O

obei (u)poslechnout; zachovat

- leĝon zachovat/dodržet/neporušit zákon

- ordonon zachovat/dodržet příkaz

obeo uposlechnutí; zachování, dodržení

objekta věcný, předmětný

- aparteneco věcná příslušnost

- juro věcné právo (týkající se věci) (objektivní)

- legitimeco/rajtigiteco věcná legitimace

- rajto věcné právo (subjektivní)

objektidenteco totožnost věci

objektiveco věcnost, objektivnost, nestrannost, nepodjatost, nepředpojatost

objektiva věcný, objektivní, nestranný, nepředpojatý

- flanko de krim(ag)o objektivní stránka trestného činu

objektluo nájem věci

objekto věc, předmět, objekt, res

-, akcesora průvodní/vedlejší věc/předmět

-, amasa hromadná věc

-, (ne)anstataŭebla (ne)zastupitelná věc

-, ĉefa hlavní věc

- de agado předmět jednání

- de juro předmět práva

- de jurrilato předmět právního vztahu

- de konflikto předmět sporu

- de krim(ag)o předmět trestného činu

- de persona bezono předmět osobní potřeby

- de persona konsumo předmět osobní spotřeby

- de plendumo/procespropono předmět žaloby

- de proceduro předmět řízení

-, (ne)dividebla (ne)dělitelná věc

-, eksterkomerca věc vyňatá z oběhu (obchodního)

-, enigita/enportita vnesená věc

-, flanka vedlejší věc

-, flankenmetita odložená věc

-, forlasita opuštěná věc

-, formetita v. flankenmetita

-, foruzebla zužitkovatelná věc

-, fremda v. malpropra -

-, kaŝita skrytá věc

-, konsumebla spotřebitelná věc

-, laŭspece difinita druhově/podle druhu určená věc

-, malpropra cizí věc

-, (ne)movebla (ne)movitá věc

-, nenies ničí věc

-, pereebla věc podléhající zkáze

-, perdita ztracená věc

-, pruva důkazní/doličná věc/předmět

-, speca druhová věc

-, spece difinita/determinita v.

laŭspece difinita -

-, speciala zvláštní věc

-, trovita nalezená věc

-, (ne)uzita (ne)použitá věc

-, (ne/sen)viva (ne)živá věc

§ objektoj de la sama speco, samspecaj věci stejného druhu

objektoj

objektregistro věcný rejstřík

objektvaloro hodnota věci

obĵeti vznést námitku

obĵeto de malneŭtraleco/neobjektiveco námitka předpojatosti

obligacia obligační, závazkový

- juro závazkové právo

- rilato obligační/závazkový poměr

obligacianto úpisce dluhu/závazku

obligacii v. devoligi, devontigi

obligacio v. devolig(iĝ)o, devontigo,

devontiĝo

observado de la mensa stato pozorování/zkoumání duševního stavu

observi pozorovat; zachovat, dodržet

- leĝon zachov(áv)at zákon

- ordonon zachovat/dodržet nařízení

observo pozorování; zachování, dodržení

obstaklo v. malhelpo, baro

- ĉe enmanigo závada při/v doručení

-, persona osobní překážka

§ forigi obstaklon odstranit překážku

obstine silenti zarytě mlčet

ofenda konduto urážlivé chování

ofendi urazit, ublížit na cti

ofendita; ofendito uražený

ofendo urážka, ublížení na cti

- de ofic(ial)a persono urážka úřední osoby

-, peraga/per ago urážka skutkem

-, pervorta/per vorto urážka slovem

-, publika veřejná urážka

-, reciproka vzájemná urážka

ofensiva útočný

- armilo útočná zbraň

- milito útočná válka

ofensivo útok, ofenzíva

ofertanta partoprenanto/partio nabízející účastník/strana

ofertanto nabízející (osoba)

oferti nabídnout (obchodně)

oferto nabídka (obchodní, obligační), podání (nabídka), oferta

-, la plej alta;/maksimuma nejvyšší podání (v dražbě)

-, la plej malalta;/minimuma nejnižší podání (v dražbě)

ofica úřední (týká se úřadu), služební

- agado úřední činnost

- anstataŭanto úřední zástupce

- ĉambro (v.a. oficejo) úřední místnost

- delikto úřední delikt

- devo úřední/služební povinnost

- dispono úřední opatření

- dokumento úřední listina/doklad

- lingvo úřední jazyk/řeč

- ordono úřední příkaz

- organo úřední orgán

- persono úřední osoba

- protokolo úřední protokol

- reprezentanto v. - anstataŭanto

- stamp(il)o úřední razítko

- substituito v.- anstataŭanto

- (akcept-)tago úřední den

- vojo úřední cesta (postup)

§ de/el o