Život dětí na kopanicích

Život dětí na Kopanicích

Před válkou, aby bylo rozuměno!

Samozřejmě každý kopaničář měl tehdy zažitou pracovní náplň, do které byly běžně zapojovány i děti. Pásly dobytek, ale vypomáhaly i s pracemi v domácnosti. Volného času tedy nebylo mnoho, ale pokud se přece nějaký našel, příroda dávala dětem možnosti bohatého vyžití. Vždyť blízký les toho nabízel tolik.

V potoce pod osadou děti lovily ryby nebo raky, ty zpravidla holýma rukama, přičemž stály po kolena ve vodě. Úlovky se pak upekly a byly tak zpestřením jinak jednotvárné a na živiny poměrně chudé stravy. Pastviny, stodola nebo okolní lesy se tak stávaly místy, kde se odehrávala většina dětských radovánek. Za vhodných klimatických podmínek dospělí i děti trávili převážný čas ve venkovním prostředí. Do chalup docházeli jenom na jídlo a ohřát se, případně si popovídat. Ale byli zvyklí i na nevlídné počasí.

Pamětník, pan Štefan Matejík, uvádí, že si nepamatuje na to, že by jako děti bývaly nějak často nemocné. Alespoň u nich v rodině až na úrazy a nehody dlouhodobě nestonával nikdo. Podle něho to bylo dáno otužilosti vůči povětrnostním podmínkám a také díky domácí stravě obsahující hodně ovoce a bylin. Přesto byly děti nabádány v zimě k svědomitému oblékání a základním hygienickým návykům. Musely vypomáhat jednak v domácnosti, ale i starat se o drůbež a dobytek a pomáhat na poli, přestože musely chodit do školy.

Do rodinného rozpočtu přispívaly sběrem lesních plodů, o něco později se je pokusily prodat na trzích v Uherském Brodě, případně vzdálenějším Trenčíně. Je takřka neuvěřitelné, že pro tyto účely musely vstávat ještě za tmy, aby na prodejní místa dorazily včas. Chodily pěšky, mnohdy v létě i bosy tam a zpátky až dvě desítky kilometrů do prodejních míst. I tímto způsobem si tedy rodina přivydělávala na koupě základní obuvi a ošacení. Při sběru plodin však musely bedlivě sledovat, co se děje v jejich okolí.

Nejednou se totiž stávalo, že byly při této činnosti přistiženy hajným. Ten jim většinou to, co nasbíraly, zabavil, někdy i znehodnotil. Začaly tedy sbírat drobnější lesní plody jako jahody a maliny pouze do hrnečků, které vysypávaly do dobře schovaných konviček. Pak teprve následoval jejich prodej. Jak už výše uvedeno, děti pomáhaly při úklidu, s prádlem, mácháním prádla, vařením, chystáním dřeva a jeho uložením. Samozřejmostí byla i jejich práce na poli. Stejně jako péče o zvířata.

Děti je měly za úkol krmit i poklízet. Nejtypičtější dětskou práci bylo ovšem paseni dobytka, přičemž to patřilo k povinnostem už i menších dětí. Dobytek ovšem byl naučen chodit na pastvu i sám a děti ho pouze měly za úkol doprovázet a hlídat. Rovněž sbíraly ovoce a hrabaly seno, stavěly z něho kopky, po žních pak sbíraly poztrácené obilní klasy.

Nic nesmělo přijít nazmar. Občas bylo také jejich povinností jít na nákup do přilehlých obcí a ty bývaly věru hodně vzdálené. Jaký rozdíl v životě oproti dnešku…

Važme si tedy současnosti!