, projevovat příslušnost konfesi (k

něčemu ion), esti adepto / ano de io, ~ se

k někomu prezenti sin kiel konato

hlásk/a f lingv. (parol)sono, fonemo, stano-

hláskovat ned. literumi

hlasnost f lauxteco

hlasov/ací vocxdona, balota, ~ací právo

vocxdonrajto, balotrajto, ~ací lístek vocx-

donilo, balotilo, ~ání vocxdonado, balota-

do, tajné ~ání sekreta balotado

hlasovat ned. vocxi, baloti

hlášení n raporto, podat ~ raporti

hlav/a f kapo, kabelová ~a kablomufo, ~a

válce tech. kapo de cilindro, kulaso, #

chytat se za ~u pente pugni sian kapon,

~u vzhůru! la kapon supren!, nevím, kde

mi ~a stojí mi ne scias kie sidas mia ka-

po; mi ne scias kion fari unue, mám prá-

ce nad ~u mi sidas en laboroj gxis super la

oreloj, úspěch mu stoupl do ~y la sukce-

so ebriigis lin, má v ~ě estigxis vaporo en

havas kie kusxigi la kapon, bít ~a ne~a

bati trafe-maltrafe, lámat si ~u rompi al si

la kapon / cerbon, nemá to ~u ani patu, i havas nek kapon, nek

voston, byla tam

~a na ~ě, estis tie kap-cxe-kape, ~a rodi-

konsumo, zavrtět ~ou skui kapon

hlavatka f zool. salmo danuba

hlaveň f tubo (de pafilo), ~ zbraně pafiltu-

bo, ~ děla dlouhá kanontubo, krátká haux-

biztubo

hlavice f 1 sloupu kapitelo 2 obecně kapo

(de)

mo, hlávka kapo, záhlaví kaploko, ~a

hřebíku kapo de najlo, ~a zápalky buto-

no de alumeto, # trefit / uhodit hřebík

na ~u trafi la kernon de la afero

hlávk/a f 1 kap(et)o 2 květenství kapitulo,

~ový salát 1 laktuko 2 gastr. laktuka sala-

to

hlavně cxefe, zejména precipe, # ~ žes přišel

cxefas, ke vi venis

hlavní cxefa, majxora, být ~ cxefi

hlavolam m enigm(eg)o, cerbumilo, kap-

rompajxo

hlazený glacea

hle jen

hledáček m opt., astr., zbraně celilo

hledat ned. sercxi, # ~ ve slovníku konsulti

vortaron, kdo hledá, najde sercxu, kaj vi

trovos, nemáš tu co ~ vi havas nenion por

fari cxi tie

hledět ned. 1 dívat se rigardi 2 snažit se klo-

podi, zorgi 3 brát v úvahu konsideri, atenti

(na něco ion) 4 působit horko, bolest, palči-

vý pocit brulvundi, piki, urtiki, hledět si

ned. zorgi (něčeho pri io), # hledˇ si své-

ho zorgu pri viaj aferoj, hledˇme! kaj jen!,

vlevo hledˇ!, maldekstren / liven rigardu

hledí n 1 zbraně celilo, celfendo, přilby vi-

73 hmotnost

hledisk/o n vidpunkto, # z mého ~a de / laux

mia vidpunkto

hlediště n spektejo

hledítko n např. ve dveřích rigardilo

hlemýždˇ m heliko, # leze (pomalu) jako ~

li antauxenigxas / iras (malrapide) kiel lima-

ko

hlen m muk(ajx)o

hlída/č m gardisto, noční ~č noktogardisto,

~cí garda, ~cí pes gard(o)hundo, korthun-

do

hlídání n gardado

hlídat ned. gardi, pečovat varti, sledovat pri-

rigardi, sekvi, konat službu na lodi vacxi

hlídka f hlídání garda dejxoro, osoba / osoby

gard(ostarant)o(j), vojenská pikedo, patro-

lo, lodní vacxo, lodní (osoba) vacxano,

noční ~ nokta gardo, policejní ~ polica

patrolo

hlídkovat ned. gardostari, posteni, patroli,

nám. vacxi

hlína f argilo, polvosedimento, modelovací

modla argilo, hrnčířská ~ pot(far)ista

argilo, potargilo

hliněný (pot)argila

hliník f aluminio

hlinitý loma, argileca, tera, kysličník ~

chem. dialuminia trioksido

hlinka f chem. (minerala) pigmento

hlíst m zool. fadenvermo

hlíza bot. tubero, lék. absceso

hloda/t ned. rongxi, mordeti, ~vec m zool.

rongxulo

hloh m bot. kratago

hlošina f bot. eleagno

hlouba/t ned. cerbumi, mediti, kontempli,

filozofi, ~vý meditema

hloubení n fosado

hloubi/t ned. fosi, kavigi, ~cí fosa, ~ stroj

fosmasxino

hloubk/a m profund(ajx)o, vlastnost profun-

deco, ~oměr m tech. batometro

hloup/ost f nerozum stulteco, malsagx(ec)o,

nesmysl stultajxo, stulta faro, malsagxajxo,

maličkost bagatel(ajx)o, mluvit ~osti diri

stultajxojn~ý stulta, malsagxa, nepříjemný

malagrabla, # je mi ~é stále ho upomínat

estas por mi malagrable cxiam lin admoni

hlt m gluto, ~avý glutema, jedním ~em per

unu gluto

hltan m anat. faringo, zánět (noso)hltanu

faringito, dno ~u glutejo

hltat ned. englut(eg)i, avide gluti, vori, # ~

očima gluti per la okuloj

hlubina f profundajxo

hluboce profunde, ~ urazit profunde

ofendi, # být ~ dojat esti forte kortusxita,

~ vděčný tre dankema

hlubok/ý profunda, ~á orba profundpluga-

do, auxtuna plugado

hlučný brua, lauxta

hluchavka f lamio

hluchnout ned. surdigxi

hluchý surda, i přen. neplodný malplena, m

surdulo

hluk m bruo, rumoro

hlupá/k m stultulo, malsagxulo, ~ček m dupo

hlušec: tetřev m ~ m zool. urogalo

hmat/ m tusxado, smysl palp(o)sento, palp-

senso, ~em, po ~u palpe, uchopení, (ek)-

preno, kapt(omanier)o, ~atelný palpebla,

~ový orgán zvl. hmyzu palpilo

hmatat/ ned. palp(ad)i, fingr(um)i, ~ po ně-

čem palpante sercxi ion, ~elný palpebla,

evidenta

hmátnout dok. ekpalpi, ekfingr(um)i (po

něčem ion), kapti al io

hmot/a f i fil., fyz. materio, zákon zacho-

vání ~y legxo pri la konservo de la mate-

rio, kapalná / pevná / živá ~a likva / so-

lida / viva materio, mezihvězdná ~a in-

terstela materio, mezerní ~a geol. me-

zostazo, šedá ~a mozková biol. la griza

plasto, pohonná ~a brulajxo, fuelo, sta-

vební ~y konstrumaterialoj

hmotařství n materialismo

hmotn/ost f základní veličina SI maso, ob-

jemová ~ost volumena maso, ~ý materi-

ální materia, finanční materia, financa, ~á

škoda materia damagxo, ~ostní masa

hmoždinka

74

hmoždink/a f dubelo, kotvit do ~y dubeli

hmyz/ m kategorie insektoj, jedinec insekto,

~ožravý insektovora, insektomangxa

hnací mova

hnát/ m hanl., membracxo, kost krurosto, ~y

pl. m hovor. kruroj kaj brakoj

hnát ned. peli, pronásledovat persekuti, fu-igi, forkurigi,

pobízet instigi, pohánět mo-

vi, prudce růst elkreski, # ~ k odpověd-

nosti postuli klarigon / kompenson

(někoho za něco de iu pri io), postuli re-

nosti peli / pusxi ion al / gxis la ekstremo

hnát se ned. hasti, kur(eg)i, vrhat se jxeti /

pusxi sin (do něčeho en ion), usilovat avidi

(za něčím ion), blížit se veni, proksimigxi, #

žene se bouřka venas / proksimigxas tem-

pesto

menco; hned ..., hned ... foje ..., foje ...;

jen ..., jen ...; tak ~ ne ne tiel facile / bal-

daux, # to není tak ~ tio ne eblas tujtuje,

tio ne estos tiel baldaux, ~ vedle tusxapude,

tuj apude, # koupím si ~ dva kusy mi

acxetos senhezite du pecojn

hnědel m geol. limonito

hnědouhelný brunkarba, lignitový lignita

hnědý bruna

hnětač m gastr. knedilo, knedmasxino

hněv m kolero, vzplanout ~em ekkoleri

hněvat ned. kolerigi, ~ se ned. koleri (na

někoho iun, kontraux / pri iu), žít v nevůli

malpaci ( s někým kun iu)

hnid/a f pedika ovo, nicotnost bagatelo, ne-

niajxo, ~opich m harsplitulo

hniloba f putr(ad)o

hnis m puso, putrajxo

hnisa/t ned. pusi, abscesi, ~vý pusa

mi, knedi

hnít ned. putri, ~ zaživa forputri vivante

hnízd/o n nesto, tajný úkryt kasxejo, ~ění n

nestado, ~iště n kovejo, ~it ned. nesti

hnoji/ště n sterkejo, ~vo n sterkajxo, dusí-

katé ~vo nitrogena sterkajxo, průmyslové

~vo industria / artefarita sterkajxo

hnojit ned. sterki, ~ kompostem komposxti

hnout dok. movi, sxovi (něčím ion), # nehne

(ani) prstem li / sxi ne movas (ecx) unu

fingron (pro někoho helpe al iu), ani ~!

restu senmova!, urychlit akceli, antauxenigi

(ek)movigxi, (ek)movi sin

hnůj m sterko

hňup m napokapulo, sxtipkapulo, melonka-

pulo

hnus/ m abomeno, ~ný acxa, abomen(ind)a,

fia, nauxza, ~né počasí nauxza vetero, hanl.

debiliga vetero

hnusit se ned. esti abomena (někomu al iu),

bomeni

hnutí n mov(ad)o, bez ~ senmove, nebylo

tam k ~ estis tie plenplene, ~ mysli e-

mocio, kortusxo, ~ odporu rezistmovado,

dělnické ~ laborista movado, mírové ~

pacmovado

hobl/ík m rabotilo,~ice f tech. rabotstalo,

~ina f rabotajxo, ~iny f pl. rabotajxoj, ra-

spajxo, ~ovačka f odpad rabotajxo, stroj

rabotmasxino, ~ovka f rabotmasxino

hoboj m hobojo

Hod m boží velikonoční Paska dimancxo,

~ boží svatodušní Pentekosta dimancxo, ~

naska festo

hod m 1 jxeto, ~ diskem diskojxeto, ~ kla-

divem marteljxeto, ~ oštěpem lancojxeto,

trestný ~ punjxeto 2 hodování festeno,

festo viz též Hod

hoden inda (něčeho je / pri io), ~ důvěry

fidinda

hodin/a f horo, rychlost 60 km za ~u rapi-

do de 60 km en h., půl ~y duonhoro, #

být placen za ~u esti salajrata lauxhore,

labori horpage, # být propuštěn na ~u

esti maldungita senprokraste, kolik je ~?

kioma h. estas?, je jedna ~a estas la unua

(horo), v jednu ~u je la unua (horo), roz-

vrh ~ lerneja horaro, leciontabelo, dávat

~y fari / donadi lecionojn, chodit na ~y

angličtiny preni lecionojn de la angla,

přesčasové ~y ekstraj la-

75 holka

zavírací ~a fermhoro

hodinář m horlogxisto, ~ství n zaměstnání

horlogxista medio, obchod horlogxvendejo

hodinky f pl. horlogx(et)o, kapesní ~ posx-

horlogxo, náramkové ~ brakhorlogxo

hodiny f pl. horlogxo, bijící ~ sonanta hor-

logxo, hrací ~ muzikhorlogxo, kyvadlové ~

pendolhorlogxo, píchací ~ kontrolhorlogxo,

přesýpací ~ sablohorlogxo, sluneční ~

sunhorlogxo, gnomono

hodit dok. jxeti (něčím po někom ion al iu),

~ sebou jxeti sin (na něco sur ion) hovor.

(ek)rapidi

tauxgi, k sobě akordi, být vhodný konveni, #

to se mi nehodí tio ne konvenas al mi,

slušet se deci

hodlat ned. intenci

hodně 1 mnoho multe (něčeho da io), velmi

tre 2 (hovor.) způsobně bonkondute, inde

hodnocení n taksado, prijugxo

hodnost f i voj. rango, mít ~ rangi, udělit ~

rangaltigi, ~ář m rangulo

hodnota f velikost, cena valoro, cenná věc

valorajxo, implicitní ~ odb., defauxlto,

mezní ~ limvaloro, směnná ~ intersxa-

ngxvaloro, střední ~ mezvaloro, mezpro-

~ uzvaloro, výživná ~ nutrovaloro, věc

valorajxo, mít hodnotu valori

hodnotit ned. taksi, kvalifiki, apreci, aprezi,

posuzovat jugxi, kriticky kritiki

hodnotný (alt)valora

hodnověrný kredinda, fidinda, auxtentika

něte mi bonvolu diri al mi, způsobný obe-

ema, bonkonduta, hoden inda (něčeho je /

pri io), # ~ kus cesty granda distanco,

longa vojo, za hodnou chvíli post

(suficxe) longa temp(ospac)o

hodovat ned. festeni

hody m pl. festen(ad)o

hoch m knabo, mladík junulo, partner amiko

hochštapler m kavaliro-fripono, rangstrebu-

lo

hojit ned. kuraci, resanigi, cikatrigi, ~ se re-

sanigxi, cikatrigxi, zlomenina se nechce ~

la frakturo ne resanigxas, # ~ se na někom

postuli kompenson cxe iu

hojivý (re)saniga, kuraca

hojn/ý abunda, ricxa, početný multnombra,

~ě suficxege, abunde, ~ost f abund(ec)o,

stav. abundeco, # mít všeho ~ havi abun-

don de cxio, léta ~i jaroj de abundeco

hokej/ m hokeo, pozemní ~ grundhokeo,

lední ~ glacihokeo, ~ista m hokeisto, ~ka

f hokeilo, ~ový hokea

hokynář m butikisto

hola! ho!

Holand/sko n zeměp. Nederlando, provincie

Holando, h~ský nederlanda, provinční

holanda, viz též Nizozemí; h~ština f la

nederlanda (lingvo)

landano

holčička f knabineto

hold m omagxholec m zast. senbarbulo

holeň f kruro, anat. tibio, holenní kost tibio

holení n razado, holicí souprava razkomple-

to, voda po ~ postraza akvo

holicí raza

tino, ~ský razista, barbira, ~ství n zaměst-

nání razista metio, provozovna razejo, bar-

birejo

holičk/y: 1 f pl viz holička 2 # zůstat / být

/ octnout se na ~ách pl. resti / (ek)esti

senhelpa / senrimeda / senmona, nechat

nrimeda / senmona, forlasi iun en embara-

so / dilemo

holina f zeměd. kalvo

holínk/a f 1 (alt)boto 2 tibiingo, gumové

~y gumbotoj, nízké gumsxuoj, jezdecké ~y

rajdistaj botoj

holit ned. razi, ~ se ned. razi sin

havas (sian) knabinon / ama(n)tinon,

chodí za ~ami li postkuradas knabinojn,

li amindumas, pouliční ~a děvka publiku-

lino, putino

holobrádek

76

holo/brádek m flavbekulo, ~hlavý kalva,

senhara

holocén m geol. aluvio

holota f expr., hanl. acxularo, fiuloj

holoubě n kolombido

holub/ m kolombo, ~ník m kolombejo, poš-

tovní ~ kurierkolombo, leterkolombo ~ice

f kolombino, ~ice míru la kolombo de la

paco

holubinka f bot. rusulo

holý lysý kalva / senhara, nepokrytý, bezlistý

nuda, s holou hlavou nudkapa, nudkape,

# začínat s ~ma rukama ekmastrumi se-

nrimede, pouhý nuda, pura

holý nuda, lysý, bez porostu kalva

homonymum n homonimo

homosexu/ál m samseks(em)ulo, gejo, ~a-

lita f viradulto, ~ální samseksema

hon m 1 zvěře batuo, (komuna) cxas(ad)o,

kruhový ~ encirkliga cx. 2 spěch has-

t(ad)o, ~ba f b., pronásledování pelado,

~ební cxasa, ~ební lístek cxaskarto, ~ební

oprávnění licenco pri cx., ~ec m cxaspe-

honák m zeměd. vakero

Honduras m zeměp. Hondur(as)o

honem rapide, hned tuj, # ten tak ~ nepři-

jde tiu certe baldaux ne venos

honem! expr. rap-rap!

honěn/á f tusxludo, sinkaptado, hrát si na

~ou tusxludi, ludi sinkaptadon

vanas pentofari, malfrue cxasi povuson,

chytat persekuti, postkuri (za něčím ion),

štvát se peli sin, hasti (gxis elcxerpigxo), vy-

tahovat se fanfaroni, scenumi

honitba f cxasejo, cxasdistrikto

norarii, pagi honorarion

honos/it se ned. být hrdý fieri, přehnaně pavi,

~ivý vantema, paradema, paveca, ~ný 1

chlubivý, parádivý, viz honosivý 2 okázalý,

nádherný impona, pompa, brila, luksa

Honza m Jo(han)cxjo

ne diru hop! antaux la salto

hor/a f monto, hromada amaso, # chlap ja-

ko ~ ulo grandstatura

horal m logxanto de montoj, montarano

horečk/a f febro, mít 39 stupňů ~y havi

febron de 39 gradoj, havi 39 gradojn da

febro, mít ~u febri, ~a klesá la febro fa-

las, cestovní ~a antauxvojagxa ekscitigxo /

malkvieto, vojagxfebro

horečn/atý, ~ý febra

horizont m horizonto

hork/o n varmego, # je mi ~o estas al mi

varmege, ~ý varmega, ~okrevný varmeg-

sanga

horli/t ned. fervori, ~vý fervora

hormon m hormono

hornatý montricxa, montara

Horní Lužice f zeměp. Supra Luzacio, ~

Rakousy m pomn. zeměp. Supra Auxstrio, ~

Slezsko n zeměp. Supra Silezio

horní supra, báňský mineja, ~ sněmovna

senato, H~ sněmovna ve Velké Británii

Lorda Cxambro, Cxambro de lordoj

horn/ík m ministo, ~ictví n mina industrio,

minekspluatado, zaměstnání minista pro-

fesio, ~ina f minajxo, rokajxo, mintavolo,

zbytková ~ina geol. reziduajxo

horno/lužický supraluzacia, národ, jazyk so-

zeměp. sudgermana, ~slezský suprasilezia

Hornův mys m zeměp. Horna Kabo

horolezec/ m alpisto, (mont)grimpisto, ~ký

alpisma, alpista, (mont)grimpista, ~tví n

alpismo, (mont)grimpado

horor m dílo hororiga verko, hrůza terurajxo

horoucí arda

hors/ký mont(ar)a, ~tvo n montaro, mont-

masivo

horší pli malbona, bez srovnání duaklasa

hořák m brulilo, Bunsenův ~ tech. brulilo

de Bunsen, lihový ~ alkoholbrulilo, u

sporáku flamingo, gasbeko, řezný ~ tran-

cxobrulilo, svagxovací ~ tech. sxalmo

hořčice f bot. sinapo, kuch. mustardo

hořčík m chem. magnezio

hoře n (lit.) cxagren(eg)o

77 house

hořec m bot. genciano

Hořejší jezero n zeměp. Supera Lago

hořekovat ned. lit. ve-spiri, lamenti

hořet ned. 1 bruli 2 svítit bruli, lumi 3 přen.

být zanícen entuziasmi, ardi (pro něco por

io), hoří! poplach fajro!, # ta věc nehoří

la afero jan ne urgxas, ~ zvědavostí bruli

ro rugxas, # tváře mu jen hoří liaj vangoj

estas brulaj

hořk/ý i přen. amara, maldolcxa, bolestný do-

loriga, ~ý nápoj amarajxo, ~ost f amareco,

~nout ned. amarigxi

hořlav/ina f brul(iv)ajxo, brula materialo,

~ý bruliva, brulema, brulpova

hospitalizovat dok. i ned. enhospitaligi

hospoda f gastejo, venkovská vilagxa trinke-

jo, cxardo

hospodá/rný ekonomia, sxparema, ~rnost f

ekonomio, ~ř m funkce mastrumisto, e-

konomo, pán mastro, hospodárný člověk

mastrumanto

hospodař/it ned. mastrumi((s) něčím kun

io), šetřit ekonomie uzi, ~ení n mastruma-

do

hospodářský ekonomický ekonomia, země-

dělský agrokultura

hospodářství n činnost mastrum(ad)o, ze-

měd. usedlost bieno, korto, domácnost ma-

strumajxo, lesní ~ forstmastrumado, forst-

kulturo, arbarkulturo, silvikulturo, ná-

rodní ~ nacia ekonomio, polní ~ agraro

Hospodin m Sinjoro, Eternulo

hospodský gasteja, m gastejmastro, viz též

hostinský

hospodyně f žena vedoucí domácnost ma-

strumantino, hejmmastrino, žena hospodáře

dommastrino, za plat mastrumistino, # to

je (dobrá) ~ sxi estas sxparema hejmmas-

trino

host/ m gasto, lázeňský ~ ban(lok)gasto,

kuracgasto, stálý ~ regula gasto, cxiamu-

lo, # ~é vítáni eksteruloj estas bonvenaj,

nezvaný ~ ne petita gasto, to jsou k nám

~i! koran bonvenon!, lázeňští ~é

ban(lok)gastoj, kuracgastoj, jako ~ div.

kiel gasto, gastrole, vystupovat jako ~

ludi gastrole, ~é m pl. sport. ludgastoj

hostec m lék. reuxmatismo

hostie f náb. hostio

hostin/ec m gastejo, ubytovací ~ec logx-

gastejo, ~ský gasteja, m gastejestro, gas-

tejmastro

hostina f festeno, slavnostní ~ bankedo,

svatební ~ geedzigx

a festeno

hostit/ ned. gastigi, ubytovat logxigi, pohostit

regali, ~el m gastiganto

hostovat ned. gasti

hotel/ m hotelo, hodinový ~ porhora h.,

~iér m hotelestro, hotelmastro

hotovost/ f fin. kontantajxo, kontanta mono,

platit v ~i pagi kontante, pokladní ~ en-

kasajxo, kasmono

hotový dokončený preta, úplný, zralý plen-

matura, perfekta

houb/a f bot. fungo, jedlá ~a mangxebla f.,

jedovatá ~a venena f., jít na ~y (iri) ko-

lekti fungojn, ~y pl. f zool. sponguloj, sbí-

rání hub fungoplukado, # po tom ti je ~y

fungokolektanto, znalec hub fungologo,

micetologo, mikologo, ~ový funga, ~ovitý

fungoforma

houf/ m aro, amaso, dát se do ~u arigxi, a-

masigxi, ~ně (grand)amase, (grand)are,

multope

houkačka f hupo, (auxto)korno, hasičská /

houkat ned. na houkačku hupi, o sově ululi,

hui, vítr, příboj, lodní píšťala mugxi, o loko-

motivě fajfi, vystrašeně hui

houně f lankovrilo, kadiso

houpací: ~ kůň lulcxevalo, ~ židle lulsegxo

lo, závěsná pendolo, ~y lodičkové boatpen-

dolo, vlnitý terén ondoforma tereno

houpat ned. balanci, kolébat luli, ~ se ned.

úmyslně balanci sin, baskuli, pendoli, sa-

movolně balancigxi, ~ se na šibenici balan-

copendi / svingopend(igx

)i sur pendumilo

house n anserido

housenka

78

housenka f zool. i tech. rauxpo, ~ bource

morušového silka rauxpo

houser m viransero, lék. ústřel lumbalgio,

lumbago

houska f (plektita) bulko, strouhaná ~

bulka raspajxo, raspita bulko, # to je jako

~ na krámě gxi / tio estas memevidenta

housl/e f pomn. violono, # hrát první ~e

ludi la unuan violonon, esti la unua vio-

lonisto, přen. ludi la cxefan rolon

houstnout ned. densigxi

j)o, horská, úkryt povstalců makiso

houžev f brancxsxnurego; bastosxnuro

houževnatý pevný tech. tenaca, o mase lede-

ca, vytrvalý persista, neústupný obstina

hovado n 1 dobytče bruto 2 hanl. brutacxo,

senspritulo, ulacxo

hovno n i přen. hanl. merdo

hovor/ m interparol(ad)o, telefonický ~ te-

lefona interparolo, telefonajxo, bleskový ~

antauxranga telefonajxo, ~na f návštěvní

místnost akceptejo, (telefonní) ~ telefon-

budo, telefoncxelo, ~ný parolema, ~ový

komunlingva, konversacia

hovoř/it ned. paroli, rozmlouvat interparoli,

# statistika ~í jasně statistiko parolas

klare

hra f zábava i hud. ludo, scénická teatrajxo,

hazardní ~ hazardludo, ~ na schováva-

nou kasxludo, míčová ~ pilkludo, olym-

pijské hry la olimpiaj ludoj, olimpikoj,

televizní ~ televida teatrajxo, ~ na flétnu

flutlud(ad)o, ~ na slepou bábu blindlu-

do, ~ se slovy přen. vortludoj, pašijové

hry ludpasiono

hrab/at hráběmi rasti, díru v zemi fosi, nohou

stam(p)fi, pranci, slepice ~ou kokinoj

piedgrat(ad)as, ~at se ned. fosi (v něčem

en io)

hrab/ě m grafo, ~ěnka f grafino, ~ství n

grafejo, graflando

hrábě f pomn. rastilo

hrabivý profitavida

hraboš m zool. mikroto, ~ polní kampomuso

hrací luda, hud. muzika, ~ automat ludaux-

tomato

(karet) kartotrompisto

hračka f ludilo, # to je přece ~! tio ja estas

ludo!

hrad m kastelo, pouze opevněný burgo,

Pražský ~ Praga Kastelo, Kastelo de Pra-

go

hradba f 1 ohrazení, plot (cxirkaux)barilo 2

Hradčany m pomn. zeměp. Hradcxano

hradiště n 1 kasteleto 2 opidumo, fortikigi-

ta setlejo

hradit ned.bari, platit pagi, ~ výdaje pagi /

kovri la kostojn / elspezojn, zahrazovat

(cxirkaux)bari, zpevňovat fortikigi

hradlo n žel. blokstacio

hrách m pizo, ~ rolní kampa pizo

hrachor m bot. latiro, ~ jarní bot. latiro

printempa

hran/a f egxo, ~a, ~y pl. umíráček funebra

sonorado, kosá ~a tech. bevelo, zkosit ~u

beveli, zvonit ~u funebre sonoradi, ~atý

egxohava

lignostako 2 k zapálení (brul)sxtiparo 3

mezní čára, omezení limo(j), státní ~ sxtata

limo, sxtatlimo, zemská ~ landlimo, věko-

vá ~ agxolimo, časová ~ datlinio

hraničit ned. i přen. limi (s něčím ion)

hraniční lima, ~ přechod limpas(ej)o

hranol m mat. prismo, kosý ~ oblikva p.,

bramborové ~ky m pl. terpomfingroj, ter-

pomkubetoj

hranostaj m ermeno, negxmustelo

hrášek m pizeto, druh hrachu verda pizo

hrát ned. ludi, div. ludi, aktori, ~ si ludi, #

něco nehraje io ne sxajnas esti en ordo

hravý ludema

hráz f (val)digo, přehradní ~ valbarajxa di-

go

hrazda f reko, visutá ~ trapezo

hrb/ m gxibo, ~áč m gxibulo, ~atý gxiba

hrbit ned. gi, ~ hřbet humile / servile

flati (před někým iun), ~ se ned. gxi

hrbol m tubero, gxibajxo, ~atý tuberplena,

tuberoza, gxiba

hrbolek m i lék. tubereto, elkreskajxo

hrčet ned.1 vydávat drsný zvuk knari, kraki 2

prudce téci fluegi

hrdin/a m heroo, národní ~a nacia heroo,

~ka f heroino, ~ný, ~ský heroa, ~ství n

vlastnost heroeco, čin heroajxo

hrdlička f turto

hrdl/o n anat., tech., gorgxo, # z plna ~a el la

tuta gorgxo, plengorgxe, lahve kolo, # tres-

tat na ~e mortpuni

hrdost f vlastnost fiereco, důvod fiero

pri io)

hrkat ned. knari, grinci

hrma f anat. pubmonto

hrnčíř m pot(far)isto

hrne/c m poto, ~c na vaření kuirpoto, mar-

ito, hliněný ~c argilpoto, Papinův ~c

premoto, ~ček m taseto, ~k m šálek taso,

(trink)poteto, ~k na kávu kaftaso

hrnout ned. sxovi, movi, ~ se ned. torenti,

pusxi sin

hrob/ m tomb(ofos)o, čerstvě vykopaný cxer-

kujo, hromadný ~ amastombejo, # ticho

jako v ~ě silento kiel en tombo, ~ař, ~ník

m tomb(ofos)isto, ~ka f tombokelo, kripto

hrobařík m zool. nekroforo

hrobov/ý: ~é ticho lit. morna silento

hroch m hipopotamo

hrom m tondro, ~ rachotí tondras, # ~ ude-il la tondro batis,

~ do toho! mil ton-

droj!, fulmotondro!

hromad/a f amaso, srovnaná staplo, valná

~a gxenerala kunveno, plenkunveno, ~ění n

amasigado, kumulado, ~it ned. amasigi,

akumuli, kumuli, ~it se ned. amasigxi, ~ný

amasa, kolektiva

Hromnice f pomn. náb. Kandelfesto

hromosvod m fulmoforigilo, fulmokonduk-

tilo, fulmosucxilo, ~ s uzeměním fulm-

kondukanta instalajxo

hromotluk m fortulo

hrot/ m pinto, ~ek m tech. bavuro

hrotnatka f zool. dafnio

hrouda f (ter)bulo, glebo, # rodná ~ hejma

grundo, ~ zlata orbulo

hroutit se ned. disfali, kolapsi

hrozba f minaco

hrozen m1 plod beraro 2 květenství grapolo,

vinný ~ grapolo de vinberoj

zinka

hrozit ned. minaci (někomu něčím iun per

io), ~ se ned. havi timon (něčeho antaux /

pro io), tim(eg)i (něčeho ion)

hrozivý timinda, timiga

hrozný terura, timinda, # mám ~ hlad mi

ege / terure malsatas

hroznýš m zool. boao

hrst/ f plenmano, plnou ~í plenmane, # mít

někoho v ~i enkagxigi iun

hrtan m laringo

hrub/ec m, hrubián m krudulo, ~ost f vlast-

nost krudeco, malafableco, malgxentileco,

čin malafablajxo, malgxentilajxo, ~ý drsný

kruda, malglata, maldelikata, hrubozrnný

dikgrajna, nelaskavý malafabla, sprostý

brutala, malgxentila, celkový brutta, malne-

ta, velký, významný granda, grava, ~á chyba

kruda eraro

hruď f brusto, u hmyzu torako

hrud/í n kuch. brustviando, ~ník m torako

hrudka f gastr. grumelo

hrůz/a f teruro, strach timego, # stálo ho to

~u peněz gxi kostis al li multege da mono,

# je mi ~a jen při tom pomyšlení mi

sentas teruron / hororon jam pensante pri

tio, je nepořádný až ~a li estas terure

malordema, ~nost f terureco, ~ovláda f

terura legximo, teroro, ~ný makabra, terura

hryzat ned. mordeti, okusovat cxirkauxmordi,

hlodat rongxi, # hryže ho svědomí la kon-

scienco lin turmentas, li havas konscien-

criprocxojn

hryzec m arvikolo

hřad m sidostango

hřbet/ m dorso, gastr. dorsajxo, zeměp.

kresto, hrbit ~ přen. humile / servile

flati

hřbitov

80

(před někým iun), ~ knihy librodorso, ~

ruky dorso de mano, horský ~ montodor-

so, montokresto, ~ vlny dorso de ondo,

~ní dorsa

hřbitov m tombejo

hřebec m vicxevalo

hřebelcovat ned. o koni strigli

hřeben m kombilo, ~ na česání borůvek

mirtelplukilo, kohoutí aj. kresto, ~ střechy

firsto, horský ~ (monto)kresto, ~ vyso-

kého tlaku vertekso de alta premo

hřebíček m najleto, bot., kuch. kariofilo

hřebík m najlo, přibít ~em alnajli, # trefit /

uhodit ~ na hlavičku, trafi la kernon de

la afero, pověsit něco na ~ (plene) rezigni

pri io, (tute) sin retiri el io

hřebínek m kombileto, kohoutí, ptačí ~

kresto, # roste mu ~ li farigxas orgojla, #

spadl mu ~ li malfierigxis, li perdis fiere-

con

hřeblo n striglilo

hřejivý oděv varmiga, přen. varmkora

hřešit ned. peki (proti něčemu kontraux io),

trouzi (na něco ion)

hřib m (nobla) boleto, # zdravý jako ~

perfekte sana, atomový ~ atomeksploda

fungo, látací hříbek m sxtopfungo

hříbě n cxevalido, oslí ~ azenido

hříčka f malgranda ludo, ludeto, hudební

~ malgranda muzikajxo / komponajxo,

slovní ~ vortludo, ~ náhody ludo de la

hazardo, ~ přírody fantazio / kaprico de

la naturo

hřídel/ m i f sxafto, vačkový ~ kamsxafto,

pouzdro ~e sxaftingo

hřích m peko (proti něčemu kontraux io),

prvotní ~ prapeko, smrtelný ~ mort(o-

merit)a peko

hřímat, hřmět, hřmít ned. tondri, přen.

mugxi, hřmí tondras

hříšn/ík m pekulo, pekanto, misulo, viník

kulpulo, ~ý hřešící pekanta, přílišný troa,

zarputilý ~ík nepentema pekulo

hřiště, hříště n dětské (infan)ludejo, lud-

loko, sport. sportejo, ludkampo, golfové ~

golfejo, tenisové ~ tenisa ludkampo, teni-

sejo

hříva f koňská, lví kolharoj, kolhararo, přen.

long(eg)aj (kaj vilaj) haroj

hříženec m bot. markoto

hřmět, hřmít viz hřímat

hřmot m bruego

hu, hú! děs, soví houkání hu!, hu ha!, hu-

u-u!

vizagxeco, # stát s otevřenou ~ou stari

kun malfermita busx(eg)o, busxmalferme

gapi, drž ~u! hanl. tenu vian / la busx(a-

cx)on!, mlsná ~a osoba expr. frandemulo,

~atý impertinenta, kverelema

hubení n ekstermado

hubený i přen. malgrasa, sengrasa, magra

nevydatný malabunda

hubertus m text. drapmantelo, cxasmantelo

hubice f tech. ajuto, pintkovrilo

hubičk/a f busxeto, polibek expr. kiso, ~ovat

ned. (expr.) kisi

kri

hubka f ke křesání tindro

hubnout ned. malgrasigxi, malplipezigxi, mal-

dikigxi, magrigxi

hubovat ned. mallauxdi, insulti, riprocxad-

moni, skoldi (někoho iun na něco ion)

hučet ned. o větru, vodopádu, vlnobití mugxi, o ece, moři

murmuri

kestro, dechová ~ blov(instrumenta) mu-

ziko, hudební těleso blovorkestro, komorní

~ cxambromuziko, # ~ budoucnosti revoj

de la estonto

hudbymilovný muzikama

hudebn/í muzika, ~ík m muzikisto, ~iny f

pl. muzikajxoj, muziknotoj, ~ost f 1 schop-

nost muzika talento 2 básně a pod. melo-

dieco

hudrovat ned. i přen. glugli

hudry hudry hlas krocana glu-glu-glu

huhňat ned. nazparoli

hukot m mudž(ad)o, bručení murmur(ad)o

hůl f bastono, rákoska kano, vergo, lyžařská

~ skibastono, skiista b., chodit s holí / o

holi ir(ad)i per b., # zlámat nad

81

hyperbola

někým ~ rezigni iun, meti finon al iu,

skončit s žebráckou holí bankroti

hulákat ned. kriegi

stonetoj, kouzelná ~a magiista

bastono, magia bastoneto, ~ový bastoneta,

~ové písmo preslitera skribo

hulvát m hanl. krudulo

humani/smus m humanismo, ~sta m homa-

rano, humanisto, ~stický humanisma, ~ta

f homamo, humaneco

humánní humana

humbuk m podvod trompo; předstírání ka-

mufl(ad)o

humor/ m (bon)humuro, sžíravý ~ lit. pika

/ acerba humuro, šibeniční ~ malgaja hu-

muro, gajeco de senespero, ~eska f lit. hu-

murajxo, ~ista m vytvářející dobrou náladu

ra, sxerca

humr m zool. omaro

humus m zeměď. humo

huňatý tufa, harkovrita, vila, haroza, velmi

haruda

hurá! hura!, volat ~ hurai, ~ volání hurao

Huron m hurono, ~ské jezero Hurona lago

Hus m Hus

husa f ansero, divoká ~ sovagxa ansero, pe-

husar m husaro

husit/a m husano, ~ský husana, husista,

husisma, ~ská reformace Husisma re-

formo

huspenina f galantino, gelatenajxo

hustilka f aerpumpilo

hustit ned. vhánět vzduch aeri (do něčeho

přen. expr. vtloukat enbati

hustoměr m areometro, densometro

hustota f dens(ec)o

hustý densa, viskoza, o kapalině hovor. si-

ropeca

huť f metalurgia uzino, sklářská ~ vitrofa-

rejo, vitrofabriko

hutn/ictví n metalurgio, ferindustrio, ~ík m

metalurgiisto

hvězd/a f stelo, vynikající jedinec stel(u-

l)(in)o, populární osoba furorulo, nová ~a

novao, ~ný stela, ~okupa f stelamaso,

kulová ~okupa globa stelamaso, otevře-

ná ~okupa apeta stelamaso

hvězdá/rna f (astronomia) observatorio,

stelobservejo, ~ř m astronomo, ~řský as-

tronomia, ~řství n astronomio

hvězdice f 1 mořská zool. asterio, marstelo 2

pl. třída ostnokožců asterioidoj

hvězdička f steleto, typo. asterisko

hvězdnatý stelplena, stelluma

coj

hvizd m (ek)fajfo

hvízd/at ned. pískat fajfi, o kulkách zumi,

~nout dok. ekfajfi

hvozdík m bot. dianto

hyacint/a m (f) hiacinto

hýbat ned. movi (něčím ion), ~ se ned. mo-

vigxi

hybný mova, tech. movebla

hybrid m hibrido

li, ~ání n dorlot(ad)o

hydrant m hidranto

hydraulický hidrauxl(ik)a

hydrofobní akvorezista

hydrolýza f chem. hidrolizo

hydroplán m hidroplano

hydroxid m chem. hidroksido, pevný ~

sodný solida natria h., natrono, ~ drasel-

ný kalia h.

hyena f hieno

hygien/a f higieno, ~ický higiena, ~ik m

higienisto

hygrometr m fyz. higrometro

hyje hot(o), hyjé! hot!, hoto!

hýkat ned. iai

hýl m obecný zool. pirolo, ~ křivčí pinikolo

hymna f himno, státní ~ sxtata h.

hymnický hxoraleca, lauxdkanta

hymnus m lauxdkanto, hxoralo, himno

hynout ned. perei, (for)morti, malvivigxi, u-

padat malprogresi, ruinigxi, forigxi, ubývat

konsumigxi

hyperbol/a f hiperbolo, ~ický hiperbola

hypermangan

82

hypermangan m kalia permanganato /

tetraoksomanganato

hypermoderní supermoderna, altmoda

hypnotizovat dok. i ned. hipnotigi, hipnoti-

zi, magnetizi

hypnóza f hipnoto

hypochondr/ m hipokondriulo, ~ie f hipo-

kondrio

hypotéka f ekon. hipoteko

hypotéza f hipotezo

hýření n dibocxado, orgio

senzorge kaj abunde, oplývat abundi

(něčím per io)

hýřiv/ec m dibocxulo, ~ý dibocxa

hyster/ický histeria, ~ie f histerio, ~ka f

histeriulino

hyzdit ned. malbeligi, nebýt okrasou fusxor-

nami

hýž/dě f anat. gluteo, hovor. sidvango, ~ďo-

vý glute