Murphyho zákony paradoxů
Každý o nich slyšel- jsou zákony paradoxu, které předpokládají, že se něco stane oproti logice věci, a to v nejnevhodnější chvíli.
Zda-li jde náhodu, či přece jenom dotyčné události určitá pravidla mají, to ať posoudí jiní.
Pokud se jejich aplikace týká lidí nebo zvířat, člověk se ani tak moc nediví. V chování člověka je přece jen určitý záměr, u zvířátek někdy taktéž.
Ale co si myslet o Murphyho zákonech, které se týkají neživého světa.
Chodíte lesem bezcílně sem a tam dlouhé hodiny a ani list se v korunách stromů nepohne, a naráz bác a větev spadne přímo na vás. No není to ke vzteku?
Nebo sečete trávu, jste tak nějak v polovině svého ušlechtilého díla, utíráte si čelo a chcete stisknutím spínače pokračovat v práci, ale sekačka ani ťuk. Odmlčuje se.
Asi je někde přerušená šňůra, napadá člověka. Nic se neděje, znovu kabely propojím a jedeme dál.
No ale po podrobnějším průzkumu zjistíme, že v celé síti není elektrický proud. Jako na potvoru!
A když konečně člověk trávník vně domu pokosí a chce se pochlubit jeho úpravou sousedům, tak za půl hodiny přijedou sekáči města, tedy z Rumpoldu, a posečou trávníky všem lidem v okolí.
Jindy zase jdete do města pro věc, kterou máte již dávno vyhlédnutou. Den co den se na vás z vitríny usmívala, jen ji dát do tašky.
A tak jednoho krásného dne si konečně pro ni do obchodu přicházíte a uslyšíte: „Pane, už není, právě jsme ji vyprodali," lakonicky vám oznámí prodavač.
Nezbývá než odcházet se skřípějícími zuby.
Nebo v televizi dávají nesmírně zajímavý pořad a vy se nemůžete dočkat vyvrcholení děje. A tu náhle někdo zvoní, samozřejmě pošťák s fakturou. To snad není možné.
Jindy zase projedete s autem kus světa, stovky nebezpečných křižovatek máte za sebou, tachometr se doslova zalyká kilometry.Vše v pohodě, tak jak má být.
Vracíte se totiž z dálkových cest bez poskvrny... a otřete blatník při vjezdu auta o rám garáže. To snad není ani pravda.
Zatloukáte hřebík do zdi, docela to jde, záhy je všechno hotovo. Pověsíte obraz a ten vzápětí padá. To by měla být ale jen obyčejná nešikovnost, o Murphyho zákony přirozeně nejde, já vím.
No ale když pod tím hřebíkem byla dutinka, nikde jinde, opravdu, jen tam...
Nejraději bych do té zdi kopl, stejně jako když se někdy něčím udeřím. Za to přece nemohu já, ale to, co mě udeřilo!!!
Zvažujete, jestli nemá na vás někdo z neživého světa spadeno. Jde opravdu jen o náhodu?
Nevím, jestli někdo vědeckou studií zkoumal známou skutečnost, kdy chleba s namazaným máslem spadne častěji na zem právě tou namazanou stranou.
Možná se ale někdo pokoušel tento úkaz odborně vysvětlit. Nevím...
Jaromír Slavíček