Struktura esperanta - Historie esperanta - Idea mezinárodní řeči
Nynější esperanto je výsledkem kolektivní práce několika set básníků, filologů, spisovatelů a nesčetných jeho uživatelů třech generací celého světa. Za více než 90 let urazilo esperanto dráhu, ku které potřebovaly národní jazyky celá staletí. Bylo vytvořeno mnoho tisíc dalších slov, výrazů, slovních obratů, metafor aj., byly vypracovány desítky odborných slovníků pro vědní obory a další se vypracovávají.
Esperanto je novorománský jazyk, 87% jeho slov je společných jazykům románským, 13% jazykům germánským, slovosled je volný a blízký jazykům slovanským. Kořeny jeho slov jsou kriticky vybrány z hlavních evropských jazyků, každé slovo, přípona, předpona jsou dobře odůvodněny. Z projektu se stal živý jazyk, rozšířený po celém světě, počet osob mluvících tímto jazykem se odhaduje na 10 milionů (sovětský akademik prof. Aristo, maďarský prof. Kovács), slovní zásoba je asi 350 000 slov.
Pro vývoj jazyka má nesmírný význam literatura. A v esperantu je pozoruhodná literatura, původní i přeložená. Veledíla téměř všech národů a všech dob existují v hodnotných překladech, jeho literatura čitá přes 40000 titulů. Esperanto má své velké básníky, spisovatele i vědce, kteří v tomto jazyce píší a přednáší. Vychází v něm přes 100 časopisů velmi dobré úrovně. Právě svým stálým vývojem a literaturou dosáhlo esperanto vnitřní síly a pro svou jazykovou kvalitu je bez konkurence. Z téměř tisíce projektů zůstalo jen esperanto, světové instituce a organizace, světoznámé osobností vědy, umění a politiky uznávají jen esperanto.
Historickou a kulturní událostí je přijetí rezoluce ve prospěch esperanta na valném shromáždění UNESKO v Montevideu dne 10. 12. 1954 a od té doby postoupil Světový esperantský svaz (Universala Esperanto-Asocio) mezi nejdůležitější nestátní organizace Uneska (kategorie B). Spojené národy vydaly v esperantu Světovou deklara-ci o lidských právech, ministerstva zahraničí různých států vydá-vají v tomto jazyce velmi výpravné publikace, na podporu turistiky bylo vydáno tisíce prospektů, veletrhy, lázeňská místa, letecké spo-lečnosti provádí nábor v tomto jazyce řada poštovních správ vydala známky s esperantským textem, 15-20 rozhlasových stanic pravidel-ně vysílá v něm své pořady a zprávy, některé stanice až šetkrát denně. Esperanto se objevuje stále častěji v televizi, byly už dva půlroční kursy (v r. 1976-8 na Slovensku) je vyučováno nepovinně i povinně na stovkách škol všech typů celého světa. A od loňského roku je vyučováno nepovinně na všech středních školách v Maďar-sku, ve vyšších ročnících škol v Bulharsku. Estonské SSR a v Číně a na vysokých školách.
A jaký je ohlas na mezinárodní jazyk u státníků? Bývalý prezident Polské lidové republiky A. Zawadski napsal: "Vím, že esperanto je užitečným jazykem, má mnoho nadšených přívrženců a jsem si jist, že uspěje." Jeden z bývalých předsedů polské vlády prohlásil při příležitosti světového sjezdu esperanta ve Varšavě v r. 1953:
"Esperanto je stále uznávanější, stále populárnější ve všech částech světa. Ne nadarmo podporuje polská vláda esperantské hnutí. Jsou to ideje, jejichž cílem je spojit lidi všech národů, politických mínění, aby usnadnily dorozumění. . ." Rakouský prezident F. Jonas řekl: ". . Esperanto prošlo úspěšně všemi zkouškami, kterým bylo podrobeno se strany vědy, techniky, obchodu, pedagoiky, literatury. Jaký další důkaz o vhodnosti esperanta si přejí pochybova-či?. . ." A končil: "Esperanto je na věky spojeno s vysokými ideály: se solidaritou národů, pokrokem lidstva a světovým mírem." Prezi-dent J. Broz-Tito napsal (všechny jeho výroky o esperantu vyšly ve spisku, který vydal Jugoslávský esperantský svaz): "Domnívám se, že je velmi aktuální učit se esperantu... Znalost esperanta je velmi užitečná ve všech zemích. . . Esperanto musí být zavedeno do škol, ne dekretem, ale vědomým úsilím mas, opravdu demokraticky. . . Esperantu se musí učit inteligence, všichni, kteří jsou ve styku se zahraničím, zvláště dělnictvo. . . V dnešním boji za mír ve světě připadá vyznamná role esperantu. Myšlenka esperanta bude mít vždy nepřátele mezi reakcionáři, zvláště mezi krajními reakcionáři."
68. světového sjezdu esperanta v Budapešti v r. 1983 se zůčastnilo přes 5 000 lidí z 60 národů. Sjezd byl pod záštitou člena prezidi-ální rady MLR a předsedy odborů S. Gáspára. Dvacet sedm vlád bylo zastouneno diplomaty akreditovanými u maďarské vlády. Člen pre-zidia MLR I. Sarlós prohlásil mj.: ". . Je pro nás velmi důležité, aby co možná nejvíce maďarských občanů mluvilo esperantsky."
Rada předsedů Polské akademie věd se prohlásila pro espe-ranto. Citujeme alespoň jednoho z nich, prof. dra I. Groszkowského: "Přijetí jednoho jazyka bylo by si jen přát, protože zaručuje rovnost při mezinárodních setkáních. Přijímáme-li za pracovní jazyk některý z národních jazyků, privilegujeme tím delegáty dotyčného národa. Vyučování mezinárodnímu jazyku považuji za správné a účelné. Esperanto je považováno za jeden z prostředků k dosažení všeobecné vzdělanosti a rozvoje humanistických myšlenek v přátelských vzta-zích mezi lidmi jiných zemí a společenských vrstev."
V mnoha státech je esperantské hnutí a práce pro ně považo-vána za užitečnou pro lidskou společnost. Ve většině evropských států byla udělena vysoká státní vyznamenání vynikajícím a dlouho-letým pracovníkům. V posledních letech se staví za esperanto vyni-kající filologové celého světa. Prezidium Sovětské akademie věd pověřilo 8členný sbor filologů v čele s un. prof., akademikem M. Isa-jevem zkoumáním otázky mezinárodního jazyka vůbec, a zvlášt espe-ranta. Po několika letech studií byla vydána zpráva (vyšla knižně pod názvem Problémy interlingvistiky), že esperanto je nejen nej-lepším jazykem ze všech projektů, ale i dokonalým jazykem, že jeho cíl je vznešený, a že jsou reálné možnosti, aby v dohledné době se stalo druhým jazykem pro každého.
Milióny turistů, kteří cestují do zahraničí jistě se cítí ztraceno, protože se nedokáží dorozumět a není jim rozuměno. Téměř tři tisíce národů nemůže užívat svůj mateřsky jazyk v mezinárodních stycích a je odkázáno na zprostředkování jiných jazyků. Tato situace znamená pro ohromnou většinu národů vážné nevýhody materiální i duchovní. Světová turistická organizace předvídá, že kolem roku 2000 budou cestovat miliardy lidí. Turistika se stane jedním z hlav-ních odvětví ekonomie, ale také se rozšíří její úloha kulturní a vý-chovná, sociální a politická a zaujme zasloužené místo mezi národy. Manilská konference za účasti 105 států, Uneska a Organizace spojených národů rozhodla ve prospěch esperanta a doporučila, aby cestovní kanceláře a osoby pracující s turistikou používaly espe-ranta.
A jaký je ohlas na mezinárodní jazyk u obecenstva? První petici ve prospěch esperanta Spojeným národům podepsalo téměř 17 mili-ónů lidí, druhou petici, adresovanou rovněž Spojeným národům po-depsalo přes 80 miliónů lidí, u nás prof. dr. I. Heyrovský, nositel Nobelovy ceny.