Revmatologie I

Revmatologie

Tak jsem dnešního dne absolvoval revmatologické vyšetření na brodské poliklinice.

Mé úvahy o koupi tisku s tím, že budu hodiny čekat na předvolání do ordinace, byly vzápětí po mém příchodu do tohoto ústavu přerušeny nabídkou sestry na můj vstup do vyšetřovny..

Jak milé...

Na místě samotném jsem shledal sedící mladou štíhlou tmavovlásku, tedy lékařku, která mě přívětivě vyzvala k usednutí.

Učinil jsem tak a bleskově z kapsy vyňal svoji, ráno pracně stvořenou písemnou svoji anamnézu a hodlal ji paní doktorce předložit k nahlédnutí.

Měl jsem již připravené odpovědi na její předpokládané dotazy, a to v souvislosti s tímto nepřehledným  dokumentem.

Jemným pohybem  pěstěné ruky však dotyčná odmítla nabízenou písemnost a začala se vyptávat na moje potíže otázkami vlastními, na které jsem ovšem zase já nebyl svými reakcemi až tak připraven.

Pak se však přece jenom paní doktorka poddala mé učitelské mnohomluvnosti, přičemž jako správná žena mé úvahy bleskově propojovala svými vlastními postřehy.

Svoje potíže jsem místy navyšoval a dočkal se tím útěchy, že je možné na moje problémy užívat značně toxický lék, kterýžto návrh jsem okamžitě zavrhl, neboť nechci mít v nedlouhém časovém horizontu natvrdlá i játra.

Překotně jsem jí sdělil, že nekouřím, jsem abstinent a téměř vegetarián, načež ona přívětivě odvětila, že jí je mě líto, co prý z toho života mám. Hmm...

Raději jsem se jí tedy začal vyptávat na pravděpodobnost remise mých potíží, následné odpovědi milé lékařky však byly, jako ostatně u všech lékařů, vyhýbavé.

Z mých biochemických ukazatelů nic až tak znepokojujícího nevyplynulo, snad až na hypokalcémií, a tak jsem zvažoval udělat si po příchodu domů smažená vajíčka i s namixovanými skořápkami.

V dalším průběhu výslechu jsem byl vyzván ke svému obnažení, a to v sousední místnosti za účelem důkladné prohlídky mého organismu. K danému úkonu jsem dost neochotně svolil, přestože v mém věku už toho na mém těle k vidění moc pozitivního není a o chorobné nálezy nestojím.

Při vstupu do uvedeného kamrlíku jsem se paní doktorky vyptával, kde studovala a kde působí kmenově. Pravila, že v Olomouci u dopravního zdravotnictví. Opáčil jsem, že občas ještě jezdím autem, ale nějaký velký dojem moje poznámka na ni neučinila.

To město mám ale rád, ve Smetanových sadech jsem se v roce 1993 stal seniorským mistrem republiky v tenisu.

Samotná prohlídka mého těla začala od prstů nohou, kde paní doktorka bystře nalezla Halux vagus- tedy vbočený palec.  Ihned jsem ji upozornil, že mě nebolí, měl jsem však pocit, že je tímto mým konstatováním spíše zklamaná. Mého zklidněného artritického prstu si na druhé noze nějak moc nevšímala.

Systematicky svými prsty postupovala dále v kraniálním směru, všimla si artrotických změn na mých kolenou, což ji iniciovalo ke kroucení mých DK na všechny možné strany ve snaze objevit něco patologického, což se jí vcelku dařilo.

Ač oborově profesionálka, byla evidentně překvapena, že její snahou jednu z mých ohnutých končetin nelze jen tak jednoduše vrátit do původní polohy.

Snažil jsem se neustále vést její prozkoumávající ruku do míst ještě relativně za něco stojících, ale ona trvala na lokalitách opačného charakteru.

Choulostivý meziprostor záměrně vynechala a začala si prohlížet moje horní končetiny.

Na jedné z nich jsem se paní doktorce pochlubil hypertrofií předloktního svalstva ze své tenisové minulosti, ona sama vzápětí reagovala špitnutím, že závodně taky ještě nedávno hrála košíkovou.

Naznačil jsem jí, že ji tedy klinické artrotické projevy teprve čekají... V tu chvíli se odmlčela, akorát se mně zdálo, že následně postupovala při osahávání torsa mého těla zřetelně brutálněji.

Pak se mě ještě snažila ponížit a přinutit k předklonu. Každý den trénuji zavazování tkaniček, a tak jsem to pro ni se sebezapřením udělal. Po jejím předčasném odchodu se mně podařilo narovnat.

Po návratu do ordinace navrhla k upřesnění mé diagnózy ještě vyšetření mého skeletu roentgenem, což jsem s nechutí akceptoval, vzpomenuvše si na Černobyl. Ale to už vypisovala celkovou zprávu. Stačila však ještě pomluvit moje nehty na rukou, o kterých jsem si donedávna myslel, že patří k tomu lepšímu na mém organismu.

Nato jsem byl ale definitivně od stolu lékařky odvržen a ujala se mě ještě neméně milá sestřička za účelem odebrání mé krve pro další šetření, tedy zjišťování antigenů v podobě HLA skupin. Něco fatálního se přece najít musí.....  Nedej Bože!!!

Mgr. Jaromír Slavíček

16.03. 2024 09:13:07
24.10. 2022 09:28:28
Návštěvy
Celkem: 173830
Týden: 558
Dnes: 2
  přihlásit poslední změna: 27.08. 2013 17:24:13