Mé publikace

Mé publikace

Jaromír Slavíček: Toulky Bílými Karpaty

V naší zemi je plno přírodních krás, vysokých hor, rozsáhlých lesů, vonných lučin, bystřinných vodních toků i zemědělské krajiny. Bílé Karpaty jsou však krajinou přece jenom něčím výjimečnou. Upoutávají nás svým těsným a harmonickým sepětím člověka s okolní přírodou. Nabízejí našim očím krásu lesů, vod a strání, obdařených klenoty naší přírody – orchidejemi. Avšak jen ten, kdo nelituje času i námahy a pokládá své srdce na oltář přírody, může tuto pohádkovou krajinu plně ocenit. Vydejme se tedy s autorem publikace polními a lesními stezkami do míst, která jsou ozdobou našich překrásných Bílých Karpat!

Jaromír Slavíček: Romantika Vlárské dráhy

Každá železnice má svoje kouzlo, neboť je bytostně propojena s krajinou, kterou prochází. Prostupuje místy, která jsou jejich obyvatelům nejenom domovem, ale velmi často i kolébkou jejich života. Trať Vlárské dráhy se svým průběhem klikatí, obchází menší i větší kopce, aby očím cestujících co chvíli nabízela zajímavé obrázky plynoucí krajiny. Každá stanice, každá zastávka na dráze mají svůj osobitý ráz. Jsou vetknuty do malebného prostředí lesů, luk a remízků, jako i osídlených míst. Nechejme se tedy v této publikaci unášet autorovými pocity a zážitky z jeho cest touto nepochybně romantickou železnicí!

Jaromír Slavíček: Pohleďte, to je krása!

„Krajina je kouzelný zápisník historie, v němž se napsaná slova překrývají, ale přesto mohou být rozluštěna,“ pravil kterýsi moudrý člověk. Můžeme se v ní při procházkách kochat lesním tichem, zpěvem ptáků, loukami plných květů či poslouchat šum tekoucí vody potůčků a říček. Ale přece jenom se asi shodneme, že i pohled „seshora“ na naší krajinu může být neméně krásným zážitkem. Autorova publikace nabízí čtenářům řadu výhledů na Uherskobrodsko a to jak z pozemních stanovišť, tak i z balonu. Z nich pořízené fotografie spolu s popisem jsou názorným dokladem přírodních půvabů našeho kraje.

Jaromír Slavíček: Brodské postřehy

O Uherském Brodě byla napsána celá řada literárních děl, která uměla svým obsahem poutavě vystihnout jeho bohatou historii. Autor Brodských postřehů chtěl vyjádřit své bezprostřední prožitky a pocity ze sídla, ve kterém žije po celý svůj život. Zamýšlí se nad věcmi a ději, které nás ve dnech všedních i slavnostních v něm obklopují. Do jaké míry svůj záměr naplnil, ať posoudí vnímaví čtenáři sami. Kniha obsahuje množství barevných fotografií z Uherského Brodu a okolí.

Jaromír Slavíček: Veď mne dál, cesto má!

Ve světě je mnoho, přemnoho zajímavých míst. Takových, ve kterých je pořád co nalézat a obdivovat. Ale proč cestovat do vzdálených krajů? Vždyť i v našem regionu je překrásná příroda. Rovněž ale i stop po dávnější historii, zbytků hradů, hradisek, nebo podoby jen několika kamenů, které označují místa působení našich předků. A právě za takovými jsem se čas od času vypravoval, abych se mohl následně se čtenáři o své zážitky podělit. Kniha obsahuje řadu barevných fotografií.

Jaromír Slavíček: V paměti zůstávají

Mnoho, přemnoho je toho, co bylo stvořeno lidskou rukou. Toho, co poctivě člověku sloužilo či ještě slouží, aby naplnilo jeho sny a touhy. Ale stejně jako u živoucích bytostí, i osud neživého dříve nebo později končí. Postupně se to, co nás životem provázelo, zahaluje do hávu zapomnění. Je na nás, aby se závoj minulosti snášel mezi nás pozvolna a tiše, neboť i v odcházejícím lze najít krásu… A právě onu se pokusil najít autor ve své publikaci.

Jaromír Slavíček: Vzpomínky brodské „rosničky“

Rosnička je žabka, která podle pranostik svým chováním údajně naznačuje vývoj počasí. Spolehlivým ukazatelem počasí samozřejmě není, ale i tak je sympatickým tvorem, který umí svým způsobem reagovat na povětrnostní děje. Obdobně si počíná i autor publikace a snaží se vyhmátnout kromě aktuální povětrnosti charakteristické klimatické rysy toho kterého ročního období. Stává se tak jakousi imaginární „brodskou rosničkou“ s nezastíraným zájmem alespoň částečně proniknout do tajů universa nás obklopujícího.

Jaromír Slavíček: Pocity pacienta

O nemocích byly napsány tisíce a tisíce odborných stránek, ale jen nemnoho o jejích „duších“. Nejedna nemoc je i v dnešní době tajemná a jen pozvolna a nerada odkrývá své taje těm, kteří se jí zabývají. Ve své publikaci se autor pokusil poodhalit roušku tohoto fenoménu a to i s pomocí špetky nevtíravého jemného humoru.

Jaromír Slavíček: Náhrdelník Velké Javořiny

Říká se: „Není na světě bylina, která by na něco nebyla.“ Obdobně pak platí: „Není v našem kraji takových vesnic a vísek, které by se nám nemohly pochlubit něčím zajímavým. Jsou rozesety v podobě perel na náhrdelníku Velké Javořiny, přičemž každá z nich nás nějakou svou raritou upoutává…” Snad zdánlivě malichernou, ale přesto mající k uvedené obci bezprostřední vztah.

Jaromír Slavíček: Maturita (Vzpomínky učitele)

Maturita, zvaná též zkouškou dospělosti, je významným počinem v životě mladého člověka. Klade velké nároky na studentovu přípravu, psychickou odolnost a jeho snahu prokázat u zkoušky vědomosti, získané v dosavadním průběhu studia. Je něčím, co zanechává v jeho paměti hlubokou a nesmazatelnou stopu, je vždy svým způsobem originální. Má svého jedinečného ducha, svou nezaměnitelnou atmosféru, a právě tu se autor pokusil na stránkách publikace čtenářům přiblížit.

Jaromír Slavíček: Město, které mám rád

Je mnoho, přemnoho měst. Každé z nich má člověku co nabídnout. Historické ulice, chrámy, památná místa, osvěžující zeleň. Výjimkou není ani Uherský Brod, Komenského město, jinak též zvané branou do Bílých Karpat. V průběhu roku v něm člověk prožívá rozmanité situace, veselé i smutné, někdy všední, jindy pozoruhodné. Autorovy úvahy jsou psány s příznačným nadhledem, nejednou s humorným podtextem. Zamýšlí se nad událostmi, které ho nějakým způsobem zaujaly a podnítily vznik knížky, která se stala jeho vyznáním rodnému městu.

Jaromír Slavíček: Noční Uherský Brod

Naše město bylo popsáno v řadě publikací, které jsou dokladem promyšleného a citlivého přístupu jejich autorů k našemu sídlu. Mnohé se zabývají jeho bohatou historií, přinášejí poutavé texty i obrazové materiály, do kterých se čtenář se zatajeným dechem začte a zahledí. Výše uvedené skutečnosti se však týkají našeho města v denní době, tedy času, kdy se sluneční paprsky „mazlí“ s ulicemi města, náměstími, ba i parky. V noční době je naše město jiné. Dýchá tajemnem, je hrou lamp a stínů. Má v tu dobu své neopakovatelné kouzlo. Ale jen pro toho, kdo ho umí objevit a ocenit…

Jaromír Slavíček: Zpověď učitele

Publikace Zpověď učitele vyjadřuje pocity a zážitky středoškolského učitele, který svoje povolání měl po celých čtyřicet let velmi rád, a které výrazně formovalo jeho náplň života. Zamýšlí se nad místem, kde se střetávají osudy tisíců osob, studentů i učitelů. Vážně i s úsměvem rozebírá celoroční dění na gymnáziu a netradičním způsobem popisuje jeho atmosféru.

Jaromír Slavíček: Života střípky

Publikace Života střípky svým obsahem ve velké míře pojednává o věcech a událostech všedních dnů, se kterými se každý člověk čas od času setkává. Mnohé epizodky v ní uvedené se tedy mohly či mohou přihodit každému, stačí se jenom kolem sebe pozorně dívat a citlivě naslouchat. Ale tak v jednotlivých příbězích může čtenář nejednou nalézt důvod k pousmání, ponaučení či příležitost zamyšlení. Citát v předmluvě publikace hovoří za všechno: „To jsou naše unavené oči, které nechtějí vidět v dění obyčejných dnů svátečnost!“

Jaromír Slavíček: Se studenty za školou

Autor uvedené publikace vtipně popisuje jeho soužití se studenty mimo školu, kde jsou daleko větší možnosti poznání života a myšlení mladých lidí. Tedy na výletech, exkurzích, zábavách, lyžařských kurzech, zájezdech na vodu, dříve i na početných povinných brigádách. Všude tam, často k nemalému překvapení, učitelé začínají studenty vnímat jinak, než tomu bývá v učebnách. A zejména proto se autor svěřuje čtenářům se svými pocity a zážitky z míst škole vzdálenějších, ke kterým již nedoléhá zvuk školního zvonku. Jeho vzpomínky jsou osvěžujícím čtením a chvilkou k zamyšlení se nad smyslem učitelské práce a života jako takového.

Jaromír Slavíček: Objat samotou

Samota může být pro někoho zátěží, pro jiného však zase osvobozením od současného přetechnizovaného světa. Autor publikace si ji na čas svým pobytem v horách zvolil, neboť se chtěl v jejím objetí spolu s okolní přírodou zabývat úvahami o věcech, které nám všem ve spěchu civilizace často unikají. Za tím účelem se rozhodl pobývat zcela osamocen několik týdnů v chatce v Bílých Karpatech, kterou si předem vyhlédl. Své pocity autor čtenářům předává ve své publikaci s přáním, aby se i oni pokusili pocítit to, co on v přírodě prožíval, třeba četbou jeho knížky.

Jaromír Slavíček: Půvaby řeky Olšavy

Naše krásná země je bohatá na vodní toky, z nichž mnohé jsou opěvovány a literárně i jinak zpracovány v četných uměleckých dílech. Kdo by neznal Smetanovu Vltavu, anebo svými dějinnými událostmi proslulé toky Labe, Moravy, Sázavy, Svratky a mnoha dalších v dílech českých i slovenských umělců. Jsou však i takové, mnohem menší, které tolik pozornosti nebudí, ale přesto mají svá tajemná zákoutí, poklidné zátočiny či naopak bystré peřeje. Jsou proto příležitostně vyhledávány ať už sportovci, rybáři, či třeba jen romanticky založenými jedinci. A právě jednou z takových nevelkých řek je Olšava, o které autor publikace píše s upřímnou láskou a zaujetím.

Jaromír Slavíček: Pralesem Velké Javořiny

Velká Javořina, nejvyšší hora Bílých Karpat, je pro autora publikace se svým na úbočí ležícím pralesem mystickou horou. Horou, kterou mají Moravští Slováci den co den na očích. Avšak nejlépe je navštívit ji a na vlastní oči se přesvědčit o jejím půvabu. Můžeme se pak kochat jejím vzezřením, provoněnými lesními hvozdy, retranslační věží na vrcholu či opodál stojící bývalou hláskou – Jelencem. Někdy je vrchol této hory cudně zahalen do mračen, jindy zase její obrysy vystupují v modravém oparu na obzoru. Vždy však své pozorovatele oslňuje svým zjevem, svou majestátnosti.

Jaromír Slavíček: Stezkami jižního Valašska

V knize o jižním Valašsku její autor poukazuje na řadu přírodních i kulturních krás jednoho z koutů naší vlasti. Jižní Valašsko je proslulé svými malebnými kopci, rozsáhlými lesními masivy, ale i rázovitými obcemi a pracovitými lidmi. Kráčet jeho stezkami je pro člověka nejenom zkouškou fyzické zdatnosti, ale především pohlazením duše… Tu podmanivě oslovují hluboké lesy, bystřinné toky, ale i hlasy ptactva. Je tak stále se na co dívat, co poslouchat, obdivovat, a po návratu domů tvorbou publikace čtenářům přibližovat.

Jaromír Slavíček: Zážitky seniora

Seniorský věk je brán, i když se nám to nemusí líbit, jako závěrečná kapitola života. Je protkáván směsicí zážitků jak pozitivních, tak i negativních. Ty druhé by se měl senior snažit, pokud je to ovšem možné, vytěsňovat alespoň na čas ze svého povědomí. A těmi prvními se naopak v přiměřené míře svěřovat s netajeným úmyslem nejednu tvář při čtení i rozesmát. I tak se lze v seniorském věku bránit působení neúprosného času. Stáří je samozřejmou součástí lidského života. Je to úděl lidí. Postupující věk však i v tomto ohledu nabízí celou řadu aktivit, ať už pohybových nebo duševního rázu. Bylo by škoda jich nevyužít, pokud ještě tělo a duše alespoň trochu slouží. A právě to jsem chtěl čtenářům naznačit.

Jaromír Slavíček: Houbařovy zážitky

Houbaření je bezesporu ušlechtilým zájmem, který svými důsledky přispívá k obohacení našeho jídelního stolu. Ale je současně i něčím výjimečným. Našemu tělu i duchu nabízí pocit odpoutání se od ruchu běžného světa, tedy od všeho toho, co nás trápí a obtěžuje. Současně nám umožňuje pochopit zákonitosti přírody, tedy vzájemného soužití organismů, ať už rostlin, živočichů, a právě zmiňovaných hub. A to rozhodně není málo… A právě o svých toulkách za houbami vážně, ale i s kapkou humoru píšu. Přál bych si tedy, aby některé mé mykologické zážitky čtenáře dokázaly zaujmout.

Jaromír Slavíček: Bílé Karpaty – rozhledy

Bílé Karpaty jsou pokladnicí přírodních krás v podobě malebných kopců, říček a potoků, stejně jako rozsáhlých lesních hvozdů, o květeně a zvířeně ani nemluvě. Můžeme je obdivovat pěší chůzí či na kole. Unikátní je pak pohlížet na okolní kouzelnou přírodu z vyvýšených míst, z vrcholků kopců, mnohdy i z rozhleden. Lidským očím se pak nabídnou nezapomenutelné scenerie, které člověk dlouho ponechává ve své paměti. V uvedené publikaci jsem se pokusil naznačit, co pozoruhodného lze spatřit z významnějších vrcholů Bílých Karpat. A nejenom spatřit, důležité je i pozorované objekty na obzoru umět pojmenovat a následně je čtenářům textově přiblížit. Nakolik se mně to podařilo, ať oni samotní posoudí.

Jaromír Slavíček : Dúžniky

Autor publikace Dúžniky se pokusil historicky zpracovat méně známou lokalitu slovenské části Bílých Karpat. Tam, jen několik málo kilometrů od Vyškovce, byla začátkem minulého století vybudována výše jmenovaná osada, která po nemnoha desítkách let své existence opět zanikla. V horské krajině po ní zůstalo jen několik málo stop, které vyprávějí o jedinečnosti života kopaničářského lidu žijícího na moravsko-slovenském pomezí. A právě o něm vyprávějí stránky této knihy.

Jaromír Slavíček: V náručí bílých skal

Bílé Karpaty jsou nepochybně studnicí přírodních krás. Jsou proslavené především nádhernými orchidejovými loukami, pastvou to pro oči. Současně jsou i krajem kopanic, ostatně pojem „Žítkovské bohyně“ je veřejnosti všeobecně známý. Tak trochu stranou pozornosti stojí ve slovenské části Bílých Karpat bradlové skalnaté útvary, které vnímavého člověka upoutají svým originálním zjevem i krásou. A právě o tyto zážitky by se rád autor se čtenáři podělil.

Jaromír Slavíček: Vlárský průsmyk v proměnách času

Autor se v této publikaci zabývá zajímavou lokalitou v nitru Bílých Karpat – Vlárským průsmykem. Průsmyky jsou nejenom známými geomorfologickými pojmy, tedy sníženinami v protáhlých pohořích, ale jsou i místy v minulosti významných obchodních cest, rovněž ale i těmi, ve kterých se odehrávaly válečné konflikty. Vlárský průsmyk není v tomto ohledu výjimkou a zaslouží si v tomto ohledu nesporně pozornost.

Jaromír Slavíček:  Obloha – úkazů divadlo

Autor této publikace předkládá čtenářům obraz dějů na obloze. Dává podnět k tomu, abychom se občas podívali na oblaka či jiné nebeské úkazy. I na ní se přece skrývá nebývalá krása. Více poutavá je hlavně však pro ty, kteří jí dokáží porozumět. Vždyť jednou z takových krás je třeba západ Slunce, které v době, kdy se pozvolna sklání k obzoru, nejednou po sobě zanechává pohádkově zbarvené červánky, laskající naše oči i duši. Ale i oblaka mají svůj půvab, dob svého zrození i zániku.

Jaromír Slavíček:   Památné stromy

Památné stromy si zaslouží pro svůj mnohostranný význam naši ochranu a následnou péči. Nejenom ony, ale všechny stromy působí očistně na naše tělo a přeměňují naše negativní naladění na pozitivní. Lidé si stromů odpradávna vážili, neboť věřili, že je zbaví nemocí nebo neplodnosti, nosili jim proto dary a obětiny. Každý člověk by si měl oblíbit svůj strom a u takového se soustředit na své pocity. V takových chvílích by měl ucítit úlevu, lehkost na duši, vzestup energie a zlepšení nálady. A právě o takových krásách pozemské přírody hovoří uvedená publikace.

Jaromír Slavíček:  Koronakrize – kronika města

Publikace Koronakrize – kronika města je směsicí autorových pocitů z pandemie covid 19, která ovládla celou naši planetu. Zdaleka ne ve všech kapitolách budou čtenáři s jeho názory souhlasit. Je to zcela přirozené, ostatně, jak se říká, pravd je na světě tolik, kolik je lidských bytostí. Publikace je tak pouze retrospektivou jednoho ze seniorů, kteří mohou mít na probíhající dění i odlišný názor jak mladá generace. Přesto však některé myšlenky v ní uvedené jsou, alespoň částečně, všem generacím společné. Stačí se jen začíst a zapřemýšlet…

Jaromír Slavíček:   Tenista vzpomíná

Publikace o tenisu je svým obsahem věnována vzpomínkám a úvahám jednoho z jeho celoživotních aktérů… Představovat jmenované sportovní odvětví veřejnosti je snad zbytečné. Není mnoho těch, kteří by neobdivovali tento takzvaně „bílý sport“ se všemi jeho atributy. Svým mnohostranným pojetím obohacuje život všem těm, kteří tenisové raketě zasvětili svůj volný čas. Nejenom po stránce sportovní, i ve společenské sféře nachází tento sport bohaté a žádoucí uplatnění. Je vítanou příležitostí k navazování přátelství často trvající celý život. Je ušlechtilým konáním, jehož kouzlu a půvabu málokdo dokáže odolat.

Jaromír Slavíček:  Za skalami a historií Vizovických vrchů /plánované/

Ačkoliv jsou skály pro tuto vrchovinu typické, bývají návštěvami poněkud opomíjené. Zcela neprávem. Je jich celá řada, byť jsou ve vrších výskytem roztroušené a nevynikají svou velikostí. Autor si dal tu práci a postupně je v terénu vyhledával. Obdivoval jejich tvary a zasazení v okolní přírodě. Nemohl se ani vyhnout historickým konsekvencím, které tuto pozoruhodnou krajin provázejí. Ve vzájemném sepětí se dával řádky na vědomí spjatost děl přírody a lidského společenství.